| Diskuse » Železnice » Lanové dráhy a vleky » Archiv diskuse Lanové dráhy a vleky do 23. 9. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Lanové dráhy a vleky do 23. 9. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2913 Registrován: 5-2007 |
![]() minimálně 3x Portugalsko, lanovka Glória... https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/portugalsko-lisabon-lanovk a-nehoda-turiste-zraneni.A250903_195409_zahranicni_dtt |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 5-2007 |
Tak už 15 mrtvých 8 těžce zraněných...![]() |
|
Adam_r
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1734 Registrován: 10-2003 |
Tak podle prvnich indicii to vypada na prasknuti tazneho lana a nasledne na nezafungovani nouzove brzdy (pokud tam nejaka byla). Druhy vuz podle fotek skoncil uplne dole. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5024 Registrován: 4-2009 |
soukupivo: Taky je u toho snímku na mapách.com napsáno datum 25. 7. 2022![]()
Mufloni nepatří na koleje
![]() ![]()
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 3-2013 |
Ten Lisabon je tragédie. Nejsem v tomto směru znalec, ale pokud to dobře chápu, mají oba vozy pohon. Na snímcích a videu jsou vidět kontroléry a vzduchová i ruční brzda. Pak by mě ovšem zajímalo, jak se řidiči koordinují při rozjezdu a zda tím není lano (narozdíl od klasické pozemní lanovky se strojovnou) daleko víc nerovnoměrně zatěžováno. https://www.turistika.cz/mista/lisabon-lanovka-vytah-glorie-lisbo a-elevador-da-gloria/detail#google_vignette |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2109 Registrován: 1-2009 |
Počet obetí stúpnul na 16...www.sme.sk 10:13 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10755 Registrován: 1-2007 |
Roky bez kontroly. Vzniká první zpráva, proč v lanovce zemřelo 16 lidí |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25083 Registrován: 3-2007 |
Nekontrolovala je ANSF, nicméně to neznamená, že kontrolovány (a udržovány) nebyly - klasický zavádějící nadpis. Taky jsem tím v Lisabonu cestoval + třeba výtahy na ulici, linka 28 starých tramvají.. Lisabon je klasika koloniální architektury a má velmi zvláštní atmosféru, poněkud připomínající San Francisko. Všechny tyhle technické věci jsou z počátku 20. století - těžko by bez údržby a kontrol fungovaly století a čtvrt. U nás holt Drážní úřad má všechno (papírově) pod kontrolou a pak se ukáže, že na Ještědu nebyla ani funkční automatická brzda při překročení rychlosti kabiny, protože ji někdo odmontoval už v 50. letech a nikomu to nevadilo ani tam, ani v Praze na DÚ. Papíry byly v pořádku, vše v řádku. Novináři teď budou hledat senzaci a kdoví co - a nejspíš se ukáže příčinou vada materiálu a dlouhodobá absence nějaké automatické brzdy, která doteď nikomu nechyběla. Podobně jako na tom Ještědu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8358 Registrován: 6-2016 |
Neví někdo ze zdejších specialistů jak ten "portugalský pohon" funguje? Mně vychází, že si kabina jedoucí nahoru "navíjí", kabina jedoucí dolů "odvíjí". Ale pro takový systém musí být nahoře "fest ukotveno" To "navíjení" a "odvíjení" bude asi buben s pár závity (jedním?) lana. Ale to jen amatérsky uvažuju... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25090 Registrován: 3-2007 |
Nejsem specialista, ale je to buben pochopitelně s několika závity lana. To je jen jedno, průběžné pro obě vozidla. Trakční motory jsou na vozidlech (včetně brzd a EDB) a jeden z řidičů (ten, co jede dolů?) to vozidlo v čas odjezdu po souhlasu řidiče druhého vozidla (zvonková znamení, dnes mají vysílačky) odbrzdí a stahuje (rozjíždí) dolů a reguluje rychlost. Případně se připojí i druhý (záleží na momentální váze té které kabiny). Buben v horní stanici poháněn není, je tam jen nouzová brzda. Jsem to tam kdysi okukoval, no neznalost portugalštiny mi umožnila jen diskusi mezinárodní anglicko - španělsko - univerzální hatmatilkou s řidičem o jeho pauze. Malovali jsme si na papír princip. Na vzájemné spojení tam měli taky mám dojem telefon (1996). Musel bych vyhrabat staré fotky, už si tenhle detail nepamatuji a vrchní vedení tam pro něj zvlášť není, ale dá se to udělat i jinak. Ale podobných lanovek je tam víc, tak si to možná pletu, už to bude třicet let. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8359 Registrován: 6-2016 |
A něco pozitivního k tomu průseru: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-muz-ktery-byl-po-ne hode-lanovky-v-lisabonu-prohlasen-za-mrtveho-je-nazivu-285488 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2111 Registrován: 1-2009 |
https://ta3.com/clanok/1010289/najvacsie-tragedie-lanoviek-sloven sko-neobisli-rakusko-prekonalo-vsetky-spaja-ich-pad-mrtvi-a-ludsk e-chyby |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6423 Registrován: 9-2003 |
Já jsem na konci srpna po letech výhrůžek konečně navštívil severní Itálii. Zaujala mě pozemní lanovka do "horního města" v Bergamu. Je to dvoukolejné v celé délce a jsou to vlastně dvě samostatné lanovky. Celou cestu nahoru jsem čekal na vůz proti a on si při našem příjezdu nahoru v poklidu nabíral substrát. Další zajímavost alespoň pro mne bylo zjištění, že legendární PeterWitty v Miláně nemají dynamiku ani magnety, jsou plně odkázané na vzduch. Použil jsem svou bídnou italštinu a oslovil řidiče a dozvěděl jsem se, že v době vzniku těchto vozů nebyla dynamika považována za dostatečně spolehlivou, tak ji tam nedali. V případě výpadku vzduchu (což ale řidič říkal, že nezažil) má brzdit ručkou nebo, kdyby to nestačilo, tak protiproudem, což by sice zpravidla vedlo k poškození TM ale na to už se v takové krizi nehraje. A jezdí s tím pěkně svižně.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 1-2013 |
O lisabonských lanovkách je něco na stránkách plzeňské tramvaje: "... jsou vozy spojené lanem, které je mezi kolejnicemi schované pod dlažbou. Oba vozy dnes však mají trakční motory a lano slouží pro jejich vyvažování. Motory obou vozů jsou zapojeny do série a mohou se tak rozjet pouze pokud oba řidiči zadají jízdu. V případě potřeby (překážky v provozu) pak může řidič kdykoliv zastavit, čímž však současně zastaví i druhý vůz." https://www.plzensketramvaje.cz/other/lisabon.htm |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3719 Registrován: 5-2002 |
V diskusi na idnes to Tomáš Kotík příčetně vysvětluje. Vozová brzda působí na žlab v němž jezdí lano. Lano se z vozu vytrhlo a vůz sjel téměř celou cestu dolů. V místě vyšinutí se onen žlab vyrval ze země. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8360 Registrován: 6-2016 |
Našel jsem tohle, ale moudřejší nejsem... https://www.theguardian.com/world/2025/sep/06/lisbon-funicular-ca ble-disconnected-before-deadly-crash-report-finds |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2916 Registrován: 5-2007 |
Odkaz (a text pro Ty, co nechtějí číst celé): https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-havarii-lisabonsk e-lanovky-nejspis-zpusobila-vada-lanoveho-kabelu-40537553 Ve zprávě stojí, že obě propojené kabiny ujely nanejvýš šest metrů, než „náhle přišly o vyvažovací sílu poskytnutou kabelem, který je spojoval“, informuje agentura Reuters. „Kabina číslo dvě náhle obrátila svůj směr a její pohyb se zastavil asi o deset metrů dál, když částečně přejela konec trasy a její podvozek se zabořil na konci kabelového kanálu. Kabina číslo jedna na vršku kopce pokračovala v cestě dolů a nabírala na rychlosti,“ píše se ve zprávě. Vyšetřovatelé v ní též uvádí, že brzdař kabiny udělal vše pro to, aby ji zastavil, ale jeho snahy byly marné. „Brzdař kabiny okamžitě použil pneumatickou a ruční brzdu, aby její pohyb zastavil. Tyto kroky neměly na zastavení kabiny nebo snížení její rychlosti žádný efekt a ta dále zrychlovala,“ uvádí zpráva. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25105 Registrován: 3-2007 |
Koukám klasický zlozvyk překládat cabel jako kabel - a ono je to lano ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2545 Registrován: 3-2013 |
Ad Pikehead: podepisuji v plném rozsahu . Nicméně, netahal bych sem politiku. Nehody se občas stanou, lana občas prasknou. Otázka pro vyšetřovatele je příčina a to, zda někdo něco nezanedbal. Hlavně proč nefungovala brzda. Je mi jasné, že na 17 procentech klesání zdržová brzda působíci na kola kolejové vozidlo nezastaví. Pokud byl nějaký bazmek na bázi neadhezní brzdy v tom žlabu s lanem, říkám si, zda nemohl být nějak poškozen v souvislosti s vytržením lana. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10220 Registrován: 3-2007 |
Zdržová brzda byla jen parkovací, brzdit měl ten podzemní vehement. Našel jsem ale neuvěřitelnou zprávu portugalské drážní inspekce. S lanovkama si můžeme podat ruku, ale mít za tři dny takovýto výstup v angličtině (a vydáno v sobotu), to teda fakt žasnu. (Má to teda prozaický důvod: je to úřad provozující drážní i leteckou inspekci, evidentně pod silným vlivem letecké větve.) |
|
Adam_r
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1735 Registrován: 10-2003 |
Kazdopadne dle oficialnich stranek Carrisu je "docasne" zastaven provoz ostatnich lanovek, t.j. Lavra, Bica a vytahu St. Justa. Prvni dve jsou po technicke strance podobneho/stejneho typu jako Gloria. Dobu odstavky asi v tuto chvili nikdo neodhadne---muze to byt klidne nekolik let v pripade, ze brzdovy system ma principialni nedostatky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6427 Registrován: 9-2003 |
Já se obávám, že u takového sklonu při odpojení lana může fungovat jen něco, jako mají cable cars v San Franciscu - pořádná železná tyč, která se zabodne přímo do asfaltu mezi kolejnicemi.
