|
|
Pátek, 08. dubna 2016 - 12:38:32
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4334
Registrován: 9-2005
|
což se stalo loni nebo předloni ??
Do té doby tam snad bylo nějaké služební zázemí i po skončení stavědla
Nebylo tam nic, mělo být, zájem byl ze strany SŽDC, ale pozemek snad patřil obci a ta ho chtěla zpět, když už nebylo St. potřeba
|
|
Pikehead
|
Pátek, 08. dubna 2016 - 17:14:18
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2251
Registrován: 3-2007
|
Simba: Bezdůvodně napadat? Nechcete si přečíst to, co jsem Vám napsal, ještě jednou? Obsahu mého dotazu jste se vyhnul odbočením do historie nějakých (ve 20. století zcela nesmyslných) staveb a za měsíc sem zase napíšete totéž... Pokud jste někdy vycestoval za hranice vašeho traťového obvodu, tak musíte vědět, že reléovka umožňovala obsluhu stanice jen výpravčím, že i mimo 010 existoval autoblok a od roku 1975 bylo dostupné i AHr.
To všechno se FJB obloukem vyhnulo... A když je dnes infrastruktura konečně na úrovni doby, je to všechno špatně, zatímco na ten bordel předtím jste neřekl ani ň...
Plešoun: Poborskiii ještě kdysi hlásil, že se tam točil nějaký film a strančické stavědlo přebarvili snad na růžovo. Taky zmiňoval, že příčinou novostavby bylo sežrání původní chatičky agresivními houbami. |
|
|
Pátek, 08. dubna 2016 - 19:07:39
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4336
Registrován: 9-2005
|
Ano, baráček si zahrál v jakémsi filmu a fakt byl růžovej. I ty houby ve staré boudě jsou pravda. Jen ten rok "novostavby" ještě nemám ověřený, čekám na jednu odpověď.
|
|
|
Pátek, 08. dubna 2016 - 19:12:11
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4337
Registrován: 9-2005
|
v době, kdy se ve Stránčicích stavělo nové stavědlo, tak niko nevěděl nic o nějakých koridorech. Možná dokonce tehdy vůbec ani nikoho nenapadlo o takových věcech přemýšlet, protože dráha "prostě byla"
Tady si dovolím trošku odporovat. Počátkem 80.let se měl budovat TEST ve Voticích, už byl i projekt, ale bylo to zastaveno, poněvadž se začalo uvažovat o přestavbě a modernizaci celé trati asi v podobě, v jaké je dnes "koridor".
|
|
|
Pátek, 08. dubna 2016 - 20:35:08
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2292
Registrován: 3-2004
|
Počátkem 80.let... poněvadž se začalo uvažovat o přestavbě a modernizaci celé trati asi v podobě, v jaké je dnes "koridor".
Takže proto proběhla elektrizace v té podobě, jak proběhla... |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 10:53:48
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2837
Registrován: 5-2002
|
V 80. letech jsem byl dost poctivým čtenářem socialistického "Železničáře" a nepamatuju se, že by tam někdy byla zmínka o nějaké rekonstrukci budějovické trati.
Zato si pamatuju, jak v Železniční technice psal nějaký chytrák o tom, jak je blbost zvyšovat rychlost nad 120km/h, protože rychlík (počítáno 350+16 Bček) se po průjezdu stanicí rychlostí 100km/h na 140 rozjede až těsně před další stanicí.![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]")
Nějakých 160, to bylo tenkrát jako let na Mars. Možná, že se s nějakou malou rekonstrukcí počítalo, ale "jako koridor", s náročnými přeložkami a zvyšováním rychlosti, to fakt pochybuju. Ono se v té době, krom přeložek na Mostecku, na dráze nemodernizovalo skoro nic.
Edit: socialistického "Železničáře" a nepamatuju se, že by tam někdy byla zmínka o nějaké rekonstrukci budějovické trati. Samozřejmě, krom úprav úseku Veselí - ČB kvůli výstavbě Temelína.
(Příspěvek byl editován uživatelem brr.) |
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 10:56:15
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2177
Registrován: 7-2008
|
Dusanh: Plešoun se lehce plete, plány na TEST do Votic jsou z druhé poloviny osmdesátek, s pracemi se i začalo, ale přišel "plyšák", pak se s přípravnými pracemi pokračovalo ještě chvíli, poté se už začalo mluvit o koridorech v rámci nových poměrů (byť v národních zájmech ve směru čtyř světových stran se s modernizacemi počítalo i předtím, optejte se SUDOPáků, nebo si najděte předmětné články o této historii "koridorů" na netu, pokud jste je již nečetl). Všechno definitivně "zazdila" mezinárodní dohoda. Nikdo ovšem nečekal, že se ty modernizace potáhnou takřka třicet let a stále nejsou ještě hotové. Řada lidí z odborných kruhů říká, že tato dohoda je již dávno překonaná (zejména, co se parametrů tratí týče). Evropa je prostě už někde jinde. Ovšem nutné rozsáhlé opravy (modernizace) předmětných tratí nikdo nezpochybňuje. IV. koridor měl trochu více štěstí než I., že začal později, ale v podstatě nevede nikam dál v nějakých slušných parametrech (řekl bych až zbytečně velkých i do budoucna), než do Budějovic.
O předelektrizačních pracích, kde se chystala řada změn a úprav, vč.přestaveb stanic v poměrech a potřebách, jaké byly do roku 89, se nezlobte, ale nevíte nic. Tato trať, zejména pak úsek Tábor - Benešov nikdy nebyl natolik provozně vytížen - a to ani s výhledem do budoucna - aby byla potřeba dvoukolejná trať. I když nákladních vlaků jezdilo dost (dnes je nahradila co do počtu osobka). Tak to bylo několikrát zdůvodněno i po ekonomické stránce v průběhu celé historie KFJB po roce 1918.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 11:14:42
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2178
Registrován: 7-2008
|
Brr: tak jistě, mluvíme o době před rokem 89, pro náklady nebylo vyšších rychlostí třeba. A osobce to stačilo též. Jiný životní styl, kdy každý měl práci doma za humny nevyžadovalo potřeby přemísťovat denně kvanta lidí rychle stovky km sem a tam a příměstské linky (Benešov, Kolín, Beroun) na tom byly podobně jako nyní. Jediné, na čem měla ČSSR zájem byl tranzit - z toho byly cenné devizy, jinak hrozilo, že prostě tudy mezinárodní vlaky jezdit nebudou. Koneckonců, to že se nám vlaky ve značné míře vyhýbají právě i dnes, je důsledek liknavosti v porevolučních devadesátkách a děsně dlouhé doby modernizačních prací. Je to můj názor a nikomu jej nevnucuji.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 11:51:20
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2838
Registrován: 5-2002
|
Simba: o zvyšování rychlostí se na konci 80. let již uvažovalo, ale naprosto nekoncepčně. Bylo tomu věnováno i jedno číslo Železniční techniky. Ono už tehdy bylo soudruhům jasné, že naše dráha žije z podstaty a je sto let za opicemi. Tranzit tu jezdil hlavně proto, že přepravy z tehdejší NDR "musely" z politických důvodů jet co nejvíce po území soc. bloku. Pro přepravy ze Skandinávie byl tranzit po soc. území levnější - ty devizy byly tehdy zoufale potřeba, tak byla cena za tranzit menší, než kdyby to jelo po NSR. Navíc zlé jazyky tvrdily, že soc. dráhy dokázaly ten tranzit zpozdit tak, že penále za zpoždění bylo tak velké, že celou cenu za přepravu skoro vyrovnalo.![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Jenže proč by měl dnes jezdit tranzit tudy? Na sever jsou ruiny bývalé NDR, na jihu Alpy a Jadran a navíc si Dánové postavili mosty, co umožňují vozit náklady do Hamburku bez nutnosti trajektování, takže trajekty do Rostocku a asi i Sassnitzu ztratily význam.
220 má význam jako rychlá spojnice Prahy a Budějovic, ale nic víc.
(Příspěvek byl editován uživatelem brr.) |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 12:09:07
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5597
Registrován: 4-2003
|
Simbo, sice je hezké, co tu píšeš, ale mám obavy, že nějak nebereš v úvahu jednu věc - peníze. A ty se za komančů nedostávaly. Nedokážu si představit, že by bylo možné za předchozího režimu vůbec ufinancovat rekonstrukci, která by se alespoň vzdáleně blížila k tomu, co se teď v rámci koridoru s tratí Praha - České Budějovice děje.
Sice mne zas někdo může napadnou, že píšu o osmdesátých letech, když jsem byl jen dítě školou povinné, ale přeci jen jsem se občas zadíval i do historie. Takže bych si dovolil s ne zcela malou pravděpodobností říci, že velkým úspěchem by bylo, kdyby se do stanic všude mezi Vršovicemi a Táborem narvala releovka nebo TEST, postavila se automatická hradla a místy přibyla druhá kolej - třeba z Tomic do Olbramovic, z Ješetic do Střezimiře atd.. Něco jako se dělalo mezi Veselím a Budějovicemi kvůli Temelínu. Mám obavy, že tohle by bylo tak maximum, co by se za komančů dalo jednak protlačit k realizaci a za druhé hlavně ufinancovat. Na nějakou (alespoň) poloperonizaci stanic by asi už nezbylo....... |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 12:14:35
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5598
Registrován: 4-2003
|
Brr: takže trajekty do Rostocku a asi i Sassnitzu ztratily význam.
Železniční trajekt Rostock Ueberseehafen - Trelleborg jezdí (v ŽM byla dokonce i fotka nákladních vozů (snad) s Woodtainery z jeho útrob), zanikl například železniční trajekt Warnemuende - Gedser, kterým jsem se v roce 1990 dokonce i svezl. |
|
Mladějov
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 12:26:29
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8095
Registrován: 3-2007
|
Peníze ?
No wono hlavně nebyly lidi, nebyly kapacity, takže železnice žila už od začátku druhé světové války na trati 220 z podstaty. Miluju fakt tyhle Simby, kteří se snaží navozovat dojem, jak to bylo vlastně všechno hospodářsky supr. Jo, v TV do říkali a v Rudém Právu psali horem dolem, to jo.
Na 220 od Benešova na jih se stavěl horko těžko špagát, a to ještě tak, že se kolej posouvala doprostřed tělesa tam, kde zůstalo od císaře pána dvojkolejné, aby se nemusely bořit a přestavovat všechny můstky a mosty, kde by trolej byla v profilu.
Tím se ovšem zazdila možnost zdvojkolejnění. Jinak na 220 byl poloautoblok, takže proti jiným tratím, kde byl jediným zabezpečením telefon, to tak nepálilo. Systém Siemens-Halske 1914 byl nadčasový a na 171 slouží dodnes.
Nějaké větší přestavby stopy či zdvojkolejnění byly tak někde na papíře u pana Štancla.
Uskutečnily se akorát přeložky kvůli těžbě uhlí (Chomutovsko) a pár kousků 2k a výhyben a únosnosti spodku na 220 a 190 kvůli výstavbě Temelína (a též přeložen kus tamní lokálky do Temelína).
Ono na to hospodářství nemělo dech, stavěly se taky dálnice, metro, velké výdaje vojenské. |
|
Bkp
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 13:16:47
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7320
Registrován: 8-2003
|
Stavba tunelu pod Fehmarnovou úžinou otázku železničních trajektů mezi Německem a Švédskem nejspíš vyřeší definitivně.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 13:18:10
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2180
Registrován: 7-2008
|
Mladějov: říkám, co bylo v plánu a co se nakonec v omezené míře i rozjelo před rokem 89 a krátce po něm - a taky říkám, že přišla jiná doba, která veškeré práce přípravné i rozjeté zastavila. Zdvoukolejnění od Benešova na jih se nikdy po roce 1918 neplánovalo !!! Nebyla provozní potřeba a ekonomicky to bylo nerentabilní a to i v původní stopě. O přeložkách se vůbec neuvažovalo - blázníte, nač? Mezinárodní význam trati byl od rozpadu monarchie minimální, Vindobona tu jezdila víceméně ze setrvačnosti. ČSD žily 120 km/h celá desetiletí, stejně jako teď ze 160 (a v Evropě přitom už jezdí rychlovlaky, zatímco my se tady bijeme v prsa, jak jsme dobří). Co na tom je k nepochopení?
Nepsalo se o tom nikde, proč by mělo. Nepsalo se o spoustě věcí (za totáče vůbec). Musíte se ptát a pátrat, pokud Vás to zajímá v historickém kontextu a ne tady plácat.
A než začnete zase s tou druhou kolejí mezi Voticemi a Benešovem za I.republiky - byla to nucená stavba (taková novodobá "hladová zeď"). Kdyby nebyl hotov projekt ani na tento úsek od císařepána, asi by se nerealizoval ani ten.
(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 13:47:33
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5599
Registrován: 4-2003
|
Simba:Nepsalo se o tom nikde, proč by mělo. Nepsalo se o spoustě věcí (za totáče vůbec). Musíte se ptát a pátrat, pokud Vás to zajímá v historickém kontextu a ne tady plácat.
Simbo, já bych se dovolil se Mladějova zastat - sice ho osobně vůbec neznám, ale předpokládám (dle informací, které zde o sobě občas napíše), že je to pán, kterému je tak kolem šedesáti let. Řekl bych, že je daleko hodnověrnějším zdrojem informací, než jsi Ty a Tebou uváděné archivní informace. V archívu najdeš sice mnohé zajímavé věci, ale zařadit si je správně do mozaiky vůbec nedovedeš. Spojuješ je do konstrukcí, které svádějí k tomu, že dříve bylo prostě lépe.
Takže bych řekl, že Tvé požadavky na Mladějova, aby se ptal Tebe na věci ze sedmdesátých či osmdesátých let, je jednak mimo mísu a pak také pěkně drzé.
A platí, že než sem někdo něco uvede, má si to ověřit, jinak je tu za blbce. Mne se to nedávno stalo také . |
|
BmbČ
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 14:06:45
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6973
Registrován: 1-2007
|
Spojuješ je do konstrukcí, které svádějí k tomu, že dříve bylo prostě lépe.
Zkrátka, když někdo popíše situaci jinak, než že tenkrát "vše stálo za howno", tak je mu podsunuto, že obhajuje stav "dřív bylo líp". Nezlobte se na mne, ale já se bavím. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 14:33:08
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2839
Registrován: 5-2002
|
Já bych řekl, že před rokem 1989 žádné veškeré práce přípravné i rozjeté jednoduše nebyly.
Jinak bych si dovolil výtku, že Simba nerozlišuje plány, které měly naději na realizaci, od nějakých blouznivých úvah a nepromyšlených plků typu magistrála Plzeň - Brno okolo Votic.
Mezinárodní význam trati byl od rozpadu monarchie minimální Dopoledne jste tu psal o významu tranzitu za socíku.
BmbČ: všechno snad ne, ale mé vzpomínky na tehdejší ČSD jsou takové, že na dráze opravdu komplet všechno za tamto stálo, aspoň teda z pohledu cestujícího.
Bram: neříkám, že Trelleborg - Sassnitz skončil, ale význam upadl. Němci chtěli zátěž směrovat po mostech do Hamburku. A když už je zátěž v Hamburku a jede do severozápadní Itálie (nejprůmyslovější oblast pod Alpami), tak logicky pojede po dvoukolejce přes Gotthard nebo Simplon a ne oklikou částečn po jednokolejce přes Budějovice a Taury. |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 14:33:24
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5600
Registrován: 4-2003
|
Bmbč:Zkrátka, když někdo popíše situaci jinak, než že tenkrát "vše stálo za howno", tak je mu podsunuto, že obhajuje stav "dřív bylo líp". Nezlobte se na mne, ale já se bavím.
Já spíše kroutím hlavou nad tím, jak mi někdo podstrčí něco, co jsem ani nenapsal, ani nemyslel a polemizuje o tom.
Aby to tedy mělo nějakou váhu, tak nechť pan Bmbč uvede, co bylo za éry socialistických ČSD lépe. A ne ve stylu předchozích příspěvků Simby, který píše o situacích, které z různých důvodů nenastaly, ale toho, co reálně bylo. Rád si jeho příspěvek přečtu . |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 14:38:19
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2840
Registrován: 5-2002
|
ale toho, co reálně bylo. Reálně byly velkohubé plány. |
|
BmbČ
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 16:02:42
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6974
Registrován: 1-2007
|
nechť pan Bmbč uvede, co bylo za éry socialistických ČSD lépe... co reálně bylo...
Reálné bylo to, že jsme se po válce ocitli v soc. táboře bez vazeb na Západ a počáteční budovatelské nadšení nahradila většinová apatie. Nemůžeme porovnávat dnešní stav, kdy jsme otevřeni světu, jsme součástí Evropy, se stavem, kdy jsme byli uzavřeni v socialistickém táboře. Z tohoto pohledu bylo tenkrát jakékoliv byť i malé zlepšení, a to i na dráze, táborovým úspěchem (jeho dnešní popis neznamená, že pisatel má na mysli stav "dřív bylo líp"). Elektrizace, nové lokomotivy, vozy a další. Muselo se vyjít s tím, co zde bylo vyrobeno a co bylo k mání. Problémů existovala tehdy spousta, to nikdo nepopírá a ani nikde netvrdím, že bylo za soc. ČSD lépe. Kdybychom se po válce nacházeli na opačné straně "barikády", byli bychom dnes tam, kde je Evropa na západ od nás. Ale s tím už nic nenaděláme. Tak to zkrátka je.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 16:36:00
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5602
Registrován: 4-2003
|
Bmbč:Z tohoto pohledu bylo tenkrát jakékoliv byť i malé zlepšení, a to i na dráze, táborovým úspěchem (jeho dnešní popis neznamená, že pisatel má na mysli stav "dřív bylo líp").
Tak předně toto se netýká Simbových příspěvků - ty jsou laděny úplně jinak a mají navodit jiné zdání. Zdání, že při pokračování socialismu by vše bylo v daleko lepším stavu, než kam jsme se nakonec dopracovali (bohužel i přes hodně divoká devadesátá léta) dnes..... |
|
Pikehead
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 17:48:45
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2254
Registrován: 3-2007
|
Brr: K těm rychlostem - vzpomínám si z totáče na nějaké zmínky o "experimentálním" úseku ČSD na 140 Km/h., někde mezi Břeclaví a Bratislavou. Nevím, jak dalece se ho dařilo držet v tomto stavu, jaká byla jeho reálná délka a jestli se někdo odvážil s tím počítat v GVD. :-)
BmbČ: To je správná poznámka, stejně tak by měla brát v úvahu skutečnost, že Československo bylo po válce nejvyspělejší zemí východního bloku. Páry z 50. let ani motoráky z 50/60. let nepamatuju, za úspěch hodný toho jména považuju žabotlam, škodováckou II. generaci elektrik a východoněmecká Béčka, poslední dva dodnes nosné řady.
Bram: Já tu jeho argumentační logiku nějak nestíhám sledovat, teda pokud tam vůbec nějaká je. Po modernizaci je to celé nanic a před ní to byla nevýznamná trať, přičemž o zdvojkolejnění se nemluvilo ani v anarchistických kruzích.
A nevím, co si z toho odnést - že stačilo zrekonstrouvat drátovody, dodat elektrické osvětlení na mechaniky, v hradlech vyměnit okna za plastová a pak jen čekat na úplný konec skanzenu po dostavbě dálnice...? |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:04:25
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2026
Registrován: 5-2008
|
Simba: byla za války , Němci tu štreku potřebovali, ale udělali se jenom Tomice a Ješetice.
Plzeń - Brno prvorepubliký projekt , neb se počítalo se zničením uzlu v Praze v případě války s Německem. |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:05:01
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2841
Registrován: 5-2002
|
140km/h bylo mezi Vranovicemi (od mostu přes Svratku) do Šakvic. Jel jsem tudy někdy okolo roku 1987, koukal jsem na ten rychlostník jako na zjevení. Je taky otázka, jestli tam touhle rychlostí v pravidelném provozu něco jelo.
Parmezano: a byl to opravdu "projekt" nebo jen nějaký výkřik do tmy "možná by se to hodilo"? A i kdyby se to postavilo, byla by to zbytečná "Kanonenbahn", jako dneska trať přes Telgárt, a to asi ve stených parametrech: vmax 60-70, jednkolejka, značná stoupání, nezávislé výměny a skupinová odj. návěstidla, telefonika. Kdoví, jestli by to bylo lepší, než trať Ražice - H. Cerekev.
(Příspěvek byl editován uživatelem Brr.) |
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:20:20
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2181
Registrován: 7-2008
|
BmbČ: je to přesně tak,jak píšete.
Bram: to se pletete a máte z toho tento mylný dojem.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:26:30
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5603
Registrován: 4-2003
|
Simba:to se pletete a máte z toho tento mylný dojem.
Opravdu? Tak to se plete a má z toho mylný dojem nejspíše většina diskutujících.
Tak nám podrobně rozveď, jak to tedy vidíš. Třeba se konečně přestaneme plést . |
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:40:21
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2182
Registrován: 7-2008
|
Parmezano: předložte důkaz, jinak se není o čem bavit.
Němci měli po Stalingradu úplně jiný starosti, než modernizovat trať nebo překopávat Prahu k obrazu svému. V podstatě neudělali pořádně ani výhybny na trati (Tomice, Horní Borek, Čekanice a Roudná). Výpravní budovy a stavědla v podobě dřevěných provizorií bez zab.zař., které bylo v podobě elmech doděláno třeba až za dva roky po otevření výhyben (povětšinou rok 1942). Tohle si může dnes každý ale přeci přečíst.
Projekty výhyben (tak jak byly schváleny) však nikde, vyjma archívu, samozřejmě nenajdete.
Myšlenka druhého hlavního tahu Plzeň - Brno, resp.tedy v ose západ - východ (zde přes Příbram, Sedlčany atd.) se táhne celou I.republikou přes obě války až do let padesátých. Studií a návrhů bylo několik. Jestli se to dostalo až do projektové fáze nemám zdání - projekt sem žádný dosud neviděl. Zřejmě ale ne. Ve verzi roku 1949 bylo konstatováno, že pro finanční náročnost a nerentabilnost se stavět nebude - a nepomohl tomu ani značný zájem armády (což byl hlavní důvod případné realizace). Do navrhovaných parametrů bych se musel podívat, ale 160 fakt né, to je logický ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ).
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 18:57:57
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2183
Registrován: 7-2008
|
Dotaz (především) pro BmbČ: ví se něco více o tom, že Vlkov nad Lužnicí měl být též výhybnou, ale už to Němci nestihli ? Díky.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
BmbČ
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 19:52:42
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6975
Registrován: 1-2007
|
Ano, měla tam být výhybna, ale stavba začala až v březnu 1945. Stejně dopadly např. na trati mezi CV a CB zamýšlené výhybny Petříkov a Vidov a např. stavba 3. staniční koleje v ŽST Včelná u CB. V tomtéž období rozestavěny, nedokončeny.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 20:31:13
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2186
Registrován: 7-2008
|
BmbČ: díky moc
A pro "nevěřící Tomáše" jedno z razítek:
Na rok 1990 nehleďte, zahájeny přípravy na jednu z mnoha úprav na trati byly započaty několik let předtím. Zcela normální v té době,i elektrizace se dělala od přípravek až po realizaci v úseku Tá - Bn min. 9 let (né, že by to teď bylo lepší). Po roce 1989 byl navíc přístup ve stylu "železnice je přežitek a patří do 19.století. Zrušit, všichni budou mít auta a užívat si té správné americké svobody."
A bylo to dost i o přístupu odpovědných ku zdejší trati (před i po "plyšáku") a její významnosti. Zatímco pro plzeňáky (jihočechy) to byla vždy hlavní trať s poměrně rychlým spojením na hlavní město, pro pražáky jen jedna z mnoha bezvýznamných tratí, vedoucích ze "státu ve státě" kamsi na jih do lesů, zejména pak od Benešova dál.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
Rob
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 20:39:12
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1303
Registrován: 1-2005
|
Simba: o Vlkovu šla diskuze v únoru 2016 ve vlákně "Tratě na Jihu Čech". |
|
Diana
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 20:55:51
|
Neregistrovaný host
95.80.230.85
|
Nejen Vlkov, výhybna měla být i mezi Třeboní a Majdalenou. |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 20:59:29
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 765
Registrován: 12-2007
|
Vzhledem k tomu, že železnici v trase Praha - Tábor používám k jízdě na chatu již pár desítek let, tak bych rád uvedl, že za minulého režimu se v daleko větší míře jezdilo na této trase osobními vlaky, zatímco rychlíky nebyly tolik využívány, a to vzhledem k vysokému rychlíkovému příplatku. Po jeho zrušení došlo k tomu, že rychlíky v relaci Praha - Tábor jsou dost plné, zatímco osobní vlaky nejsou tak využité. Kromě toho se poněkud zvýšila mezinárodní doprava, v rychlících v relaci Praha - České Budějovice - Linec prakticky vždy najdete cizince, kteří cestují do/z Lince. Jednokolejná trať mezi Benešovem a Veselím nad Lužnicí často omezovala dopravu, protože zpoždění vlaků se přenášelo i do protijedoucích vlaků. Jinak vlaková doprava je pro cestující zajímavější, jestliže je rychlá, častá a pohodlná. Doprava mezi Prahou a Táborem se v tomto směru zlepšila, a proto je na této trati také více cestujících. Pokud samozřejmě se trať moc neudržuje a nezrychluje, tak cestující ztrácí. |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 21:40:09
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4339
Registrován: 9-2005
|
Projekt TESTu ve Voticích po stránce zabezpečovačky dělal Ing.Zdeněk Fulín a s kolegou jsme byli často zváni jako konzultanti. A bylo to o pár let před r. 89
|
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 22:16:59
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2187
Registrován: 7-2008
|
Plešoun: však to výše v diskusi píši též Ale co by mne zajímalo, proč se to i tehdy tak táhlo?
Jinak stručně - na tohle se dost zapomíná a vysvětluje to, proč se se všemi projekty jakékoliv modernizace po 89 seklo:
Projekty modernizace III. a IV. železničního koridoru vycházejí z dohod na evropské
úrovni, zejména z Evropské dohody o hlavních mezinárodních železničních tratích z roku
1985 a z Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy
a souvisících objektech z roku 1991 (sdělení č. 35/1995 Sb.). Modernizované koridory jsou
součástí transevropské železniční a dopravní sítě (III. koridor je součást hlavní a IV. koridor
vedlejší železniční sítě). Jedním z cílů projektů je mj. zkrácení jízdních dob zvýšením traťových
rychlostí v osobní dopravě až na 160 km/hod. a v nákladní dopravě až na 120 km/hod.}
AGC - Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách - byla sjednána v roce 1985 v Ženevě a stanovuje nejen koridory, ale i minimální požadované parametry objektů infrastruktury, přičemž veškeré odchylky od stanovených hodnot jsou považované za výjimky
AGTC - Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech , která byla přijata v roce 1991 v Ženevě a která obdobně jako dohoda AGC stanoví minimální požadované parametry objektů infrastruktury pro kombinovanou dopravu. V roce 1997 byla doplněna Protokolem o kombinované dopravě po vnitrozemských vodních cestách
Tehdejší Československo se k dohodám AGC a AGTC připojilo a začalo zpracovávat projekty modernizace těch tratí, které byly zahrnuty do dohody AGC, s tím, že následně budou modernizovány tratě dohody AGTC. Zpracování plánů na zvýšení rychlosti na hlavních tazích bylo zadáno podniku SÚDOP v roce 1988. Ten jej po dlouhých průtazích a potížích, zapříčiněných především převratem v roce 1989 a následným přehodnocením hodnot, hlavně, co se týče otevřenosti hranic dokončil až v roce 1993.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
Pikehead
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 22:20:16
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2257
Registrován: 3-2007
|
Tak stále jsme se nedozvěděli nic nového než že hlavním výsledkem 40 let budování socialismu na FJB je elektrizace zmatlaná cestou nejmenšího odporu a spousta plánů v šuplíčku nebo ani tam ne. Projekt na TEST ve Voticích je krásnej, ale to přece není žádná zásadní modernizace trati, stanic s elektromechanikou bylo na štrece tak 20...
železnice je přežitek a patří do 19.století.
No jak tu o tom hovoříme, tak posun od 19. století nijak závratný na FJB nebyl.
pro pražáky jen jedna z mnoha bezvýznamných tratí
Já se nechci pražských soudruhů zastávat, ale pražský uzel byl taky ukrutně podinvestovaný a odehrávaly se tam poměrně masakrózní přepravní výkony. Jestli si vzpomínáte na libeňské zhlaví hl.n. před Novým spojením, na kapacitu vršovického ranžíru a fronty na nulté před Běchovicemi, na nedostatek lidí, náhradních dílů, techniky... tak se asi nebavíme o přehlížení, ale o rytí držkou v zemi, aby se zajistil vůbec každodenní provoz.
Zrušit, všichni budou mít auta a užívat si té správné americké svobody.
Jo, taky jsem to určitě četl v Přítomnosti. Nevím přesně číslo, ale bylo to vpravo nahoře a byla u toho fotka Simby jak mění petrolejku v odjezdovém návěstidle do Heřmaniček. |
|
Simba
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 22:42:21
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2188
Registrován: 7-2008
|
Pikehead: Konstatovat tehdejší stav, to umí každý. A provokatérský kecy s cílem nasrat, schovaný za skrytou identitou, to umí taky každý.
To Vaše Nové spojení bylo v plánech min. od roku 1925 spolu s jedním, průjezdným ústředním osobním nádražím s kapacitou až 1000 vlaků denně, ale Vy nevidíte souvislosti, resp. je nechcete vidět s celkovým vývojem Evropy. Jen třeba dvě války zapříčinily, že šlo kdeco k ledu.
Mimoúrovňový přesmyk v Libni není taky vůbec nic nového, takové ONJ byl natolik finančně náročný projekt, že se to rozprostřelo do několika etap od roku 1961 až do roku 1999.
O čem je tu vůbec ale řeč - o propadu železniční nákladní dopravy po roce 1990, resp. 1995? Ano, pak je opravdu co slavit. Pokud jsem dobře obeznámen, je problém ten náklad (díky husté osobce) protlačit po koridoru i dnes. Kdyby byla tak hustá nákladní doprava jako tehdy, bylo by to stejné jako tehdy, osobka je dnes nadevše, PID linky obzvláště.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 23:04:50
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11120
Registrován: 5-2002
|
Brr: tak logicky pojede po dvoukolejce přes Gotthard nebo Simplon
A navíc se nám blíží otevření gotthardského báza-tunelu s Erstfeldu do Biascy...
140km/h bylo mezi Vranovicemi (od mostu přes Svratku) do Šakvic.
Později se to rozrostlo až do Podivína (jednou z podmínek bylo 120 v sousedících stanicích).
Další předkoridorová 140 byla tuším někde okolo Červenky.
Pike: tak se asi nebavíme o přehlížení, ale o rytí držkou v zemi, aby se zajistil vůbec každodenní provoz
Jj, vzpomínám si, že když jsem si někdy v první půli 80. let kreslil plánek Prahy a do něj zakresloval SZZ+TZZ, tak z cca třiceti stanic bylo 7 reléovek (Libeň+Běchovice, Smíchov+Radotín a Nusle+ONJ+Krč), 6 mechanik (Pacifik a Semering, většina klíčovej průmysl) a zbytek elektromechaniky. |
|
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 23:08:07
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11121
Registrován: 5-2002
|
Simba: To Vaše Nové spojení bylo v plánech min. od roku 1925 spolu s jedním, průjezdným ústředním osobním nádražím s kapacitou až 1000 vlaků denně
Jojo, někde jsem viděl obrázek, jak má bejt od Vyšehradu přesmyk a Vinohradskej tunel vyústěnej vejš. Akorát mi nějak unikalo, jak by se to od toho Vyšehradu nastoupalo, když už dneska je tam 15 promile... |
|
BmbČ
|
Sobota, 09. dubna 2016 - 23:34:22
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6976
Registrován: 1-2007
|
Pikehead: nedostatek lidí byl opravdu šílený. Nevím, jak v Praze, ale v provičních Budějcích chybělo např. v roce 1975 v ŽST 85 pracovníků, z toho 46 posunovačů. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Předtím byl stav ještě horší. Situaci řešila přesčasová práce zbývajících na úkor svého volna.
V roce 1980 byly nejvíc zatíženy přesčasovou prací vlakové čety nákladní dopravy - v průměru 416 hodin. U vlakových čet os. dopravy to tehdy bylo v průměru na jednoho pracovníka 334 hodin.
Roční limit přesčasové práce byl tehdy vysoký - 560 hodin, ale našli se jednotlivci, kterým přesčasová práce nevadila a roční limit, se zavřenýma očima nadřízených, vysoce překračovali. Zajištění každodenního provozu bylo tehdy skutečně náročné.
A pro zajímavost. GVD byl v roce 1980 plněn v budějcké stanici takto:
os. vlaky výchozí - 94,8%
os. vlaky končící - 86,3%
nákl. vlaky výchozí - 41,3%
nákl. vlaky končící - 42,7%
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Simba
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 00:10:18
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2189
Registrován: 7-2008
|
Hajnej: ano, v případě III.tunelu pod Vinohrady měla jedna kolej v tunelu vystoupat o 7 m výše a nad kolejemi zbývajících dvou tunelů ve Vrškách směřovat na Vyšehrad. Mělo to svůj důvod, ale ten si schovávám do článku.
Doposud jsem však nenašel onen projekt, ve kterém je to popsáno detailněji, protože toto je určitě velmi zajímavé. Proč z toho nakonec sešlo také (zatím) nevím. Změna v projektu přišla ale až během ražby obou tunelů - příčiny lze jen dedukovat, fakta zatím nenalezena.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 00:22:17
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11122
Registrován: 5-2002
|
Simba: důvod je jednoduchej - směrové uspořádání Wilsonu. Něco jako třeba v Kolíně nad Rýnem, tam je na severním zhlaví úžasně zašmodrchanej rozplet. |
|
Simba
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 00:26:07
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2190
Registrován: 7-2008
|
BmbČ: ano, s tímto mohu vřele souhlasit, čtyřiadvacítky byly poměrně běžné, byly to i časy, kdy se jelo na kupř. stavědlech ve dvou místo ve čtyřech (ale to bývalo převážně v době dovolených nebo chřipek). Proč nechtěli lidi na dráze dělat netuším, platy na ní byly vždy slušné. Že by je odrazoval ten takřka vojenský styl - ne nadarmo se zaměstnancům drah říkalo modrá armáda.
A jak říkáte, spoustě lidí to vyhovovalo (stejně jako dnes - kontrast např. s humbukem kolem zavření obchodů ve svátek a neděli a lidmi, kteří tam právě chodí v tyto dny rádi za příplatek dělat je nabíledni. Je to pořád stejné ) Technika by problém vyřešila jen částečně (pokud by ovšem byla k dispozici). Věřím, že kdyby Slušovice vynalezly fenomén jménem PC, vývoj by se už tehdy ubíral tímto směrem.
Odběhnu-li od dějin, ví tu někdo podrobnější info o opravě v Olbramovickém tunelu, kvůli níž jsou příští týden výluky?
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
Simba
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 00:37:55
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2191
Registrován: 7-2008
|
Hajnej: ano, pokud byla odpískána přestavba Hlaváku v Ústřední nádraží a jeho posunutí k Bulharu, pak to logiku má. Nějaké návrhy k této přestavbě tu někde mám, jen se obávám, že jich bylo mnohem víc, než jsem jich doposud objevil.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 07:04:46
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5605
Registrován: 4-2003
|
Simba:Proč nechtěli lidi na dráze dělat netuším, platy na ní byly vždy slušné. Že by je odrazoval ten takřka vojenský styl - ne nadarmo se zaměstnancům drah říkalo modrá armáda.
Mluvím li s kýmkoliv, kdo pracoval u ČSD, tak řekne vždy: Buzerace a neustále jednou nohou v kriminále. Nakonec i pan Zdeněk Michl ve svých vzpomínkách nepíše v podstatě jinak.
Ani se nedivím, všude samá skupinová návěstidla a znalost traťových poměrů musela být na úplně jiné úrovni - v noci, nebo i přes den za mlhy, silného deště či vánice a zastavit u správného námezníku. Stav, kdy dnes strojvedoucí jsou mnohdy schopni jezdit po celé síti SŽDC (obvykle vyjma tratí s provozem dle D3), také tehdy nehrozil.
Pohledu výpravčích a signalistů se také nedivím - na klíčovém mechanismu a na elektromechanice se toho dá pokazit opravdu hodně. Zejména, pokud se volnosti vlakových cest zjišťují pouze pohledem do kolejiště, což na zhlaví bylo snad vždy a u dopravních kolejí většinou. To musela být služba v dopravní kanceláři nebo na stavědlech velkých stanic opravdu chuťovka. Stejnou chuťovkou muselo být při hustém provozu v mezistaničních úsecích telefonické dorozumívání ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") .
A jak říkáte, spoustě lidí to vyhovovalo (stejně jako dnes - kontrast např. s humbukem kolem zavření obchodů ve svátek a neděli a lidmi, kteří tam právě chodí v tyto dny rádi za příplatek dělat je nabíledni.
Jenže na pokladně v obchodě když něco někdo pokazí, tak přijde šéfová a umožní mu otočením klíčku chybu opravit. Nic se neděje a jede se za chvilku dál. Maximálně se může stát, že nebude večer souhlasit finanční částka v pokladně s tím, co se za den naúčtovalo. To je sice nemilé, ale pořád se celkem nic neděje.
Chyby po strojvedoucích, výpravčích, signalistech a jiných dopravních zaměstnanců napravovali obvykle lékaři na operačních sálech, traťovka, ŽOS, zabezpečováci, trolejáři a mnozí další. Některé chyby už napravit nešly a pak měli práci i jinde - krematorium a kovošrot. A mnozí chybující dostali od soudu bonus - možnost o svých pochybeních přemýšlet pěkně v chládku, kdy mnohdy také došlo díky dlouhodobému odloučení od rodiny k jejímu rozvratu. To po chybách na pokladně také nehrozí......
Promiň Simbo, ale mne přijde, že jsi na dráze nikdy nedělal (zejména ne za éry ČSD) a podle toho Tvé příspěvky také vypadají. Pokud jsi na dráze dělal, tak to už jsem bez šance pro pochopení Tvých příspěvků. |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 10:06:01
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11124
Registrován: 5-2002
|
Simba: Věřím, že kdyby Slušovice vynalezly fenomén jménem PC
Nevím, co přesně myslíš pojmem "fenomén jménem PC", nicméně Slušovice začaly na zdejší poměry poměrně záhy PC z dovezených dílů montovat. Stálo to tehdy bratru 160.000 Kč (tedy jako dvě osobní auta) a bylo to stolní AT 286 16MHz 1MB RAM s VGA...
Dlužno ještě vysvětlit, co znamená "na zdejší poměry". Zatímco u nás vznikaly ještě v druhé půlce 80. let zázraky jako PMD85 nebo IQ151 (s "bezzákluzovými" tlačítky, od kterých za chvíli bolely prosty) a soukromé osoby stály (či spíše přes noc ležely) frontu před Tuzexem, až přivezou ZX Spectra či Commodory, tak už v roce 1985 jsem na fyzikální olympiádě v Portoroži (SLO) narazil na několik IBM PC. Těch počítačů přitom bylo několik stejných, což bylo u nás něco nemyslitelného (proto taky u pravěkého IDOSu celkem úspěšně fungovala ochrana proti kopírování spočívající v porovnání posledních 16 byte prvního mega paměti, protože pravděpodobnost, že v jednom baráku budou dva stroje se stejnou datací BIOSu, byla zcela minimální).
Pro pamětníky techniky oněch dob dám jako přídavek jeden tehdejší vtípek:
Víte, proč byl v ČSSR vybrán jako nosná platforma právě Intel 8080?
Z důvodů ryze ideologických - žádný jiný procesor v té době neměl tři zdroje a tři součásti.
(nečekám, že by to někdo narozený v 70. letech a později pochopil...) |
|
Pikehead
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 10:20:21
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2258
Registrován: 3-2007
|
Simba: To nejsou provokatérský kecy, jen se Vás snažím upozornit na skutečnost, že Vaše základní východisko "dnes je to úplně na hovno, protože PHS, hlasitý rozhlas, radon v Olbramovicích a taky nejezděj náklady" je zásadně špatné, protože ta trať je po 150 letech zase moderní. A abyste mohl mluvit k věci, musíte tenhle základní fakt pochopit.
BmbČ: V Praze bych to tipoval na ještě větší průšvih, přeci jen bylo víc pracovních příležitostí. A plnění GVD nákladky mi teda vyrazilo dech. Cargo zákazníci by od vlaků zdrhli už tehdy, kdyby měli kam...
Hajnej: Hl.n., Masaryčka a staré Holešovice taky elmech? No dost mazec...
Bram: myslím, že Simba na dráze dělal, ale tak leda signalistu. A taky to ukazuje, že na venkovských nádražích život běžel pomaleji - Ostře sledované vlaky říznuté Aloisem Nebelem, pelargonie, pumpa, vůně karbolínu a prsatá kasírka... Člověk si tak přemýšlí o svých věcech a občas mu tam projede vlak. |
|
Mladějov
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 10:30:38
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8098
Registrován: 3-2007
|
Bram, dík za zastání, ale co se týče páně Simbových příspěvků, nějak úplně nechápu, co se nám snaží sdělit kromě "zlatej socík" a "dřív bylo líp".
Když odhlídnu od politiky a kouknu na fakta, tak já pamatuju ještě v 80. letech trať 221 rozbitou na hadry, z Prahy do Budějic řada pomalých jízd (a z Prahy do Žiliny jich bylo třeba i několik desítek).
Skutečně se žilo z podstaty, ale to je na delší diskusi. Ono se totiž "látalo" skoro všude - mimořádné brigády, študáci na chmel, na brambory, pracovní soboty..
Jinak proč byl nedostatek lidí za socíku na železnici - on byl nedostatek lidí všude, ale na žewleznici to byla navíc odpovědnost, turnusová služba, u vlakových čet dlouhé směny, spaní někde po nocležnách nevalné úrovně..když v té době mohl skoro kdokoli pracovat ve fabrice o dvě zastávky dál, kam dojel na kole/vlakem/busem, ve 14.00 zahoukala siréna a ve 14:30 už mohl být doma na zahrádce, opravovat barák, auto, být u vody, věnovat se rodině..
Turnusová služba, zvláště s nepravidelnými nástupy a konci je věc velmi komplikující život a rodinný život, kdo dojde pro děti, kdo se postará..a tak se ani nedivím, že dnes, v době otevřených hranic a otevřené ekonomiky se přes naříkání některých o nezaměstnanosti do provozních profesí k železnici zrovna nikdo moc nehrne.
A pane Simba, osobně proti vám vůbec nic nemám, ale vy se opravdu nevyjadřujete moc jasně.
Jinak snahy o nařízení zavírání obchodů atd. opravdu nemají na svědomí ti vaši oškliví kapitalisté, ale naopak ti z té druhé, levé strany.
Liberál by řekl, že se nic nařizovat nemá a každého věc, půjde-li do takového zaměstnání, či nikoli.
Soudružka Marxová chce chránit matky ? Vždyť ty naopak rády třeba ten svátek odslouží, za příplatek 100% mzdy.
Slouží železničáři, lékaři, autobusáci, letci, policajti, pumpaři, hospodští, recepční..proč něco zakazovat prodavačům ?
Každý, kdo má, a řeknu to sprostě, do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") díru, by těm, co vydělávaj, něco nařizoval a zakazoval.
Ať se soustředí s požadavky třeba na problémové obyvatele, bezdomovce, cikány, přistěhovalce.
Proč má buzerovat zrovna prodavače a to ještě jen některé ?
Bohuýel vystupuje jako blbá kráva.
P.S. : Jo a Bram tu odpovědnost popsal docela výstižně.
A opravdu byl obrovský rozdíl dělat někde v malé staničce signalistu stylem "Z první po první" a pracovat třeba někde ve velké stanici - to nebyla vůbec sranda a mám zas před očima poslední Béčko vlaku ležící na boku na Masaryčce u odjezdového návěstidla přímo před dopravou
(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 10:53:07
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5609
Registrován: 4-2003
|
Pikehead:Hl.n., Masaryčka a staré Holešovice taky elmech? No dost mazec...
Míníš li starými Holešovice železniční stanici Praha Bubny, tak tam je elektromechanika pořád. A vzhledem k přešlapování na místě s rekonstrukcí stanice (teď se třeba bude několik let bude řešit rekonstrukce Negrelliho viaduktu), tak lze odhadnout, že nejdříve někdy kolem roku 2025 by se mohlo začít něco dít. A nebo také ne (rychlodráha, Orco,....) a elektromechanika forever .
Na druhou stranu - Bubny už mají dnes víceméně jen funkci odbočky s výhybnou pro trať do Dejvic s možností odstavení souprav na zbylých dopravních a manipulačních kolejích. Už se tam v podstatě nic jiného neděje......
(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 11:05:04
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11126
Registrován: 5-2002
|
Pike: Hl.n., Masaryčka a staré Holešovice taky elmech? No dost mazec...
Wilson měl elmech se třemi stavědly: St.1 u tunelů, St.2 u Bulhara a St.3 dál směrem na Vítkov. Prvně jmenované mělo ESPčka, druhá dvě mechaniky.
Jo a přes skoro celý jižní zhlaví byla desítkam od severu snad dvacítka. Směrem ze stanice ale rychlostník žádnej.
Masaryčka byla zvlášť Hrabovka a zvlášť Dvorana. Raritou byl výhybkář v boudičce pod Hrabovskou spojkou, kterej chodil házet angličana z uhelného dvora (snad jsem to nespletl) do odvratu podle toho, jestli se jelo od Dvorany nebo od/do Wilsonu (už si nepamatuju, jestli to byl volnej odvrat nebo jestli to mělo závorník).
ŽST Praha-Holešovice v té době ještě neexistovala a Bubny (kde byla a je Praha-Holešovice zastávka) ji mají dodnes, jak Ti už psal Bram.
(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Pikehead
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 11:05:55
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2260
Registrován: 3-2007
|
Bram: Nebyl to můj rajon a pamatuju jen fungl nové nádraží v Holešovicích. Jestli tam nic předtím nebylo, tak dotaz beru zpět. :-)
Hajnej: Díky za popis, vypadá to neuvěřitelně že se to vyjezdilo - tím myslím hlavně období po roce 2000 - boom dálkovky/S-Bahnu, který nastal před rekonstrukcí hlaváku.
(Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 11:09:20
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11127
Registrován: 5-2002
|
Pike: dřív tam nebylo nic, holešovická přeložka tehdy byla jedna z velkých (spíše vleklých) staveb socialismu... |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 11:13:59
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5610
Registrován: 4-2003
|
Pikehead:Nebyl to můj rajon a pamatuju jen fungl nové nádraží v Holešovicích. Jestli tam nic předtím nebylo, tak dotaz beru zpět.
Vzhledem k tomu, že já se pamatuji tak leda na otevření žst. Praha Holešovice pro cetující, tak se obrať na jiné.
Co vím já, tak nejdříve se přes Holešovice začalo jezdit jako po průtahu od Bubenče do Libně s nákladními vlaky (v žst. Praha Střed si tehdy nejspíš velmi hlasitě oddechli). Jak to bylo s aktivací stanice, nevím. Zda nejdřív jako výhybna a pak otevření i pro cestující??? |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 11:32:51
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 768
Registrován: 12-2007
|
Dříve se modernizace na železnici vlekla proto, že nebyly kapacity, finanční prostředky, železnice se podceňovala a já nevím co ještě. Dnes kapacity jsou, technika je dobrá, myslím, že na železnici je u většiny profesí dostatek lidí (možná snad až na mašinfíry), peníze zejména z EU by také byly, ale bohužel proces přípravy stavby spojený s vykupováním pozemků, posuzováním vlivu na životní prostředí, územním řízením a stavebním povolením s možností různých lidí i obskurních spolků do staveb hodit vidle, popř. zahájení stavby napadnout u pomalých soudů, stavby neúměrně prodlužuje, včetně 4. koridoru. Bylo by záhodno, aby proces povolování stavby byl rychlejší a různí otravové by jej nemohli nekonečně zdržovat. |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 12:36:22
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11129
Registrován: 5-2002
|
Bram: tak jesti tam byl "výhybnovej mezikrok", to už si moc nepamatuju. Jednou jsem to prošmejdil v půli 80. let (1.5. si pamatuju přesně, vracel jsem se tudy z "dobrovolně povinného" májového průvodu, kde jsme byli s gymplem, ale jestli to bylo 1984 nebo 1985 bych fakt kecal) nedlouho před aktivací stanice (ležela tam připravená návěstidla).
Grafikon se tehdy měnil taky tak nějak v půli května, takže těžko říci, jestli to bylo zároveň nebo přes výhybnu nebo dokonce naopak přes zastávku na průtahu (tehdy tam stavěly akorát rychlíky z/do Rajchu). |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 12:39:31
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11130
Registrován: 5-2002
|
Simba: ať se na mne pan Myslivec nezlobí, zkratka AŽD je pro mne sprosté slovo
Zlobit se nebudu, ale za rohatý zvíře (kvůli tomu "dřív bylo líp") Tě mít můžu...?
Důvody si nechám pro sebe, nehodlám se kvůli tomu soudit.
Není nad projev občanské statečnosti... |
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 12:42:16
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11131
Registrován: 5-2002
|
Simba: Elektromechanika, elektrodynamika přeci byla ve své době i na mnohem větších nádražích, než je nějaký pražský hlavák - Vy mi tady naznačujete, jak to byla špatná technika
Špatná nebyla, jenom se musela používat tak jak měla a ne dělat z toho všelijaké slepenice provizorní na furt (netvrdím, že je to případ FJB). |
|
BmbČ
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 12:55:32
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6977
Registrován: 1-2007
|
Pikehead: ještě k nákladní dopravě v 70. letech.
Z tisku:
"…vlaky jezdí až 1000 minut zpožděny a stává se, že v jednom dni jedou pod jedním číslem i dva vlaky (starý i nový). Celková situace není příznivá, železnice nekryje potřeby horníků. Důvod je i v tom, že ku příkl. dne 11. 12. 1978 bylo na síti rozpuštěno 250 nákladních vlaků, ve kterých je i zboží pro vánoční trh…"
A jak viděli československou železnici naši rakouští sousedé v roce 1990?
„Přednosta železniční stanice Linz, hlavní nádraží, Richard Dieplienger navštívil železniční stanici České Budějovice v úterý 24. července 1990. Spolu s ním přijeli do Č. Budějovic hlavní kontrolor přepravy direkce Linecké oblasti a náčelník školy práce.
Během jednodenní návštěvy se hosté seznámili s provozem na jednotlivých pracovištích a nešetřili slovy obdivu nad tím, že muzeum může tak spolehlivě fungovat. To vyvolalo samozřejmě úsměv, ale také rozpaky u hostitelů…"
Ještě k hrubým mzdám v tomto období:
2656 korun byl v roce 1980 průměrný plat v ČSSR civilním sektoru. Na železnici (v ŽST CB) měli v té době nejvyšší platy v dělnických profesích v nepřetržitém provozu se všemi příplatky vedoucí posunu (4288 Kčs), dozorci spádoviště (4040 Kčs) a vlakvedoucí os. vlaků (3925 Kčs). Výpravčí vlaků 3713 Kčs, vnější služby 3216 Kčs a dále např. průvodčí os. vlaků 2874 kčs, rychlíků 3549 Kčs, signalisté 3407 Kčs, výhybkáři 2694 Kčs atd. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 13:11:20
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5612
Registrován: 4-2003
|
Simba:Elektromechanika, elektrodynamika přeci byla ve své době i na mnohem větších nádražích, než je nějaký pražský hlavák - Vy mi tady naznačujete, jak to byla špatná technika, jak to bylo náročné s narůstajícím provozem. S tím prvním nesouhlasím, s tím druhým ano. Ale zvládlo se to. Vy ovšem čtete něco mezi řádky, co tam vůbec není. Jen nahlížím do historie a jednou i toto bude historie, kterou budou posuzovat naši potomci. Jak, to je otázka, kterou se tu nikdo už nedozvíme.
Vždyť Ty vůbec nechápeš podstatu věci - nikdo neříká, že elektromechanika či elektrodynamika je špatná. To zde uvádíš jen a jen Ty, snad nikdo jiný.
Víš co, udělej si výlet do Německa, najdi si několik stanic na dvoukolejných tratích, kde elektromechanika je a schválně, co tam oproti síti SŽDC najdeš za zajímavé rozdíly.
A pokud nebudeš mít klapky na očích, tak je najdeš a zjistíš, že se v Německu likvidují elektromechaniky hlavně tam, kde se sahá do kolejiště (tahat drátovody už se nikomu nechce). Takže ještě pořád jsou k nalezení stanice, kde si můžeš s mechanickými návěstidly vyfotit i vlaky ICE.
Byl li bys učenlivá osoba, tak by Ti k tomu třeba Hajnej něco pověděl, ale když se stavíš na zadní a pálíš bezhlavě okolo sebe, tak budeš mít asi smůlu........
Hajnej:tak jesti tam byl "výhybnovej mezikrok", to už si moc nepamatuju. Jednou jsem to prošmejdil v půli 80. let (1.5. si pamatuju přesně, vracel jsem se tudy z "dobrovolně povinného" májového průvodu, kde jsme byli s gymplem, ale jestli to bylo 1984 nebo 1985 bych fakt kecal) nedlouho před aktivací stanice (ležela tam připravená návěstidla). Grafikon se tehdy měnil taky tak nějak v půli května, takže těžko říci, jestli to bylo zároveň nebo přes výhybnu nebo dokonce naopak přes zastávku na průtahu (tehdy tam stavěly akorát rychlíky z/do Rajchu).
Tak jsem zvědav, jestli na tohle někdo zareaguje a uvede to na pravou míru....... |
|
Simba
|
Neděle, 10. dubna 2016 - 13:12:32
|
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2193
Registrován: 7-2008
|
BmbČ: ale to přeci byla slova uznání jak jsme byli dobří (to je samozřejmě ironie, ale i tak se to dá vzít - mysleme pozitivně).
Na druhou stranu, oni tam snad měli předtím něco lepšího. To ale víte Vy, kdy se Linz nějakým způsobem modernizoval, na mě je to už daleký jih. . Tady se to jen zdrželo a když už se přípravy začaly, tak to padlo celé jak čsl.strojírenský průmysl po 89. To Pendolino tu na sklonku socíku bylo i z těchto důvodů. Italové a Francouzi navíc byli poměrně politicky přijatelní i dříve, tak proč ne jako výpomoc při navrhovaných modernizacích hlavních tahů. Jen to mělo začít dříve - tak o 10 let.
(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně:
"Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si."
|
|
