Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2024 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2024

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Vámos
Pátek, 03. května 2024 - 11:25:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6243
Registrován: 6-2002
Něco k vyosení v Chocni[happy]

Pondělí, 06. května 2024 - 08:31:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 61
Registrován: 6-2021
Dobrý den,

měl by někdo přehled, které výtopny patřily pod, krátkou dobu fungující, ŘSD Praha-Sever?

Děkuji
Kpy
Úterý, 07. května 2024 - 13:12:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192
Registrován: 1-2019
Kamarád prý našel pár jízdenek při vyklízení.
Tak mi nějaké vyfotil [jidlo]

Úterý, 07. května 2024 - 16:17:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3812
Registrován: 12-2020
Paráda. A zachovalé[ok]
Středa, 08. května 2024 - 08:51:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3833
Registrován: 7-2005
ad 464.201 - podle "Ročenky" pro rok 1926 mělo ŘSD Praha-Sever výtopny
Cheb (s pobočnými výtopnami ve Falknově n.O. a Karlovy Vary)
Chomutov (s pobočnými výtopnami v Lužné-Lišanech a Žatci)
Kralupy nad Vltavou
Louny
Podmokly n.L. (s pobočnými výtopnami v Děčíně a Louce-Horním Litvínově)
Ústí n.L.
Louny (správa provozu) / vozba na zestátněných místních drahách

Raději doplním, že i pod pobočnými výtopnami byly další podřízené služebny (dnešními slovy strojové stanice). Takže třeba pod Lužnou jsou vedeny Kolešovice.
Pod Děčín spadaly překladiště Děčín a Loubí. Pod Louka-Horní Litvínov byly "strojovky" v Hrobu (vedeno 8 strojvůdců, 10 topičů) a v Moldavě.
Voyageur
Čtvrtek, 09. května 2024 - 13:54:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 89
Registrován: 5-2019
Petr_vlček:
"No skrz mělnickou elektrárnu bys hádám dnes už neprojel. Ne že by to nešlo fyzicky - ale nešlo by to papírově. Stejně jako by dnes nešlo odklonovat z 090 z Vraňan přes Straškov do Roudnice což se taky událo."
Rád si připomenu některé zajímavé odklony. Odklonem přes Straškov jsem jel, úvratí, ve směru z Roudnice do Vraňan. Jen si nevzpomenu kdy to bylo. Díky za připomenutí.[vypravci]

Přes elektárnu jsem nejel, ale vím že se tamtudy nějaký čas jezdilo.
Voyageur
Čtvrtek, 09. května 2024 - 13:58:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 90
Registrován: 5-2019
Kpy:
" ...pár jízdenek..."
Lepenkové jízdenky vždy potěší. Díky.[ok]
Čtvrtek, 09. května 2024 - 16:08:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3826
Registrován: 12-2020
Odklonem přes Straškov jsem jel, úvratí, ve směru z Roudnice do Vraňan. Jen si nevzpomenu kdy to bylo. Díky za připomenutí.[vypravci]
Přes Straškov jezdily odklony několikrát. Při nehodách na trati 090 nebo výlukách na 110. To zase bylo Vraňany - Straškov - Zlonice. Tam už dnes není co odklánět, když na 110 žádné R/Sp a náklady nejezdí.
A z 090 by to teoreticky asi stále šlo, jenže to by musely být diesely, navíc malá kapacita a mnoho R, Ex.
A vlečka elektrárny to je kvalitní objezd, ale dnes máme takovou byrokracii, že toto by asi už nešlo. Dnes radši vlak zrušíme bez náhrady[ko]
V Japonsku, když se vlak opozdi o minutu, cestujici jsou nervozni. V Československu se někdy stane, že vlak nejede vubec. Lide jdou domů a řeknou si zítra je taky den[lol]
T4783363
Čtvrtek, 09. května 2024 - 17:25:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1232
Registrován: 2-2006
Neměl by prosím někdo ponětí, jestli budova zastávky Červené Poříčí byla postavena podle nějaké normálie (KKStB)? Případně podle jaké? Kdyby existoval plánek, bylo by to skvělé.

