Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 10. 2016

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 10. 2016

dolů

autor	příspěvek
Parmezano	Úterý, 04. října 2016 - 18:03:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2152 Registrován: 5-2008	Ahá ,já diesel neviděl roky , dík
Podroužek	Úterý, 04. října 2016 - 18:16:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1259 Registrován: 10-2009	Pro Igora, příspěvek 271. Děkuji, mám stejný názor. Hezky jste to vyjádřil. Pro pana Hajného, příspěvek 12079. Držel bych se předpisového znění. Přestože to nevyjadřuje precizně význam návěsti. A nejen v tomto případě. P.
Hajnej	Úterý, 04. října 2016 - 22:43:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12084 Registrován: 5-2002	Podr: Držel bych se předpisového znění. A to je vlastně které?
atoris	Středa, 05. října 2016 - 11:14:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 9-2014	čísla 54 znamená kód vlastníka, krajinu, kde je vozidlo prihlásené. Neznamená RIV. (Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)
Priapos	Středa, 05. října 2016 - 12:49:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 10-2012	Hajnej: "Podr: Držel bych se předpisového znění. A to je vlastně které?" Rychlost 40 km/h a opakování návěsti Výstraha.
Hajnej	Středa, 05. října 2016 - 13:20:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12092 Registrován: 5-2002	Osobně bych preferoval tu výstrahu na NZV - předejde se tím možnému zmatení, odkud a kterým směrem se ta výstraha opakuje. Ale furt je to u nás zlatý proti tomu, co mají třeba ve Francii...
Podroužek	Středa, 05. října 2016 - 14:42:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 10-2009	kolegovi Priaposu dík. Tak jsem to myslel. Pane Hajnej, jsem s Vámi zajedno. Také bych raději, aby se šutr s údajem km polohy jmenoval Kilometrovník a Hektometrovník, rozhodně ne Staničník. A takových příkladů obsahuje D1 víc. V předpisové debatě je pak vždy dobré stanovit si, zda se bavíme o tom, co je, nebo o tom, co bychom si přáli, aby bylo. Začalo to dotazem kohosi, co znamená na návěstidle žlutá - bílá - žlutá. První mu odpověděl kolega Practicus. Blbě. Použil svou definici návěsti. Byť tak jako Vy, věcně správnou, ba dokonce víc pravdě blíž, než předpisový název návěsti. A moc by mě zajímalo, určitě nejsem sám, jak je to v tý Francii. To je pro mě země neznámá, o železnici nemluvě. Máte-li co o tomto tématu vyprávět, budeme zvědavi. Dík. P.
čísla	Středa, 05. října 2016 - 15:15:37
Neregistrovaný host 88.101.106.91	atoris: Já to napsal, tak jak to vidím na vozech. Máš samo pravdu. 54 je Česko, 56 je Slovensko? atd.
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 15:31:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 3-2010	Promiňte, návěst "rychlost 40 km/h a opakování návěsti Výstraha" je snad jasná všem, kteří na kolejích něco řídí. Ale nikdy jsem nepochopil, proč nějaký imbecil nazval návěst určující kilometrickou polohu na trati "staničníkem"
RadekŠ	Středa, 05. října 2016 - 15:35:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6439 Registrován: 4-2003	Dost často v tom, jak moc se zahřívá olej v převodovce... To je nějaký zkoušení pro zkoušení.. přeci tohle má řešit řídící systém a chlazení. Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
Aleš_Liesk.	Středa, 05. října 2016 - 15:49:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4292 Registrován: 9-2011	JxxL: staničník, koncovník, hraničník... je potřeba obohacovat češtinu novými výrazy! Takovou větu jako "... v jehož střední části je přední polovina bílého obdélníku postaveného na delší straně, vstřícného k zastavujícímu vlaku, červená..." můžete povídat dětem před spaním jako pohádku . Taky to v nich vyvolá představivost, jak to asi může vypadat. Já nevím, když je obdélník bílý, tak je bílý. A obdélník je dvourozměrný útvar. Když je postavený (libovolno na které straně), tak by měl mít poloviny levou a pravou, a horní a dolní. Přední polovinu postaveného obdélníku si nějak neumím štellen mich for.
