Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » JHMD (Jindřichohradecké místní dráhy) a Osoblažka » Archiv diskuse JHMD (Jindřichohradecké místní d... do 30. 10. 2016

Archiv diskuse JHMD (Jindřichohradecké místní d... do 30. 10. 2016

dolů

autor	příspěvek
plavec	Pondělí, 17. října 2016 - 23:56:30
Neregistrovaný host 78.156.147.86	Když už tu byla řeč o tom jízdným, tak jsem si všiml, že z Obrataně do J.H to vyjde levnějc. Loni 44kč, letos jen 36kč . Ale pravda, tuhle relaci jede asi málokdo.
kolotuk2	Úterý, 18. října 2016 - 07:48:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 1-2013	ad.Lovětín - Keramička Hlubokodol: lokomotivy -původní Ferrovia F10/1H -BN30R /bez budky/ vyřezena v 70.-tých letech -BN30R /s budkou/ Rozárka provozní do konce provozu -BN30 /ex. Rašelina Borkovice - pouze na náhradní díly ad. Uran: -doprava kyvadlově z dolu Okrouhlá Radouň přes Novou Včelnici, Nekrasín, Jarošov na nakládací rampu Kamenný Malíkov - pro posun zde T334 a T211 AUTA - soupravy Š706 s vlekem a T148 dempr.......
Tompe	Úterý, 18. října 2016 - 08:14:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 9-2016	Dovolím si zde doplnit pár fotek z vlečky v Lovětíně z roku 2013 těsně před uklizením podvalníků. Také jeden záběr na pilíře mostu do keramičky. Další méně zajímavé fotky http://tompe.rajce.idnes.cz/Jindrichohradecke_uzkorozchodky_09/
PŘÍSNĚ TAJNÉ 2 !!	Úterý, 18. října 2016 - 13:40:48
Neregistrovaný host 37.188.143.25	Brožura: 100 let trati Jihlava-Veselí nad Lužnicí 1887-1987; Autor textu Vladimír Klimeš; Vydala ZP ČSVTS ve spolupráci se ZV ROH Pobočného lok. depa Veselí nad Lužnicí. Str. 21: Jak je vidět už z názvu stanice, jsme oproti Jihlávce opět o pár desítek metrů níže a trať zdraví řeka. I tady však řádil sníh v roce 1947, i když zadržel pouze jeden nákladní vlak. Než vjedeme do Jarošova, projíždíme výhybnou Kamenný Malíkov, jejíž osudy stojí za zmínku. Býval zde strážní domek č. 24, u nějž byla v létech 1943-44 položena druhá kolej, jež údajně měla sloužit vojenské dopravě. Plnila však účel jen velmi krátce a pak zůstala opuštěna. V roce 1957 bylo strážní stanoviště změněno na hlásku, už s názvem Kamenný Malíkov. Opuštěná kolej byla opravena v roce 1960, a z hlásky se stala výhybna, v níž sloužili výpravčí a výhybkáři. To však nebyla poslední změna: už v roce 1962 zde bylo dáno do provozu reléové zabezpečovací zařízení, které bylo v pozdějších letech doplněno v obou sousedních úsecích reléovým poloautoblokem RPH. Modernizace však pokračovala dále. Léta 1976-79 patřila výstavbě vlečky Uranových dolů přímo k výhybně. Za tím účelem byla také rozšířena silnice z Jarošova až k vlečce. Stavbu provádělo Železniční stavitelství pod vedením s. Nikodéma a v září 1979 byla vlečka dána do provozu. V samostatném Jarošově započala v roce 1967 výstavba další koleje (v pořadí třetí) a současně vlečky pro nově budované obilní silo. Na novém kolejišti byl zahájen provoz v r. 1968 v září, na vlečce pak v březnu 1973. V témže roce bylo i v Jarošově zprovozněno zabezpečovací zařízení.
PŘÍSNĚ TAJNÉ 3 !!	Úterý, 18. října 2016 - 13:44:34
Neregistrovaný host 37.188.143.25	Když už se tu konečně diskutuje o něčem přínosném - nemá někdo další info o vlečce v Kamenném Malíkově a také fotografie ? Data likvidace lokomotiv a vytrhání vlečky ? Pamatuji vraky obou lokomotiv - první zmizela matně pamatuji T 211, T 334 zde poté ještě nějaký čas stála ...