Zastávka byla zprovozněna v roce 1902, služba v domku byla zrušena někdy na přelomu 70. a 80. let a domek byl odstraněn snad kolem roku 2010.

Také bych byl moc rád za fotografii z jakéhokoliv provozního období. Zatím jsem sehnal pouze tento nekvalitní obrázek části budovy:

Neděle, 12. května 2024 - 17:28:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3839
Registrován: 7-2005
ad Červené Poříčí - šlo o trať kkStB (ex EPPK) a ta měla samozřejmě i normálie pro objekty čekáren nebo čekáren s prodejnou jízdenek. V dané době se zastávky otvíraly z popudu okolních obcí, které na ně musely finančně přispět
Podle podkladů Generální inspekce proběhla pochůzka projektu zastávky v roce 1901 a zastávka byla, stejně jako sousední, otevřena 1.5.1902.(evidence SŽDC z roku 2004 u budovy uváděla rok stavby 1900....)
Je několik možností jak ověřit původní vzhled, jen to znamená vyrazit do archivu v Nepomuku či Praze a zkusit zahrabat ve starých papírech / plánech.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 15:18:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5264
Registrován: 7-2017
Modela, což byl za minulého režimu účelový podnik modelářských odborností Svazarmu, vydal (dokonce nejméně dvakrát - 1977 a 1983) ve své řadě železničně modelářských publikací také brožuru A-3 Plánky kolejišť pro náročnější modeláře. V kapitole o úvraťových stanicích se nachází tento plánek:



Ani po těch desítkách let nevím, zda se jedná o fikci autora (který btw nikde v publikaci není uveden, ale vše ukazuje na Vladimíra Zusku) nebo jestli podobné uspořádání úvraťové stanice někde u ČSD někdy skutečně existovalo. O úvraťových výjezdech z uzlových stanic typu Turnov nebo Mladá Boleslav samozřejmě vím a neptám se na ně; jde mi o uspořádání na obrázku, tj. v nácestné úvraťové stanici.
Středa, 15. května 2024 - 16:05:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30795
Registrován: 5-2002
Už podle zakázané kombinace "LS" jde spíš o fikci...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 16:12:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5265
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"Už podle zakázané kombinace "LS" jde spíš o fikci..."

ZZ protentokrát nechme stranou. Mně jde hlavně o ten úvraťový vjezd/výjezd přes šturc, do kterého se má vejít celý vlak.
Středa, 15. května 2024 - 16:24:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16775
Registrován: 5-2004
nevypadala nejak stanice girliste na trati do aniny? Do ni se snad uvratilo v tunelu. Jo, bylo to z pokracujici trati, ne sturcu.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 16:56:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5266
Registrován: 7-2017
Petr_vlček:
"nevypadala nejak stanice girliste na trati do aniny?"

Nermusíme chodit až tak daleko. Podobný případ je Dolní Polubný, ale tam jde podobně jako v těch Karpatech o něco jiného: O to, že by staniční/vlečkové koleje byly v příliš krutém spádu, takže se umístily mimo trasu trati tak, aby byly na vrstevnici nebo v přijatelném stoupání/klesání - v bývalé k. u. k. monarchii řekněme do 2 - 2,5‰. (Pokud si dobře vzpomínám, podobné případy byly tuším i někde ve Štýrsku.) Můj případ je evidentně jiný.
Středa, 15. května 2024 - 18:06:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1569
Registrován: 11-2021
Mně napadl Brloh, hned jak jsem to viděl, ale to nebyla stanice. Tisovec před přeložkou? Výhodou tohoto uspořádání je, že to stoupání do stanice je celé krásně vidět a může být skoro v přímé. K zakázané zkratce LS:nebývalo zvykem být příliš konkrétní. Maruna píše o Brně jen jako 'velkém městě' a sám Zuska o Rakovníku jako 'středně velké stanici' ještě v roce 88.
Edit: zatracená autokoberce!

