Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » GVD platný a připravovaný » Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 21. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 21. 12. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3930 Registrován: 8-2012 |
Mimo jiné na základě čeho se domníváte, že MD reagovalo na zájem soukromníků a nebylo to spíš naopak? Tak jako to je v poslední době na železnici již pravidlem, tak MČD/ČD přece měly vzduchovoziče do Lince dlouhodobě dopředu připravené (zatímco jinde "nemůže" zafinancovat poslední spoje ani doplnit jím dříve vytvořené děravé "čtyřhodiny") a jen se to čirou náhodou sešlo s tím, že LEO začal jezdit tamtéž busmo. Stejně tak je dlouhodobě připravený projekt "Krumlov po rumunském způsobu jednou denně v nesmyslný čas" a zas to je jen naprostá náhoda, či spíš je to úplně obráceně - Arriva jen obšlehla úspěšný nápad úředníků MČD. Ovšem myšlenka "když už se ten koridor postavil, tak po něm musí něco jezdit" je vskutku převratná... to by se expresů měl dočkat i Cheb přes Plzeň (aby dostatečně vynikla její debilita). P.S. Já si teda jako postavený koridor představuju něco úplně jiného (jen se holt díky neschopnosti MČD nepodaří v 2017 zahájit žádnou další stavbu).
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2770 Registrován: 8-2010 |
T_._H_.: "to by se expresů měl dočkat i Cheb přes Plzeň (aby dostatečně vynikla její debilita). " Však se možná dočká příští rok. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9250 Registrován: 3-2007 |
Tomáš_záruba,3670052,Bram: Pardon, ale projevujete se těmi ideologickými floskulemi jako úplný idiot. Jo, dobrej začátek diskuse. O tom, že do Lince nikdo nepojede jsou to taky solidní šotopředstavy. Jistě... tak se tím svezte. V lednu v úterý. A letos se přidal jeden pár větru navíc. Já tím jezdím a jak jsem napsal : Přes čáru na mikrobus. Jinak mne fascinuje vaše filosofie, že prostě máme koridor, prachů dost, tak co bychom nevozili vzduch (ty Lince jsou prázdný mezi ČB a Lincem už 20 let). Fakt tam cestuji celá léta-vlakem a osobně bych si přál opak. Vy opravdu věříte tomu, že půlhodina na jízdní době přivede stovky cestujících denně ? Ale no tak.. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 4-2015 |
Pardon, ale projevujete se těmi ideologickými floskulemi jako úplný idiot Řekl vedoucí ideolog a dogmatik. na ně se dívejte jako na de facto odškodné žel. dopravcům za to, že jsou brutálně znevýhodnění tím, po čem musí jezdit. Oni tam jezdit nemusí, všeobecná železniční diktatura zatím zavedena nebyla. Zkuste to např. v KLDR. Dávám "solidní" obsazenosti Linců rok-dva. OK, v roce 2020 si povíme. Solidní znamená kolik set lidí ve vlaku mezi ČB a Lincem?
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4079 Registrován: 12-2004 |
Tomáš Záruba: Nezlobte se , je jasný, že u nás byl velký dluh do rozvoje důležitých železnic. Ale tvrdit, že se 50 let lijí těžký prachy do silnic a dálnic, když nejsme schopni a dlouhpo ani nebudeme, postavit na severu dálnici z Hradce do Mohelnice Dálnice z Prahy do ČB nebude s takovou ještě tak 150 let... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6659 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Pardon, ale projevujete se těmi ideologickými floskulemi jako úplný idiot. Jak píše Pružinskij: Řekl vedoucí ideolog a dogmatik. Jinak není si třeba brát věci osobně, protože na to, kolik pojede mezi Budějovicemi a Lincem lidí ve vlaku, nemá vliv žádný ministerský úředník, Tomáš Záruba také ne a nebylo by to příliš lepší, ani kdyby mezi Budějovicemi a Lincem vedl koridor na 160 km/h a z Budějovic do Prahy již bylo vše hotovo, tj. i Ne-Še a vlaky z Prahy do Lince jezdily každou hodinu. Linec má 200 tisíc obyvatel, turisticky nepříliš zajímavý, aby sám o sobě byl cílem. A dvě stovky tisíc obyvatel je prostě málo na to, aby se to změnilo (například přibyly významně pracovní cesty), dále to není hlavní město, které je obvykle plné úřadů a dalších institucí, kde se dají předpokládat i četnější služební cesty. Stačí se podívat do vlaků mezi Prahou a Vídní, kolik tam jezdí vlakem lidí a dvouhodinovka v podobě Railjetů je tak akorát (vzduch se tam ale občas vozí také a naštěstí na trase leží Brno). Vídeň je přitom desetkrát větší, než Linec. Co by bylo akorát v případě Lince? Něco ve velikosti motoráku řady 628 jedoucího v podobě čtyř párů vlaků denně? Ale vlakodrom v podobě dvouhodinového taktu (Ex a Os dohromady)? Prahy do Lince jsem jel nejednou, táhnul jsem s sebou dokonce i lyže do Alp (hlásí se z České republiky někdo další takový?), ale vozidlo o velikosti motorového vlaku 628 by bylo i tak dostatečné na to množství lidí, co jsem tam ve vlaku v různou roční dobu potkal. A do Alp nejezdí vlakem moc ani samotní Rakušáci - s lyžemi jsem ve vlaku v zimě nikoho nepotkal a v Bad Gasteinu, kam jsem jel lyžovat, jsem viděl lyžářů jen minimum lidí, v průměru tak sotva jednoho na vlak. Připomínám, že nádraží v Bad Gasteinu je od lanovky méně daleko, než Špičák u Železné Rudy. Vysvětlení je jednoduché - sjezdařská výbava je těžká, celkem i objemná a ještě je potřeba mít další zavazadlo s oblečením a vším dalším. S dětmi v podstatě jinak než autem nerealizovatelná záležitost a to ještě pomíjím, že většina ubytování není v přijatelné docházkové vzdálenosti od vlaku a většinou se na něj nedá dostat ani skibusem...... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9254 Registrován: 3-2007 |
No Brame, já tě podepisuju (ač mi to už začíná být skoro blbý ) Asi mám, podobně jako ty rád vlaky (železniční dopravu) a normální náhled na realitu. |
dvx
|
|
Neregistrovaný host 194.228.169.254 |
Bram: V ČR je doprava vlakem na lyže využívána poměrně dost, ale jedná se zejména o běžkaže. Projeďte se někdy v sezóně z Tanvaldu do Jakuszyc nebo na Ramzovou. V druhém případě potkáte i nemálo sjezdařů, ale asi je to dáno i (ne)kvalitou silniční infrastruktury a příznivým tarifem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 432 Registrován: 12-2007 |
Že ty vlaky do Lince tak leží v žaludku? Vždyť jezdili už dříve, jen se je rakušáci rozhodli na svém území neprovozovat jako osobní vlak, ale jako vlak spěšný... Pružinskij: Úplnou náhodou jsem před chvíli narazil na statistiku obsazení vlaků v Německu. U regionální dopravy (což je v zásadě případ těchto vlaků mezi Budějovicemi a Lincem) je průměr okolo 80 cestujících. Tak ty stovky požadujete jen na této trati nebo i jinde, aby to mělo šanci existovat? "OK, v roce 2020 si povíme. Solidní znamená kolik set lidí ve vlaku mezi ČB a Lincem?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 10-2011 |
Víte, že přímé vlaky Praha - Linz, včetně večerního expresu (jen se mu říkalo rychlík, ale stavěl jen Praha hl.n. 18:17, Tábor 19:44/19:46, ČB 20:30/20:32, HD 21:28 a dál už v Rakousku) s přímými vozy Venezia Santa Lucia a Rimini, později včetně denního EC do Ljubljany, jezdily už koncem 90. let a poč. 21. století? Takže to není žádná novinka natruc jednomu poloprázdnému busu od M-expressu, jak se mermomocí snaží T.H. naznačit... |
M250.0
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
Je sice otázkou, jestli je nutný tam tahat čtyři páry celoročně, ale přinejmenším květen - září bych neměl o obsazenost na 196 starost. Do Rybníku se valí davy na Lipno a ten kousek na hranice už je za pár drobných. Škoda ale, že není snaha, aby aspoň z těch několika málo míst, kde by to mohlo mít smysl, zajistit rozumný interval pro dojíždění. Kdyby aspoň 1540, 1545 a 1547 zastavily v Kameňáku, Omlenici a Bujanově (podobně jako staví rychlíky do Klatov ve směru špičky v Lužanech a Borovech), tak by to jízdní dobu nijak zvlášť neprodloužilo a použitelnost vlaku by se v kraji o něco zvýšila. Čtyřhodinový takt osobáků, který o pár minut ujíždějí expresům, aby mohly vymést zastávky jako Chlumec u ČB nebo Pšenice, je trošičku Balkán. A jinak mě teda baví, že zatímco jedni tu přinášejí čtrnáct dní po zavedení Seidla informace o tom, jak do Krumlova přivezl desítky lidí, povětšinou zahraničních turistů, tak jiní vymýšlejí, proč zahraniční turisty nikdy vozit nebude. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9255 Registrován: 3-2007 |
Ne, to žádná novinka opravdu není..akorát, že přes hranici jezdí do 20 osob. Už přes 20 let beze změny. Překvapuje mne, že jako vysokoškolský učitel tleskáte provozování klasické soupravy o 5 (6,4) vozech pro cca 8-20 osob. Jste schopen na základě těchto faktů svá stanoviska opravit ? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11311 Registrován: 8-2004 |
Babilon: Všude jinde než v dopravě to takhle funguje - pekárny si na sebe vydělají, tak je provozují soukromníci a zisk si nechávají pro sebe, divadla si na sebe nevydělají, tak se na ně skládáme z daní. To je dobrá demagogie. Chtít po pekaři solidní herecký výkon asi není moc reálné (byť nějaká výjimka by se jistě našla). Chtít po dopravci kromě špičkových odjet i sedlové spoje nemožné není. Bram: Sorry, tisková chyba. Škrtněte poptávce a dopište nabídce. Zbytek příspěvku platí. "To opravdu není o podstřelené poptávce. To je o podstřelené nabídce, která před nástupem soukromníků panovala." Bram: Takže "smraďoši" v B-čku vadí a v Pendolinu nebo Bmz najednou nevadí? Zajímavé ... "Jenže ti turisté z hor (tentokrát z Tater), co jedou vlakem, nemají více, než jedno větší zavazadlo a to se do pendolina celkem v pohodě vejde, osobně vyzkoušeno. Ti, co jedou s hromadou zavazadel (rodiny s dětmi), jedou stejně autem. Případně vlakem s přepravou aut, protože děti chtějí také do akvaparků, například zajet si do Bešeňové a to dovolená bez auta prostě a jednoduše nezajistí." (Z Pendolinem mám tedy opačnou zkušenost.) Bram: ... což ale nic nemění na tom, že je to konkurence "nedotovaných" autobusů a podle Vás by tedy neměly být objednány. Cit.Stát je tu od toho, aby se staral o infrastrukturu a objednával ZDO. Ale ne aby si objednával a platil boj se státem neplacenou autobusovou