Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 1. 2026

Archiv diskuse Historie železnic do 27. 1. 2026

autor	příspěvek
Zdepa	Neděle, 11. ledna 2026 - 23:33:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4190 Registrován: 7-2005	most na vlečce k pile Rudzinski a spol. byl řešen Generální inspekcí v roce 1911, záznam o úpravě vlečky je z roku 1917 další rozšíření vlečky firmy Rudzinski, Mahlich, Adolf & Co. povolilo ministerstvo v roce 1928
Vagonet	Pondělí, 12. ledna 2026 - 19:36:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 7-2017	Všeobecná železniční turisticko sudetská
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 10:15:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6738 Registrován: 12-2020	Dědek Hank + Zdepa: Moc díky. Z kterého roku je prosím ten plánek? Znamená to, že vlečka nebyla v provozu od zprovoznění trati, ale až cca od roku 1911?
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 11:29:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6742 Registrován: 12-2020	Už jsem něco k tomu našel. Vlečka asi zřízena od počátku provozu. Most přes Olešnici zničila velká povodeň roku 1903. Roku 1911 obnova mostu i vlečky? 1928 rozšíření vlečky o kusou kolej. Je to tak? Nevíte někdo jak byl řešen peážní provoz vozů z/na vlečku?
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 11:51:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6743 Registrován: 12-2020	A jestli dobře vidím, tak hranice neprocházela středem mostu přes Olešnici, ale o kousek dále. To je taky dost zvláštní...Most byl tedy celý na našem území?
Quex	Středa, 14. ledna 2026 - 11:52:02
Administrátor Číslo příspěvku: 9589 Registrován: 5-2002	Je to přímo zmíněné v mezinárodní smlouvě o železničním provozu mezi ČSR a Německou říší, vlečku obsluhovaly ČSD, pokud se dobře pamatuji. Kdysi jsem na tohle téma chtěl zpracovat velkolepou rigorózní práci na právnické fakultě, ale člověk míní, osud mění... "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Quex	Středa, 14. ledna 2026 - 11:58:20
Administrátor Číslo příspěvku: 9590 Registrován: 5-2002	A jestli dobře vidím, tak hranice neprocházela středem mostu přes Olešnici, ale o kousek dále. To je taky dost zvláštní...Most byl tedy celý na našem území? To je klidně možné, že to tak i bylo úmyslně při výstavbě, aby celý most byl v Rakousku. Pak se tyhle různé výběžky zarovnaly třeba jen o metry v roce 1958 při úpravě společných státních hranic, kdy už to bylo jedno. Ale to je jen spekulace, to by chtělo hloubkově projít v katastrálních mapách. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 12:19:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6744 Registrován: 12-2020	A ta smlouva je někde k dispozici?
Quex	Středa, 14. ledna 2026 - 12:34:54
Administrátor Číslo příspěvku: 9591 Registrován: 5-2002	Těch smluv byla a je celá řada, zkuste prostě Google a pak třeba zakonyprolidi.cz, není to nic tajného, jsou to všechno mezinárodní smlouvy, vyhlášené ve Sbírce zákonů, jen je třeba dát si to do souvislostí, protože řada věcí tam byla a je obsoletních v důsledku zase jiných smluv a událostí, i když se to třeba tváří jako dodnes formálně platné... "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 12:39:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6745 Registrován: 12-2020	Díky. Předpokládám, že se tam ale dají najít jen zákony ČSR. Nebo tam jsou smlouvy platné i za R-U? Nikde jsem zatím nedohledal začátek peážního provozu přes Glucholazy.
