Diskuse » Železnice » Německo » Archiv diskuse Německo do 02. 2. 2021 « předcházející | další »

Archiv diskuse Německo do 02. 2. 2021

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 29. ledna 2021 - 09:38:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1652
Registrován: 11-2007
To neobjely, to nikdo neřekl ale mohli jsme se díky společnému státu s Rakouskem dostat k západní části. To nikdo už nezjistí coby kdyby
Pátek, 29. ledna 2021 - 10:28:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3929
Registrován: 5-2002
Borovička: jo, ale už tenhle princip jasně ukazuje, který jazyk je ten důležitější. Tohle nemohlo normálně fungovat.
Podle mě byly dvě možnosti: tvrdá germanizace a nebo rozpad RU + navíc etnické vyčištění.
za další bychom uměli hned tři jazyky němčinu, češtinu Kdybychom připustili, že by se jednalo jen o Předlitavsko a připustili oddělení Malopolska a Haliče, tak si stejně k tomu přidejte minimálně slovinštinu. K tomu možná kvůli Dalmácii chorvatštinu a kvůli Terstu italštinu.
Německy se můžete naučit i teď.[wink]
Paul2no
Pátek, 29. ledna 2021 - 10:37:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2266
Registrován: 11-2009
a za další bychom uměli hned tři jazyky němčinu, češtinu a v dnešní době by to doplnila angličtina

Já nevím, jak to v těhle vícejazykových zemích skutečně je. Vážně se průměrný Švýcar domluví bez problémů německy, francouzsky i italsky?
Pátek, 29. ledna 2021 - 10:52:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 813
Registrován: 7-2017
Paul2no: německy, francouzsky a anglicky. Mám zkušenosti s frankofonní částí Švýcarska (Ženeva, Lausanne) a tam to tak je. Jinde (méně často) se může nahradit francouzština italštinou.
Pátek, 29. ledna 2021 - 11:35:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3931
Registrován: 5-2002
Já mám jiné zkušenosti: 1) jedni (frankofonní) mi říkali "když jedem do Curychu, mluvíme anglicky"
2) na konferenci jsem potřeboval s organizátorkou něco vyřešit. Napsal jsem jí německy. Odpověď přišla anglicky s první větou "promiňte, německy neumím". Když jsem byl na místě, tak se u ní přihlašovali dva maníci z Curychu. Nejdřív se nesměle optali "můžem německy?", načež se tato dáma postavila jak generál a důrazně pravila "Isíí, onn páárrrl frááánséééé!!" Pánové pak radši mluvili anglicky.
Pátek, 29. ledna 2021 - 11:38:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 941
Registrován: 7-2017
Nie, vo Švajčiarsku je to tak, ze sa všetci učia nemecky a potom druhý jazyk- francúzštinu, taliančinu, angličtinu atd. Záleží aj od rodiny a kantonu, niekto ovláda dva jazyky úplne plynule, iný vie nemecky a povedzme rozumie francúzsky, ale hovorí tak len v prípade, ze je to nevyhnutné. V Singapure hovoria všetci anglicky a potom podľa pôvodu ovládajú aj svoje lokálne jazyky, viaceré tabule su ale bežne vo všetkých 4 jazykoch.
Pátek, 29. ledna 2021 - 11:41:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 942
Registrován: 7-2017
Ono v Ženeve pracuje vela Francuzov a ti sa nemecky naučia len z donútenia, ked som bol pracovne v CERNe, tam sa hovorí francúzsky a anglicky.
Pátek, 29. ledna 2021 - 12:04:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9317
Registrován: 5-2002
Dj_tiësto: mohli jsme se díky společnému státu s Rakouskem dostat k západní části.

Možná vám uniklo, že Vídeň osvobodila Rudá armáda a stáhla se z Rakous až v roce 1955. Rozpad Rakouska po první světové válce byl důsledkem prohrané války. Podobně tomu bylo u Německa v roce 1945.
Pátek, 29. ledna 2021 - 12:26:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23752
Registrován: 5-2002
Těsto: za další bychom uměli hned tři jazyky němčinu, češtinu a v dnešní době by to doplnila angličtina
Na to není potřeba zachovávat R-U, na to stačí nebejt línej se ty jazyky naučit.

P2no: Vážně se průměrný Švýcar domluví bez problémů německy, francouzsky i italsky?
Na tohle jsme se loni ptali a dozvěděli se zhruba totéž, co píše Velký šéf výše.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 29. ledna 2021 - 12:58:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4333
Registrován: 9-2003
Šmarjá, to jsou kydy. Pro jazykovou vybavenost fakt nepotřebujete Rakousko - Uhersko ale kapku snahy.
Co se Švýcarska týče:
Ve francouzských kantonech se neučí ani jen německy. Ve skutečnosti se tam učí, sterjně jako v celém Švýcarsku, oficiální jazyk kantonu + jeden volitelný cizí jazyk. Někde v Lausanne tedy francouzsky + zpravidla anglicky. Domluva německy ve frankofonní čsti je téměř nemožná. Část německy skutečně neumí (ti se alespoň snaží) a část umí ale jako správný Žabožrout odmítá. ZFJ kecá - jako obvykle.

(Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
Pátek, 29. ledna 2021 - 14:18:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3971
Registrován: 3-2011
Z_F_J:
"Paul2no: německy, francouzsky a anglicky. Mám zkušenosti s frankofonní částí Švýcarska (Ženeva, Lausanne) a tam to tak je. Jinde (méně často) se může nahradit francouzština italštinou."
Mé zkušenosti s přáteli, které ve Švýcarsku mám jsou takové, že ve školách se učí jazyk svého kantonu, dále francouzštinu/němčinu či italštinu a angličtinu. A umí je většinou dobře, i když na jazyky musí mít člověk talent. Němčinu osobně považuji za jednoduchou řeč a angličtinu za složitou a někdo to má zase opačně. Německy jsem se domluvil v Tessinu i ve frankofonním Genfu. Ale ta jejich Němčina je velmi odlišná. I Němci mají problém se tam dorozumět.

(Příspěvek byl editován uživatelem FKam.)
Nejlepší tramvaje jsou tramvaje Tatra. [ok]

Buďte ohleduplní k sobě a ostatním a noste roušky.
Pátek, 29. ledna 2021 - 14:40:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4337
Registrován: 9-2003
V Genfu, jo? Ne v Ženevě, popřípadě v Genève? A v Tessinu, ne v Ticinu? A bylo to tedy ve Švýcarsku nebo ve Schweiz?
NOBLE BRICKS
Pátek, 29. ledna 2021 - 15:12:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1089
Registrován: 3-2013
Tak rozhodně v Rakousku - Uhersku by ta motivace učit se druhý jazyk byla větší (prakticky nutnost) a hlavně by byla možnost každodenního praktického využití. Babička vzpomínala, jak třeba děti jezdili na veksl do rodin hovořících druhým jazykem.

Dále fakt, že pokud by nebyla první světová válka, patrně by dějiny dvacátého století vypadaly jinak. A kdyby byla a Rakousko - Uhersko zůstalo jako federace, asi by si na ně (a tedy i na nás) Adolf netroufl a sudetští němci by tu také asi byli více spokojeni. A bolševik by třeba buď nebyl, byl daleko nebo by si na nás netroufl.

Ale nemá cenu rozhicovávat troubu. Čo bolo, bolo, těrazky máme místo R-U EU.
Pátek, 29. ledna 2021 - 15:36:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3932
Registrován: 5-2002
Pro Čechy, pokud chtěli trochu lepší práci, byla naprostá nutnost učit se němčinu, a to i na ryze českém území, ale potřeba učit se něco jiného než němčinu v německojazyčných územích nebyla ani trochu. Nebo myslíte, že lidé v Linci (i třeba dost vzdělaní) uměli česky (v Klagenfurtu slovinsky...)?
a sudetští němci by tu také asi byli více spokojeni Ti byli první, kdo proti zrovnoprávnění češtiny protestoval.
Miroslav_ Zikmund
Pátek, 29. ledna 2021 - 19:42:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 731
Registrován: 2-2016
Österreich
středa, 27. ledna 2021 - 09:49:12 : v jakém stavu byly lužické lokálky - já opravdu té otázce nerozumím - co se tím míní. Já jsem nikam nejezdil ani nejezdím, abych zjišťoval, v jakém jsou stavu. Stav trati býval obvyklem zjišťován zaměstnancem v postavení pochůzkáře, nikoli cestujícího sedícího v soupravě a sledujícího okolí tratě.
Reálně byly v "provozuschopném stavu".

Bram - nádraží v Cranzahlu spíše než dobu DDR připomíná dobu "Vilémovského Německa", kdy trať vznikla.
Pátek, 29. ledna 2021 - 20:54:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 814
Registrován: 7-2017
Fkam: tak jistě, angličtina je ve Švýcarsku rozšířená prakticky všude. Když jsem v 90-tých letech byl na stáži na ženevské univerzitě, tak na oddělení jsme byli "cizinecká legie" - kromě Švýcarů Francouz, Alžířan, Angličan, já coby Čech, atd. Čili porady oddělení se vedly v jakém jazyce ? Přece anglicky.
Pátek, 29. ledna 2021 - 22:30:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4917
Registrován: 9-2007
Dobrý večer, dovolím si diskuzi narušit dotazem na někoho znalého německého tarifu.

Síťovky DB jsou značně nekonzistentní – zatímco některé (Bayern-Ticket, Brandenburg-Berlin-Ticket, ...) existují i do jedničky, některé jiné (Sachsen-Ticket) nikoliv. Řešit cesty v první třídě regionálních vlaků můžou jednorázové doplatky k síťovým jízdenkám dopravních svazů (geniální věc), nicméně zatímco v mapce Bavorska je obvykle nějaký styčný bod, kde se protíná platnost dvou dopravních systémů, v Sasku to tak není. Už dlouho jsem nejel z Elsterwerdy do Chemnitz, mám na to takový hezký plán, jehož absolvování ve druhé třídě asi vůbec nic nezhorší, ale stejně [proud] k Elbe-Labe jsem si zvykl doplatek (dole "platnost v 1. třídě") kupovat a je to úplně jiná dimenze cestování, než jsem tuto možnost objevil, zdála se mi ta malá jednička v patrových vozech drážďanského S-Bahnu zcela zapovězená a zvláště pokud plán znamená strávit 3 a půl hodiny ve vlaku s první třídou, je škoda této možnosti za směšně nízkou cenu nevyužít.

