| Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 17. 12. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 17. 12. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5910 Registrován: 4-2003 |
Fotomrak je ten nejmenší problém, co se týče kvality vašich fotek.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6599 Registrován: 12-2020 |
Jo, jo, tak povídejte, copak je tam za problém Všichni ostatní co znám, moje fotky chválí, ale Velká Pětka má zase problém![]() |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 7-2017 |
Poslední z handlovské trati: Andesitové kamenolomy Alojz Engliš v Prievidzi |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19081 Registrován: 11-2002 |
Všichni ostatní co znám, moje fotky chválí - já děti v kroužku za práci taky většinou pochválím, byť to je někdy, mirně řečeno, nedokonalé... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5911 Registrován: 4-2003 |
U vašich snímků, nejen u fotky Mravce z Brezin, je do očí bijící především příšerná kresba. Snímky vypadají, jako by byl na ně aplikovaný nějaký akvarelový filtr. Fotoaparátem to není, k znehodnocení snímků tak musí docházet při následném zpracování. Co používáte pro zmenšování snímků a co vše s nimi děláte? Kompozici a důslednější editaci neřeším, chápu, že to pro dokumentaristy vašeho typu není podstatné.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6564 Registrován: 6-2019 |
Radošinský expres okem místního jútúbéra: odkaz ![]()
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 2-2016 |
Hajnej : Tyjátr napájení Horní Dvořiště st. hranice - Velešín se vyřešil konverzí Lipenky z 1,5 = na 25 kV 50 Hz. Důvodů bylo několik - technicky dožívající trakční měnirna Vyšší Brod, trakční vedení na konci své životnosti, nutnost vyřešit "tyjátr", nutnost vyřešit vedení VN k "hlavní trati". Vzdušné vedení VN (VVN) nepovolila Správa NP Šumava především s ohledem na nezbytné ochranné pásmo vyžadující vykácení porostu. Zvažovalo se i "pověšení" napájecího vedení 25 kV na stožáry tehdejšího TV, ale s tím ty stožáry vzhledem ke stavu, v němž se nacházely již nesouhlasily a ekonomicky bylo neefektivní provést rekonstrukci trakční měnírny. Pročež se z ELNY Lipno vyvedlo podzemní vedení 110 kV - cca 200 metrů - do nově postavené transformovny v obvodu ŽST (dopravny) Lipno nad Vltavou. Prostory pro nové stavební objekty se musely ve skalním masivu vystřílet. Ve dvou etapách Rybník - Vyšší Brod a Vyšší Brod - Lipno se postupně sneslo TV. Ve Vyšším Brodě se muselo přestupovat buď z NAD nebo z vlaků vedených bardotkovou trakcí z Rybníka. = provoz žehličkami se z VB do Lipna se ukončil jako poslední. Byl jsem tam poslední den provozu, ale trochu "= napětí" jako výslužku na památku nedávali. TV vedení bylo komplet sneseno, postaveno nové - stožáry TV opatřeny přírodně ladícím zeleným nátěrem. Trakční vedení je použito jako záložní napájecí vedení pro úsek Velešín - HD Grenze přes spínací stanici Rybník. "Vidle" do funkce "záložního" napájecího poněkud háží poruchy TV v důsledky povětrnostních podmínek - pády stromů. |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2426 Registrován: 2-2016 |
Jena : na Bobině optický klam (viz boční foto v KS) Aleš_Liesk. To je zajímavý, měli tam dva první vlaky Ano, měli tam dva první vlaky. Jedním z prvních prvních byl bobinový R 30059 jedoucí v plánované trase Liptovský Mikuláš 5:00, Košice 6:48 - 8:40, Trebišov 9:35 - 9:36, Bánovce nad Ondavou 9:46 - 10:19, Michalovce 10:27 - 10:35, Strážske 10:47 - 10:57, Humenné 11:07. Skutečnost LM 5:17, KS příjezd 7:13 / odjezd 8:40, výhybna Slivník NRT (ex Červený Dvor NRT) 9:15 - 9:19, Bánovce 9:48 - 10:27, Michalovce 10:36 - 10:47, Strážske 11:01 - 11:08, Humenné 11:18 (+ 11) Souprava : (ŽKT ex ČSD) E 499.0062 (91 56 6 140 062-1) (ŽKT ex ČSD) Am 51 54 19-41 074-8 (ŽKT ex ČSD) BDms 51 54 82-40 351-3 (ŽKT ex ČSD) Bm 51 54 20-41 990-2 Košice Bánovce nad Ondavou Vozy od Ex Tatran. Humenné Druhým prvním byl Os 30061 DŽK (ex ZSSK) 95 56 0 460 044-1 (ex ČSD EM 488.044) DŽK (ex ZSSK) 94 56 0 063 364-4 (ex ČSD N 488.364) DŽK (ex ZSSK) 94 56 0 063 361-0 (ex ČSD N 488.361) DŽK (ex ZSSK) 94 56 0 063 363-6 (ex ČSD N 488.363) DŽK (ex ZSSK) 95 56 0 460 043-1 (ex ČSD EM 488.043) Košice 8:30, Trebišov 9:25 - 9:26, Bánovce nad Ondavou 9:36 - 10:10, Michalovce 10:18 -10:30, Strážske 10:42 - 11:02, Humenné 11:12 (skutečnost 11:25) Z KS odjel jako "první" pantografový 30061, rovněž z Bánovců nad Ondavou odjel jako "první", nicméně ze Strážskeho odjel jako "první" bobinový R 30059, tudíž dojel jako "první" do Humenného ... (reálně byl prvním a s pravděpodobností hraničící s jistotou posledním vlakem jedoucím v trase Liptovský Mikuláš - Humenné) Bobina 499.062 dostala tabuli "první"až při pobytu v Bánovcích nad Ondavou. Návrat bobinového vlaku 30060 : Humenné 12:25, Strážske 12:35 - 12:41, Michalovce 12:53 - 12:59, Bánovce nad Ondavou 13:07 -13:16, Trebišov 13:26 - 13:32, Košice 14:27, Liptovský Mikuláš 17:03 (skutečnost 17:29). Návrat pantografového vlaku 30062 : Humenné 12:30, Strážske 12:40 - 12:46, Michalovce 12:58 -13:07, Bánovce nad Ondavou 13:15 - 13:21, Trebišov 13:31 - 13:37, Košice 14:54 (skutečnost 15:05) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25956 Registrován: 3-2007 |
Ale tohle (váš 2425) je úplně zbytečné poučování, balast, to vím také. Já ten požadavek na dvě vedení uvedl jako příklad odjinud a podivuji se, že tu elektrizaci Bánovce-Humenné neudělali rovnou na střídavinu a nenatáhli tam z Vojan rovnou těch 2x 110 kV, protože takhle ta elektrizace bude stát jednou tolik a celé zase s mnoha výlukami dlouze a draze předělávat. Jinak to byla CHKO, vedení by po území NP Šumava totiž vůbec nešlo. Úmyslně jsem to nerozváděl, nechtěl jsem to rozmělňovat. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2427 Registrován: 2-2016 |
Mladějov - Proč byste z ELNY Vojany natahoval nové vedení 2 x 110 kV, když tam dávno existuje ? Cituji doslovně z tiskového materiálu vydaného v souvislosti se zahájením provozu. Trakčná elektrická sústava pre systém napájania jednosmerným prúdom s napätím 3 000 V predstavuje podstatu celej stavby ELBAHU. Je pripojená na verejnú trojfázovú elektrickú sieť s napätím 110 kV prostrednictvím napájacích staníc - kontajnerových trakčných meniarní v Humennom a Nacinej Vsi (každá KTM je pripojená dvomi nezávislými linkami 22 kV). V trakčnej meniarni v Bánovciach n/O sa rekonštrovala technológia 22 kV/3 kV, napájačové vývody a vlastná spotreba. Z KTM je napájané trakčné vedenie tvorené trolejovým a spätným koľajnicovým vedením. Každá KTM napája vlastný úsek odizolovaný od susedných úsekov. Zapnutie a vypnutie napájania sa vykonáva spínacími stanicami alebo úsekovými odpojovačmi. O nějakém separátním vedení 22 kV z Elny ve Vojanech napájejících trakční měnírny Nacina Ves (vzdušnou čarou cca 30 km, reálně více) a Humenné (vzdušnou čarou cca 42 km, reálně více) není v materiále zmínka. Trakční kontejnerová napájecí stanice Humenné je umístěna v km 63,1 (mezi tratí a objektem „depa" Humenné) ve vzdálenosti cca 600 metrů od rozvodny 110 kV Humenné. Na dohled od Nacinej Vsi kříží trať vedení 400 kV a vedení 110 kV vedené do rozvodny Voľa (autobusová zastávka Strážske, energet. rozvodňa). Na otázku „proč to neudělali rovnou na střídavinu" je odpověď jednoduchá - v rámci operativního nasazování lok ZSSK 162, 361 a 362 - OSD Košice by nemohly být na vlaky REX nasazovány lok 162. Kromě toho v nákladní dopravě jsou trasovány pravidelné nákladní vlaky z Čiernej nad Tisou vedené dvojčaty 131. Cargu Slovakia by nedávalo příliš smysl „pěstovat" si na východě dvousystémovou trakci pro několik párů vlaků za týden ... Tak či onak je z hlediska sestavy TV připraveno na budoucí konverzi ... Trakční měnírnu 110 kV / 22 kV / 3 kV = nahradí trakční transformovna 110 kV / 25 kV. Obecně otazníky nabízí „smysluplnost" modernizace zastávek „v polích" Pusté Čemerné, Nacina Ves, Petrovce nad Laborcom, Michalovce zastávka, Laškovce s délkou nástupištní hrany 150 metrů, aniž by tam existovala osobní doprava. REXy tam nezastavují, i v nedávné minulosti tam jezdilo zastavujících osobníků obousměrně na prsty obou rukou. NAD trvající od 25.9.2023 zastávky neobsluhovala ani zastavením na návsi, ve Strážskem po etapách vedená NAD - jak do Bánovců / Michalovců, tak Nižného Hrabovce zastavovala „ve vsi", k nádraží se rozumně nezajíždělo. Dopravní obsluhu zajišťovaly autobusy. Zastávka Brekov má nové nástupiště v délce 240 metrů. V Brekově zastavující REXy jsou čtyřvozové. Z Humenného do Prešova jízdí 861.0 nebo 812. V podmínkách ŽSR nic zvláštního. Více méně zbytečná zastávka Svršinovec zastávka na KBD (obtížně dostupná) je postavena v megalomanském stylu s nástupištní hranou délky 180 metrů, přitom tam zastavuje 1 pár vlaků denně ...Doba, kdy se z - na pracovní příležitosti chudých Kysúc - jezdilo za prací na karvinsko / ostravsko, především do dolů a hutí, je dávnou minulostí. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25960 Registrován: 3-2007 |