Hungry_bear	Úterý, 18. října 2016 - 14:24:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2144 Registrován: 1-2006	Když chcete pro manipulační kolej ve vyhybně používat název "vlečka", váš boj. tady je na mapě - na bílém placu je ještě vidět, kde stála násypka, taktéž kde byla nyní už vythaná kolej. Veškerý posun spočíval v popotahování ráno přistavené soupravy Wap/Sa podle násypky, než večer zase plná odjela.
Kadlos	Úterý, 18. října 2016 - 14:35:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 2-2009	Ta manipulační kolej byla zrušena tuším v roce 1998
PŘÍSNĚ TAJNÉ 4 !!	Úterý, 18. října 2016 - 14:43:53
Neregistrovaný host 37.188.143.25	Název vlečka - viz text pana Klimeše výše, též autora několika knih ... Manipulační kolej = majetek dráhy. Vlečka = kolejiště jiného subjektu, třeba i v délce jen několika metrů ...
kolotuk2	Úterý, 18. října 2016 - 14:51:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 1-2013	T334.0545https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2388711
Hungry_bear	Úterý, 18. října 2016 - 15:08:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2145 Registrován: 1-2006	Vlečka = kolejiště jiného subjektu, třeba i v délce jen několika metrů ... To ano - reagoval jsem především na formulaci "Léta 1976-79 patřila výstavbě vlečky Uranových dolů přímo k výhybně.", ze které dnes kdekdo reálií neznalý snadno vyvodí megastavbu od dolu až k dráze místo pársetmetrové koleje ve vyhybně.
Brr	Úterý, 18. října 2016 - 15:45:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2989 Registrován: 5-2002	Mimochodem, když jsme u té terminologie - nestane se výhybna s možností nakládání vozů stanicí?
Wool	Úterý, 18. října 2016 - 16:32:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 1-2005	Brr - par. 1 písm. c) vyhl. č. 173/1995 Sb. Jsou-li v ní poskytovány stanovené přepravní služby...
Mladějov	Úterý, 18. října 2016 - 18:42:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8875 Registrován: 3-2007	Ale to byli soudruzi lišáci, nakládat ve výhybně, tedy bez nežádoucí pozornosti veřejnosti. Mmch je krásně vidět, jak vznikají fámy (viz ten Lovětín s nakládkou uranové rudy, v Hradci by to překládali nejspíš lopatou a pěkně svítili, v zástavbě by to nemělo chybu) a s tou vlečkou je to také pěkně zavádějící, děkuji HB za objasnění, zajímavé téma. Když jsme u toho uranu, tak "drahé kamení" (dobový žel. slangový název přeprav uranové rudy) jezdilo také Brniště-Nymburk město (tam přepřah na 2x123)- Praha Malešice-Benešov (zpět do dieslu) - výh. Nemanice - Dívčice. Rozhodně celá 80. léta.
750371	Úterý, 18. října 2016 - 19:12:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11206 Registrován: 9-2007	Než vznikla vlečka Brniště - Stráž, tak se "bláto" vozilo ze Stráže auty přes město do Mimoně, kde se to na pův.trati nakládalo na vlaky. Nic nikdy nesvítilo, pokud to není obohacené, je to vlastně neškodné. s Ropidem na věčné časy...ámen...
Hungry_bear	Úterý, 18. října 2016 - 19:45:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2146 Registrován: 1-2006	a s tou vlečkou je to také pěkně zavádějící Bohužel, takové zavádějící formulace se v tehdejších textech hojně objevují v rámci utajování (čtenáři, domysli si z náznaku nesmysl) viz ten Lovětín s nakládkou uranové rudy Časově vzato se tam v začátku něco do dvouosých uhláků nakládat mohlo, proti pozdějšímu plnému provozu v množství "vzorku". Důl byl otevřen v roce 1972, nakládací kolej v K.Malíkově dokončena roku 1979 - než se ověřila výtěžnost, byla nejspíš teoreticky zvažována jak 1435mm vlečka z J.Hradce (která by Obrataňku doslova vymazala z mapy), tak pouhé nakládací místo na 1435mm v dosahu náklaďáků. pokud to není obohacené, je to vlastně neškodné Omyl - vdechnutý prach je ruskou ruletou, rakovina plic jackpotem.
750371	Úterý, 18. října 2016 - 19:54:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11207 Registrován: 9-2007	Jenže pokud se to ložilo do otevřených náklaďáků, vozilo X km přes města, skladovalo na volné ploše atd. pak by rakovinu v 80 letech musela mít většina obyvatel. Nevím, tohle znám z vyprávění. Defakto stejný případ jako zde. s Ropidem na věčné časy...ámen...
kolotuk2	Úterý, 18. října 2016 - 20:15:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 1-2013	-důl byl otevřen po roce 1972, ale to ještě neznamená, že se hned těží..... -do Malíkova se autama jezdilo daleko dřív, než je uváděno..... -kdo jste někdy alespoň viděl cestičku k nádraží v Lovětíně, musíte se zasmát při pomyšlení, jak se tudy prodírá trambus, nedejbože s vlekem, nakládat nebylo ani kde, navíc na překladiště 760/600 žádná příjezdová cesta nevede. Fakt jsem o tom nikdy neslyšel ani nic neviděl!!!! PS - včelničák 1963-1997....
Hungry_bear	Úterý, 18. října 2016 - 21:02:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2147 Registrován: 1-2006	ad Brniště - Dívčice: ten byl v pomůckách GVD "maskován" jako PO vlak písku alternativně z Mimoňě nebo Jestřebí pro Slévárnu Č.Budějovice, alternativně Týnec nad Sázavou, alternativně Dívčice - poprvé jako pravidelný v GVD 1972/3 (tenkrát opravdu často coby písek z Jestřebí směr Nymburk přech.) ad K.Malíkov - Dívčice: jako pravidelný je tento pár Vn/Pn poprvé v GVD 1981/2, předtím byl pp.
VIA	Úterý, 18. října 2016 - 21:10:27
Neregistrovaný host 78.80.72.120	Velmi zajímavé čtení, to, co sem teď všichni píšete. Jinak já jsem taky skoro místní, mí předci žili v JH, Radounce, Žďáru u N. Včelnice... akorát v letech cca 1400 - 1890. Chystám se tam na vycházku s genealogickým zaměřením. Takže já jen poslouchám s otevřenou pusou a nemohu nic potvrdit, ani vyvrátit. Jen snad pamatuji tu rosničku v K. Malíkově. Co se přepravy radioaktivního materiálu týče, tak mám z dětství (1984+/-) vzpomínku, že jsem jednou viděl v obyčejnem vlaku vagon, který byl jako rajka, ale bez cibulí, bylo to ve vlaku a na tom symboly radioaktivity a nápisy, tenkrát mi to nic neříkalo.
Světu MÍR !!!	Úterý, 18. října 2016 - 21:17:02
Neregistrovaný host 37.188.156.24	Srdečně Vás zdravím, pánové. Všichni dostanete pochvalu za příspěvky k věci. Ale Hungry Bear pak zvláště , jelikož se mírně přiblížil...no nebudeme předbíhat děj událostí. Tak tedy : Manipulační plocha v Kamenném Malíkově o ploše 40 x 40m, zpevněná kamennou drtí s potahem živičným z 60%, 40% povrch kamenná drť. Podružná budova se zázemím pro pracovní směnu. Příjezdová cesta o délce 400m od sjezdu z hlavní silnice Jarošov n. N. - Popelín a dále...Ostatní vybavení zde bylo již naznačeno. Manipulační kolej( prosím opravte mne, pokud ten výraz není správný) vybavena standartním stožárovým osvětlením dle vzoru ČSD. Dovolím si zde malé srovnání s tím Lovětínem: Nakládková plocha Kamenný malíkov 1600m2, Lovětín ve stejné epoše manipulační plocha 1700m2 ( nestála tam ještě hala připomínám). K. Malíkov příjezdová cesta od sjezdu ze silnice 400m pouze vyštěrkovaná jednosměrná v začátku klikatící se, Lovětínská ,,alej,, cca 150m štětovaná jednosměrná poměrně šírší než v KM. Příjezdové poměry silniční v celkovém měřítku v relaci OR - KM jsou dlouhá vzdálenost, klikatící se úzká silnice, mnoho průjezdů obcemi. Relace silniční OR - LOV. je kratší vzdálenost, minimální průjezdy obcí, minimálně čumilů... To by v tom byl čert, abychom nepřišli na to jak to vlastně bylo, že Hungry Beare - nebyl by tam nějaký sešiťák co se vozilo, mimo oštěpků z Lovětína, v normálněrozchodných vozech alá podvalník po vyložení na hlubokodolské vlečce jako vytěžovák ? Tedy ne v uzavřených, ty byly loženy např. velmi potřebným zařízení v keramické verzi. Tedy zde Kamenný Malíkov památného dne 18.10. roku 2016.
