Diskuse » Železnice » Železnice bývalého SSSR » Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 24. 6. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 24. 6. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 6-2016 |
Od 15. května jsou v provozu mezistátní vlaky mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, a to po trasách Almaty–Taškent (noční spoj) a Nukus–Bejneu (denní spoj), obojí s frekvencí 3x týdně. Koho to zajímá a umí rusky, přikládám ještě videa z obnovení vlaků z Ruska do Mongolska (reportáž státní televize) a Kazachstánu (tripreport Youtubera).
Нет войне!
|
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7118 Registrován: 6-2004 |
Ad Alex7: Tak koukám, že kromě Minsku je ta Astrachaň - Atyrau jediný mezinárodní pójezd, který rusákům (sorry, Alexi) zbyl (OK, přidávám ten Ulánbátar z Irkutska, o kterým youtuber teprve mluví v budoucím čase). Opravdu pěkný report. Prázdný mezinárodní vlak prapodivné relace Astrachaň - Atyrau stojí u perónu nejmíň kilometr od budovy nádraží. Těch 353 km urazí za nějakých 11,5 hodiny, cestou technologická zastávka v délce 80 minut někde ve stepi, koženkový sedačky, proutěný poličky, firhaňky co nejdou roztáhnout, zabedněný okna v "zimním režimu", vedle zase klasická sovětská plackarta, kde nechybí hromada uhlí do kamen (jasně, co kdyby náhodou mrzlo, když je venku ráno +25), do toho ne moc příjemná provodnica, která Tě brzo ráno ještě vzbudí, když spíš. Ve vlaku ani kus žvance, dokonce už ani čaj. Skandál! To se teda KTŽ moc nevycajchnovaly. Ale jak praví autor, "kakoj brigádě dali, na takom i jéděm." A chápu, že lidi někde v Irkutsku řeší úplně jiný věci a žijí úplně jiné životy, než aby k nim dolehlo, co se děje na druhé straně hranice Ruska. Pro ně je vlak na vejlety k sousedům do Mongolska opravdu jak blesk z čistýho nebe v jejich jinak stereotypních černobílých ruských životech. Takže díky moc za připomenutí dob pro mě už dávno minulých z míst vod velmi stojatých. Vidím, že po dobu mojí nepřítomnosti se v SSSR opravdu nic zvláštního nestalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 9-2015 |
Tak takhle se řeší, když záchranná brzda zastaví vlak v oddíle bez proudu: https://youtu.be/JJ1fK8_unzI?t=327 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 10-2020 |
Mladějov 17876 - To je přece (zrušení Korytničky i Frýdlantky) dílo vaší generace. Mladějove, tady byly dvě různé republiky – do okupace a potom.... v roce 67 už jezdil z Vídně do Brna Ex Moravia (v ukrajinských barvách) a 68 se už do YU jezdilo přes A. .... pak sem vtrhly ruské tanky a byl šmytec....vládli tu okupanti s kolaboranty.... Ano, u nás je to hrozný..... Ne, ne – my si přece žijeme jako v pohádce....nedávno to byla ta , co v ní lidem zakázali zpívat, že?...a nejen zpívat, ale i nakupovat.... hmmm, ta byla hezká...tu jsme si užili... Mladějov hodnotí historii podle těch pohádek co mu četli večer před spaním? Má ale smůlu, že ta skutečná historie byla jiná. Proč v letech dávných i nedávných milion Čechů odešlo do světa a už tam zůstali ? Asi aby všude vykládali, jak je u nás krásně? Proto je ve Vídni a po celém Rakousku, i jinde tolik českých jmen? Měli jsme republiku, dlouhou přes 1000 km, co z ní zůstalo? Vojáci její tvar hodnotili slovy – tohle se nedá ubránit vojensky, to musí ubránit Ministr zahraničí.....a ten náš byl tak dobrý, že za pár let psalo MNO na MŽ: „vzhledem k tomu, že jsme obklopeni samými nepřáteli, potřebujeme výkonné železnice, aby se dalo vojsko rychle přemístit z jednoho konce republiky na druhý...“. Ke zdejšímu tématu „ex.SSSR“ patří i východní část naší bývalé republiky, kterou za dob Monarchie zásobovali obilím z Maďarska, a nechali to tak i Rumuni. Ale pak přišli „naši“, uzavřeli hranice a o zásobování se Praha nestarala....teprve když nastal hladomor, honem se shánělo v republice obilí, to ale nebylo, naši už úrodu prodali do ciziny.... Trochu to připomíná tu současnou paniku s plynem a ropou, ale to je zatím jen strašení lidu: „co kdyby zavřeli kohout...“. Tenkrát to obilí nebylo doopravdy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 6-2016 |
Obnovování přeshraničních spojení ve střední Asii pokračuje, tentokrát budou obnoveny mezinárodní vlaky do Kyrgyzstánu. Začátkem června se spustí vlaky Kazaň–Almaty/Biškek (od 6.6 1x týdně), Samara–Biškek (od 8.6 2x týdně) a Novosibirsk–Biškek (od 9.6 každých 8 dní). Kromě nich od června vyjede 5 nových spojů mezi Ruskem a Kazachstánem (Almaty–Saratov/Novosibirsk/Kazaň a Karaganda–Saratov/Omsk), jejichž obnovení bylo ohlášeno již v dubnu.
Нет войне!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3139 Registrován: 6-2019 |
18. 5. byly zahájeny práce na opravách a modernizaci "jižního" nákladního tahu v Moldavsku, tedy na 233 kilometrech Bendery – Basarabeasca – Giurgiulești. Zvýšení rychlosti až na 120 km/h, odstranění omezení v přechodnostech. Alex7: díky za zprávy!
