© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Jednou z nejkurióznějších osobních lanových drah světa je bezesporu ta, která byla v březnu 2009 uvedena do provozu v horách nedaleko vietnamského přímořského města Da Nang. Toto město leží zhruba uprostřed vietnamského pobřeží, a již dlouho před ovládnutím Vietnamu Francouzi v roce 1887 bylo významným obchodním centrem a přístavem, kde se setkávaly kultury Vietnamu i celé jihovýchodní Asie s kulturou Západu. Proto hrálo toto město důležitou roli i během francouzské nadvlády v Indočíně (dnešní Vietnam, Laos a Kambodža) a vždy zde byla přítomna silná francouzská komunita obchodníků i vojáků. Vzhledem k tomu, že pro Evropany jsou některé části roku v této části světa nesnesitelné (vysoké teploty v kombinaci s vysokou vlhkostí vytvářejí pro člověka nenavyklému tomuto klimatu přímo vražednou kombinaci), rozhodli se zdejší Francouzi již počátkem 20. století vybudovat si v blízkém hornatém okolí vhodné letovisko pro přečkání této nepřízně.
Takové místo bylo nalezeno v roce 1901 poručíkem Marinem Debayem, který na 1 400 metrů vysokém vrcholu Ba Na v pohoří Truong Son založil stejnojmennou horskou stanici. Obliba a význam místa rychle rostl, a tak se po první světové válce rozrostlo do podoby malého městečka s vlastní poštou, lékařem a policejní stanicí, a samozřejmě bylo přístupno automobily po kvalitní silnici. Koncem čtyřicátých let zde stálo více než 200 soukromých vil – ovšem to se již neodvratně blížil zánik francouzského panství v Indočíně, které definitivně skončilo 7. května 1954 po prohrané bitvě u severovietnamského Dien Bien Phu.
Ačkoli Danang i letovisko Ba Na zůstaly v nekomunistické jižní části pod novou hranicí na 17. rovnoběžce, došlo po odchodu jeho francouzských obyvatel k neodvratnému zániku letoviska a z původních staveb nezbylo kromě zbytků základů, pohlcených džunglí, vůbec nic. Tato situace se radikálně změnila až v posledních letech, kdy díky uvolňování poměrů ve Vietnamu dochází i na čím dál velkolepější investice do cestovního ruchu. Tak se také zrodil nápad na znovuvýstavbu tohoto horského střediska, a to v duchu původní francouzské koloniální zástavby, ale samozřejmě doplněného nezbytným komfortem 21. století.
K tomuto komfortu patří samozřejmě také kapacitní, energeticky nenáročná a pohodlná doprava do takto vysoko položeného místa. Takovou dnes může zajistit jen kabinková lanovka, a tak padlo rozhodnutí investorů vybudovat právě tento, v této oblasti netradiční, dopravní systém. Lanovou dráhu, skládající se ze dvou nestejně dlouhých částí, vybudovala rakouská firma Doppelmayr, která má se stavbou lanových drah zkušenosti po celém světě.
Spodní část je systému 8 MGD, krátká horní část je systému 15 MGD. Spodní část je nositelka hned dvou světových rekordů v kategorii kabinkových lanovek, jedná se o nejdelší trať (5042,62 m) s nejvyšším převýšením (1291,81 m); oba tyto rekordy jsou zaneseny v Guinessově knize rekordů. Podrobnosti o provozu lanové dráhy lze nalézt na těchto odkazech: