Diskuse » Železnice » Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší » Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 21. 7. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 21. 7. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 2-2024 |
Dnes ve Starkoči... Regína už měla černé "S"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3877 Registrován: 7-2005 |
ad mirek55 - je to přesně jak píšeš. Já domek také ještě pamatuju a smrtí posledního uživatele už jen pustnul. A pak při optimalizaci šel k zemi. Na zjednodušeném schématu budova označená jako P (stará), a pak půdorys se záznamy o úpravách užití. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4653 Registrován: 7-2017 |
Zdepa Mohu mít ještě další dotaz? Z různících se informací vzniklo pravděpodobně v Bílé Třemešné nakladiště již dříve s nakládkovou kolejí dle uvedeného obrázku označené 4, v té době 2. Pak údajně následovala změna této koleje na dopravní (z důvodů požadavků ministerstva války). Následně proběhla stavba nové budovy stanice Bílá Třemešná u této koleje. Původní budova (strážní domek) byl(a) na katastru dnešní obce Dolní Brusnice. Bohužel zanikla kolej pro nakládku, což nebylo ku prospěchu místních podnikatelů. Proto prý došlo k odkopání protilehlého břehu a vznik delší nové 1 koleje (to je ta červeně označená) v menším oblouku a samozřejmě přečíslování kolejí. Původní kolej (přeznačena na 4 SK) se stala opět kolejí pro nakládku doplněna skladem a rampou. Z jiných informací tam již ta rampa stála a byla doplněna skladem. Z dalšího zdroje byla navíc rampa prodloužena. Nemáte k tomu nějaké bližší informace? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3878 Registrován: 7-2005 |
ad mirek 55 - nemám k dispozici plán kolejiště starší roku 1891. Pokud bych je potřeboval, musel bych si zajet do Vídně. Díky spisové rozluce je v pražském archivu, v dokumentaci Generální inspekce, k dispozici pochůzka a technický popis projektu rozšíření stanice z roku 1888. Jen ty plány nejsou v příloze. Tato zpráva z 03/1888 konstatuje, že bude postavena další (III.kolej), nová staniční budova, nákladní skladiště s rampou a nové záchody pro cestující. Rozpočet uvádí částku přes 27 tisíc zlatých, což byla tehdy hodně peněz. Máte pravdu, že již v roce 1879 bylo ve stanici, vpravo u km 60,7/8, postaveno dřevěné skladiště o ploše 5,8x3,88 m. To bylo zrušeno v roce 1890. Soupis budov ve stanicích a zastávkách SNDVB z roku 1883 uvádí majitele tohoto skladiště J.Kaiser. Nový strážní domek č.69 (69 Sd), postavený v roce 1872, je opravdu na katastru Dolní Brusnice. Číslo popisné 91 má stále. Barevnost v uvedeném plánku souvisí s typem položeného kolejiva, protože to byla pomůcka traťmistra. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 7-2017 |
810.325 o víkendu na výletním vlaku " S lokálkou kolem Humprechtu " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4657 Registrován: 7-2017 |
Chci upozornit místní čtenáře, že stanice Horka se nikdy nejmenovala Jilemnice. To si zdejší pisatel nejspíše spletl s jinou stanicí. Původní název Jilemnice (Starkenbach) nesla stanice na Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB), později přejmenována na Jilemnice-Martinice (Starkenbach - Martinitz), později přejmenována pouze na Martinice, ještě později přejmenována na Martinice v Krkonoších. Jinak jsem rád, že si zdejší pisatel přečetl knihu ke 130 letům SNDVB Vurst a kolektiv. Další jeho omyly napravil "Zdepa" skutečný znalec historie zdejších tratí, kterého si osobně vážím. Ještě napravím jedeno další stále se omílající nepravdivé tvrzení zdejšího pisatele teoretika, zkreslovače textů a podsouvače svých domněnek jiným. Na stávající manipulační kolej v Bílé Třemešné se nevejdou tři Easy mezi nárazníky (talíře) "šturcu" a soukromý pozemek u prodaného bývalého skladu s rampou. Není to 42 m. Dotyčný teoretik stále nepochopil, že z šikmo foceného snímku "fotomapy" z dronu nelze kolmo odměřit přesnou vzdálenost. (Základy deskriptivní geometrie). Také netuší, že střecha skladu má jistý přesah nad zdí i štítovou, ač na to již mnou byl nenásilně upozorněn. Neměřil od talířů nárazníků, ale z trámce na který jsou celé nárazníky přišroubovány, což je vidět při zvětšení. (https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&rm=9jnETx-ABe4gRX&x=15 .7327892&y=50.4521260&z=20) Možná to byl i záměr, aby mu vyšlo (obhájil) dříve vylhaných 42 m. Připojuji taktéž nepřesnou vzdálenost z fotomapy s poněkud jiným číslem, více se blížícím skutečnosti. Nevím, jak by byl dotyčný pisatel nadšen, pokud by mu přes jeho pozemek se stojícími auty a střechu jeho objektu někdo trousil kůru a zbytky větvoví (často i hlíny a kamínků) při skládání (nakládání, překládání) kmenů, za předpokladu, že nedojde k nějakému náhlému úniku hydraulického oleje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31161 Registrován: 5-2002 |
Koukám, že samozvanému praktikovi Mirkovi Jesitovi musím fest ležet v žaludku, že ho to přimělo k exkreci dalších podsuvů a blabolů. No tak ho nechám ještě týden podusit ve vlastní žluči a pak to jeho překrucování trochu uvedu na pravou míru. Bez klávesnice to jde špatně a nehodlam si s ním kazit dovolenou...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3879 Registrován: 7-2005 |
Starkenbach / Jilemnice, 1901 Starkenbach-Martinitz / Jilemnice-Martinice, 1921 Martinice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31163 Registrován: 5-2002 |
Jj, a Hořká postupně střídala různé kombinace jmen Falgendorf a Widach, už si nepamatuju, jestli se Vidochov objevil i v českém názvu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4991 Registrován: 7-2017 |
https://www.atlasdrah.net/cz/liberecky/?id=baza&poz=10299 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3880 Registrován: 7-2005 |
Falgendorf (Horka), 1897 Falgendorf-Widach (Horka-Vydochov, 1898 opraveno Horka-Vidochov), od 1.3.1922 Horka u Staré Paky (viz úř.list HK str. 59), 1939-45 Falgendorf-Widach |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4992 Registrován: 7-2017 |
Jo, koukám, že v tom Atlasu jim vypadl název 1918 - 1938. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 11-2010 |
Když se tady otevřela železniční archeologie, tak jsem se chtěl zeptat. Bydlel jsem nějaký čas ve Smidarech a když jednou byla řeč o nádraží (nádraží je cca 1.5km od vsi obce, městyse), tak mi jeden starý pán řekl, že když se plánovala stavba železnice a následně stavba, tak jistá skupina lidí (statkáři a majitelé povozů, byznys) si prosadila nynější trasu žel. trati.(Původní nějaký plán byl situován blíže k obci) Otázka, je to možné? Byly takové praktiky běžné? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11144 Registrován: 5-2007 |
Libor169: Je to možné? Áno, jednoznačne. Boli také praktiky bežné? Samozrejme. Ja myslím, že na železničnej, a nakoniec aj cestnej, sieti je to dosť vidieť. Ona tá príprava stavieb prebiehala až prekvapivo podobne tomu, čo dnes, vrátane rôznych NIMBY iniciatív apod. Priekopníci železnice mali len tú výhodu, že im až tak nešlo o smerové, ale hlavne o sklonové pomery a že gro bolo v nákladnej doprave, takže to či k cukrovaru došli bezprostredne okolo dediny alebo 2 kilometre za ňou, nebol až tak problém. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16888 Registrován: 5-2004 |
Což Smidary. Já se kdysi kdesi - už ale fakt nevím kde - dočet, že původně měla vést Pardubicko - Liberecká od Horek přes Jilemnici a do Semil podle Jizery... S tím, že uzel Stará Paka, tj. křížení s Rakousavou severozápadní mělo být právě v Jilemnici... |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4998 Registrován: 7-2017 |
A 030 byla taky uvažovaná z Třemešné přes Pecku do Nové Paky a tam mělo být křižování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 11-2010 |
to mot: No dobře, ale tam to je tak nějak v "celostátním" zájmu. Nebo kolega zdepa uvedl, že armáda se k tomu vyjádřila. Ale v tomto konkrétním případu si to prosadilo pár (bezvýznamných) majitelů koní a kočárů. I když nevím, zda v předminulém století lokální majitel koně nebyla už honorace, která dokázala pohnout "skálou". |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4999 Registrován: 7-2017 |
No, ono je otázkou, komu v tom roce 1870 patřilo smidarské panství. Ten měl asi nejsilnější slovo. A taky je potřeba kouknout na výškový profil. Od Ohnišťan trať v pohodě, od Skřivan vede pod kopcem. Kdyby trať měla vést blíž k obci, musel by tam být hluboký zářez nebo tunel a na kopci je obec Červeněves. Nebo od Skřivan v ca přibližně stejné stopě a pak ostré oblouky. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 6-2006 |
