Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 13. 9. 2025

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 13. 9. 2025

dolů

autor	příspěvek
Honzasl	Pondělí, 25. srpna 2025 - 16:57:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5462 Registrován: 3-2004	POUZE na manažerských frázích NO, já tohle právě pozoruju naopak I na šéfech vyrostlých "z dílny", na nějakou velkou teorii je neužije, potřebují důkaz, aby se mohli rozhodnout hned, bez přemejšlení.
Mladějov	Pondělí, 25. srpna 2025 - 17:02:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24978 Registrován: 3-2007	No když byl přednosta depa ve Zvoleni v roce 196x třeba předválečný člen strany a úředně uznaný partyzán ze SNP, a hlavně blbec, tak to asi bylo těžké, i když mne dneska odbornost vedoucích kádrů v podnicích pripadá o dost horśí, než třeba před 30 nebo 40 lety, kdy takový člověk ten obor minimálně vystudoval a většinou i praktikoval - ve shodě s Honzousl. O padesátkách a počátku šedesátek nemám iluzí Jasně, starý "vtip" s podtlakem o odsávání čehosi ze staré Masaryčky jsem slyšel taky.
Hajnej	Pondělí, 25. srpna 2025 - 17:23:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33836 Registrován: 5-2002	ML: To měla být tuším podtlaková doprava uhlí, aby z toho přetlakem nefučel mour... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Miroslávek	Sobota, 30. srpna 2025 - 08:30:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 6-2007	Zdravím všechny. Chtěl bych se ještě vrátit k problematice elektrického topení vlaků dieselovými lokomotivami. Na Bavorském expresu jezdí Herkules 223 DLB a ten používá topný systém 1000V/22Hz. To znamená, že tento systém lze na našich tratích použít.(?) Alespoň to tak chápu. 22Hz je frekvence, která neruší nebo by nemusela rušit na našich tratích. Jenom zpětný proud při napětí 1000V je trojnásobný. Díky za případné reakce.
honzaklonfar	Sobota, 30. srpna 2025 - 11:43:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8344 Registrován: 6-2016	Hajnej: Uděluji Ti pochvalu před nenastoupenou jednotkou za slovní inovaci "průkaz důserem"
Pikehead	Sobota, 30. srpna 2025 - 13:22:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10187 Registrován: 3-2007	Miroslávek: Pokud chcete něco zkoumat, tak se vyplatí nalézt odborníka nebo publikaci a z toho vycházet. Provádět výzkum nějaké oblasti pokládáním sady velmi elementárních dotazů na diskusních fórech je metoda poněkud na hlavu padlá...
Mladějov	Sobota, 30. srpna 2025 - 13:52:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25012 Registrován: 3-2007	Trať Plzeň - FiW byla před přechodností Herkulů pochopitelně upravena, aby snesla tento systém topení (kolejové obvody ZZ a PZZ atd.) Předtím to vozili brejlovci až do Furthu. To, že je topení německým systémem povoleno tam, neznamená, že se tak může topit na celé síti. Ono se ta vybavenost pochopitelně v síti vyvíjí a s tím jde i přechodnost pro topení nebo třeba moderní el. ,lokomotivy. Třeba v Bratislavě nebo K.Hoře se měnily staré kolejové obvody 75 Hz atd atd. Na pravobřežku např. stále nesmí 1216 OeBB a přitom tam Vectroni a Traxxy a moderní mašiny DB jezdí na nákladech denně. Podobně se vyvíjejí povolení/zákazy dvojité trakce výkonnými stroji tamtéž - prostě pravobřežka má elektrizaci od cca 1960 a není ještě modernizována a dál přes Horu do Brna (cca 1967/8) jsou také "slabší" místa. Nakonec historii rušení Pendolin a třeba problémy s rušením 471 je celkem známá věc. Tak to tak berte - že je to věc vybavenosti té které trati. Nelze paušalizovat. Mmch i na neelektrizovaných tratích se dřív nesmělo elektricky topit vůbec, třeba Pacifik 212 to tak měl až někdy do 1997 (klasiky se topily párou). Až po úpravách KO a pospojování bylo povoleno. Opravdu je dobré si k tomu nějakou tu literaturu obstarat, těžko se dá ucelený obraz vytvořit zodpovídáním nahodilých otázek. Tohle je opravdu problematika značně široká. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Petr_Šimral	Sobota, 30. srpna 2025 - 13:55:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13297 Registrován: 5-2002	ad Miroslávek: Možnosti topení na jednotlivých tratích určují TTP. Případně se dá požádat o projednání možností a pak dostaneme například souhlas s vymezením úseků, kde topit smíme a kde ne. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Paul2no	Sobota, 30. srpna 2025 - 14:07:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3658 Registrován: 11-2009	A to, že na pravobřežku stále nesmí 1216 má nějaký praktický důvod, nebo tam nikdo nemá zájem s nimi jezdit a tudíž si nepodal žádost o přezkoumání stavu? A 1116 pořád můžou jen do Břeclavi, Znojma a Budějovic přes Summerau?