a teď už i neplacenou vlakovou konkurencí. "Zbytek je prostě zatím (s ohledem na stav infrastruktury, vzdálenosti, počty obyvatel měst atd.) regionální ZDO, která se bez dotací v naprosté většině případů neobejde ." Bram: Jistě. "táhnul jsem s sebou dokonce i lyže do Alp (hlásí se z České republiky někdo další takový?)" K dálkovce na trati 220 mám řadu připomínek. Od ukončení části vlaků ve Veselí přes kalendář jízd jednotlivých vlaků po zastávkovou politiku nebo termín spuštění tohoto modelu. Pořád ale beru Ex jako řešení možné. Motat do toho úsek ČB-Linz je míchání hrušek s jablky. Rád bych také zdůraznil, že v případě, že nemělo dojít k rozšíření objednávky dálkové dopravy Praha - ČB, mělo to jasně padnout předtím než se začalo cokoliv připravovat, resp. stavět na IV.TŽK.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 3-2009 |
Vážení , se zájmem sleduji zdejší debatu. K ní mám tyto poznámky : - myslím , že by každý jednotlivec,který za státní peníze objednává ať už dálkovou či regionální dopravu měl mít za sebou praxi v manažerské pozici v nějaké soukromé firmě , aby se naučil hospodařit s cizími penězi. Poté by jako objednavatel dopravy neobjednával nesmysly. Pohled typu máme novou trať a tak ji zaplňme a neřešit , kdo v těch vlacích vlastně pojede je totálně zhovadilý. Je to něco podobného , jako kdyby stát po dostavbě D35 řekl , máme novou dálnici , zacálujme každých 10 minut bus z Liberce do Olomouce. A ještě nejlépe , kdyby ty autobusy cestou nikde nezastavovaly. - Jako člověk , který 20 let působí v logistice/spedici vnímám situaci mezi osobní/nákladní a železniční/silniční dopravou v nadhledu. Tvrdit , že stát tvrdě zvýhodňuje perfektní silniční sítí silniční dopravce a tak buďme rádi , že železničním dopravcům to vrací v podobě finančních injekcí je totální nesmysl. Já spíše řeším problémy typu,že nákladní vlak se zbožím urgentním pro výrobu stojí x hodin v nějaké díře, protože státem objednané kolikrát naprosto zbytečné vlaky osobní přepravy mají totální přednost. Tento přístup vede zase pouze jenom k odlivu zboží ze železnice na kamiony. - Myslel jsem si , že po rekonstrukci tratě Praha-ČB se na tuto trať vrátí všechny nákladní vlaky , jedoucí od Summerau a končící v Praze , příp.v blízkosti Prahy. Ale bohužel. Nákladní dopravy se tato rekonstrukce dle studia současných pomůcek GVD takřka nedotkne. - Jak zde bylo již uvedeno Linz není Wien. Linz je město o trošku větší než Plzeň. Jako turistický cíl žádná sláva , jako cíl kam se jezdí na služební cesty také nic moc. Je sice pravda , že oblast kolem Linze je průmyslová , ale je to oblast kolem Linze. A představa , že každý kdo dnes cestuje například z Mladé Boleslavi do okolí Linze osobním autem zítra pojede vlakem , protože se zlepšilo a zrychlilo spojení je značně naivní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 12-2007 |
Hroch: "K dálkovce na trati 220 mám řadu připomínek... Motat do toho úsek ČB-Linz je míchání hrušek s jablky. Rád bych také zdůraznil, že v případě, že nemělo dojít k rozšíření objednávky dálkové dopravy Praha - ČB, mělo to jasně padnout předtím než se začalo cokoliv připravovat, resp. stavět na IV.TŽK." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 7-2015 |
Bram: Ale přece to, že ty vlaky končí v Linzu neznamená, že tam bude jediný cíl cestujících. Podívejte třeba se na tohle: Praha - Salzburg - vlak: 4x denně, 1 přestup, čas 5:45, všechny výhody vlaku - Meinfernbus: 2x denně, 1 přestup, čas 5:20 resp. 5:30 + jeden noční spoj, čas 8:55, všechny nevýhody busu - M express: 4x týdně, přímo, čas 5:55, všechny nevýhody busu Praha - Zürich - vlak přes Linz 4x denně, 1 přestup, čas 11:15 - bus 1 přestup, čas orientačně 10:00 Chce ale nějakou akční nabídku, aby se dalo busu konkurovat i cenově. Dále dnešní lůzko do Zürichu by mohlo být první vlaštovkou nějakých rekreačních kurzů na jih. Po letních i zimní jízdách po I/3 a zacpaných tunelech u Breneru si dokážu představit, že by mohlo fungovat něco jako v létě lůžko do Venezii a v zimě do Alp (např. vámi zmiňovaný Bad Gasstein). Co se týče přepravy lyží, dnes už jsou hotely schopny vyzvednout i s lyžema na nádraží a mnohdy je to zadarmo. A nikdo samozřejmě neříká, že si je nemůžete pujčit přímo na místě a vůbec je s sebou netahat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 3-2009 |
Chce ale nějakou akční nabídku, aby se dalo busu konkurovat i cenově. Co je akční nabídka v podání železnice ? Prodám jízdenku hluboko pod nákladovou cenou a rozdíl uplatním po objednavateli , který tuto "akční nabídku" zasanuje z peněz daňových poplatníků . Není to zhovadilé ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 7-2015 |
Mimochodem ty Ex jsou navíc vlastně pouze v úseku Linz - Pregarten, protože: - Pregarten - ČB zajišťují základní obslužnost a stejně by tam něco jelo - ČB - Praha si myslím, že ekonomicky není problém Nakonec snad jen to, že si nejsim jist, jestli Ex do Linzu můžou nějak výrazně změnit poměr VHD/IAD na této trase, ale myslím si, že minimálně zaplatí samy sebe a mohou dát vzniknout úvahám o dalším rozvoji železničního spojení směrem na jih (viz ty rekreáky). |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9256 Registrován: 3-2007 |