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3142 Registrován: 6-2019 |
Podle mmj. těchto fotek zajíždí ADY na GR zcela běžně a nejen do Achalkalaki:
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 7-2017 |
UA Beskydský tunel to zřejmě schytal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1767 Registrován: 7-2002 |
Bendery – Basarabeasca – Giurgiulești. Tak aby to bylo k něčemu, když to je přes Podněstří.. UA Beskydský tunel to zřejmě schytal Těžko říct, všechny ukrajinské zdroje, co jsem vygůglil, uvádějí vyjádření UA, že útoky byly (někde upřesněno, že 1. června mezi 22:45 a 22:55 byly slyšet výbuchy v okresech Stryj a Sambir ve Lvovské oblasti), ale že tunel to neschytal. Jinak na jeden medializovaný vlak vedený "jižní cestou" připadá několik nemedializovaných, odpoledne by měl jeden vyjet z Běchovic dál do Německa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3173 Registrován: 6-2019 |
Před válkou na Ukrajině přes Bendery normálně náklady jezdily, těžko soudit jak je to dnes. Ale někde jsem zachytil poškození mostu kdesi v Podněstří, takže použitelné to být nemusí. Ohledně tunelu - také jsem četl, že zasažen nebyl, ale narušení osobní dopravy je značné, takže dráha asi schytala své...
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1768 Registrován: 7-2002 |
To jo, jen je holt dnes trasa přes Tiraspol - Benderi taková s otazníkem do budoucna ... Jojo, zpoždění a odklony, víc se z dostuponých informací nepozná .. Jinak ten Číňan už koukám projel právě Libní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 6-2016 |
20. června bude obnoven rychlík Taškent–Dušanbe, čímž získá mezinárodní vlakové spojení zatím poslední středoasijská země – Tádžikistán. Ze zemí bývalého Sovětského svazu tak chybí mezinárodní vlaky už jen do Ázerbájdžánu, pobaltských států a Turkmenistánu (kam nejezdily mezistátní vlaky ani před koronou). Ve střední Asii se vlaková doprava bude pomalu vracet do stavu před pandemií, byť zatím v omezeném rozsahu. Na Kavkazu rychlík Batumi–Jerevan pojede jen 2x týdně, v ostatní dny pojede ve zkrácené trase Tbilisi–Jerevan (jako v zimě). No a mezi Evropou a (Bělo-)Ruskem se vlaky kvůli válce na Ukrajině nerozjedou ještě hodně dlouho. Kdo by se chtěl do některé postsovětské země jet podívat, tak nejjednodušší to bude do Arménie, Pobaltí a Kyrgyzstánu, kam není potřeba ani vízum, ani test/očkování. Do ostatních zemí je potřeba alespoň test/očkování (GE, KZ, UZ, TJ), vízum+očkování (AZ) nebo není doporučeno do nich vůbec cestovat (RU, BY, UA, MD).
Нет войне!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 10-2020 |
Dnes můžem jenom závidět takovou čekárnu. Moderní je plechová stříška, kam prší ze všech stran, variantou je to samý z betonu...za 1 milion Kč (předinflační cena, dnes to bude o hodně víc...). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3177 Registrován: 6-2019 |
Alex: Ten R do Dušanbe je odkud, prosím? UTI ho ještě neznají. Zato posílily/obnovily Šachrisabs a Termez a pár dalších vnitrostátních spojů. Do Kyrgyzstánu už také jezdí přímé spoje z Novosibirsku, Kazaně a Samary, dále dva páry příměstských spojů do Tokmoku a Kaindy a samozřejmě letní Rybačije. Na Jižní Kavkaz mám vymyšlený prodloužený eurovíkend za pár tisíc (trolejbusy, lanovky a ten nočník), jen čekám na lepší počasí, teď už je tam moc vedro. nebo není doporučeno do nich vůbec cestovat (RU, BY, UA, MD). Do Běloruska nedostaneme vízum, takže to je vyřešené, do Ruska možná rodinní příslušníci (a i tak bych tam moc nerajzoval, protože jak je ruská společnost celá zpitomnělá, tak se taky lehce může stát, že se rodinný příslušník už nevrátí do civilizace a zůstale někde pod dohledem jako domnělý agent nacistického Západu). Moldávie by asi šla, ale v létě je tam vedro a nikdy nikdo neví co se zrovna semele (i když to momentálně vypadá, že země snad zázrakem unikne válečným běsům, jako kdysi Makedonie). Ukrajinu... zrovna mě napadlo, déjà vu, že se blíží čas, kdy tam pojedeme zase vlakem a budeme koukat na tu zničenou zem. Úplně stejně jako kdysi po válce v Jugoslávii (starší čtenáři si jistě vzpomenou na rozstřílený Osijek, Vukovar, Karlovac, Bosnu, bídu v Srbsku...). Nějak si nejsem jistý, zda to chci vidět znova. A ještě je otázkou jaký bude status a použitelnost těch rychlíků RŽD ve středoasijských zemích.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 6-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Půjde o rychlík Taškent–Samarkand–Dušanbe, pojede jednou týdně a jeho souprava bude tádžická. Na jeho obnově se domluvili prezidenti obou zemí, takže by toho 20.6 měl vyjet. "Alex: Ten R do Dušanbe je odkud, prosím? UTI ho ještě neznají." Dále se 14. června obnoví přímé vlaky z Ruska do Uzbekistánu, a to po trasách Samara–Taškent a Volgograd–Taškent. Rusko téhož dne otevře hranice pro všechny cizince přijíždějící letadlem nebo po vodě, dosud má otevřeno se 109 státy dle politického klíče. Omezení na pozemních hranicích (kromě hranice s Mongolskem) zatím zůstávají. Ahmad_Šáh_Masúd: Rusko i Bělorusko jsou oficiálně otevřené, i když je možné, že v odvetě za sankce mohou omezit výdej víz. Bělorusko od 28. května zrušilo všechny covidové restrikce a od Velikonoc Lukašenko zavedl bezvízový režim s Litvou a Lotyšskem (asi aby ukázal, že se v Bělorusku žije "normálně"). "Do Běloruska nedostaneme vízum, takže to je vyřešené, do Ruska možná rodinní příslušníci" Pro lepší přehlednost jsem sepsal přehled mezinárodních vlaků v bývalém SSSR dle data obnovení provozu. 9.8.2020 – Rusko/Abcházie 8.2.2021 – Rusko/Bělorusko 15.6.2021 – Gruzie/Arménie (Batumi/Tbilisi–Jerevan), Ukrajina/Maďarsko (Vídeň–Kyjev) 1.7.2021 – Ukrajina/Slovensko 1.9.2021 – Ukrajina/Moldavsko (Oděsa–Kišiněv), Ukrajina/Polsko 12.12.2021 – Rusko/Finsko (od 27.3 zrušeno), Moldavsko/Rumunsko (Kišiněv–Bukurešť) 20.4.2022 – Rusko/Kazachstán (Astrachaň–Atyrau, od června Almaty–Saratov/Novosibirsk/Kazaň a Karaganda–Saratov/Omsk) 29.4.2022 – Rusko/Mongolsko (Irkutsk–Ulánbátar) 15.5.2022 – Kazachstán/Uzbekistán (Almaty–Taškent, Nukus–Bejneu) 6.6.2022 – Rusko/Kyrgyzstán (Biškek–Kazaň/Samara/Novosibirsk) 14.6.2022 – Rusko/Uzbekistán (Taškent–Samara/Volgograd) 20.6.2022 – Uzbekistán/Tádžikistán (Taškent–Dušanbe) O provozu vlaků na Ukrajinu informace nemám.