NOBLE BRICKS
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25112 Registrován: 3-2007 |
Tak jistě to bylo nějak navrženo a zkoušeno. Já se domnívám, že průser byl, že se to po přetržení/vyvlečení lana nechalo rozjet (tedy nouzová brzda na voze nezaúčinkovala ihned a samočinně - jestli to vůbec umí - viz Ještěd ). Vařím z vody, neznám (neznáme) přesně nehodový děj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 2-2024 |
"Tak jistě to bylo nějak navrženo a zkoušeno. Já se domnívám, že průser byl, že se to po přetržení/vyvlečení lana nechalo rozjet (tedy nouzová brzda na voze nezaúčinkovala ihned a samočinně - jestli to vůbec umí - viz Ještěd ). Vařím z vody, neznám (neznáme) přesně nehodový děj." Podle toho PDF (na ktere odkazoval Pikehead vyse) se to vytrhlo az po tom, co to ujelo cca 10 metru. Samocinne brzdit by to dle zpravy umet melo -- zaprve kdyz zanikne sila pusobici na ten "vozik" pod zemi, ke kteremu je to lano prichyceno, zadruhe kdyz je vypnuto napajeni (coz se ma automaticky stat v pripade, ze prestane pusobit sila na kladku v horni stanici). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13301 Registrován: 5-2002 |
ad d_m: Samocinne brzdit by to dle zpravy umet melo -- zaprve kdyz zanikne sila pusobici na ten "vozik" pod zemi, ke kteremu je to lano prichyceno, zadruhe kdyz je vypnuto napajeni (coz se ma automaticky stat v pripade, ze prestane pusobit sila na kladku v horni stanici). Ano, přesně tak. Příčinou asi bude nedostatečný účinek pneumatické brzdy. Ta funguje tak, že má brzdící segmenty nad a pod kolejnicemi Z, které tvoří kolejový žlab pro průchod konstrukce k uchycení lana (ve zprávě je nákres). To sice zaúčinkovalo, segmenty stiskly kolejnice z obou stran, ale vůz lanovky nejištěný tažným lanem to nebylo schopné zastavit a ani jen zpomalit. Ruční brzda asi moc účinná za jízdy nebyla a je otázkou, zda na takové ulici se špatnou adhezí nebyla kola ve smyku. Navíc se dá předpokládat, že účinek brzd bez podpory tažného lana a propojení vozů se nikdo nikdy neodvážil vyzkoušet...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25114 Registrován: 3-2007 |
OK, pdf si zítra v klidu prostuduji. Letmo vypadá velmi "k věci", zjevně dílo technických odborníků, jaký to rozdíl.. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2114 Registrován: 1-2009 |
Zakopane,lanovka na Kasprow vrch,davy ľudí pred pokladňou a to ešte varovanie pred búrkami... |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3724 Registrován: 5-2002 |
Je možné, že se ten žlab postupně omastil od lana, které tam vespod jezdí. |
|
Viados
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 548 Registrován: 4-2003 |
"Navíc se dá předpokládat, že účinek brzd bez podpory tažného lana a propojení vozů se nikdo nikdy neodvážil vyzkoušet..." To si také myslím. Bez lana to možná zkoušeli jako brzdu parkovací: Zda brzda udrží vůz bez lana zastavený. Ale že by v rámci testu pustili vůz bez lana z kopce dolů a zkoušeli, zda ho brzda zastaví, když už je rozjetý ... nevím nevím.