(Příspěvek byl editován uživatelem původní.gp.)
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 18:22:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5267
Registrován: 7-2017
původní.gp:
"K zakázané zkratce LS:nebývalo zvykem být příliš konkrétní."
[rofl]
Bingo. V tomto ohledu byli dokonalí soudruzi z NDR. Tam se při publikování kolejových uspořádání skutečných stanic a výkresů drážních pozemních staveb v modelářských knihách a časopisech používalo v zájmu utajení smyšlených a/nebo zkomolených názvů ještě v 80. letech.

původní.gp:
"Tisovec před přeložkou?"
Zdá se, že ano, děkuji. Přinejmenším principiálně to odpovídá.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 18:26:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5268
Registrován: 7-2017
původní.gp:
"Mně napadl Brloh, hned jak jsem to viděl, ale to nebyla stanice."

Nerozumím.
T4783363
Středa, 15. května 2024 - 18:34:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1233
Registrován: 2-2006
Kpy: kdyby kamarád nevěděl, co s těmi jízdenkami, rád je od něj koupím, nebo za něco vyměním

Zdepa: děkuji!
Středa, 15. května 2024 - 18:35:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16776
Registrován: 5-2004
No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce.
Středa, 15. května 2024 - 18:45:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1570
Registrován: 11-2021
DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 18:56:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5269
Registrován: 7-2017
Petr_vlček:
"No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce."

V Německu bylo takových případů typu "2 šturce" víc, třeba St. Katharinen ve Westerwaldu, ale tam to vzniklo po válce postupnou redukcí kdysi frekventovaných stanic, často i v důsledku rozhodnutí o jejich poválečné neobnově nebo postupném útlumu; zdá se, že v západní části Německa poškodil v r. 1945 víc železnic ustupující wehrmacht než spojenecké armády, a obnovovaly se hlavně důležité magistrály a tratě ve velkých aglomeracích. Navíc bylo několik desítek traťových úseků přerušeno vnitroněmeckou hranicí a v jejím okolí tímto způsobem také vznikaly různé zhovadilosti, nicméně to už je všechno pryč - po sjednocení Německa se skoro nic z toho nebovilo.

Máš k tomu Neuweltu něco víc?
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 18:57:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5270
Registrován: 7-2017
původní.gp:
"DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol."

Děkuji.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 19:44:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5271
Registrován: 7-2017
původní.gp:
"DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol."

Později vlečka Vojenských lesů a statků, armáda ji opustila cca 2001, spolu s dalšími armádními objekty ji (snad) mělo získat město Vimperk, ale současný stav neznám.

V PND3 z r. 2006 je toto:



Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva? Jestli bylo možné vlak na vlečce zamknout, tak by bylo logické, kdyby byl stejně dlouhý jako ta kolej 103.

Ještě v 60. letech tu byla v jízdních řádech uvedena osobní zastávka, bohužel přesně nevím, kdy byla zrušena. 1962?
Středa, 15. května 2024 - 19:47:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16777
Registrován: 5-2004
Nekde mam knihu polskou zeleznice ve szklarske porebe, jen nevim kde zrovna je..


Kdysi tak 1976 jsme tam prolezli na cerno pres caru, uz si ale nevybavuju jestli tam byla na konci vyhybka nebo ne. Byly tam a to jeste v devadesatejch brany od elektrifikace a ty sturcy byly zadratovany
Středa, 15. května 2024 - 19:59:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3848
Registrován: 12-2020
Dědek Hank: skoro to odpovídá nákladišti na vlečce v Dolním Polubném, Tam ale byly jen tři kusé koleje.
výhybna Neuwelt byla čistou výhybnou, později tam byla ještě šturcová kolej směrem k Harrachovu.
Girlisti u Aniny to taky odpovídá jen orientačně.
dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 20:10:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5272
Registrován: 7-2017
J.M.:
"Dědek Hank: skoro to odpovídá nákladišti na vlečce v Dolním Polubném..."

Neodpovídá. Dolní Polubný ani ta díra v Karpatech, která je principiálně úplně stejný případ jako Dol. Polubný, nejsou úvraťové stanice.