>myslím si, že minimálně zaplatí samy sebe Aha..tak nemám dalších otázek (citát) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 7-2015 |
Narozenej: A je pro daňové poplatníky ve výsledku levnější cestující, který tu trasu jede vlakem za dotovanou cenu, nebo ten, který jede autobusem? To druhé je správě, nicméně vlak může nalákat i cestující z aut a opět zopakuji otázku. Je pro daňové poplatníky ve výsledku levnějíší cestující, který jede vlakem za dotovanou jízdenku, nebo ten, který jede autem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 7-2015 |
Mladějov: Dobře, řeknu to jinak: - Praha - ČB se zaplatí - ČB - Pregarten jet musí - Pregarten - Linz se 4 páry vlaků navíc zaplatí celkovým nárůstem cestujících na relaci Praha - Linz (- někam dál) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 12-2007 |
Vždycky mě dost baví diskuze nad tím, co všechno může být dotováno. Tak třeba: Ve Španělsku jsou dotovány i některé vlaky na VRT, resp. dokáží dotovat i vybrané vozy na komerčním vlaku na VRT. V UK jezdí mraky soukromých dopravců, ale na dané trati za jasně daných podmínek (provozních, kvalitativních) a odevzdávají část zisku, který je pak použitý na dotování jiných vlaků jinde. Ve Francii je část zisku z provozu TGV převáděna na provoz státem objednávaných a dotovaných vlaků IC. V Německu byla dálková doprava nepřímo "dotována" zákazem provozu dálkových autobusů (donedávna platilo i ve Francii). Dnes už není, výhoda dálkových vlaků oproti busům je zejména v použitelné infrastruktuře - daleko použitelnější než té české -, kterou pochopitelně dotuje stát. Na to asi narážel pan Záruba. V ČR jsme si před 20 lety řekli, že kdejaký spěšňák do Rumburka je "dálková doprava". A abychom byli světoví, tak že kdejaký rychlík do Ostravy je IC/EC. A teď jsme si řekli, že když je tady konkurence, tak se to nesmí objednávat. Protože "v Německu to tak maj taky"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 3-2009 |
WWW. Zkuste si položit následující otázku. Kolik lidí je živo z individuálního motorismu (banky,pojišťovny,leasingovky,automobilky,rafinérie, atd, atd.....všichni hodně vydělávají a platí tvrdé daně ) a co by se dělo se státní ekonomikou,kdyby čistě teoreticky dnešních 50% populace se zbavilo aut a přesedlalo do veřejné dopravy. Kolik by toto rozhodnutí vygenerovalo nových nezaměstnaných a o kolik by spadly příjmy státního rozpočtu... Já chápu dotování veřejné dopravy tam , kde jsou: - slabé přepravní proudy (zde hlavně silnice) - tam , kde silniční infrastruktura je ve stavu , kdy jakýkoliv další nárůst může představovat totální kolaps. Takže nemám nic proti tomu , pokud se finančně pomůže panťáku z Kolína do Prahy (apropo , musí se mu finančně pomáhat..nelze nějakými opatřeními dosáhnout toho , aby se zaplatil sám ?) . Ale příčí se mi , pokud jsou dotovány dálkové vlaky. Ty by se měly zaplatit samy. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1298 Registrován: 4-2015 |
Tak ty stovky požadujete jen na této trati nebo i jinde, aby to mělo šanci existovat? Já nic nepožaduji, neumíte číst. Já se ptal Drzé Huby co považuje za solidní. To je dotaz. (a zbytek viz. Mladějov a Narozenej, nemá cenu se tu opakovat)
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13168 Registrován: 12-2007 |
Jinak předpokládám, že pánové mají recept, jak u jednovsrtvého modelu zajistit vazby v Táboře (tedy fakticky relativně těsný příjezd kolem celé, Veselí (potřeba ideálně kolem půla) a Budějovice v celou s rozumnými vazbami. Sem s ním. Nejzazším stavem pro Tábor je max. X:04 - X:06 od Prahy, resp. min. X:54 - X:56 do Prahy. (za předpokladu vratné soupravy na Bechyňce) Veselí nad Lužnicí (i s ohledem na budoucí polohy R-225) max. X:25 h od Prahy, min. X:35 h do Prahy. České Budějovice pak s ohledem na aktuální stav infrastruktury mezi Veselím a ČB. I po zkrácení cestovní doby Veslí - ČB na 25 minut vychází příj. do ČB na cca X:50 h, resp. odjezd v X:10 h. (Zdůrazňuji: výše uvedené není ve smyslu "jak to považuji za ideální", ale ve smyslu "odpověď na otázku, jak u jednovrstvého modelu zajistit vazby v Táboře, Veselí i ČB"). U Tábora bych viděl paradox i v tom, že teoreticky nejlepší by bylo vázat přípoje na expresy = mít uzel (či skorouzel) v Táboře s expresy Což se ale pochopitelně vylučuje s požadavky na uzel expresů v ČB apod. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 4-2015 |
Nakonec snad jen to, že si nejsim jist, jestli Ex do Linzu můžou nějak výrazně změnit poměr VHD/IAD na této trase, ale myslím si, že minimálně zaplatí samy sebe Jasně, mmj. včetně odpisů vozidel a hromady dalších maličkostí. Pregarten - ČB zajišťují základní obslužnost a stejně by tam něco jelo Aha. Tak další diskuze zbytečná.