Нет войне!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3179 Registrován: 6-2019 |
BY: Stále však platí: odkazhttps://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_va rovani/belorusko_zhorseni_bezpecnostni_situace_ua.html čili osobně bych to neriskoval. Ten tádžický rychlík vypadá velmi zajímavě - jednou týdně vyvětrají restaurační vůz, jeden SV, 4 kupělné a 4 plackarty na celodenní objezd západních výběžků Pamíru...Skoro bych si tam zajel, jenže například v srpnu dosahuje průměrná teplota v Dušanbe +35 C ... a o klimatizaci tádžických vozidel mám celkem jasno.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 1-2018 |
Tak já tu ještě k tomu bývalému SSSR doplním, že se se jezdí mezistátně z Lotyšska do Estonska a to Riga-Valga. A nově od 1.7.2022 se obnovuje Bialystok - Kaunas mezi Polskem a Litvou. http://www.litrail.lt/en/naujienos/-/asset_publisher/cMsMMw6BALEl /content/ltg-link-kaunas-bialystok-international-train-route-to-b e-resumed?redirect=https%3A%2F%2Fwww.litrail.lt%2Fen%2Fnaujienos% 3Fp_p_id%3D101_INSTANCE_cMsMMw6BALEl%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_st ate%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26p_p_col_id%3Dcolumn-2%26p_p_col_ count%3D2 Tak ještě něco mezi Litvou a Lotyšskem a už se zase bude dát dojet do Tallinnu vlakem. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 928 Registrován: 11-2019 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Jako to jsou fakt ty nejhorší z nejhorších souprav v celém CCCP. Jako bonus spolucestující pastevci, kteří jedou zkoušet štěstí na stavby za hranicema. Jak se říká... Dobrého pomálu "Ten tádžický rychlík vypadá velmi zajímavě - jednou týdně vyvětrají restaurační vůz, jeden SV, 4 kupělné a 4 plackarty na celodenní objezd západních výběžků Pamíru...Skoro bych si tam zajel, jenže například v srpnu dosahuje průměrná teplota v Dušanbe +35 C ... a o klimatizaci tádžických vozidel mám celkem jasno." |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 11-2019 |
MartinNovak: Tak ono tím před covidem víceméně nikdo nejezdil a spojení dvakrát týdně, to bude zase terno Na druhou stranu se tam asi z unijních prachů nepodařilo vymámit víc "A nově od 1.7.2022 se obnovuje Bialystok - Kaunas mezi Polskem a Litvou." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3193 Registrován: 6-2019 |
Jako to jsou fakt ty nejhorší z nejhorších souprav v celém CCCP. Proto je dobré se tím svézt včas, abych za pár let nemusel hořce plakat, jako pan Vantju třeba nad Coraily na TER Paris - Strasbourg. (mimochodem, nic moc, sice pohodlné sedačky, ale málo místa na hnáty, v jízdním řádu spousta vaty ...).