Já hledám úvraťovou stanici. Ale první odpověď už tu padla. Nejblíž tomu mému plánku asi bylo uspořádání Tisovce před vybudováním přeložky. Takže teď tu otázku pozměním: Bylo takových případů u ČSD víc?
Středa, 15. května 2024 - 20:31:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1028
Registrován: 1-2004
dědek_hank: Na Brlohu byla úvrať dostatečná - viz stav konec dubna 2016:



dědek_hank
Středa, 15. května 2024 - 21:02:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5273
Registrován: 7-2017
Canfranc 1028: Děkuji za pěknou dokumentaci. [ok] [jidlo]
BmbČ
Středa, 15. května 2024 - 23:11:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9378
Registrován: 1-2007
dědek_hank: Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva?
V PPŘ z roku 2007 píší, že užitečná délka koleje č. 101 je 300 metrů.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
dědek_hank
Čtvrtek, 16. května 2024 - 00:18:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5274
Registrován: 7-2017
BmbČ 9378: Děkuji.
Čtvrtek, 16. května 2024 - 09:44:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1571
Registrován: 11-2021
Podle základní mapy 10 má ta kolej 190 m, podle ortofoto je to od námezníku ke šturcu, teda k pražci na konci, 365 m.
Klame mě paměť: Zuska 88 psal o 'konkrétní uzlové stanici'.
Vagonet
Pátek, 17. května 2024 - 10:20:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1044
Registrován: 7-2017
Vladimír_b
Úterý, 21. května 2024 - 14:01:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3028
Registrován: 6-2008
DH: Kaštice mají lokálku napojenou šturcem. Původně to byla jen vlečka do cukrovaru stejné společnosti. Trať i vlečku stavěla a chvíli provozovala stejná společnost EPPK. A prostě zvolili nejlevnější přímou variantu. Osobně bych tipoval, že původně byla vlečka zapojená přímo do tratě a šturc vznikl aby nezdržovali dráhu hlavní...

A co napojení místní dráhy do stanice Hory Kutné? To ne-e?

A co napojení místní dráhy do stanice Chodau? To ne-e?
dědek_hank
Úterý, 21. května 2024 - 15:35:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5290
Registrován: 7-2017
Vladimír_b:
"DH: Kaštice mají lokálku napojenou šturcem. Původně to byla jen vlečka do cukrovaru stejné společnosti. Trať i vlečku stavěla a chvíli provozovala stejná společnost EPPK. A prostě zvolili nejlevnější přímou variantu. Osobně bych tipoval, že původně byla vlečka zapojená přímo do tratě a šturc vznikl aby nezdržovali dráhu hlavní...

A co napojení místní dráhy do stanice Hory Kutné? To ne-e?

A co napojení místní dráhy do stanice Chodau? To ne-e?"

Ne-e, od samého začátku (viz můj post 5164) se ptám na nácestné úvraťové stanice/dopravny.

Musím ale přiznat, že Chodov mi na dnešní dobu připadá jako dost muzeální (a možná i modelářsky vděčná) záležitost: Propojení lokálkového kolejiště s kolejištěm hlavní trati je pouze přes manipulační koleje. Podobných případů bývalo v minulosti víc, ale po zestátnění většiny lokálek v r. 1925 byla snaha takové provozní zašmodrchanosti řešit. Jiná věc je, že podle vyhodnocení míry naléhavosti to často trvalo i desítky let, než se k nějakému řešení přikročilo; někde - jako v tom Chodově - ta naléhavost zřejmě potřebného stupně nedosáhla nikdy nebo - než se k tomu dráha (ať už to slovo znamená cokoli) rozkejvala - zase poklesla natolik, že už to tak zůstalo. [crazy]