Libor169: Pokud stavitelé neměli zajištěný výkup pozemků pro trať, tak jim nikdo na stavbu nedal "štempl". A v dané době měli stavitelé mnohem menší prostor hejtovat různé "svéhlavé kadeřnice", že nechtějí prodat pozemek. Takže raději zvolili cestu menšího odporu. A zpravidla majitelé ten pozemek potřebovali pro svoje živobytí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 7-2005 |
Vážení diskutující, zkuste vyrazit do knihovny a půjčte si knihu Antonína Ederera - První vlak z Pardubic do Liberce, vydanou Krajským nakladatelstvím Liberec v roce 1959. Jistý "výcuc" z toho textu je pak i v knize ke 130 letům Pardubicko-Liberecké dráhy (NADAS 1989). Zjistíte, že to o čem tu diskutujete, řešili i "Vaši otcové či dědové" a už bylo vyřešeno. V důsledku Ederer prošel dostupné archivní materiály a tak není možné k něčemu novému dojít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 1-2010 |
Tato souprava prave ted miri do Libune |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1908 Registrován: 3-2011 |
Os 5516 střet s automobilem v zast Dlouhé Dvory předpoklad do 18.00 zastaven provoz |
Telini
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 10-2006 |
Dnešní pojízdná tribuna na hasičské soutěži v Kozodírkách. V pozadí je vidět i nové PZZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11149 Registrován: 5-2007 |
Libor169: Tak to že proti železnici vystupovali furmani bolo celkom bežné. Pokiaľ získali na svoju stranu mietneho zemepána, tak to väčšinou ani železnica neprelobbovala. Ostatne takých miest je fúra. Niekde obec/mesto k nádražiu "dorástlo", niekde pri ňom vznikla obec nová alebo časť obce, a tam kde bolo "najhoršie", nakoniec lokálka, ktorú miestni po tom, čo zistili ako ich starosťou prišla celá obec/mesto na bubon, už väčšinou vo veľkom vítali. M_g: Nie že mali menší priestor na to niekoho hejtovať, ale s ohľadom na osídlenie a konkurenčné dopravné módy mali nepomerne väčší priestor na to, vziať to inakade a "naserte si" (bez toho, že by to na dráhu malo valný bezprostredný ekonomický vplyv), než že by sa museli snažiť získať daný konkrétny pozemok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 3-2024 |
Celkem zajímavé téma. Ano, dříve se železnice nepouštěla do měst (a dnes se to označuje jako největší slabina železnice) Něco podobného ovšem řešíme i dnes. I když má autobus zastávku přímo v obci, kamionový tranzit nás všechny rozčiluje. Řekl bych to asi takhle, předci bojovali proti ekologické železnici v obci. Dnešní doba jim do obcí bezohledně narve hlučné, smradlavé a neekologické kamiony, které jim tu obec rozjezdí a baráky poškodí tisíckrát víc než občas nějaký nákladní vlak. A občané, je jedno, že kamiony vaši obec poškozují, musíte se obětovat pro větší zisky autodopravců. Samozřejmě opravy silnic rozježděných kamiony, platí místní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 11-2010 |
I když má autobus zastávku přímo v obci, kamionový tranzit nás všechny rozčiluje. Ach jo. Ale slib je slib. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 3-2024 |
Možná Libora jako čestnou výjimku, kamiony pod okny svou jízdou oblažují, dokonce vyvolávají rozkošné pocity. Abych někomu nekřivdil. Většina lidí, co znám na kamiony v obcích nadává a touží, po tom, aby tranzit jezdil jinudy. Nežiji mimo realitu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 11-2010 |
to Asdf:mietneho zemepána, Asi mělo být miestný zemepán, jako místní vlastník pozemků. Zprvu jsem myslel že je to nějaká funkce o které jsem nikdy neslyšel. Slovíčkaření se řeší i v jiných vláknech, to mot: Zajímavá reakce. Dlouho jsem přemýšlel, kde je Červeněves na kopci. Nedaří se mi sem vložit mapku z mapy CZ, kde jsem to zkusil nakreslit, tak slovně. Asi jsem myslel vest tra´t nad obci resp. pod obcí Červeněves, tam by to tak odpovídalo, tomu zářezu, nebo tunelu. Ale ten můj zdroj myslel, že by trať vedla blíže k obci, tedy po relatívní rovině luk.(asi někde za Triolou a nepřekročila by řeku Cidlinu) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4171 Registrován: 12-2020 |
HalaD: předci bojovali proti ekologické železnici v obci. No jenže tehdy železnice nebyla ekologická. Parní vlak s kouřem a popelem asi zaneřádil vzduch víc než koně s povozem. Tehdy šlo spíš o výkup pozemků a co nejlevnější výstavbu. A přes obec by to znamenalo mnohdy bourání domů s odpovídající náhradou nebo alespoň protipožární opatření, což taky stálo nějaké prachy. Holt bylo levnější stavět nádraží v polích. To bylo v době stavby hlavních tratí. Lokálky, tam už většinou o nádraží co nejblíž k obci stáli. Dnešní doba jim do obcí bezohledně narve hlučné, smradlavé a neekologické kamiony, které jim tu obec rozjezdí a baráky poškodí tisíckrát víc než občas nějaký nákladní vlak. Souhlas. Bohužel je to tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 3-2024 |
Ano i ne. Někde se nové tratě báli místní, plašila zvířata a lidé ji tam nechtěli. Naopak v jiných sídlech byla i parostrojní železnice symbolem pokroku a místní továrníci sami prosazovali, aby měli nádraží co nejblíže, jinde zase budovali vlečky. Tam kde se zavedla železnice začaly růst továrny a daná obce nastartovala svůj rychlý růst. Sídla, kterým se železnice vyhnula, zůstala (a dodnes je to patrné) na úrovni 18 století. Nestavěly se továrny, nemocnice ani školy. Oproti tomu dnešní kamionová doprava sebou přináší pouze asfaltovou poušť, hluk a zplodiny, a zábor orné půdy. Lidé se odsud stěhují, přes noc jsou průmyslové zóny místa bez lidí. Kdo by chtěl žít v asfaltovém ráji s hranatými krabicemi. A to je pravda. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5007 Registrován: 7-2017 |
Libor: myslíte takto po červené? Bohužel tam vidím lán rozseknutý na půl. A kdovíjak to vypadalo a kdo měl největší slovo v r. 1870. Cidlinu s Javorkou by museli překlenout tak jako tak, eurodotace neměli a stavěli na co měli. Vždyť v podstatě úsek Chlumec - Bělohrad vede po rovině, tak proč utrácet za zářez nebo tunel, když to lze obejít. Taky si vezměte tehdejší rychlosti a rozměry vozů a loko. (větší to bohužel nejde, omezuje to 320x240) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 11-2010 |
to mot: Chtěl jsem použít váš obrázek, ale stále píše, že to má příponu png a nelze, tak slovně. Ne ne, ta červená trasa při tomto pohledu zcela vlevo, vlevo od vesnice. No a ta žlutá ještě větší oblouk až za tu fabriku uprostřed luk. (Triola to byla. Teď nevím co to je) Tu myšlenku s tunelem a zářezem jste tady vyslovil vy. Od toho jsem se odrazil. Jinak tuto diskuzi jsem rozpoutal, když jsem ve vlákně zrušené tratě viděl smutné obrázky konce posledního artefaktu "veselačky". (bourání výpravní budovy) |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5008 Registrován: 7-2017 |
Myslíte ten oblouk "katastrální" linky? Teoreticky by to šlo, ovšem vhledem k tehdejší průmyslové "vyspělosti" Smidar asi nebyl zájem. To vedlejší Skřivany s cukrovarem byly osvícenější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 11-2010 |
to mot: De facto ano, ale zase máte pravdu, že by se to špatně napojovalo na Skřivany. To jsem nějak nedomyslel. Ale nechme to tak jak to je, historii nezměníme. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5011 Registrován: 7-2017 |
Ale téma jste vymyslel zajímavé. Když si člověk vezme tu dolní 040 a představí si tehdejší osídlení, tak Chlumec, Bydžov, Skřivany, Ostroměř, Bělohrad, Paka bylo vše na periférii, úplně mimo pak Smidary. Na 041 pak úplně mimo mě napadají Hořice a Jičín. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5015 Registrován: 7-2017 |
Ještě mě tak napadl na 030 Dvůr Králové mimo. Ale jak bylo psáno výše, tehdy dráha vznikla kvůli nákladům, tudíž na nádraží dojel forman s vozem a bylo. |
Chary
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2661 Registrován: 3-2010 |
mot #5007 (větší to bohužel nejde, omezuje to 320x240), samozřejmě jde, jen nesmíte kliknout na "Poslání přílohy...", ale na "Poslání obrázku...", což je to tlačítko hned vedle. Názornou ukázku máte v tomto mém příspěvku. A zkusím všem připomenout zajímavou funkci mapy.cz - když si v menu nástroje vyberete "Měření vzdálenosti a plochy", tak si můžete nakreslit trasu v mapě a v menu vpravo vám to zobrazí nadmořskou výšku. Což dělá mj. také při plánování trasy. Letmým pohledem lze vidět, že obec Loučná Hora je přibližně o 30 metrů výš než stávající vedení trati, a v tehdejší době by tam ten tunel musel ausgerechnet chtít sám císař pán na truc, aby se takový tunel jediný široko daleko vůbec tunel stavěl. Zejména když vedením oklikou podél Javorky (současné vedení trati) došlo k prodloužení této teoretické trasy o pouhých 600-650 metrů.