???? Vždy VY jste reagoval na Milossův příspěvek o 22kV. A pokud tam natáhli 110, tím spíš je ta elektrizace 3kV ekonomickým a technickým nesmyslem a neprozíravostí. Kvůli pár dožívajícím 162 a 131 je to přece ekonomická kravina - to nevidíte? Proč teda nenechali stejnosměr třeba v Žilině, aby se tam dalo jezdit zelenýma od Košic až třeba do Třince nebo Bohumína? Nějak vám ta logika hapruje. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18188 Registrován: 5-2004 |
Heůe, a není to tak, že Žilina není ostrov neb tam je střídavo po konverzi od Púchova zatímco tady by šlo o konverzi v modu slepej cancour kde ke konverzi na příjezdové trati od Košic je konverze "na dohled rysa jasnovida"? Taknějak předpokládám že bude konverze postupovat od Žiliny na východ, ne že třeba předělají střídavinu ze Spišskejch Vlachů do Kysaku ![]() |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25961 Registrován: 3-2007 |
Jenže v Žilině, kde je mnohem větší provoz, ti přece ta střídavá Žilina (nebo jakýkoli jiný úsek na trai ŽA-KE) způsobí, že jsou ti tam ty dvojičky i 162 úplně gh okamžitě a definitivně. Kolik bude turnus 162 Ke-He? tři mašiny a kdoví jestli? A náhodná ucelenka, co může jet s esem? Rozhodně jich budu tady potřebovat x-krát méně, než se střídavou Žilinou. Nehledě na to, že termín je znám tak dlouho, že si ZSSK dávno mohla nechat ty 162 dualizovat, mají to vyzkoušeno jak v SR, tak v ČR a stejně to budou muset udělat kvůli té Žilině.} |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6340 Registrován: 11-2006 |
Cargu Slovakia by nedávalo příliš smysl „pěstovat" si na východě dvousystémovou trakci pro několik párů vlaků za týden ... Cargo si na východě už několik let "pěstuje" stroje řady 363, např. na úseku Košice - Hidasnémeti. A kupodivu jim dává základní servis a údržbu také na východě v Haniske. Takže na ELBAHU nebo Moldavě n.B. je to jen uměle vytvořená práce pro zbylé 131, které by jinak fakticky neměly po konverzi Žiliny do čeho píchnout. A také možná proto, aby byl udržen alespoň naoko sociální smír, protože jinak by v depu SNV hrozilo masivní propouštění.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25965 Registrován: 3-2007 |
Děkuji! Myslel jsem si to, jen pro to nemám dost informací to takto říct. Proč už se dávno ZSSC nesnaží některé dvojičky prodat třeba do Polska? Podobné důvody + zkostnatělost? Tam by ještě odvedly práce - a je to jednoduchá odporovka bez potřeby nějakých specifických ND - polovodiče atd. Vždyť jsou to elektricky vlastně hrbaté. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18190 Registrován: 5-2004 |
Před dvěma lety přijela do Tarnowa od Krakowa dvojička s nákladem a pokračovala směr Strože a asi Plaveč... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25966 Registrován: 3-2007 |
Jo, to jo, pronajaté dvojičky jezdily dokonce z VSŽ až k Baltu, už to tedy údajně skončilo, podrobněji by to mohl vědět E499001, ale já píšu o postupném prodeji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6341 Registrován: 11-2006 |
Zajíždění dvojiček do Szczecina a Swinoujscia je dávno minulostí a jednalo se v podstatě o odvetu Carga na PKPCI, které porušilo "dohodu o neútočení" a začalo vozit rudu přímo do Hanisky svými ET41. V Polsku je jistě několik dopravců, kteří dvojičky znají a ví, co s nimi dokáží zvládnout. Na jihovýchodě Polska operují běžně. Jenže Poláci nejsou hloupí a zatímco se snaží podporovat vlastní průmysl a vývoj nových elektrických lokomotiv a jednotek, u nás přemýšlíme, co s letitými odporovkami ještě podniknout. Jasně, že dvojičky jsou dobré a spolehlivé, jenže jim bude za 5 let rovných padesát. A co dál? Jednou ten konec stejně přijít musí a když ty mašiny nevezme Polák teď, tak už nikdo...
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25967 Registrován: 3-2007 |
Poláci nejsou hloupí a zatímco se snaží podporovat vlastní průmysl a vývoj nových elektrických lokomotiv a jednotek Taky jsou zemí s 38 miliony obyvatel a 12 000 km elektrizovaných tratí, tak to možná smysl má, byť ta mohutná státní podpora taky vytváří masivní státní dluh. Pro země jako Slovensko taková podpora nedává smysl. Jednou ten konec stejně přijít musí Jistě, ale aspoň z těch mašin mohlo mít slovenské Cargo nějakou to euro. No ono je to koukám tam asi každému jedno. To by bola práca a jak píšeš, stejně by se to někomu nepáčilo. V Česku jsou třeba 810 průběžně prodávány (i do Polska!) a zdůrazňuji průběžně, pořád je turnusová potřeba u ČD několik desítek vozů. Tak z toho bude alespoň nějaká tak kačka (a já to vítám). A třeba i zajímavá nasazení, že. |
|
Paul2no
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3725 Registrován: 11-2009 |
12 000 km elektrizovaných tratí Mně by spíš zajímalo proč má Polsko elektrizováno tolik,v podstatě všechny hlavní tahy a i velmi mnoho vedlejších tratí. Proti tomu u nás je elektrizováno historicky strašně málo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4039 Registrován: 8-2009 |
Co se týče slovenských dvojiček tak já jsem 131.063 zdokumentoval před Gdaňskem 12.6.2024. Od té doby jsem tam nebyl takže jestli ještě kezdí nevím.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3399 Registrován: 8-2017 |
Paul2no: Protože to drátoval ještě Němec. A i když toho Rus nezanedbatelnou část ukradl, tak už tam byli na ty dráty myšlenkově nastavený. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4040 Registrován: 8-2009 |
Tak aby jsme byli v tématu, němec měl zpracovanou dokumentaci na zadrátování podtatranské magistrály tou jejich střídavinou včetně výstavby (tuším) dvou vodních elektráren k napájení.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17891 Registrován: 12-2009 |
Protože to drátoval ještě Němec. Nesmysl. V sedmdesátých letech probíhala velká elektrizace i kdejakých cancourů. W grudniu 1974 roku oddano na odcinku Chybie - Wisła Uzdrowisko 5000 kilometr zelektryfikowanych linii kolejowych w Polsce (informuje o tym tablica pamiątkowa umieszczona na budynku dworca) https://kolejcieszyn.pl/191.php?s=wisla Sám pamatuji jeden rok ve Zwardoni páry a druhý už kýble. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5558 Registrován: 6-2007 |
Paul2no: Začali po druhé světové válce rychle s obnovou a rozšiřováním, díky dodávkám zařízení z Anglie. Velký vliv na to měla značná úspora černého uhlí, které se mohlo využít pro jiné účely než v dopravě. Samozřejmě zvýšení efektivity přeprav. Pak taky ropná krize v 70.letech dále uspíšila rozvoj elektrifikace. A zejména dostupnost vozidel, kdy fabriky stavěly stovky až tisíce elektrických lokomotiv a jednotek (zatímco v motorové trakci byli odkázáni z valné části na dovoz, nebo adekvátní vozidla úplně chyběly). Nicméně časy kdy se daly do Polska poslat kdejaké ojetiny československé provenience už jsou dávno pryč. O ty 131 by ještě tereticky chvilku trochu zájem být mohl, ale i tak už většina dopravců dává přednost moderním strojům západních, nebo polských výrobců. Mluví za to fakt, že z provozu v Polsku zmizely už v podstatě všechny ty různé 121, 140, 141, a i řady 181, 182 a 183 mizí značnou rychlostí. Mnohdy jdou do šrotu i lokomotivy nedávno po dílnách, nebo donedávna provozní stroje. Navíc propad přeprav v nákladní dopravě je znatelný i tam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10032 Registrován: 9-2011 |
Mla: a je to jednoduchá odporovka bez potřeby nějakých specifických ND - polovodiče atd. V silové části skoro jo (byť doplněním EDB tam něco přibylo, neznám přesné řešení, ale odhadoval bych to na vzor krysa, tj. nabuzení z baterie přes pulsní měnič a pak napájení z úbytku na odporníku), ale v řídicích obvodech mají mikroprocesorový řídicí systém MIRER (neplést s MIRELem), takže krutě specifické ND ![]()
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1820 Registrován: 9-2010 |
"A také možná proto, aby byl udržen alespoň naoko sociální smír, protože jinak by v depu SNV hrozilo masivní propouštění." A to by nebylo možné využít správkárenské kapacity depa SNV jinak? Znamenalo by to sice i nějaké náklady s přeškolením personálu a případným vybavením dílny, ale pořád by mi přišlo efektivnější, když by si depo mohlo třeba provádět kompletní servis i na ř. 746 či 731, než je tahat tam a zpět nečinné do Zvolena či Hanisky. To samé bych si dovedl představit i v Plešivci. Pokud sem Cargo nacpalo 736, tak už mohlo i vybavit na to dílnu, než jí jen držet při životě kvůli udržovaní pár cizích 751/2 z východu a svoje vlastní stroje kvůli každé blbosti tahat naprázdno do Zvolena. O různých režijních nákladech s tím spojených ani nemluvě... |
|
Paul2no
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3726 Registrován: 11-2009 |
Vojtag: tak dává to smysl. Ale proč teda naopak u nás elektrizace šla tak strašně pomalu? I hlavní tratě jako Beroun - Plzeň a Benešov - Budějovice si musely počkat až na samý konec 80. let, Brno - Třebová dokonce až na koridorizaci v 90. letech. A v severních Čechách dodnes není elektrizováno vůbec nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15958 Registrován: 4-2003 |
Ale proč teda naopak u nás elektrizace šla tak strašně pomalu? Ale ona šla relativně rychle, ale zaseklo se to počátkem 70. let minulého století na jiných politických prioritách (místo liniových staveb dílčí stavby s prioritou pro SSSR) a současně extrémně náročných přeložkách a reelelektrifikaci tratí v severních Čechách.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25974 Registrován: 3-2007 |
Ona vážně šla rychle - po válce a Únoru se už 1953 vyráběly první Bobiny a elektrizovalo se a za osm let už se jezdilo z Prahy do Košic a nějak tak i z Mostu tamtéž. To mi nepřipadá jako špatné tempo, když porovnám třeba s dnešní rekonstrukcí Beroun-Praha. Současně se drátoval 2. hlavní tah, tedy Cheb-Plzeň-Budějice-Jihlava a KH- Blava, ta byla 1968. A už soudruzi správně věděli, že na několika hlavních tazích se odehrává 80 % nákladní dopravy, dneska je to podobně, ba ještě výraznější. Počátkem sedmdesátek se dělalo okolo Prahy - Beroun, Benešov, Lysá a taky Hradecko a spol. Nakonec přišly na řadu spojnice mezi střídavou a stejnosměrnou soustavou, to byl pořád technický a provozní problém a nebyly na to vyvinuté vhodné dvousystémové mašiny, řada 350 se na náklady vážně nehodila. Takže až s použitelnou ES 499.1 (cca 1980-82, pořád se zkoušelo) se začaly v 80s drátovat ty spojnice - Bratislava-Púchov, Praha-Plzeň, Praha-Budějovice a stejnosměrem Praha-Děčín - ono bylo ppřád dost co dělat. Jako soudruhům lze vyčítat ledaccos, ale pomalé tempo elektrizace (nebo výstavby metra) vážně ne. A elektrizace skutečně není všespásná ani ekonomicky ani ekologicky, to byla bomba někdy v těch padesátkách šedesátkách, kdy se místo páry, co musela všude dobírat vodu, přepřahalo se cca po 200 km atd. dala elektrika a mohlo to jet z Prahy až do Košic. Dnes totiž na řadě tratí stačí lehký motorový vůz s Euro něco a nákladní doprava tam buď není nebo jede občas Mn stejně v motorové trakci, takže stavba drátů, měníren a jejich údržba by byla těžce nerentabilní. Ale Brusel a zelení se v tom vidí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18196 Registrován: 5-2004 |
Ona v tom Polsku jak už zaznělo byla proti nám mizivá motorizace. Pro lokálky nic (v podstatě do 1990 a jejich zrušení tam hoblovala pára s 1-2 klasama) a ani hlavní tratě proti nám kde pára skončila +-1980 na tom nebyly líp. 1976 nás cestou ze svazu z Brestu do Varšavy táh sic nějaký traktor, ale co jsem viděl z okna až po Siedlce nebo kde končil drát od Varšavy to byla všude v osobce i nákladech pára tu a tam se Sergejem. Totéž z Vroclavi do Miedzylesie. 1979 kolem Klodzka tu a tam na nějakým uhlí sergej, jinak krom mezinárodky do Lichkova vše osobní v páře. Pt47 vezla i dálkový osobák z Klodzka na posudeckou směr Katovice (asi do Kožleho kde končil drát). Kolem JG to nebylo jiný. Pařížák z JG do Zgorzelce nějaká SU/SP45/6, krom elektriky na Vroclav vše v páře i do Poreby. No a protože výroba elektriky jak mašin tak i kýblů nějak fungovala tak se soustředili na drátování. U nás jsme měli zase traktory z ČKD, Dubnice a motoráky ze Studénky. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25979 Registrován: 3-2007 |