Hajnej	Středa, 05. října 2016 - 15:56:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12095 Registrován: 5-2002	Podr: jak je to v tý Francii No třeba zrovna s nedostatečnejma ZV docela úúúžasný... Jestli je za výstrahou dostatečná nebo ne, to nepoznám přímo z tý výstrahy, ale na nedostatečnou mě upozorňuje mrkavá žlutá na předchozím návěstidle (v reáliích Pardubic: na vjezdu žlutá mrkačka, na cesťáku žlutá a za perónem červená, vlastně dvě červené). Ale to platí jen když je to aspoň 500 metrů, pokud je to ještě blíž, tak je to ještě jinak. Pak už je místo výstrahy mrkavá červená a před ní klidná žlutá (opět ty Pice: na vjezdu žlutá, cesťák mrká červeně, odjezd na stůj). Stůj mají taky dvojmo - absolutní se dvěma červenejma a permisivní s jednou červenou. Základní návěst se pozná ne podle pruhů na stožáru, ale z tabulky s písmenama (to je to "Nf", co bývá vidět na fotkách). Přitom jedna červená na návěstidle s Nf se chápe jako porouchané dvě červené a aby to zhasnutí platilo, tak se musí přisvítit bílá. V mechanikách odpovídala dvěma červeným deska s červenobílou šachovnicí (proto tomu dodnes říkají "carré"), kdežto jedné červené vodorovné rameno (proto tomu dodnes říkají "sémaphore"). JxL: Promiňte, návěst "rychlost 40 km/h a opakování návěsti Výstraha" je snad jasná všem, kteří na kolejích něco řídí. To by měla. Přesto se občas najde někdo, kdo ten směr opakování vykládá opačně...
Makus	Středa, 05. října 2016 - 16:03:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 9-2016	Jirkaxxxl:Ale nikdy jsem nepochopil, proč nějaký imbecil nazval návěst určující kilometrickou polohu na trati "staničníkem" Jak si tak vzpomínám na školu, tak to souviselo s prvopočátky železnice. Byl to údaj, který říkal, jak daleko je něco od stanice atd. Proto se hodnotám se vzdáleností (polohou) čehokoliv říká "staničení". A od toho vznikl pojem staničník. Dnes v podstatě hektometrovník, kilometrovník aj. jsou podmnožinou staničníků. Možná to zní i lépe než položník (jako od polohy). V době vzniku železnice byly leckdy používanou jednotkou míle, takže ...metrovník nemohl být použit.
Hajnej	Středa, 05. října 2016 - 16:05:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12096 Registrován: 5-2002	AL: staničník, koncovník, hraničník Možná byl dotyčnej gestor pokrevně spřízněnej s bratry Preslovými. Ti zas měli na -ík úplně všechny tehdy známé prvky (přežilo těch názvů asi 10 - H, C, N, O, Na, K, Mg, Ca, Al, Si). Ovšem na druhou stranu je Preslům nutno vyseknout poklonu za valenční koncovky, to je ve světě docela unikát. Třeba v anglickým názvosloví má každej prvek koncovky pro míň a víc zoxidovanej stav (u každého samozřejmě jinak) a když to nestačí, tak se sáhne po "ještěmíň" a "ještěvíc"...
Makus	Středa, 05. října 2016 - 16:10:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2016	Hajnej: Možná byl dotyčnej gestor pokrevně spřízněnej s bratry Preslovými. Ti zas měli na -ík úplně všechny tehdy známé prvky Nevím, kdo dal češtině koncovku -IK, ale prostě většina podstatných jmen odvozených od slovesa, končí na -IK: dílo => dělník staničení => staničník
Hajnej	Středa, 05. října 2016 - 16:28:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12098 Registrován: 5-2002	Makus: Nevím, kdo dal češtině koncovku -IK, ale prostě většina podstatných jmen odvozených od slovesa, končí na -IK: Tady ale nejde o to, jestli ji vymysleli a jestli to je nebo není většina (-ačů, -ovek, -adel a -átek je taky docela dost), ale že se nějaké třídě objektů systematicky přiřadí jednotná koncovka. Tedy -ík pro všechny prvky nebo pro všecha neproměnná návěstidla. P.S. jen tak pro forma: dílo není sloveso a dělník má koncovku -ník (děl-at ... děl-ník).
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 16:45:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2974 Registrován: 3-2010	No, mně to přijde, že když si tvůrce předpisů místo aby potáhl z podnosnice libočudné, dal jointa majoránky, vysmrkal se do čistonosopleny a vymyslel staničení. Mně by bylo bližší říkat tomu patníku kilometrovník, tak jako třeba na dálnicích většiny civilizovaných zemí...
Mladějov	Středa, 05. října 2016 - 16:48:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8779 Registrován: 3-2007	Patníku se ale kilometrovník říká, Jiříku, blbě čtete D1 (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
prag	Středa, 05. října 2016 - 16:50:03
Neregistrovaný host 37.48.12.183	V době vzniku železnice byly leckdy používanou jednotkou míle, takže ...metrovník nemohl být použit. A "milovník" už byl obsazenej. Jinak s tim OT chemickym názvoslovim, čim dál víc se od těch valenčních koncovek i u nás v "novořeči" bohužel upouští .. děcka už se učili monooxidy a dioxidy a podobný zvěrstva. Asi aby byli "do Evropy". Ďasík, Kazík a Japík .. ale to už je koukám Amerling http://www.prvky.com/historicke-nazvy.html
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 16:54:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2975 Registrován: 3-2010	ale prostě většina podstatných jmen odvozených od slovesa, končí na -IK: dílo => dělník A já myslel, že dílo i dělník jsou podstatná jměna
Mad_noodle2	Středa, 05. října 2016 - 17:00:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6501 Registrován: 2-2009	Jirka xxxl - tak zrovna to staničení se používá již desítky let, nikoli ovšem na dráze / zřejmě / nýbrž ve strojírenství. Znamená to tolik, že se při montáži do výkresů potrubních tras / roura odněkud někam / zanáší umístnění a konkrétní čísla jednotlivých svarů, spojů, armatur a podobně. Celek je potom nazýván výkres skutečného provedení a je to základní, nepominutelný dokument při předávání díla.
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 17:05:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2976 Registrován: 3-2010	Mladějov Patníku se ale kilometrovník říká, Jiříku, blbě čtete D1 Vážně? Prosím o odkaz , kde se to v D1 nachází. Pokud vím, je tam jen návěst "kilometrická poloha", což je onen "staničník". O "kilometrovníku" ani zmínka.
prag	Středa, 05. října 2016 - 17:08:32
Neregistrovaný host 37.48.12.183	Staničení je naprosto obecnej pojem pro všechny komunikace, vodní toky, pravděpodovně i po produktovody a kabelový trasy .. lineární vzdálenost od nějakýho bodu nula. Ale jako "staničník" bych spíš chápal tu šišatou cedulku, označující stanici
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 17:10:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2977 Registrován: 3-2010	Mad nudle No, my jsme tomu říkali kótování...
Jirkaxxxl	Středa, 05. října 2016 - 17:25:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2978 Registrován: 3-2010	Pánové, nehodlám se hádat o kravinách v předpisech. I mně, podprůměrně vzdělanému čekateli na penzi, je jasné, že staničení je kilometráž. Dle soustavy SI znám metr, jejíž tisícinásobek je "kilometr", neznám jednotku "staničák". Čest.
M_g	Středa, 05. října 2016 - 17:55:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 6-2006	neznám jednotku "staničák" To ani nejde. Neb staničník může být 23.4km i 65.3km i 34522ft 21.2mile i 23112yd. Staničník je bod určení polohy ne délková míra.
Starý vlk	Středa, 05. října 2016 - 22:22:56
Neregistrovaný host 90.178.49.205	RadekŠ: Dost často v tom, jak moc se zahřívá olej v převodovce... To je nějaký zkoušení pro zkoušení.. přeci tohle má řešit řídící systém a chlazení. ===== Jenomže ty systémy nepočítají s tím že někdo: a)moc neumí jezdit, obzvlášť když se na vozidlo dostane jen zřídka, b)při poruše neumí určit, co ještě systém zvládne a co už ne (mnohdy právě proto, že ani neví, na jakém principu převodovka pracuje). Aby to bylo zcela blbovzdorné, musely by být chladiče, vodní pumpy a další tak mohutně dimenzované, že by se do vozidel možná ani nevešly. Klasika z provozu:810 se zátěží na dlouhém stoupání, kde nedokáže jet rychleji než 30-jet na automatiku znamená přehřát převodovku vždy, když není arktický mráz. Přepnout na 1 B znamená jet bez účasti měniče, který je hlavní zdroj ohřívání oleje a tudíž jet, ne stát a čekat, až olej zchladne. Proto to zkoušení, kde je jaká převodovka. O tom, jak si přehřát na 810 motor zase někdy jindy.
Mladějov	Středa, 05. října 2016 - 22:36:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8794 Registrován: 3-2007	No a jsme u jádra věci : Technika zatím neumožňuje mít řidiče úplnýho debila, protože by bylo neschopností, závad a nedojetí podstatně víc, než dneska. Takže je potřeba nastavit nějaký mantinely - tedy požadavky na odborné vzdělání a schopnosti zaměstnance. Ono je hroozné divení u ČD,že když berou každého i uměleckého kováře s maturitou bez nějakého posouzení, že se ten problém pouze posune k odborným zkouškám ?
Hungry_bear	Středa, 05. října 2016 - 23:06:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 1-2006	Technika zatím neumožňuje mít řidiče úplnýho debila, protože by bylo neschopností, závad a nedojetí podstatně víc, než dneska. Takže je potřeba nastavit nějaký mantinely - tedy požadavky na odborné vzdělání a schopnosti zaměstnance. Konkrétní technika konkrétního dopravce = tedy i tyto požadavky/mantinely musí být interním zpřísněním u tohoto dopravce, nikoli plošnou buzerací pro zaměstnance dopravců ostatních. (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.)
Mladějov	Středa, 05. října 2016 - 23:18:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8797 Registrován: 3-2007	Jistě. Píšu něco jiného ? Třeba ČD,a.s. mělo požadavek maturita elektro nebo strojní, te´d slevili, neb mladí fírové utíkají houfně pryč a potřebují to nahradit, silné ročníky do doochodu a už taky nechtěj dělat dál. Ono holt hodně dělá přístup k lidem a to někde asi nepochopí nikdy. Ale diskuse šla o zkouškách u DÚ a jejich obsah a náročnost měnit dopravce moc nemůže a upřímně - jestli je někdo maturant elektro nebo strojař, a nekoupil si maturu, tak to musí dát, když tomu něco dá. Já si nemůžu pomoct, ale když jsem například sklerotik, tak asi nepůjdu dělat dispečera, a když cholerik, tak učitele nebo někoho, kdo musí jednat s lidma, no a u strojvedoucího jsou to zase logické požadavky odborných znalostí a určitého IQ. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
pro xxxxxxxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 02:47:27
Neregistrovaný host 217.160.129.213	staničení odkaz
pro xxxxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 02:50:49
Neregistrovaný host 217.160.129.213	a tu nejlépe
Jezevec	Čtvrtek, 06. října 2016 - 06:30:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 10-2010	Blíží se nám krajský volby tak se chci zeptat jestli se jezdilo líp před kraji nebo za krajů? Pamatuju osobáky ČT- Praha střed, ČT- Brno atd. Teď se jezdí někam do Záboří nebo do Kolína. Když vznikly kraje bylo divení ,že vlak na hranici kraje končí. Ale zajímala by mě i ta organizační věc, jestli, když by ty osobní vlaky jezdily dál, by bylo to třeba jednodušší s oběhy a podobně.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 08:35:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2980 Registrován: 3-2010	pro xx...xxxx Asi jsi nepochopil, o co mi jde. Proč se ten patník, který udává vzdálenost v metrické soustavě, nejmenuje srozumitelně kilometrovník. Mladějov mi napsal:"Patníku se ale kilometrovník říká, Jiříku, blbě čtete D1" Když jsem mu odpověděl:" Prosím o odkaz , kde se to v D1 nachází. Pokud vím, je tam jen návěst "kilometrická poloha", což je onen "staničník". O "kilometrovníku" ani zmínka", nedostalo se mi odpovědi. Takže, Mladějov, kde je v D1 ten "kilometrovník"?
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 09:21:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12100 Registrován: 5-2002	SV: Klasika z provozu: 810 se zátěží na dlouhém stoupání, kde nedokáže jet rychleji než 30-jet na automatiku znamená přehřát převodovku vždy, když není arktický mráz. Přepnout na 1B znamená jet bez účasti měniče, který je hlavní zdroj ohřívání oleje a tudíž jet, ne stát a čekat, až olej zchladne. Proto to zkoušení, kde je jaká převodovka. Přesně tuhle situaci jsem měl na mysli - jednou jsem takhle musel napovídat fírovi, co mu místo 843 dali 810... Ovšem HB má pravdu v tom, že by to měl školit a zkoušet spíš provozovatel takových prehistorických kousků než DÚ.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 09:53:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 3-2010	No, převodovka Praga 2M70 je sice hydromechanická, ale při neblokovaných stupních funguje jako hydrodynamická. A jízda na IB není jízda bez účasti měniče, ale s blokovaným měničem, stejně jako IIB. To není, prosím , slovíčkaření.
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 10:12:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12103 Registrován: 5-2002	JxL: je sice hydromechanická, ale při neblokovaných stupních funguje jako hydrodynamická Už dlouhá léta je obvyklým rozlišovacím znakem mezi HM a HD převodovkou je způsob "řazení" - u HM je zpravidla trvale naplněný měnič a přepínám mechanické elementy (třecí spojky), kdežto u HD jsou všechna zubatá kolečka trvale napevno a přepínám plněním/vyprazdňováním hydraulických elementů (měničů a spojek). Říkat, že jedna funguje jako druhá, proto celkem postrádá smysl - v obou případech tam mám nějaký lopatky a nějaký zubatý kolečka... A jízda na IB není jízda bez účasti měniče, ale s blokovaným měničem, stejně jako IIB Chybí Ti tam jedna dost důležitá maličkost: v okamžiku, kdy HD měnič automobilního typu (= s reaktorem nikoliv pevně, ale na volnoběžce) dosáhne spojkového bodu, začne se reaktor protáčet a z měniče se rázem stane spojka. V okamžiku, kdy ho mechanicky vykrátím, zmizí skluz té spojky a tedy i hydraulicky přenášený moment - nic nenutí olej obíhat přes lopatky, jen se točí kolem dokola (asi jako když kroužím bandaskou s culifindou). Ergo kladívko to "bez účasti" je zcela namístě...
Starý Vlk	Čtvrtek, 06. října 2016 - 11:38:24
Neregistrovaný host 90.178.49.205	Hajnej: Jenže Drážní úřad vydává licenci, která platí pro všechny dopravce. Já sice žádné zkoušky u DÚ nedělal, ale domnívám se, že obecný rozdíl mezi hydrodynamickou a hydromechanickou převodovkou by předmětem ověření znalostí uchazeče o licenci strojvedoucího by být měl. Tak, jako se asi zkouší princip elektrického přenosu-prvotní spalovací motor, elektrický zdroj a elektromotory k pohonu náprav. Možností, jak to udělat je víc a adept by je měl aspoň umět charakterizovat-že existuje ryze stejnosměrný přenos a nějaké další možnosti.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 14:13:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 3-2010	Hajnej: Říkat, že jedna funguje jako druhá, proto celkem postrádá smysl - v obou případech tam mám nějaký lopatky a nějaký zubatý kolečka... =============== Přečti si ještě jednou, co jsem napsal . V obou případech tam sice máš "nějaký lopatky a nějaký zubatý kolečka", ale v prvním jde točivý moment přes měnič, tedy je jeho přenos (TOHO MOMENTU)měkčí, nebo, chceš-li, pružnější, v druhém případě je převodovka s motorem spojena "natvrdo", neboť měnič je blokovaný. Blokovací spojka je před MĚNIČEM, spojka I a II° na hnacím hřídeli MECHANICKÉ ČÁSTI (převodovky). Měnič u této převodovky je za chodu motoru stále naplněn, neboť čerpadlové kolo se točí a s ním i kolo turbínové, i když není "v záběru", takže o neúčasti měniče se nedá hovořit. Čest.
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 15:06:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12110 Registrován: 5-2002	JxL: v prvním jde točivý moment přes měnič, tedy je jeho přenos (TOHO MOMENTU) měkčí, nebo, chceš-li, pružnější, v druhém případě je převodovka s motorem spojena "natvrdo", neboť měnič je blokovaný To máš sice pravdu, ale přesto to není to, co dělá rozdíl mezi HD a HM. Původní převodovka na Stříbrném šípu byla taky hydromechanická a přitom se tam nic natvrdo nepropojovalo. A o to jde. Aneb ještě jednou: * hydromechanika: měním převodový poměr mechanické části převodovky (i za jízdy, abys to na mě nezkoušel s redukcí u Karkulí). * hydrodynamika: měním cestu přes různé (a taky zpravidla různě zpřevodované) hydraulické elementy. Je to prostě třídění podle ovládání, nic víc. Měnič u této převodovky je za chodu motoru stále naplněn, neboť čerpadlové kolo se točí a s ním i kolo turbínové, i když není "v záběru", takže o neúčasti měniče se nedá hovořit. Čerpadlové kolo se sice točí a je naplněno olejem, ale - světe div se - nečerpá ho. Ono totiž když se všechno (včetně reaktoru) točí stejnými otáčkami, tak nevzniká žádná nerovnováha odstředivých sil, která by nutila olej obíhat skrz lopatky. A když ten olej neobíhá, nemůže ani vyvozovat žádnej moment, tudíž se měnič (kterej je v tu chvíli díky protáčejícímu se reaktoru spojkou!) na přenosu momentu co? Nepodílí - i kdyby sis prst v zlomil... Měls bejt s námi v Heidenheimu u Voithů, tam na to mají velice názorné průhledné modely z plexi (a s ampérmetrama pohánějících elektromotorů). (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Bobo	Čtvrtek, 06. října 2016 - 15:22:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13248 Registrován: 5-2002	hydro-mechanika je kombinovanej přenos. může mít třeba 3 HD měniče, který se ve finále vykrátí spojkou na čistou mechaniku. (teoreticky H750 vypustí olej a sepne spojka, která jí překlene) když z 2M70 sundám blokovací spojku, mam z toho hydrodynamickou převodovku, třebaže tam je jen 1 měnič a poměr měnim mechanicky za nim. (to ostatně dělá i H750 na 2. a 3. měniči, měniče sou stejný, jen s jiným převodem za nima) když jde Mk dycky přes měnič, je to hydrodynamika, když se může převodovka rozhodnout, že pude napřímo bez měniče, je to hydromechanika. šíp je z tohodle pohledu spíš mechanika, HD spojka s Mk nedělá nic a mění ho jen a pouze planety za ní kolisti = piráti chodníků <font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 15:44:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2983 Registrován: 3-2010	Hajnej, já vím, že musíš mít vždycky poslední slovo . Nebudu na tebe nic zkoušet, ty bys zase překličkoval zcela někam úplně jinam. Nikde jsem nepsal, že při blokovaném měniči nebo neutrálu tento vyvozuje nějaký moment. Jinak, u "šípu" nebyla převodovka hydromechanická, ale mechanická s hydrodynamickou spojkou. Jak vidno, být u Voithů ještě neznamená pochopit, "oč kráčí". Jinak, Ivo, k tomu momentu. Snad doma najdeš nějaký hrnec a vařečku. Čím větší, tím lépe. Vezmi ten hrnec, polož ho prázdný libo kam a uchop tu vařečku. Pokus se s ní v tom prázdném hrnci opisovat onou vařečkou kruh. Potom ten hrnec naplň nějakou kapalinou, nebo ještě lépe těstem.. S vařečkou udělej to samé, míchej jí v tom hrnci. Možná poznáš ten rozdíl...i když o tom pochybuji
