Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 05. 06. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 05. 06. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 9-2002 |
to Vláďa42: a už Vám v hlavě proběhlo, jak by asi tak Švýcaři hlasovali v referendu, kdyby jim někdo předložil ekonomickou kalkulaci projektu VRT Praha Brno, tak jak to předvádí místní VRT fans? Ja třeba namám vyřešenou otázku, co by se stalo, kdyby generální kokrhel SBB Eichel nechtěl rozklíčovat náklady na jednotlivé tratě či vlaky nebo dokonce žaloval vládu za zveřejnění takových dat. Myslíte, že by si členové dozorčí rady, na další zasedaní vzali služební Stwg-90 nebo nikoli? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 622 Registrován: 5-2007 |
Vytrezvitel: je někde dostupná ta Vámi uvedená ekonomická kalkulace? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2242 Registrován: 5-2002 |
Ještě tedy k té ekonomice: Nic by mě nezajímalo víc. Ale tvořit to (včetně nutného modelu přepravních vztahů) za své (v milionech), tak to zase ne. A "na koleni" se právě tohle bohužel udělat moc nedá. Jinak je to právě několik málo lidí na MD, kteří už celé roky úspěšně blokují (mimo jiné) právě tento výpočet. Proč asi? Naposledy bylo zadání studie zrušeno právě v den konference - nutno se sklonit před jejich smyslem pro humor... |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 7-2015 |
Co se týče Brno-Přerov, není primárním účelem její rekonstrukce zlepšení pro regionální a meziregionální dopravu? Kdyby se místo toho nejdřív stavěla ve zcela nové trase mimo sídla VRT na 300-350, účelu by asi nebylo dosaženo? A kdyby se na VRT čekalo a prozatím se rekonstruovala "lacino" stávající stopa (pro výsledný stav s VRT, tj. de facto jen pro stávající provoz), asi by se požadovaného účelu taky nedosáhlo.
Tolik ve stručnosti.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7954 Registrován: 9-2002 |
Ak chceme rozšíriť kapacitu dopravy Praha-Brno železnicou, musí byť taká rýchla, aby prekonala automobil. To znamená, do dvoch hodín vrátane presunu na nádražie a z nádražia. Ale neni potreba to resit s Vtr nad 200 (230) km/h. Za treba 1:40 je to docela fofrem, ne ? A na to nepotrebuju litat 300 km/h. VRT .. víceméně se vypláceji jen na trasách, kde dosud lítalo přes stovku letadel za den. A kdyz to rikam ja, tak je to spatne.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 9-2009 |
VRT .. víceméně se vypláceji jen na trasách, kde dosud lítalo přes stovku letadel za den. Je blbost, ať to říká kdokoliv. Když postavíme trať na 300, musíme po ní jezdit 300? No nemusíme... však ani v tom Bavorsku to tak nedělají. A jelikož se tu trochu opakujeme, tak opět obrázek: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6583 Registrován: 5-2007 |
Agent: Ehm. Pri jazdnej dobe do 1:40 vám na tie presuny (+ presun na nástupište a z nástupišťa + ev. nákup lístka) toliko 20 minút. Tým moc široký okruh ľudí nepritiahneme. Ledatak vyženieme Jančuru z diaľnice (prípadne ho donútime, aby si namiesto ďalšej várky Scanii kúpil nejaké ojazdené TGV). Ale auto na relácii Praha-Brno porazí pri jazdnej dobe najviac 1:10, tak aby ponechával na presun aspoň 30 a 20 minút. Skrátka najnižšia rozumná rýchlosť na VRT je parabola so stredom okolo 500km, kde je to tých cca. 200km/h. A čím kratšia, tým musí byť VRT rýchlejšia, aby sa dalo konkurovať diaľnici, a na opačnú stranu treba zasa zrýchľovať, lebo vlak začnú predbiehať lietadlá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7955 Registrován: 9-2002 |
Kolik lidi lita Brno - Praha a naopak ??? A v jak velkejch aparatech ? - Odpovim si sam: To bude za den tak par stovek.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1142 Registrován: 8-2010 |
ad Vláďa42 Jinak radost tu po delší době číst příspěvek pana Záruby. Že ? Taky ho moc rád čtu - pravda, napřed se vždycky malinko rozčílím, že takovou snůšku blábolů a polopravd si člověk nikde jen hned a rychle nepřečte, ale pak si řeknu..hele klídek...ten člověk a celej CEDOP nikdy o ekonomice projektů neslyšeli, nezajímá je to, takže je to v cajku a chtít si můžou, co chtějí..třeba já chci, aby ČR měla 1 000 jaderných elektráren o výkonu miliardy MWh a postavilo se to za cenu asi 1 000 státních rozpočtů, ale otravuju s tím někoho ? Pořádám kvůli tomu nesmyslné konference ? Odpověď: NE. Ale CEDOP a pan Záruba na to tu energii mají...tak OK...ať se pěkně "vyřádí" páni kluci... Ale tak možná, že fakt někdy každý vlak na síti ČD - dle pana Záruby - bude klopící nebo bude VRT-ka do každé dědiny (podle vize CEDOPU) - on i ten arabský šejk nebo nějaký jiný bohatý donátor z ciziny někdy krapet "zblbne"..uvidíme...nechme tomu aspoň virtuální naději... |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 9-2009 |
No jsem rád, že takovým jako vy může prasknout žilka. Znamená to jediné: dělaj to sakra dobře a budu je podporovat. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 4-2015 |
Hm, a podle čeho tak soudíte? (osobně neznám ani jednoho, jenom se občas zamyslím, kdo například CEDOP asi platí...).
