| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 01. 03. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 01. 03. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4694 Registrován: 11-2007 |
"Kuřil p - V roce 1946 se na ministerstvu píše..." Ona ta otázka elektrického provozu souvisela i s tím, kde bylo možno parní lokomotivu otočit a vyzbrojit. A to bylo především na Masně, v Bubnech, na Těšnově (zde tedy přepřah neměl jakýkoli smysl) a ve Vršovicích a na Smíchově, kde naopak přepřah smysl měl, neb parní depo bylo u stanice. Po přepnutí uzlu Praha na 3000V= pak nebyl dostatek "bobinek" na přetahy mezi Wilsonem a Vršovicemi/Smíchovem a tak provoz převzala u osobních vlaků pára a posun na Wilsonu řvoucí netlumení Hektoři, event. Karkulky (5-6 ks ve směně - ONJ byla daleká budoucnost). Ale od Kolína se v té době již jezdilo elektricky. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Rudolf_33 - trochu máš v těch rokách chaos, meleš pátý přes devátý. K roku 46 montuješ rok 60. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4695 Registrován: 11-2007 |
Kniho, chaos v tom nemám a z čeho dovozuješ, že k roku 1946 montuji rok 1960, to už vůbec nevím. P. Kuřil hovoří o tom, že stav el. loko v r. 1946 je dostatečný. Což je pravda. Jenomže já mluvím o přepřahání mezi párou a elektřinou. Což je jaksi o něčem jiném. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Rudolf_33 - vždyť píšeš blbosti, přetahy Wilson-Smíchov byly v E trakci. Jedinej protekční Pařížák Smíchovem projížděl, u ostatních vlaků stíhali přepřah za 6´, zatímco v ČTŘ za 12´.Pravidelná přetahovka byla E499.101. V Libni stíhali výměnu lok za 3´, ale zkouška brzdy zabrala další 3-5. Ve Vysočanech taky přepřah, tahle historie teprve čeká na řádné zpracování. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4696 Registrován: 11-2007 |
Umíš Kniho číst? ... ve Vršovicích a na Smíchově, kde naopak přepřah smysl měl, neb parní depo bylo u stanice... jsem řekl já. Nevím, proč mě přesvědčujete o opaku. Z Wilsonu do Vysočan jezdil v 50.-6O. letech v páře noční pošťák a 3 hradecké a 2-3 turnovské rychlíky. Nepřepřahaly, protože do Turnova jezdilo s rychlíky depo Vršovice s papoušky, do Hradce pak tamní 475.1, které zbrojily a otáčely se ve Vršovicích. Vše ostatní jelo z Vysočan na Těšnov, kde byla strojová stanice s točnou (ne ve stanici, ale před ní, na Rohance, u nákladového obvodu). Nákladní dopravu neznám, ale přes Wilson (do Vysočan to jinak nešlo) jí moc nejezdilo. No a přepřahací doby ve Vršovicích a na Smíchově kolem 5 minut jsou obecně známé. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1818 Registrován: 6-2004 |