No zajímavé je, že Poláci de facto ignorovali epochu motorových vozů - na rozdíl od již předválečných ČSD, kde správně pochopili, že je to cesta k výraznému snížení provozních nákladů a výraznému zvýšení kilometrických proběhů (netřeba zbrojit vodou, objíždět, větší dynamika jízdy, takže se otočí víc spojů, stačí jeden člověk - řidič atd.). A pára tam jezdila ještě v 80. letech, jejich hospodářství to prostě nedávalo. |
|
Paul2no
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3727 Registrován: 11-2009 |
Dnes totiž na řadě tratí stačí lehký motorový vůz s Euro něco a nákladní doprava tam buď není nebo jede občas Mn stejně v motorové trakci, takže stavba drátů, měníren a jejich údržba by byla těžce nerentabilní Místo motorových vozů budou BEMU (aktuálně je řeší snad všechny kraje v Česku), a Brusel bude spokojen. BEMU mají i výhodu tam, kde částečně troleje již jsou, že je mohou využít až do posledního metru. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25981 Registrován: 3-2007 |
Brusel nebude spokojen nikdy, protože si mezitím vymyslí zase nějakou jinou nesmyslnou drahou buzeraci s nulovým nebo záporným přínosem, co všichni zase zaplatíme ve vyšší ceně, sorry. A zase - to Bemu je zajímavé řešení někam, rozhodně ne všude "aby byl Brusel spokojen". Nasrat. Elektrizace je (má být) totiž PROSTŘEDEK k něčemu, ne CÍL. To si někteří dost pletete. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6344 Registrován: 11-2006 |
Jurek fm: Jezdí jezdí, dnes je v Gdaňsku k vidění 131.059/60 a nedaleko Bydgoszcze se kutálí na vlaku 44897 131.051/52. Další dva kousky se motají u KWK Szczygłowice (131.043/44) a v Tarnowskich Górach (131.049/50). Mark21: A to by nebylo možné využít správkárenské kapacity depa SNV jinak? Znamenalo by to sice i nějaké náklady s přeškolením personálu a případným vybavením dílny, ale pořád by mi přišlo efektivnější, když by si depo mohlo třeba provádět kompletní servis i na ř. 746 či 731, než je tahat tam a zpět nečinné do Zvolena či Hanisky. Ať se ta šopa jmenuje jakkoliv (SNV, Plešivec, Žilina nebo Zvolen), vždy to stojí v první řadě na odbornosti personálu. Když se vyjádřím ad absurdum, se třemi špičkovými pracovníky udělám pod přístřeškem někde na vlečce víc práce než s hromadou "podržtašek" v ideálně zařízených halách se vším vybavením. Proto se mašiny tahají křížem krážem napříč Slovenskem. Tohle myslím neplatí pouze v Cargu, ale napříč celým spektrem servisních firem. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25982 Registrován: 3-2007 |
Koukám online poloha? ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5560 Registrován: 6-2007 |
Zas tak úplně v PL ty motoráky neignorovali, viz import 300 kusů řad SN52 a SN61 z Maďarska (ovšem ty se na lokálky dostaly až skoro na konci života), nebo domácí SN80 z HCP (kterých vzniklo jen 13 kusů, protože se přestaly dodávat západní převodovky), ty měly právě sloužit na těch vedlejších tratích. Pak přišly až pokusy o motorové jednotky ze začátku 90.let, které nebyly moc dotažené do konce a bylo jich málo. Za vše mluví, že se dokonce pokoušeli spojit dva Žuky zadkem k sobě a provozovat jako lehkou motorovou jednotku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6345 Registrován: 11-2006 |
Mladějov: Jo,jo. Ale to sem dát nemohu, pač by mě mohl někdo pěkně sprdnout.![]()
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25984 Registrován: 3-2007 |
OK, jistě. Vojtag: Dva Žuky , fakt tragédi. |
|
Paul2no
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3728 Registrován: 11-2009 |
Elektrizace je (má být) totiž PROSTŘEDEK k něčemu, ne CÍL. Tak cíl je bezemisnost, a elektrizace je prostředek k němu. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25985 Registrován: 3-2007 |
To je tak pro ty jednoduché. Vy byste byl v padesátých super svazák. Tam taky měli soudruzi cíle (jako třeba vybudovat socialismu) a užiteční idioti jim to ještě žrali. Tak vy budujete (tleskáte) cíli jako bezemisní doprava ![]() ![]() Fakt smutné. Ono je to všechno daleko složitější, to ví každý jen trochu vzdělanější člověk, ale utrácet zbytečně miliardy navíc ne svých, ale jiných kvůli heslům, která si sami vymysleli, dokázali jen komunisti a teď zelení zmrdi v Bruselu. Nic, já jdu nakupovat, do výkladu se mi vážně nechce. Žijte si blaze s hesly a cíli. Plná zaměstnanost! Bezemisní společnost! Elektrifikace rovná se komunismus! (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6601 Registrován: 12-2020 |
Jena: byť to je někdy, mirně řečeno, nedokonalé... Kde jsem tvrdil, že jsou mé fotky dokonalé? Doktor: Fotoaparátem to není, k znehodnocení snímků tak musí docházet při následném zpracování. Když myslíte, příště je sem dám neupravené... Musíte si uvědomit, že dělám ročně desetitisíce fotek, z toho pak cca 2000 na papírový rozměr 10x15 a ta kvalita při tomto rozměru je pro mě dostačující. Nicméně, pokud je to pro vás tak příšerné, nemusíte se taky příště koukat, eventuelně sem taky nemusím dávat nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10034 Registrován: 9-2011 |
Mla: se začaly v 80s drátovat ty spojnice - Bratislava-Púchov, Praha-Plzeň, Praha-Budějovice Jen pro úplnost: první byla spojnice Přerov - Břeclav (1985). PS: AI mi k tomu vnutila: Přehled od AI Trať Přerov–Břeclav byla elektrifikována v rámci modernizace v letech 1997-2002 ![]()
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5912 Registrován: 4-2003 |
"pokud je to pro vás tak příšerné, nemusíte se taky příště koukat, eventuelně sem taky nemusím dávat nic"
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15960 Registrován: 4-2003 |
BEMU mají i výhodu tam, Bemu hlavně pŕedevšim umí rekuperovat, zatímco lišce fakt žádná nafta do nádrže zpátky neteče. Z tohhle pohledu je jakýkoliv dieselový motorák dneska zastaralý.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18201 Registrován: 5-2004 |
"Tak cíl je bezemisnost, a elektrizace je prostředek k němu." Jaké bezemise vyprodukuje stavba větrníku? Kovovej stožár jak kráva, k tomu jeho doprava na místo, doprava jeřábu tamtéž, výroba lopatek a matroše na ně (a posléze jejich ekologická likvidace toho sklolaminátu kdovísčím), výroba a doprava generátoru, výstavba záložního zdroje když nefouká nebo fouká moc (který by stál tak jako tak jen by vyráběl efektivně a ne nárazově...). Výroba v Číně, doprava vocamcaď a pak likvidace solárních panelů taky nebude zrovna bezemisní... RVHP v nejlepších letech hadr. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6602 Registrován: 12-2020 |
Doktor: Pak ještě existuje možnost nechat si poradit a dopracovat se ke zlepšení. To jistě. Jenže mě to takto zatím vyhovuje. A pokud budu potřebovat poradit, tak se určitě neobrátím na Vás } |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4271 Registrován: 12-2007 |
K tej elektrizácii - možno k tomu tempu prispelo i to, že EŽ elektrizovala aj na DR. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25989 Registrován: 3-2007 |
"BEMU mají i výhodu tam, Bemu hlavně pŕedevšim umí rekuperovat, zatímco lišce fakt žádná nafta do nádrže zpátky neteče. Z tohhle pohledu je jakýkoliv dieselový motorák dneska zastaralý." No já jsem teda od tebe asi stará fosílie, ale kdybych kupoval železniční vozidlo a měl s ním někde za úplatu jezdit, tak mne zajímá cena, provozní náklady vč. nákladů na palivo a vůbec mne nezajímá, jestli to (něco) rekuperuje nebo ne. A takhle je to s tebou pořád. Jinak fakt nejde sedět jednou prdelí na deseti židlích a buď teda budeme provozovat ekonomicky únosnou železniční dopravu tam, kde ty ztráty budou přiměřené, nebo maximalistické požadavky na CO2 nebo elektrizaci tu dopravu ekonomicky zahubí - tohle musím říkat já, jako technik se čtyřma semestrama ekonomie tobě, odborníkovi? ![]() ![]() ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6603 Registrován: 12-2020 |
Teď, když dokončili Humenné a Moldavu chystá se ještě nějaká elektrizace nebo už nic? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1822 Registrován: 9-2010 |
Myslím že v rámci konsolidace veřejných financí zahájení nějaké další významnější akce nehrozí. Navíc víc než elektrizace by na ŽSR mělo větší užitek zavádění DOT...![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6604 Registrován: 12-2020 |
Co je DOT? Dálkové ovládání tratí? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25990 Registrován: 3-2007 |
Hlavně ŽSR má tratě s nějakou významnou osobkou či nákladkou tímto dodrátované a opravdu by měla smysl spíš dálkovina. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11874 Registrován: 5-2007 |
J.M.: Ano. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 9-2010 |
Ano dálkovina. V případě elektrizace bych si ještě dovedl představit úseky BA-Komárno a Leopoldov-NZ. Ale drátovat třeba južný tah ve stávající trase bez nějakého reálného budoucího potenciálu je ekonomický nesmysl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6607 Registrován: 12-2020 |
drátovat třeba južný tah ve stávající trase bez nějakého reálného budoucího potenciálu je ekonomický nesmysl. No, když nebude zadrátován, tak tam ten potenciál sám asi nepřijde . Mě se zase zdá docela málo mít jen jednu tranzitní trať 120/180 a v případě nějakého průšvihu bez možnosti nějakého odklonu. Bratislava - Komárno by se mělo udělat určitě. Je tam intenzivní os i nákl. doprava a Leopoldov - N. Zámky + případně ještě Prievidza. Tam by to ovšem muselo být současně s zvýšením rychlosti. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25991 Registrován: 3-2007 |
Naštěstí o tom nerozhodujete, protože vy byste přivedl na buben i stánek s buřtama Jestli ovšem lobby Elektrizácie železníc potřebuje prácu a Fico jim na to dá (což pochybuji), tak bych byl pro Bratislava-Komárno. Drátovat od východu do Zvolena je naprostá ptákovina. Rychlík jednou za čtyři hodiny (vlastně dvě) a dva páry Péenek? Si děláte srandu? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6608 Registrován: 12-2020 |
No pořád je tam větší provoz než na trati do Heřmanovy Hutě nebo Slavonic, kde je už elektrizace schválena. Nebo se snad pletu? A naštěstí o tom, která trať bude nebo nebude elektrizována nerozhoduje nikdo z K-reportu... ![]() |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25992 Registrován: 3-2007 |
A když je někde el. schválena, tak to najednou přestane být na trati do Zvolena ptákovina? Bože, bože.. z logiky taky za pět. naštěstí o tom, která trať bude nebo nebude elektrizována nerozhoduje nikdo z K-reportu.. Jo, to jsem taky rád, protože podobných šototrotlů je tady docela dost. Přičemž by stačilo si třeba něco nastudovat nebo si jen poslechnout nestora elektrické trakce ing.Jansu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6609 Registrován: 12-2020 |
A k čemu mi to studium bude, když stejně na to nemám žádný vliv? Základy jsou pořád stejné. Opravdu se vyplatí elektrizovat jen tratě s velkým zatížením nákladní dopravou. Nechce se mi fakt hledat kolik hrtkm. A ty už elektrizované dávno jsou. Navíc skoro všude nákladní doprava klesá. Pro osobku se to nevyplatí, stejně jako se hrubě nevyplatí tam platit baterky. Jenže to jestli se něco vyplatí nebo ne, dávno není rozhodující. Prostě jde o politická rozhodnutí, převážně z EU. EU rozhodla, že se bude dekarbonizovat, ať to stojí, co to stojí. Tak se to bude dělat, i kdyby pak vlkm měl stát x násobně víc, než za dieselu a měly se všechny vedlejší tratě zrušit. A kupodivu o tom nerozhodl J. M., takže z logiky za 5 mají jiní, ale vy si zase potřebujete kopnout. Navíc třeba vápenka a kamenolom v Turni jsou zásobovány taky vlakem a jako zrovna malý zákazník mi to nepřijde |