Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 09. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 09. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 9-2015 |
Nejsem si jistý, jak je to s kupováním jízdenek u průvodčího ve vlaku. Rád bych jel z KútyGr do Brna na nějaký zbytek v KMB, ale z Brna do Prahy za akční jízdenku. Prodá mi ji před Brnem? Bude/má chtít pisné? Předem díky moc za info. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12045 Registrován: 5-2002 |
Podroužek: takže výsledek je, že z toho vím úplný prd No a ten výsledek vznikl právě proto, že "právě proto jsou brzdící váhy značeny v tunách, aby se obyčejnými kupeckými počty došlo k ..." - prostě při zjednodušování výpočtu brzdicích schopností vlaku až na ty kupecký počty byly fyzikální děje v brzdách znásilněny tak brutálně, že se s tím teď nic jinýho než ta litina počítat pořádně nedá - i proto "osobně u vozů s kotoučovou brzdou těmto údajům nevěříte díky jejich konstrukci a tomu materiálu". Prostě se zjednodušením je to jako s lékem a jedem: když někomu něco servíruju zjednodušeně, tak mu tím do určité rozumné míry toho zjednodušení pomáhám, ale když tu míru přeženu, tak na něm páchám zločin. Ohledně toho mého zarytí (které bylo ale směřováno spíš k Practicusovi než k Vám): až tak si to neberte, ono je to holt někdy těžký a jeden si tu připadá jak u blbejch na dvorečku. Už několikrát v minulosti se tu brzdicí váhy a brzdicí procenta vysvětlovaly, ale vše marno. Před pár dny přišel tuším Johny11 s teorií, že je to nějaký pozůstatek dřívější soustavy jednotek, tak jsme mu to vyvrátili. Pak si to přihasíte Vy s tím, že nemůže být 1 t = 1 kN, protože 1 kg = 9.81 N, Aleš Vám vysvětlí, že mícháte hrušky s jabkama, a já tady napíšu, jak se k tomu (podle všeho prozatímnímu) zjednodušení vlastně došlo. Načež to dorazí Practicus s tím, že si hrušky s jabkama plete naopak Aleš - no neposral byste se z toho? A teď si tady dovolím udělat jednu soukromou prognózu: Po vyhubení litinových špalků (který je na západ od Šumavy už hoooodně dlouho na pochodu) se tabulky nahradí jinými, kde se bude psát, že na spádu do X promile je potřeba 1 kN na každých Y tun zajišťované hmotnosti (čistě orientačně udrží 1 kN 1 tunu na 100 promile, ale určitě tam budou nějaký bezpečnostní přirážky). A nějakejch 10-20 let potom se něčím nahradí i brzdicí procenta, protože po vymizení litiny už nebude potřeba tahat na noze kouli hausnumer, který tu litinu rovnaly do něčeho použitelného. Překvapivě pak zas na mašinách a vozech budou jen tři čísla pro G, P a R a nějaký P120 a R160 zmizí v propadlišti dějin včetně pravidel, kdy se co započítává... |
Veselák
|
|
Neregistrovaný host 92.62.225.94 |
Hajnej: Prdlajs, mazání okolků je přece otázka bezpečnosti proti vykolejení (umožňuje větší poměr Q/Y).Radši už toho nech, co věta, to další hlubina Tvých neznalostí Tak nikdo tady nezpochybňuje teorii kolem "síly šplhací" a s tím související bezpečnosti proti vykolejení, ale přesvědčovat Oldcerryho o tom, že jsme dodatečně montovali mazání nákolků na dost širokou škálu hnacích vozidel kvůli nebezpečí vykolejení, to jste při Vašem vzdělání trochu přestřelil né? Víte, kdy se na řadu S 458.0 montovalo ve Veselí nad Lužnicí mázání? V druhé polovině osmdesátých let, kdy byly turnusovány na osobákách do Jihlavy a byly "ímrvére" ostrý. Ale žádná nám nikdy předtím z důvodu chybějícího mazání nevykolejila. A na veselské Sergeje se už v polovině sedmdesátých let dávalo primitivní knotové mazání a víte proč? Protože jezdily na jihlavské, traťmistr řičel jak opařenej, oblouky totálně projetý a mašiny ostrý ... Ale věřte, žádný Sergej nám do kukuřičnýho pole nevypochodoval kvůli vysoké "šplhací síle". Nebo jste si snad myslel, že tyhle a další řady lokomotiv té doby měly z výroby mazání okolků? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8724 Registrován: 3-2007 |
U blbejch na dvorečku ? Hm.. Jinak se nediv odporu třeba Oldčeryho při současné situaci, kdy se nepřetržitě všechno komplikuje a prostě není moc prostoru na nějakou osvětu tohoto typu, ba je to třeba v osobce tvrdě odmítáno z nejvyšších míst. Já bych si ten systém představoval úplně jinak, na to jsem ale malej pán. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 10-2009 |
Pane Hajnej, pane Aleši, kluci. Do smrti dobrý. P. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3424 Registrován: 4-2009 |
pokud narazím na údaj ruční brzdy, který je uveden pouze v kN, budu považovat ruční brzdu za neupotřebitelnou Pane kolego, sním jednu ze svých čepic pokud na takový vůz narazíte. Vězte, že se kN teprve začínají zavádět* a "ruční tuny" zatím nikdo nezrušil. Takže si s paní Haan děláte úplně zbytečné starosti. Více zítra, nyní prchám honit zvěř po cyklostezkách. *) Mimochodem, kolik vozů s doplněnými kN jste již potkal? Zatím jsou v menšině
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12049 Registrován: 5-2002 |
Veselák: S 458.0 ... byly turnusovány na osobákách do Jihlavy a byly "ímrvére" ostrý. Sergeje ... protože jezdily na jihlavské Takže jak vidno v daném případě je to dáno konkrétní tratí s oblouky malých poloměrů, neboli primárně ani materiál kolejnic, ani materiál kol. žádný Sergej nám do kukuřičnýho pole nevypochodoval kvůli vysoké "šplhací síle" Pokud jezdil podle kulatejch rychlostníků, tak to bylo opravdu nepravděpodobné... Navíc dneska už máme nedostatek převýšení ne 100 mm jako tenkrát, ale 130 mm (horní rychlostníky), takže důvod mazat kvůli Q/Y je o to větší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2254 Registrován: 2-2010 |
Němec_z_ova: "Pane kolego, sním jednu ze svých čepic pokud na takový vůz narazíte. Vězte, že se kN teprve začínají zavádět* a "ruční tuny" zatím nikdo nezrušil. Takže si s paní Haan děláte úplně zbytečné starosti. Více zítra, nyní prchám honit zvěř po cyklostezkách. *) Mimochodem, kolik vozů s doplněnými kN jste již potkal? Zatím jsou v menšině" V mém příspěvku 2246 dne 19.9. jsem k tomu chtěla říct jen toto (přičemž jsem měla na mysli právě tu budoucnost): "a co když tam v budoucnu ty brzdicí váhy nebudou uvedeny v tunách, ale velikost brzdicího účinku bude vyjádřena jen v kN? To se bude muset změnit řada předpisů." A to není starost, ale konstatování. Pak už se debata rozvíjela dál-pořád ve velmi zajímavou a poučnou. |
Veselák
|
|
Neregistrovaný host 92.62.225.94 |
Hajnej: Takže jak vidno v daném případě je to dáno konkrétní tratí s oblouky malých poloměrů, neboli primárně ani materiál kolejnic, ani materiál kol. V tom s Vámi na 100% souhlasím, že problém je ve stavebních parametrech tratí a nikoliv v materiálu kolejnic, resp. kol. Nicméně toto konstatování nemění vůbec nic na tom, že na určité řady vozidel se mazání okolků tehdy dosazovalo primárně kvůli vysokému opotřebení a nikoliv kvůli bezpečnosti proti vykolejení. Mimochodem, tu teorii (o které mluvil Oldcerry) o "souboji" v dobách hlubokého socialismu, jestli bude tvrdší materiál na kolech nebo na kolejnicích, jsem při studiu (taktéž za hlubokého socialismu) slyšel od našeho dávno zesnulého pana (tehdy soudruha) profesora. A to jsem prosím studoval na jiném ústavu než Oldcerry. Nicméně jsem se tím už nikdy více nezabýval, takže to nemohu nijak a ničím doložit a sám nevím, jak reálné nebo nereálné základy toto tvrzení má (aneb je to agentura JPPP - jeden pan profesor povídal ). |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7175 Registrován: 1-2007 |
Co pamatuju, zvažovalo se ohledně tvrdosti kolo - kolejnice zdali je levnější soustružit, příp. navařovat a soustružit kola, nebo měnit kolejnice v obloucích. Lokomotiváři byli samozřejmě pro tvrdá kola, traťováci "jen přes naše mrtvoly". Kompromis - mázání nákolků a mazníky v obloucích. Podle mne, toto bylo prvotní, řešení možnosti vyšinutí druhotné. Ale to je jen můj názor.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12050 Registrován: 5-2002 |
Veselák: Nicméně toto konstatování nemění vůbec nic na tom, že na určité řady vozidel se mazání okolků tehdy dosazovalo primárně kvůli vysokému opotřebení a nikoliv kvůli bezpečnosti proti vykolejení. Pokud jsme se minuli jak v období, tak v obecné/lokální platnosti, tak byly ty důvody logicky různé. Nicméně dnes je to mazání všeobecně opravdu především o té BPV a teprve místně o opotřebení - koneckonců na profláknutých místech se mazníky dávají i dnes, třeba okolo Brandýsa nad Orlicí. BmbČ: Lokomotiváři byli samozřejmě pro tvrdá kola, traťováci "jen přes naše mrtvoly". Kdysi mi někdo říkal, že nejtvrdší kolejnice byly na ATE neboli ÚTD (ústecko - teplické). Důvod byl prostý: tato dráha neměla vlastní vozy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7301 Registrován: 5-2002 |
Důvod byl prostý: tato dráha neměla vlastní vozy... Ale prosím Tě. Čím by to uhlí vozila? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2016 |
Zdravím. už delší dobu přemýšlím nad prací strojvedoucího. Ale nevím, jestli by mě přijali. Jaké jsou podmínky? Můžete mi někdo poradit? |
Starý Vlk
|
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Nevím to přesně, ale nepoužívala ATE-ÚTD vozy majitelů vleček? Také jsem to slyšel, že nějaký čas opravdu měla jen tratě a lokomotivy, vozy byly přepravců. Ale je to dávno a nic oficiálního. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5612 Registrován: 8-2007 |
Petr2:už delší dobu přemýšlím nad prací strojvedoucího. Ale nevím, jestli by mě přijali. Jaké jsou podmínky? Dnes vezmou každého,který projde vstupní lékařskou prohlídkou a je vyučen v nějakém technickém oboru,nebo má jakoukoli maturitu. Ideální je maturita elektro/strojní a znalost německého jazyka.O takového se dopravci porvou. Hlavní je ovšem zájem,protože výcvik je asi rok dlouhý a v tom velké množství nových poznatků,které se musí adept naučit a uspět u mnoha zkoušek. |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
pozor, musíte mít maturitu v oboru elektro, strojní, stavební, či dopravní, jinak Vám drážní uřad nevydá licenci |
Blbec
|
|
Neregistrovaný host 85.70.254.88 |
Blbost. než něco napíšeš, přečti si zákon. Je sice skutečností, že někteří vedoucí (vím o pár z ČDC) jdou v požadavcích nad rámec zákona, ale to nic nemění na tom, že licenci dostane člověk VYUČENÝ v oboru elektro, dopravním, strojním či stavebním nebo JAKÝKOLIV maturant.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5613 Registrován: 8-2007 |
Tak to je.V zácviku jsou vyučení opraváři zemědělských strojů,maturanti z hotelové školy..... |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Blbec - opravdu? borec byl vyučen jako řezník, pak si dodělal maturu a drážní úřad mu tu licenci stejně nedal, i když měl všechny zkoušky hotový, tak jak je to tedy možné? |
AveKaros
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 9-2014 |
Zdravím, opět se chci zde na něco zeptat: Když vypustíte ze vzduchojemů na vozidle (mašina i vůz) vzduch, dojde k zabrždění a ruční/střadačová brzda slouží "pouze" k zajištění, nebo je vozidlo odbržděno a ruční/střadačová brzda tedy musí pochopitelně být použita?
Další přezdívky: ad8am(70)/Trollik/Xuren(17)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 4-2014 |
Practicus: Osobně znám dva strojvedoucí co nemají ani maturitu a dělají strojvedoucí u ČD. Jeden v DKV Praha, druhý DKV Česká Třebová. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12053 Registrován: 5-2002 |
PŠ: Čím by to uhlí vozila? Cizíma vozama. Ale už je to dávno, co jsem to slyšel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7302 Registrován: 5-2002 |
Sice tomu nevěřím ani za mák, ale nemohu to zpochybnit. Kromě Šindlauerovy Transverzálky jsem v archívu žádnou knihu o ATE nenalezl a na webu je to taky bída. |
Starý Vlk
|
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Vzdělání strojvedoucích: Vyučení ve strojním či el.oboru (mám ho v rodině-mechanik mot. lokomotiv u ČD), jakákoli maturita (znám dvě strojvedoucí s ekonomickou školou, dále také lesníka s maturitou, ale není to u ČD). Všichni mají licenci, vydanou DÚ po r.2010. |
Chary
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2222 Registrován: 3-2010 |
Předpokládám, že to je tak kacířská myšlenka, že se echt kovaní praštění kolejnicí ani neodvažují jen pomyslet, ale... nejsou skutečné dovednosti jaksi důležitější, než nějaký papír? Jakože i maturant z hotelovky může být lepší strojvedoucí, než inženýr z FELu? Pravda, nejsem zrovna otec Fura, ale už jsem viděl hodně lidí, kteří měli na něco papír a v tom oboru byli na zabití, a lidi, kteří původně měli papír úplně na něco jinýho, a v oboru byli zlatí. Ale jak píšu, kovaní to asi nepřipustí, že?
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách.
|
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
K12V170DR - jo, před cca 5-ti lety to ještě šlo, teď prej už ne |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
no, ono se to taky každou chvíli mění, jednou je to tak, podruhé jinak |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Chary - to nemusíš 2x říkat, já i kolega Podroužek zná jednoho inženýra, a dokud žil jeden cvičák, tak ten do tratě nesměl, a když se řekne jeho jméno, většinou všichni (včetně vl. čet) obracejí oči v sloup ono jde spíš o to, aby člověk měl nějaký ty technický základy (a znich pak při nějaký závadě může vycházet) - aby ten dotyčný nebyl jen ovladač, ale aspoň něco o tom věděl a neptal se jak v 5-tý třídě v hodině fyziky |
plácalovi rychlokvaš
|
|
Neregistrovaný host 217.160.129.213 |
Practicus, přestaň už blbě dřystat ty svoje prej. Není nic jednoduššího než si na webu DU najít telefonní seznam a zavolat přímo na odd.řidičáků/licencí, jak je to podle zákona. Šéfuje tomu kamarádka, manželka kolegy a tvoje spiklenecké výmysly rozhodně nepotvrdí. |
Ant. Adam
|
|
Neregistrovaný host 89.103.53.193 |
Vozy ATE: Společnost vlastnila...140krytých vozů, 7708 uhláků atd. To vše ing. Bek Atlas lokomotiv, díl Soukromé dráhy str. 11. Další počty v publikaci K. Zeithammer: Lokomotivy ÚTD o postupném nákupu strojů a vozů touto společností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 4-2014 |
Practicus: Jeden nastupoval 2013, druhý 2016 Prostě u ČD stačí výučák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 9-2015 |
Tak to zkusím ještě jednou: Nejsem si jistý, jak je to s kupováním jízdenek u průvodčího ve vlaku. Rád bych jel z KútyGr do Brna na nějaký zbytek v KMB, ale z Brna do Prahy za akční jízdenku. Prodá mi ji před Brnem? Bude/má chtít pisné? Předem díky moc za info. ..když už to ta brzdařská diskuze lehce znepřehlednila; ostatně nejsem si jistý, jestli patří do tohohle tématu; ostatně nejsem si jistý ani její úrovní, když jeden napíše, že "1 kg neodpovídá 1 N, ale 10 N", načež ten druhý (údajně chytřejší) vůbec nepochopí, co se mu sděluje, a místo toho se začne navážet do toho prvního z nějakého nesouvisejícího důvodu. PS: nejsem moc jedovatej? |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
plácalovi rychlokvaš - jasně, držet hubu a krok - tak proč tomu dotyčnýmu ta licence nebyla vydána a teď dělá v Tišnově posunovače? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12061 Registrován: 5-2002 |
MZv: ostatně nejsem si jistý ani její úrovní Pane kolego, tady se jen sklízí důsledky cca 150 starého rozhodnutí "udělejte to nějak, aby to pochopila i stará Blažková". Důsledkem je, že se něco sice udává v tunách, ale nemá to vůbec význam tíhy té tuny, takže ten "správný" převod 1 kg = 10N je zcela mimózní. Pro lepší pochopení si zkuste představit jednotku "rohožkovej metrák", která odpovídá síle potřebné k vlečení metrákového chlapa stojícího na rohožce. Odpovídá tato jednotka 100 N nebo 1 kN...? Prodá mi ji před Brnem? Mám jakýsi nepříjemný pocit, že se akční jízdenka dá koupit jen a pouze z její výchozí stanice - aspoň mně se onehdá nepodařilo rozdělit Vranovice - Praha na neakční do Brna a akční z Brna, protože to v těch Vranovicích nešlo vydat. Z toho by mi plynulo, že by to průvodčímu nemělo jít buď vůbec anebo s pisným. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4277 Registrován: 9-2011 |
rohožkovej metrák Ještě bych doporučil definovat jednotku "písečnej metrák", jež odpovídá síle potřebné k vlečení metrákového chlapa stojícího v písku, a "ledovej metrák", která odpovídá síle potřebné k vlečení metrákového chlapa stojícího v tanečních polobotkách s koženou podrážkou na upravené ledové ploše. No a teď můžeme směle komparovat identické malvice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 12-2007 |
Už jsem pochopil o co jde. Ukázka jak se to přepočítává. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3426 Registrován: 4-2009 |
121019: Na tom nic není: 1 litinobrzdotuna je rovna 1,86 kN 1 plastobrzdotuna má pro změnu 1,01 kN Časem se možná vyjeví i rozdíly mezi jednotlivými materiály nekovových špalků. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 12-2007 |
Němec_z_ova: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 2-2014 |
Němec z ova; je možné uvést konkrétní předpis, normu, vyhlášku nebo cokoliv kde je převod řešený nebo jde o prostou trojčlenku z obrázku? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12067 Registrován: 5-2002 |
Já jsem si hned říkal, že jakmile se shromáždí dostatečná sbírka konkrétních hodnot, tak se rozsvítí i praktikům... |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3427 Registrován: 4-2009 |
Hund: V případě litiny spíše o devítičlenku Teď vážně, když se podíváte na úvodní snímky kolegy 121019, tak jde o tu samou hodnotu. A jelikož to tak má Rakušák (či Němec) a stejně tak ve dvou případech Slovák, tak už nepůjde o náhodu. Hajnej: Já vám s Alešem věřil, jen se mi nedostávalo těch hodnot. Zatím potkávám vozy s "šeptající" brzdou bez doplněných kN.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8747 Registrován: 3-2007 |
OK, ale já musím opakovat znova tu svojí otázku : Chápu, že se udělá přepočet dle matroše zdrží atd, ale proč teda si tohle neřeší "vnitřně" a nepřepočtou se ty skutečné kN na t a to se nenapatronuje podle vzoru r = ypsilon t ????? (a jiná hodnota, než tam je teď, přece kdyby někdo měnil materiál zdrží (litina, L, LL..) tak se stejně vůz přeznačuje ?? Rozumíte, jak to myslím ? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3428 Registrován: 4-2009 |
Oldcerry: Chtěl jsem Ti tu původně vylíčit, jak ten přílepek článku 37 dokulhal do předpisu v 15/1. Ale tady si s tím dal práci někdo jiný. Příznaky tepelně namáhaných dvojkolí jsem v té době pozoroval na vlastní oči Docela přesvědčeně píšeš, že se to slušnému strojvedoucímu nemohlo stát. Stále si to myslíš? Během krátkého období provozování vozů ř. Sgnss a Hbbillnss bylo nadměrným tepelným zatížením celkem poškozeno cca 180 celistvých kol, které je nutno vyřadit z provozu a nahradit novými . Je to cca 8 % všech celistvých kol nákladních železničních vozů dopravního režimu SS. Nebo si jen od vlaku "prchnul" dřív, než stačili vozmistři vylézt z kutlochu? Ovšem je zajímavé, že v naší KVs3-B už takový text nemůžu najít
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
prag
|
|
Neregistrovaný host 37.48.32.54 |
Já si třeba "ruční brzdící tunu" představit neumim, ale když vidim kN, tak je mi jasný že to udrží tunu ma sklonu 100 promile. Nebo deset tun na deseti promile. To je fyzika ze základky, ostatně už to tady zmiňoval nedavno Hajnej. Takže přepočet utažených brzd vs váha vlaku vs spád je jasnej a jednoduchej. Možná proto? A rohožkovej metrák je dobrej koncept, akorát dost fatálně závisí na tom, jestli je pod rohožkou laminátová plavačka nebo hrubozrnej beton, to by asi nešlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 2-2014 |
Němec_z_ova; věřím Hajnýmu, i třeba vašemu přepočtu ale pokud nebudu mít oficiálně napsané že takto mohu přepočítávat a zda nebude třeba u nekovu stanovená nějaká limitni hmotnost nebo síla, tak myslím jde o pouhou doměnku i když velmi logickou. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3429 Registrován: 4-2009 |
Hund: Skutečné hodnoty uvádí Hajnej již tady. A tu vyhlášku či Směrnici se pokusím zjistit. Jen co v depu potkám někoho z oddělení tažených vozidel.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 2-2014 |
Němec_z_ova; u Němce vám nevěřím ani trochu. Vůz co je vyzbrojený litinu má brzdnou sílu v tunách a v žádném případě se nenavyšuje přes kN. Jedna t= jeden kN ne víc. Údaj v kN je uváděn jen u nekovu protože stejný vůz s litinou a nekovem „podrží“ úplně jinou zátěž. |
Martin2
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3540 Registrován: 8-2005 |
ad Němec_z_ova: zajímavý odkaz, ale v rovině příčin je spíš spekulativní (především pro Hajného: nic nerozporuju a nevyžaduju jeho reakci). Škoda, že ten samý člověk nenapsal pojednání třeba o dva roky později, kdy vozy dlouhodobě jezdily v ucelených soupravách, případně se nasadil ten limitní ventil, o počtech tepelně poznamenaných dvojkolích, zda došlo k poklesu a přitom se do nastavení brzdy nešahalo. Případně zda se stahovaly i data z rychloměrů o stylu jízdy. Docela mne tam zaujala zmínka o dlouhodobé jízdě s přibržděným vozem. Nemusí to být jen o sklonech, ale i o brzdičích co máme na mašinách. Však ty problémy známe už z kloubových kontejneráků, co blbě povolovaly. Když byl brzdič v hodně dobré kondici (spíš BSE), tak to v pohodě povolilo bez ohledu na stupeň zabrzdění. Když byl průměrnej nebo horší brzdič, tak člověk musí dát po zabrzdění neutrální polohu, aby si vozy vzaly z potrubí tolik vzduchu kolik chtěly a pak po odbrzdění vůz v pohodě povolil. Jo a možná ta zmínka o vozech v režimu SS z KvS3 vypadla proto, že se našla příčina někde jinde, kdo ví... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1286 Registrován: 8-2010 |
ad Hund: Litina drží do 40 promile (minimálně tabulkově), nekov u čtyřosáku pouze do 25 promile (= 1/2 toho, co litina), ale u článkových vozů - např. Sggrrs - jen do 13 promile a to je v porovnání s litinou už fakt celkem málo... A to je pořád vysoký součinitel tření - špalky typu "K" - nejčastěji Cosid 810, ale teď na Innotransu jsem poprvé viděl CoFren C333. Kolik "dává" nízkotučnej špalek "LL" si netroufám ani naznačovat/odhadovat.... Podle DB je to ale stejný numero..zajímavé... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12072 Registrován: 5-2002 |
ML: proč teda si tohle neřeší "vnitřně" a nepřepočtou se ty skutečné kN na t a to se nenapatronuje podle vzoru r = ypsilon t ????? Protože tuny jsou ponovu vyhrazeny jedině a pouze brzdicí váze a ta vyjadřuje toliko schopnost zastavit vlak z určité rychlosti na určité dráze, kdežto se schopností zajistit soupravu neměla nic společného (vždy byla spíš náhradním měřítkem). M2: Však ty problémy známe už z kloubových kontejneráků, co blbě povolovaly. To je až následek - ony blbě povolovaly proto, že jim špatně naskočily rozváděče. Prvotní příčina je v tom, že jednorozváděčové kontišpagety jsou na samé hranici toho, co dokáže ufoukat zrychlovací komora, takže zatímco ostatní soupravy z kratších vozů houšť osazené rozváděči si ještě dokáží poradit s nedostatečným snížením tlaku, tyhle špagety už ne. Docela zajímavého srovnání se mi dostalo letos v Lotyšsku, kde tamní předpisy nařizují první "zoubek" poměrně velký, zejména na naše zvyklosti. Závisí to na třech parametrech a pro zajímavost to sem plácnu: * léto rovina ložený/prázdný: 0.7/0.5 bar, * zima rovina ložený/prázdný: 0.9/0.7 bar, * léto hory ložený/prázdný: 0.9/0.9 bar, * zima hory ložený/prázdný: 1.0/1.0 bar, * opakované brzdění do 1 minuty po odbrzdění: o 0.3 bar více (jsou to jednorázově povolující brzdy). |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Hajnej - proto se na ty "východní" vozy nařizovalo nastavit tlak v HP na 5,5bar |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Martin2 - proto při úplným odbrždění dám na vteřinu, či dvě, švih, aby ta talková vlna, co se pak šíří potrubím s těmi rozvaděči pohla, zvlášť, když je brzdič lenošnej a poslední 2 desetiny dorovnává i 5min. po jeho přestavení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7304 Registrován: 5-2002 |
Martin2 - proto při úplným odbrždění dám na vteřinu, či dvě, švih, aby ta talková vlna, co se pak šíří potrubím s těmi rozvaděči pohla, zvlášť, když je brzdič lenošnej a poslední 2 desetiny dorovnává i 5min. po jeho přestavení Nízkotlaké přebití je podstatně rozumnější. Proč asi není na moderních lokomotivách vysokotlaký švih? Co já se naběhal v letech 2002 - 2003 po vozech, když jsem začal jezdit v Německu. Od té doby u mě švih neexistuje. Problém rozvaděčů: není třeba brzdit o 1 bar a podobné návody. Úplně stačí vždy nechat dokončit již započatý úkon. Tedy pokud jsem již šáhl na brzdič, tak jej musím nechat v poloze, než dokončí svou práci (než to vysyčí) a pak teprve mohu odbrzdit. A jde tím bez problému brzdit i na "první zoubek" 4,6 baru. Zjednodušeně: brzdič není od toho, abychom jeho prostřednictvím s lokomotivou masturbovali (to není z mé hlavy, to vymyslel Hajnej) |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Petr_Šimral - no, dle normy má mít rozvaděč odolnost proti přebití 10s, takže 1-2s (záleží na délce vlaku) mu uškodit nemůže, z osobní zkušenosti jsem k přebitýmu vozu (a jen k jednomu z 9 a to ještě k 3 od konce) šel jen jednou, a to proto, že vozmistr odlfákl brzdu, jinak jsem si soupravu nikdy nepřebil |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
to si dřív člověk přebije mašinu, než vozy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7305 Registrován: 5-2002 |
Vycházíte ze zkušeností s brzdou DAKO, která je extrémně blbovzdorná (a údržbově náročnější). |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Petr_Šimral - brzdič je dako (ř.380,362), ale rozvaděče většinou mix dako/knorr (ten, co jsem odcucával byl dako) neboť na těch soupravách to bývá obvykle mix |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Hajnej - a teď si vemte, jak se budou počítat zarážky př.: mám 4n vůz o váze 60t, podložím ho 4 zarážkami (pod každou nápravu jednu), podle D1 můžu počítat brzdící váhu 2 zarážek, (protože když podkládám, musím mít skutečný výsledný %x2, než jsou potřebný) tzn. brzdící váhu 30t - kolik je to kN? (a teď si vemte, že máte něco utažený, něco podložený) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 2-2014 |
Pra; doporučuji můj příspěvek 204 z 19.09. Tam je u nekovu mimo jiné uváděna u ručky hodnota 16t/16kN. Pokud jsem nucen použít brzdu s nižší hodnotou musím místo jedné utáhnout dvě. Pokud je sklon koleje větší než na piktogramu je v tomto místě pro mě brzda neupotřebitelná. Také například při sklonu do 20 promile potřebují 1 ručku na každých 80 t hmotnosti soupravy, na vyšším sklonu musím na každém voze utáhnout brzdu. Hodnota max 40 promile je také uváděna a u litiny žádné omezení 16 t není. Prostě bude li na voze litina, vždy je to jedna brzda s příslušnou hodnotou v tunách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 2-2014 |
Practicus ; zarážka a nekovové zdrže ručních brzd spolu vůbec nesouvisí. Počet ani způsub poskládání se neliší, pokud máte na mysli náhradu potřebného počtu tak platí že jedna podložka nebo zdrž z obou stran nahradí jednu ruční brzdu. |