Pikehead	Sobota, 30. srpna 2025 - 16:40:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10190 Registrován: 3-2007	Mladějov: Slavný byl i úplný zákaz elektrického topení mezi Dejvicemi a Bubny, který padl snad až velmi nedávno.
Miroslávek	Sobota, 30. srpna 2025 - 19:25:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 6-2007	Ahojte. Hoši, děkuji všem za reakce na můj příspěvek. Vím, není to jednoduchá problematika. Chápu-li to správně, každá trať, lokomotiva se musí vyzkoušet, verifikovat. Případně i přizpůsobit, upravit. Nelze ji vyzkoušet na části a pustit ji pak na všechny tratě. Nevěděl jsem, V kolejových obvodech byla, nebo je použita frekvence 25, 50, 75 a 375Hz, nepletu-li se. A s tou publikací? Rád bych do nějaké nahlédl. Poraďte mi nějakou. Díky všem.
Hajnej	Sobota, 30. srpna 2025 - 19:48:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33880 Registrován: 5-2002	275 Hz. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Miroslávek	Sobota, 30. srpna 2025 - 20:39:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 6-2007	Jj. Upsal jsem se. Díky za opravu.
Fricoolinek	Pondělí, 01. září 2025 - 03:21:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1422 Registrován: 4-2006	Možná jsem se už na to ptal, ale platí že největší nádraží (co do počtu cestujících) bez mimoúrovňového příchodu k vlakům je Chomutov a největší nádraží bez elektrifikace je Liberec?
Aleš_Liesk.	Pondělí, 01. září 2025 - 08:38:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9859 Registrován: 9-2011	Třeba v Bratislavě nebo K.Hoře se měnily staré kolejové obvody 75 Hz Já mám za to, že přinejmenším v KH byly KO 25 Hz, a těm to rušení vadilo. KO 75 Hz jsou snad odolné (i když v tom určitě hraje nemalou roli i konkrétní typ KO). Všichni jste volové. Servít
Hajnej	Pondělí, 01. září 2025 - 10:15:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33890 Registrován: 5-2002	AL: mám za to, že přinejmenším v KH byly KO 25 Hz Ano, byly tam impulsní KO 25 Hz. Něco podobného bylo i v Plzni a při zkušebních jízdách bylo nutné dávat 380 přípřež. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Miroslávek	Pondělí, 01. září 2025 - 20:57:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 6-2007	Aleš_Liesk. a Hajnej... Hoši, děkuji vám. Já mám "trochu" přehled o vozidlech. Infrastruktura s kolejovými obvody je mi vzdálenější. Dííííky. [happy]
Practicus	Neděle, 07. září 2025 - 15:36:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1948 Registrován: 8-2017	Hajnej - a proto má ř.380 a i interpanter 660 na displeji tlačítko "KO 25Hz"
M250.0	Neděle, 07. září 2025 - 16:14:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3317 Registrován: 8-2017	Je předpisově konformní, aby svítila na odjezdovém návěstidle návěst volno směrem do tratě, ze které přijíždí na tuto kolej vlak? A smí svítit návěst volno z jedné staniční koleje na obě strany? Obojí spatřeno předminulý víkend v Klobukách v Čechách. Chápu, že je tam SZZ upraveno pro VDS, ale trvale svítící zelené na obě strany mě poněkud zarazily. Návěstidla nebyla zneplatněna křížem.
Bbf	Neděle, 07. září 2025 - 16:17:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 11-2009	Co přesně to tlačítko KO 25Hz udělá?
bre_steg	Neděle, 07. září 2025 - 17:17:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2024	M250.0 Je-li tam zrovna VDS, nevidím v tom sebemenší problém. Krycí návěstidlo (třeba nákladiště) v základní poloze také návěstí „Volno", byť okolo něj zrovna jede vlak z opačné strany a nikdo se nad tím nepozastaví... A smí svítit návěst volno z jedné staniční koleje na obě strany? Proč by ne, není to nic proti ničemu. Dokonce se to občas v provozu používá že odjíždí dva vlaky z jedné koleje na obě strany. (Příspěvek byl editován uživatelem bre_steg.)
Asdf	Neděle, 07. září 2025 - 17:45:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11712 Registrován: 5-2007	Bbf: Ak si to správne pamätám, tak obmedzí výkon na 40%.
M250.0	Pondělí, 08. září 2025 - 05:15:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3318 Registrován: 8-2017	bre_steg: Krycí návěstidlo je v tomhle ale výjimka, u všech ostatních se dbá na to, aby svítilo stůj, nanejvýš autoblok se zhasíná. Pokud připustíme, že když na to návěstidlo nemá kdo koukat, tak tam může svítit cokoliv, tak by třeba nebylo nutné svítit červenou u kolejí pod vrstvou hlíny, ve kterých stojí vzrostlé stromy, a přesto se to často děje. Reálně máte pravdu, že to asi ničemu nevadí, jen mě to překvapilo, jinde jsem takové řešení neviděl.
dany	Pondělí, 08. září 2025 - 06:46:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 8-2019	Jenže za VDS, kdy kolem návěstidla jezdí vlaky, tam stůj jaksi svítit nemůže. Světelný kříž neplatnosti je poměrně nová záležitost, takže na starších zařízeních se prostě rozsvicí volnoznak. Dopravní předpisy s tím počítají snad odjakživa, viz i současná D1: Pokud je za výluky dopravní služby výpravčího dovolena jízda vlaků, přestaví se hlavní návěstidla platná pro kolej, po níž je jízdní cesta zajištěna, do polohy dovolující jízdu nebo se zneplatní.
Pikehead	Pondělí, 08. září 2025 - 07:23:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10222 Registrován: 3-2007	M250.0: "Reálně máte pravdu, že to asi ničemu nevadí, jen mě to překvapilo, jinde jsem takové řešení neviděl." Je to už pradávno, ale něco takového jsem myslím viděl i na hlásce Vernéřovice blahé paměti. Jako lidem mimo dráhu nám to může přijít jako prasárna, ale ten návěstní systém byl reálně doplněn věcmi, které byly dost významné a které zvnějšku nevidíme - seznání, sešiťák a rozkazy. Samozřejmě je dobrý nápad cílit na stav, kdy takovéhle věci přestanou existovat.
Hajnej	Pondělí, 08. září 2025 - 07:53:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33948 Registrován: 5-2002	M250: Je předpisově konformní, aby svítila na odjezdovém návěstidle návěst volno směrem do tratě, ze které přijíždí na tuto kolej vlak? Pokud v té době funguje jako krycí, tak ano. Předchází tomu samozřejmě nějaká manipulace, během které se stanice převede z normálního fungování do toho výlukového. Přijde mi to jako srovnatelně čisté řešení s kříži neplatnosti. Podobné řešení jsem loni viděl i ve Švédsku na elektrodynamice od Ericssonů. A smí svítit návěst volno z jedné staniční koleje na obě strany? To přece může i při normálním režimu fungování. Co když dělím soupravu nebo odvěšuju postrk...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
pudr.kolsky	Pondělí, 08. září 2025 - 08:10:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 7-2017	Dany: O světelném kříži neplatnosti se píše již v předpisu D1 platném od 1.1.1987. Starší předpisy už nemám.
bre_steg	Pondělí, 08. září 2025 - 08:22:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 8-2024	Jedna věc je co říkají předpisy, druhá věc je reálný stav. Podle předpisu tuším z roku 1954 měly být vjezdové mechaniky doplněny žlutým ramenem, aby návěstily výstrahu místo volna. Dodneška se kácí mechaniky které žluté rameno nikdy neměly. Kříže neplatnosti z dob minulých jsem viděl akorát při jednom čundru na releovkách v Záhoří na trati Zohor - Rohožnik a místní výpravčí tvrdil že to tamější releovky uměly už od doby zbudování. Ale nejsem znalec sítě, netvrdím že jinde světelné kříže neplatnosti nebyly, jen jsem na ně jinde nenarazil.