Rudolf_33_: celé depo na Těšnově včetně točny bylo v prostoru mezi Negrelliho viaduktem a výpravní budovou osobního nádraží. Existuje k tomu spousta fotek a plánků... U nákladového obvodu nic takového nikdy nebylo. Jinak také byla období, kdy se ani při nejlepší vůli přepřahat nedalo, např. když se zdvoukolejňoval úsek od Balabenky do Vysočan nebo rekonstruovalo vrchní vedení mezi Smíchovem a hlavním. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Tak teď už v tom je dokonalej chaos. Diskuze navazovala na info, že v roce 46 bylo elektrik pro přepřahy dost. Do toho Rudolf namontoval : Po přepnutí uzlu Praha na 3000V= pak nebyl dostatek "bobinek" na přetahy mezi Wilsonem a Vršovicemi/Smíchovem a tak provoz převzala u osobních vlaků pára; a k tomu ještě dodal : Z Wilsonu do Vysočan jezdil v 50.-6O. letech v páře noční pošťák a 3 hradecké a 2-3 turnovské rychlíky... Vše ostatní jelo z Vysočan na Těšnov, To „vše ostatní“ je na obrázku, jř 59-60. Možná máme pravdu každý, ale každý v jiných letech, a bez jejich uvedení je v tom děsnej chaos, postihující celých 80 let – od elektrizace až po Nové spojení. Kde byla výtopna Těšnov, už Rudolfovi vysvětlil p Mahel, jen bych dodal, že nedávno jsem někde četl, že tam byl jednokomorový výtah, takže zase blbost, kouknul jsem na fotky, a není to pravda. On tam byl přeci jen dost veliký provoz. A pro Rudolfa – máš Dráhu Revue 2015 ? Tam je dost podrobný popis těšnovských mašin v posledních asi 15 ti letech provozu. Škoda že to není za celou dobu Těšnova, a že tam autor skoro zapomněl na ty cizí, co tam po celou dobu jezdily. (a nebo mu to vyškrtal vydavatel, že toho je moc ?) Ale aspoň něco, pro takové co neznají vůbec nic. Zrovna ten noční pošták z Wilsonu v páře nebyl ! |
|
Mácháček
|
|
|
Neregistrovaný host 81.200.55.6 |
Já teda pamatuju noční pošťáky v páře (první do Hradce a Letohradu a druhý do Turnova, kde se dělil na St.Paku, Trutnov/ Liberec) z Těšnova. Ale to ývalotak kolem roku 66. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4697 Registrován: 11-2007 |
p. Mahel: že se v některých obdobích vůbec přepřahat nedalo, to souhlas. Jenomže v té době už hradecké rychlíky nejezdily přes Vysočany, ale elektricky přes Sadskou (do Oseka, do Hradce o něco později) a turnovské rychlíky vozily Vršovice bardotkami. Takže důvod přepřahu ani nebyl. Mimochodem, dal by se stroj délky 475.1 otočit na těšnovské točně? Já jsem tam viděl jako nejdelší 354.7 a jinak jen tendrovky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1965 Registrován: 1-2006 
|
Zrovna ten noční pošták z Wilsonu v páře nebyl ! Tady je potřeba si vyjasnit, který z "pošťáků" z GVD 1959/60 je myšlen: - Mos1131(1101) s poštovním vozem do Liberce, - Rn5407/8 z Vršovic do H.Králové, - Rn5603 do Liberce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1966 Registrován: 1-2006
|
Já jsem tam viděl jako nejdelší 354.7 a jinak jen tendrovky Nejen délka točny, ale hlavně stav trati a z něj plynoucí omezená přechodnost (aneb 464.0 jako maximum možného). Což ostatně byl podstatný důvod pro zrušení Těšnova (i Libně Dolní jako možné koncové stanice osobky) s koncem páry na tratích do Lysé a Všetat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1995 Registrován: 11-2006 
|
Nevím kam svůj dotaz přesně umístit, ale zkusím to zde. Netušil by někdo z přítomných, jestli to zařízení na obrázku není náhodou relikvií z dob poválečné motorizace ČSD. Mám na mysli původní startovací zařízení ČKD motorů pomocí stlačeného vzduchu, podobně jako u tanků T34.
Jsem první a zároveň i poslední ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Rudolf_33 4697: Jestli se nemýlím, tak na "denisáku" byla točna 20 m. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Mácháček – pošťáky, ale odkud ? Na tom Těšnově to bylo obráceně, napřed do HK, pak do Tu. Na tom záběru z týdeníku(?) je za „poslední vlak z Těšnova“ vydáván právě ten 1115 do Turnova, co jel půl hodiny před posledním vlakem. Filmaři byli mazaní, věděli, že někdy se záběry nevydaří podle plánu, a tak si nafilmovali i ten předposlední vlak a jelikož tento záběr byl asi lepší, tak ho pak vydávali za ten poslední vlak. A nebo už spěchali na pivo , a nechtělo se jim další půlhodinu čekat ? Rudolf – největší mašinou tam byl kremák 515 s tendrem 935.0105, častěji tam jezdily s krátkým tendrem 620.0. Ta 515 je barevná na webu, a černobílá jen kousek v té Drahé Revui 2015. –- R do HK : kde jsi sebral , že je z Prg do Oseka vezla E lok? Ty jezdily přes Lysou a tudíž parou a nebo pak T478.3 a T478.4 až do zadrátování 23a. Hladovej medvěd – právě na ten 1115 jsi zapomněl. Tam byly 2x F, a 2x Fa, takže to byl nejtěžší osobák na trati. 1x F zůstal v MB, další F v Bakově směr Rbk, a v Tu se Fa rozjely směr Lc a Trut. MOs 1131 v poř, vozil to M262.0 a pak M296.1, 1101 neměl poštu. -- 464.0 jezdily i dvojmo, takže zas tak špatná přechodnost na Těšnov nebyla. Víš kolik vážila 464.0 plně vyzbrojená, čili při odjezdu z výchozí stanice ? |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
hank - dotoč to pivo až k čárce, a ne 4 mm pod čárku .... Je to jak píšeš, přesně 20,04 m. O tom ta Drahá Revue 2015 píše, že hned po zestátnění ÖNWB tam dali tuhle (větší ) točnu. Asi soudruzi ve Vídni považovali "Těšnov" za důležité nádraží. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6919 Registrován: 1-2007 
|
4 mm pod čárkou? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1968 Registrován: 1-2006
|
Domnívám se, že "nočním poštákem v páře" byl myšlen Rn 5407/8 z Vršovic os. do H.Králové s hradeckou 475.1 v čele. Přechodnost na Těšnov - prakticky vzato, vše co tam zajíždělo, mělo na třetím místě kryšpína maximálně "4". Konkrétně v "Dodatku" z roku 1947 je pro úsek Praha Denisovo n. - Liben dol.n. přechodnost D jednoduše a E dvojmo s poznámkou "řady 514.0 a 524.0-2 s omezením na 30 km/h přes most v km 33,018, řady 534.1, 464.0-1, 524.1 jen jednoduše s omezením na 30 km/h přes most v km 33,018". Dodatek z roku 1962 už připouští jednoduše "B" s omezením na 30 km/h přes most v km 33,018 (tedy teoreticky i 475.1 či 555.0/1), dvojmo stále až "E" (tedy 464.0 dvojmo nikoli). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2184 Registrován: 9-2009 |
Rudolf_33: Jde o to, že se dnes zdá, že tehdejší počet elektrických lokomotiv pro pražské spojky byl z dnešního pohledu nedostačující. Tak jsem zmínil ty informace z roku 1946, že po zavedení elektrické trakce na trati Smíchov spol. n. - Vršovice seř. n. postačoval počet stávajících elektrických lokomotiv. V dokumentech se i kromě toho píše, že by bylo dobré opatřiti trolejí i úseky z Vršovic (odj. n. a vjezd. n.) do Malešic a Libně horního nádraží a také z Malešic na žižkovské nákladní nádraží. Tím by došlo i k hospodárnějšímu využití elektrických lokomotiv. Jednou z hlavních provozních závad na pražské spojovací dráze byl i turnus místních strojů, které byly nehospodárně využity a hlavně přistavovací vlaky na jednotlivá pražská nádraží byly těmito stroji, jích zbrojením a čištěním a častými opravami značně zpožďovány. Zmiňují v dokumentech, že po válce klesla nákladní doprava o polovinu oproti roku 1938. Většina nákladních vlaků ze Smíchova do Vršovic potřebovalo lokomotivu navíc. K tomu účelu sloužily na Smíchově čtyři parní lokomotivy, které mimo postrkovou službu prováděly i přepravu zátěže mezi Vršovicemi a Smíchovem. Parní trakce měla končit na Smíchově a přeprava do Vršovic měla býti prováděna elektrickými lokomotivami. Nebylo třeba nových elektrických lokomotiv, ale postačovaly elektrické lokomotivy z tehdejšího dosavadního stavu pro tento nákladní provoz ze Smíchova do Vršovic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2019 Registrován: 7-2005 |
Točna výtopny "Denisovo" se měnila 1910/1 (NA Praha, MŽ/R ka.516 - součást spisu je i výměna točny výtopny ve Velkém Oseku). Průměr 20,04 m je normovaný rozměr kkStB od roku ..... no někde to mám napsaný. Elektrická trakce na pražských spojkách se dostala v roce 1949 i do hledáčku Nejvyššího účetního kontrolního úřadu při pravidelné účetní revizi pražského ředitelství. Právě že řešila účelnost provozu elektrické trakce, přepřahů a podobně. Určitě bych našel odkaz. Jinak při této revizi se řešila i účelnost a provoz ministerské a ředitelské drezíny deponované na pražském hlavním nádraží. Zde si ten výsledek pamatuju - rozhodnutí o využívání ministerské drezíny i nižšími úředníky a ředitelské předání k úžívání traťové služby. V roce 1959 vydal Úřad předsednictva vlády výnos (zprávu?) č. 08/1.31-4/59 o zvyšování kultury cestování. Jeho součástí je pár stran na téma "Kdy přestane znečišťování Prahy kouřem z lokomotiv". Jsou v něm představy o rychlém zavedení výroby motorových lokomotiv T 475.0, T 435.0, ... a z toho vycházeli. Na druhou stranu je v textu uváděn stávající stav a konstatování nutnosti změny. Jako priority jsou uváděny zálohy v Bubnech (1x524.0, 2x414.0, 2x324.3,1x334.5), zálohy Praha-střed (3x415.0).... atd. Někdech bych měl mít kopii zprávy vydanou začátkem 60.let ohledně odkouření Prahy. Některé změny provedené v 50-60.letech mají svůj reálný základ ve studiích a rozborech. Ne jen na základě usnesení vlády a strany... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 1-2013 |
Kniha v příspěvku z 6.2. 10:34 uvádí výňatky z jízdního řádu 1959/1960. V řádku stanice Praha-Těšnov je uvedeno SD Ú. On Těšnov v té době byl součástí Ústecké dráhy, Správa dráhy Ústí nad Labem? |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Ano, od nového systému zavedeného 1952 byl v Ústecké dráze, a Smíchov v Plzeňské, ale ten jen do 1955. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 1-2013 |
Kniha: Dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 9-2009 |
532: K Tvému dotazu na lokomotivu "Schiller": Blízkost a budoucí napojení k dráze patřící železniční správě "Königlich Sächsische Staatseisenbahnen" napovídá, že by lokomotiva mohla patřit těmto drahám, které tuto lokomotivu mohly pro první provoz zapůjčit. Tyto dráhy měly jednu takovou lokomotivu se jménem "SCHILLER". Byla údajně předána ve středu 23. srpna 1883 továrnou "Sächsische Maschinenfabrik Aktiengesellschaft (Chemnitz, Sasko)“ pod výrobním číslem "1168" této železniční správě pod evidenčním číslem "32" a snad i rovnou se jménem "SCHILLER". U saských drah měla kategorii "VII T" a později měla evidenční číslo "1420". U DR v roce 1923 byla označena nejprve jako "98 7052" a v roce 1925 údajně jako "98 7051". Pod takovým číslem byla údajně vyřazena v červnu roku 1926. Mohu se však mýlit. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |
|
532
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.150.200 |