kolotuk2	Úterý, 18. října 2016 - 21:43:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 1-2013	-no tak tedy ještě k Lovětínu: situace před stavbou haly JHMD zcela neměnná - budeme se bavit o inkriminovaném období: v rádoby nákladovém prostoru nádraží stále stejné /výborné/ letní jabloně, studna atd. Rozhodně žádný náznak stop po jakékoli nakládce, Zátěž se vozila jen na překladiště keramičky - tam uhlí a kaolín, zpět hotové výrobky v zetkách. Píšu to záměrně pohledem projíždějícího lajka, aby každý diskutující, který tudy onehdá projížděl zavzpomínal a udělal si obrázek o popsaných konspiračních teorií. Pokud se mi podaří najít a okopírovat články, které poměrně pravidelně vycházely v Novovčelnickém zpravodaji, kde mimojiné vycházely články o životě na dole dám je sem. Hlavně se tam uvádí rozbor závodní dopravy, kde popisuje kolik a jaká vozidla důl používá na dopravu do K.M., nebo na dopravu materiálu do dolu , především z Hradce. Berte to jako pokud možno objaktivní pohled celoživotního příznivce úzkokolejky a rozhodně ne jako důvod k hádkám, jak je tady dobrým zvykem....
Parmezano	Úterý, 18. října 2016 - 21:43:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2169 Registrován: 5-2008	Rád bych ještě připoměl, že se taky nakládalo v Kralicích nad Oslavou
Hungry_bear	Úterý, 18. října 2016 - 21:59:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2148 Registrován: 1-2006	Milín, Chodová Planá, Rožná
plavec	Středa, 19. října 2016 - 00:21:04
Neregistrovaný host 78.156.147.86	Jojo vlečku v Lovětíně jsem si taky před pár lety prošel - Zajímavá především tahle fotka - vypadalo to, že si ta příroda ty podvalníky bere pod svou ochranu http://plavec111.rajce.idnes.cz/Vlecka_Lovetin_obec_Nekrasin_24.1 1_2013#detail_podvozku_vlecka_2.jpg Jinak odkaz na všechny fotky - http://plavec111.rajce.idnes.cz/Vlecka_Lovetin_obec_Nekrasin_24.1 1_2013
Krumpolc	Středa, 19. října 2016 - 15:15:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2342 Registrován: 8-2008	705.918 Včelnička 21.3.2012 Os 211 Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/ Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ ..............................................................