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 1-2018 |
Saul_Goodman Já tím právě před kovidem jel. Pravda byl srpen. Ale vlak byl plný kolařů. Odhaduju tak 20 kol (byla to 2 vozová motorová jednotka). Já kolo neměl, ale chápu, že to může být zajímavá možnost jak se dostat s kolem do Pobaltí. Rozhodně větší obsazenost, než podobný přeshraniční spoj Craiova-Vidin 😁🙈. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2920 Registrován: 3-2004 |
Nevím, kam jinam s tímto... Jsem dost aktivní na vojenských diskusních webech na aktuální téma. Tam se samozřejmě zase pohybují lidé, kteří se v železnici moc neorientují, zato ale mají čas a prostor sledovat ukrajinské mediální prostředí. Začal tam prosakovat názor, že se Ukrajinci rozhodují (dokonce prý již rozhodli) přejít na normální rozchod. Mně se to nezdá, protože by jim to nepřineslo moc výhod. Samozřejmě by se mohlo uvažovat o stavbě nějakých nových normálněrozchodných tratí, a to ze západního zahraniční do nějaké významné vnitrozemské lokace (např. Lvov), pro zjednodušení toku některého zboží nebo přivedení normálního rozchodu do místa, kde je z nejrůznějších důvodů velká překládková kapacita, resp. poptávka po vy-/nakládce. Tj. ekvivalent tratě jako je třeba do Krakova nebo Hanisky. Jinak má na Ukrajině bezpochyby obrovský význam vnitrostátní doprava, a tam by si přechodem na 1435 nepomohli vůbec (nižší ložné hmotnosti, žádné automatické spřáhlo, v osobní dopravě nižší obsaditelnost atd.). Bez ohledu na můj pohled na věc - nemá tady někdo jasnější info? ještě bych přidal, že v jejich momentální supersložité situaci asi nebudou marnit čas přemýšlením o takovéto změně, ale to už se opakuju |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8801 Registrován: 1-2007 |
žádné automatické spřáhlo To, že se u našeho rozchodu automatické spřáhlo nepoužívá (s výjimkou ucelených jednotek), není přece fyzikální vlastností toho rozchodu. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2731 Registrován: 11-2009 |
nižší ložné hmotnosti, žádné automatické spřáhlo, v osobní dopravě nižší obsaditelnost atd. Co tohle má společného s 9 cm rozdílem vzdálenosti kolejnic? Mohou mít normální rozchod, a ponechat si svůj průjezdný profil i svoje nápravové zatížení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13811 Registrován: 4-2003 |
Dusanh:Jinak má na Ukrajině bezpochyby obrovský význam vnitrostátní doprava, a tam by si přechodem na 1435 nepomohli vůbec (nižší ložné hmotnosti, žádné automatické spřáhlo, v osobní dopravě nižší obsaditelnost atd.). Automatické spřáhlo nemá souvislost s rozchodem. Ložné hmotnosti také nesouvisí s rozchodem - například ve Velké Británii je také 25 tun na nápravu a v USA ještě více. S osobní dopravou si Ukrajina nemusí vůbec lámat hlavu, jejich jednotky s širším průjezdným profilem by i na rozchodu 1435 mm neopouštěly území Ukrajiny. Proč by měly a pokud by takové případy nastaly (pohraniční oblasti), tak se pořídí ty, co vyhovují profilu UIC. Nebo naopak státy, které s Ukrajinou sousedí, umožní na některých tratích provoz jednotek s širším profilem. Možností řešení je docela dost . Jsem dost aktivní na vojenských diskusních webech na aktuální téma. Tam se samozřejmě zase pohybují lidé, kteří se v železnici moc neorientují, zato ale mají čas a prostor sledovat ukrajinské mediální prostředí. Začal tam prosakovat názor, že se Ukrajinci rozhodují (dokonce prý již rozhodli) přejít na normální rozchod. Řekl bych, že když chodíš na vojenské weby, tak tam bude patrně někde vyřčen i důvod, proč údajně chce Ukrajina přejít na rozchod 1435 mm. Když pominu usnadnění obchodu s EU (a nezájem o obchod s Ruskem), tak hlavní důvod nejspíš bude znemožnit Rusku v případě dalšího napadení Ukrajiny (což se dá předpokládat i do budoucna) snadnou přepravu vojenské techniky z Ruska na jejich území. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11893 Registrován: 5-2002 |
Splítka rozchodů 1520 a 1435 v Batěvu... Tady máte odpověď. Může se uvažovat o nějaké spíše kratší trati k významnému místu soustředění cestujících nebo nákladu, ale zcela jistě nemůže dojít k nějaké plošné změně na rozchod 1435 mm. Znamenalo by to všechny koleje sundat a vybudovat nově, protože společné výhybky 1435+1520 neexistují (příliš malý rozdíl rozchodů) a hlavně vybudovaná překládací infrastruktura by se najednou ocitla zcela jinde, než by byla potřeba. A nevidím nijak zásadní problém u vozidel, výměna dvojkolí za mírně užší rozchod by u naprosté většiny používaných vozidel nečinila problémy, trošku by se muselo hlídat rozdílné spřahovací ústrojí u vozidel evropských a ukrajinských... Ukrajina je veliká a rozsah sítě i provoz na ní není nijak malý.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13813 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:Tady máte odpověď. Může se uvažovat o nějaké spíše kratší trati k významnému místu soustředění cestujících nebo nákladu, ale zcela jistě nemůže dojít k nějaké plošné změně na rozchod 1435 mm. Dovolil bych si nesouhlasit. Dost tratí na Ukrajině je dvoukolejných, dala by se tedy přestavit jedna kolej (plus příslušná zhruba půlka každé stanice) přestavit na rozchod 1435 mm. A aby to nepůsobilo zbytečný kolaps v dopravě, protože tato přestavba by probíhala zcela jistě dlouhá léta, tak by v mezistaničních úsecích byly splítkové obě traťové koleje a na zhlaví by byla dvojitá kolejová spojka, kterou by byly ukončeny splítkové úseky obou traťových kolejí. To by byla ale jen ta jednodušší část, daleko složitější situace by nastávaly v uzlech. Ale stejně je to jen teorie, nečekám, že k něčemu takovému dojde. A situace z úseku Čop - Mukačevo je nepoužitelná, to je spíš jen pro nákladní dopravu, pro osobní využitelné jen obtížně i kvůli nízkým rychlostem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2921 Registrován: 3-2004 |