Pavle díky moc za Schillera, co na lokálce jezdilo prvních 10 - 15 let oproti jiným je dost záhadou, celý půlrok od otevření se v místním tisku příšerně nadávalo na zdejší lokomotivu - zpoždění, každou chvilku neschopnost, 3x vykolejila - třeba to byl tento Schiller, 19.3.1886 měla na dráhu Aš - Hranice od provozovatele kkStB asi od ředitelství Plzeň přijít vhodnější, lepší mašina, co to bylo, kdoví :-) ? |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Tak tady je pár řádků k tomu přepřahání ve Wissotschanech : a je z toho vidět, že i ty Os na Turnov měly trochu víc vozů, než píše Drahá Revue (některé i 22 !) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2021 Registrován: 7-2005 |
Drobné odlehčení elektrické trakce... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2022 Registrován: 7-2005 |
Pozvánka na seminář k železničním kronikám v NA http://www.nacr.cz/Z-files/2016/kroniky_pozvanka.pdf |
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Zdepa: AVV se vypínalo už před mnoha lety![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Jinak mě fascinuje rukopis těch dokumentů - já bych se tak pěkně psát nenaučil ani za peníze... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24582 Registrován: 5-2002 
|
Tak tady je pár řádků k tomu přepřahání ve Wissotschanech : Ze kdy to je, že se tam píše o (stanici?) Kbely? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 339 Registrován: 1-2013 |
McBain: před řadou let jsem se setkal s člověkem, který sloužil V Čakovicích a ten mi říkal, že Kbely byly stanicí (víceméně výhybnou, ale s poměrně dlouhými dopravními kolejemi). Až někdy po 2. sv. válce se staly Kbely zastávkou a až za poměrně dlouhou dobu se Kbely (v souvislosti s rozšiřováním Prahy - někdy okolo r. 1970?) přejmenovaly na Praha-Kbely. Tohoto člověka se již dnes nemohu na nic zeptat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3228 Registrován: 9-2005 
|
Z historie obce Kbely: V této době byla dokončena stavba nádraží (myšleno období protektorátu) Kbely u Prahy. Krátce po zahájení provozu došlo dne 20.12.1943 v 6 hodin ráno ke srážce vlaků č.1101 a 1160 mezi Kbely a Satalicemi. Byla to vina výpravčího ze stanice Kbely. Zahynulo 23 osob, zraněno bylo 110 osob a z nich zemřelo ještě 19 osob v nemocnici.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2023 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - Honza má datum ofocený určitě taky, ale já jen dedukuju: Prag Mold. bude Těšnov, takže Protektorát. Psáno jen německy, takže po roce 1941, spíš po 1942.... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24589 Registrován: 5-2002
|
před řadou let jsem se setkal s člověkem, který sloužil V Čakovicích a ten mi říkal, že Kbely byly stanicí (víceméně výhybnou, ale s poměrně dlouhými dopravními kolejemi). Až někdy po 2. sv. válce se staly Kbely Honza má datum ofocený určitě taky, ale já jen dedukuju: Prag Mold. bude Těšnov, takže Protektorát. Psáno jen německy, takže po roce 1941, spíš po 1942.... Abychom si rozumněli, ten dotaz byl myšlen tak, jak na něj odpověděl Pepa l ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Já vím, že Kbely jako stanice vznikly někdy kolem roku 1943, takže proto mě zaujal ten odkazovaný dokument, že musel být pořízen v poměrně krátkém časovém období. A mimochodem, existují nějaké fotky této stanice v plném provozu? Já jsem nikdy žádné neviděl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3232 Registrován: 9-2005
|
Mě by spíše zajímal důvod půlit relativně krátký mezistaniční úsek Satalice - Čakovice vyhýbnou? Technologicky bych řekl, že to bude mít co dočinění s propustností, ale...? Nebo tam odbočovala nějaká vlečka, či bylo zřízeno nákladiště pro tehdejší Ostmarkwerke GmbH? Nebo tam končily vlaky z Prahy?
Pár obrázků ode mne...
|
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3969 Registrován: 1-2012 
|
Hustý válečný provoz mezi Prahou a leteckými továrnami u Letňan. Přímo na jejich vlečku, která tehdy byla mezi Kbely a Čakovicemi zaústěna i od Prahy, jezdily dělnické vlaky z Prahy. S tím souvisí i tehdejší rozšíření a prodloužení žst. Praha-Čakovice, zahloubení pražského zhlaví a dílčí přeložky. Popisuje to např. Zdeněk Šindlauer v loni vydané knize Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, výsledky svého terénního i archivního bádání před lety publikoval také kolega Vagonet v tiskovině "Tulák po drahách". Z Prahy-Libně (z lokality U Kříže) nakonec jezdil do Letňan a na okraj Čakovic i trolejbus, ten však byl postaven až po válce. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3970 Registrován: 1-2012
|
A o tom neštěstí - srážce vlaků je v Šindlauerově knize práno také. Došlo k němu 20.12.1943 ráno - právě v den aktivace nové výhybny Kbely. Vlak od Prahy navážel do fabriky dělníky na ranní směnu. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1821 Registrován: 6-2004 |
Možnost křižování ve Kbelích údajně skončila od grafikonu 1967/68. Faktem je, že tam křižování ještě pamatuji. Ale fotku jsem žádnou taky neviděl. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Cogwheel - jestlis to opsal z knihy dobře, pak je to tam špatně. Pravdu má Pepa_I, provoz možná 3 dny (bez záruky), ale určitě ne víc jak týden (se zárukou). A křižovalo tam hodně vlaků, ona ta doprava byla i ve starých dobách dost hustá. Stačí prolistovat staré jř. Tady je začátek toho telegramu o rušení vlaků, zajímavá je i ta hodina, kdy byl odeslán : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 9-2010 |
Ad Kniha, nehoda Kbely: zdroj pro moji informaci v knížce TKPE: Železničář č. 35/1995. Nemám žel k dispozici celý předmětný text, jen mé výpisky - výhybna Kbely byla aktivována 20.12. 1943 a příčinou srážky vlaků byla skutečnost, že četa jednoho z nich o aktivaci výhybny neměla rozkaz. Máte prosím jiný zdroj/jiné zdroje? Díky, ZdŠ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 2-2013 
|
Je to opravdu UNRRA? Jaká?O tomhle typu nemám ponětí. Ten štítek je údajně z onoho vozu. |
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
eNko: Zcela bez urážky, ale musím - ten první snímek bych nazval "Plačící hledač pokladů" |
|
ze škodovky
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
mimochodem nedávno se také u nás stěhovala zetka UNNRA a štítek byl velice podobný![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
eNko 216: Taky to nemusel být vůz dodaný přes UNRRA, ale ponechaný zde (odprodaný nebo zapomenutý...? těžko říct) jednotkami US Army Transportation Corps. BTW, jestli máte někdo zbytečných 30 USD, možná by se odpověď (nejen na tuto otázku, pochopitelně...) našla tady: http://quickpicbooks.homestead.com/Folios/MRS/MRS_USArmy.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 2-2013
|
hank: Tahle možnost mě taky napadla,ale falíruje v ní ten štítek. Ta skříň na mě rozhodně moc emericky nepůsobí. |
|
Neregistrovaný host 89.203.160.142 |
eNko:když se na tu tabulku podívám, je evidentní, že to je štítek z 2.n nákladního vozu. Osobní vozy tohoto provedení by měl vážit kolem 35t a zde je 9t a navíc ložná váha(capacity) 20t u osobního vozu, kde se obvykle uváděl počet sedadel, je asi konina. Odhadl bych to na polského hechta, ale chtělo by si to tu skříň detailně prohlédnout. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6601 Registrován: 9-2003 
|
Dejte to do historických vozů..myslím tam je pár lidí kteří vědí..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4706 Registrován: 6-2004 
|
Já bych taky řek, že je to polský hecht. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 2-2013
|
Tak drobná změna,ta tabulka k tomu vozu nepatří, je pouze ilustrační. Holt jsem blbě četl... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 2-2013
|
Trefil jsem to? : odkaz |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4708 Registrován: 6-2004
|
Ano, to je polský hecht. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 2-2013
|
OK,díky moc. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 359 Registrován: 5-2012 |
Znáte? |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
jagg- jo, bylo to tady, myslím, na konci minulého roku. |
|
F.B.
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.208.12 |
Zdravím, poradil by prosím někdo čemu patřila výrobní čísla 932 a 1012, která byla vyrobena v roce 1947 Plzeňskou Škodou? Mělo by se týkat asi nějakých tendrů...Moc děkuji. |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Výr. číslo 932 vychází na jednu z loko 41Lo1 z roku 1938 pro Jihoafrické dráhy. Výr. číslo 1012 vychází na jednu z loko 39Lo2 z roku 1939 pro Čínu. Pokud ale měly tendry svoje číslování, tak by to asi mohlo být. Jen nevím kde sehnat seznam vyrobených tendrů. |
|
F.B.
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.208.12 |
22michal děkuji. Ale právě obě výrobní čísla jsou z roku 1947. Mělo by se jednat o tendry...Ale nemohu nějak zjistit o jaké. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Tendry ve škodovce měly svou číselnou řadu, podobně jako lokomotivy se značily "něco-Lo-něco", tak tendry "něco-Tr-něco". To druhé "něco" bylo číslo výrobní série. Např. tendry 935.001 až 43 byly 29Tr1, 44 - 83 29Tr2, 84 - 173 29Tr3. Já tady bohužel přehled výrobních čísel tendrů nemám, ale řekl bych, že v r. 1947 se jiné tendry než 935.0 ve Škodovce ani nevyráběly. (Některé ani ne v Plzni, ale v Hradci Králové.) 935.1 ze stejné doby se vyráběly u Ringhofferů na Smíchově, 932.3 přišly až později (1949). |
|
Nádraží
|
|
|
Neregistrovaný host 217.66.170.1 |
Mněl bych takové dotazy,ale musím je nějak obšírněji popsat. Jedná se mi o trať 194 České Budějovice - Černý Kříž a takovou specifičnost,že vedla přes vojenský újezd. Mám už delší dobu knihu a na konci je atlas.Byl jsem docela překvapen,jak je to možné,že normálně veřejná železnice vedla přes vojenský újezd a dokonce je tam stanice(Polná na Šumavě) a zastávka(Polečnice) a taktéž tam běžně zastavovaly osobní vlaky. Po té trati jsem jel v roce 1998,ale nějak mně nenapadlo,že jedem přes VÚ.Jel jsem tehdy rychlíkem,takže jsme tam asi nestavěli. Mně by zajímalo,v souvislosti s historií,jestli byly ty vlaky,co tam zastavovaly,nějak hlídané,nebo byly hlídky v těch zastávkách,aby nevystoupil někdo nepovolaný.Zvláště tedy za komančů,kdy byly jaksi všechny věci vojenského charakteru ze strategických důvodů dost střeženy.V jízdních řádech,jak za komančů,tak za demokracie,není jaksi nijak uvedeno,jestli se běžně vystupovat může nebo ne. Je mi známo,že třeba lokálka do Doupova byla v souvislosti s tamním VÚ zkrácená. Taky je mi známo,že na hranicích VÚ běžně bývají cedule vstup nebo vjezd zakázán.Nicméně jestli na těch dvou zastávkách trati 194 nějaké cedule byly to mi není známo. Jestli někdo o tomto tématu něco víte,tak napište,ať mám jasno. Díky. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Nádraží: Musíte rozlišovat vojenský újezd a vojenský prostor. Vojenský újezd je území volně přístupné a dokonce zde i žijí lidé. Vojenský prostor byl běžně nepřístupný a za určitých okolností i střežený. Ale Váš dotaz by měl být adresován spíše na web zabývající se armádou a její historií. Tam by Vám jistě někdo odpověděl přesně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1997 Registrován: 5-2008 
|
Nádraží: to je VVP(vojenský výcvikový prostor) to je normální, přes VVP "Březina" (u Vyškova) vedou asi tři veřejné silnice a přes VVP" Libava"(u Olomouce) taky |