Světu MÍR !	Středa, 19. října 2016 - 18:47:37
Neregistrovaný host 37.188.187.59	koloťuk2 čp 77: cestička k nádraží v Lovětíně, úsměv nad prodírajícím se trambusem...Velmi dobrá příjezdová cesta zpevněná štětem, šířka ne menší než jiné normované cesty k drážním objektům. Stav dnešní odpovídá stavu z popisovaného období - v současnosti zde běžně jezdí Tatry 815 s návěsy dřeva, kamiony s tříosovým návěsem pro lesní štěpky, zemědělská technika hospodařícího družstva - traktory s velkoobjem. vozy senážními, kukuřičné kombajny s nasazenou lištou. Projíždějí zcela bez problémů a nejsou menší než trambus s vlekem. Ten sem ovšem jezdil většinou sólo. bod 2 - navíc k překladišti 760/600 žádná cesta nevede ... V popisovaném období naší nakládky vedou na překladiště 760/600 dvě cesty. První od přejezdu se silnicí Lovětín -Jarošov, kopírujíc lesík a u první výhybky drážky 600 vchází do areálu. Druhá- tzv. stará jarošovská cesta také od přejezdu( ale z druhé strany) ve směru přímém a vchází do lesíka, kde v oblouku překoná úzkorozchodku 760 a jsme u bývalé výsypky rozbitých květináčů a toaletních mís, které nepřežily překládku. Ještě jsem nevzpomenul třetí cestu, též starou jarošovsko - lovětínskou spojku, což je přístup od Lovětína potažmo i odbočka cesty k nádraží. Celkem tedy tři přístupy. Použití překladiště 760/600 jsem ale nikde neuváděl pro potřeby nakládky komodit z a do dolů v Okrouhlé Radouni - zde asi nepochopeno, nebo nesprávně. Na Vaši fotodokumentaci se budu těšit !
Mladějov	Středa, 19. října 2016 - 19:17:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8881 Registrován: 3-2007	No a co se tedy a v kterém období vozilo z Lovětína ? Uranová ruda ? Proč to prostě nenapíšete, nevysvětlíte a jen nesmyslně přiživujete jakési tajemno ? Nejsem zde sám, kdo nevěří nějaké systematické nakládce uranové rudy v Lovětíně, nejspíše ani nesystematické. V jakých vozech by se to vozilo, když na úzkou mohly na podvalnících pouze dvounápravové nákladní vozy normálního rozchodu ? Tohle se za bolševika řešilo ucelenkou a ne nechávat potulovat rudu někde po manipulákách. Z důvodů bezpečnostních i strategických. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
honzaklonfar	Středa, 19. října 2016 - 19:41:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 6-2016	Já jsem cca před měsícem Lovětínem směrem k nádraží jel na kole. Ta silnice by zmíněné zatížení nemohla vydržet, odbočka k nádraží (viz https://mapy.cz/letecka?x=15.0493144&y=49.2023955&z=19) by se rozpadla při prvním větším dešti. Také posloužím fotografií těch kiplor (které teď ovšem stojí mezi depem a staniční budovou, ne u vlečky)
Kadlos	Středa, 19. října 2016 - 21:03:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 748 Registrován: 2-2009	Tak můžu potvrdit ten dnes už snesený přejezd mezi lovětínskou silnicí a první výhybkou, byť nejsem jeho pamětník. Kdysi jsme pracovali v lese v tom místě tak mi to děda říkal že tam kdysi bejval přejezd (a určitý náznaky tam jsou dodnes) a ta třetí cesta (stará jarošovsko-lovětínská spojka) už dneska v podstatě nikam nevede. Začíná u cesty k nádraží, vede po okraji mýho lesa, přes koleje kolem bejvalý cihelny kterou stavěl můj prapraděda (ta chalupa u nádraží) dál cesta vede do Farskýho lesa (nebo se mu taky říká Rejtlí) ale v Rejtlí ta cesta taky končí (nebo spíš na tělese drážky na Hlubokodol takže se dá tudy projít k mostu drážky přes Kameničku). Je fakt že kdysi vedla až do Jarošova ale to už dávno není pravda. A taková ta prohlubeň (nebo spíš proláklina) co je vidět vlevo před přejezdem a vpravo od haly tak to je bejvalá hliněnka, která dřív patřila k cihelně. A když už se tu vzpomíná na zaniklý cesty do Jarošova, tak ještě jedna cesta vedla přímo z Lovětína kolem stodoly v poli přes Luží kde je přejezd dodnes ale za přejezdem taky cesta končí. Dřív vedla stráněma, kde byla přes Kameničku lávka a cesta pokračovala směrem k Hlubokodolu. Ještě táta tudy chodil s kamaráday pěšky do Jarošova na zábavy, ale lávka už tam dávno není a ani ta cesta k Hlubokodolu. Zbyla pouze pěšina stráněmi k louce u řeky, kudy jezdíme s traktorem pro dříví
Cogwheel	Čtvrtek, 20. října 2016 - 13:09:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4257 Registrován: 1-2012	Čím se také zabývá Centrum dopravního výzkumu v Brně: https://invenio.nusl.cz/record/204334/files/nusl-204334_1.pdf Možná některé v tomto obsáhlém materiálu popisované metodiky a PC-aplikace pro zjišťování průběhu zaniklých cest budou zdejším badatelům užitečné.