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 3-2009 |
Ad Pinec: Vy si neuvědomujete jednu základní věc. A sice to , že celá západní Evropa jede na totální dluh. Kde míra zadlužení představuje obrovské riziko nejen pro dané země , ale i pro globální ekonomiku... Jinak západní Evropa dnes řeší obrovský boom autobusové dopravy , která je sice pomalejší , ale finančně mnohem levnější. Dnes jsme ve stadiu , kdy 90% lidí je schopno utlouci se pro nižší cenu a nějakou kvalitu neřeší. Železniční dopravci se sice snaží zavádět různé akční nabídky , které v podstatě znamenají to,že se propadají do čím dále větší ekonomické ztráty , kterou jak známo musí zase opět někdo zaplatit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 12-2007 |
Naroznej: Nevidím souvislost mezi dotacemi dálkových vlaků, resp. přerozdělování zisků z nich ve prospěch ztrátových spojů, a tím, že "celá západní Evropa jede na totální dluh". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2771 Registrován: 8-2010 |
WWW: Rovněž nechápu tu vášniovou diskusi o Ex do Linzu. Když se totiž člověk podívá do JŘ tak zjistí, že: 1) V úseku ČB-hranice to krom jednoho spoje doplňuje "takt" osobáků (12:06 Ex 1543, 14:00 Os Vltava, Dunaj) 2) V Rakousku to slouží jako pomalý spěšňák nikoliv jako Ex. Takže, kdybychom ty Ex do Lince zrušily tak v Česku by je asi musely nahradit osobáky (jak znám JIKORD tak by nejelo místo toho nic), v Rakousku by je taky musely něčím nahradit. Takže jediný úsek "navíc" je vlastně Horní Dvořiště-Summerau. Jeden vlak by se musel nahradit dvěma. Takhle to odveze úsekovku a ještě s tím může jet i někdo přes hranice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1074 Registrován: 12-2007 |
Narozenej: Když nějakým způsobem uvádíte zisky z automobilismu, tak zase uvedu náklady - stavba a údržba dálnic, silnic, ulic, až do poslední cesty nebo uličky, která jsou použitelné pro veřejnou dopravu, osvětlení těchto komunikací, značení, dopravní policie, náklady na nehodovost včetně úrazů, smrti, emise a jejich vliv na životní prostředí a zdraví, nevyužité plochy určené na parkování aut apod. Kdybyste to vše spočítal, přičemž za emise byste účtoval jenom malé náklady, tak si myslím, že ten přínos by zase tak velký nebyl. A pokud se týká příjmů, tak jako přímé příjmy z automobilové dopravy lze označit příjmy ze spotřební daně z paliv a mazadel, dálniční známky, mýtné, spotřební daň, poplatky za parkování na veřejných prostorech. Možná, že by se také dala započítat i částečně DPH, která je určena také pro jiné funkce státu, jako je obrana, bezpečnost, vězení, soudnictví, základní školní docházka apod. Jistě automobilky někoho zaměstnají, často ale DPH neplatí, pokud automobily vyvážejí. Co se týká finančních institucí - bank, leasingových společností, pojišťoven apod., ty mohou dělat také něco jiného, např. pojišťovat nebo úvěrovat stavby, podnikání apod. Rozhodně by asi nezkrachovaly. Jinak z hlediska ziskovosti, by na tom asi byly nejhůře zapadlé silničky III. třídy anebo uličky, kam jezdí jenom několik aut denně, a přitom musí být osvětleny, udržovány, dopravní značení musí být kontrolováno atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 12-2007 |
Honza7887: Myslím, že Horní Dvořiště není moc frekventované, takže bych úsek s velmi nízkou obsazeností bych rozšířil na Rybník - Summerau. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 12-2007 |
Ad Ex Praha - Linz: Všimli jste si těch nepřípojů Rakousy - Lipno (a opačně)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3088 Registrován: 5-2002 |
Pár mých připomínek: Kdo je na tom nejíce bit jsou podle mě Sp Arrivy mezi Prahou a Benešovem. Tam měla dřív Arriva 2h takt, což při jízdních dobách asi 50 minut dávalo pěkné ostré obraty na obou koncích. Dnes je Arriva předjížděná v Hostivaři expresem, takže: 1) snižuje se její atraktivita, protože úspora času oproti cestě Os je menší, 2) musí mít dvě soupravy na ne o moc větší rozsah dopravy 3) musí se jezdit obracet do Vysočan nebo kam. Kdybych měl hledat teorie, kterému soukromníkovi chtěly ČD+MD uškodit, tak bych se koukal sem. Bus vs. vlak: skoro 100% výkonů železnice v osobní přepravě se dá převést na autobusy. Když bus zvládá relace Praha - Příbram / Mělník / podstatnou část Kladna, tak by zvládnul i Praha - Benešov / Kolín / Nymburk; autobus má relaci Praha - Liberec / Vary / Most / Jihlava, Brno - Zlín a asi i Olomouc, tak to by pak Praha - Ústí nebo Pardubice odvezl taky. A při existenci D35 by zvládnul i Praha - Ostrava kde, pokud by se nedotovala dráha, by možná mohla nastoupit i letadla. Bylo by to jako v Mexiku: na jedné relaci čtyři autobusové společnosti, každá ve špičce i častěji, než 2x za hodinu. Ne, že by se mi to líbilo, ale šlo by to. Jenže u nás se asi řeklo, že od určitého množství cestujících se bude dotovat vlak. A někdo si myslí, že tohle množství cestujících se při nabídce rychlého spojení mezi Prahou a Budějovicemi dosáhne. Resp. myslel si to už při zadávání koncepce IV. TŽK, jinak by se nemusely stavět Olbramovický a Votický tunel - pokud by všechny vlaky v Olbramovicích zastavovaly, tak by oblouky poblíž olbramovické stanice nevadily. Ono víceméně by pak stačilo jen nějak revitalizovat stávající jednokolejku - uzel v Táboře by znamenal křižování u Olbramovic, takže dvě koleje se stavět nemusely. Ne, že bych skákal nadšením z dotování Ex do Budějovic (jak jsem řekl, jakožto cestujícího v Arrivě pro mě znamenají zhoršení), ale jak vidím ty vlaky projíždět Hostivaří, tak bych řekl, že jsou více obsazené, než jiné vlaky, co se dotují už dlouhou dobu; namátkou R mezi Kladnem a Rakovníkem (mimochodem, je tam taky vedle klikaté dráhy kvalitní silnice) nebo švejky (taky silnice vedle). Nad zrušením Beskydu se tady pláče - podle toho, co se tu psalo, v něm jezdívalo z Prahy nějakých 40 lidí. To v těch Ex jich je už teď víc. Popůlnoční spoje tu taky leckdo chce - Sp do Budějovic v jednu ráno odjížděl s počtem cestujících, co by se vešli do taxíka; před odjezdem tohodle Sp jsem na Wilsonu vídával Excelsior nebo R do Budapešti - v obou max. 1 člověk na kupé (během týdne). Takže pokud už ty dotace na železniční dopravu jsou, tak tady u těch Ex mi připadají rozumnější, v těch aspoň někdo jede. Taky se mi zdá, že s touhle vrstvou se začalo nějak moc hrr, jako začátek bych viděl tak dva páry ve směru ráno do Prahy, odpoledne z Prahy, k tomu tak jeden vlak pro turisty opačně. Na ty R by možná bylo vhodné vozidlo Regiopanter, ve špičkách posílený dalším, třeba jen na části trasy. Taky by se mi líbila kombinace Ex + RE. A kdyby ten panter jezdil i na R z Jihlavy do Plzně, tak by se dal urychlit obrat v Budějovicích, tenhle R by pak mohl jezdit tak, že by na něj byl přípoj od Tábora tím R. Nemusely by se honit dva rychlíky pár minut za sebou. Doufám, že modernizace vozidel bude tímto směrem pokračovat. Resp. nějaká modernizace bude muset být, ta Bčka se jednou rozpadnou. Arriva má pro turisty lepší čas odjezdu, ale zpět jede na ty zahraniční turisty příliš pozdě. Oni si proběhnou město, udělají pár fotek a tím je v Krumlově vyřízeno. Věřím i tomu, že mnozí stihnou "prohlídku" Krumlova od příjezdu Ex531 do odjezdu Ex532. Arriváci mě nakrkli, že AEx nestaví v Benešově. V úseku ČB - hranice měly ty Ex jet jako osobák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13169 Registrován: 12-2007 |
A kdyby ten panter jezdil i na R z Jihlavy do Plzně, tak by se dal urychlit obrat v Budějovicích, tenhle R by pak mohl jezdit tak, že by na něj byl přípoj od Tábora tím R. Posun časových poloh R-225 s JH v L:00 h ( = poměrně ostré zapojení do ČB v S:00 h) NENÍ podmíněn nasazením InterPanterů. (jejichž nasazení by mj. znamenalo rozlomení vozebního ramene v Jihlavě). Dle "ministerských" předpokladů z letošního jara k němu má dojít od 12/2018, dojde-li do té doby k dokončení příslušné části koridoru mezi Dynínem a Ševětínem (?). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
sotous
|
|
Neregistrovaný host 92.62.225.138 |
TZ:Zastavit Ex ve Veselí by byla ta největší pitomost a vzápětí by "umřely" rychlíky. Na přípoje směr JH je třeba počkat do stavu, kdy R11 bude křižovat v JH. Pak to bude mezi R-R velmi pěkné a i to ukončování ve VnL proti špičce se vyřeší přestupem. Vše od Vás souhlas kromě tohoto. Ty Ex ve Veselí by dle logiky věci stavět měly - je to ještě dál od Prahy než Tábor, rozdíl j.doby oproti R už dost značný, a navíc od 225 a 226 degradován čekáním něj, Ono se těžko cestujícímu z JH nebo Třeboně bude vysvětlovat až uvidí profičet ve Veselí Ex, na který oni nemají nárok ale musí čekat na R ,nikoli proto že by Ex něco nestíhal, ale jen proto aby ten rychlík zaplnili. Anebo jim doporučovat že mají čekat 2? roky až náhodou přípoje na R budou lepší... |
27
|
|
Neregistrovaný host 193.179.13.239 |
No, třeba Plzeň - Vídeň je rychlejší via ČB a Linz, než přes Prahu Neříkám, že to člověk jede každý den, ale krom rychlosti je to navíc i levnější (VJE za 524,-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 12-2007 |
Brr: Výkony osobních vlaků okolo Prahy lze jen těžko nahradit autobusy. To by musely být kolony autobusů. Pokud se týká relace Praha - Tábor, většinou ji absolvuji vlakem, někdy mne ale syn vezme autem. Jistě nemusím jít na nádraží, jedu od chaty domů přímo, ale silnice č. 3 je věčně ucpaná, a to především okolo Benešova. Takže často jedem krokem. Právě kvůli zácpám na silnici č. 3 ve Středočeském kraji vůbec netoužím po tom, jet tento úsek autobusem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13136 Registrován: 10-2004 |
Zastaví-li expresy ve Veselí, pak na současné rychlíky zbyde už pouze Planá (3964 obyvatel) a Soběslav (7043 obyvatel). Z Veselí (6464 obyvatel) by pak jel rychlíkem asi málokdo, obzvlášť pokud by na expresy byly vazby. Je tedy zřejmé, že by ty rychlíky v jihočeské části zely prázdnotou. Jediným významnějším cílem mezi Táborem a Českými Budějovicemi je ještě Sezimovo Ústí (7275 obyvatel), ale tam se nestaví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5505 Registrován: 6-2005 |
Pokud dojde k posunu linky ČB - Jihlava - Brno na křižování do Jindřichova Hradce, tak ten "zárohák" ve Veselí stejně od Ex nevyjde.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 10-2011 |
Brr: Relace Praha (centrum) - Pardubice bude při rychlíkových zastávkách (tedy Čerňák místo Libně, a pak Kolín a Přelouč) busem za +120 % času oproti koridorovému rychlíku (řekněme 2:20 oproti 1:04). Osobák či spěšňák Praha - Kolín pravděpodobně za +130 % (řekněme 2:30 do Kolína oproti 0:54 až 1:09). Máte skutečně pocit, že to by byla veřejná doprava, o kterou by měl kdokoliv zájem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5506 Registrován: 6-2005 |
Kotec: A proč tím bus konceptem chcete kopírovat ten železniční? Případný bus koncept by jistě vypadal jinak.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13171 Registrován: 12-2007 |
Pokud dojde k posunu linky ČB - Jihlava - Brno na křižování do Jindřichova Hradce, tak ten "zárohák" ve Veselí stejně od Ex nevyjde. To jednak, ale hlavně - uvedená věc platí jen pro expresy zapojené do ČB v L:00 h, tzn. jen pro malou část stávajících expresů. U expresních spojů zapojených do ČB v S:00 h by byl přípoj ve Veselí směrem na J. Hradec tak jako tak tvořen Os vlakem, nikoliv rychlíkem. |
M250.0
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
Orky: Přesně to Vámi popisované vykradení frekvence nižší vrstvě se ale na diskutované trati už děje, jenom o stupeň níž, kde osobáky umíraj, protože jim všechnu frekvenci přebraly často jezdící rychlíky. Hustota osídlení okolo 220 jižně od Benešova zkrátka není na třívrstvou obsluhu. A vzhledem k charakteru osídlení bych považoval za lepší udělat z R něco jako REX (mezi R a Sp) jako základní obslužnou vrstvu než si hrát na dvě vrstvy "plnotučné dálkovky". Ale to se bohužel u nás moc neumí, protože je to přesně na rozhraní mezi tím, co by mělo objednávat ministerstvo a co kraje. |
Nechic
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1931 Registrován: 4-2010 |
Koukám při filtrování vlaků u jízdenky z eshopu ČD nebo App Můj Vlak je Rx zařazeno mezi vlaky vyšší kvality EC,IC a R je zvlášť. To mi přijde jako pitomost, když Rx je defacto R s lepšími vozy a platí tam IDS |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13138 Registrován: 10-2004 |
M250.0: Je potřeba si přiznat, že na některých tratích určité vrstvy nebudou existovat, nebo budou existovat částečně. Myslím si, že trať 220 jako celek je zralá na nějaký hybrid, jenže u toho by musely spolupracovat i kraje. Myslím si, že na trati 220 má význam vrstva, která má stavět míň, než lepší spěšňáky, které ještě loni na trati 220 tvořily základ dopravní obsluhy. Neříkám, že to má být koncept jako na Brno, nebo Ústí nad Labem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 5-2013 |
David od 12/2018, dojde-li do té doby k dokončení příslušné části koridoru mezi Dynínem a Ševětínem (?) Stavba Ševětín - Dynín by měla být dokončena o rok později. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10717 Registrován: 5-2004 |
Hlavně mi někdo řekněte proč používat nějakej buskoncept když: - auto bude vždy rychlejší po téže dopravní cestě - auto jede kdy "se chce" a zastávky udělá taky kdy a kde se chce - když se něco podělá tak to bude stát v jedný koloně, ovšem autem se dá průser na rozdíl od busu objet nebo se krizovému místu rovnou vyhnout - auto je mnohdy, zejména na kratší trasy, levnější než bus nejen "na benál" ale i s fixama - na rozdíl od vlaku lokálního to sice staví všem u baráku čímž se ale z toho stane dobytčák nepoužitelnej na delší cestu pomalostí a poskakováním. Na kratší cestu to pak vylučuje bod předchozí. Proč asi nejvíc ubejvaj lidi z VHD lidi z busů? Takže směřování k Africe nebo Jižní Americe by akorát zbořilo systím VHD jako celek. A na dálnice a průtahy městama po vzoru Sev. Emeryky tu zas takňák není místo. Mch dnes byla autama zasekaná během dne nejen Praha ale i Kolín nebo Beroun. A to ta VHD taknějak funguje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4083 Registrován: 12-2004 |
Petr vlček:Proč by něco, co staví v centrech obcí určité velikosti, muselo stavět zároveň "všem všude u baráku"? Regionální tratě mimo největší města většinou neubývaly o nic míň. Ty čísla táhne nahoru regionálka zejména u Brna a Ostravy, i když už ne takovou rychlostí (mmch, tady příbývalo po r.2000 hodně lidí i u busů, někde ještě i teď). No a hlavně regionálka kolem Prahy, ta rostla nejrychlej a ještě bude. Pak tu máme rostoucí dálkové relace, kde byl značný nárůst hlavně na Ostrava - Pardubice - Praha. A taky -Brno - Praha , ovšem bez poklesu bus dopravy. Tam hraje hlav. roli oprava D1. Relace jako Benešov - Vlašim nebo zoufalosti jako 161ka, žádné navýšení (až na vyjímky) jaksi nezaznamenaly... Ale proč nesmíchat jablka s hruškama a následně třešněma a švestkama, že... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3938 Registrován: 8-2012 |
Hlavně mi někdo řekněte proč používat nějakej buskoncept když v něm neplatí (polo)režimka, že? Já jsem podobné teze četl už když se zavírala Kozina (oni šotoultras nejsou moc originální, spíš papouškují jeden druhého), i tam mezi nimi trčela ta, že "vlak nezajíždí do center obcí a tudíž je rychlejší!" . No schválně byste se někam do Jílového měl jít zeptat, jestli jim vadí použitý buskoncept "hodinový takt celodenně celotýdenně, proklad na půlhodinu v kladiva, doprava až do Děčína a ne jen Podmokel". Určitě vám řeknou, že je to pomalej poskakující dobytčák z toho, že staví každému u baráku, věčně stojí v kolonách u průseru a měl by nahoře ze stráně jezdit vlak, co úvraťuje na západním nádraží, takže ho vystoupením u pivovaru na hlavní předběhnete...