M_g	Pondělí, 08. září 2025 - 09:46:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2215 Registrován: 6-2006	To sem kdysi čuměl jako puk, když jsem na kole jel okolo Hořesedel a tam byla všechna 4 návěstidla (dva vjezdy a dva odjezdy) na volno.
Aleš_Liesk.	Pondělí, 08. září 2025 - 12:31:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9866 Registrován: 9-2011	bre> já bych neřekl, že to podle toho předpisu měly mít všechny vjezd. mechaniky, ale jen že předpis umožňoval, aby tam to žluté rameno bylo. Všichni jste volové. Servít
pudr.kolsky	Pondělí, 08. září 2025 - 16:40:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 7-2017	Hořesedly již v pomůckách GVD 2006 nejsou vedeny jako stanice, a pokud mne paměť neklame, ani v dobách, kdy nás tam vysazovali z vlaku při nájezdu na chmelové brigády (1967 - 1970) to stanice nebyla. Pouze zastávka s nákladištěm či vlečkou. Na mechanická krycí návěstidla v poloze volno si vzpomínám - už tenkrát to pro nás študáky SPŠD byla anomálie, ale nepamatuji se, že by tam ta návěstidla byla čtyři. Třeba se to v pozdější době předělávalo.
M_g	Úterý, 09. září 2025 - 01:01:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2216 Registrován: 6-2006	Pravda, možná jsem si to od toho roku 1988 plusminus nezapamatoval správně.
Mladějov	Úterý, 09. září 2025 - 19:59:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25125 Registrován: 3-2007	1988? Já tam byl na chmelu o něco dříve a byla tam jen krycí návěstidla (na volno) a už tehdy to byla (v souladu s PUDr. Kolským) kuriozita. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Parmezano	Úterý, 09. září 2025 - 21:37:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3401 Registrován: 5-2008	Podle dodatku 1962 Hořesedly NZ , nákladiště a zastvka Don Parmezano
pudr.kolsky	Středa, 10. září 2025 - 18:10:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 7-2017	V Příbrami ještě 2010 bylo odbočení vlečky Kovohutí ze širé trati od Jinců kryto mechanickým návěstidlem, o 600 metrů blíže ke stanici potom byla světelná předvěst vjezdového návěstidla a světelné návěstidlo vjezdové. Stanice měla odjezdová světelná návěstidla. Směrem ze stanice nebylo odbočení vlečky kryto. Dnes je od Jinců místo krycího návěstidla světelné vjezdové a na místě původního vjezdového je návěstidlo cestové. Směrem od stanice je před odjezdem na trať též seřaďovací návěstidlo.
bre_steg	Čtvrtek, 11. září 2025 - 00:02:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 8-2024	Směrem ze stanice nebylo odbočení vlečky kryto. Většinou bývala vazba na SZZ ve stanici že při obsluze vlečky nešlo odjet na trať, vlečku tak jistila odjezdová návěstidla. Důvodem byla vlečka zaústěná blízko stanice, ušetřená dvě návěstidla a jednodušší zabezpečovačka na stavědle u vlečky. Třeba Borohrádek to měl až do zrušení vlečky Betonárna podobné, krycí návěstidla (mechanická) byla jenom od Čermné a při vydání klíče pro obsluhu vlečky elektromechanika znemožnila postavení vlakové cesty směrem do Čermné.
Paul2no	Čtvrtek, 11. září 2025 - 07:18:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3672 Registrován: 11-2009	Je v česku nějaká trať mimo Ejpovice - Chrást, která byla původně dvoukolejná a byla poté degradována na jednokolejku? Mně napadlo se na tohle zeptat, protože jsem byl teď akorát v Polsku a tam takových zjednokolejněných tratí mají fakt hodně.