Borovička	Čtvrtek, 20. října 2016 - 14:39:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7438 Registrován: 5-2002	Pro účely sledování reliktů starých cest a souvisejících objektů je dostačující hustota bodů 3 až 4 laserové body na 1 m2. - no moc odborná práce to asi nebude...
Světu MÍR!!!	Čtvrtek, 20. října 2016 - 18:40:39
Neregistrovaný host 37.188.186.195	Ještě dříve, než se začal stavět Radouńský důl, probíhal zde velmi intenzivní geologický průzkum. Pracovala zde mobilní vrtací souprava sovětské provenience a produkovala vzorky -vývrty zeminy a hornin. Jsou to takové dlouhé válce , v nichž je v řezu vidět co je tam dole. Toto se ukládá do dřevěných přepravek a odesílá k rozboru do laboratoří. V té době samozřejmě ještě nestála dvorní laboratoř přímo v areálu dolu - jelikož to důl vlastně nebyl zatím - ale vše se odesílalo určitý čas do centrálních laboratoří onoho podniku. Bylo toho pěkné množství a tak časem někoho napadlo, že by to šlo železnicí. Ale zas né tak mnoho, aby se pro to vyplatil vagon - navíc v těžko odhadnutelných intervalech. Takže stratégové naplánovali a přišel rozkaz, že se mohou k tomuto účelu využít podle potřeby vyprázdněné uhláky z Hlubokodolského překladiště vracející se převážně nevyužité oním směrem. No, takže se na slavném nádraží Lovětín, občas objevil tajemný automobil se dvěma chlapíky majíc přeložit svýma rukame tyto bedýnky. Geologická parta měla tak trochu privilegia a nikdo to moc nehlídal, protože vše bylo jasně dané centrálním plánováním a vlastně vše muselo být splněno na 100%. Dále zde byla privilegia tak trochu mazácká že si někdo mohl dovolit mírně více než popsané. Tak se jezdilo nejen na překladiště, zlehka se upravovala trasa ( úspora nafty, svačinky v Jarošově, koupání v rybníčku a děvčata). Zkrátka zlaté staré časy našeho mládí. Zde je tedy popravdě sděleno ono tajemství překládky uranu v Lovětíně. Nikoliv kyvadlové soupravy, žádné tisíce kubíků, žádné bagry v Lovětíně, žádná rozpadlá cesta k nádraží, žádné ozářené vesnice, atomový popílek apod. Oním vyprávěním vlastních zkušeností je tedy dáno za pravdu panu redaktoru z novin, že Lovětín a prostředí úzkokolejek v dávné době pomohlo oddálit jejich likvidaci. Že se vše časem rychle měnilo, to prostě bylo způsobeno požadavky té doby. Za věcné příspěvky k dané problematice děkuji a tímto končím své vstupy na zdejší vlákno. S pozdravem František Závozník - doprovod uranového vozidla.
Mladějov	Čtvrtek, 20. října 2016 - 20:46:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8884 Registrován: 3-2007	Zde je tedy popravdě sděleno ono tajemství překládky uranu v Lovětíně. Nikoliv kyvadlové soupravy, žádné tisíce kubíků, žádné bagry v Lovětíně, žádná rozpadlá cesta k nádraží, No to se dalo předpokládat, že to nebude nějaké senzační odhalení Ale díky za zpestření této rubriky a malý historický exkurs.
JVM	Čtvrtek, 20. října 2016 - 21:42:43
Neregistrovaný host 88.102.63.151	Světu mír: Já Vám děkuji za historii těžby uranu a vše okolo přepravy. Přestože se zajímám o úzkokolejky už pomalu čtyřicet let, tak toto je pro mně novum. Proto ještě jednou děkuji za rozšíření mých vědomostí. Opravdu děkuji.