Hope for the best, but be prepared for the worst.
|
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3725 Registrován: 5-2002 |
Ani nevím jak by to šlo zkoušet, s ohledem na následky, kdyby brzda nevyhověla. Musel by se vůz odpojit z lana, aby brzda byla zatížena celou vahou vozu. Pro případ selhání by pak bylo nutné dovézt mobilní brzdicí naviják jako z letadlové lodi, kterým by šlo zkoušený vůz zastavit, pokud by nezastavil do určité vzdálenosti sám. Jak se zkoušelo třeba nouzové zastavení petřínské lanovky, pokud vůbec? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 1-2013 |
P_v: U lanové dráhy na Petřín je úplně jiný systém brzdění. Na trati je položeno brzdné lano, které prochází spodkem každého vozu (je přístupné z prostředního oddílu). V případě překročení rychlosti se segment "zakousne" jako kleště do brzdného lana. Lano je navinuto v horní stanici na otočný buben, který má velké zdrže, které v případě pohybu otočného bubnu přilnou k obvodu bubnu, aby nouzové zastavení bylo plynulé a nebylo to náhlé škubnutí. Samozřejmě že se zkouší. Nová lanovka na Petřín to bude mít snad jinačí. |
|
Adam_r
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1736 Registrován: 10-2003 |
Nová lanovka na Petřín to bude mít snad jinačí. Po rekonstrukci bude pouzito nejake standardizovane zarizeni pouzivane na podobnych lanovkach. Naprilad podle wiki o lanovce na Hrebienok to je reseno sevrenim kolejnice celistmi: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozemn%C3%AD_lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha _Star%C3%BD_Smokovec_%E2%80%93_Hrebienok Da se ocekavat, ze jinde to bude podobne. V ulici v Lisabonu to ale takto udelat nelze, protoze kolejnice je v dlazbe. System s brzdnym lanem byl pouzit kvuli nestabilnimu svahu, kde byla obava, ze zabrzdeni nouzove brzdy o kolej by mohlo zpusobil posun cele trati z kopce dolu. Po rekonstrukci bude trat nejak zpevnena tak, aby toto jiz nehrozilo. (Příspěvek byl editován uživatelem adam_r.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 12-2003 |
Nevíte, jestli má tahle zastávková bouda u Doks nějaký drážní původ? |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10235 Registrován: 3-2007 |
Jako že by to bylo drážní vozidlo? Ne, je to typizovaný model autobusové čekárny z totáče. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 725 Registrován: 12-2003 |
Přišlo mi to na první pohled jako kabinka lanovky. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3726 Registrován: 5-2002 |
Spíš by mě zajímalo, zda se zkoušelo zastavení vozu, který není vyvážen tím druhým. Tedy simulace situace, že se lano přetrhne, a brzda je zatížena nejen setrvačností, ale i hmotností vozu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8369 Registrován: 6-2016 |
Další archivní objev Patrně Schatzalp v Davosu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 2-2024 |
Davos je to rozhodne, ten tvar udoli a silnice tomu odpovidaji. Ale spis nez Schatzalpbahn, ktera je celou trasu v lese, bych to tipoval na Parsennbahn. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8371 Registrován: 6-2016 |
d_m: Dík za upozornění Je to tak, teď jsem to projel na fotomapě. Už jsem tam cca 15 let nebyl, takže vzpomínky jsou "poněkud zkreslené" ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2116 Registrován: 1-2009 |
Príďte sa povoziť zmodernizovanou sedačkovou lanovkou počas predĺženeho víkendu bezplatne #sabinov#psk#šariš#drienica#skilysa https://presov.korzar.sme.sk/c/23543170/lanovka-na-lysu-opat-oziv a-kraj-ju-odkupil-za-pol-miliona-eur-premavat-bude-celorocne.html ?ref=sharebox |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10773 Registrován: 1-2007 |
Tři lidé zahynuli při poruše lanovky na Kavkazu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8374 Registrován: 6-2016 |
Mouka: Jestli mě paměť neklame (1989), tak je to tahle: 43.2947500N, 42.4629808E Už tenkrát to byla zdechlina... |
|
Vechtr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 645 Registrován: 12-2015 |
Mě u té portugalské lanovky překvapila životnost lana 600 dní. Čekal bych řádově víc.
Veliká divoká zvířata, jako lvi, vlci, medvědi, velbloudi, sloni, hroši, krokodili a pod., přepravují se jen ve zvláštních vozech.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6147 Registrován: 6-2019 |
Mouka: opět zatajili, že to je i nejvyšší hora Evropy.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
bre_steg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 8-2024 |
AŠM: to je sporné tvrzení vzhledem k faktu, že se dodnes přou, kudy přesně vlastně prochází hranice Evropa - Asie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10275 Registrován: 5-2002 |
Hranice Evropa - Asie je dnes jednoznačně na hranici EU. Dál je to nábožensky a i mentálně jiný kontinent. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6158 Registrován: 6-2019 |
bresteg: je to samozřejmě definiční spor, nic víc. Borovička: to je velký, velký omyl.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10783 Registrován: 1-2007 |
Ve Špindlerově Mlýně se propojí dva lyžařské areály. Spojovat je bude nová lanovka a dva mosty přes Labe Ahmad: Takže nás ten Mont Blanc ve škole učili blbě? ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6159 Registrován: 6-2019 |
Kdyby jen Mont Blanc, nás učili blbě třeba historii.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
vasekj
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 9-2017 |
No, v našem prostoru se většinově bere hranice mezi Evropou a Asii severně od Kavkazu (více variant). Nic proti tomu, že se AŠM ztotožňuje spíše s americkými a gruzínskými geografy, ale zrovna to, že se novinář nedržel toho menšinového pojetí hranice mezi Evropou a Asií (navíc s předmětem zprávy nesouvisejícím), bych mu nevyčítal. Ještě by pak mohl tu hranici určovat podle politických přání, jako Borovička, a byl by zmatek ještě větší. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9411 Registrován: 6-2002 |
Dnes na Petříně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6164 Registrován: 6-2019 |
Hranice mezi Evropou a Asií vede po hřebenech Uralu a Velkého Kavkazu. Mont Blanc je jen imperialistická buržoazní propaganda.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3737 Registrován: 5-2002 |
V DPKontaktu 7-8/2025 je článek o tom, kdy skončil provoz první petřínské lanovky poháněné vodou. Jako jeden z důvodů se udává rostoucí cena vody. Ale teď jsem našel v časopise Tunel 3/2025 zmínku, že lanovka se plnila pramenitou vodou z odvodňovací štoly č. IX. Tak odkud se tedy brala voda...? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25253 Registrován: 3-2007 |
Vždyť ta štola IX je u Nebozízku - to je asi nějaká blbost s plněním lanovky z ní (viz plánek). |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3738 Registrován: 5-2002 |
Ona ta lanovka taky končila níž, právě u té restaurace. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25254 Registrován: 3-2007 |
Aha. Pak se tedy připojuji k dotazu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8394 Registrován: 6-2016 |
"V době svého vzniku měla lanovka jinou podobu než dnes. Horní stanice byla umístěna poblíž zahrady Nebozízek, mezistanice neexistovala. Dolní stanice se nacházela v jiné poloze. Vagony byly taženy systémem vodní převahy. Nádrž vagonu, který byl právě v horní stanici, byla naplněna vodou a díky tomu bylo vozidlo těžší než vozidlo v dolní stanici, které bylo tímto vozidlem vytaženo.[14] Nádrž vagonu byla napájena z nevyužívané petřínské vody ze štoly za Nebozízkem.[15][16]" https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_na_Pet%C5%99 %C3%ADn |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3740 Registrován: 5-2002 |
O kus dál na wiki: "...neboť provoz na vodní převahu byl drahý" Možná se tedy z vodovodu dotovalo to, na co pramen nestačil. Proč za tím účelem nezřídili zásobní nádrž, která by se pramenem plnila přes noc, proč nezřídili pumpu která by vodu z dolní stanice vracela nahoru... Ale to jsou jen moje domněnky, neb o konkrétním provedení nevím nic víc. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25257 Registrován: 3-2007 |
>proč nezřídili pumpu která by vodu z dolní stanice vracela nahoru... Protože elektřina byla tehdy velmi drahá, tohle moc smysl nedává. A zase k tomu potřebujete nějaký personál, údržbu.. To nebylo jako dneska. Jo, domněnky, tedy že buď se dotovalo, co nestačilo nebo že zdroj byl v různých obdobích z nějakého důvodu různý, to si myslím od začátku, to je ovšem jen domněnka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 973 Registrován: 10-2018 |
Taky tam píšou "konec její existence pravděpodobně způsobil nedostatek vody v roce 1921 a výpověď smlouvy s vodárnami". A že se občas nejezdilo v zimě, protože to (asi) zamrzalo? Že tam byl místní zdroj vody, ještě neznamená, že patřil provozovateli a ta voda byla zdarma. |