Vojtag	Čtvrtek, 11. září 2025 - 07:47:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5459 Registrován: 6-2007	Bohumín - Doubrava - Louky nad Olší, Bohumín - Chalupki (tam to dnes opravdu hodně chybí), možná by se dalo přidat i Ostrava Střed - Josefova Jáma. Dočasně teď třeba i Valašská Polanka - Horní Lideč. Moje fotogalerie na Flickru
pudr.kolsky	Čtvrtek, 11. září 2025 - 08:25:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 422 Registrován: 7-2017	bre-steg. V Příbrami do roku 2010 byl klíč od výměnového zámku vlečky pouze v úschově u výpravčího, který ho vydával vedoucímu posunu společně s klíčem od stavědlové budky. Vazba na elektromechanické ZZ nebyla. Dnes je v Příbrami ESA 11 s JOP dálkově řízená z Březnice. Klíč od výměnového zámku vlečky je držen v EMZ. Vzdálenost vlečky od krajní výhybky stanice je téměř 1300 metrů.
bre_steg	Čtvrtek, 11. září 2025 - 08:57:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 8-2024	Díky za osvětu, tak to mne nenapadlo že to nechají až takto nezabezpečené.
Hajnej	Čtvrtek, 11. září 2025 - 09:51:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33978 Registrován: 5-2002	P2no: Je v česku nějaká trať mimo Ejpovice - Chrást, která byla původně dvoukolejná a byla poté degradována na jednokolejku? Kromě Vojtou již zmíněných i dříve dvojkolejné úseky na Buštěhradské dráze, tedy Milostín - Sádek a Měcholupy - Trnovany. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
pudr.kolsky	Čtvrtek, 11. září 2025 - 09:57:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 7-2017	bre-steg: On byl provoz na trati řízen pouze telefonickým dorozumíváním podle D2. Takže vše bylo závislé na odpovědnosti zaměstnanců.
dany	Čtvrtek, 11. září 2025 - 10:15:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 8-2019	Nezabezpečené výhybky jako trvalý stav sice pomalu vymírají, ale na řadě míst jsou a ještě dlouho budou běžnou součástí života. Jediná podmínka je zapíchnutí rychlostníku "40" před nimi.
Mouka	Čtvrtek, 11. září 2025 - 10:38:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10769 Registrován: 1-2007	Ony zabezpečeny při postavené vlakové cestě jsou. Jen tam není vazba na návěstidlo.
Němec_z_ova	Čtvrtek, 11. září 2025 - 10:44:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5035 Registrován: 4-2009	Když už mne Hajnej předběhl s Buštěhradkou tak bych měl také dotaz. Na Mapách.com je u obce Deštnice uveden "dvojitý železniční viadukt" a mezi jeho fotografiemi i tato. S tabulí nějak nemohu souhlasit. Stejně konstruovaný je i most u Jívové na trati MSCB. Nenarazili jste ještě někde jinde na stejný typ přemostění? Mufloni nepatří na koleje
M_g	Čtvrtek, 11. září 2025 - 11:01:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2217 Registrován: 6-2006	Trutnov -Poříčí. Trošku jinačí, ale stejný.
M_g	Čtvrtek, 11. září 2025 - 11:03:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2218 Registrován: 6-2006	Dva mosty Trutnov-Poříčí
Vagonet	Čtvrtek, 11. září 2025 - 17:19:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 7-2017	Dvoukolejky: Buštěhradka se dá upřesnit: Kladno - Kamenné Žehrovice a Milostín - Trnovany (vcelku). A v okolí Buštěhradky to byla trať Cheb - Plesná - gr.
K._A._F.	Čtvrtek, 11. září 2025 - 17:47:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 5-2013	Dvoukolejky také byly a už nejsou České Velenice - státní hranice (- Gmünd) a vlečky Oldřichov - (starý) Duchcov a Bohosudov - (staré) Chabařovice.
pudr.kolsky	Čtvrtek, 11. září 2025 - 19:51:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 7-2017	Pánové, já mám též jednu mostní záhadu a to v Kutné Hoře hl.n. ve spodní části nádraží. Jsou zde dva ocelové mosty přes říčku Vrchlici (dříve Pách)jsou i na fotografii a polohopisu z roku cca 1908 v knize Železniční trať Jihlava -Kolín na starých pohlednicích. Ale vedle jsou ještě jedny břehové opory mostu . Stále nevím zda zde byl někdy ještě most další, či zda původní mosty při přestavbě stanice byly posunuty. Ale ty neosazené opory mi připadají jako novější. Rád si přečtu Vás názor.
Vagonet	Čtvrtek, 11. září 2025 - 20:21:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 7-2017	Je to most vlečky ČKD. Po přestavbě stanice v 60. letech na stykovou, přeložce trati na čáslavské straně a vzniku depa na staré trati bylo zaústění vlečky přeloženo - napojeno na kolej depa a most likvidován. Dvoukolejky: stará trať Oldřichov - Duchcov samozřejmě, ale vlečka už ne (možná částečně?) - podjezd pod současnou tratí je jednokolejný a ne v místě staré trati.
pudr.kolsky	Čtvrtek, 11. září 2025 - 22:06:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 426 Registrován: 7-2017	Vagonet: Díky, díky, díky.
pudr.kolsky	Pátek, 12. září 2025 - 07:50:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 7-2017	Vagonet: Ještě jeden dotaz. Jak se tedy odjíždělo úvratí do KH město? Po tomto mostě, nebo po původním a jízdou do města byla vlečka křižována ? Děkuji
Trainster	Pátek, 12. září 2025 - 10:51:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 1-2006	Dobry den, nevite nahodou jak se jmenuje tady ta bouda? Nejake typove oznaceni nebo tak neco. Diky
Tajemný_em	Pátek, 12. září 2025 - 20:49:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4963 Registrován: 5-2002	Jo, "televize", oficiálně "technologický domek, typ LB". Vyráběl/laminoval to montážní závod pošt ve Zruči nad Sázavou jako boudu pro telefonní ústředny. Zhruba od poloviny 70. let. A pro velkou praktičnost to nakonec dodávali i mimo pošťácký resort (dráhy, vojáci, vnitro, snad i doly...) "Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
Marcel_Štancl	Sobota, 13. září 2025 - 04:28:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4581 Registrován: 7-2012	Jak to bude s klopením Praha - České Budějovice? Je to předvolební guláš nebo se toho vážně dočkáme?
starý_Ivoš	Sobota, 13. září 2025 - 10:27:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 6-2018	Laminoval? To bylo laminátové? Jo, bylo jich vidět docela hodně, teď už jen vyjímečně.
Němec_z_ova	Sobota, 13. září 2025 - 10:50:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5038 Registrován: 4-2009	Ano, laminoval. Závod 05 – ředitel pan Josef Boudník. Výrobní závod vznikl ve Zruči nad Sázavou v roce 1964. Firma uspokojovala potřeby spojů v oblasti velkoprostorových obalů a krytů technologií jako na příklad laminátových domků pro malé telefonní ústředny, domky pro nácestnou technologii ČSD, "bunkry" pro umístění nových vysokofrekvenčních systémů maďarské provenience, nasazovaných na nízkofrekvenční kabely atd. V roce 1974 přešel pod Ředitelství výstavby spojů. Tehdy byl již ředitelem pan Ing. Josef Richter. Dnes je z ní samostatná akciová společnost Variel, a.s., která má asi 150 zaměstnanců a dobře se uplatňuje na trhu svými výrobky. A pokračují v tom dále Mufloni nepatří na koleje
Mladějov	Sobota, 13. září 2025 - 10:59:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25165 Registrován: 3-2007	Jo, to bylo laminátové, vevnitř bylo krásně sucho a dokonce světlo, protože laminát byl průsvitný, takže se to používalo, jak psal předpisatel, u spojů na různá vyústění telekomunikačních kabelů třeba na křížení tras, na železnici v menším provedení třeba jako budky k PZZ a kabelům autobloku (třeba typicky na trati K.Hora-H.Brod). Často tam byla (spoje) kromě vývodů kabelů (kabelových hlavic) židle, pracovní stůl a nějaká měřící zařízení nebo improvizovaná dílna. Ono se to (díky tomu relativně lehkému laminátu) dalo naložit běžným autojeřábem na náklaďák, odvézt kam bylo třeba a tam usadit na vybetonovanou nebo cihlovou podezdívku. Ještě dneska to najdete třeba ve StČ nad Stříbrnou Skalicí jako útulek pro "jezeďáky" pracující na poli. EDIT: Koukám Němec mne předběhl. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Němec_z_ova	Sobota, 13. září 2025 - 11:03:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5039 Registrován: 4-2009	M_g: Děkuji za reakci. Poříčí je zajímavé, ale neodpovídá mému zadání Šlo mi o klenutý propustek, kterým je ve dvou úrovních nad sebou vedena vodoteč i cesta. Mufloni nepatří na koleje