Jenže s konkrétním příkladem nastává problém – tarif VVO platí z Elsterwerdy do zastávky Stauchitz, ale tarif VMS začíná až v následující zastávce Ostrau. Skutečně tak tuhle trasu nelze absolvovat na Elbe-Labe-Ticket + celodenní jízdenku VMS, a tedy levně v první třídě? I e-shop DB mi pro cestu z jedné zastávky do druhé nabízí Flexipreis (a přitom v rámci cest v oblastech IDS výhradně tarif IDS), fakt ale neexistuje nějaký "Übergang-Tarif" jednoho ze dvou IDS? 4 eura za 4 minuty jízdy mě sice nezruinujou, ale když už i u nás existují takové styčné stanice prakticky v celém PID a okolí, udviuje mne, že v Německu se na to prostě vykašlali a skrz to na jízdenky IDS nejde...
Sobota, 30. ledna 2021 - 06:30:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 585
Registrován: 6-2003
Sice nepochopím , proč chceš silou moci jet v 1. třídě, která se v elektrických jednotkách MRB skoro vůbec neliší od druhé, ale jestli máš příliš peníze na kontě :-)
Jinak je to opravdu tak, že Übergangs-Tarif na té trati neexistuje a musíš oslovit průvodčí, který Ti ve vlaku prodá jízdenku bez příplatku.
Jinak, podle VVO Labe-Elbe platí jak jsi uvedl, na https://www.mitteldeutsche-regiobahn.de/de/tickets/alle-tickets-i m-ueberblick ale o tom není řeč, tak když narazíš na neznalého průvodčí, může to vést k rozsahlé diskuse :-)
Übergangs-Tarif existuje jenom Riesa - Oschatz (VVO/MDV) a Arnsdorf - Grossharthau (VVO/ZVON, a to jenom na časové jízdenky) a trvalo to několik let, než se IDS dohodli.


(Příspěvek byl editován uživatelem wxdf.)
Sobota, 30. ledna 2021 - 11:38:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2108
Registrován: 11-2005
Co se týká Švýcarska, tak pokud tam pracujete pro jakoukoliv federální instituci, nebo firmu (to se týká i SBB u pozic, které jsou ve styku se zákazníkem) musíte mluvit minimálně 2 jazyky konfederace + pochopitelně anglicky. Ale protože německy mluvící část tam je jaksi dominantní, tak se téměř vždy musí jednat o kombinaci DE+FR+EN nebo DE+IT+EN. Jazyk kantonu, který není váš mateřský, musíte prokázat zkouškou minimálně na úrovni B2 (včetně technických vyjadřovacích schopností podle daného oboru).
Donner au train des idées d'avance...
Sobota, 30. ledna 2021 - 12:41:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 208
Registrován: 10-2020
Mladějov: tak se jízda přesně na státní hranici ztišila a uklidnila.
to nebylo jen u Labe, ale i u Dunaje, hned jak vlak přejel most přes Ipel, nastalo ticho, jak když u TV vypne zvuk a jde jen obraz.

Borovička: v Uhrách, kde to byla do půlky 19. století latina
a proto ty jejich staré noviny jsou psány německy ??

Brr: byly dvě možnosti: tvrdá germanizace a nebo rozpad RU + navíc etnické vyčištění
a když pak v Jugo převzali tu naši metodu, všichni je odsuzovali včetně nás....

Kdysi TGM sliboval Wilsonovi, že „jeho“ republika bude „druhé Švýcarsko“, bude to prý šťastný domov všech národů tam žijících....opravdu tomu sám věřil a nebo ho vědomě klamal?
Fungovalo to jen chvilku, pak přišel „státní“ jazyk československý, který sice znal slovenštinu, ale ta správně zněla: Báňská Bystřice, Březno nad Hronem , Střečno nad Váhem – a pokud Slovák mluvil jinak, byl to Maďarón, tudíž nemohl konat státní službu. Geniální ministr Rašín vytvořil za 2 roky trojnásobek nezaměstnaných, tak jim nabídli Slovensko, a místní pak museli do Ameriky. A ta naše parta demokradů tak dlouho vymýšlela ten správný název pro naše peníze, až jsme nakonec zůstali u té nenáviděné císařské Koruny...všechny ostatní nástupnické státy si dokázaly vytvořit svůj název pro měnu. (web ČNB)

S tou němčinou to před 120 lety tak žhavé nebylo, hodně úředních listin bylo česky nebo německo-česky, po vzniku ČSR se pořadí otočilo. I Říšský zákoník za R-U vycházel v češtině. V roce 1900 největší české město nebyla Praha, ale Vídeň (bráno dle jazyka tamních obyvatel). A názvy obcí někdy se v obou jazycích nelišily vůbec, někdy jen v i/y – jako třeba na jihu Slovenska u gymnásia. Jelikož i dnes mnozí Češi mají problémy s i/y , tak třeba používají nevědomky ten maďarský název. Na dráze Češi sloužili po celé monarchii, jednotná řeč byla tedy nutná – jak by se domluvili v Černovicích, Lvově, Satmáru, Terstu, Sarajevu či Dubrovníku? A mnoho Čechů žilo i mimo monarchii – byli tehdy mnohem evropštější než pak za republiky, až dnes se to začíná po dlouhé době vracet. Zánikem R-U a jeho rozdrobením na malé chlívečky se mocnosti sice zbavily konkurence, ale vytvořily tím prostor pro Hitlera. Drobení na malé chlívečky pokračuje dodnes: CZ+SK, Jugo, naposled Kosovo....jen se tvoří koryta pro další papaláše, normální člověk z toho nemá užitek žádný. A EU je vlastně jen nepříliš zdařilá napodobenina toho co tu už bylo – R-U.



