• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » likvidace kalamity na „horním pacifiku“

Dne 25. června letošního roku zasáhla střední a východní Čechy ničivá vichřice, jakou do té doby nikdo ze zdejších nepamatoval. Druhý den byly patrné škody, které během cca 20 minut vichřice napáchala. Na mnoha železničních tratích a silnicích byl přerušen provoz, zejména v úsecích vedených lesy a údolími. Konkrétně v okresu Kutná Hora nebyl v provozu zhruba 20 hodin úsek trati mezi Ledečkem a Zručí nad Sázavou a též mezi Zručí a Zbraslavicemi. Na jinak poklidné trati, kde nákladní doprava postupně skomírá, nastal v dalších týdnech provoz takové intenzity, kterou údolí Sázavy pamatuje naposledy před čtyřiceti lety. V té době probíhala výstavba údolní nádrže Švihov (Želivka), která vyvolala značný přesun stavebního materiálu, přepravovaného pochopitelně po železnici. Nezřídka se zde setkalo až pět nákladních vlaků v jednu chvíli. Ucelené vlaky dovážely především říční písek z jižních Čech, kterým se zpevňovala hráz nádrže a dále stavebniny, hlavně cement. Trakci zajišťovaly tenkrát parní lokomotivy řady 524 a později 534.

Ale vraťme se na začátek letošního července. Po zmapování škod, zejména v lesích okolo Zruče nad Sázavou, vyšel najevo nebývalý rozsah škod, podle odhadu bylo zničeno nebo polámáno cca 60 000 m³ dřevní hmoty. Hned poté začal návoz těžební a vyvážecí techniky prakticky z ceĺé ČR. Pracovaly zde a dosud pracují harvestory a vyvážecí soupravy z Vimperka, Stříbra, Jiříkova, Hradce Králové nebo Brna. Návoz těžebních strojů, (tzv. uzlů, tedy sestavy 1 harvestor + 1 vyvážečka + dílna) se realizoval silniční dopravou na návěsech. Ve špičce zde pracuje 12 souprav, harvestory značek Timberjack, Ponsee Caribou, John Deere a Valmet, vyvážecí soupravy značek Timberjack, Terri a Norcar. Z vozového parku odvozových souprav zde jsou k vidění pouze moderní vozidla značek MAN (majitel LESS Bohdaneč), MB Actros (CE WOOD doprava a. s.), Scania (LZ Konopiště a Hanzalík). Z návěsů pak značky Lemex, SVAN nebo Schwarzmüller. Speciální silniční soupravy mohou dosahovat celkové hmotnosti až 52 t (výjimka pro vagónování u soupravy s tahačem i návěsem o 3 nápravách), samozřejmostí jsou výsuvné klanice.

Objem odvážené dřevní hmoty je značný a bez zapojení železniční dopravy by jej bylo možné zvládnout jen s velkými obtížemi. Nakládka dřeva je soustředěna v několika okolních stanicích, ale zdaleka největší objem manipulací probíhá ve Zruči nad Sázavou. Ve druhém červencovém týdnu začal návoz dřevní hmoty na místní nádraží, které nebylo na takové množství připraveno. Nakládka probíhá na cca 5 místech včetně bývalé vlečky Metrostavu a na složišti nyní patřícím společnosti ŠaS Dolní Kralovice. Během vrcholu nakládky se najednou ve stanici nacházelo až 50 vozů určených k nakládce dřeva. Z dalších stanic s nakládkou lze zmínit například Kácov a Ledeč nad Sázavou, ale také jinak většinou pusté Vlastějovice a Český Šternberk. Na okolních tratích se nakládá například v Trhovém Štěpánově, Zbraslavicích nebo Červených Janovicích.

Tratě v širším okolí Sázavy obsluhují pravidelně následující manipulační vlaky:

Trať Čerčany – Zruč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou
Mn 85201	Čerčany 6.06 – Zruč nad Sázavou 10.35; 1–5, lok. PP Čerčany
Mn 85201	Zruč nad Sázavou 11.49 – Havlíčkův Brod 16.16; 1–6, lok. PP Havlíčkův Brod
Mn 82500	Havlíčkův Brod 4.30 – Zruč nad Sázavou 10.02; 1–6, lok. PP Havlíčkův Brod
Mn 82500	Zruč n. S. 11.55 – Benešov u Prahy 17.47; 1–5 do Sázavy-Č. B.; 1–6 ze Sázavy-Č. B., lok. PP Čerčany
Mn 82530	Světlá nad Sázavou 8.46 – Ledeč nad Sázavou 9.14; 1–6
Mn 82533	Ledeč nad Sázavou 9.42 – Havlíčkův Brod 11.23; 1–6
Trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov
Mn 85541	Benešov u Prahy 6.20 – Trhový Štěpánov 8.47; 1–6
Mn 85540	Trhový Štěpánov 10.10 – Benešov u Prahy 12.08; 1–6
Trať Kolín – Ledečko
Mn 85030	Kolín 6.45 – Ledečko 9.17; do Uhlířských Janovic 1–6, dále 2, 4
Mn 85031	Ledečko 10.21 – Kolín 12.27; do Uhlířských Janovic 2,4, dále 1–6
Trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou
Mn 85011	Kutná Hora hl.n. 6.54 – Zbraslavice 8.38; 1, 3, 5
Mn 85010	Zbraslavice 10.58 – Kutná Hora hl.n. 12.33; 1, 3, 5

Původně trasované manipulační vlaky 82500 a 85201 nestačily zátěž ze Zruče při normativu zhruba 500 t směrem na Čerčany ani Světlou odvážet. Od 23. 7. tak začaly jezdit nepravidelně další nákladní vlaky, které jsou od 29. 7. vedeny v těchto relacích a rámcových časech:

Trať Čerčany – Zruč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou
Mn 1.nsl 82500	Havlíčkův Brod 22.45 – Zruč nad Sázavou 0.10; 1–6
Mn 1.nsl 82501	Zruč nad Sázavou 2.00 – Havlíčkův Brod 3.30; 2–7
Mn 82930	Benešov u Prahy 19.10 – Kácov 22.27; X
Mn 82931	Kácov 23.00 – Benešov u Prahy 0.55; X
Trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov
Mn 85945	Benešov u Prahy 1.25 – Trhový Štěpánov 3.25; 2–6
Mn 85944	Trhový Štěpánov 3.10 – Benešov u Prahy 4.10; 2–6

Vlak obsluhující Zruč nad Sázavou jezdí velice pravidelně, zatímco zbylé dva spoje vyjely dosud jen několikrát. Vlak z Havlíčkova Brodu je veden sestavou 2x 742 s dvojčlenným řízením z PJ Brno, jedná se o výkon dvou lokomotiv z manipulačních vlaků od Bystřice nad Pernštejnem a Velkého Meziříčí. V ostatních případech vlaky vede sólo lokomotiva řady 742.

Denní nakládka ve Zruči se postupně navyšovala na průměr cca 15–20 vozů, což odpovídá zhruba 900–1000 m³ dřevní hmoty. Na nakládce se nejvíce podílí společnost LESS Bohdaneč s naplánovaným objemem cca 50 000 m³ dřeva, dále pak Lesní závod Konopiště s 8000 m³ a firma Hanzalík s 5000 m³. Nakládka probíhá především do vysokostěnných a plošinových vozů ČD Cargo řad Eas nebo Roos. Z vozů ostatních vlastníků jsou nasazovány již tradičně vozy Eas AX Benet, Nacco a letošní novinkou jsou i nově dodávané vozy Eanos (Spedi-Trans Praha) z dvěstěkusové série, pocházející ze Srbska a dokončované v Trnavě. Z hlediska vhodnosti jednotlivých vozových řad pro odvoz kulatiny se nejlépe osvědčují pochopitelně vozy Roos, které jsou pro tento účel specielně konstruovány. Z vysokostěnných vozů mají nejrozšířenější vozy Eas menší ložnou délku, což ovšem v případě suroviny dodávané k českým zpracovatelům není tolik na závadu. Odběratelé totiž vyžadují v každém voze ložení pouze kulatinou jedné délky, v tomto případě 2 m (surovina pro vlákninu), 3, 4 nebo 5 m. U kapacitnějších vozů Eanos s ložnou délkou cca 14,50 m pak není možné optimálně využít jejich ložný objem.

Hlavní objemy vytěženého dřeva směřují k velkým zpracovatelům u nás a v Rakousku. Přibližně polovina objemu je odvážena přímo po silnici, a to především k domácím zpracovatelům, ale i do Rakouska. Mezi hlavní odběratele v Rakousku patří závody Donausäge Rudolf Rumplmayr v Ennsu, Holzindustrie Theresia Häupl GmbH Vöcklamarkt a Steyrermühl Sägewerks. Z domácích odběratelů dominuje Mondi Packaging ve Štětí a závody Stora Enso Timber v Plané u Mariánských Lázní a Ždírci nad Doubravou. Těžební práce mají ve výše uvedeném rozsahu, včetně železniční nakládky, pokračovat do září tohoto roku. Zavedené noční vlaky mají podle předpokladů jezdit do 6. 9.