Díky za názory. Co tohle má společného s 9 cm rozdílem vzdálenosti kolejnic? Mohou mít normální rozchod, a ponechat si svůj průjezdný profil i svoje nápravové zatížení. To sice ano, ale pak nebudou "interoperabilní" v tom smyslu, že vozy ložené "do Evropy" budou muset být ložené míň (obecně "jinak"), než vnitro. Automatické spřáhlo je to samé - museli by rozlišovat vnitrovlaky a "západ"vlaky. Neříkám, že to nejde, ale je to samozřejmě určitá provozní komplikace... Jinými slovy - z těch náznaků, které jsem zatím četl, nevyplývají takovéto detaily. Pokud se dočtu jinde víc, dám vědět. Už ale jenom obnova železniční sítě (na východě) bude taková pálka, že budou rádi, že to zprovozní. Co se týče znemožnění nějaké budoucí přepravy invazních vojsk - kvůli tomu se nemusíte pouštět do takového logistického harakiri. Spolehlivě to vyřeší připravené ženijní náloživo a poté občas nějaká naváděná raketa (Ukrajinci již v r. 2019 otestovali vlastní střelu Hrim-2 s doletem 400+km). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13816 Registrován: 4-2003 |
Dusanh:To sice ano, ale pak nebudou "interoperabilní" v tom smyslu, že vozy ložené "do Evropy" budou muset být ložené míň (obecně "jinak"), než vnitro. Automatické spřáhlo je to samé - museli by rozlišovat vnitrovlaky a "západ"vlaky. Neříkám, že to nejde, ale je to samozřejmě určitá provozní komplikace... Neviděl bych v tom problém. Problém samotný je alespoň částečné přerozchodování sítě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2922 Registrován: 3-2004 |
Problém samotný je alespoň částečné přerozchodování sítě. Vč. vleček... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11894 Registrován: 5-2002 |
ad Bram: Dovolil bych si nesouhlasit. Dost tratí na Ukrajině je dvoukolejných, dala by se tedy přestavit jedna kolej (plus příslušná zhruba půlka každé stanice) přestavit na rozchod 1435 mm. A aby to nepůsobilo zbytečný kolaps v dopravě, protože tato přestavba by probíhala zcela jistě dlouhá léta, tak by v mezistaničních úsecích byly splítkové obě traťové koleje a na zhlaví by byla dvojitá kolejová spojka, kterou by byly ukončeny splítkové úseky obou traťových kolejí. To by byla ale jen ta jednodušší část, daleko složitější situace by nastávaly v uzlech. Žijete opět v zajetí "sociálního inženýringu". Zatímco u nás vidíme mnoho stanic bez vleček, na Ukrajině to je trochu jinak. A tak levá strana bude Evropa, pravá bude Russko? Splítky --> mám i další videa z Youtube. Tudy cesta opravdu nevede. Nedovedu si představit, že by někdo stavěl něco nového a přitom tak šíleně pomalého a nepoužitelného...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3194 Registrován: 6-2019 |
PŠ je nejblíže pravdě. Při tamních obrovských objemech nákladní dopravy je to projekt na mnoho desetiletí a s pochybnými přínosy. Jedině snad separovanou infra na 1435 mm (Lvov, Mukačevo, Užhorod, Kovel), ale úplně separovanou a vůbec je otázka z čeho a proč by do toho šli, když biliony bude stát jen pouhá obnova země do obyvatelného stavu. Jinak věc by byla, kdyby okupační ruská vojska zabrala významnou část země a nechala Ukrajině jen něco na západě; ale i tak silně pochybuji. Podívejte se jak se vleče Rail Baltica - snad už 15 let nebo kolik a výsledek je částečečná reko v PL a normální rozchod do Kaunasu.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1996 Registrován: 11-2005 |
To jsou takové hypotetické nápady, které jsou hodné snad jen diskuze na Káčku. Přerozchodování UA je takový ekonomický a logistický nesmysl, že si to dokážu představit jen v případě, kdy by to z nějakého důvodu bylo v silném zájmu Číny. Ta umí zázraky (a šílenosti), a to nejenom na svém území. Co by ještě znělo uvěřitelně by byla nějaká "VRTka pro náklady", něco jako Rail Azovica, prostě oddělená jedna 1435 trať třeba někde z Přemyšlu přes Lvov a (bez zajížďky) Kyjev až kamsi na východ, zacálovaná EU... Ale to by nesměl existovat precedens v Rail Baltica.
Grund dafür ist eine Verspätung aus vorheriger Fahrt.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4266 Registrován: 5-2002 |
Když už jsme u toho, tak čistě teoreticky (nemá to šanci na uskutečnění), ale: dřív byl hlavní tah z Polska a severu Německa do Bukurešti přes Lvov a Černovice. Nehodila by se normálněrozchodná trať tam, aby se nemuselo s vlaky šplhat přes Karpaty? Pokud by se prudce snížily objemy nákladní přepravy v Pobaltí, tak bych si dokázal v nejdivočejších fantaziích představit přerozchodování tam (resp. byla by to z větší části likvidace železnice), na Ukrajině ale naprosto ne. Tak nanejvýš nějakou splítku do Lvova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12322 Registrován: 4-2003 |