Quex	Středa, 14. ledna 2026 - 12:48:52
Administrátor Číslo příspěvku: 9592 Registrován: 5-2002	No, to tam asi nebude, české zdroje obvykle zahrnují jen právní předpisy od roku 1918, ale jak kdy, např. v takovém Codexisu najdete i rakouské předpisy. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Johny11	Středa, 14. ledna 2026 - 13:18:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4486 Registrován: 5-2002	Tady máte Říšskou sbírku zákonů a nařízení 1848 - 1918. Jen se v tom hůře hledá, jsou to pochopitelně skeny. Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 13:44:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6746 Registrován: 12-2020	Díky moc za odkaz. Ještě k té peáži. Podle smlouvy ČSR/Polsko měla být po roce 1948 aktivována i peáž na druhou vlečku v Podlesie. Opravdu to bylo nebo nakonec nebyla tato peáž realizována?
dědek_hank	Středa, 14. ledna 2026 - 20:11:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6187 Registrován: 7-2017	V tomto ohledu byla ještě obskurnější situace na Schweinitztalbahn v Krušných horách. Peáže DR přes Brandov jsou známé; po válce tam byla přes koleje vrata, která čs. pohraničníci před a za každým vlakem poctivě otvírali a zavírali. Na konečné v Deutschneudorfu, kde jeden šturc zasahoval až na čs. území, z toho však nikdo kovbojku nedělal a s vozy pro místní podnik tam soudruzi z NDR v pohodě šíbovali přes státní hranici bez jakýchkoli formalit.
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 21:22:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6753 Registrován: 12-2020	No při těch dvou párech vlaků se u brány nepředřeli. Kamarád co dojel do Brandova autobusem někdy počátkem 80 let říkal, že to tam chtěl na základě mapy prozkoumat a hned jak odbočil z obce k hranici chytil ho pohraničník a poslal zpět, s tím, že do hraničního pásma je vstup zakázán. Tak jel zase zpátky. Jestli tam fakt byl zákaz nevím. No ono vlastně, když se člověk nad tím zamyslí, tak zjistí, že v těch dobách R-U se tam mluvilo všude německy, žili tam v podstatě jen Němci a navíc chtěli dost často být součástí Německa i rakouští občané. Tak ta hranice moc roli nehrála. A po válce holt natáhli dráty kvůli diverzantům a než přišli na to, že Němci z NDR jsou hodní, tak to trvalo 20 let
Quex	Středa, 14. ledna 2026 - 21:42:32
Administrátor Číslo příspěvku: 9593 Registrován: 5-2002	Kamarád co dojel do Brandova autobusem někdy počátkem 80 let říkal, že to tam chtěl na základě mapy prozkoumat a hned jak odbočil z obce k hranici chytil ho pohraničník a poslal zpět, s tím, že do hraničního pásma je vstup zakázán. Až na to, že v 80. letech tam nebyli ani pohraničníci, ani pásmo. Obojí bylo jen do roku 1966, pak se přešlo na klasický způsob ostrahy hranice s východními státy, tj. oddělení ostrahy státních hranic Sboru národní bezpečnosti. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
J.M.	Středa, 14. ledna 2026 - 21:54:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6754 Registrován: 12-2020	Jak jsem koupil, tak prodávám. Já tam nebyl. Možná to nebyl pohraničník, ale policajt. Normální člověk to leckdy ani nerozeznal, natož mladý klučina. Nicméně i zákaz vstupu příslušníkem VB byl vždy platný. Sotva by ho někdo mohl nerespektovat. Jiný kamarád byl takhle vyhnán samopalníkem polských pohraničníků z hraniční cesty na Pomezních boudách a taky si nikde nestěžoval. Hlaváčku pište si. I nesprávný příkaz je příkazem...
Hajnej	Středa, 14. ledna 2026 - 22:42:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34672 Registrován: 5-2002	JM: Jak jsem koupil, tak prodávám. Já tam byl začátkem sedmdesátek jako čtyřletej - máti učitelka si mě s sebou vzala na školu v přírodě do Hory Svaté Kateřiny. Jeden z výletů s dětmi byl právě do Brandova a žádné potíge v podobě hemžení uniforem s tím nebyly. Pamatuju si, že jsem (tehdy ještě bez brejlí) přes potok luštil název zastávky, ale v paměti mi uvázlo jen Ober-cosi, takže těžko říct, jestli to bylo Oberlochmühle nebo až Oberneuschönberg... Ještě si pamatuju, že tam tenkrát právě stavěli tu předávací stanici na čehosivodu, a že tam tenkrát vyhořela nějaká stodola. Jo a dlouho mi trvalo, než jsem rozluštil, co že to máti na poště kupuje, když říká "stotřicetihaléřových známek"... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Středa, 14. ledna 2026 - 23:38:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6188 Registrován: 7-2017	Peáže přes Brandov skončily v r. 1969.