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31173 Registrován: 5-2002 |
M55: Chci upozornit místní čtenáře, že stanice Horka se nikdy nejmenovala Jilemnice. To si zdejší pisatel nejspíše spletl s jinou stanicí. Nikoli, to jen zdejší guru nepochopil, co jsem tím "de facto" a "podobně" měl na mysli. Nejprve jsem zmiňoval Rychnov, který v mezidobí mezi postavením SNDVB a RGTE sloužil železniční obsluze Jablonce nad Nisou. A podobně sloužila Horka městu Jilemnice: až do vzniku stanice v Martinicích byla jeho vstupním bodem na železnici. Výše uvedené bylo zmíněno v souvislosti s úvahami, které stanice nemohly být mezi těmi později zřízenými, protože důvod k jejich existenci byl už v době stavby SNDVB dostatečně dán. Jo a za domácí úkol se Mirek55 podívá, od čeho tu vzdálenost "více se blížící kutečnosti" vlastně měřil. Má do večera poslední šanci nebýt za rohaté zvíře...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5018 Registrován: 7-2017 |
Chary: ale Libor se chtěl přiblížit Smidarům, tím by trať vedla "nějak kolem/pod" Červeněvsí a pak by patrně nenavazovala (nebo velmi obtížně) na Skřivany, které ji nejspíš chtěly. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5020 Registrován: 7-2017 |
Poslání obrázku nebere .png. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5025 Registrován: 7-2017 |
Na mapách.cz lze najít krásnou sondu do historie v podobě mapy z 19. století: https://mapy.cz/19stoleti?x=15.5306923&y=50.3589028&z=13 Názorná ukázka, kde byla nádraží a jaká osídlení např. v Chlumci, Ostroměři... Podle mne je to někdy z let 1871 - 1882. Tratě Chlumec - Ostroměř - Paka a Ostroměř - Jičín (1871) jsou již zaneseny, zatímco Ostroměř - Hradec (1882) ještě nikoliv. Zajímavé, že trať 030 u St. Paky je téměř neviditelná. Za pozornost stojí také tehdejší názvy. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31175 Registrován: 5-2002 |
Tak, dnešní práce na 744.169 skončila, takže nastal čas uvést na pravou míru blábolení našeho praktika: Dotyčný teoretik stále nepochopil, že z šikmo foceného snímku "fotomapy" z dronu nelze kolmo odměřit přesnou vzdálenost. (Základy deskriptivní geometrie). Hohó, promovaný inženýr Mirek Pětapadesátka povolal na pomoc deskriptívu - ale v té písničce se zpívalo i o sínu a kosínu a ti zas mají sestřenku tangentu. Nu, bude aspoň nějaká švanda. Co udělá šikmost fotky, to je nejlépe vidět na stožáru bělotřemešenské BTS. Šikmý průmět jeho výšky do roviny fotomapy se na snímku jeví jako šestimetrová úsečka a podělením její délky výškou stožáru získáme tangentu úhlu sevřeného osou kamery a vertikálou. Přesnou výšku stožáru zatím neznám (ale pracuje se na tom), ale i kdyby měl jen 20 metrů, je tangenta zhruba 0,3. Naštěstí máme ve stanici i odjezdová návěstidla, jejichž výšku už známe celkem dobře - je okolo 6 metrů. Její šikmý průmět do roviny stanice průmět je přibližně stejný, jako rozchod koleje, tangenta pak vychází na cca 0,25. Mnohem šikměji, než kamera, se však na stanici "dívá" Slunce. Šestimetrové návěstidlo v jeho paprscích vrhá stín hnedle osmimetrový. A proč o tom mluvím? Neměřil od talířů nárazníků, ale z trámce na který jsou celé nárazníky přišroubovány, což je vidět při zvětšení. Při tom zvětšení je především vidět něco úplně jiného - a sice, že Mirek neměřil vzdálenost od zarážedla, ale od jeho stínu! Ano, náš úžasný praktik, který jiné neopomene poučovat, co je výkolejka a co počítač náprav, nerozezná šturc od jeho vlastního stínu! A že ten stín v hodně šikmých paprscích leží pěkně daleko...! Ale i kdybych přece jen měřil od trámce, je to nakonec zcela v pořádku, protože na nárazníky nejvzdálenějšího Easu už stejně nic nakládat nebudeme, takže mohou úplně v klidu čouhat za rovinu plotu. Je tedy úplně jedno, jestli budu do těch 42 metrů počítat je, anebo nárazníky šturcu (doufám jen, že tato úvaha není na našeho Mirka přespříliš složitá). Také netuší, že střecha skladu má jistý přesah nad zdí i štítovou, ač na to již mnou byl nenásilně upozorněn. No, úplně nenásilné to nebylo, ale přistoupím-li na omezení plotem, nikoli střechou, je to nakonec úúúúplně jedno... Možná to byl i záměr, aby mu vyšlo (obhájil) dříve vylhaných 42 m. Otázkou je, jestli nebyly záměrem naopak Mirkovy výše uvedené chyby, aby těch 42 metrů za žádnou cenu nevyšlo... Připojuji taktéž nepřesnou vzdálenost z fotomapy s poněkud jiným číslem, více se blížícím skutečnosti. Tak to trochu upřesníme s ohledem na výše uvedené. Kóta je dána středem terčíku, nikoli jeho okrajem (tím Mirek hravě vyrobí metrový rozdíl), trámec zarážedla (ten skutečný, šedý, nikoli jeho černý stín) se vlivem Mirkem tak zdůrazňované šikmosti snímku jeví být o čtvrt metru blíže k Mostku, a možnost zápočtu nárazníků byla rovněž vysvětlena. Výsledek? Od zarážedla k plotu se těch 42 metrů, ký to div, přece jen najde. Až ke zdi domu je to dokonce 44 metrů, po odečtení cca metrového operku střechy nám tedy zbude krásných 43 metrů. Nevím, jak by byl dotyčný pisatel nadšen, pokud by mu přes jeho pozemek se stojícími auty a střechu jeho objektu někdo trousil kůru a zbytky větvoví (často i hlíny a kamínků) při skládání (nakládání, překládání) kmenů Zdá se, že v Bílé Třemešné funguje nějaký zatím nepopsaný fenomén, který vylučuje, aby se posunutí nakládaného dřeva směrem k mosteckému čelu vozu nedělo nad půdorysem vozu, ale nutí tak činit kdesi ve výšce nad střechou sousedního objektu. Ale nepochybuju o tom, že nám Mirek se zručností sobě vlastní vyfabuluje nějaké velmi sofistikované vysvětlení. za předpokladu, že nedojde k nějakému náhlému úniku hydraulického oleje. Obávám se, že mnohem pravděpodobnější bude spíš náhlý únik Mirkových tělních tekutin...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 11-2010 |
to Chary: Služba dobrá, naučil jsem se, jen jak ještě ten upravený obrázek dostanete na k-report? Vy tam máte příponu php, mě to píše png. Ale ten tunel pod L. Horou to by byla machrovinka. to mot: Podle té služby mapy.cz mi vyšlo převýšení jen cca 10metrů a paradox nejvýše je kopec u Skřivan. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 11-2010 |
to mot: Ještě jen můj postřeh. Zkoukl jsem tu historickou mapu, a myslím, že až po vybudování tratě se rozvíjel průmysl v daných lokalitách, takže žádná taková omezení tam nebyla. Jak si to mocipáni nakreslili, tak to bylo. (myslím, že požární ochrana byla priorita jak někdo zde napsal.) |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5027 Registrován: 7-2017 |
Jo, já mám ten kopec zafixovaný tak, že od skřivanského přejezdu silnice dost stoupá a zastávka je pod tím kopcem. Tak asi proto. Je fakt, že po té silnici jsem už asi 20 roků nejel a pohledem z vlaku to je trochu jiné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 9-2018 |
Zdravím Je prosím dnes, zítra a pozítří šance na nějaký jiný než osobní vlak v Jičíně? Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4670 Registrován: 7-2017 |
Vedlejší trať ÖNWB Vídeň (Wien) - Ml. Beleslav s odbočkou někde u Velkého Oseku směrem Trutnov (dnešní Trutnov-Poříčí) měla více variant kde samozřejmě lobovala různá, města, obce, podnikatelé... nebo naopak bylo odmítáno vedení tratě v blízkosti obcí. Prvotní varianta byla +- do Bělohradu téměř v dnešní poloze. Pokračovat měla údolím Javorky do Bělé u Pecky a dále stoupat údolím Zlatnice s vrcholovým tunelem (zmíněn i o hluboký zářez) s napojením někde za dnešní Borovnicí (cca v oblouku) směr dnešní Horka u Staré Paky. Město Pecka lobovalo o pokračování údolím Javorky (od města na protějším břehu Javorky mělo být nádraží), dále stoupáním údolím asi někde nad dnešním koupalištěm opět s vrcholovým tunelem, nebo hlubokým zářezem s napojením zhruba ve stejném místě na dnešní 030. Bohužel již podruhé se trati a nádraží nedočkalo. Další varianty lobované městem Jičín, Nová Paka, Městec Králové, Kopidlno (měla vést úplně jinudy). I Chomutice, Konecchlumí a Mlázovice chtěli trať přiblížit k obcím. Nakonec došlo ke kompromisu. Díky velkému lobování Nové Paky, podnikatelům a právě vznikajícímu pivovaru došlo z Bělohradu k dnešní poloze (ještě byla varianta z Nové Paky (nádraží jinde) směr Vrchovina, Vidochov a dnešní Horka. Osobně si tuto trasu nedokáži představit. Zásadně proti byli sedláci z Vidochova a tehdy ještě samostatné Vrchoviny. Trasa tak pokračovala v dnešní stopě do Staré Paky a dále. Pro splnění přání a podpory Jičína (vojenského města) byla postavena společností ÖNWB odbočná trať z Ostroměře, která částečně plnila i některá další přání. Tak i pozdější plnohodnotná zastávka (ještě později i nakladiště) Šárovcova Lhota-Mlázovice. Jeden železniční (již zemřelý) historik měl nějaké informace, že toto kryté nakladiště, jako spousta dalších, sloužilo za války i jako hláska. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1360 Registrován: 10-2007 |