Když už jsme u toho: Obsluhují se ještě na trati do Nové Role kaolínové vlečky v km 3,150 a 4,287?
Úterý, 21. května 2024 - 15:51:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5089
Registrován: 6-2019
Do Chodosu vytrháno, na Osmozu leží in situ, plavírna u zast. Bažíčany ano.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)

dědek_hank
Úterý, 21. května 2024 - 16:13:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5291
Registrován: 7-2017
A ještě jednou Chodov: Zdá se, že jsem zase zaspal dobu - uspořádání kolejiště v žst už vypadá jinak než v dobách ještě celkem nedávných; z úvrati se dá zajet přímo na dopravní kolej č. 4. Takže můj minulý post už popisuje sice nedávnou, ale přece jenom historii.
Úterý, 21. května 2024 - 19:09:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 906
Registrován: 7-2017
Vladimir_b: Lokálka do Nového Dvora byla od počátku tratí, nikdy vlečkou. EPPK ji nepostavila, pouze pro původní koncesionáře a později chvíli pro ÖLEG provozovala.
Úterý, 21. května 2024 - 23:22:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30828
Registrován: 5-2002
DH: Jiná věc je, že podle vyhodnocení míry naléhavosti to často trvalo i desítky let, než se k nějakému řešení přikročilo; někde - jako v tom Chodově - ta naléhavost zřejmě potřebného stupně nedosáhla nikdy
No, budeme-li předpokládat, že počátkem 80. let, kdy se do Chodova dávalo RZZ, to tam vypadalo +/- stejně jako v roce 2000, ze kdy mám schémaťák, můžeme si udělat malou inventuru, co by ježdění na barvu mezi lokálkou a hlavní tratí obnášelo:
* pro cesty od/do Varů by se musely izolovat koleje 6a a 6b, namontovat přestavníky na výměny 17, 18 a 21 a výkolejky Vk5, Vk6 a Vk7 a to všechno obklopit náležitým počtem ranžírek (neb tou dobou se na RZZ AŽD-71 výměny na klíče ve vlakových cestách zrovna moc nenosily)
* pro cesty od/do Nového Sedla by se musela zdopravnit kolej 6c, čímž by vznikla úžasná past na fíru, že to má od Sedla postaveno sakramentsky nakrátko (viz periodicky se vracející debaty o Olbramovicích).
* to vše s periodickou údržbou a vcelku minimálním využitím, no nekupte to...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank
Pátek, 24. května 2024 - 17:58:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5308
Registrován: 7-2017
Víte prosím někdo aspoň přibližně, kdy se objekty zasahující do průjezdného profilu začaly označovat černožlutými výstražnými pruhy?
Čtvrtek, 30. května 2024 - 13:40:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3909
Registrován: 12-2020
Nevíte prosím někdo odkdy funguje peážní spojení přes Glucholazy? Myšleno přes Německo (Ziegenhals).
dědek_hank
Čtvrtek, 30. května 2024 - 15:20:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5324
Registrován: 7-2017
J.M.:
"Nevíte prosím někdo odkdy funguje peážní spojení přes Glucholazy? Myšleno přes Německo (Ziegenhals)."

Ramzovská dráha byla dokončena v r. 1888. Zatím nejstarší zmínka, kterou jsem našel o peážích, se týká roku 1899.
Čtvrtek, 30. května 2024 - 18:38:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3911
Registrován: 12-2020
Díky za reakci. Nesouviselo to se zestátněním obou drah zaústěných do Glucholaz roku 1895? Zmínka ve smyslu, že už byla v provozu nebo že se to připravovalo?
Čtvrtek, 30. května 2024 - 19:45:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1582
Registrován: 11-2021
DH: ve zmíněné A-3 je citován článek o úvratích v Zelezničáři 6/77 a v něm krom Turnova a fiktivní úvraťové stanice s angličanem i situace podle žst. Kaštice a typu Chodov.
dědek_hank
Čtvrtek, 30. května 2024 - 19:48:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5325
Registrován: 7-2017
J.M.:
"Nesouviselo to se zestátněním obou drah zaústěných do Glucholaz roku 1895? Zmínka ve smyslu, že už byla v provozu nebo že se to připravovalo?"