David Hanousek	Čtvrtek, 20. října 2016 - 22:57:51
Neregistrovaný host 185.71.41.199	Nevíte někdo prosím Vás jaká čouda pojede do Nové Bystřice v sobotu 29.10.2016?
Okolojedoucí	Pátek, 21. října 2016 - 05:52:17
Neregistrovaný host 89.203.212.123	Asi PX48, přece jen moc toho pojízdného není a Účko se musí před prodejem šetřit
kolotuk2	Pátek, 21. října 2016 - 08:52:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 1-2013	..........a v Hlubokodle se pod zástěrkou výroby keramiky uran upravoval, zatímco tamtéž vyrobené ponorky na jaderný pohon byly zkoušeny v říčce Kameničce... /taky je pěkná O Smolíčkovi/
Filípek	Pátek, 21. října 2016 - 09:07:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 12-2013	Může mi tu prosím někdo poskytnout informace jestli a jak jezdí TU do a z Obrataně- na čem jezdí ponorky a kde tučka. Na ZP není řazení vlaků. A kde a kdy lze na JHMD vidět nákladní vlak , jestli ještě. Předem díky
Haschischschachtel	Pátek, 21. října 2016 - 14:36:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 7-2015	Filípek: řekl bych, že co je dostupné to jede. Želpage toto nemůže obsáhnout. Nákladní vlak zřídka nepravidelně jen večer do Kunžaku. Na Obrataň je nákladní doprava úspěšně zlikvidovaná
Filípek	Pátek, 21. října 2016 - 15:53:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 12-2013	díky, takže to může být tak 50 na 50 co přijede...
Mad_noodle	Sobota, 22. října 2016 - 16:03:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 9-2008	No řekněme si to takto: pokud se něco nezměnilo, tak je momentálně jízdy schopná jedna jediná M27. Takže v týdnu při turnosové potřebě tří strojů pro obrataňskou větev to vychází na: Obrataň 1xM27 + 2x T47, N.Bystřice 1xT47. O víkendu to bude na Obrataňce skutečně 50:50 - jeden oběh M27, jeden T47, Bystřice jako v týdnu. Nákladní zhruba jak říká Haschischschachtel - většinou dvakrát týdně Mn do/z Kunžaku ve večerních hodinách.
UšoPlesk	Sobota, 22. října 2016 - 22:33:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 4-2015	No, Mn do Kunžaku jede vždy po posledním osobáku do JH. Resp. mašina z posledního Os pravidelně veme vozy a jede do Kunžaku. Pokud chceš vědět, kdy pojedou, tak nejjednoduší je se zeptat jednoho z fírů na Tučkách, jestli neví, kdy s tím pojedou. Ty to ví skoro vždy... https://www.flickr.com/photos/134752257@N04/
Tinhi	Úterý, 25. října 2016 - 09:54:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2247 Registrován: 12-2007	Včerejší odpolední Jindřichův Hradec <font color="ff0000">T47.011 - 705.911-6</font><font color="000000"></font> Chválkov 30.srpen 2016
JVM	Úterý, 25. října 2016 - 10:23:18
Neregistrovaný host 88.102.63.151	Tinhi: kampak jede ta cisterna? To už tady dlouho nebylo. Díky.
Aleš_Liesk.	Úterý, 25. října 2016 - 10:55:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4343 Registrován: 9-2011	JVM: podívejte se na tu cisternu pořádně a bude vám to snad jasný.
JVM	Úterý, 25. října 2016 - 11:48:54
Neregistrovaný host 88.102.63.151	Jo, jsem blbej, díky.
Hašišák	Úterý, 25. října 2016 - 17:12:40
Neregistrovaný host 178.255.168.83	Já bych tu Hašišbednu nezvedal tak vysoko. Aby se nezlomila vejpůl.
pnzs	Středa, 26. října 2016 - 01:19:50
Neregistrovaný host 83.208.109.6	Tinhy: Nejsou ty podvaly na druhý fotce náhodou zkušební prototypy (ne pro motorák)?
Párař	Sobota, 29. října 2016 - 19:27:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 12-2010	Kamarád z Německa píše teď nějakou knížku o saských úzkokolejkách a má tam kapitolu o Heřmaničce. Potřeboval by vědět, kdy u FOD došlo k přeznačení nákladních vozů na systém ČSD a kdy byly provozní čísla těchto vozů zvýšena o 500. Ví o tom někdo něco?