Bobo	Čtvrtek, 06. října 2016 - 15:48:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13249 Registrován: 5-2002	Potom ten hrnec naplň nějakou kapalinou, to sem dělal fčera. česnečka , akorát brambory bránili míchání kolisti = piráti chodníků <font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 15:57:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2984 Registrován: 3-2010	Bobo Tak nějak. Když před Miliusku prdnu měnič z HVK, mám hned čtyřstupňovou "hydromechaniku" . Ale že je to , tohle jsme brali na průmce před dvaačtyřiceti lety byli jsme nejdál na exkurzi v Kopřivnici
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 17:00:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12111 Registrován: 5-2002	Bobo: šíp je z tohodle pohledu spíš mechanika, HD spojka s Mk nedělá nic a mění ho jen a pouze planety za ní To ale u HD převodovek v kofiguraci M-S nebo M-S-S taky, přesto nejsou (hydro)mechanika (ČKD to sice možná nevyrábělo, ale třeba ten Voith ano - například T111 ve Finovi). JxL: Vezmi ten hrnec, polož ho prázdný libo kam a uchop tu vařečku. Pokus se s ní v tom prázdném hrnci opisovat onou vařečkou kruh. Potom ten hrnec naplň nějakou kapalinou, nebo ještě lépe těstem.. S vařečkou udělej to samé, míchej jí v tom hrnci. Možná poznáš ten rozdíl... No s písmenkama sis dal hodně práce, ale bohužel to vůbec nepopisuje to, co se děje ve vykráceném měniči na 2M70. Ona totiž ta vařečka má jiný otáčky, než hrnec, a proto se to těsto míchá. To bys musel tu vařečku přivázat k uchu hrnce (= sepnutá blokovací spojka) a to celý položit na hrnčířskej kruh - tentokrát se to těsto míchat nebude. Kapišto? Takže tu si můžeš dělat leda tak sám ze sebe...
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 17:19:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2985 Registrován: 3-2010	Hajnej, jak jsem očekával, tvoje akademicky deformované zparchantělé EGO neuzná chybu, je mi to fuk. Je vidět, že je rozdíl mezi IQ a vzděláním. Vzdělání se dá koupit, IQ ne. Máš v tom pěkný guláš.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 17:25:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2986 Registrován: 3-2010	Ale jinak , Hajnej, díky. Pobavils mě.
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 17:42:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12115 Registrován: 5-2002	JxxL: tvoje akademicky deformované zparchantělé EGO neuzná chybu Pokud se týče ne-účasti zablokovaného měniče na přenosu výkonu, tak chybuješ Ty, takže moje ego, ať už je jakékoliv, nemá, co by uznalo. Jak vidíš, ani ten analogon s hrncem a vařečkou nejsi schopen správně sestavit. Vzdělání se dá koupit, IQ ne. Vzdělání jsem si nekupoval a IQ taky ne, přesto mi při různých (profesionálních, žádný noviny nebo internet) testech vycházelo tolik, že s tím mohu být plně spokojen. Nemluvě o tom, že s tím, co mi předhazuješ, nemá IQ společného prakticky vůbec nic - to spíš EQ.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 06. října 2016 - 17:52:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 3-2010	Ivošku, nechme toho. Nemá smysl se hádat o technicky daných faktech. Vyprdni se na to, dej si panáka a dobrou noc. To ti přeje upřímně Jirka Cibulka
Mad_noodle2	Čtvrtek, 06. října 2016 - 18:17:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6506 Registrován: 2-2009	Hajnej, Jirkaxxxl - a co to takhle nakreslit ? Abyste nemluvili o tom samém ale každý inou rečou...., čistě náhodou. A rozdíl tam být musí, protože jinak by sbor vynálezců, co ty převodovky vymyslel, byl spíše sborem něčeho jiného, nazývaje je jednou HM a jednou HD. Když se podívám na převodovku Hydrobery T478.2001^II a třeba Karkule tak mi to moc stejný nepřijde. Ale já jsem jen tragický nedouk.
