naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » některé zajímavosti železniční dopravy ve vídni

Některé zajímavosti železniční dopravy ve Vídni

text a foto: Tobiáš Fuks
vloženo: 30. 5. 2007

Hlavní město Rakouska není jistě nutno příliš představovat. Kromě známých „univerzálních“ pamětihodností, jako je Prater a jeho „obří kolo“, císařský zámek v Schönbrunnu, Hofburg nebo Opera se zde nachází i několik železničních zajímavostí. V první řadě je to zřejmě bývalá „Stadtbahn“ z počátku 20. století, na kterou se podíváme příště v trochu podrobnějším článku. Dále je to například městská trať Wien-Südbahnhof – Wien-Mitte – Wien-Nord (Praterstern), trať Wien-Mitte – letiště Schwechat, nákladní spojka po nábřeží Nového Dunaje nebo třeba seřaďovací nádraží Wien-Kledering a jistě i další.

Městská trať Wien-Südbahnhof – Wien-Mitte – Wien Nord

Tato dvojkolejná trať z roku 1899, elektrizovaná standardním rakouským systémem 15 kV, 16,7 Hz, spojuje Jižní nádraží (Wien-Südbahnhof) a nádraží Praterstern (Wien-Praterstern), ležící nedaleko hlavního vstupu do známého parku Prater. Trať je pravidelně využívána jen několika linkami vídeňské S-bahn a předměstskými vlaky, které ovšem jezdí celý den ve velmi hustém sledu. Setkat se zde lze tedy zejména s jednotkami řady 4020/6020, novými „Talenty“ řady 4024/4124 a patrovými vlaky, vedenými Taurusy 1016/1116. Jiné vlaky jsou zde skutečnou vzácností, nejčastěji se jedná o pracovní nebo lokomotivní vlaky a zcela ojediněle i o vlaky nákladní.

Trať vchází do podzemí v západní části Jižního nádraží, ještě před zastávkou Südtiroler Platz (Jihotyrolské náměstí). Tato a další zastávka Südbahnhof jsou jen dvojkolejné, a vytvářejí tak iluzi běžné stanice metra, kterou kazí snad jen menší výška nástupišť. Proto zde vlaky tažené (resp. sunuté) lokomotivou působí velmi monumentálně. Za zastávkou Südbahnhof trať vychází na povrch, zpět do podzemí se opět noří u ulice Aspangstrasse, kde se připojuje trať od Schwechatu. V podzemí se nachází stanice Rennweg a Wien-Mitte (Vídeň Střed), která je významným přestupním uzlem s linkami metra U3 a U4 a linkou letištní rychlodráhy CAT (viz článek CAT po roce a půl provozu). Za stanicí Wien-Mitte trať vyjíždí definitivně na povrch a na viaduktu přechází ulice a tok Dunajského kanálu (Donaukanal) k nádraží Wien-Nord, kde se napojuje na ostatní železniční síť. Úsek Wien-Mitte – Wien-Praterstern patřil dříve k síti vídeňské Stadtbahn jako takzvaná trať „Linie in den 2. Bezirk: Hauptzollamt – Praterstern“.

Podzemní zastávka Wien-Südbahnhof s Taurusem 1116.157, který právě rozjíždí svůj regionální vlak do Retzu. Povrchový úsek mezi stanicemi Wien-Südbahnhof a Rennweg.
Mezi vzácná zpestření provozu zde patří nákladní vlak.
Souprava nákladního vlaku v centru města působí nezvykle. Mezi vzácnost můžeme zařadit i pracovní vlak.
Okolní snímky zachycují ruch v okolí opětovného vstupu do podzemí u ulice Aspangstrasse.
Podzemní nádraží Wien-Mitte s dvěmi lokomotivami řady 1046 ÖBB.
Trať Wien-Mitte – letiště Schwechat – (Wolfsthal)

Ve stanici Wien-Mitte se od městské trati odděluje trať do Wolfsthalu. V úseku Wien-Mitte (původně Wien-Hauptzollamt) – Schwechat se jedná o moderní novostavbu, která se až zde napojuje na původní trať Vídeň – Bratislava z roku 1914. Trať je až k letišti dvojkolejná a v celém úseku elektrizovaná (již od počátku provozu v roce 1914 v úseku /Gross/ Schwechat – Wolfsthal – Kopčany systémem 15 kV 16 2/3 Hz /dnes 16,7 Hz/). V celém úseku jezdí v hodinovém intervalu vlaky linky S7, po půl hodinách prokládané spoji na letiště. Od roku 2003 je trať navíc využívána zvláštními letištními spoji CAT, které mají vlastní nástupiště ve stanicích Wien-Mitte a na letišti Schwechat, které zde jezdí za zvláštní tarif a bez zastávky, s jízdní dobou 16 minut. Vlaky jsou tvořeny vratnými třívozovými patrovými soupravami. Původně byly k jejich vedení upraveny tři lokomotivy řady 1014, které byly v loňském roce nahrazeny třemi lokomotivami řady 1116. Zatím můžeme jen spekulovat, co provozovatele vedlo v obou případech k nasazení dvousystémových strojů (15 kV 16,7 Hz/25 kV 50 Hz) na tento krátký vnitrostátní úsek.

Vlak CAT na vlastním nástupišti podzemní zastávky Wien-Südbahnhof. Vlak z letiště do města v zastávce Mannswörth.
Vlak CAT z centra města na letiště projíždí zastávkou Mannswörth. V pozadí rafinérie ÖMV.
Most „Stadlauer Brücke“ a nábřeží Praterkai

Dalším místem, které stojí za zmínku tentokrát spíše z pohledu nákladní dopravy je most přes Dunaj Stadlauer Brücke. Po tomto mostě je Vídně vedena veškerá nákladní doprava severovýchodním směrem, a navíc před ním ve směru od Simmeringu odbočuje na dunajské nábřeží jednokolejná elektrizovaná trať, využívaná výhradně nákladními vlaky směřujícími do nákladových nádraží podél Dunaje.

Dopravu na vlečkových kolejích, přiléhajících k Dunaji, zajišťuje společnost Wiener Lokalbahnen (WLB). K tomuto účelu disponuje několika lokomotivami původem od východoněmecké DR řady V100 (viz levý snímek). Na přístavní trati panuje velmi čilá doprava, jak dokazuje několik okolních snímků. Dominují zde vlaky vedené stroji ÖBB.
Občas je doplňují soukromí dopravci, jako je v tomto případě SBB Cargo.
Na hlavní trati přes dunajský most je doprava samozřejmě ještě o poznání silnější. Zastávkou Praterkai projíždí vyrovnávkový vlak „wapek“ ČD v čele s lokomotivou 1116.178, a cisternový vlak s 1016.027.
Přímo v zastávce je motorový vůz 5047.051 míjen uceleným vlakem s automobily značky Fiat, vedeným strojem 1116.135. A kousek před ní se míjí dvě vratné příměstské soupravy s lokomotivami 2016 „Herkules“.
Seřaďovací nádraží Vídeň – Kledering

Toto seřaďovací nádraží na jihovýchodním okraji Vídně je jedním z nejdůležitějších nádraží na síti ÖBB a současně jedním z nejmodernějších seřaďovacích nádraží v Evropě vůbec (viz zde).

Na nádraží zajišťuje posun několik impozantních šestinápravových elektrických lokomotiv řady 1064. Odjezdová skupina sousedí se zastávkou S-bahn Kledering. Pomocí smyček je z ní možno odjíždět do řady směrů.
Kolem tohoto nádraží taktéž projíždějí dnes již jinde v Evropě mizející vlaky RoLa. Jedná se jedinou současnou fungující linku z Maďarska na západ Rakouska: Szeged – Wels. Na snímku jede jeden takový vlak, tažený Taurusem MÁV 1047.005 a přepravující výhradně turecké kamiony.


diskuse k článku

založit diskusi