Hajnej: "Tak, dnešní práce na 744.169 skončila, takže nastal čas uvést na pravou míru blábolení našeho praktika: Dotyčný teoretik stále nepochopil, že z šikmo foceného snímku "fotomapy" z dronu nelze kolmo odměřit přesnou vzdálenost. (Základy deskriptivní geometrie). Hohó, promovaný inženýr Mirek Pětapadesátka povolal na pomoc deskriptívu - ale v té písničce se zpívalo i o sínu a kosínu a ti zas mají sestřenku tangentu. Nu, bude aspoň nějaká švanda. Co udělá šikmost fotky, to je nejlépe vidět na stožáru bělotřemešenské BTS. Šikmý průmět jeho výšky do roviny fotomapy se na snímku jeví jako šestimetrová úsečka a podělením její délky výškou stožáru získáme tangentu úhlu sevřeného osou kamery a vertikálou. Přesnou výšku stožáru zatím neznám (ale pracuje se na tom), ale i kdyby měl jen 20 metrů, je tangenta zhruba 0,3. Naštěstí máme ve stanici i odjezdová návěstidla, jejichž výšku už známe celkem dobře - je okolo 6 metrů. Její šikmý průmět do roviny stanice průmět je přibližně stejný, jako rozchod koleje, tangenta pak vychází na cca 0,25. Mnohem šikměji, než kamera, se však na stanici "dívá" Slunce. Šestimetrové návěstidlo v jeho paprscích vrhá stín hnedle osmimetrový. A proč o tom mluvím? Neměřil od talířů nárazníků, ale z trámce na který jsou celé nárazníky přišroubovány, což je vidět při zvětšení. Při tom zvětšení je především vidět něco úplně jiného - a sice, že Mirek neměřil vzdálenost od zarážedla, ale od jeho stínu! Ano, náš úžasný praktik, který jiné neopomene poučovat, co je výkolejka a co počítač náprav, nerozezná šturc od jeho vlastního stínu! A že ten stín v hodně šikmých paprscích leží pěkně daleko...! Ale i kdybych přece jen měřil od trámce, je to nakonec zcela v pořádku, protože na nárazníky nejvzdálenějšího Easu už stejně nic nakládat nebudeme, takže mohou úplně v klidu čouhat za rovinu plotu. Je tedy úplně jedno, jestli budu do těch 42 metrů počítat je, anebo nárazníky šturcu (doufám jen, že tato úvaha není na našeho Mirka přespříliš složitá). Také netuší, že střecha skladu má jistý přesah nad zdí i štítovou, ač na to již mnou byl nenásilně upozorněn. No, úplně nenásilné to nebylo, ale přistoupím-li na omezení plotem, nikoli střechou, je to nakonec úúúúplně jedno... Možná to byl i záměr, aby mu vyšlo (obhájil) dříve vylhaných 42 m. Otázkou je, jestli nebyly záměrem naopak Mirkovy výše uvedené chyby, aby těch 42 metrů za žádnou cenu nevyšlo... Připojuji taktéž nepřesnou vzdálenost z fotomapy s poněkud jiným číslem, více se blížícím skutečnosti. Tak to trochu upřesníme s ohledem na výše uvedené. Kóta je dána středem terčíku, nikoli jeho okrajem (tím Mirek hravě vyrobí metrový rozdíl), trámec zarážedla (ten skutečný, šedý, nikoli jeho černý stín) se vlivem Mirkem tak zdůrazňované šikmosti snímku jeví být o čtvrt metru blíže k Mostku, a možnost zápočtu nárazníků byla rovněž vysvětlena. Výsledek? Od zarážedla k plotu se těch 42 metrů, ký to div, přece jen najde. Až ke zdi domu je to dokonce 44 metrů, po odečtení cca metrového operku střechy nám tedy zbude krásných 43 metrů. Nevím, jak by byl dotyčný pisatel nadšen, pokud by mu přes jeho pozemek se stojícími auty a střechu jeho objektu někdo trousil kůru a zbytky větvoví (často i hlíny a kamínků) při skládání (nakládání, překládání) kmenů Zdá se, že v Bílé Třemešné funguje nějaký zatím nepopsaný fenomén, který vylučuje, aby se posunutí nakládaného dřeva směrem k mosteckému čelu vozu nedělo nad půdorysem vozu, ale nutí tak činit kdesi ve výšce nad střechou sousedního objektu. Ale nepochybuju o tom, že nám Mirek se zručností sobě vlastní vyfabuluje nějaké velmi sofistikované vysvětlení. za předpokladu, že nedojde k nějakému náhlému úniku hydraulického oleje. Obávám se, že mnohem pravděpodobnější bude spíš náhlý únik Mirkových tělních tekutin..." Ale to dálkové pořád moc nefunguje i přes fundovanost techniků dodavatele 😂 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31186 Registrován: 5-2002 |
Mrkef: Ale to dálkové pořád moc nefunguje i přes fundovanost techniků dodavatele Náhodou, ten včerejší technik s tím docela pohnul... A dneska jsme na vlečce oživili další vychytávky, třeba těžkej rozjezd do kopce. Uvidíme, co na to řeknou Švédové. Jinak malé kouzlo nechtěného: když jsme dnes končili, vezlo Cargo z vlečky tři Easy. Ale jestli měly instradaci do Bílé Třemešné, to jsem si bohužel nevšiml... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1361 Registrován: 10-2007 |
Hajnej: "Mrkef: Ale to dálkové pořád moc nefunguje i přes fundovanost techniků dodavatele Náhodou, ten včerejší technik s tím docela pohnul... A dneska jsme na vlečce oživili další vychytávky, třeba těžkej rozjezd do kopce. Uvidíme, co na to řeknou Švédové. Jinak malé kouzlo nechtěného: když jsme dnes končili, vezlo Cargo z vlečky tři Easy. Ale jestli měly instradaci do Bílé Třemešné, to jsem si bohužel nevšiml... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) " Dneska s tím zase celej den bojoval, všechna přání se snad vyplnila, jenom systém zase občas vykazoval unexpected errors 😇 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31190 Registrován: 5-2002 |
Budeme se těšit...!
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1362 Registrován: 10-2007 |
Nejvyšší životní formou je člověk a nejnižší životní formou je člověk, který si hraje s vláčky 😊 |
Chary
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2662 Registrován: 3-2010 |
Libor169 #211, záleží, co máte za operační systém a programy v počítači, postupů je milion a jeden. Například pro Windows 10 (asi nejrozšířenější?) a jeho základní součást, program MALOVÁNÍ 1) udělám, co potřebuji, najdu web, v mapě naklikám trasu, cokoliv, co chci... 2) na klávesnici ctrl+shift+s aktivuji funkci sejmutí obrazovky do schránky, myší označím co chci, kliknutím vyberu, samo se vloží do schránky 3) spustím program MALOVÁNÍ, v něm by se automaticky měl vytvořit nový obraz, bílý obdélník, v nějakém rozměru 4) v liště ikonek první zleva by mělo být "vložit", což vloží obraz ze ze schránky do obrazu, též funguje standardní opičí dvojhmat ctrl-v 5) pokud je vložený výřez menší než ten bílý obdélník, v menu ikonek vpravo od toho "Vložit" nahoře kliknu na "Oříznout" jako první věc po vložení ze schránky, pokud to neudělám, v kroku 6 se uloží se celý bílý obdélník a v jeho levém horním rohu bude ten kousek, který jsem původně chtěl... 6) v menu Soubor (nad tlačítkem Vložit) vyberu Uložit jako a tam "Uložit jako typ:" vyberu JPEG, vyberu si název souboru a umístění na disku. 7) mám soubor ve formátu jpg, které můžu vložit sem pomocí tlačítka "Poslání obrázku" Tento postup lze "nějak takto" udělat v libovolném programu na editaci obrázků, ten program MALOVÁNÍ je standardní součástí Windows.
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 885 Registrován: 10-2017 |
Dobrý den, prý se nyní pravidelně každý víkend kolem Humprechtu motá stroj 810.325 (dopravce FanRail) - na kterých spojích to prosím jezdí ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 12-2022 |
810.296 stačí zadat lokálkou kolem humprechtu a vyjede vám jízdní řád |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5032 Registrován: 7-2017 |
Jenže v přehledu vozidel figuruje Hurvajz, tudíž by to vozidlo chtělo upřesnit. http://www.mbzs.net/?pg=article/photo&id=411-plakat2024#photo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2135 Registrován: 1-2010 |
VERUNKA pred par okamziky v Jicin zastavka |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 8-2019 |
Ten Hurvínek je provozuschopný nebo má nějakou bolístku? (Je to vůbec Hurvínek nebo přívěšák k Hurvínkovi, Blm?) Minulé roky jezdil sám, ale poslední dva roky jezdí s 810tkou. Tuším rok před tím měl nehodu na přejezdu, ale snad nic vážného, alespoň podle obrázků, co si pamatuji. 810tek u soukromníků přibývá a já si myslím, že je to jen dobře, snad vzroste počet podobných turistických vláčků... s ETCS na lokálky to tak rychlé a horké nebude a tak s tím kde jaký spolek udělá spoustu pěkných akcí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3432 Registrován: 9-2003 |
Na první letošní jízdě říkali, že hurvínek je stále "nemocný" a bude se jezdit 810 + Blm.
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 8-2019 |
Tak nezbývá, než mu přát brzké uzdravení. No v Turnově mají za 810.604 už přípojňák, ale pořád se pracuje na jeho rekonstrukci. Bude to vypadat zajímavě. Jinak dneska na Humprechtech jezdil/jezdí snad i kredenc neboli motorový vůz řady 820. |