© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Přeprava kamionů po železnici u většiny z nás asociuje především vlak Ro-La. Ovšem logicky je samozřejmě nutné i v rámci Evropy přepravovat nezanedbatelné objemy nově vyrobených nákladních vozidel z míst výroby k jednotlivým zákazníkům. Z pohledu Česka se takovéto přepravy po železnici uskutečňovaly především z míst výroby nákladních vozidel – v první řadě šlo o tradiční značky jako Avia, Liaz a Tatra. Po roce 1990 postupně klesaly jak celkové objemy výroby domácích výrobců v tomto sektoru, tak především expedice po železnici. V současnosti jediným výrobcem, expedujícím pravidelně nákladní vozidla po železnici, zůstává Tatra. V tomto případě je stále železnice využívána především při expedici do zámoří přes přístavy Hamburg a Bremerhaven a nebo na východ přes překládkové stanice Malaszevicze a Čierná n/T.
Vlastníkem speciálních vagónů pro přepravy rozměrnějších silničních vozidel (ale nejen jich) je německá firma Transwaggon. Kromě nových tatrovek lze na jejích vagónech občas zahlédnout i dodávková vozidla, zemědělské stroje, vojenské transporty, tramvaje apod. Ojedinělou záležitostí byl export dvou speciálních nákladních letištních vozidel. Vozidla repasovaná firmou ZODIAC EQUIPMENT z Českého Dubu byla naložena v Hodkovicích n/M a odeslána na voze Laads k zákazníkovi přes Čiernou n/T letos v srpnu.
Pro železnici ještě nepříznivější situace než v případě exportu panuje v případě importu nových nákladních vozidel. Zatímco po roce 1990 dochází k boomu u dovozů, a to jak vlivem útlumu domácí produkce, tak především vlivem růstu kamionové dopravy, železnice se na těchto dovozech účastní jen zanedbatelně. Až doposud se prakticky jednalo jen o dodávky, příp. lehká nákladní vozidla do 3,5 t. Představa např. vlaku loženého novými tahači spadá tak spíše do žánru sci-fi.
Nicméně i zde došlo díky všeobecnému nedostatku kapacity silničních dopravců na nejvytíženějších trasách k možnosti uplatnění železnice. Konkrétně firma Hödlmayr zajišťující distribuci produkce firmy Scania došla z výše zmíněných důvodů a vlivem kumulace exportu k rozhodnutí využít železnici formou ucelených vlaků. V tomto případě šlo o přepravu nových vozidel z nizozemského závodu ve Zwolle pro zákazníky ve střední Evropě. Automobilka ve Zwolle nepoužívá železnici k expedici minimálně od začátku 90. let a proto je vlastní železniční napojení již mimo provoz. K nakládce nových nákladních vozidel tak bylo nutné využít koleje nedaleké vojenské základny v t'Harde. První vlak byl naložen koncem října a směřován do rakouské stanice Schwertberg, kde se nachází přímo centrála firmy Hödlmayr a rovněž důležitý hub pro distribuci aut. Zde jsou snímky vlaku při pobytu v pohraniční stanici Venlo.
Druhý vlak byl naložen 1. 11. a cílovou stanicí byla česká Jeneč, tedy sídlo české pobočky firmy Hödlmayr. Vlak složený z 20 vozů firmy Transwaggon byl naložen cca 60 – 70 vozidly, především tahači. Neboť se jednalo o zásilky s překročenou ložnou mírou, musel být vlak na našem území trasován mimo omezující úseky, jaké představují tunely u Boletic a Nelahozevse. Vlak tak jel po trase Děčín – Ústí západ – Ústí Střekov – Všetaty – Kralupy n/Vlt – Kladno – Jeneč.
Do Jenče dorazil vlak 9. 11. v ranních hodinách. Přeprava tedy trvala téměř 9 dní a ani první vlak do Rakouska nejel o nic rychleji. Tento fakt, zapříčiněný především neúměrně dlouhými pobyty v nácestných stanicích v Německu a nepružností Railionu, samozřejmě příliš nepovzbudil ani automobilku, ani distributora v dalším využívaní železnice. I z celoevropského hlediska poměrně vzácná událost se tak zřejmě hned tak opakovat nebude.
Vzhledem k velikosti zásilky byla část vagonů ráno odstavena na zadní vlečkovou kolej v areálu firmy Hödlmayr. Tato kolej není normálně využívána již delší dobu. foto -djc- (4x) | |