Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 15. 10. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 15. 10. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Mahel: Nápis v tramvaji dobrý, až na detail že v roku 1962 to kupovali za Kčs, nie Kč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2721 Registrován: 6-2004 |
dopravopat: 1) já jsem ten nápis netvořil 2) v té době se obdobné nápisy objevovaly hlavně v novějších vozech, asi aby si lidi uvědomili, kolik to stojí. A v tomto případě někdo využil existující šablonu, do které třeba nemuselo jít změnit něco jiného než jen částku |
Sherlock
|
|
Neregistrovaný host |
Zajímavější než překlep Kč/Kčs (pokud není někdo chytlavý, že ve zkratce chybí písmenko "s") je, že tramvaj T3 v r. 1962 stála 599 000 Kčs, tzn. 422 průměrných mezd. Viz: https://www.kurzy.cz/zpravy/666494-prehled-prumernych-mezd-a-malo obchodnich-cen-v-byvalem-ceskoslovensku/ (bez zemědělského sektoru, tzn. jinak by průměrná mzda byla ještě nižší). Tedy v současnosti by cena T3 odpovídala částce cca 17 Mio Kč. Kdo chce, může si srovnat s cenou a případně i s technickou komplikovaností tramvaje EVO 1, něco takového se v CZ v poslední době pořizovalo. |
Strom
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 7-2008 |
Mahel: Díky, ten nápis je bizarní. Nikdy jsem si ho nevšiml v žádné tramvaji a ani v metru M1 nebo 8171 M. Býval jen v autobusech, vždy na sloupku za 1. dveřmi u Karos. U Citybusů nevím. Jinak ta tramvaj v přepočtu na Kčs by nikdy tolik stát nemohla. Vždyť do SSSR se tyhle vozy dodávaly snad ani ne za 80 tis. Kčs, jak to bylo levné Vůbec ty ceny neodpovídaly trhu. Co ty sedačky a typ jejich podstavců (nohy), věděl by někdo?
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1659 Registrován: 3-2013 |
Ale mohla. Ceny vozidel uvádí např. DPMB v brožurce s historickým přehledem vozového parku, kterou vydal v roce 1989. Můžu se podívat přesně, ale autobus ŠM11 stál cca 200 tis. Kčs, trolejbus 9Tr přes 300 tis. Kčs a T3 těch 600 tis. Kčs. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1660 Registrován: 3-2013 |
Tak s těmi cenami soudruzi dost kouzlili. U T3 z roku 1963 to opravdu bylo těch 599 tis. Kč. V roce 1966 jen 400 tis. Kč a pak to zase šplhalo přes 441 až na 635 tis. Kč u T3SU z roku 1987. K2 byly od 683 tis. Kč (ověřovací série) přes 654 do 746 tis. Kč u K2YU. První dvě KT8 stála každá 3 217 tis. Kč. ŠM11 od 250 do 274 tis. Kč, ŠL11 283 tis. Kč, ŠD11 306 tis. Kč. B731 385 tis. Kč, B732 415 tis. Kč, C734 358 tis. Kč, LC736 458 tis. Kč. Ik280.08 - 903 tis. Kč (1980), dále 784 - 852 tis. Kč. 9Tr 260 tis. Kč, 9TrH 314 tis. Kč, 9TrHT 435 tis. Kč, 14Tr01 518 tis. Kč, 14Tr01 (1982) 534 tis. Kč, ale 14Tr01 (1983) už 637 tis. Kč a 14Tr08 (1987) 673 tis. Kč. Ještě z těch hausnumer chcete dělat nějaké srovnání se současností? |
Strom
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 7-2008 |
TMB, tak díky. Myslel jsem, že takhle vysoké ty ceny nebyly. Odkud jste čerpal...
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 3-2013 |
Z té výše uvedené brožurky vydané v roce 1989 ČSVTS DPMB. A autoři - mnohdy vedoucí techničtí pracovníci DPMB - v tomto údaji zjevně čerpali z účetnictví (pořizovací hodnota ZP). A těch 518 tis. má být 14Tr0. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2723 Registrován: 6-2004 |
Strom: nejsem si úplně jist, ale mám dojem, že vylepšené sedačky byly už v posledních klasických T3, ale nevím, od které výrobní série (1973/74 ?). Snad někdo ještě upřesní. |
Strom
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 7-2008 |
Mahel: Díky, vůbec si tohle v klasických T3 nepamatuji. Jen si pamatuji, že v klasické T3 byly většinou ty stojany s povrchovou úpravou "kladívkovou barvou", kdežto T3SU a T3SUCS byly šedým lakem. Měly exportní verze T3 do SSSR nějaké změny oproti našim. Třeba už tehdy topný kanál jako v T3SU nebo třeba výkonnější topení? Uzavřené kabiny? Nebo tohle přišlo až se změnou na T3SU?