Miroslav_ Zikmund
Sobota, 30. ledna 2021 - 12:47:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733
Registrován: 2-2016
TMB : pokud by nebyla "první světová", tak by někde existoval čalounický živnostník nebo zaměstnanec Adolf Hitler, ale nikoli jako vůdce NSDAP.
Co by - kdyby - napáchal vůdce světového proletariátu, nebýt války těžko odhadovat, ale šílenec tohoto typu by se svůj plán patrně pokusil realizovat ....
R&U v podstatě federací bylo, nakolik by technický a společenský pokrok ve 20. století nevedl k "separatickým" tendencím jednotlivých částí monarchie = zda by Vídeň a Budapešť byly schopny tyhle tendence eliminovat ... není jisté ....
Sobota, 30. ledna 2021 - 15:02:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 10-2020
František Ladislav Čelakovský:
kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem,

jak moc lidí se tím řídí?
Sobota, 30. ledna 2021 - 16:16:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4341
Registrován: 9-2003
Čik: Co to meleš za nesmysly, rudofašisto?
NOBLE BRICKS
Sobota, 30. ledna 2021 - 19:03:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9318
Registrován: 5-2002
Csok: Trošku jinak mimo , ale tady ano a proto ty jejich staré noviny jsou psány německy ?? Ano Uhry vážně uvažovaly státní jazyk latinu nahradit němčinou. Ale asi by pak narazili na problémy i s Maďary a kdo by tam pak tvořil oddané státu obyvatelstvo.
Sobota, 30. ledna 2021 - 19:30:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3933
Registrován: 5-2002
Pokud vím, tak v Uhrách byl silný tlak na používání maďarštiny. Tak např. bankovky RU měly jednu stranu "rakouskou", kde byly použity všechny jazyky Předlitavska, ale druhá strana byla jen v maďarštině. Nějaké výjimky si chtěli vyjednat Chorvati, ale moc jim to nedopadlo.
Sobota, 30. ledna 2021 - 22:10:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1793
Registrován: 6-2019
i když na jazyky musí mít člověk talent.
Nemusí. Ještě se to dá prostě nadřít.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 31. ledna 2021 - 08:38:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3972
Registrován: 3-2011
Ahmad_Šáh_Masúd:
" i když na jazyky musí mít člověk talent.
Nemusí. Ještě se to dá prostě nadřít."

No jak u koho. Angličtinu jsem dřel roky a nic kloudného neumím. Možná pozdravit. Zatímco Němčinu jsem měl na úrovni C1 za necelý rok. Řekl bych, že možná v tom hrají i genetické předpoklady, předci apod.
Nejlepší tramvaje jsou tramvaje Tatra. [ok]

Neděle, 31. ledna 2021 - 09:47:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6960
Registrován: 9-2005
Českoslovenština měla dvě formy. Češtinu a Slovenštinu. Stejně jako národ Čechoslováků to mělo za první republiky mj. účelové navýšení poměru mezi domácím národem a národnostními menšinami. Slováci by totiž tvořili národnostní menšinu. Použití českého a slovenského dialektu bylo plnohodnotné s zastupitelné.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Neděle, 31. ledna 2021 - 10:05:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4918
Registrován: 9-2007
Díky za reakci! Máte pravdu, popsaný plán obsahuje ještě Talent 2 a Desiro, kde ta jednička není o moc lepší. Mám ale plány, které obsahují několik hodin jízdy v klopidle 612 anebo v soupravě 445/446 + vozy, kdy je opravdu velký rozdíl při tom několikahodinovém sezením na těchto sedadlech či těchto sedadlech, stejně tak v případě 445.

Mě spíš udivilo, že v Německu existují takováto "prázdná" místa. [biggrin] Opravdu upřímně jsem si myslel, že IDS je na tom v Německu tak dobře, že je prakticky všude a nějaké "díry" tam neexistují.
Neděle, 31. ledna 2021 - 10:07:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 944
Registrován: 7-2017
Po vyrovnaní v roku 1872 Maďarom v Uhorsku úplne hrablo, vraj su všetci Maďari a začali snahu pomadarcit všetky národy. Tým ale akurát naštvali všetkých proti sebe, preto je úsmevné, keď plaču kvôli Trianonu. Kým priemerná gramotnosť ľudí v Uhorsku bola okolo 40% tak v Rakúsku alebo Česku to bolo 80-90%. Vznik Československa podporovali hlavne ľudia žijúci v USA Clevelandska a Pittsburgska dohoda, po vzniku takého štátu mali Česi a Slováci národnostnú väčšinu v novom štáte. Obe časti pritom patrili k najpriemyselnejsim častiam RU a aj ten rozdiel ukazuje, aká priepasť bola medzi Rakúskom a Uhorskom. O to nepochopitelnejsie boli Benesove dekrety.
Neděle, 31. ledna 2021 - 11:36:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2900
Registrován: 5-2008
Velky_sef: v roce 1867
Don Parmezano
Neděle, 31. ledna 2021 - 11:51:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4343
Registrován: 9-2003
Big_boss: Prvých päť viet súhlas. Ďalej: Ako že Slovensko bolo najpriemyselnejšou časťou Uhorska? A čo s tým majú Benešove dekréty?
NOBLE BRICKS
Mladějov
Neděle, 31. ledna 2021 - 11:55:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15869
Registrován: 3-2007
>A čo s tým majú Benešove dekréty?