Waarschijnlijke Afstanden.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 5-2007 |
Paul_red_adair: se divím, že snůžka blábolů a nesmyslů, naprosto nesmyslná čísla a vymyšlené argumenty od pisatelů Agent, Pikehead, Vytrezvitel, aspol. To Vám nevadí? Pročítáte forum pravidelně? Výše uvedení jen kritizují, žádný nápad, nic pozitivního. Často komunikují vulgárně, na vše mají okamžitě zaručenou odpověď, je zde "VELK0 ALE". Nemají žádné argumenty. A to Vám opravdu nevadí??? Problém je úplně někde jinde! Už zde byl mnohokrát uveden. Já doufám, že se spravedlnost dostane od solárů, pandurů apod. i na MD, SŽDC a pročistí se to. A pak snad konečně přijde někdo a bude mít v ruce analýzu, která bude věrohodná a obhajitelná. Nebudeme se dočítat jak SŽDC po "x" té něco ruší, aby se něčemu zabránilo. Ať se na ní podílejí sympatizanti i odpůrci VRT, ale ať z toho vypadne výsledek. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 9-2009 |
Pružinskej: a s čím jste sem kdy přišel vy? Jinak CEDOP platí CIA, Mossad, zednáři, ilumináti a Klub přátel lokálek: https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2200113770 |
klucii svazacii
|
|
Neregistrovaný host 212.24.156.107 |
Hanz_11, Vláďa42 Výše uvedení jen kritizují, žádný nápad, nic pozitivního už na to upozorňoval Honzaklonfar, že hlavně Vlada42 má takové ujeté vášnivé vyjadřování jako mívali svazáci a mnozí soudruzíí Nedávají žádná čísla (ekonomika, počty cestujících). Oč méně přesvědčivých faktů, o to větší řev.. Kdo pamatuje, rozumí Tihle dva si na to budou muset přijít, jak jinak že si nabijí ousta |
Turista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1171 Registrován: 12-2003 |
Ale neni potreba to resit s Vtr nad 200 (230) km/h. Za treba 1:40 je to docela fofrem, ne ? A na to nepotrebuju litat 300 km/h. a) jak bylo řečeno výše, s JD 1:40 zde porazíte autobus. Auto ne. b) máte nějakou představu, jak zde postavíte trať s JD 1:40, aniž by to stálo téměř stejně jako VRT na 300 km/h? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1143 Registrován: 8-2010 |
ad Vláďa42: ...dělaj to sakra dobře.. Co konkrétně dělá vysírací CEDOP v čele se Šlegrem a Zárubou dobře - teda kromě toho, že vybuřují ? To by mě fakt zajímalo...nebo ještě jinak se zeptám ? O co dřív bude postavená VRT-ka s vybuřovacím CEDOPEM než bez něj ? Nebo jste vážně tak naivní, že si myslíte, že když chce CEDOP VRT-ku za každou cenu, tak to na SŽDC, MD ČR, SUDOPu a já nevím kde ještě všichni hromadně "položí" a dají výpověď ? Že jako CEDOP na ně všechny vytváří učinný tlak ? To je směšné a zcela absurdní... Asi něco jako kdybych se já šel vztekat - osobně - před Danu Drábovou na SÚJB a chtěl svých 1 000 jaderných elektráren. |
Turista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 12-2003 |
Kolik lidi lita Brno - Praha a naopak ??? A v jak velkejch aparatech ? - Odpovim si sam: To bude za den tak par stovek. Z Prahy do Brna žádná letadla nelétají. A když ta linka ještě existovala, nebyla určena pro spojení těchto měst, ale byl to typický feeder. Jezdí se po dálnici. Stejně tak nebyla letecká doprava nijak významná mezi Mnichovem a Norimberkem či Kolínem a Frankfurtem. A přesto tam dnes VRT je a nelitují toho. |
Turista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 12-2003 |
O co dřív bude postavená VRT-ka s vybuřovacím CEDOPEM než bez něj ? To je těžké. Patrně jste toho názoru, že když nemáte pravomoc něco přímo změnit, nemá smysl dělat nic. Ale ono se pak o tom mluví a píše, což může ovlivnit veřejné mínění a tím i chování některých politiků (těch, kteří se snaží být tzv. populističtí). Říká se tomu veřejná diskuze. Co myslíte, vznikly by bez CEDOPu (a ostatních "zbytečně něco kritizujících" subjektů), články jako byl tento? http://ekonomika.idnes.cz/stat-opet-brzdi-s-pripravou-vysokorychl ostnich-vlaku-p16-/eko-doprava.aspx?c=A150828_175726_eko-doprava_ suj |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 3-2007 |
Tomáš Záruba: Díky, že jste to sem napsal, jen mi přijde, že až po ty tři pomlčky je to přesný opak toho, co říkal Šlegr v Blesku. Mimochodem je velmi užitečné, že jste připomněl, obsluhu klopidly jako východisko rekonstrukce mnoha "klikatých" úseků - to taky nikdy při kritice koridorů nezaznělo. To, co je pod třemi pomlčkami, už je ale trochu méně jasné, ba až zmatené. Pokud je těžištěm Vaší aktivity boj o co nejrychlejší trať 300, tak si opravdu nejsem jistý, jestli zrovna tenhle úsek sítě musí být tip top a jestli by pak zbyly prachy i na upgrade konvenční trati nezbytné pro brněnské příměsto (můj odhad je, že ne). 