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11314 Registrován: 8-2004 |
M250.0: Naprostý souhlas. "Hustota osídlení okolo 220 jižně od Benešova zkrátka není na třívrstvou obsluhu. A vzhledem k charakteru osídlení bych považoval za lepší udělat z R něco jako REX (mezi R a Sp) jako základní obslužnou vrstvu než si hrát na dvě vrstvy "plnotučné dálkovky". Ale to se bohužel u nás moc neumí, protože je to přesně na rozhraní mezi tím, co by mělo objednávat ministerstvo a co kraje." Už jsem to tu před pár lety psal - než Ex, R a Os raději R (stávající Ex + Benešov a Veselí) a Sp. Problém je, že Sp MD logicky platit nebude a kraj zase neodpíská zastávky (najmě z politických důvodů), takže je to nejspíš fikce.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13173 Registrován: 12-2007 |
Upřesnění, resp. poopravení předchozího - tím ministerským předpokladem pro posun časových poloh R-225, cituji, je možné až po dokončení stavby Modernizace trati Nemanice – Ševětín, 1. stavba, 2. část na IV. TŽK (nikoliv Dynín - Ševětín, jak jsem chybně napsal výše). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11315 Registrován: 8-2004 |
David: Místo levé závorky můžete napsat rovnítko a "nikoliv" škrtnout.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3092 Registrován: 5-2002 |
Prosím Vás, tou zmínkou o buskonceptu jsem nemyslel, že ho nějak chci. Jenom jsem tím chtěl říct, že argument "bude se dotovat to, co autobusy zvládnou bez dotací" je dost ošemetný - autobusy by bez dotací zvládly sakumprásk všechny vlakové relace, kde se vlak dotuje. A tu Ostravu asi taky.*) Ale jde o to, že pokud je dostatek cestujících, tak se jim zadotuje vlak. A někdo si myslí, že mezi Prahou a Budějovicemi jich takový dostatek bude. *) To podle zkušeností z Mexika, což je severní, byť Latinská Amerika, a zase až tak úplně nerozvinutá země to taky není. OT: měli jsme kdysi v práci mexického kolegu. Když jsme jednou měli jet na nějaké soustředění do Jeseníků, tak on odmítl nabídku spolujízdy autem, že chce jet vlakem, což pro něj byla naprostá exotika. Jízdou vlakem byl prý nadšený, v Bčku si otevřel okno a měl radost jak malý kluk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3094 Registrován: 5-2002 |
raději R (stávající Ex + Benešov a Veselí) a Sp. Zastavení v Benešově bych samozřejmě z osobních důvodů uvítal, ale buď se tím budou Ex přeplňovat v úseku do Prahy a nebo se bude vozit zbytečná kapacita na zbytku trati. Podle mě by ty Sp vedené panterem nebo jinou svižnou jednotkou na modernizované trati nebyly o moc pomalejší, než dnešní R, i při zastavení v Heřmaničkách, Chotovinách a Sudoměřicích. Pak je tam Bystřice a Votice, co mají aspoň nějakou výměnu cestujících, ty se dají obsloužit autobusem z Benešova, resp. Olbramovic. |
Skeptik
|
|
Neregistrovaný host 62.245.88.89 |
M 250.0 a Hroch: Hustota osídlení okolo 220 jižně od Benešova vskutku není na třívrstvou obsluhu. Ona tam totiž žádná třívrstvá obsluha ani není, s výjimkou Olbramovic až do Tábora pouze jednovrstvá. Jo, a které zastávky na 220 by podle vás měly být zcela bez obsluhy (při modelu Ex a Sp)? Sem s nimi! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13140 Registrován: 10-2004 |
Hroch: Pokud stát objedná hodinu rychlých rychlíků (jen Benešov/Tábor/Veselí) a středočeský kraj do toho objedná spěšňáky hl.n. - Vršovice - Zahradní město - Čerčany - Benešov - všude - Tábor a jihočeský kraj nějakou svou regionální vrstvu, pak mě to přijde jako funkční koncept. Bystřice, Olbramovice, Votice, Heřmaničky, Sudoměřice, Chotoviny, Tábor by se mělo stavět určitě a těch několik zbývajících eventuelně projetých zastávek z toho použitelný rychlý spoj na střední vzdálenost neudělá. A pokud by se toho projelo ještě o fous víc, tak jsme blízko současné rychlíkové vrtsvě a tedy modelu, který se zde kritizuje. Ale je fakt, jak tady píše Brr: Zastavení Ex v Benešově by mohlo vést k tomu, že do Benešova to pojede plné a tedy nutnost přidávat další vozy, dál by to jelo prázdné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3095 Registrován: 5-2002 |
Jo, a které zastávky na 220 by podle vás měly být zcela bez obsluhy Tomice, Ješetice, Č. Újezd, Střezimíř a Mezno, možná i Bystřice, pokud by se obsloužila busem, který by stejně měl jezdit kvůli vsím, co nejsou na trase vlaku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13174 Registrován: 12-2007 |
Místo levé závorky můžete napsat rovnítko a "nikoliv" škrtnout.[wink] Hm, takže posun z "K. Řečice/H. Cerekev/Bransouze" na "J. Hradec/Kostelec/Krahulov" skutečně až od 12/2019. Zajímavé zjištění (mj. nekorespndující s tím, co si Kraj Vysočina představoval ještě na podzim 2015, kdy počítal s Kostelcem S:00/Krahulovem L:00 již od 12/2017). Zastavení Ex v Benešově by mohlo vést k tomu, že do Benešova to pojede plné a tedy nutnost přidávat další vozy, dál by to jelo prázdné. Zato by se cestující v relaci Praha - Benešov "rozptýlili" do o to většího počtu spojů (30min. interval rychlých vlaků mezi Prahou a Benešovem) = v každém jednotlivém spoji by jelo o to méně "benešovských". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3097 Registrován: 5-2002 |
Ideální by bylo, aby nástup a výstup v Benešově byly stejné, a to se nepodaří. Kromě toho, nezapomínejte ještě na Sp mezi Prahou a Benešovem. Ty si už těžko Čerčany, Mnichovice a Senohraby nechají vzít, spíš si myslím, že budou zaintegrovány. Přitom ten Sp bude dublovat trasu buď R nebo Ex. Je sice možnost, že by tyhle Sp pokračovaly jako Sp i na jih, ale to už by možná obce na jih kritizovaly, že je to do Prahy moc pomalé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13141 Registrován: 10-2004 |
Obce větší než 3000 obyvatel na trati 220 (bez Prahy): České Budějovice: 93 513 Veselí nad Lužnicí: 6 464 Soběslav: 7 043 Planá nad Lužnicí: 3 964 Sezimovo Ústí: 7 275 Tábor: 34 641 Votice: 4 574 Bystřice u Benešova: 4 334 Benešov u Prahy: 16 555 Mnichovice: 3 524 Říčany: 15 027 (!) |