Taky nechápu. Asi se ozvalo v hlavě schované nějaké reziduum křivd na hejslovácích.
Neděle, 31. ledna 2021 - 13:26:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 6-2019
Ještě k vyspělosti DR. V 60.l byla trať KBS 440 K-M-Stadt(dnes Chemnitz) -Aue- Adorf projížděna už s dieslem V 180 za krásných 5:50. Vzdušnou čarou je to 96km a autem to dnes zvládnete za 1h
Ale co bych dal za to se tech 6h svézt..dnes vlakem nemožné (přehrada)

(Příspěvek byl editován uživatelem vorisekml.)
Neděle, 31. ledna 2021 - 13:53:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 210
Registrován: 10-2020
Mladějov : >A čo s tým majú Benešove dekréty?
Taky nechápu. Asi se ozvalo v hlavě schované nějaké reziduum křivd na hejslovácích.


třeba to uhlí na severu, které se samou radostí samo nenakopalo, jak asi předpokládal E.B.
Pak nastala těžká zimní kalamita, zavíraly se školy, fabriky, rušily vlaky – uhlí nebylo....
asi jako dnes se dlouho plánovaly vakcíny, ale na jehly odborníci zapomněli....furt dokola....sousedi nám říkají Švejci.
Neděle, 31. ledna 2021 - 14:33:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1155
Registrován: 8-2011
Vážně se průměrný Švýcar domluví bez problémů německy, francouzsky i italsky?
Z mé zkušenosti kupříkladu na celnici v Chiassu (CH/IT) nebo na firmách ve francouzské části si s němčinou můžete akorát tak .....
Naopak na firmě nedaleko St. Gallenu samozřejmě němčina a když jsem se jich ptal ,tak francouzsky a italsky nikdo neumí a při komunikaci s někým z těhle částí používají angličtinu.
Neděle, 31. ledna 2021 - 16:28:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 10-2020
Mladějov : nějaké reziduum křivd na hejslovácích.
Když ony ty skutečné dějiny byly úplně jiné, než se Mladějov a další učili ve škole: TGM v té dohodě z Pittsburgu slíbil Slovensku autonomii, když ji pak chtěli, tak se jim vysmál...že to slíbil jako soukromá osoba. A v těch prvních měsících se tam Češi moc dobře nepředvedli, dost věcí se pak řešilo v Parlamentu, viz Digitální knihovna na webu. To se pak ta důvěra dost obtížně získávala.
Mladějov
Neděle, 31. ledna 2021 - 17:19:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15871
Registrován: 3-2007
Jo. On mladý Velký šéf toho určitě hodně čet o zlém a ošklivém Masarykovi [crazy].

Všichni jsou blbci, jen csik je letadlo, že ?
Koukám vám se stařecká senilita projevuje úplně typicky. Včetně "objevů" z internetu smíchané se starou bolševickou nechutí k TGM a potřebě dehonestací skoro všeho kromě reálného socialismu - já jsem si tady za dobu vašich tapet nevšiml, že byste napsal o něm cokoli dobrého, stejně tak vaše obraty ala dnešní "demokracie" jsou zcela typické pro starého zapšklého soudruha.

A skočit od Benešových dekretů úplně nesmyslně k fujfuj Masarykovi?

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Neděle, 31. ledna 2021 - 17:47:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 945
Registrován: 7-2017
Parmezano Ďakujem
Áno, Slovensko bolo najpriemyselnejsou časťou Uhorska
Benesove dekrety som tu spomenul v súvislosti s tým, ako tu ľudia hovoria, že spojenie Česka s Rakúskom by pre Čechov malo väčší význam. Prečo potom z Česka vyhnali všetkých Nemcov po druhej svetovej vojne a prečo v Čechách vyhrala voľby komunistická strana? Na druhej strane áno, Európu si rozdelili mocnosti ešte počas WWII, skôr by bolo zaujímavé sledovať, ak by sa neuskutočnil puč v roku 1948 a prijali sme Marshallov plán. Ale zrejme by prišla vojenská pomoc z východu ako v roku 1968.
Co sa týka tých dohôd, tie som tu spomenul preto, že idea spolecneho štátu vznikla v USA, nebol to výsledok nejakého hnutia z R-U. Dáva to aj zmysel, v tom čase Slováci museli bojovať o svoju existenciu, vid napr aj streľba v Cernovej a ine udalosti.
Co sa týka nejakých požiadaviek, v roku 1918 sme boli za pomoc z Čiech radi, veď vznikla univerzita v Bratislave, otvárali sa školy, podarilo sa vytýčiť hranice a poraziť komunistov na východe a vytlačiť ich do Maďarska. Na druhej strane uz v roku 1938 to mohlo škrípať, predsa len úradníci z Čiech dostávali solídne peniaze za prácu na Slovensku a nechceli ich len tak prepustiť novej vzdelanej generácií na Slovensku. Poprosím aby sme sa držali vecnej diskusie a nevytahovali hned hej slovákov a podobné blbosti.
Neděle, 31. ledna 2021 - 20:00:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 201
Registrován: 7-2017
Tak každý máme svého kostlivce. V našem případě to je mimo jiné prezident Beneš. Dost značné procento lidí nepochybuje, že to byl kontroverzní politik, bohužel stále nemáme na to, abychom si to přiznali. Třeba jednou k tomu dojde.

Každopádně já jsem z K.Varů, není to tak dávno, co tam někdo navrhl postavit pomník Benešovi, naštěstí rada města se usnesla, že Beneš byl kontroverzní politik a stavbu pomníku neodsouhlasila. Bohužel ne vždy se najde v Čechách dost lidí s koulema.
Neděle, 31. ledna 2021 - 20:22:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 815
Registrován: 7-2017
Jarda_Cempírek: prezident Beneš vládl v nesmírně složité době, a např. po Mnichovu v roce 1938 ať by rozhodl jakkoli, tak by to bylo špatně, dobré rozhodnutí nebylo. Jeho jednání za války a těsně po ní bylo ovlivněno právě zradou Británie a Francie v Mnichově. V roce 1943 málokdo tušil jak se vyvine situace po válce, jak se SSSR bude roztahovat atd. A co se týče odsunu sudetských Němců, tak ten byl nutný a správný, jakkoli jistě krutý. Ale poté co se drtivá většina Sudeťáků s nadšením přidala na stranu HItlera a aktivně se podíleli na odtržení části výsostného českého území (takto totiž je), už nešlo riskovat že to udělají znovu. Jsem docela přesvědčer že po roce 1989 by s německou menšinou byl velký problém, pokud by zde byla. (P.S: Samozřejmě neobhajuji násilné excesy během odsunu, ty byly hanebné). Čili za mě má Beneš rozhodně více pozitiv než negativ.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:11:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 7-2017
V tomto se bohužel neshodneme, naštěstí čas běží, většina věcí je v archivech a já věřím mladé generaci, ta je vzdělaná, bez předsudků, nevyrostla za socialismu, myslím, že to jednou správně zhodnotí. Dnes už je to jedno, když jsme v EU, žijeme v blahobytu, jen nechápu, proč se neumíme na dějiny podívat nezaujatě. Pak se nám ty dějiny zacyklí a možná i díky tomu, že neumíme vyvodit důsledky z chyb v historii máme na hradě a ve vládě to co máme.

Co se týká Beneše, tu škodu co na naší zemi napáchal nebude jednoduché napravit, je to 75.let a stále se to nepodařilo. Možná se toho ani většina z nás nedožije.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:14:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203
Registrován: 7-2017
Z_F_J: Já Vám ve vší slušnosti něco navrhnu, pohybujte se týden mezi Chomutovem a Ústím nad Labem a přemýšlejte. Tam byl totiž odsun proveden skoro ze 100%.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:30:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 816
Registrován: 7-2017
Jarda_Cempírek: pohybuji se dost po celém Česku, a vím že v řadě míst se nepodařilo obce po odsunu dosídlit. To byla chyba, nechat ty obce zaniknout. Na druhé straně - než tady mít menšinu která se při první příležitosti zachová separatisticky a vlastizrádně, to je lepší ji tu nemít. Vím co říkám - moji prarodiče pocházeli z české obce v národnostně smíšené oblasti (severozápadní Morava, podhůří Jeseníků), a pamatuji si že soužití Čechů a Němců ve 20-30-tých letech mělo do idyly dost daleko, a většinou to nebylo vinou Čechů. Sudetští Němci měli za první republiky na svou dobu nadstandardní menšinová práva ve srovnání s jinými evropskými státy, ale jejich krédo bylo "byli jsme první ve Vídni, tak nebudeme druzí v Praze". Jenže žili na českém výsostném území (zde odmítám jakékoli zpochybňování tohoto), takže museli ze svého "prvenství" slevit. A to je moc žralo. A jakmile přišel Adolf a to "prvenství" jim opět nabídl, tak za ním šli jako děti za krysařem. Takže opakuji - odsun byl správný a nutný. A Beneš udělal řadu chyb, ale pozitiva u něj převažují.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:32:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 817
Registrován: 7-2017
Jarda_Cempírek: naštěstí čas běží, většina věcí je v archivech a já věřím mladé generaci, ta je vzdělaná, bez předsudků, nevyrostla za socialismu, myslím, že to jednou správně zhodnotí.

Doufám jen že to nezhodnotí tak že chudáčky sudetské Němce pozvou zpátky. Tím by budoucím generacím Čechů zadělali na stejné problémy jako řešili naši předkové. Ale myslím že toto naštěstí reálné není.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:39:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 204
Registrován: 7-2017
Nebudu argumentovat, ve Vašem příspěvku je tolik nenávisti, že to nedává smysl. Zkuste si to po sobě přečíst a přemýšlet.

Jak jsem psal výše, jsem rád za mladé lidi, kteří jsou v myšlení úplně jinde a za EU, která tyto nesmysly v myšlení lidí snad časem odbourá.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:41:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 205
Registrován: 7-2017
Prosím Vás, vždyť už není koho zvát zpátky, myslíte ty stařečky o holi? To jste přesně ukázal, jak myslíte a že o tom problému nic nevíte.
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:47:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7399
Registrován: 5-2002
Hlavně už nikoho nikam nezvěte, umožněte lidem svobodně cestovat a navštěvovat se, a srovná se to samo...

(Podle mě nic nezvyšuje riziko války / konfliktu jako zavřené hranice a zákazy - pokud se třeba z covid režimu stane trvalejší uzávěra , tak to může být slušný problém)
Neděle, 31. ledna 2021 - 23:11:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3934
Registrován: 5-2002
Pane Cempírku, vy hodnotíte činy předků dnešníma očima, a to je chyba.
Moje babička chodila do školy v Tanvaldě (mimochodem, i v těch "100% německých" Sudetech se uživila česká škola) a vyprávěla, jak je tam Němci před válkou šikanovali. Jo, české děti, co si tam dovolily chodit do školy!
Ono to je tak, jak píše ZFJ, v tomhle má pravdu - Němci se už před 1. sv. válkou snažili udržovat češtinu postavení podřadného jazyka (viz ty nápisy na nádražích "Votice - Votitz" i v ryze českém území). Pak se nesmířili se vznikem Československa, většinově se přidali k Hitlerovi a za 2. s.v. tleskali plánu na vysídlení Čechů dílem na Sibiř, dílem do Patagonie. To všechno se po válce vědělo. Co byste tomu Benešovi navrhnul Vy?

Zvát sem někoho je blbost, svobodné cestování je spolu s volným obchodem skvělá prevence proti válkám, ale zase mít takový celkem homogenní stát taky není k zahození - se sousedy mám dobré vztahy, ale společnou kuchyň bych s nimi mít nechtěl. A to mám mezi Němci známé a část života jsem tam strávil a líbilo se mi tam.

Mezi Chomutovem a Ústím jsou doly a ty by tam byly bez ohledu na to, jakou řečí se okolo mluví, ty černé šutry byly až moc potřebné. Pamatuju Porúří před 30 lety a tam to nevypadalo o moc jinak (doly nebyly povrchové, ale ruiny fabrik, hutí a ranžírů - ať se vrátíme k železnici - tam byly na každém kroku)
Pondělí, 01. února 2021 - 10:13:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 818
Registrován: 7-2017
Brr: naprostý souhlas, tak to vidím i já. Žádnou nenávist k Němcům necítím, volné cestování je skvělá věc, takže proč toto řešit. A Vy a já máme tu paralelu s prarodiči v národnostně smíšených územích - Vaši žili v Tanvaldu, moji na Šumpersku. A na vyprávění především mé babičky ohledně sporech mezi českými a německými dětmi/studenty si dobře pamatuji. Ty spory téměř vždy vyvolali Němci. Takto prostě bylo.
Pondělí, 01. února 2021 - 11:58:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 412
Registrován: 8-2017
Z_F_J:
"Žádnou nenávist k Němcům necítím, volné cestování je skvělá věc, takže proč toto řešit. Ty spory téměř vždy vyvolali Němci. Takto prostě bylo."
Diky bohu, ze ty hordy Nemcu, kteri cekaji za hranicemi na prilezitost znovuosidlit Sudety a ponizit cesky lid, se k tomu zatim neodhodlali, i kdyz jim v ceste nic nestoji.

Tohle uvazovani proste musi mit clovek v sobe a jen si s ohledem na situaci dosadit migranty, muslimy, Nemce, asiaty, atd...
Pondělí, 01. února 2021 - 14:05:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 212
Registrován: 10-2020
Z_F_J , Brr – kromě vzpomínek pamětníků existují i dokumenty v archivech, a velice často se od těch vzpomínek hodně liší.....etnické čistky tady začaly hned po vzniku republiky, to ještě o žádném Hitlerovi nikdo nevěděl. Lidi měli hlad, tak stávkovali a místo peněz na jídlo je vyhnali z republiky. Všichni píší o vpádu Maďarů na Slovensko, ale co náš vpád do Uher? Když se porovnají dokumenty s tím tradičním „správným výkladem historie“ , tak skoro všechno je pak jinak.
Mnichov – celých 20 let jsme se připravovali na válku se sousedy, dráha byla na ni připravena dobře (z půdy strážních domků vyházeli ven seno pro králíky, a místo něj tam dali písek kvůli požárům, nový světlý štěrk na trati se musel pocukrovat mourem z dýmnice, aby nebyl vidět z letadel, v nové topírně ValMez válečníci nepovolili rorundu, neboť kvůli blízké hranici by se přes točnu nestihly vytahat ven mašiny, 30 našich „kriegslok jsme měli už 4 roky před DRB, zaměstnanci dostali plynové masky....), v pohraničí byly vybudovány obranné bunkry – přesto jsme pak vše dali Hitlerovi bez jediného výstřelu......rozhodnutím jediného politika, bez schválení parlamentem.

Pondělí, 01. února 2021 - 14:15:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10965
Registrován: 4-2003
bohu, ze ty hordy Nemcu, kteri cekaji za hranicemi na prilezitost znovuosidlit Sudety a ponizit cesky lid, se k tomu zatim neodhodlali, i kdyz jim v ceste nic nestoji.

Neděkujte bohu, ale USA a obecně okupační správě, Marshallovu plánu, odpuštění dluhů a Ludwigu E. A krom toho demokratizaci a amerikanizaci. A to že byli skopčáci z východu odsunuti jako levná pracovní síla ochotná pracovat za málo v nastalé sitaci sem a né k Ulbrichtovi.

Jinak předtím ti východní Němci poníženi byli - totiž že se Slované během průmyslové revoluce emancipovali, jejich populace dost narostla a Němci ve východní Evropě přišli o svoje postavení. Jistě, u nás to mělo jinou formu i rozměr než Ostflucht následovaný genocidou Poláků během války.

Stejně tak si nějak nedovedu představit, že by Češi mohli cca 1800-1960 vzhlížet k Německu či tam vidět nějakého spojence, ani kdyby se tanky RA zastavily někde u Váhu či Moravy.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Pondělí, 01. února 2021 - 15:17:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4351
Registrován: 9-2003
RadekŠ 10965: A to že byli skopčáci z východu odsunuti jako levná pracovní síla ochotná pracovat za málo v nastalé sitaci sem a né k Ulbrichtovi. Prosím o překlad.
NOBLE BRICKS
Pondělí, 01. února 2021 - 15:54:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10967
Registrován: 4-2003
Obávám se, že kdyby se z nějakého důvodu (spíš nepravděpodobného) koncentrovali do NDR, tak by z nich dneska pokusila vytřískat kapitál třeba AfD či jiná podobná strana ukotvená mimo mainstream politiky SRN. Tuzemská politika by si nima "užila" nepoměrně více.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Pondělí, 01. února 2021 - 16:51:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 213
Registrován: 10-2020
RadekŠ - nějaké mezery ve znalostech, nebo záměrný podsuv?
Ty transporty v 1945-46 mířily nejen na západ, ale i na jih a sever, náš personál to vozil až do Dresdy(Google map)
Pondělí, 01. února 2021 - 17:54:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3935
Registrován: 5-2002
celých 20 let jsme se připravovali na válku se sousedy, A ti sousedi se celých 20 let připravovali na válku s námi.
Mimochodem, ČSD byly na válku připraveny tak, že sice strážníci neměli seno ve strážních domcích, ale zato přeprava materiálu pro stavbu opevnění byla problém.

rozhodnutím jediného politika, bez schválení parlamentem. Což byla asi Benešova záměrná akce - aby se dalo říct, že ani formálně nebyla z naší strany Mnichovská dohoda schválená, a tedy je neplatná. Pro srovnání: Stalin nechal do litevského parlamentu nahnat vojáky a pod pohrůžkou zastřelení museli poslanci odhlasovat připojení Litvy k SSSR. A pak se dalo říct, že "vždyť jste si to právoplatně schválili".

U těch sudetských Němců jsem vždycky hledal nějaký náznak reflexe událostí z roku 1938 a buď jsem nenašel nic a nebo spíš schvalování. Oni se k tomu postavili tak, že jako Češi jsou zlí, protože si zabrali pohraničí a pak je vyhnali. Němci v Německu jsou zlí, protože rozpoutali válku a v jejím důsledku ztratili domovy. Ale oni sami se považovali jen za oběti. Což se mi teda tak úplně nezdá. U nás se o divokém odsunu hovoří a většinově se odsuzuje, ale u nich se o jejich podílu nehovoří.
Pondělí, 01. února 2021 - 18:35:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10971
Registrován: 4-2003
nějaké mezery ve znalostech

Nikoliv, jen se naučte číst.

rozhodnutím jediného politika, bez schválení parlamentem.

Všechny Benešovy dekrety byl ratihabovány Národním shromážděním. Nemluvě o tom, že k vysídlení došlo na základě Postupimských dohod.

Mně by spíš zajímalo, jak byste si asi představovali soužití po roce 1945, když převážná část politické repre Němců byli obyčejní zločinci měřeno tehdejšími i dnešními měřítky a převážná část mužské populace bojovala proti čs. armádě a spojencům. A převážný většině Čechů byl v tisícileté říši nalinkován neradostný osud. A ještě od národa, který tady desítky let dělal všechno proto, aby ti Češi neměli tohle čí támhleto. Opravdu si myslíte, že by to obě strany uměly nějak smazat??
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Pondělí, 01. února 2021 - 22:27:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1752
Registrován: 11-2005
Já si myslím, že spousta těchhle sporů a válek pramení často právě z toho pocitu ukřivděnosti. Spousta národů (náš nevyjímaje) má pocit, že právě jim bylo v minulosti ubližováno. Že ty křivdy, kterých se dopustili oni na jiných, byly jen spravedlivou reakcí na útlak zvnější, a naopak, křivdy spáchané na nich ještě čekají na odčinění. Taky je častý národní pocit, že "naše má být všechno to, co jsme měli, když jsme toho měli nejvíc" (to platí především, ale ne výlučně, pro Maďary).

Ono se ostatně není co divit, když už na základní škole se učí dějepis většinou tím způsobem, že se "fandí našim", případně se historické osobnosti dělí na "dobré" a "zlé".

Na Němcích po WW2 se mi líbí a je zcela unikátní, že se na svou vlastní minulost dívají velmi kriticky a uvědomili si, že se dopustili věcí, které by měli odčinit nebo jich alespoň litovat a poučit se (viz třeba Willy Brandt). A není to proto, že válku prohráli*. Toho se třeba u Rusů nedočkáte ani za tisíc let...

* - to je častý 'východní' postoj, že tomu, kdo válku vyhrál, je uznáno nositelství dějinné pravdy
Úterý, 02. února 2021 - 01:35:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 745
Registrován: 9-2015
>> Mladějov: Bolševická nechuť k TGM
... tak děkuji, že jste mi otevřel oči.