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1662 Registrován: 3-2013 |
Uzavřené kabiny pro SSSR měly už T2. Pár jich měla Plzeň. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2724 Registrován: 6-2004 |
ad sedačky: našel jsem interiér pražského vozu 6938: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15468 Registrován: 5-2004 |
tenhle typ sedacek mely uz prazsky od nejakyho 7xxx. A v moskve i kyjeve nejak po roce 1987 pamatuju krom starejch dvoudverovejch t3 s cervenokozenkou i novy t3su se sedackama jako byly v kt8 s cernou kozenkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2725 Registrován: 6-2004 |
Od 7001 byla exportní verze SU a SUCS, ty všechny už pochopitelně měly to nové provedení. Dotaz byl na klasické T3, tedy 6xxx |
Brejšín
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1309 Registrován: 5-2002 |
Kornouty sedadel T3: 1962-1964 čalouněné; 1964-1971 tzv. přímo prdelosmaž, kdy ohřátý vzduch od topnice sálal přímo do laminátu 1972/1973 pokus o první rozvod vzduchu, krásně to je vidět na stránkách BHMD u vozů 1597-1599. Připomíná to "provázaný" sendvič, najito více rozměrových variant jinak tvarově shodných rozvodů, jakoby si to sami upravovaly jednotlivé DP; 1974-1979 kornouty s "dnešním" rozvodem, ale jsou tvarově menší; 1980-1989 kornouty s "dnešním" rozvodem, mají širší lem o oválnou dírou pro šroub do podlahy, aby pasovaly na šroube všech předchozích typů, kužel odpovídá variantě 64-71; Pozor: projekty T4 a K2 (vyjma snad K2YU) až do svého ukončení používaly přímo prdelosmaže i po roce 1971; Praha okolo roku 2000 vše sjednotila na nejnovější model.
Asi jsem z jiného světa.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15470 Registrován: 5-2004 |
sory chyba, melo byt 67xx. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2728 Registrován: 6-2004 |
ad Brejšín: převedeno do pražských čísel: 1971 do 6810, 1973/74 od 6811 ? To by stárnoucí paměť z mého příspěvku 2723 potvrzovalo... |
Brejšín
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 5-2002 |
Vypadá tom, že ten atypický rozvod byl na 6756-6810. Takže 1971. Rok 1970 nemůžu říci, chtělo by to fotky z interiérů. V 73 už určitě byly "současné" rozvody.
Asi jsem z jiného světa.
|
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
OK, skúsim jednoducho: Je šírka okien a krajných dverí medzi prototypom T3 a prvým sériovým vozňom T3 rovnaká alebo odlišná? https://transphoto.org/photo/557877/?vid=36158 https://transphoto.org/photo/921751/?vid=79969 https://transphoto.org/photo/557876/?vid=36158 https://transphoto.org/photo/457997/?vid=79969 Ak odlišná, o koľko? Jediné, čo vieme na základe fotky zaručene povedať je, že stredné dvere sú odlišné. Sériová T3 ich má 1330 mm. Aké boli pri prototype T3? 1050 mm ako na T3? 1240 mm lebo toľko sa tam maximálne zmestí ak chceme zachovať proporcie vozidla? Alebo niečo medzi tým (cca 1150 mm?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3253 Registrován: 8-2008 |
ev.č. 7035 Praha 11.4.2007
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3273 Registrován: 8-2008 |
ev.č. 7240 Praha 29.6.2009
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1302 Registrován: 7-2017 |
Ohlédnutí do roku 2000 |
Kubo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 4-2020 |
Neviem, či to dávam do správneho vlákna, ale najrozumnejšie mi to prišlo sem. Chcel by som vedieť, aký bol dôvod, že New Orleans vrátili T6C5 naspäť. Niekde som sa dozvedel, že to bolo preto, lebo ČKD Tatra mala finančné problémy. Len mi nejde do hlavy, v čom ten problém akože bol. Že by sa američania báli, že ČKD skrachuje a nebudú náhradné diely? Alebo dodávka ďalších vozov? Nezdá sa mi to, že by za tým bolo niečo takéto. Vedel by mi to niekto potvrdiť alebo vyvrátiť? |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Kubo: Podľa mňa T6C5 nebola dostatočne "historická". Neviem nakoľko sú tramvaje v New Orelans dopravným prostriedkom a nakoľko turistickou atrakciou. Pseudohistoričáky možno vnímali ako prijateľnejšie, než T6C5. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2608 Registrován: 9-2005 |
Jak tam mají řešené konce? Trianglem nebo smyčkou? T6A5 pokud vím není obousměrná.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1467 Registrován: 5-2009 |
Houmr: Pozor, pro New Orleans byla byla vyrobena T6C5, nikoli T6A5. Jedno písmeno jinak a je z toho obousměrná tramvaj. Více na www.prazsketramvaje.cz/... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 7-2012 |
dopravovat - když se podíváš na rozsah sítě v New Orleans tak je jasné, že jde o regulérní tramvajovou dopravu. Samozřejmě, poslední původní linka + cancour podél Mississippi jsou turistické - ale zbytek už je něco jiného, už jen vrchní stavbou. To, že chtěli zachovat pseudohistorický vzhled je možné dáno tím, že chtějí zachovat typickÿ obraz dopravy. Byl jsem tam pár dní před příchodem T6C5, ještě byla tendence použít takový vůz na kolejích linky podél řeky - což jsou současně i přístavní vlečky, ale problémy ČKD měly veliký dopad. Jinak tam mají pod vozy na River Front upravené podvozky T včetně magnetů a tyristorové regulace. Vozy River Front jsou červené, ostatní zelené. (Příspěvek byl editován uživatelem jiri heracek.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2609 Registrován: 9-2005 |
Aha, toho jsem si nevšiml a přestože jsem v roce 1999 v ČK na Zličíně pracoval, o jednočlánkových obousměrných vozech z ČKD jsme doteď neměl ani tušení. Jestli dobře chápu, šlo o jediný vyrobený, prototyp.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Kubo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 4-2020 |
Tak predsa to asi bolo iba kvôli tomu, aj keď by som sa nedivil ani odôvodneniu ‘vyzerá to až príliš moderne’. No, tak za veľkou mlákou majú trošku iný vkus, viď Bombardiery s tyčovým zberačom v Toronte. Ale aj tak mi to príde hlúpe viezť tú električku loďou cez celý oceán do Ameriky a potom ju poslať naspäť, lebo… vlastne ani neviem riadne prečo. Ešte mala aj klímu oproti tým ostatným dreveným vozom. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2612 Registrován: 9-2005 |
Na druhou stranu se vžijte do objednavatele - potřebujete obnovit vozový park (v Americe se moc průběžně nedělá, spíš se obnovuje ve velkých vlnách). Během dojednávání kontraktu zjistíte, že dodavatel má výrazné ekonomické problémy a je dost pravděpodobné, že zakázku nedokáže profinancovat a zrealizovat. Pokud to ještě není zasmluvněno nějakými sankcemi a můžete z kontraktu vycouvat, uděláte co - budete riskovat, že příštích několik let místo dodání nových vozů budete řešit právní bitvy co kdo měl udělat a neudělal, nebo např. nové vozy dostanete, ale přidružené klíčové služby ze smlouvy v podobě záruky, servisu a dodávek náhradních dílů už na nikom nevymůžete, nebo půjdete cestou menšího rizika? Když to převedu do současné, pochopitelnější roviny - objednal by jste si auto od automobilky, která je v ekonomických problémech, (možná už v konkurzu - nevím v jaké fázi to bylo), a čekal rok (jako se dnes na auto čeká) s tím, že ho možná nedostanete, popř. že ho pak nebudete mít kde servisovat, nedokážete sehnat náhradní díly? Jak to třeba dopadlo s projektem pendolín, které měla vyrábět ČKD v rámci kooperace tuším s ADTtanzem a Alstomem... Jedním z problémů ČKD bylo, že peníze byly tenktát drahé (úroková sazba bylo možná ještě výše než dnes) a Maroušek byl (třeba jako Hušák v SAZCE) megaloman a na dluh skupoval kde co. Zakázek bylo sice dost, ale už ne to tisícinásobné "bouchání" typových projektů, takže výroba (nijak extra produktivní) vázla i na nedostatku a neschopnosti projektantů a vývojářů. A nějaké tramvaje do Ameriky by ČKD nezachránilo, spíš dorazilo. Na trolejbusy pro Ameriku mj. dojela i Škodovka Ostrov. (Příspěvek byl editován uživatelem houmr.)
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5321 Registrován: 9-2003 |
Kubo 42: Bombardiery s tyčovým zberačom v Toronte nie sú záležitosťou módy ale konštrukcie vrchného vedenia.
NOBLE BRICKS
|
Kubo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 4-2020 |
S4991023: To je mi jasné, samozrejme som tým "vkusom" nemyslel vzhľad vozidla ako takého. Skôr som mal na mysli "vkus na technické prevedenie" alebo niečo také. Zarazilo ma to, že sa sieť (alebo aspoň časť siete) nezačala s nákupom nových bombardierov prerábať na prevádzku s obyčajným pantografom. Ak správne uvažujem, tak Toronto je jediná pôvodná klasická električková sieť (myslím nie rýchlodrážna) v severnej Amerike. Dobre, ešte tam sú Seattle, Tacoma, Portland a po novom aj 3km v Dallase, ale to su relatívne mladé siete, ktoré boli stavané podľa moderných štandardov. Toronto je jediná taká sieť, ktorá je pôvodná, a zároven ju modernizujú a nedržia na historickej úrovni ako napr Boston alebo New Orleans. Preto mi prišlo trochu divné, že namiesto postupnej prerábky siete radšej dali bombardierom tyče. Keď sa napr. pozrieš na Rigu, tak tam to spravili presne tak, ako som popísal. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3780 Registrován: 6-2002 |
A Philadelphia? Ta má taky městskou síť a jezdí se tam s tyčí a smykadlem. |
UT
|
|
Neregistrovaný host |
Kubo: Práveže Toronto s príchodom flexít začalo postupne konvertovať na pantografy, ktorými boli už od začiatku vybavené. Tyče sa používali iba ako prechodné riešenie do ukončenia súbežnej prevádzky so staršími vozidlami, avšak nie kvôli nejakej falošnej modernosti, keďže systém inak fungoval k plnej spokojnosti, ale kvôli podstatne vyššiemu odberu flexít (nad 1000 A), ktorý ani predĺžené šmýkadlo nezvládalo. Pantograf s dvojitou lištou je asi lepšie riešenie než napr. dve tyče za sebou. Predpokladám, že podobný problém nastal aj pri škodovkách v Rige, kde (ne-)tradičný systém používa dlhé, trolejbusové tyče s plne otočnou hlavicou a praktickou možnosťou značného vychýlenia od osi koľaje napr. na kríženiach s trolejbusmi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3292 Registrován: 8-2008 |
ev.č. 8065 Praha 11.4.2007 (Příspěvek byl editován uživatelem Krumpolc.)
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Kubo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 4-2020 |
Pokúsim sa to tu znova trochu rozprúdiť. Táto téma tu čiastočne už rozoberaná bola, pravdepodobne som tu už aj ja niečo viackrát sponínal, a keďže ma to už dlhodobo nejak magicky priťahuje, skúsim znova. Ak to niekomu trošku začína liezť na nervy, tak to plne chápem, a proste to potom len nečítajte. Ide totiž o nevyrobené naprojektované typy električiek (samozrejme od pražskej tatry). Napíšem tu taký menší zoznam typov, o ktorých niečo viem (či už zo spoľahlivých zdrojov, alebo len jpp) a teda niečo k nim, bol by som rád, ak by sa k tomu niekto vyjadril, potvrdil alebo vyvrátil mnou spomenuté skutočnosti, poprípade niečo doplnil alebo len napísal svoj názor. Tak idem na to: K3 - už viacejkrát rozoberaná, presné technické prevedenie mi nie je známe, ale určite trojčlánok na báze T3/K2. Stredný článok neviem úplne na 100% ako mohol vyzerať, najviac sa však prikláňam k verzii bez dverí, podobne ako majú Düwagy. K4 - pravdepodobne ešte staré označenie pre dnešnú KT4, ktoré sa používalo počas vývoja, pravdepodobne pre tú "kockatú" KT4, neviem, či bolo zamýšľané aj niečo s čelom T3 podobne ako vzorka KTX alebo výkresy od VESK, sa mi zdá, že pre Drážďany. Okrajovo som niekde zachytil podobnosť s K2 (asi úzka K2), ale zdá sa mi to menej pravdepodobné. Obojsmerná KT4 - pre Drážďany, s tromi dvermi na každej strane, rovnako aj s dvomi pantografmi. K6 - tiež staré označenie pre projektovaný typ KT6, ešte na báze pôvodnej T5 s nesymetricky usporiadanými dverami. Samozrejme spadajú sem aj KT6A2/5, ktoré by mali byť ako "dvojčlánkové T6A5". KT8A5/C5 - podobne "trojčlánková T6A5" v jedno alebo obojsmernom prevedení. Rada T5U - sólo a článkové široké vozidlá so skladacími schodíkmi podobné ako Düwagy Tw6000 alebo P. J4/J6 - trošku zvláštne označenie, ale zo zdroja, ktorý považujem za seriózny. J4 ako súprava dvoch T5C5, J6 podobne ako súprava troch T5C5, ale tvoriacich jeden dlhý prechodný vlak. Aj mne osobne to príde dosť fantasy, ale ako vravím, zdroj považujem za seriózny, takže neviem, čo si mám myslieť. RT6N2 - pôvodne obojsmerná verzia RT6N1. Viacej k tomu povedať asi ani nie je čo. Typy LT - nástupca KT4 pre Geru, niečo ako RT6 pre Liberec, pravdepodobne sa z toho vyvinula RT6S, a potom električka podobná Articu. Ďalej som čítal niečo o označení HT a RKT, že rýchlodrážne vozy, ale nič bližšie špecikované nebolo. Ďalej ma už nič viac nenapadá. Ďakujem teda za pozornosť |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3314 Registrován: 8-2008 |
7130 + 7131 Praha 11.4.2007
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2010 |
Zdravím. Nemá někdo fotky táhel tramvají KT4D? Hledal jsem snad všude a našel jen jakési modelové řešení (viz foto). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 3-2013 |
Mám jen tohle: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 8-2010 |
TMB: Díky. Aspoň je vidět, kde jsou na podvozcích úchyty. Nemá někdo ve sbírce ještě něco víc? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 3-2009 |
Norbit007: Toto jsem vyfotil v práci, v tramvajových dílnách ve městě Potsdam.
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 8-2010 |
Straßenbahnfahrer: Super. Díky moc. 👍 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 8-2010 |
Jinak mi přijde zvláštní, že toto řešení bezvadně fungovalo. Že nikdy nedošlo k vyosení tramvaje, nebo že ta táhla při průjezdu křižovatky nebouchala o podlahu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 5-2009 |
Tady je ještě detail kloubu. www.prazsketramvaje.cz/... Fotka vznikla v Praze počátkem roku 2017, když se tam opravovaly postupimské KT4. (Jen jsem potřeboval čas vzpomenout si, kde jsem tu fotku viděl.) |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Norbit007: To by sa tiahlo muselo urvať v oku, zlomiť alebo výrazne ohnúť. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 8-2010 |
Kdyby to ještě kromě mě někoho zajímalo, našel jsem ještě zajímavé fotky v náhledu knihy KT4 Der Kurzglenkwagen aus Prag. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Norbit007: To bol rám, pomocou ktorého sa overoval prejazdový profil. |
UT
|
|
Neregistrovaný host |
Norbit007: Všimnite si na fotkách tie pružinové medzičlánky v tiahlach. Práve vďaka nim dokáže KT4 jazdiť po priamej koľaji cca vyrovnaná a pokojne, bez prekmitávania zo strany na stranu. Mechanizmus pri vjazde do oblúka zaberá oneskorene, až pri výraznejšom natočení podvozkov. Niekde sa tam nachádza aj núdzová závora na znehybnenie pre prípad dvíhania vozu pri nakoľajovaní alebo havárie mechanizmu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5483 Registrován: 7-2003 |
Zajímavostje, že u funkčního vzorku zkoušeli místo táhel i lana.
8bity vseho sveta spojte se .
|
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Za mě klobouk dolů . Škoda jen, že museli tito lidé sloužit v takovém režimu, v němž sloužili. Dneska by ČKD mělo "gigafactory" kdesi za Prahou a třeba by vyrábělo i v NSR pod značkou ČKD, závod Siemens |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 9-2005 |
To je otázka jak schopný by měli vývoj a managment. Krom příležitostí by měli i konkurenci.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3099 Registrován: 5-2002 |
Management měli tedy dost neschopný. Získali kšeft století, dodávku tramvají do celého RVHP, a nebyli schopni postavit novou továrnu, která by tomu kapacitně odpovídala. Tísnili se neefektivně v Ringhofferově muzeálním areálu. Nové typy kvůli kapacitě zůstávaly jen u prototypů nebo na papíře, a když konečně šly do výroby, byly už zastaralé. Tuzemské dodávky byly upozaděny natolik, že v československých městech jezdil hotový skanzen občas doplněný tím, co rusák preferující zrychly neodebral. Provozy se kvůli tomu nerozvíjely nebo se i rušily, na což si režim vymyslel různé racionalizace, aby tu neschopnost zakryl. No a vývoj... poté, co ho přestal brzdit nedostatek kapacity. 10 let se vyvíjela RT6 napodobující to, co v 80. letech už jezdilo na západě, a bylo to tak marné, že si to Poláci museli totálně překopat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1472 Registrován: 5-2009 |
Problémem socialistického hospodaření bylo mj. to, že hotové výrobky, stejně jako vydělané peníze nepatřily fabrice, ale státu. Doporučuji přečíst zajímavý článek o českoslovensém HDD z Brna na serveru root.cz |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Tak já měl spíše na mysli situaci, že Beneš nepodléhá komunistům a nevydá znárodňovací dekrety. Pak by byl pouze problém Němci vyvražděná Kolbenova rodina. Fabrika by se nadechla a teoreticky by měla sílu k expanzi na Západ. Místo toho, aby se na Západě učili, by sami určovali směr. Jak je vidět, měli na to. Bohužel, stali jsme se členy východního bloku. Možná kdyby měl Beneš koule, tak za zradu Slováků v 38. mohla Železná opona začínat za Vsetínem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3325 Registrován: 8-2008 |
ev.č.209 Plzeň 24.7.2012
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1787 Registrován: 3-2013 |
Beneš chtěl odčinit Mnichov a upnul se v tom na Stalina a Gottwalda. Kdyby měl koule, tak by mu to jistě řádně vymluvila Rudá armáda. Nakonec ta legitimní polská vláda koule měla, a jak dopadla. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20378 Registrován: 3-2007 |
>Možná kdyby měl Beneš koule, tak za zradu Slováků v 38. mohla Železná opona začínat za Vsetínem... ???? Tehdy všichni slušní Češi (Čechoslováci) samozřejmě chtěli co nejdřívější návrat Československé republiky v původních hranicích a Beneš nebyl výjimkou. Rozdělení Evropy a "sféry vlivu" se dohadovaly koncem války neveřejně (viz demarkační linie u Rokycan) a v podstatě je Postupimská konference už jen potvrdila - trochu divadélko pro veřejnost. Beneš je bohužel tragická postava našich dějin aneb co dokáže po.. jeden slaboch na klíčové pozici. Snad se z toho aspoň poučíme. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3003 Registrován: 11-2009 |
Myslím, že i kdyby se Beneš rozhodl nebo konal jinak, nic by se ve výsledku nezměnilo. Viděl jsem v jednom dokumentu, že československé deegaci Stalin o válce jasně řekl, že pokud by československá vláda přijala Marshallův plán, bude to Moskva vnímat jako nepřátelský akt se všemi důsledky. Rudá armáda Československo neosvobodila, Rudá armáda Československo dobyla. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3100 Registrován: 5-2002 |
Emil Švec: Ohledně toho určování směru, kde a kdy vymysleli PCC? To bylo ještě před událostmi, z nichž by se někdo potřeboval nadechovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1473 Registrován: 5-2009 |
Nechci se Slováků v roce 1938 zastávat, ale příčinu je třeba hledat dříve. Během hospodářské krize v letech 1929-33 bylo Německo doslova ve sr***ách. Inflace tam byla taková, že lidé museli dostávat výplatu snad 2x denně, aby si za ty peníze stihli něco koupit. Pak se dostal k moci Hitler a tím, že začal zbrojit, tak dal lidem práci. Proto se nelze divit, že spousta Němců ho měla za spasitele (a následkem toho se jim v roce 1945 doslova zhroutil svět.) Takže se Slovákům ani nedivím, že prvně táhli s Hitlerem. Naštěstí jim došlo, co jsou nacisti zač, a díky SNP v srpnu 1944, za které krvavě zaplatili, se po válce dostali na stranu vítězů. |