Starý Vlk	Čtvrtek, 06. října 2016 - 19:25:40
Neregistrovaný host 90.178.49.205	Mad_noodle2: Však ona převodovka na T 478.2001 a na Karkuli je každá jiná. Ta na Karkuli je čistá tříměničová hydrodynamika-jak přesně popsal p.Hajnej v příspěvku 12110. Ale v T 478.2001 byla hydromechanická převodovka, byla to licence ze Švédska, od fy Svenska Rotor Maskiner (za přesnost už neručím, je to dlouho), principiálně podobná převodovce SRM na dnešních 703 (včetně 703.7) To jest speciální hydrodynamický měnič, jehož reaktor není pevný, ale může se otáčet, tedy pokud není zabrzděn. Pochopitelně se otáčí obráceně než turbína a čerpadlo, proto má výstup (zabrzditelný, fuj to je slovo) a ten přes planetový převod smysl točení obrátí a tím se moment reaktoru sečte s momentem turbíny a násobnost měniče ze dost zvětší-až na 7. Ale ztráty jsou velké (účinnost pláče), avšak při rozjezdu, kde je třeba největší krouticí moment je to snesitelné. Se zvyšující se rychlostí vozidla se reaktor zabrzdí a měnič funguje jako klasický měnič. Na a při ještě větší rychlosti se blokovací spojkou propojí čerpadlo s turbínou, reaktor se odbrzdí a výkon měničem neprochází. Pak je účinnost už docela dobrá.
Hajnej	Čtvrtek, 06. října 2016 - 20:09:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12117 Registrován: 5-2002	JxL: Nemá smysl se hádat o technicky daných faktech. Dovoluji si připomenout, že hádat ses začal Ty - se starým Vlkem, který to napsal správně. Jinak s těmi technicky danými fakty souhlas - proto už neřeším HM/HD, což je jen názvoslovná záležitost.
Mladějov	Čtvrtek, 06. října 2016 - 21:06:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8807 Registrován: 3-2007	Podstatné je (a proto byla, myslím, tato distinkce provedena), že traťovou značku (patník, na který jde kolikrát prd vidět) nelze použít pro vyjádření informace o přejezdu s PZZ a/nebo o nutnosti použít překlenutí záchranné brzdy. Ano, přesně tak, a "patníku" se říká "traťová značka", nikoli kilometrovník, to jsem napsal (z hlavy) špatně.
balik	Čtvrtek, 06. října 2016 - 21:13:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2269 Registrován: 11-2002	Mladějov, Jirkaxxxl: Patníku se ale kilometrovník říká, Jiříku, blbě čtete D1... - Vážně? Prosím o odkaz , kde se to v D1 nachází. Pokud vím, je tam jen návěst "kilometrická poloha", což je onen "staničník". O "kilometrovníku" ani zmínka... Hlavně se (podle současné SŽDC D1) patníku neříká staničník. Určení kilometrické polohy místa na trati staničením (čl. 126) se děje - jak prostřednictvím staničníků (čl. 220), tj. bílých nebo žlutých desek, příp. i s oranžovými pruhy, s příslušnými návěstmi dle čl. 1166 až 1169 (kilometrická poloha, přejezd s PZZ na zábrzdnou vzdálenost, překlenutí záchranné brzdy), - tak i prostřednictvím traťových značek (= patníků, čl. 1173), tj. nízkých bílých sloupků s černým číslem. Podstatné ale je (a proto byla, myslím, tato distinkce provedena), že traťovou značku (patník, na který jde kolikrát prd vidět) nelze použít pro vyjádření informace o přejezdu s PZZ a/nebo o nutnosti použít překlenutí záchranné brzdy. Prostě jakmile je v daném místě na trati po strojvedoucím požadována specifická reakce dle uvedených návěstí, musí mu být kilometrická poloha návěstěna kvalifikovaným (snad lépe viditelným) způsobem. Nestačí patník (traťová značka), musí být deska (staničník). 2koridor.websnadno.cz
Jirkaxxxl	Pátek, 07. října 2016 - 09:48:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2988 Registrován: 3-2010	Mladějov, napsals : Patníku se ale kilometrovník říká, Jiříku, blbě čtete D1 Stále marně čekám na odkaz nebo vysvětlení
Mad_noodle2	Pátek, 07. října 2016 - 10:25:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6507 Registrován: 2-2009	Starý vlk - takhle si to představuju i já - totiž že od určité rychlosti fungovala Hydroberta jako vozidlo s mechanickým přenosem výkonu. Na rozdíl od HD přenosu. Jenže ze zápolení Hajnej versus Jirka xxxl už jsem začínal být jelen. Zápolení možná není ani správné slovo, vzhledem k tomu, že oba jsou už minimálně ve středním věku. Spíš nedůstojná šarvátka. Stejně jako s těmi patníky - kdysi se jim taky říkalo hektometrovník / podle hektometr = 100m / Což ovšem neznamená, že nemůže existovat dvojí označení. Příklad - do odchodu do důchodu jsem spolupracoval s desítkami montážních firem, našich,zahraničních, a všude se používal výraz staničení nebo anglický ekvivalent, nicméně zaměstnavatel Jirky xxxl užíval, dle jeho vyjádření, výraz kótování. Proč ne, měli li tak zavedené. Není to nic proti ničemu a použitelné to je.
Starý Vlk	Pátek, 07. října 2016 - 11:46:52
Neregistrovaný host 90.178.49.205	Mad_noodle2: Dovolím si to trochu upřesnit-je to o názvosloví. Hydroberta, stejně jako 703 nemá možnost mechanicky měnit převod, na rozdíl od třeba 810. Jen "pouští" výkon mimo hydrodynamický měnič. Tak trochu a to ještě zjednodušeně jako mechanický přenos funguje převodovka ZF na Desiru, na 742 reko a nově i na Stříbrném šípu. Tam se rozjezd dělá přes hydrauliku, ta se pak vyřadí mechanickou spojkou a planetová část té převodovky řadí (mění) převody mechanickou cestou.
Mad_noodle2	Pátek, 07. října 2016 - 12:03:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6508 Registrován: 2-2009	Starý vlk - děkuji, jak by se dalo jinak definovat to pouštění výkonu ? Nebo lépe - při vyšších rychlostech byla tedy vazba / přenos krouticího momentu / mezi SM 12V220DR a dvojkolími tvořena čím ? Myslím tehdy, když už měnič nefungoval jako měnič / násobič / kroutícího momentu ? O převodovce jsem neuvažoval. Desiro a ostatní si musím nastudovat, stejně jako převodovky ZF. O té 742 reko nevím nic.
Sim	Pátek, 07. října 2016 - 12:03:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3470 Registrován: 11-2009	Mad_noodle2 > ja si jen dovolim priprdelit se s poznamkou, ze v soucasnosti (= netusim, jak tomu bylo treba za valky) se staniceni vnima jakozto jeden ze zpusobu kotovani; a to, co v realu je stanicnik (nebo hektometrovnik), je v planu prave stanicni kota. Nicmene je fakt, ze kdyz jsem se v dobach studijnich o staniceni a stanicnich kotach doslechl poprve, take jsem si nedokazal beznou logikou odvodit, o co se jedna ... a v jake stanici mam ty koty hledat ChacharCity 142 Odra - Vrak vyssi kvality
Hajnej	Pátek, 07. října 2016 - 12:11:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12122 Registrován: 5-2002	MN2: takhle si to představuju i já - totiž že od určité rychlosti fungovala Hydroberta jako vozidlo s mechanickým přenosem výkonu. Na rozdíl od HD přenosu. Já jsem převodovku Hydroberty buď neviděl vůbec a nebo na to už dávno zapomněl, ale z popisu to na mě budí dojem nějakého větveného přenosu výkonu. To se obecně používalo dost často ve snaze zvýšit účinnost, jmenujme třeba Slovenskou strelu, kde se v generátoru otáčí rotor i stator a přenáší se jen skluzový výkon, nebo z novějších převodovku Voith DIWA, kde je čerpadlo měniče roztáčeno přes planetu rozdílem otáček mezi vstupem a výstupem. Část momentu se pak přenáší mechanicky s menšími ztrátami než ve druhé (E či HD) větvi. Ale u té SRM to zpřevodování reaktoru budí dojem zvýšení násobnosti měniče (zaujalo mě to číslo 7 - na to by už musely být setsakra zakřivené lopatky turbíny). Nebyl by někde nějaký slušný řez...? Jenže ze zápolení Hajnej versus Jirka xxxl už jsem začínal být jelen. Ona na to zápolení částečně zadělává od klasické drážní hydrodynamiky poněkud odlišná konstrukce "automobilového" měniče v 2M70, který díky reaktoru na volnoběžce plynule přechází na HD spojku, která se chová jinak, než měnič. Nelze tedy míti Jirkovi za zlé, že mu některé nuance z toho plynoucí trochu unikají, ve fírovské škole se to opravdu tak zgruntu nebere... Důvod, proč se toto řešení používá, je ten, že je měnič dimenzován tak, aby vstupní charakteristika měniče protínala momentovou charakteristikou dieslu v okolí maxima momentu, kde má diesl nejvyšší účinnost a tedy i nejnižší měrnou spotřebu. Jenže potom zas diesel neumí využít svůj výkon - jednoduše proto, že ho měnič nenechá vytočit až k otáčkám maximálního výkonu. Pokud se ale za spojkovým bodem reaktor roztočí, začne "po srsti" rotující olej vystupující z jeho lopatek odlehčovat čerpadlo a motor začne jít do otáček a výkon díky tomu využít může. Při rozjezdu s 810 je to krásně vidět - do určitého okamžiku se drží otáčky, ale poté začnou narůstat (doporučuju zkoušet na ručně nastaveném 1M nebo 2M, ať do toho nekecá "řazení").

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru