Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 14. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 14. 12. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2918 Registrován: 5-2002 |
600mm > Já měl na mysli fotogalerii na stránkách MPŽ. Jsem se neúplně vyjádřil Jste vážně borci, já už mám bohužel takovéto "stachanovské" období za sebou a i když mě lákají do jiných spolků, tak už nechci |
Neregistrovaný host 193.86.175.218 |
K opravě "Henšlíka" MPŽ : je pravděpodobné, že původní kotel bude vystaven jako exponát. A co ostatní díly, např. budka je celá nová a podobně na tom budou i krycí plechy kotle apod. Skončí všechny původní, pro provoz již nevhodné díly ve šrotu? Nestálo by za to je nakonzervovat a vystavit spolu s kotlem, aby bylo vidět srovnání stavu původního a po opravě? I nesouvislé zbytky dílů třeba spojit pásovinou a vytvořit jakýsi skelet, jako se to dělá s neúplnými starověkými sochami? Mimo jiné proto, že spousta lidí si představuje, jakože stačí na oživované "pomníkovce" sem-tam něco zaflikovat, natřít, namazat, zatopit a už se jede... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10086 Registrován: 4-2003 |
Pepa_l |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Dv.r. - v žádném případě se nebude nic vyhazovat,alespoň ty větší díly jako je kotel, spodek vodní nádrže,budka vany,nepůvodní spřáhla a čelník rámu. Vše bude sloužit jako artefakty lokomotivy Henschel 12311/1913 !! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 7-2006 |
Ve vagonce v Dubaji je těsně před dokončením nový vagonek pro Rajnochovickou lesní železnici.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 10-2006 |
Robertcert + 600mm: Moc pěkná práce pánové |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 10-2006 |
Je to sice na 100% naprostá utopie, ale zkusím dát do pléna zajímavé diskuzní téma. Na kolik myslíte, že by tak vyšla přeprava mašinka z Argentiny? Nebo z jiných podobných států. Vím, že Angličani s tím nějaké zkušenosti mají, ale asi je to hodně o kontaktech a hlavně penězích. Zůstává pak otázkou jestli levněji nevyjde mašinka znovu postavená od Pánů z Kolína Co myslíte, určitě nejsem jediný co nad něčím podobným přemýšlel (kór když je známá poloha hned 3. 20 koňských Orenštajnek) |
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Nyplzet 785: Dřevěná bedna na míru ze zámoří řádově jednotky tisíc USD. 20stopý kontejner vyjde možná o něco levněji (ale stovky USD to skoro jistě nebudou). Když mi napíšeš způsob balení, vnější rozměry obalu, brutto váhu, místo odeslání a určení, zkusím ti to zjistit přesněji. |
Majkl007
|
|
Neregistrovaný host 78.102.91.56 |
Neví prosím někdo ze zdejších diskutérů, jak to aktuálně vypadá s provozem lesní železnice ve Vyhodě na Ukrajině? Jezdí se tam ještě, nebo ne? Našel jsem tuto stránku, kde je poslední zmínka o provozu z roku 2008, ale aktuálnější informace se mi nikde sehnat nepodařilo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 10-2006 |
hank: Jde samozřejmě pouze o zajímavou hypotézu (nepředpokládám potenciální prodejnost strojů, jde jen o dopravu) 4dx3vx2š [m] a váha 5 tun. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 8-2011 |
Ad. Lokomotiva z Argentiny. To ano, ale taková mašina, už je přeci jen nad kapacitu ISO 20 stop. Resp. je to moc velké zatížení na podlahu (jednoduše řečeno). Šlo by použít například plošinoví kontejner, pokud ovšem ne, roste samozřejmě prudce cena.
http://vezik.rajce.idnes.cz/
M.120 4, M.120 3, M.130 2 a 3, M.140 0 a 1 + M.11 0 = nejhezčí mašinky na světě. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
M.120_421 358: 20stopý kontejner by měl unést cca 21 tun, 40stopý asi 26 t. Jako povolené statické zatížení podlahy udávají výrobci/dodavatelé kontejnerů obvykle 250 - 2500 kg/m², takže na první nástřel by při vhodném uspořádání nákladu (tj. demontovaný kotel uložený vedle spodku) mohl mašinku podle Nyplzetova zadání unést. Pravda je, že jako důchodce už nemám volný přístup k normám (v tomhle absurdistánu si někdo z prodeje technických norem udělal pohádkový kšeft, ale běda, jak je někdo zkusí nedodržet... ), takže nevím (a už si nepamatuju), jak (nebo jestli vůbec) je definováno povolené dynamické zatížení. Platných norem ISO týkajících se kontejnerů je asi 7 (možná nevím o všech), tohle by měla řešit norma ISO 1496-1. Jistě sem chodí lepší odborníci, já jsem jen (teď už bývalý) objednatel kontejnerových přeprav, ale pořád se mám koho zeptat, což taky příští týden udělám, jestli se tu nenajde někdo rychlejší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3385 Registrován: 9-2005 |
Nic proti, ale spíše než přeprava je otázkou ta hlavní věc, kde co sehnat a za kolik? Když sem viděl na Jávě kolik strojů je odsouzeno k záhubě, neb jsou majetkem státních cukrovarů a není možné je odkoupit (byť se něco povedlo, ale stálo to mnoho času a ještě víc peněz), pak si myslím, že stavba repliky v českých podmínkách by byla daleko snazší, levnější a časově nenáročnější alternativa
Pár obrázků ode mne...
|
Rumun
|
|
Neregistrovaný host 78.45.76.62 |
M007: Jak to na Vyhodě vypadá teď nevím, ale v květnu to vypadalo takto: |
Moderátor Číslo příspěvku: 4632 Registrován: 10-2006 |
Ad. Jáva: Tip Danu Přibáňovi na cukrovar jsem dával já. Jsem moc rád, že se tam jeli podívat a profesionálně to zadokumentovali, a to nejen ze šoto-pohledu. V minulém roce už byl provoz parních mašinek radikálně omezen, na celém ostrově celkově na 4-5 ks loko na pevná paliva a obdobný počet akumulačních. Pára a polní úzké už se s masivním přílivem zahraničních investic a modernizací země stávají pomalu ale jistě minulostí i na Jávě.. Ad. Vyhoda: Podrobný článek o LŽ včetně popisu provozu a pojížděných větví byl uveřejněn v Dráze 7/2016 (od kolegy Pokorného, stav k březnu 2016).
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3332 Registrován: 7-2011 |
Nyplzet - Dudlan to kdysi počítal a došel ke zjištění, že do lodního kontejneru by se vešly dvě. Jednu by si nechal, druhou střelil a zaplatilo by mu to dopravu z Džávy... |
Majkl007
|
|
Neregistrovaný host 78.102.91.56 |
Rumun: hezká fotka, úzkokolejkomilnému oku velmi lahodící! Atmák: a co se tam zhruba píše, mohu-li se zeptat? Jezdí se každý den, nebo jen podle potřeby? |
baxi
|
|
Neregistrovaný host 46.149.119.226 |
Zdravim,vcera vecer bezel na CT art film Prilis hlucna samota ve kterem si strihla mensi roli parni lokomotiva BS 80,chtel bych se zeptat co za stroj by to mohl byt a kde to mohlo byti nataceno. A jeste jedna otazecka,kolik uvedenych stroju se u nas a na Slovensku vubec zachovalo,at provoznich ci neprovoznich. dikec za odpoved |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 4-2015 |
Majkl007: já to sice nečetl (Dráhu už nepovažuji za zajímavou ke koupi), ale mluvil jsem s autorem a co si matně vybavuji, tak se jezdí prakticky denně, nákladní vlaky a plus v letní sezóně i nějaké osobní. Čili velmi slušný provoz.
West code was broken.