J.M.	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 07:35:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6755 Registrován: 12-2020	Tak on asi nebyl problém samotný Brandov, tam se určitě mohlo, ale kamarád šel zkoumat tu peáž a to je opravdu už na hranici, za obcí. Přechod tam nebyl, tudíž každý kromě místních kdo tam šel, byl automaticky podezřelý z přechodu hranice...
J.M.	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 11:50:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6756 Registrován: 12-2020	Ještě ke glucholazské peáži. V Glucholazech bývala vlečka do papírny, která byla v provozu ještě po roce 2000. Nyní je zřejmě již zrušená. Máte někdo povědomí do kdy byla obsluhována? Děkuji za jakoukoli informaci.
Petr_vlček	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 17:43:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18262 Registrován: 5-2004	Co si pamatuju z Je3chovic, tak Zadní (co už nebyly) byly taky do toho roku 1966 v hraničním pásmu. Následně to bylo ale zcela volný, jezdilo se tam legálně autem po Český silnici z Vysoký Pípy na houby. A do Dederonenlandu jsme čuměli přes potok ze břehu Křinice aniž by to kohokoli zajímalo. Následně už se tam samosebou nesmělo autem a ještě následněji tam nový pásmo se zákazem vstupu vytvořil národní park. Teda než nejdřív byl ponechán k sežrání kůrovcem a pak vyhořel.
Zdepa	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 19:41:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4191 Registrován: 7-2005	ad J.M. 6738 - ohledně vlečky na pilu u zastávky Ondřejovice doporučuji navštívit podnikový archiv ČD v Července. Ve spisové agendě ředitelství státních drah Olomouc za rok 1898 je projekt vlečky a návrh vlečkové smlouvy. Ale i žádost o zřízení zastávky. Ale v ročníku 1904 je spis, který opakuje žádost potřeby zřízení vlečky a zároveň řeší prodloužení úzké dráhy, která vede z pily na zastávku. Takže ten vývoj může být zajímavý....
S4991023	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 21:42:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6600 Registrován: 9-2003	Kniebohrer: Byl jsi někdy na německé straně kolem Třístoličníku? Tamní Němci měli stejně dementní kecy ale asi tak před čtyřiceti lety, dnes si pochvalují, že tam mají normální les. A homo sapiens se vyznačuje tím, že se dokáže poučit, aniž by se sám spálil. Homo minilupus zjevně ne. NOBLE BRICKS
Parmezano	Čtvrtek, 15. ledna 2026 - 22:21:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3427 Registrován: 5-2008	Takhle do roku 1961 střežily SH s NDR , dvě brigády PS , Karlovarská a Děčínská ., po postavení Berlínské zdi , byly obě brigády PS zrušeny Don Parmezano
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 12:34:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 518 Registrován: 7-2011	Historické perličky z Brandýsa n.L. ...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 12:35:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 13:04:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 13:21:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 521 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 13:46:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 14:34:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 16:30:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 17:03:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 7-2011	...
Tratovak	Pátek, 16. ledna 2026 - 17:43:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4292 Registrován: 12-2007	Historické perličky z Brandýsa n.L. ... Mňam
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 17:45:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 18:46:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 527 Registrován: 7-2011	...
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 20:31:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 528 Registrován: 7-2011
dědek_hank	Pátek, 16. ledna 2026 - 21:23:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6189 Registrován: 7-2017	Přítomnost lok. 334.5 v Brandýse mě docela překvapila - prozatím se v literatuře objevovaly jenom zmínky pamětníků o lok. 400.1 a po válce 354.0. Byly tam 334.5 dislokovány trvale nebo to byly nějaké válečné mimořádnosti/zmatky?
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 23:02:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 529 Registrován: 7-2011	Lokomotivy 334.5 se v Brandýse zhruba do r. 1943 vyskytovaly v podstatě stále, i když vždy v menším počtu, než 400.1. Prakticky po celou dobu okupace se v Brandýse objevovaly na střídačku i jiné řady, byť třeba jen na jednorázovou krátkodobou výpomoc: 300.615, 314.012, 324.315, 314.2 (17, 18, 19, 25 a 49) , 414.0 (04, 60), 344.104. Víceméně stabilně tu byla jedna až dvě 354.0, vyskytují se čísla 06, 12 a 57. K lokomotivám 400.1 čísel 16, 17, 20 a 21 se tu krátkodobě vyskytovaly ještě 01, 02 a 03. Výčet samozřejmě nemůže být úplný.
Honza411	Pátek, 16. ledna 2026 - 23:43:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 7-2011	Domnívám se, že mohlo jít o natáčení filmu Pantáta Bezoušek.
dědek_hank	Sobota, 17. ledna 2026 - 07:10:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6191 Registrován: 7-2017	Honza411: Děkuji!
Tratovak	Neděle, 18. ledna 2026 - 09:08:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4296 Registrován: 12-2007	Honza411 - je pravdepodobné, že uvedené bude použité pri publikačnej činnosti. Ako to korektne ozdrojovať? 😉
Tratovak	Neděle, 18. ledna 2026 - 09:17:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4297 Registrován: 12-2007	Přítomnost lok. 334.5 v Brandýse mě docela překvapila - prozatím se v literatuře objevovaly jenom zmínky pamětníků o lok. 400.1 a po válce 354.0. Viz “150 let železnice v Čelákovicích” 😉 Okrem nich tam boli i 414.0. Po vojne tiež 344.1 a 314.2.
Honza411	Neděle, 18. ledna 2026 - 10:56:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 7-2011	Tratovak: nejedná se o oficiální dokumenty. Jsou to spíš soukromé pomůcky/"deníky" tehdejšího dozorčího strojvůdce (zřejmě ve funkci "strojmistra") v Brandýse nad Labem (od konce 1939 do léta 1945).
dědek_hank	Neděle, 18. ledna 2026 - 11:38:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6197 Registrován: 7-2017	Tratovak: "Přítomnost lok. 334.5 v Brandýse mě docela překvapila - prozatím se v literatuře objevovaly jenom zmínky pamětníků o lok. 400.1 a po válce 354.0. Viz “150 let železnice v Čelákovicích” 😉 Okrem nich tam boli i 414.0. Po vojne tiež 344.1 a 314.2." Dobrá sbírka. Děkuji.
Bw_Ig	Neděle, 18. ledna 2026 - 20:48:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 766 Registrován: 7-2012	Digitalizace pokročila: https://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/periodical/uuid:e3e3951d-a 450-45e9-aa63-8d96aa60ec22 Úřední list ředitelství drah v Plzni / Amtsblatt der Bahndirektion in Pilsen Nakladatelské údaje Plzeň: Ředitelství drah, 1918-1949 Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Signatura: 36A1538 62096 6351 1C88 Fyzický popis Rozsah: 31 sv. Poznámky Č. 1 (2. listopad 1918)-č. 15 (1949)
Luboš_3.21	Neděle, 18. ledna 2026 - 21:36:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5145 Registrován: 4-2014	Bw_Ig: "Digitalizace pokročila: https://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/periodical/uuid:e3e3951d-a 450-45e9-aa63-8d96aa60ec22 Úřední list ředitelství drah v Plzni / Amtsblatt der Bahndirektion in Pilsen Nakladatelské údaje Plzeň: Ředitelství drah, 1918-1949 Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Signatura: 36A1538 62096 6351 1C88 Fyzický popis Rozsah: 31 sv. Poznámky Č. 1 (2. listopad 1918)-č. 15 (1949)" To jsou jen běžné oběžníky, zajímavější by bylo kdyby se digitalizovalo vše o jednotlivých tratích v kraji.
Bw_Ig	Pondělí, 19. ledna 2026 - 05:51:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 7-2012	Vážený pane, teď jste projevil zcela úplnou a jasnou neznalost železniční historie. Opravdu jste tak povrchní? A to hledáte data o jednotlivých tratích v kraji? - vždyť tam jsou - to je nevidíte? Chcete vědět kdo sloužil v dané stanici, sloužil od - do?... to tam všechno je. Jen to musíte se naučit hledat a číst. Úřední listy ředitelství ČSD/ČMD jsou obrovským zdrojem osobních a personálních údajů o každé služebně, o každém pracovním místě a činnosti, od přeložení zaměstnance, jeho platové třídě, jeho služebně a i údaje o jeho smrti (pokud zemřel ve službě). Ta množství personálních dat se prostě musíte naučit číst a hledat to co potřebujete k dané osobě či služebnímu místu. Nezanedbatelná jsou i technická a předpisová data (i výpisy staničních pokladen) o změnách či zavedení všeho co se na železnici dělo a měnilo. Úřední listy jsou v badatelské práci železničního historika nepřekonatelným zdrojem historickým, místopisných a personálních dat. (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)
Bw_Ig	Pondělí, 19. ledna 2026 - 06:16:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 7-2012	Je tam nejen Úřední list ŘSD Plzeň 1918-1949: https://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/periodical/uuid:e3e3951d-a 450-45e9-aa63-8d96aa60ec22 ale i Úřední list ŘSD Plzeň 1896-1918: https://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/periodical/uuid:e3e3951d-a 450-45e9-aa63-8d96aa60ec22 a ještě Zprávy provozního ředitelství Plzeň 1949-1950: https://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/periodical/uuid:340048cd-8 e05-4360-874b-532b034fec3e Co více si ještě přát? Další úřední listy dalších ředitelství ŘSD ČSD oskenovat!
Johny11	Pondělí, 19. ledna 2026 - 17:03:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4492 Registrován: 5-2002	Bw_Ig: Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
Kuřil_p	Pátek, 23. ledna 2026 - 21:02:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3258 Registrován: 9-2009	Je možné, že místní dráha Nový Dvůr – Bezdružice vlastnila zpočátku jiné lokomotivy, než které byly nasazeny po jejím otevření v roce 1901? Už v roce 1898 se uvádí, že místní dráha Nový Dvůr – Bezdružice, která ještě nebyla otevřena, vlastnila tři lokomotivy. Lokomotivní remíza v Bezdružicích byla rovněž navržena pro tři stání. Koncese pro provoz místní dráhy Nový Dvůr – Bezdružice byla vydána ve stejný den (21. září 1896) jako koncese pro místní dráhu Strakonice – Březnice. I tato dráha, ač ještě nebyla otevřena, vlastnila v roce 1898 šest lokomotiv. Stavba místní dráhy nebyla zřejmě snadná, takže na základě oznámení ministerstva železnic ze dne 26. září 1898 bylo dokončení a otevření prodlouženo až do 21. září 1901. Obě dráhy byly zabezpečeny zemskou garancí (ZVKČ) a u obou bylo rozhodnuto, že provozovatelem budou státní dráhy. Které ze tří výše zmíněných lokomotiv to mohly být? Místní dráha Strakonice – Březnice obdržela v roce 1898 stroje 19740, 19741, 19742, 19743, 19744 a 19745. U strojů 19737, 19738 a 19739 z roku 1898 mi není známo, pro jakou trať či místní dráhu byly objednány a nakonec i vyrobeny. U nich se uvádí pouze státní dráhy. Mohly by to být právě ony? Jelikož místní dráhy často měly finanční problémy, ministerstvo železnic povolilo místním drahám přebytečné vozy a lokomotivy prodat jiným drahám. Nakonec místní dráha Nový Dvůr – Bezdružice obdržela v roce 1901 jiné lokomotivy (19790 a 19791). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Pátek, 23. ledna 2026 - 21:25:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3259 Registrován: 9-2009	I o lokomotivě z místní dráhy Nový Dvůr - Bezdružice se psalo v tehdejším tisku (V Plzni, v sobotu dne 1. srpna 1903. Číslo 88. PLZEŇSKY OBZOR.): FEUILLETON. Z letního zátiší. Nový Dvůr, datum povědomé. Milý příteli! Kam zavítám letos na letní byt, chtěl jsi vědět? Rozhodl jsem se pro Nový Dvůr. Mám k tomu mnohý důvod. Je to skvostně položený útulek, leží ve stříbrském ostrůvku, je tu elegantní restaurace, postavená správou panství Úlic a v této elegantní restauraci, milý hochu, výborně a levně se napapáš a nabumbáš. A bydlení? Hochu, také se tu krásně mešká. V restauračním domě je několik bytů, vesměs již obsazených, které jsou pohodlné a mohou i zhýčkaného lufťáka uspokojiti. Železniční spojení — nádraží je od restaurace asi 20 kroků vzdáleno — jest přímo ideální. O zábavu zde také není nouze. Jakkoli toto zátiší bylo teprve letos zřízeno, již se těší velice hojné návštěvě z Plzně a Stříbra a záleží nyní pouze na nás Plzeňanech, abychom je nepřenechali na milost a nemilost výhradně našim vezdy dobrým súsedům. Restaurace novodvorská leží přímo na kraji panského lesa. Vzduch je tu skvostný. Správa panství obětavě stará se o zřízení procházkových cest ve svých krásných lesích, které návštěvě obecenstva neuzavírá, ač tu má značný počet srnčí zvěře. Krásná a krátká procházka jest k Pavlově studánce, delší procházka pak jest označena dolů pod velký most (54 m vysoký) přes Mži, po němž jezdí lokálka Nový Dvůr — Bezdružice, tento clown (klaun) mezi dráhami. Z podmostí pak možno po pohodlně upravené cestě podél pravého břehu Mže kolem koupelí říčních, které správa panství pro letní hosty zbudovala, romantickým pobřežím řeky, které pro svoji zajímavost a pitoreskní ráz připomíná silně české a Saské Švýcarsko. Pak jdeš dále kolem Medvědího brlohu (Petz-Loch), Cikánské kuchyně, Liščího dílu, Čertovy klouzačky atd. buď zpět k restauraci, aneb jseš-li lepším chodcem, tak půjdeš až k Českému miýnu, rozkošně položenému. Zkrátka: je to krajina, jejíž krásy uspokojí i méně skromné nároky turisty a lufťáka. A legraci tu také máme. O zábavu stará se nejjistější železnice na božím světě, zmíněná již lokální dráha. Tu je možnost každé srážky vlaků naprosto vyloučena, poněvadž celý vozový park její sestává z jednoho kafemlejnku — tak totiž říkají zřízenci od „státní" jediné lokomotivě této dráhy — a dvou neb tří vozů. To vše tvoří jediný vlak, který jezdí denně dvakrát do Nového Dvora a zpět. Srážka je tedy nemožná, poněvadž vlak nikoho nepotká. Lokomotiva té také říkají „bezdružický pukl", protože prý, než se rozjede, vždycky udělá dva neb tři skoky jako kozel. Jenom že si sedláci podél trati velmi mnoho stěžují na tuto železnici. Co prý její vlaky jezdí, je všechen tažný dobytek pokažený, šourá prý se také tak pomalu, jako bezdružický pukl a jeho přívěsky — špatné příklady kazí, jak známo, dobré mravy. A pak prý personál a pasažéři otrhávají mezi jízdou sedlákům na polích všecky lusky. Vidíš tedy, milý Láďo, že i my zde máme svůj místní klípek. Mimo to zde ale máme také proslavené novodvorské chrupavky, třešně, které jsou v Mariánských Lázních a Karlových Varech velkou delikatesou. Srdce, co chceš více. Řekneš, že je zdejší krajina německá. Arci, poněmčilá je, o tom svédčí jména, jako Potoken-Bach, Fatzka-Mühle, Klafáten-Mühle, Hadovka-Bach a j. v. Že bylo Stříbrsko kdysi pevnou baštou husitství, je Ti jistě z historie známo, vždyť i sami Stříbrští si památnou episodu z této své slavné doby dali namalovati na rathouz (radnice). Měj se tedy dobře, milý Laďo a užívej, jak můžeš a umíš, svých prázdnin. Tvůj -et. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
drake	Pátek, 23. ledna 2026 - 22:42:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 7-2017	Kuřil_p: U lokomotiv neporadím, ale u vozů to tak skončilo. Objednané vozy s rozvorem 6,5 m (BCi a Ci) odešly pryč, ale není jasné kdy. V každém případě nejpozději v roce 1904, ale možná tam chvíli sloužily vozy zapůjčené od kkStB. V roce 1904 byly totiž objednány dva malé BCl a Cl s rozvorem 4,2 m, k tomu DFl. Ty tam s jedním vozem DF stačily, možná k tomu byly zapůjčeny další vozy od kkStB.
Bw_Ig	Sobota, 24. ledna 2026 - 05:28:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 769 Registrován: 7-2012	Osobně mě z Bezdružické lokálky zajímají jenom vodárny. Ty totiž měly ve studni zcela jiné a neobvyklé parní čerpací zařízení, poprvé použité v Čechách. Proto jsem nezkoumal spisy ZV ohledně dodávky vozidel, ale jen vodáren. Bezdružice, kolaudace. (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)
Kuřil_p	Sobota, 24. ledna 2026 - 17:35:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3260 Registrován: 9-2009	drake a Bw_Ig: Děkuji. Koncesionáři měli místní dráhu Nový Dvůr – Bezdružice dokončit a hotovou dráhu odevzdat veřejnému provozu nejpozději do dvou let, počítáno ode dne udělení koncese (21. září 1896), tedy v roce 1898. Totéž platilo i u místní dráhy Strakonice – Březnice, pro jejíž stavbu a provoz byla udělena koncese ve stejný den. Lze předpokládat, že vozy a lokomotivy byly pro obě dráhy brzy objednány, aby byly před stanoveným termínem dokončení a uvedení do provozu hotovy. V roce 1898 měla mít místní dráha v majetku tři tendrové lokomotivy, šest osobních vozů, dva poštovní/služební vozy atd. V témže roce obdržela vozidla i místní dráha Strakonice – Březnice. Zřejmě pro plánované tři lokomotivy byla postavena v Bezdružicích i remíza o třech stáních. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Zdepa	Neděle, 25. ledna 2026 - 11:58:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4194 Registrován: 7-2005	ad kuřil_p - to je téma, které by se muselo nastudovat ve spisech zemského výboru či ministerstva železnic. Přidělování či objednávání lokomotiv pro garantované lokálky se vždy řešilo v trojúhelníku zemský výbor, příslušné ředitelství státních drah a ministerstvo železnic. V důsledku majitel lokálky (koncesionář) byl až ten poslední. Ten musel na to hlavně sehnat peníze... Koukám do poznámek a k dané lokálce jsou spisy jak ve fondu ZV-ŽO, tak i MŽ/R. Tak jen to vysedět a doufat, že se materiál dochoval... Pokud si tebou uvedené 19737 až 19739 lokálka nemohla převzít, jistě se o ně kkStB rádo podělilo. Lokálky vznikaly jak houby po dešti a v případě státní či zemské garance muselo mít ředitelství lokomotivní zálohu i pro lokálky, kde zajišťovalo provoz na účet majitele. Takže když se podíváš do seznamu lokomotiv 97 k 06/1914, je vidět že uvedené tři jsou dost blízko pro případné jiné lokálky. Byť u nás zůstala jen 97.137. Ta byla opravdu ve výtopně Nusle (i k 1/1913 a 1/1914). Ale pražské ředitelství jí už koncem října 1902 půjčilo k zahájení provozu na trati Mikulášovice-Rumburk (29.10.1902). Tady totiž byly objednány 3 loko řady 97 u Krausse v březnu 1902 s dohodnutým termínem dodání za 6 měsíců (15.10.1902), což se ale nestalo a lokomotivy opustily továrnu až v únoru a březnu 1903. Aby byl zajištěn provoz, byly jsem půjčeny 19737, 19779 a 19798. 19779 (97.179) byla taky u řsd Praha (1/1913, 1/1914 - výt.Tábor), pak 6/1914 - výt.Plzeň, během války do Haliče, po r.1918 vedená v Polsku 19798 (97.198) ta byla původně objednána pro MD Bruntál-Malá Morávka, společně s 19799. V Libni měli také zpoždění a tak na trati 31.5.1901 vyjely lokomotivy 19758 a 9790. A v druhé půlce roku 1901 sem přišly nové 17807 a 17808, takže když 19798 byla dokončena a 25.9.1901 vykonala TPZ, už asi do Bruntálu neodjela. Zůstala u pražského ředitelství a to s ní nakládalo dle potřeby. Takže viz Mikulášovice. V roce 1906 byla půjčena na Pacifik jako náhrada za tamní lokomotivy, co šla do opravy a ve výtopně Nusle byla vedená dál... Prostě jsou lokálky, kde se vozidla naplánovala, dodala, a jezdilo se bez změn až do jejich zestátnění. Ale jsou i jiné, kde se něco nepodařilo / opozdilo, a to nabouralo veškeré plány. Ale díky flexibilitě a smlouvám, se vše podařilo vyřešit ke spokojenosti zákazníků a cestující veřejnosti. Vůbec se nedivím autorů, že obě knihy o lokomotivách řady 310.0 řeší jejich provoz až pod hlavičkou ČSD. To období monarchie je pro naší oblast velmi provázané a někdy i zašmodrchané.
McBain	Neděle, 25. ledna 2026 - 16:50:19
Administrátor Číslo příspěvku: 27680 Registrován: 5-2002	Na toto téma mám dotaz - když lokálka nebyla vůbec nijak garantována, ani zemí ani státem, a provoz na ní zajišťovaly státní dráhy na účet vlastníka, komu vozidla patřila? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
drake	Neděle, 25. ledna 2026 - 23:07:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 7-2017	McBain: V drtivě většině případů je majitelem akciovka stojící za lokálkou, bez ohledu na účast státu. Znám jedinou dráhu, která byla postavena bez podpory státu nebo země a která byla od počátku v provozu kkStB. Jedná se o trať z Tršnice do Lubů u Chebu. Vozidla na ní si společnost pronajala od kkStB a je v tomto ohledu výjimkou z pravidla.
Kuřil_p	Pondělí, 26. ledna 2026 - 21:05:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3261 Registrován: 9-2009	Zdepa: Děkuji. Například u lokomotiv řady 97 kkStB se z majetku kkStB rozdělovalo mezi následnické železniční správy pouze 71 lokomotiv z celkového počtu 227. Zbylých 156 lokomotiv bylo majetkem různých akciových společností místních drah apod., a proto nebyly do rozdělování majetku bývalých kkStB zahrnuty. Z těchto 71 lokomotiv řady 97 kkStB, tedy z majetku bývalých kkStB, mělo Československo obdržet 34 lokomotiv, Rakousko 14, Itálie 13, Polsko 2 a Rumunsko 2 + 6. Nakonec Československo obdrželo o jednu lokomotivu méně, Rakousko o jednu více, Itálie o jednu méně a Polsko o jednu více. Výměny vozidel probíhaly ještě do roku 1924 a noví vlastníci si vzájemně počty dále dorovnávali. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Úterý, 27. ledna 2026 - 01:12:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3262 Registrován: 9-2009	Omluva: Jsem to chybně spočítal. Československo nakonec obdrželo 34 lokomotiv, a nikoliv o jednu méně. S jednou lokomotivou si nevím rady, resp. do jaké skupiny ji zařadit.