Obou drah? V Ziegenhalsu se potkaly tři dráhy... Jedna pruská a dvě rakouské. Jinak ÖLEG (= ramzovská) byla zestátněna 1894 (ale stát ji provozoval hned od uvedení do provozu v r. 1888), MSCB (= z Krnova) 1895 (ale stát ji provozoval prakticky už od r. 1883, protože se potácela nad ekonomickou propastí už od slavného vídeňského burzovního krachu r. 1873; zoufalá finanční situace společností MSCB a MGB byla btw jedním z hlavních argumentů pro přijetí sekvestračního zákona v r. 1877). V roce 1899 už jezdil přímý vlak Opava (Troppau) - Dolní Lipová (Nieder Lindewiese). Pruská trať do Ziegenhalsu (bývalá OSE - Oberschlesische Eisenbahn) byla zestátněna v r. 1885.
Čtvrtek, 30. května 2024 - 21:36:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3914
Registrován: 12-2020
Myšleno samozřejmě obou rakouských drah, ze kterých pak vznikl ten peážní provoz. Hm, takže 1899 nebo o něco dříve. Díky za info.
Pátek, 31. května 2024 - 01:03:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30886
Registrován: 5-2002
p.gp: fiktivní úvraťové stanice s angličanem
Tak mě napadá, že nefiktivní úvraťovou stanicí s angličanem byl kdysi de facto Tanvald (ve směru Liberec - Brod)...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 31. května 2024 - 15:55:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8877
Registrován: 9-2005
Takže nehledáte úvraťové stanice, což je Liteň, Stupno a podobně, nýbrž štěnice mimo průběžnou trať připojené dvěma úvratěmi? Tomu Polubný neodpovídá. Nebo stanice, libovolně uspořádané, které však mají pro jízdu vlaků některým směrem jakýsi výtah? Bez sturcu je takový výtah v MB na Mělník. Vleček bude asi hodně.
♥UA
dědek_hank
Pátek, 31. května 2024 - 18:06:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5328
Registrován: 7-2017
Qěcy:
"Takže nehledáte úvraťové stanice, což je Liteň, Stupno a podobně...?"

Já ano. Přesně řečeno nácestné úvraťové stanice. Ale problém už považuji za vyřešený, za vzor toho plánku Vladimíru Zuskovi posloužilo uspořádání žst Tisovec před rekonstrukcí, které si pro svůj účel dost podstatně zjednodušil.
Iiii
Sobota, 01. června 2024 - 13:07:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3388
Registrován: 5-2002
Ad Ziegenhals: A dalo by se to považovat vlastně za peážní provoz, když rakouským drahám patřily (předpokládám) tratě i na pruském území? Stejně tak nebyl peáží bavorský a saský provoz na Chebsku.
Trochu fantazírování offtopic, přestavuji si, že by SŽDC získala do svého vlastnictví polský úsek, nechala postavit spojku mimo nádraží Glucholazy se zastávkou ve městě.[lol]
Sobota, 01. června 2024 - 14:20:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3918
Registrován: 12-2020
Cheb bych za peáž nepovažoval, protože šlo na našem území všude nastupovat i vystupovat a hlavně tratě provozovali Němci. A taky to byly různé dráhy. Zda byl vždy nutný přestup nevím, staré jízdní řády jsem z té doby neviděl.
Oproti tomu v Glucholazech šlo o české (rakouské) vlaky jedoucí přes německé (polské) území.

nechala postavit spojku mimo nádraží Glucholazy se zastávkou ve městě.[lol]
To by samozřejmě bylo ideální, ale silně pochybuji, že se to stane.
Iiii
Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:00:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3389
Registrován: 5-2002
J. M. Mě šlo o právní stránku věci. Předpokládám, že zvlášť za Rakouska ale i za první republiky šlo v Ziegenhals taky vystupovat a nastupovat, za předpokladu celní kontroly. Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí?
Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:30:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 912
Registrován: 7-2017
Iiii: Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí?

Nebyla, trať Olomouc hlavní nádraží - Šumperk - Bludov - Hanušovice - Krnov ČSD byla v majetku ČSD. Ziegenhals byla podle našich předpisů Hlucholazy ČSD. Kromě této zastávky jiná na cicím území nebyla, Bukovec a Jindřichov ve Slezsku jsou na území ČSR.
dědek_hank
Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:31:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5351
Registrován: 7-2017
Iiii:
"Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí?"

Pruský úsek od státní hranice u Mikulovic (Niklasdorf) až po Ziegenhals byl společnosti ÖLEG budující trať ramzovské dráhy od Hanušovic pronajat na 99 let. Co se týče MSCB a krnovské větve, nejsem to teď schopen rychle najít, ale pokud mě paměť nemýlí, i na krnovské straně šlo na pruském území o pronájem.
Čtvrtek, 06. června 2024 - 15:23:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4001
Registrován: 12-2020
drake: trať Olomouc hlavní nádraží - Šumperk - Bludov - Hanušovice - Krnov ČSD byla v majetku ČSD
Jste si tím jistý?

Kromě této zastávky jiná na cicím území nebyla, Bukovec a Jindřichov ve Slezsku jsou na území ČSR.


Právě že byla. Pokrzywna (Wildgrund). Faktem je, že za I. ČSR tam peážní vlaky nestavěly, ale po roce 1945 tam Poláci jezdili (minimálně) osobními vlaky Glucholazy - Pokrzywna a zpět. A pak by tedy musely jezdit tyto polské vlaky po naší trati?
Čtvrtek, 06. června 2024 - 17:28:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 915
Registrován: 7-2017
J.M.: V seznamu je vedena jako trať ČSD bez dalších komentářů. Jestli tam byl nějaký pronájem to nevím. Otázka totiž je od koho by si to ÖLEG pronajímala (kdo to tedy vlastnil) a co by si pronajímala (pozemky? koleje?). A proč na 99 let, když koncese byla vydána na 90 let. FAktem je, že byla v Rakousku vydána jen ke státní hranici.

Pro vlaky ČSD stanice Wildgrund neexistovala, ty tam nestavěly. Jestli tam vůbec po roce 1918 zajížděli jiné vlaky DRG není jasné. Vše pak změnil až rok 1938.

(Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
dědek_hank
Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:05:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5354
Registrován: 7-2017
drake:
"Otázka totiž je od koho by si to ÖLEG pronajímala (kdo to tedy vlastnil)..."

Od pruského státu? Oberschlesische Eisenbahn, na jejíž síť ty úseky na pruském území navazovaly, byla zestátněna v r. 1886; pruské státní dráhy tam ale zajišťovaly provoz už od r. 1857.

Já jsem sice v olomouckém archívu narazil na nějaké dokumenty týkající se vztahů obou správ (za Rakousko tam figurovaly už kkStB, jestli se dobře pamatuju) a organizace provozu v Ziegenhalsu, ale tenkrát mě to až tak moc nezajímalo. Navíc nejsem bůhvíjaký němčinář a leccos je tištěno a psáno lomeným písmem, které tištěné čtu blbě a psané vůbec... [blush] Třeba se toho chopí a vysvětlí nám to někdo kvalifikovanější.
Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:37:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7458
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Je to tohle?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fraktura_(p%C3%ADsmo)

Nebo starší švabach? Pro mě je oboje taky masakr...
Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:49:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 916
Registrován: 7-2017
hank: Od pruského státu?

Mezinárodní smlouva ze 14. března 1885 (zákon 95/1885) u trati do Ziegenhals mluví pouze o tom, že Prusko poskytne rakouské společnosti koncesi pro stavbu a provoz za obvyklých podmínek v Prusku. U trati z Broumova do Stěnavy se naopak zavázal pruskou část vybudovat. Ani pozdější dokumenty, které jsem viděl, se jinak netváří. Pokud by tam byl nějaký pronájem, tak je otázka kdy a jak vznikl.

(Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Čtvrtek, 06. června 2024 - 20:48:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4009
Registrován: 12-2020
drake: V seznamu je vedena jako trať ČSD bez dalších komentářů.
Mohu se zeptat v jakém seznamu a z jakého roku?

Já mám jiný zdroj a ten tvrdí, že v letech 1928 - 1938 byl úsek Mikulovice st. hr. - Ziegenhals společný majetek ČSD a DRG, provoz ČSD.
úsek Jindřichov st. hr. - Pokrzywna (beru polský název) majetek ČSD, provoz ČSD.
úsek Pokrzywna - Ziegenhals majetek DRG, provoz ČSD.