|
Majkl007
|
|
Neregistrovaný host 78.102.91.56 |
Pružinskij: hmm, zajímavé, díky! Tak snad se do příštího léta nic nezmění... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2208 Registrován: 7-2005 |
ad baxi - někdy v minulosti se to tu již propíralo. Natáčelo se někde v Průhonickém parku. Z čističky v Praze Bubenči, kde byla deponována vozidla získáná různými lidmi z Královodvorských železáren, byla na natáčení odvezena všechna potřebná technika a postavena trať. Po natáčení opět odvezeno zpět... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1319 Registrován: 3-2006 |
Zdepa - ve "sračkárně" byla béeska co je dneska v jaroměřské topírně že? |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4329 Registrován: 1-2012 |
ad baxi - existující dochované BS 80: - ev.č. 4 ex MŠLZ je v Muzeu starých strojů Žamberk, soukr.majetek, neporovozní (výr.ČKD 2992/1951) - ev.č. 16 ex KŽ jezdí ve Zbýšově (důl Jindřich - Zastávka u B.), majetek NTM - v péči MPŽ, provozní (výr.ČKD 2958/1951) - ev.č. 10 ex KŽ jezdí Kolín-Sendražice - Býchory, majetek KŘD, provozní (výr.ČKD 2984/1951) - ev.č. 32 ex Horní Bříza č.4 je v Lužné u Rakovníka, soukr.majetek, neprovozní (výr.ČKD 3190/1951), rozchod 640 mm - ev.č. 1 ex KŽ je v Mladějově asi stále rozmontovaná, maj. MPD, neprovozní (výr.ČKD 3195/1951) - ev.č. 11 ex KŽ je v Chomutovském depozitáři, majetek NTM, neprovozní (výr.ČKD 2957/1951), rozchod stále 650 mm - ev.č. 15 ex KŽ je v Jaroměři v muzejním depu, majitel ji chce prodat. Je t.č. neprovozní (propadlé revize), ale snadno zprovoznitelná - opravovala ji před pár lety Výtopna Zlíchov. (výr. ČKD 3200/1951), rozchod stále 650 mm - ev.č. U 5 ex ŽD Bohumín je ve Zbýšově (areál důl Jindřich), majitel MPŽ, neprovozní vrak (výr. ČKD 971/1951). Rozchod 760 mm - označ. U 25.001 ex ev.č. 13 KŽ občas jezdí v Nitře na výstavišti Agrokomplex, majitel Slovenské polnohosp. muzeum, prozozní (výr. ČKD 2985/1951). Rozchod 760 mm. V Nitře mají navíc ještě asi 2 kotle coby exponáty a další fragmenty. Uvítám upřesnění. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4330 Registrován: 1-2012 |
Oprava: Ten vrak ve Zbýšově (ex pomník z železáren Bohumín) by měl mít výr.č. 2971/1951 - logicky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1328 Registrován: 12-2007 |
Frýdlant. V sobotu štrk, dnes výhybka: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 10-2006 |
Tratovak: tak veliká gratulace do Frýdlantu |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Tratovak: tak to je supr,jaký bude další postup a co vše budete klást !!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1442 Registrován: 1-2005 |
Tratovak - To jsou paradoxy, fakt... Rekonstrukcí se zabije propojení depa se stanicí, přičemž aby absurdní stav byl ještě zjevnější, tak se po letech začnou ve stanici dít věci. To ovšem neznamená, že nelze mít z takových věcí radost, to vůbec ne. Na možnost účasti na brigádě jsem se ptal, žel bez valnější odezvy. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Kotel z Henschla 12311/1913 začína v Kolíně dostávat svoji podobu,sestavené a svařené je topeniště,napasovaná je i raková stěna,skružen je i skříňový kotel do kterého se budou vrtat díry na rozpěrky.Vyrobená je dýmniční trubkovnice a kompletní válcový kotel,též už je vysoustružený pecní otvor! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1329 Registrován: 12-2007 |
Páni, ja "bojujem" na druhej strane ulice, ale áno,keď to tak pár týždňov pozorujem, tak je to celé ozaj také zvláštne. Ale držím im palce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2210 Registrován: 7-2005 |
dneska vyhybka a zítra už pojedeme.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 8-2015 |
Normálněrozchodné kiplory jsem ještě neviděl GB Kippax Collieries. Fleakingley. 1969 Pramen : https://www.facebook.com/groups/163976490369879/photos/ |
čmuchal
|
|
Neregistrovaný host 82.117.130.28 |
kwasi: jak to? Piko je vyrábělo na H0... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2635 Registrován: 2-2004 |
Když se tu teď řeší Frýdlant. Ta asfalto-cyklostezka na tělese Heřmaničky od strojírny do Heřmanic je už hotová věc?