znemožnění nějaké budoucí přepravy invazních vojsk - kvůli tomu se nemusíte pouštět do takového logistického harakiri. Kdyby armáda RF potřebovala do nitra UA přepracovat nějaký velký objemy, tak bude mezitím fronta posunuta nejméně cca 200-300 km na západ (aby mělo smysl vytvářet nějaké mezisklady a překladiště v UA vnitrozemí, a to pomíjím, že by se staly na rozdíl od dnešních překladišť v RF a Bělorusku předmětem útoku UA, protože pro UA by to bylo okupované území) a UA se mezitím dávno zhroutí. Těch 200 km limitu pro pozemní jednotky RF v intenzívním konfliktu (při dané organizační struktuře a vybavenosti...)je odborný propočet vzniklý dávno před válkou a potvrzený reálně útokem na předměstí Kijeva, což měla být původně skoro policejní operace. Jenže nebyla.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13818 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:Žijete opět v zajetí "sociálního inženýringu". Zatímco u nás vidíme mnoho stanic bez vleček, na Ukrajině to je trochu jinak. Nežiju v zajetí "sociálního inženýringu", jen jsem se zamýšlel nad tím, jak by to šlo vůbec technicky provést. Sám jsem psal, že by to byla akce na dlouhá léta a tím je řečeno snad i to, že by to bylo extrémně drahé. Viz třeba Španělsko, kde se s tím budou potýkat minimálně dalších padesát let, než se podaří široký rozchod zrušit úplně. A to Španělsko je v mnohem jednodušší situaci obecně... Ano, stanice na Ukrajině jsou s vlečkami, ty by se musely zapojit vždy na široký rozchod, což by ve stanicích přineslo samozřejmě komplikace v podobě dalších křižovatek a splítek s kolejemi o normálním rozchodu. A kdo by měl zájem (a vlečku si patřičně upravil), tak by mohl být připojen i na rozchod 1435 mm a stanice by měly být uzpůsobeny tak, že by každá vlečka mohla být v budoucnu zapojena na rozchod 1435 mm. A tak levá strana bude Evropa, pravá bude Russko? Třeba, klidně to může být i naopak . Splítky --> mám i další videa z Youtube. Osobní návštěva a projížďka úseku Mukačevo - Čop (na širokém rozchodu, alespoň byla hezky vidět normálně rozchodná kolejiště) mi stačila, různá videa z jízd normálně rozchodných vlaků po splítce z Čopu do Mukačeva jsem také shlédl . Tudy cesta opravdu nevede. Nedovedu si představit, že by někdo stavěl něco nového a přitom tak šíleně pomalého a nepoužitelného... Tudy cesta opravdu nevede, také si nedovedu představit, že by něco někdo takového stavěl. Na druhou stranu, rozpletení splítkových kolejí by se také dalo vyprojektovat a postavit tak, aby bylo sjízdné stokilometrovou rychlostí i mezi Čopem a Mukačevem/Ďakovem. To by problém nebyl, ale vždy by se vyskytl problém s tím, kdo by to měl zaplatit. Viz článek v nějakém loňském či předloňském čísle Železničním magazínu, který se provozu normálněrozchodných vlaků z Čopu do Mukačeva věnoval a kde bylo uvedeno, že po splítce se v místě křížení, výhybek a rozpletů jezdí pouze 20 km/h a bylo uvedeno i vyjádření, že UZ nemají finance na to, aby se tato místa zrekonstruovala (čili brutálně přestavěla) na vyšší rychlost. Ani ta šedesátka v mezistaničních úsecích není nic moc a o (ne)zabezpečení těchto jízd ani nemluvě . Žijí si tam prostě jinak a za jiných podmínek... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 1-2012 |
Vy to přerozchodování řešíte jako obrovský problém, ale už Hitler dokázal, že tomu tak není. Při postupu Říše na sovětská území a při nutnosti zásobování vojsk po železnici, v závěsu za Wehrmachtem šli pracovní čety a v přímém přenosu měnily rozchod kolejí na říšský(evropský). A šlo to, rychle a bez keců. A kdo chtěl kafrat, byl velmi rychle a účinně motivován ke zvýšenému úsilí. (Napadá mě analogie s levostranou silniční dopravou u nás před válkou. Naši tehdejší vláda a poslanci-posránci taky řešili proč to nejde změnit a co to bude stát, žvanili o tom několik let, pak jeden večer přijel německý tank, co neuhnulo na opačnou stranu silnice přejel a ráno se jezdilo všude vpravo.)
Nikdy jsem nepochopil rozpad Československa, nikdy jsem nepochopil prodej českých MiGů-29 a nikdy nepochopím konec Sergejů a Bardotek v Česku!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17951 Registrován: 3-2007 |
Ale houby - četl jsem o tom dost. To byla naprostá provizoria, stanice bez výhybek atd. O přechodu na pravostranný provoz v ČSR se toho taky napsalo hafo, tak si o tom něco nastudujte, abyste nevypouštěl tyhle homolkoviny. Samozřejmě přerozchodovávat Ukrajinu je blbost. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 6-2006 |
Rorejs: Pane Bože, do čeho's to dušu dal... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1129 Registrován: 12-2020 |
Hele nebude ono jednodušší, když si to rozhodnou sami ukrajinci? Kecání na K- reportu, to asi fakt neovlivní. Pravděpodobnost přerozchodování celé Ukrajiny na 1435 mm odhaduju na cca 1%. Po skončení války budou mít asi úplně jiné priority. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14698 Registrován: 5-2004 |
a soveti to pak prerozchodovali obratem zpet na 1524. On je ale problem v tom, ze nezijem v devatenactym stoleti. Tehdy se treba mosty menily v radu dni, dnes tydnu az mesicu. Bych chtel videt jak by se dnes rychle obnovovalo treba poskozeni povodnema v rozsahu 1997 nebo 2002. To by dnes bylo na nekolik let... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8090 Registrován: 9-2005 |
STZH DBL! Protože byly pražce dřevěný!
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17954 Registrován: 3-2007 |
Petr_vlček: Jestli to není tím, že beton musí tuhnout " On je ale problem v tom, ze nezijem v devatenactym stoleti. Tehdy se treba mosty menily v radu dni, dnes tydnu az mesicu. " Kdybychom žili v 19. stoletï, tak bys chcípnul na blbej zánět žlučníku a byl uz 15 let po smrti,ty woe. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 12-2020 |
Jestli to není tím, že beton musí tuhnout [wink] Nikoli Mladějove. Je to tím, že před sto lety neexistovala náhradní autobusová doprava. Železnice byla strategickou a tak se nádražáci snažili, aby délka přerušení tratě byla co nejkratší. Takže všechny potřebné práce udělali mimo profil tratě a finální výměna konstrukce proběhla v řádu hodin. Ostatně stejně to dnes probíhá třeba v Austrálii, kde na těch tratích kde se vozí několikakilometrové vlaky s rudou zvládnou celou výhybku vyměnit za 2 hodiny. Kolik by to asi trvalo u nás? To není o století, ale o přístupu a snaze odpovědných. Dnes si klidně objednají výluku na měsíc, při které se nakonec nic neděje a autobusy jezdí protože jsou už objednané. Nebo si dají výluku na dva měsíce, protože prý nelze zajíždět na zbrojení viz 074 a všichni jsou v klidu. Cestující prý vydrží vše a když ne, není nic jednoduššího než celou trať zrušit a ještě vysvětlit, že je to vlatně pokrokové. Co to má společného se zánětem žlučníku fakt nevím. Že se lékařská péče v této zemi za poslední století zlepšila o tisíce procent to snad ví každý soudný člověk, tomu se prosím říká pokrok ve vědě. Ale s dráhou to fakt nic společného nemá. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17956 Registrován: 3-2007 |
A proč teda tu výluku, co by podle vás trvala den, dělají měsíc? To je to, co jsem se od vás nedozvěděl. "protožr existuje náhradní autobusová doprava" je přece hodně hloupá odpověď/žert/ironie. Jinak proč jim to teda neporadíte? Mně připadá, že jste takovej zneuznanej myslitel. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14700 Registrován: 5-2004 |
No proste nejsme naky Maroko abysme vybudovali vrtku. Stavet nasim tempem cinani tak maj misto mostu pres reky brody.... Jestli to jeste nekdy pujde tak si tam mladejove zajed. A az se budes vracet do eu skanzenu budes jen cubrnet... Urcite ale dokazes zduvodnit proc u nas tonejde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1135 Registrován: 12-2020 |
Mladějov: A proč teda tu výluku, co by podle vás trvala den, dělají měsíc? Jo to se musíte zeptat kompetentních orgánů, ne mě. Ale oni vás jistě přesvědčí, že u nás to prostě nejde. Ale můj laický pohled vám nabídnout můžu. SŽ to netrápí, ona totiž od cestujících peníze neinkasuje. ČD nebo jiné dopravce to sice tlačí, protože to výrazně ovlivňuje kvalitu služeb jimi poskytovaných, ale nemají jakoukoli pravomoc to změnit. Cestující to s-ere, ale taky nemají žádnou pravomoc to změnit. Představte si třeba, že za stejnou cenu jízdenky jedete výrazně delší dobu, s několika přestupy bus - vlak, většina autobusů bez klimatizace, přípoje v řiti apod. Tohle byste asi v soukromém sektoru třeba při nákupu nějakého zboží netoleroval, že? A ministerstvu dopravy, které by to tady mělo řídit je to jedno. Dalším problémem je nedostatek firem a zaměstnaců, tak jim radši dáme delší dobu, aby to stihli. Tenhle problém s výlukami trvá už 30 let a zatím se ani nikdo nepokusil to zlepšit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14701 Registrován: 5-2004 |
Tak ono to zdaleka neni jen o draze. Nebo za poslednich dejme tomu 10 let se snad stalo ze by nebyla uzavirka na d1? Nebo d5 mezi prahou a plzni? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 3-2018 |
K té Ukrajině - ponechám stranou technické a provozní limity a vezmu to z ekonomicko-geografického hlediska. Jestli bude chtít EU Ukrajině po válce skutečně pomoci, uzavře s Ukrajinou nějaké partnerství (předvstupní dohodu, nebo dohodu o "exkluzivní" spolupráci). Předmětem dohody by mohlo být zřízení bezcelního styku, harmonizace legislativy a vytvoření podmínek pro přímé investice do ukrajinské ekonomiky (nezbytnou podmínkou bude i nějaký garanční fond pro investory pro případ ztráty majetku v důsledku další války). A součástí spolupráce by mohlo být vybudování strategických průmyslových zón (např. v režimu výlučných ekonomických zón s nižším zdaněním) na vytipovaných místech. Z logistického hlediska by pak dávalo smysl některé z těchto zón napojit na síť s normálním rozchodem, případně vybudovat nějaké huby, kde by se to zboží překládalo na síť s normálním rozchodem. Čili si dovedu představit nějaké řešení, kdy by mohly být přímo napojeny nejbližší z těchto zón (Lvov + případně další bližší centra jako Lutsk, Užhorod) a časem by se to mohlo táhnout dál. Samozřejmě za předpokladu, že by EU měla aktivní zájem na podpoře přeprav po železnici, řešila kapacity relevantních koridorů a přispívala na to Ukrajině. A z technického hlediska - nebylo by řešením (pokud by se jednalo řádově o stovky km tratí) to táhnout paralelně odděleně? Buď konverzí méně využívaných ukr. tratí, nebo jako další kolej podél hlavních tratí (s případným přerozchodováním méně využívaných částí staničních kolejišť)? Přerozchodování celé sítě je samozřejmě mimo ekonomickou a provozní realitu. Leda by se dělalo postupně po etapách od západu k východu v průběhu 50 a více let. Pak by to šlo spojit i s nějakou cyklickou obnovou infrastruktury. Bál bych se ale, aby se z toho nestala možná rozbuška mezi západem a východem Ukrajiny, které byly před válkou proti sobě poměrně vyhraněné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3234 Registrován: 6-2019 |
To co píšete, má politickoekonomický smysl, jen se obávám, že toho už EU není plně schopna. Technicky - ano, podobně jako to páchá ADIF na Iberjiském poloostrově. Ale tam to platíme my všichni a využití je zatím takové nějaké podivně španělské.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8505 Registrován: 3-2007 |
J.M.: Takže namísto toho, abyste popsal jak za den zprovozníte dvojkolejný železniční most včetně trakce, zabezpečovačky a všech s tím souvisejících zkoušek a identifikoval klíčové technologické rezervy, následují kecy a spekulace vhodné tak "Na Růžek"..."Jo to se musíte zeptat kompetentních orgánů, ne mě." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1089 Registrován: 9-2015 |
Litva omezila (zakázala) přepravu některých nákladů po železnici mezi Kaliningradem a ostatními oblastmi Ruské federace. Jedná se např. o přepravu kovů. Zdůvodněno je to novými sankčními opatřeními EU od 18.června. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 1-2004 |
Snad to platí i na tanky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 12-2020 |
Pikehead: Takže namísto toho, abyste popsal jak za den zprovozníte dvojkolejný železniční most včetně trakce, zabezpečovačky a všech s tím souvisejících zkoušek Hele budete se muset smířit s tím, že já toto v kompetenci nemám. Jen prostě píšu, že před 100 lety ta výměna mostu trvala třeba půl dne nebo že v Austrálii ta výměna výhybky trvá 4 hodiny. Takže to asi udělat lze. U nás to trvá násobně déle a myslím, že návrhy na to aby to šlo stejně jako před těmi 100 lety neb v té Austrálii by měli dávat ty osoby, které jsou za to placené. Ty jsou dle mého názoru na ministerstvu dopravy, SŽ, případně u jednotlivých dopravců. Já to jen hodnotím z pozice obyčejného cestujícího, který s těmi výlukami má dost zkušeností a ví, že to prostě silně snižuje cestujícím komfort. Ale co je ministerstvu do cestujících, že? Tam hlavně řeší soutěžení mezi dopravci, nějaké výluky je asi moc nezajímají. Co na tom, že to část lidí z vlaků vyhání, že? |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8635 Registrován: 5-2002 |
Tady článek a video o speciálním ruském vlaku železničního vojska, který se na Ukrajině pohybuje: https://www.vesti.ru/article/2810980 Není to obrněný vlak ani bojový prostředek v pravém slova smyslu, slouží spíš k ženijním účelům a průzkumu, ale je ozbrojený.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8130 Registrován: 9-2005 |
Výměna výhybky a štěrku není totéž, co výměna výhybky, štěrku dvou vrstev spodku s vápennou stabilizací. A pokud máte ještě ten materiál recyklovat, tak buď musíte recyklát dovézt z předchozí stavby, nebo recyklovat na místě. A samozřejmě lze na místě mít víc a lepší techniky a lidí. Pak to nebude nejlevnější. V Česku je bohužel problém, že (nejen) infrastruktura byla až do roku 1993 nejen skoro bez údržby, ale byla ničena a velmi zlé rekonstruována, což vedlo k devastaci zejména svědků a spodku (odvodnění, izolace. Tohle se musí odstranit, jinak se vám sebelepší svršek po pár letech zničí. Proto se mluví i modernizaci. Je to kvalitativní skok nejen v ve výrobcích, ale i v kvalitě výstavby a způsobech požadované následné údržby. Jediný, co pořád veřejná infrastruktura nemá, je řádná údržba.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 2-2016 |
Mirek_Zv. : hlavně, že sankce vůči Rusku odsírají občané zemí sankce uvalujících, místo toho, aby se EU & spol. snažili válku na Ukrajině zastavit, když svojí nečinností neudělali nic, aby se vyřešila separatistická válka na Donbase trvající od roku 2014 ... Normanský formát a Minské dohody byly žvásty o ničem, výsledkem je únorová agrese Ruska vůči Ukrajině ... takže všichni mají máslo na hlavě ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13884 Registrován: 4-2003 |
J.M.:Jen prostě píšu, že před 100 lety ta výměna mostu trvala třeba půl dne V jiných podmínkách, kdy během výměny mostu byly zaměstnány velké stovky lidí a hlavně si tehdy nikdo moc nelámal hlavu s BOZP. Takže když se někdo při práci těžce zranil, nebo dokonce zemřel, tak to byla tragédie v zásadě jen pro jeho rodinu. Stavební firma po takové události jela na stavbě nezměněným tempem vesele dál. A že se úrazů (včetně smrtelných) stávalo docela dost, se tehdy bralo jako normální. Opravdu bych nechtěl návrat do tehdejších dob . |
Bububu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 1-2011 |
https://traffic.od.ua/news/railua/1243887 Obnova peáže přes Rumunsko? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13885 Registrován: 4-2003 |
Miroslav_Zikmund:hlavně, že sankce vůči Rusku odsírají občané zemí sankce uvalujících, místo toho, aby se EU & spol. snažili válku na Ukrajině zastavit, když svojí nečinností neudělali nic, aby se vyřešila separatistická válka na Donbase trvající od roku 2014 Pan Se opět na scéně . Ono se zase mělo něco vyřešit samo a nejlépe tak, aby se Putínkovi nešláplo na bebíčko, jinak by nám mohl vyhlásit válku. Ano, EU neudělala nic, protože se Putínka bála. Putínkovi nohsledi neustále strašili: Já to řeknu Putínkovi a ten vám vyhlásí válku. Putínek vám vyhlásí válku. Nakonec válka nastala (dle Ruska nenastala ) a jsem velice rád, že se brzy zjistilo, že ruská armáda je v podstatě prázdný pojem a nikoliv druhá nejsilnější armáda na světě. Holt blbnutí vymaštěných ruských imperialistických nadčlověků odsírají Ukrajinci. Ale chápu, že (nejen) zdejší rusofilové se projevují dnes jako ti největší pacifisté a volají po zastavení války. A nejlepší řešení by podle nich bylo, aby se Ukrajina konečně Rusku vzdala a nevzdorovala mu. Nějak jim ovšem uteklo, že Ukrajina žádný stát nenapadla, pouze Rusko překročilo své hranice a zaútočilo na suverénní stát. A naštěstí Rusko bylo natolik blbé a zaútočilo nejdříve na Ukrajinu a nikoliv na některý stát NATO, jak by přitom velice rádo, nejlépe na pobaltské státy. To by pak teprve byla mela . |