200 km/h mi přijde jako velmi rozumný kompromis, který doufám bude moci koexistovat i s tou regionální vrstvou. K tomu myslím i Vy sám chápete, že bít se za VRT bez té ekonomické studie je velmi nevděčný úkol, protože z toho vycházejí odhady potřebných kapacit, o kterých tvrdíte, že nejsou. A překvapuje mě, že pálíte síly na VRT přes Vysočinu namísto sdružení sil a nalezení konsensu na ty 3 tunely (hm, s letištěm asi 4) z Prahy, které by i mohly ekonomicky vyjít a pomohou okamžitě všem segmentům železniční dopravy s tím, že v okamžiku přesvědčivého smyslu pokračování dál můžete zapnout míchačku a poskočit o kus dál. PRA: Já myslím, že v tomto případě T.Z. trochu křivdíte, tady to má celkem logickou strukturu a dá se s tím, co napsal, dál pracovat. Asdf: Mně to nádraží bylo líto, protože se jinak velmi vzorně držíte. K D1: někde to budou vědět líp, ale D35 by z D1 odlákala okolo 20% IAD, což už by mělo být znát (dalších 10-15% vytáhne z přípražského úseku D1 nová D3)... pokud nedojde k populačnímu a suburbanizačnímu boomu, tak na D1 kapacitní problém až takový nevidím. Hanz11: Sorry, s Tebou je to podle hesla Chytrému napověz... Jo a na webu Regio2020.cz jsou ode dneška zveřejněné prezentace, to si počtu. :-D |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 9-2009 |
Debílek, co se neumí ani podepsat a kecá tu něco o svazácích by potřeboval dát do huby krumpáčem. I ve svých 55 letech bych to zvládl s přehledem. Jinak pokud má někdo pocit, že sem nedávám odkazy a jen řvu, tak je prostě idiot a asi to tu moc nečte. |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Pikehead: Tak jsem si za odměnu (opravil jsem vodní pumpu na svém autě od soudruhů z NSR) pročetl příspěvek pana Pohla. Zdá se mi málo ekologický, protože zapomněl na využití jízdního kola při cestě na/z nádraží VRT. To by se uspořilo MWh ve VHD! A ta romantika, když by třeba lilo jako před chvílí v Černošicích Teď mě napadla pitomost jen zdánlivá - jak by příznivci VRT vyřešili náhradní dopravu v případě průseru typu zaplavená trať, sesuv půdy, atd na VRT? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6584 Registrován: 5-2007 |
honzaklonfar: Úplne rovnako ako sa rieši na dnešných tratiach a úplne rovnako ako sa to deje v Španielsku, Francúzsku, či Japonsku. Takéto veci sa dejú veľmi, veľmi zriedkavo. Navyše VRT má úplne iné parametre ako trať z prelomu 19./20. storočia, ťahaná údolím a budovaná vtedy dostupnými technológiami a často potýkajúca sa s občas ešte obmedzenejším rozpočtom ako tie dnešné... (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 9-2009 |
honzaklonfar: náhradní doprava by byla (kupříkladu proti hyperloopu) snadná. Prostě by to jelo přes MuN. Dobrý co? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 8-2010 |
ad Pikehead: Koukám, koukám na ty prezentace a je to fakt poučné... Třeba projekt VRT Madrid – Sevilla, délka 471 km, rok 1992, délka 471 km, cestovní doba 2:20, zkrácení délky a času oproti dřívějšku (délka - 18%, cestovní doba - 58%) Poptávka v prvním roce provozu: Převedená doprava ze stávajících druhů dopravy: 24 % - auta 3% - BUS 26% - letadla Nová poptávka (bez bližší specifikace): 34 % Vypadá to suprově, ale bohužel projekt v rámci provedené CBA-analýzy byl v roce 1997 vyhodnocen jako ekonomicky ztrátový, když jeho vnitřní výnosové procento (EIRR) bylo vypočteno jako hodnota blížící se 0. A dál: Madrid - Barcelona, rok 2003-2008 Celková délka: 621 km Návrhová rychlost (nejvyšší): 350 km/h 64 tunelů délky 51 km (8,2 %) 154 viaduktů délky 48,9 km (7,9 %) Minimální poloměr oblouku: 7 250m Maximální stoupání: 25 promile ETCS Level 1 a 2 Jenže zase - "těžké mínus" stejně jako v prvním případě..bohužel..potřebujeme minimálně 9 mil. cestujících za rok, máme v reálu s bídou 5 mil. cestujících za rok. A dál: Potřebná roční dotace do VRT-infrastruktury, aby vůbec nějak "přežila" - 3 mld. EUR (cca. 82,5 mld. Kč, VRT-síť v Německu 1 mld. EUR (cca. 27,5 mld. Kč)). Poznámka: Všechno publikováno z veřejně dostupných zdrojů na webu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 11-2013 |
prezentace z konference Vysokorychlostní železnice v Náměšti jsou ke stažení na http://www.regio2020.cz/ |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 9-2009 |
Jinak dnes proběhlo toto. Naprostá katastrofa. Kdo neviděl, neuvěří. Jména těch, kteří patří do tepláků přiložena. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 5-2002 |
Dobrý den Vláďo, tak sdělte prosím těm co neviděli, možná uvěří...;-). Zkuste to kdyžtak nepříliš emotivně zabarvovat... PS: Upřímně jsem si v Náměšti říkal, kde ten Vláďa se tady asi tak nachází...:-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2243 Registrován: 5-2002 |
Pikehead: Pokud je těžištěm Vaší aktivity boj o co nejrychlejší trať 300 Ani ne. Obecně VRT jsou jen jedním z více faktorů, potřebných pro uvedení VHD do stavu, kdy ji lidé budou rádi a dobrovolně používat - zhruba to je totiž náš cíl. VRT je ale tak nějak nejvíce "vděčné" téma (snižovat jejich význam ale opravdu nechci, pro konkurenceschopnost jsou velmi zásadní - jen se to pak nesmí s odpuštěním podělat v provozní rovině, jako třeba ve Španělsku). tak si opravdu nejsem jistý, jestli zrovna tenhle úsek sítě musí být tip top Pokud má být součástí osy Praha - Ostrava a/nebo reálně vytáhnout lidi z aut na relaci Brno - Olomouc, tak ano. jestli by pak zbyly prachy i na upgrade konvenční trati nezbytné pro brněnské příměsto To je trochu divná otázka, podobnou si můžete položit třeba u nějaké z dálnic. Pokud myslíte, zda by ještě vyšla rezerva pro takové doplnění projektu v CBA, tak to nevím, bohužel taková varianta (proč??) nebyla spočítána. Ona varianta by totiž znamenala "plnotučnou" (byť třeba zčásti jednokolejnou, ale rychlostně třeba i 160+) trať (Brno -) Blažovice - Rousínov (mimo). Za předpokladu sjezdu z VRT do Vyškova by pak úsek Rousínov - Vyškov mohl být bez projektu nebo v nějaké minimální optimalizaci. Patří k těm vůbec nejdražším, navíc si nejsem moc jistý, zda je M2 v Rousínově takový přínos (ve srovnání s možností udělat zastávku u města na stávající trati = blíže k osídlení). 200 km/h mi přijde jako velmi rozumný kompromis, který doufám bude moci koexistovat i s tou regionální vrstvou. To já se právě velmi obávám, že jen krajně obtížně. Třeba to, že se v zadání studie nevyskytuje IC Brno - Olomouc, považuji za velkou chybu, a na jejich neexistenci (i kdyby na komerční bázi) nevěřím. Intervaly ve směru Brno - Ostrava se mi také zdají podezřelé, srov. koridor. Ono se to tam možná nakonec nějak vměstná, ale tím stylem, že dálkovka i regionálka budou mít velmi omezený manévrovací prostor z hlediska GVD, a kapacitní nedostatečnost se tak vlastně "externalizuje" do jiných (studií neřešených) míst "na druhých koncích". Nebo jízda něčeho zpožděného bude problém, apod. bít se za VRT bez té ekonomické studie je velmi nevděčný úkol, protože z toho vycházejí odhady potřebných kapacit, o kterých tvrdíte, že nejsou Teď nerozumím - požadavky na linky neplynou primárně z dopravního modelu, to je jen taková něčí mantra. Resp. DM může být zajímavým podkladem, ale nakonec stejně musíte ty linky (včetně intervalů a vazeb) vymyslet i podle toho, jaké přípoje kde chcete mít apod. Čili kapacitní rizika jsou vidět hned. DM pak je něco, co řekne, jak ty linky budou zatížené a je vstupem do CBA. A že toto není - no, jak říkám, my jsme zadání studií proveditelnosti aktivně navrhovali už někdy před 5 lety. Dodnes se tak nestalo. A překvapuje mě, že pálíte síly na VRT přes Vysočinu namísto sdružení sil a nalezení konsensu na ty 3 tunely (hm, s letištěm asi 4) z Prahy, které by i mohly ekonomicky vyjít a pomohou okamžitě všem segmentům železniční dopravy s tím, že v okamžiku přesvědčivého smyslu pokračování dál můžete zapnout míchačku a poskočit o kus dál. Právě proto, že chceme, aby ty výjezdy z Prahy nebyly jen tři. Ač si to Citátor Předpisový zjevně nemyslí, tak o CBA představu mám a jedno mi je jasné: trať do samotného Benešova, tedy (bez Moravy) nejslabším směrem v nejnáročnějším terénu, nemůže vyjít. Takže je logické připojit Brno právě sem (bude tam nejvíc volného místa a ta trať taky nejvíc potřebuje pomoci nějakými dalšími relacemi). A aby se do Brna jelo přes BN, tak je argument 1 hodiny a tedy těch 300+ km/h jeden z hlavních. Plus, samozřejmě, souvislosti v samotné Praze (hlavně tranzitní uspořádání s minimem křížení na Wilsonu). Východ, sever a západ věřím, že budou obhájeny i "jen" samy sebou. Jih nikoliv. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 9-2009 |
Miro, Vláďa42 je moje přezdívka. Vážně se tak nejmenuji. Byla mi přišita jako táborovému vedoucímu. V jakém věku snadno uhodnete... Ke Směmovne: v zásadě došlo k vysvětlování, proč by tratě neměly být na víc než 200, protože Škoda Kypr. Hezký den. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 9-2009 |
http://hlidacipes.org/vlaky-v-cesku-stale-udrzujeme-muzeum-zelezn icni-site-z-dob-rakousko-uherske-monarchie/ |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 7-2015 |
Trať do samotného Benešova nemůže vyjít, to je pravda. Jenže je právě tak náročná, že ekonomický potopí i celou VRT. IC Brno-Olomouc, to jako že tam bude třívrstva? Vidím, že osočování z přístupu "VRT do každé dědiny" není úplně nespravedlivé.
Tolik ve stručnosti.
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 9-2009 |
A Westbahn? Tam to u Vídně není masakr? Přesto vyšla a je postavená. https://youtu.be/bJhWS14dLkU |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 9-2009 |
K tomu novému úseku Westbahn: délka 44 km 8 tunelů, nejdelší 12 km cena: 2,8 mld € rychlost 250 km/h Sankt Pölten: 52 000 obyvatel Linec: 192 000 obyvatel |
kolemjdouci666
|
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Kreativec: aha, zjevně podle logiky SUDOP Brno a především Centrálního komitétu Ministerstva pomalosti je významnější dědinou Přerov, který má mít IC z Brna po novostavbě na 200 km/h, kdežto menší dědina Olomouc, má mít jen R přes velkoměsto Nezamyslice. Vláďa42: vy máte vliv a informace, nechcete tu policii to Brno-Přerov přeci jen nasměrovat? |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 7-2015 |
IC přes Přerov pojede do Ostravy, možná i dál do Polska nebo na Slovensko; kam by z Olomouce (eventuelně Brna) měla dál jezdit ta linka pana Záruby?
Tolik ve stručnosti.
|
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Tomáš_záruba : Sjezd z VRT u Rousínova? To si myslíte,že VRT vysokou estakádou překlene údolí u Holubic aby se pak nějakým způsobem trať ihned vrátila odbočkou přes údolí další estakádou do Rousínova = v krátkém časovém úseku zvládla velké převýšení a sestoupila na starou trať v Rousínově? (Nemuseli by se bourat Velešovice?). Hádám taky, že by to v Rousínově nikdy neprošlo.(Dálnice, trať´, výrazně zasahující do krajiny). Za pakatel by to asi taky nebylo. Druhá vaše varianta s rychlou jednokolejnou tratí-vede vždy u Rousínova na přeložky a tunelová řešení(trasováním se moc neliší od varianty M2=>není nejlevnější a k tomu připočítejte náklady na VRT. V tomhle má kreativec pravdu. Klasická VRT se hodí tam, kde už existuje použitelná současná trať pro nějakou regionální dopravu (Brno-Praha, Praha-Ústí), ale ne v případě silné příměstské dopravní relace Vyškov-Rousínov-Brno, kterou denně využívá několik tisíc lidí(většinou autobusy-špička po deseti minutách a auty-pro vlak je limitací současná trať). Přetíženost autobusů je zde problém a kvalitní dvoukolejná trať by problém vyřešila. Kraj a město Brno se už dříve u trati Brno-Přerov angažovali(studie, lobing v Bruselu) a pokud by projekt Bárta nezastavil, mohl být úsek Blažovice-Nezamyslice už realizovaný. Řešit zde regionální dopravu částečně nebo vůbec by byla velká chyba. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 9-2009 |
kolemjdouci666: jo, dělám co můžu, věřte mi. Jeden z důvodů, proč tu nejsem celým jménem. Rád bych, ale mám rád své blízké. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2244 Registrován: 5-2002 |
Petr 31: Ale žádný sjezd do Rousínova mě ani nenapadl. Asi jsem to nenapsal úplně dobře, zkusím lépe: a) Vyškov - Brno po VRT jako sjezd z VRT (dočasně její ukončení) od Brna. b) Rousínov - Brno po modernizované = narovnané a zrychlené trati (otázka, zda/nakolik dvoukolejné, plus otázka polohy ŽST/ZAST v Rousínově). c) To mezi tím (vlastně reálně akorát Luleč) z Brna do Rousínova po modernizované, ten poslední kousek pak "stovkou" (stejně jako Rousínov do Vyškova). Zpomalení akorát tak Brno - Luleč o cca minutu a Rousínov - Vyškov o dvě (ilustrativně), drtivá většina regionálních relací bez ztráty kytičky, dálkové relace o něco rychlejší. No a úspora nákladů velmi zajímavá. Rozhodně by mě zajímal výpočet CBA takto upravené varianty "S5" nebo která to byla (= ta s VRT po Vyškov, ale jakoby navíc k modernizované staré v celé délce až do Vyškova). Vlastně by se ještě ušetřilo za tu přeložku Vyškov - Ivanovice, neb v cílovém stavu by ve Vyškově vše stavělo, a nebo jelo prostě po (následně dodělané) VRT. Tedy je fakt, že na dobu "jednotky dočasnosti" by bylo drobné zdržení Ex při průjezdu Vyškovem, ale to by nebylo přes minutu, spíš tak půlminutu. Kreativec: Proč by to mělo někam pokračovat? Prostě relace Brno - Olomouc je velmi zajímavá, a když máte šanci se dostat na JD 30-35 min. (var. N1 v kombinaci se sjezdem na koridor směr Grygov), tak prostě považuji za chybu nabízet jen padesátiminutovou linku přes Prostějov (kterou samozřejmě nezpochybňuji právě pro ten Prostějov). Snažit se právě toto zesměšňovat jako "VRT do každé dědiny" mi přijde poněkud přehnané. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1145 Registrován: 8-2010 |
ad Tomáš Záruba: Ono se to tam možná nakonec nějak vměstná, ale tím stylem, že dálkovka i regionálka budou mít velmi omezený manévrovací prostor z hlediska GVD, a kapacitní nedostatečnost se tak vlastně "externalizuje" do jiných (studií neřešených) míst "na druhých koncích". Nebo jízda něčeho zpožděného bude problém, apod. Nejexponovanější bude podle studie úsek Blažovice - Brno - tady má jezdit 245 vlaků(*) v každém směru za 24 hodin v dlouhodobém výhledu po roce 2040, to je asi o něco málo více než dneska jezdí třeba mezi Pardubicemi a Přeloučí, kde je to cirka 220 vlaků v každém směru. Jinak dopravní intenzita klesá směrem k Přerovu. Mezi Blažovicemi a Vyškovem na Moravě je ještě 184 vlaků(**) v každém směru, ale u Přerova už s bídou 100. (*) včetně linky S47 Královo Pole - Šlapanice, (*) - čili asi stejně , kolik dneska jezdí mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. No, takže v nejhorším případě bude stav stejný jako je řekněme dnes u Pardubic s tím rozdílem, že Brno-Přerov bude mít instalovaný ETCS Level 2 a bude napojen na CDP Přerov = dílčí zlepšení (i když osobně nepředpokládám, že by při stejné délce oddílů jako má dneska tříznaký automatický blok (cca. 1 200 m)se nám ta kapacita nějak zázračně navýšila, spíš zůstane zhruba stejná, v horším případě se vlivem použitých brzdných křivek ETCS ještě mírně zhorší. Otázka je, jestli by třeba aspoň do těch Blažovic nemohla být tříkolejka - pro jistotu - kvůli regionálce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1146 Registrován: 8-2010 |
ad Tomáš Záruba: a) Vyškov - Brno po VRT jako sjezd z VRT (dočasně její ukončení) od Brna. b) Rousínov - Brno po modernizované = narovnané a zrychlené trati (otázka, zda/nakolik dvoukolejné, plus otázka polohy ŽST/ZAST v Rousínově). c) To mezi tím (vlastně reálně akorát Luleč) z Brna do Rousínova po modernizované, ten poslední kousek pak "stovkou" (stejně jako Rousínov do Vyškova). To je v podstatě S5-ka s tím, že se původní jednokolejka, řekněme nějakým způsobem nikoliv optimalizuje, ale modernizuje - čili je možné i částečně zdvoukolejnění, posun stanice/zastávky apod. = prostě jedním slovem HODNĚ PENĚZ. Ta S5-varianta - osobně jí říkám kočkopes vyšla na investiční náklady bratru na 47 miliard Kč. - přitom vítězná M2 na 35 miliard (pro porovnání) - a navíc ještě S5-ka byla těsně nad hranicí rentability (vnitřní výnosové procento ERR jí vyšlo na 5,55 % a minimum dle metodiky EU je 5,5 %) a to tedy ještě za podmínky "pouhé optimalizace". Závěr: Pokud by jste do té jednokolejky "šahal nějako luxusněji" - jak uvažujete - tak si vcelku směle troufám tvrdit, že to celé ekonomicky "spadne " jak domeček z karet. |
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Paul_red_adair:Jen doplním,že ve variantě M2 z Brna do Blažovic má být přibližně zachována současná trať a navíc postavena přeložka kolem letiště a za Ponětovicemi až do Blažovic, tedy jakási čtyřkolejka. Osobní vlaky by tedy až z Blažovic do Vyškova jeli po dvoukolejce i s rychlíky. Bohužel největším problémem je řešení uzlu Brno a požadavek na zastavování osobáků do Vyškova na letišti.U varianty Petrov(přisunutá) mají mít na letišti zastávku všechny 4 koleje,ale u varianty Řeka jen nová přeložka(rychlíková) a tudíž by tyto osobáky(aby zastavili na letišti) museli jet po rychlé trati a opravdu by mohli "brzdit" rychlé vlaky. Proto je podle mě pro kapacitu tratě na Vyškov zásadnější varianta uzlu Brno! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1147 Registrován: 8-2010 |
ad Petr31: Ano, máte pravdu, vlastně o tom vím, jen jsem si to neuvědomil - díky za upozornění. PS: Dávám odkaz na příslušné situace pro stažení, platí pro variantu "Petrov" i variantu "Řeka". https://ulozto.cz/xhEeZLJt/vrt-brno-praha-zip Heslo: VRT PS: Toho Brno-Praha si nevšímejte, samozřejmě platí správně Brno-Přerov. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
kolemjdouci666
|
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Paul_red_adair: já myslím, že jako domeček z karet spadne celá SP na Brno-Přerov, až se někdo domákne jak švindlovali s délkou výluk a cenami mostů a samozřejmě jak tu psal Pracovník-MD - otazník visí nad celým dopravním modelem. Takže Vaše teatrální formulace o spadnutí domečku z karet je dost off topic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 5-2002 |
Nestává se člověku v Kristových letech zase tak často, aby mu bylo výhodou být pamětníkem. Nyní mám ovšem to štěstí - pamatuji Diskusní fórum ČD. Procenta jsou sice ne už brzdicí, nýbrž výnosová, jinak ale pozoruji u DV vývoj jen dost malý... Nyní jsem tedy uchráněn velice, velice neplodné, byť v jistém ohledu možná zábavné diskuse. No a proto, že nemám rád příspěvky co nejsou k věci, tak aspoň trochu: Oproti S5 je to o něco dražší do Rousínova, ale výrazně levnější do Vyškova (a ještě kus za ním), přičemž na straně přínosů je vliv jen velmi malý až zanedbatelný. Dopad takové změny na ekonomiku tedy asi nebude zrovna zhoršující. Když v rychlosti (a bez nároku na přesnost) kouknu do studie, tak ve srovnání s S5: Blažovice mimo - Rousínov včetně = prodražení o 4 GKč při variantách M, nebo o 0,5 GKč pokud by to stačilo dle "O2+" (je to pár km, rozdíl by mohl být do dvou minut, nechci to teď hledat) Rousínov mimo - Vyškov mimo = úspora 5 GKč (možná snížená o něco na TZZ apod) Vyškov mimo - Ivanovice mimo = úspora 2 GKč Takže bychom se dostali na cca 40-41 miliard (stačilo-li by Blažovice - Rousínov jako O2+) nebo cca 44, pokud by tam "musela" být M (ale nenašel jsem narychlo variantu "jednokolejně s přeložkou" pro tento úsek, reálně tedy o chlup méně - na druhou stranu je pravda, že by se asi započítávala "kumulovaná údržba" Rousínov - Vyškov, takže by se to mohlo cca vyrušit). Nejsem si skutečně jistý, že by bylo opravdu tak špatné to jako celek prodražit o 5 miliard, ale mít za to už hotový kus VRT k Vyškovu. Zvlášť, pokud by tomu už i ta CBA spolehlivě vyšla (odhaduji). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7189 Registrován: 5-2002 |
ad P_r_A: Je to jako soukromý soubor, vůbec to nepustí ke stahování. ad Tomáš_Záruba: Nestává se člověku v Kristových letech zase tak často, aby mu bylo výhodou být pamětníkem. Nyní mám ovšem to štěstí - pamatuji Diskusní fórum ČD. Proč pouštíš podpásovky? I Ty jsi výrazně za těch 16 let změnil názory, já taktéž. Proč by na to neměl mít názor P_r_A? |
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Tomáš Záruba: Jde o to, že stále máte před očima jen VRT, ale nevidíte souvislosti. Pro osobáky do Vyškova, které mají jezdit po půlhodině si nedokážu představit jednokolejku, protože regionální vytíženou oblíbenou autobusovou linku 107 mají zrušit a nahradit těmito osobáky, které tudíž musí být minimálně stejně spolehlivé jako ten bus. O poloze nádraží v Rousínově se nemusíme bavit, protože nikam dál, než kde je navržená ve variantě M2 lidi chodit nebudou.(postavili nové autobusové nádraží). Bez tunelu v holubicích to taky nejde pokud chcete jezdit rychleji než současných 100 a přiblížit jim zastávku k obci. Ale je mi jasné, že to vás nezajímá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1148 Registrován: 8-2010 |
ad Petr_Šimral: Tak ještě jednou a snad správně, heslo stále VRT https://ulozto.cz/xcbHWrw8/vrt-brno-prerov-zip ad Tomáš Záruba: Nyní mám ovšem to štěstí - pamatuji Diskusní fórum ČD. Jó, to byla doba, Vám bylo krásných 17 let, člověk byl mladej, mohl se mýlit i mít pravdu a vyvíjet se, kupodivu někteří tehdejší diskutující jsou nyní mými kolegy... Takže bychom se dostali na cca 40-41 miliard (stačilo-li by Blažovice - Rousínov jako O2+) nebo cca 44, pokud by tam "musela" být M (ale nenašel jsem narychlo variantu "jednokolejně s přeložkou" pro tento úsek, reálně tedy o chlup méně - na druhou stranu je pravda, že by se asi započítávala "kumulovaná údržba" Rousínov - Vyškov, takže by se to mohlo cca vyrušit). Zvlášť, pokud by tomu už i ta CBA spolehlivě vyšla (odhaduji). Ano, souhlasím, takto by to bylo ekonomicky realizovatelné, nicméně pořád ne jako nejvhodnější varianta ze všech možných - můj osobní názor. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4579 Registrován: 9-2005 |
Petr31: Vyškovsko neznám, ale: Půlhodinový takt je například mezi Prahou a Vraným nad Vltavou a mám silný pocit, že je spolehlivý a za poslední dva roky asi šedesát jízd naprosto včas. Je pravda, že těch šedesát jízd jsem většinou absolvoval v pracovní den a to buď u Modřan, nebo u Kačerova. A to tam jezděj jen prašivý Regíny. Tím chci říct, že i půlhodina je na jednokolejce vyjezditelná a spolehlivost závisí na spolehlivosti vozidel i infrastruktury. Mezi Vraným a Prahou nejezdí nic extra spolehlivýho a infrastruktura je nová tak na čtvrtině úseku, místama nejsou ohřevy a podobně, občas padaj u Zbraslavi skály (mnohaletý problém a když spadnou, tak nastoupí autobusy). Ovšem pro oblast Vyškovska po nějaké pořádné opravě trati nepředpokládám padání kamení ani jiné přírodní problémy, jako povinnost je třeba maximální spolehlivosti infrastruktury a ideálně i vozidel. Zřejmě by bylo nutno postavit několik výhyben ve vzdálenosti "15 minut+rezerva".
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Qěcy Problém je, že s těmi výhybnami(křižováním) se zase mírně prodlouží jízdní doba a lidi budou naštvaní,že jedou dýl než jejich zlatým busem a taky delším intervalem.Pokud se mají busy nahradit, musí se jet kratší dobu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2075 Registrován: 5-2008 |
Qěcy: Kam je chceš dát? Křižování "bohumínských" rychlíků v Rousínově se překládá už při zpoždění "sudého" už o 2 min. do Komořan . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4580 Registrován: 9-2005 |
Výhybny mají být takové, aby k prodloužení JD nedošlo. Vždy mám stavět infrastrukturu podle požadovaného JŘ, či lépe modelu dopravy. Pokud cestující radši jezdí busama, tak jim tam vlak vůbec dávat nebudu. Jinak já o té trati a sídlech a dopravě moc nevím. Berte to jako námět k zamyšlení, že zkrátka nemusím prodlužovat jízdní dobu kvůli jednokolejce a křižování a že takt 30 minut se dá na jednokolejce vyjezdit. Třeba křižování v Modřanech je ukázkové, délka Modřan taky. Ale je i možné, že nakonec z toho prodlužování výhyben u Vyškova by vyšlo více než 3/4 délky trati, to pak je lepší rovnou dvojkolejka.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 6-2016 |
http://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20160604/ 281586649857403 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 6-2016 |
(C) LN: 31.5.2016 Soupeřily jen naoko, viní policie firmy Důvodem březnové razie ve státní společnosti SŽDC byla mimo jiné předem domluvená soutěž na studii k vysokorychlostním tratím PRAHA V salonku hotelu Olšanka v Praze 3 se loni v únoru sešly čtyři osoby. Domluvit se spolu měly na tom, jakou nabídku podají na veřejnou zakázku na technickoprovozní studii k vysokorychlostním tratím. Problém je, že to byli zaměstnanci dvou různých firem, které si ve výběrovém řízení později konkurovaly. Měly se tak podle policie dopustit pletichy. LN se podařilo získat materiály týkající se policejního zásahu na konci března ve státní společnosti Správa železniční dopravní cesty. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality obvinil celkem šest osob a tři firmy, že manipulovaly veřejnými zakázkami. Z jednoho materiálu vyplývá, co přesně jim policie klade za vinu. Těmi čtyřmi osobami z hotelu Olšanka jsou bývalý místopředseda představenstva společnosti Sudop Praha Petr Lapáček. Spolu s ním na schůzku šla i jeho asistentka Helena Mazancová. Na druhé straně jednacího stolu měli sedět generální ředitel Výzkumného ústavu železničního (VÚŽ) Antonín Blažek a člen představenstva stejné společnosti Petr Kaván. Policie je nyní viní z domluvy, že VÚŽ pošle nabídku na zakázku ke studii za 19 450 000 korun s vědomím, že nemůže vyhrát. K tomu nakonec skutečně došlo. Když se na konci loňského února na SŽDC otevíraly obálky k zakázce, ve které o výherci rozhodovala cena, vyhrálo sdružení firem Sudop Praha, Metroprojekt (vlastněný Sudopem) a ACRI – sdružení českého železničního průmyslu. Nabídlo totiž nižší cenu, a to 18 829 200 korun. Firmy, které vyhrály, pak měly té, která neuspěla, zajistit subdodávky. Pikantní na tom je, že podle policie měla nabídku Výzkumného ústavu železničního zpracovávat obviněná Helena Mazancová ze Sudopu. A to na pokyn svého šéfa Petra Lapáčka. K tomu měl navíc Lapáček dát k dispozici notebook, který si doma půjčil od své dcery. Lapáček podle dřívějších informací jako jediný z obviněných skončil ve vazbě. Policie ho už ale propustila. „V současné době není nikdo vazebně stíhán,“ řekl LN dozorující státní zástupce Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Víc nechtěl komentovat. Tím ale dohoda obou firem, které jsou nyní obviněny jako právnické osoby, neskončila. Zadání zakázky na studii k vysokorychlostním tratím později napadlo Centrum pro efektivní dopravu. Případem se tak začala zabývat komise na SŽDC. Ta zjistila, že není v pořádku, jak se posuzovala kvalifikace VÚŽ. I o tohle se měl podle policie postarat právě Lapáček. „...minimálně u společnosti Subterra telefonicky zajistil podklady k prokázání kvalifikačních kritérií pro formálního konkurenta,“ píše se v policejním materiálu. Vinu odmítají Antonín Blažek, generální ředitel VÚŽ, obvinění odmítá. „Pevně věříme, že se ukáže, že naše obvinění bylo neopodstatněné, protože nejsme absolutně srozuměni s tím, že bychom někde překročili meze zákona. Naši právníci podali proti obvinění stížnost i s doplněním, ve kterém se snažíme celý princip vysvětlit tak, aby se ukázalo, že to bylo nesprávné a jsme nevinní,“ řekl LN Blažek. Na otázku, zda může vyloučit, že jednal s Lapáčkem a Mazancovou, odpověděl, že k tomu se momentálně vyjadřovat nemůže. „Rozpor toho obvinění je v tom, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu, že nedošlo k žádné manipulaci. V tuhle chvíli poskytujeme všechny informace a zároveň vysvětlujeme celý princip toho jednání, že nedošlo k žádné škodě, nebyl poškozený zadavatel a nemohlo dojít ani k tomu, že by měl někdo nějaký profit,“ dodal Blažek. Kaván přes svoji asistentku LN vzkázal, že se k věci nechce vyjadřovat. „Naše společnost trvá na tom, že se žádného protiprávního jednání nedopustila. Zároveň, ač plně ctíme zásadu presumpce neviny, došlo z preventivních důvodů k odvolání Petra Lapáčka z funkce místopředsedy představenstva i z pozice obchodního ředitele. Ostatní informace nemůžeme vzhledem k probíhajícímu vyšetřování a podepsanému prohlášení o zákazu poskytování informací poskytnout,“ napsal Tomáš Slavíček, ředitel společnosti Sudop Praha, která je stejně jako VÚŽ obviněná. Lapáček byl z funkce místopředsedy odvolán hned dva dny po zásahu policie na SŽDC. Jeho vyjádření se LN nepodařilo sehnat, odevzdal svůj pracovní mobil a soukromým číslem společnost nedisponuje. Generální ředitel Slavíček nechtěl komentovat ani to, zda skončila i Lapáčkova asistentka Mazancová. *** Zakázky Správy železniční dopravní cesty, o které se zajímá policie * Odstranění propadů rychlosti na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov, v úseku Žatec – Chomutov 743 209 890 korun * Technicko-provozní studie – Technická řešení vysokorychlostních tratí 18 829 000 korun * Rychlá spojení – studie příležitostí 20 milionů korun * Revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov 35 672 000 korun * Modernizace traťového úseku Ústí nad Orlicí – Choceň 30 milionů korun * Revitalizace trati Týniště nad Orlicí – Broumov 30 581 000 korun (Příspěvek byl editován uživatelem PeHo.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2076 Registrován: 5-2008 |
Qěcy: no , když myslíš |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 9-2009 |
183 km vysokorychlostní tratě mezi mezi Tangerem a Kenitrou bude nakonec otevřeno "až" v červnu 2018. Dvouposchoďové rychlovlaky TGV budou jezdit rychlostí až 320 km/h v hodinovém intervalu z Casablancy do Tangeru. Plánují přepravit 6 mil. cestujících ročně. http://www.railjournal.com/index.php/high-speed/moroccan-high-spe ed-line-to-open-in-june-2018.html?channel=523 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 11-2005 |
Naruším VRT diskusi aktualitou, že byly zahájeny opravy svršku v úseku Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves-zámek. Mechanizace v akci, probíhá výměna štěrku, pražců a kolejnic. Pozorování z paluby EC 378. Mimochodem ty modernizované Ampz s koženými sedadly jsou super. A WiFi funguje i na sever od Prahy výborně.
Donner au train des idées d'avance...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4581 Registrován: 9-2005 |
Rail2005: A to se mění svršek za nový (60E1, B91)?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Qěcy:Tohle jsem někde stáhl. Zaznělo to na koordinačních poradách JMK s projektantem: Zástupce JmK, odbor dopravy informoval přítomné, že JmK, příp. KORDIS má zcela jasnou a dlouhodobě stálou představu o struktuře a koncepci dopravy pro rameno Brno – Vyškov – Nezamyslice a statistické informace o počtech přepravovaných osob vč. jejich výchozích a cílových stanic. Z těchto důvodů je třeba zachovat dálkovou dopravu ve Vyškově. Pro potřeby regionální osobní dopravy je třeba rekonstruovat stávající žel. trať tak, aby bylo možné v rámci IDS JmK nahradit páteřní autobusovou dopravu v úseku Brno – Vyškov železniční s lepšími cestovními dobami v pravidelných 30 min. intervalech. V současnosti je špičková frekvence autobusů á 10 min, jízdní doba Vyškov – Brno 42 min, Rousínov – Brno 23 min. Při nedodržení těchto parametrů nelze ze strany JMK garantovat přeobjednávku z autobusů na vlaky. Takže Brno´-Rousínov je 23 min limit. Křižování by tomu asi nepomohlo.Předpokládám, že tohle ve studii vzali v potaz. Po zavedení IDSJMK před pár lety kraj nahrazoval páteřní autobusy vlaky(kde to šlo-dvoukolejka, rychlost),ale zde to z důvodu stavu trati nešlo. Dále ještě k tomu co navrhoval Tomáš Záruba chci dodat, že kraj požaduje zastavování osobáků z Vyškova na letišti při současném obsluhování Šlapanic-města (jinou linkou). Při odsunuté variantě uzlu Brno by zastávka u letiště tedy mohla být jen na VRT a osobáky od Rousínova by se na ni nějak museli dostat(nějakou spojkou u Blažovic???).Tím pádem by se kapacita a rychlost v tomto úseků VRT zhoršila. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1662 Registrován: 11-2005 |
Qěcy: Ano, je to tak. Všechen ten mix kolejiva a dřevěných pražců je nahrazován standardním koridorovým materiálem. Ale nevím jak moc dělají spodek. Obzvláště v oblasti tunelů to bylo dost podmáčené. Dnes se pracovalo v 1.TK (tedy Děčín - Praha).
Donner au train des idées d'avance...
|
Neregistrovaný host 90.178.3.142 |
V 90. letech se plánovalo, že se dodatečně v návaznosti na koridor překopají nelahozevské tunely tak, aby splňovaly průjezdný profil.Kdysi dávno jsem o tom zahlédl nějaký článek. Jestli si dobře vzpomínám, tak ve výsledku měly vzniknout snad dvě tunelové roury v podstatné části v profilu stávajících tunelů. Nějak si nedovedu představit, jak to chtěli za provozu dělat. Ale to už je asi dávno pasé. Že by už nebyly požadavky na průjezdný profil tak striktní? Bylo to myslím ještě v době, než se dělal úsek z Děčína na hranici. Mám dojem, že se tam o stejném způsobu přestavby psalo i v souvislosti s tunely v Děčíně. |