http://badber.blog.cz/
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
čmuchal: V eNku jsou taky k sehnání, ale v reálu jsem to fakt ještě neviděl... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 9-2011 |
hank Doteraz som myslel, že tie "junior" modely sú úplne vycucané z prsta. V H0 to roky robia aj Fleischmann a Märklin... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 555 Registrován: 10-2003 |
Bočeli: Zatím si to tamní starostové přejí. Lidem je to tak nějak jedno, i když by raději úzkou(alespoň dle ohlasů lidí v muzeu). Ale to zná asi každý, kdo něco takového nemainstreamového dělá. Nejhorší je zbořit mýtus - že něco nejde. A taky nedat na každou kravinu na netu, která se tváří jako "zaručená zpráva" Cyklostezka má na úzkém tělese mnohá úskalí, které si její prosazovatelé neuvědomují. A jelikož (dle posledních informací http://www.denik.cz/liberecky-kraj/zrusenou-trat-z-frydlantu-do-h ermanic-nahradi-cyklostezka-20160912.html) to chtějí s asfaltem, tak je to za téměř stejný peníze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3340 Registrován: 7-2011 |
Kořka - no, já se bojím toho, že zatímco starostové budou spíše umět dosáhnout na nějaký unijní dotace, za který se do lesa naleje asfalt, tak spolek na nějaké dotace, za které by se do lesa vrátili koleje dosáhnout spíše umět nebude. A tím spíše, že zalejvat bejvalý tratě asfaltem je dneska IN a dosáhnout na podobnou dotaci relativně snadné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1320 Registrován: 3-2006 |
No, když by se dokázal spolek domluvit na společném tahání se starosty za dotační provaz, mohlo by se to podařit. Ono se dá využít i různých dotačních programů co se vejdou do škatulky "obnova venkova" nebo "turistický ruch" a podobně. U nás v dědině takhle nejen opravili téměř z ruiny bývalou hospodu aby z ní byla zase hospoda, obnovili dávno zaniklý rybník ale také ve spolupráci s okolními obcemi obnovili pár starých cest i se stromořadím a kapličkou na křižovatce cest. Ne na cyklostezku s asfaltem ale na regulérní obyčejnou polňačku. A že to vyšlo dohromady na pár desítek milionů. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Kdyby se někdo chtěl projít po trase lesní železnice v Čertižném, tak v přihrádce "Slovensko". |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Znovu složení po nátěrech + výroba a montáž nových stupaček. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2405 Registrován: 1-2006 |
600 mm : vypadá to moooc pěkně, jen tak dál |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3344 Registrován: 7-2011 |
600mm - krása a nádhera, ale - k těm stupačkám - má drobet obavu, jak na to tak koukám, že (hlavně) mokrá či zašpiněná podrážka po tom "kundaplechu" bude ošklivě klouzat. Hlavně ta spodní stupačka, kde je plech zahnutej dolů a tvoří oblou hranu (a následně by hrana podlahy budky mohla ošklivě kousnout do holeně či kolena). To já jen tak mezi řečí a po zkušenostech z praxe (jo, bolí to ). Ostatně jsou to vaše nohy... Elegantním řešením by mohlo být dát na tu hranu kousek dřeva, má to tak i spousta novějších dýzlů (MD2, BN30..), předpokládám, že víš o čem mluvím, sami to tam určitě máte (a dávalo se to tam přesně z těhle důvodů). |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Bobik - Plně Ti rozumím,ale bohužel už od výroby tam žádné dřevo nebylo,tudíž si budeme muset dávat většího majzla !! |
johnykiller
|
|
Neregistrovaný host 95.103.125.15 |
600 mm: Tá druhá fotka je z druhej svetovej vojny? Vyzerá to na nemecký vojenský transport. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 9-2011 |
johnykiller To je vojenská poľná železnica... http://dolnoslaskie.fotopolska.eu/452190,foto.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2211 Registrován: 7-2005 |
Ono to spíš patří k sousedům, ale tématicky sem. V roce 1925 se začal řešit vojenský projet spojení cvičiště na Chrudimce s volným prostorem pod Kunětickou horou cvičnou úzkou drahou. Do projednávání vstoupil civilní sektor a snažil se protlačit zveřejnění provozu na projektované dráze. Do toho však armáda nechtěla jít, obzvláť když se rozhodla, že jako cvičný bude používat jen rozchod 600 mm. Rozchodu 700 mm se zbaví (rozpůjčuje po vojenských skladech a prodá mimo armádu) a ten rozumný trošek rozchodu 760 mm zaskladní. V rámci jednání armáda přistoupila na zveřejnění jen pod podmínkou, že civilní sektor (město, okres, podnikatelé) podpoří stavb, a proto oslovila výrobce vozidel s poptávkou. Lokomotivy měla dodat Českomoravská nebo O&K, vozy Ringhoffer nebo Kopřivnice. Když přišly pobídky a ty přednesl zástupce armády na jednom z mnoha jednání, tak z toho civilní sektor velmi rychle vycouval. Ve spisech MNO jsou alespoň zachovány výkresy vozů, které Kopřivnice či Smíchov nabídnul. V případě Ringhoffera šlo o vozidla dodaná v roce 1906 a 1908 pro Jindřichův Hradec. Popisy jsou velmi zajímavé a mohly by sloužit pro případné restaurátorské práce. No a výkresy 1:10 ještě lepší. Jen jak je reprodukovat... (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Nyplzet 785 - 786: Sice to trvalo trochu dlouho, ale mám tady nástřel dopravného pro zámořskou dopravu z Argentiny do Evropy. Místo nakládky FOB (free on board) Buenos Aires, místo určení CFR (cost and freight) Bremerhaven. (Což znamená, že nejsou zahrnuty náklady na nalodění a vylodění, na případné skladování v přístavech ani na pojistné. Nicméně spediční služby, se kterými jsem v kontaktu, dokážou zajistit dopravu "z domu do domu" a když dostanou přesné zadání, tak nabídnou i přesnou cenu.) Kontejner ISO 20' - USD 860, 40'- USD 790 (obojí při stejné hmotnosti 5 t - 40stopý klasický kontejner je bůhvíproč levnější). Kdyby se to nevešlo na výšku, tak kontejner open-top (bez střechy) by byl při jinak stejných parametrech asi 3x dražší. I tak mě ale překvapilo, že to je dost levné. Vnitrozemská doprava po Evropě zajišťovaná českým dopravcem by mohla být za cca 25 - 30 Kč/km. V té Argentině nemám "ani ánunk". Doprava trvá různě, orientačně asi tak 3 týdny. Platnost kalkulace je do 31.12. t.r. Tenhle nástřel je zatím od jedné spedice, ještě mám slíbenou kalkulaci odjinud. Až to přijde, zase to sem vyvěsím. A jestli to někdo myslí vážně, dokážu to za mírný bakšiš zprostředkovat "natvrdo". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 10-2006 |
hank: Zajímavé děkuji. Ono na "tvrdo" je to pak už zajímavější. Člověk by tam musel zajet a činit přímo na místě, protože jsem zkoušel psát jakési organizaci, co se tváří jako hlava města, v jejímž obvodu se nacházejí hned 3 stroje, ale marně. Taková letenka, jen tak na okouknutí a informace, je už sama o sobě docela pálka (ovšem kdyby se člověk rozhoupal, tak to ještě jde, jen na to mít ty "koule" ). Mrzí mě, že tamní instituce nereaguje, ale zároveň je chápu . Bylo by hezké dotáhnout do Čech nějakou tu dvacetikoňku (Anglánům a Němsům mám pocit se přimo stejné stroje již povedlo dovézt). Třeba jednou, až nebudu vědět co s penězma, tak vyrazím do Argentiny na výlet . A kdybych nevěděl co s penězma, vyskytuje se zde někdo z šikovných pánů z První Kolínské, který by byl schopen říci nějakou přibližnou částku, kolik by tak dvacetikůň stál (nějaké informace typu JŠP = čti jeden šotouš povídal, existujou, ale otázka je jsou-li to relevantní informace)? |
To Zdepa
|
|
Neregistrovaný host 85.70.108.89 |
Zdepa 2211: Zajímavé materiály! Ty archiválie lze nalézt ve fondu 951 MNO v VHA, nebo se to dostalo do fondu MŽ v NA? Díky za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2212 Registrován: 7-2005 |
ad To Zdepa - citace - Vojenský ústřední archiv Praha (kasárna Ruzyně), fond MNO, technický odbor ročník 1925, karton 3669, spis sg.102-16/2-2. Výkresy z Kopřivnice ve skutečnosti Studénka a nejsou tak zajímavé. |
Majkl007
|
|
Neregistrovaný host 78.102.91.56 |
Kdyby někoho zde zajímaly úzké koleje ze vzdálenějších končin, tak si dovolím upozornit, že do vlákna Ostatní země jsem dal menší fotoreportáž z návštěvy velmi zajímavé úzkokolejky Humppila - Jokioinen ve Finsku z léta roku 2013. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Včerejší zkouška brzdy a chod kluzných nápravových ložisek,vše O.K. Jinak jen tak pro zajímavost,lokomotiva ujela cca po 60 letech svých prvních 5 km. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
I v Kolíně se usilovně pracuje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4006 Registrován: 5-2002 |
600 mm : Jste ho poslali ze Zbýšova samospádem ? Parádní práce a to ještě není všechno . |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Honza o : přesně tak BN 30 ho vyžduchala ke střelnici na horizonz a dále až na Ferdinanda už frčel sám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2328 Registrován: 7-2006 |
Aktuálně z cihelny Zeolit Kladno (poslední úzkorozchodný průmyslový systém v areálu Vojtěšské huti): - pece vyhasly v únoru 2016 - naposledy byla úzká použita cca před měsícem - jedna lokomotiva DH 120 (s modrým rámem) je již prodána a dostane se do dobrých rukou - druhá mašinka je rozebírána - i když to tak na první pohled nevypadá, tak areál rozhodně není rozkrádán, někteří bývalí zaměstnanci tam stále jsou jako ostraha - mají tam kamery - v areálu je mnoho cihel a podobných výrobků, které se nedaří prodat - některá zařízení a rozebíratelné stavby se rozprodávají - o další provozování cihelny nemá nikdo zájem - nenašel se kupec - v březnu příštího roku by měl jít areál do dražby jako parcela Nejspíš to tak koupí někdo bez zájmu zachování této unikátní industriální stavby. Postaví tam libovolnou novou halu a celá ta krása zanikne. Přitom z historického hlediska bude mít celý areál jako podobnou hodnotu jako jakékoliv jiné památky. Je velká škoda, že se to asi těžko zachová. Když to ještě fungovalo...
Nevěř každé informaci, kterou na internetu získáš !!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2223 Registrován: 1-2006 |
inu, klíčová pasáž zní: "v areálu je mnoho cihel a podobných výrobků, které se nedaří prodat" = |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 10-2005 |
V roce 2005 jsem delší dobu pobýval v Argentině s občasnými výjižďkami do Chile. Tehdy jsem ještě fotil na dia, jež léta ležela ve skříni, ale včera jsem prvně vyzkoušel nový skener. Zatím jsem úplný začátečník, ani přesně nevím, jak ty obrázky fyzicky čistit, takže je to takové, jaké je. Ale k těm obrázkům. Něco jako jsou JHMD pro nás, je pro chilské šotouše trať Talca (to zná každý milovník vína) - Constitución (městečko na pobřeží). Má rozchod 1000mm a nemá nic společného s někdejší rozsáhlou metrovou sítí na sever od Valparaisa. A tímto vláčkem jsem se tehdy projel, je to trať malebně se vinoucí nejdřív mezi vinicemi a později nepříliš obydlenou pahorkatinou směrem k moři. Používaná vozidla jsou původní dodaná na tuto trať počátkem 60. let, jsou označována Ferrostaal SB-56 ADIt, vyrobená u MAN 1962. Na své trati jezdí stále, i když v mezidobí tu byly např. i proslulé Schindlery z Transandina. V minulém roce EFE poptávaly v Evropě jejich náhradu, ale zatím to zřejmě je spíš hudba budoucnosti. A z Talcy na Alamedu (jižní nádraží Stga de Chile) mne odvezla moderní jednotka UTS 444, rychlostí až 140 km/h, koupená od RENFE, koncepce zřejmě podobné někdejšímu prototypu EM488.0, t.j. hnací, vložený a řídící vůz. A konečně jedna tak trochu také drážní zajímavost. Takhle vypadá horní stanice sedačkové lanovky, kterou se prohnala nikoli lavina, nýbrž láva - na Villarice v roce 1970. Já měl štěstí na její klidnější období. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 10-2005 |
Nyplzet: "hank: Člověk by tam musel zajet a činit přímo na místě, protože jsem zkoušel psát jakési organizaci, co se tváří jako hlava města, v jejímž obvodu se nacházejí hned 3 stroje, ale marně. " Nechci vás odrazovat, ale jak tak trochu znám argentinské reálie, bez osobní návštěvy, solidní španělštiny, lokálního spolupracovníka a trpělivosti to asi nepůjde. Jinými slovy, když se vám podaří do toho trochu proniknout, jde téměř vše, když zůstanete na povrchu, nedosáhnete nic. A taky jinak to půjde v Patagonii, jinak na pampách a jinak na severu |