Turista_762	Sobota, 29. října 2016 - 21:06:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1755 Registrován: 4-2011	Jak dnes dojela para? Na tom listí to muselo byt super.
hank	Sobota, 29. října 2016 - 21:51:57
Neregistrovaný host 91.228.45.252	Párař 79: Ke zvýšení čísel o 500 došlo v roce 1924, spolu s přeznačením označení dráhy z FrBB na FOD. Od 1. 1. 1925 nuceně převzaly provoz na dráze ČSD, akcie byly státu předány v lednu 1935 a nové provozní předpisy ČSD byly pro dráhu vydány v srpnu 1935, takže se dá předpokládat, že nejpozději po tomto termínu byly přeznačeny i vozy. (Dodávka 5 vysokostěnných vozů Va/u 4427 až 4431 z České Lípy v r. 1931 proběhla ještě pod čísly FOD 801 až 805.) Doporuč svému kamarádovi tento pramen: Čada,Just, Kunt, Sedláček - Úzkorozchodná místní dráha Frýdlant v Čechách - Heřmanice, VYDOL Litoměřice/Chlumec n. Cidlinou 2000, ISBN 80-902706-2-X/80-902396-4-1
NcdQoe	Sobota, 29. října 2016 - 23:58:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2016	Dojela do NB se zpožděním 70 minut. Ano, na listí to super opravdu bylo! Než koleje, spíše klouzačka! Z NB odjezd až 16.15, kvůli připravenému programu ze Senotína do Kaprouna, kt. byl v důsledku zpoždění lehce pozdržen. Za Jindřiší tlačila 19 páru do Blažejova, křižování v Senotíně, na zpáteční cestě křižování v Hůrkách. Bylo plno, lidé vcelku příjemní, jen již v půli cesty začalo docházet občerstvení - především RUM odkaz - fotky
Kořka	Neděle, 30. října 2016 - 00:00:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 10-2003	párař: jj, případně se dotyčný může obrátit na spolek.fod@seznam.cz
ádiós	Neděle, 30. října 2016 - 09:28:36
Neregistrovaný host 178.23.219.2	NcdQoe: " Bylo plno, lidé vcelku příjemní, jen již v půli cesty začalo docházet občerstvení - především RUM " .......není divu,že oranizace okolo občerstvení byla "zmamlasená"!Borec dosadil do obchodního oddělení odborníka na slovo vzatého! A "vzatý",to teda je! To Vám spolehlivě a bez nadsázky potvrdí 99,9% zaměstnanců.
Párař	Neděle, 30. října 2016 - 12:09:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 12-2010	Kořka: Domluví se s nimi německy?
Union_pacific	Neděle, 30. října 2016 - 19:58:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5252 Registrován: 11-2009	T 47.001 ..1960 http://jarda56.rajce.idnes.cz/
Hungry_bear	Neděle, 30. října 2016 - 20:22:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2151 Registrován: 1-2006	Tož J.Hradec v GVD 1959/60: k tomu na staničním posunu 1435mm jedna lokomotiva řady 414.0 (od 22:23 do 3:34 hlídána zaměstnancem strojové stanice J.Hradec)
JVM	Neděle, 30. října 2016 - 22:40:28
Neregistrovaný host 88.102.63.151	Union pacific: tak to je opravdu unikát. Díky.
Pan Růžový	Neděle, 30. října 2016 - 23:10:47
Neregistrovaný host 178.23.219.11	Hungry_bear Co je na 5. km "Stap"? a proč je směrem na Obrataň (2. obrázek) Nová Bystřice??
Šmajchl	Neděle, 30. října 2016 - 23:40:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 9-2011	Stap odhaduji už neexistující vlečku Jitku Protože se na obě tratě vyjíždí od depa z Jindřichova Hradce stejným směrem. Pokud by se do Nové Bystřice jezdilo pokračováním současné kusé koleje u autobusáku, byl by Jindřichův Hradec uprostřed a obě tratě oddělené.

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru