| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 06. 03. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 03. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6983 Registrován: 5-2002 |
VVP Březina měl např. uvnitř prostoru vesnici. V té normálně fungovala hospoda, jezdil tam autobus. Prostě se tam muselo hospodařit a tedy i bydlet. A žádné hlídání celých rozlehlých prostor se nikdy nekonalo. Podobně na Šumavě, kde ovšem byla blízko hranice s Rakouskem. Ale to nevadilo turistice až po pohraniční pásmo. To už byly více střeženy různé oplocené vojenské prostory mimo VVP. Samozřejmě, kdo byl přistižen v prostoru v neveřejné části a neměl propustku, mohl dostat pokutu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10185 Registrován: 5-2004 |
Pres zrusenej vvp jince vedlo taky nekolik verejnejch silnic. Bejval tam tak nejvejs zakaz zastaveni |
|
kapa
|
|
|
Neregistrovaný host 178.40.13.240 |
Nádraží - Je mi známo,že třeba lokálka do Doupova byla v souvislosti s tamním VÚ zkrácená. Tak to je ti známo málo. Trať bola zrušená hlavne kvôli "využití". Viz film "Konec srpna v hotelu Ozon". Verejné komunikácie cez civilnú časť Voj. újezdu nie sú špecifikum, nesmelo sa do vojenských časti. Doprava sa zastavovala iba v prípade nejakých špecifík, kedy hrozilo nebezpečenstvo, napr. že to delostrelcom "úletí". Preto má aj JHMD "zeď". Žiadne "hlídani" nebolo ani hliadky čo by chytali podvratné živli na staniciach vlakov, autobusov alebo peších. Trempové by mohli rozprávať. Strážili sa iba cesty vedúce do oblasti strelieb. Menej pozerať rozprávky "disidentov", viacej študovať a používať vlastný rozum. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Tak už jsem objevil tu fotku, o níž jsem psal 06. února 2016 - 13:45 dle popisky to prý je Brno 1967, ale zkušenosti říkají, že jen málo informací z publikací je pravdivých. Tak tohle by měla být ta největší mašina, co tam jezdila. Údajně tam jednou byl i štokr, info je sice přímo od zdroje (jeho topiče), ale není tam zdokumentován, škoda. |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4764 Registrován: 5-2002 
|
Žiadne "hlídani" nebolo ani hliadky čo by chytali podvratné živli... No jak kde. Já mám pár zkušeností z dětství s VVP Libavá a tam to bylo výrazně ostřejší. Pravda, asi to bylo tím, co tam schovávali v lese sovětští soudruzi. Silnice Odry - Potštát - Přáslavice (oblíbená zkratka na cestě Ostrava - Olomouc) byla označena dopravní značkou "zákaz vjezdu všech vozidel" s dodatkovou tabulkou "Mimo občany ČSSR". Po celé délce silnice byly rozmístěny značky "zákaz zastavení". Hlídkující UAZy ČSLA i CA byly běžně k vidění. Dovnitř újezdu se nidko neodvažoval, ani na houby ani se vyčůrat, neb se tradovalo, že rusáci nejdřív střílí a až pak uvažují proč. Párkrát jsem byl na pionýrském tábořě v těsné blízkosti tohoto VVP a pamatuju si, jak nám bylo zdůrazňováno, ať nás ani nenapadne tam lézt a že to není opravdu prdel. Paradoxně nám to nechtěně názorně předvedli jeden soudruh vedoucí s jednou soudružkou vedoucí, kteří se po večerce odplazili z tábora za hranice VVP, zřejmě aby si tam vyměňovali genetické informace. Místo toužebných vzdechů však nocí zazněl řev "Hарушитель! Cтой!", oblohu ozářily světlice a zaněla i dávka z (asi) AK-74. Prvotní ideu, že se jedná o noční bojovku nám rychle vyvráti vedoucí tábora, který nás s použitím sprostých slov nakopal zpátky do stanů a tvářil se u toho fakt drsně. Bylo nám jasné, že tohle není prdel. Za slabé tři dny se milenci vrátili, vypadali dost pohuble, oba měli prý průser jako prase a tím jejich vztah skončil. (sorry za OT) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 1-2006 
|
a až pak uvažují proč optimisto ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12931 Registrován: 5-2002 
|
tím jejich vztah skončil. byly ženatý?![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6607 Registrován: 9-2003 
|
Ad.Kniha..to má být Těšnov?Nejdříve jsem tipoval Mladou Boleslav..a kremák 534.0515 přišel k nám do Letohradu 27.4.1971 z Turnova..Tak nevím..nějakou srovnávací fotku bych musel dohledat..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 1-2013 |
Nádraží: v Polné na Šumavě i v Polečnici běžně zastavovaly osobní vlaky i proto, že se jednalo o dopravny ve smyslu předpisu D3 (od kterého roku bylo možno ohlašovací povinnost v dopravnách zrušit už nevím, ale zastavovalo se tam vždy). Obdobná situace byla i v prostoru Doupov, kde u nádraží v Kadaňském Rohozci byla dopravní značka Zákaz vjezdu, ale do prostoru - konkrétně do Obrovic - byla vedena pravidelná autobusová linka, z jízdního řádu se taky nevyčetlo, že se jedná o "zakázané území". (To bylo odhaduji někdy okolo roku 2000.) Dnes již Obrovice součástí prostoru nejsou - ale zase tam nic nejezdí. Někde jsem se dočetl, že do šumavských Prášil taky jezdila pravidelná autobusová linka, z jízdního řádu se vůbec nepoznalo, že se tam normální smrtelník nedostane. Hraniční pásmo bylo střežené oproti VVP podstatně důkladněji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1145 Registrován: 5-2009 |
V sekci Úzkorozchodné dráhy na to nikdo nereaguje, takže zkusím stejný dotaz tady: Jedná se mi o lokomotivy Krutwig stavěné u nás za války pro německé odběratele. Narazil jsem na tuto stránku s přehledem lokomotiv provozovaných firmou Christian Krutwig: http://www.bahn-express.de/archiv/50739-07.htm Jsou tam mimo jiné i lokomotivy ze Škodovky. Jmenovitě se jedná o škodovácké série 49Lo1, 49Lo2 a 49Lo3. Až potud nic mimořádného. Jenomže u lokomotiv série 49Lo2 se tam uvádí, že měly rozchod 1000 mm. Je to tam uvedeno u všech lokomotiv této série a u žádné ze zbývajících sérií (ty mají klasických a všeobecně známých 900mm). Chtěl bych se zeptat, co si o tom myslí zdejší znalci škodovácké výroby ? Skutečně šla už z výroby ze Škodovky jedna série na rozchodu 1000 mm ?
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Zmar- mě se to nezdá moc pravděpodobné, vzhledem k tomu, že všechy tři série byly určeny pro jednoho odběratele. Že by Reichswerke "Herman Göring" měly dva rozchody? Ještě mě teda napadá, zda nedošlo v pozdější době k přerozchodování? Ještě je zvláštní, že v knize Česká stavba parních lokomotiv II. je v seznamu vyrobených loko ze Škody uvedeno jen 5ks 49Lo2, ale v textu je následující: Do konce roku 1939 i začátkem roku následujícího byly tendrovky tov. typu 49Lo v provedení Lo2- Lo4 objednány ještě mnoha různými německými firmami v celkovém počtu 49 strojů, výr. č. 1125-1173. Jak to, že nejsou další 49Lo2 v seznamu uvedeny? Mohly by to být ty s rozchodem 1000mm? Potom by ale bylo divné, že by měly loko s rozchodem 1000mm stejný typ jako loko s rozchodem 900mm (Škodovka přiřazovala rozdílné typy lokomotiv i strojům s minimálními rozdíly, změna rozchodu by se asi taky počítala). Třeba bude někdo vědět víc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 5-2008 
|
K tomu Hraničnímu pásmu , to vzniklo k 1.7. 1951 , kdy začal platit zákon o ostraze hranic. Do té doby byla hranice střežena útvary ostrahy hranic SNB (profesionálové MV ) a Finanční stráže (MF), která k tomuto datu zanikla . Nově vzniklá Pohraniční stráž (spadající do roku 1966 pod MV do roku 1972 pod MO a pak do jejího zrušení v oce1990 opět MV ). Asi do roku 1960 byly také v HP celé vesnice , do kterých byl povolen přístup jen jejich obyvatelům. Po roce 1960 se HP upravilo tak , že už byly tyto sídla mimo HP(ale pohyb cizích osob byl dál sledován členy PPS( Pomocník pohraniční stráže , obyvatel sídla , který měl velmi dobré znalostio lidech , kteří tam bydlí), HP aby se taky zmešilo území které nebylo možno hospodářsky využívat |
|
Nádraží
|
|
|
Neregistrovaný host 217.66.170.1 |
Jo.Tak díky za vysvětlení... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6992 Registrován: 5-2002 |
Zajímavá místa byla tam, kde se vlaky s pravidelnou osobní dopravou přiblížily k státní hranici. Tak můžete hádat, kde jste mohli vyskočit z vlaku a zkusit překonat, zde to nbylo pouhých 150 metrů. Tady bych tipoval, že se ani neozvalo Narušitel Stoj, protože napřed spustil kulomet, který na každý vlak během průjezdu "nenápadně" mířil. Místo asi uhodnete. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5553 Registrován: 6-2002 
|
Borovička: A nebyl podél té cesty mezi tratí a hranicí plot?
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6993 Registrován: 5-2002 |
A jaký!!! A ty posedy osázené kulomety a kulometčíky byly na druhé strane trati. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2001 Registrován: 5-2008
|
Borovička: houby kulomety neměli, pohraničník měl ve službě samopal vz. 58 , 90 nábojů ráže 7,62 do něj. 30 nábojů bylo v nabitým samopalu a zbytek v sumce, signální pistoli s červenou světlicí(proryv do zahraničí), zelenou(proryv do vnitrozemí) , bílou(žádost o pomoc), pojítko (skládací mikrotelefon) pro spojení se sousedy a dalekohled. Ve dne se stavěly jednočlenné hlídky a v noci dvoučlenné a psovod ještě přiděleného služebního psa . |
|
Jasmín Tchoř
|
|
|
Neregistrovaný host 89.103.222.174 |
ad Parmezano: Jen pro doplnění - známý sloužil v rámci vojenské dvouleté služby koncem osmdesátých let jako pohraničník (Břeclav, Valtice, Lednice, Mikulov). Tvrdil nám, že neměl psa, dalekohled a možná ani zbraň. Většinu prožil v civilním oblečení a měl i civilní motorku. Jezdil po návsích, náměstích, občas se projel též vlakem a jeho úkolem bylo sledovat podezřelé živly, trempy, vlasatce a vůbec všechny, co nebyli místní. Já nedokážu posoudit, zda je všechno z jeho vyprávění pravda a pokud ano, pod jakou jednotku nebo složku tehdy patřil. Možná někdo upřesní. Hezký podvečer přeje Jasmín |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6942 Registrován: 1-2007 
|
Věřím tomu. Třeba po českobudějovické stanici, vzdálené 50 km od nejbližší hranice, tito chlapci (záklaďáci) v civilu chodili v 80. letech též. Hlavně se motali kolem vlaků odjíždějících směrem na Č. Velenice a Horní Dvořiště. Kdo měl s sebou větší zavazadlo nebo měl "divné" vzezření, byl okamžitě v jejich hledáčku. Většina cestujících toto ani nepostřehla... ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Jasmín Tchoř: Mohu existence takových týpků bohužel z vlastní zkušenosti potvrdit. V roce 1984 jsme dělali spádoviště Břeclav a jeli jsme s kolegou ranním vlakem z Prahy. Zpoždění nám zrušilo přípoj (M262 "zaměstnanec") a tak jsme táhli osobní i služební věci pěšky. Včetně spacáku - spali jsme na stavědle. Přilepili se na nás 2 týpkové v džínách, kteří se legitimovali jako PS a chěli nás zatknout. Tak jsem jim dal telefon na FMD, aby tam zavolali, že se žádné spádoviště Břeclav nebude spouštět, protože jsme zatčení. Asi se vyznali v drážních předvolbách, protože dali pokoj. Ale šli za náma až ke stavědlu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6994 Registrován: 5-2002 |
Parmezano: No tak kulomety tedy nee (tu hlaveň jsem z vlaku neřešil), a tedy jen SA58 to naprosto na tu vzálenost a počet nábojů stačilo(z toho střílel snady každý branec už na střední) a důstojníci rúzných vojsk pod MV SA61 (to i já). Pistolí by se s té věže netrefil. Bmbč: tito chlapci (záklaďáci) - ano kamarád jel fotit do Č. Velenic páry do Rakous a nekoupil si zpáteční jízdenku. Hned se na něj přilepil, prý proč ne zpáteční. No přece zpátky je to lepší do Veselí. Doprovodil ho až do Třeboně a absolvoval i focení.-) No a já zažil N. Bystřici, prý proč si ji nejdu prohlédnou město jen nádraří a Rybník, jo to jsem neměl zaměstnavatele a mám jen papírek os studiu v Op a vysvětli mu že v pátek jedu do Švédska .-), i když měsíc před tím jsem jel po té trati u Aše, kde chybělo jen těch 158 metrů. Prý se k nám jet jen projíždět tratě nejezdí pojďte s námi, musíte si prohlédnout město (Hranice). Ale za Gorbačova už docela sranda. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Při posledním "výlovu" v archivu ŘSD Olomouc jsem zjistil, že se tam dochovaly oběhy hnacích vozidel a turnusy lokomotivních čet výtopen celého ředitelství od roku 1927 až (s mezerami) do r. 1955. Bohužel tam nejsou konkrétní inventární stavy, ale přesto se tam dají najít některé zajímavé informace. Rád bych se odborníků zeptal na toto: V GVD 1947/48 je plánovaná ř. 335.1 (ex 91.3-18 DR, ex T 9.3 KPEV) výtopny Dolní Lipová pro (smíšené?) vlaky na trati Hukovice - Vidnava. V GVD 1948/49 už je ve stavu výtopny Hanušovice, je plánovaná spolu s ř. 314.3 na staniční posun v Hanušovicích a kromě toho má plánované dva páry nákladních (smíšených?) vlaků denně do Starého Města pod Sněžníkem. V obou případech se uvádí příděl 1 ks. Šlo o stejnou lokomotivu? Je známo její inv. číslo? Opravdu na obou uvedených výkonech jezdila? Ve stejném GVD 1948/49 obsazuje veškerou osobní dopravu z Hanušovic do St. Města "věžák" M 120.4 - v Jeseníkách bílá vrána, protože všude jinde tehdy jezdily M 242.0, M 232.1 a M 130.1. Ptám se: Šlo o motor M 120.422, který do Hanušovic podle tohoto zdroje http://www.parostroj.net/vozidla/M120/M120.htm přidělili Němci v letech záboru Sudet? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
V těch dvou výše zmíněných archivních krabicích ŘSD Olomouc se uchovaly i další perly, a to jsem je teprve začal zkoumat... Např. v celém období 1927 - 1938 jsou plánované lokomotivy 222.0 (ex 88 kkStb) s jednomužnou obsluhou (sic!) dokonce na dvou lokálkách obvodu ŘSD Olomouc: Hukovice - Vidnava a Suchdol nad Odrou - Fulnek. Opravdu tam jezdily? Jestliže ano, které? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 9-2014 
|
Borovička . u nás mala hliadka ešte putá. Hliadky na člnoch mali ľahký guľomet. Mimochodom mali sme aj osvetľovacie biele svetlice. S tými sme v noci plašili cestujúcich na výletných lodiach. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
A do třetice z archivu ŘSD Olomouc: Úplně první zmínka o plánovaném nasazení lokomotiv 623.0 v Jeseníkách pochází z 10. února 1931, kdy po změně oběhů měly být nasazeny z výtopny Dolní Lipová na nákladní vlaky přes Pomezí a Bernartice do Hynčic (tak se v dokumentech ČSD nazývá Heinersdorf DR, dnes Dziewiętlice v Polsku), kde do té doby stále jezdily lok. 414.0. Přes Ramzovou do té doby vozily náklady většinou šumperské/hanušovické 434.1 (které zajížděly i do Lichkova a obsluhovaly nz Červený Potok) a 414.0 sloužily v Dolní Lipové i na postrcích na Ramzovou. 623.0 tyto výkony postupně obsadily až později, v l. 1932-33. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6610 Registrován: 9-2003
|
Hanku to je paráda číst..Zejména provozní souvislosti v úseku Hanušovice - Lichkov by mne hoodně zajímaly jako moje zájmová oblast..traduje se ,že se údajně za války nepravidelně(?)623.0 do staly až do Letohradu (Kyšperka..)![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2002 Registrován: 5-2008
|
Jasmín Tchoř: ano je to pravda , ale to se zavedlo až někdy okolo roku 1980 , to už jsem byl skoro 10 roků v civilu. atoris: máš recht , na "želízka" jsem zapoměl , dyť už je to 45 roků co jsem tam byl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2026 Registrován: 7-2005 |
ad hank - lokomotiva 88.23 / 222.004 byla ještě v 04/1925 ve výt.Veselí. V 03/1926 prošla HO v dílnách M.Ostrava a při té příležitosti byla rekonstruována na jednomužnou obsluhu. Z dílen odešla 29.3.1926 a byla předána ŘSD Olomouc. Na trati Suchol-Fulnek proběhla 25.6.1926 její zkouška pod dohledem zástupců MŽ. Díky tomu, že lokomotiva měla od roku 1903 nový kotel, byla po vyřazení prodána na vlečku do Vamberka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2027 Registrován: 7-2005 |
a ještě 335.1 - stav k 12/1947 uvádí ve výt.Olomouc, podslužebna Hanušovice loko 335.1515 a 1516. Dalších 7 měla ve stavu výt.Ostrava, z nichž 4 bylyv podslužebně Suchdol |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12945 Registrován: 5-2002
|
rekonstruována na jednomužnou obsluhu = předělat otvírání dvířek kotle?
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3982 Registrován: 1-2012 
|
Úprava rakouských 88 (222.0 ČSD) na jednomužnou obsluhu snad spočívala hlavně v tom, že lokomotivě přibylo zábradlí a přechodové můstky, též dveře v zadní stěně budky strojvedoucího - aby v případě nutnosti mohl přispěchat na pomoc průvodčí/vlakvedoucí. (Na fotkách to je aspoň to nejnápadnější.) |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 7-2012 
|
Jak uvádíte výstroj přechodových můstků a ochozů - tak to měly loko řady 88 už za KkStB (a ještě předchozí označení soukromých drah) před tím než se dostaly k ČSD. Jednomužná obsluha u ČSD to byl souhrn technických úprav lokomotivy k řízení jen strojvedoucím na pravé straně, s možností ovládat regulátor i z levé strany. Páka regulátoru na dveřnici měla dvě ramena jako u M 112.0. Ovládání píšťaly i z levé strany. U každé řady lokomotiv se volil individuální přístup v rekonstrukci, podle dané tratě a místních provozních podmínek (třeba zastávky z velké část na straně levé nebo pravé, stoupání a klesání, počty a umístění přejezdů, atd.), čímž ne všechny lokomotivy byly jednotně vybavené ovládacími prvky regulátoru, brzdy (sací či parní) atd. Páka brzdiče-vysavače automatické sací brzdy měla prodlouženou hřídel pro ovládání i z levé strany. Tato úprava u loko 88 je známa již z doby KkStB, pro určené krátké tratě v Dolním i Horním Rakousku. Větším problémem u ČSD, než technické úpravy, byla stránka legislativní, úřední a předpisová. K této problematice je v NA dokonce jeden spis věnující se přestavbě lokomotiv řady 88, 97 (i další) na jednomužnou obsluhu pro určené tratě ČSD, třeba Nemotice - Koryčany a jejich loko 302.001. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Co se dá všechno vyčíst z jednoho služebního rozkazu... |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ostrava, báňská dráha, rok 1927. Oběh pro 8+1 stroj řady 514.0 platil od 01. 12. 1927, tzn. že byl vytvořen pro stroje dodané rovnou z výroby. Podle záznamů lokomotivy 514.0 na báňské vystřídaly na těchto výkonech stejný počet lokomotiv 313.0. A na druhé - dnes bychom řekli karvinské - straně revíru nesly v té době největší tíhu vozby uhelných vlaků a posunu na důlních vlečkách stroje 333.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3298 Registrován: 11-2005 
|
Jasmín Tchoř: ta funkce u PS se jmenovala pátrač. U nás na rotě byl jeden voják základní služby. Chodil v civilu, nosil v podpaždí pistoli, obcházel hospody, koukal kdo jede autobusem do obce, kde byla naše rota a jezdil také na motorce s civilním číslem. Něco podobného měli i soudruzi v NDR, zažil jsem to při projíždění Harzu.
Internetové stránky o železnici v České Třebové:
www.klubfoticu.estranky.cz |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Kdepak se asi buštěhradská "Pětka" vzala na Valašsku? Zřejmě to není omyl, řada 232.2 je na těchto výkonech uváděna i v předchozím grafikonu. Vozební stanice Hranice byla pravděpodobně odkladištěm strojů, pro které výtopna Přerov neměla lepší uplatnění: Působí to až téměř komicky, že dopravu na novostavbě, která měla být chloubou drah mladé republiky (nota bene která nesla jméno první hlavy čs. státu ještě za života TGM), zajišťovaly 60 let staré rakouské lokomotivy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2033 Registrován: 7-2005 |
Podle soupisu loko řad a ředitelství bylo k 31.1.1927 devět loko 232.2 stále u řsd Praha-Sever. Jiné už nebyly vedeny. Začátkem roku 1930 byly vyřazeny tři stroje a zbyly poslední dva. Ty byly vyřazeny v červnu 1931. Turnusová skupina 15P k 15.5.1931 už udává loko ř.310.0 s tím, že je k dispozici 1x 310.0 a 2x 310.1 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 7-2005 |
Přemýšlím kde a jakému jeřábu se tato nehoda stala. |
|
DP
|
|
|
Neregistrovaný host 89.239.8.126 |
Zdepa" právě ty tři poslední 232.211+12.7.1930 232.202 a 207 +6.8.1931 byly Přerovské. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2035 Registrován: 7-2005 |
Je zajímavé, kam se "buštěhradky" všude podívaly... 232.202 a 207 byly vyřazeny dle výnosu MŽ čj.16717/1931 z 12.6.1931. Datum 6.8.1931 asi souvisí s fyzickým rozložením. To jsou ty rozdíly v datumech kolem evidence. 1) Návrh na vyřazení od ředitelství / dílen 2) Schválení vyřazení vydaný MŽ 3) Oznámení o vyjmutí ze stavu vydaný ředitelstvím 4) Oznámení o rozložení z dílen - 4 rozdílné datumy s rozdílem klidně i 1-2 roky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3266 Registrován: 9-2005 
|
Zdepa: V Obvodu ŘSD Olomouc se tak mohlo na dvojkolejce stát jenom v traťovém úseku Hulín - Tlumačov, což potvrzuje i brožura Střípky z dějin tratí kroměřížské dráhy (s. 29)... http://www.kmd.bilysklep.cz/stripkyz.pdf
Pár obrázků ode mne...
|
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
rušení - 3) a 4) musí být stejný datum. (pokud ouředníci aspoň trochu fungovali) Z Hranic do Vsetína to byla lehká lokálka, tak lok ex BD byly asi jediné vhodné. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Proč asi potřebovali podle GVD 1930/31 posunovací mašinku v Hoštejně 10 hodin denně? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Speciální pozdrav pro Alfa: Jiné výkony výtopny Šumperk/Hanušovice v GVD 1930/31 na úseku do D. Lipky/Lichkova jsem nenašel, z čehož spekuluji, že to ostatní vozil Kyšperk. Nebo...? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Z prehistorie dieselové trakce v ŘSD Olomouc, GVD 1931/32: |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ještě k té bylnické trati. Ano, jak už bylo řečeno, buštěhradky 232.2 a další archaické stroje jako třeba 312.1 mizí z oběhů Krásno - Vsetín - Bylnice v GVD 1931/32, kdy je nahrazují částečně lok. 354.0 (původně dokonce i v nákladní dopravě, ale změna oběhů v březnu 1932 vrací na nákladní vlaky ř. 313.0) a částečně nové motorové vozy M 122.0. Z uvedeného vyplývá, že motor zajížděl dvakrát denně přes Vlárský průsmyk až do Tr. Teplé. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
V literatuře se objevovaly všelijaké dohady o tom, kde vlastně jezdil ojedinělý motorový vůz M 234.0. Tady je malý příspěvek k jejich vyjasnění z GVD 1933/34. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ještě jednou (nejen) pro Alfa - malletky v r. 1933/34 zajížděly i do Kyšperka: |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
První zmínka o rekonstruovaných lokomotivách 434.2 se v archívu ŘSD Olomouc objevuje v obězích pro GVD 1933/34, týká se výtopen Olomouc a Přerov a nákladních vlaků Olomouc - Č. Třebová, Přerov - Břeclav a Přerov - Brno. A ještě jedna zajímavost: V tomtéž roce se objevují ve společných obězích s lokomotivami 422.0 vozební stanice Krásno také stroje 421.0, a to na lokálkách do Rožnova p. R., Vel. Karlovic a Nového Jičína horního nádraží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1981 Registrován: 1-2006
|
Hanku, člověče, já snad vezmu přenosný HDD a pojedu Vás vykrást |
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear: Není nutno, vše je dostupné badatelům ve dvou archivních krabicích v žst Červenka ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
O rekonstruovaných lokomotivách 365.2 (ex. 322 MÁV) se občas objevují v různých publikacích všelijaké hovadiny. Takže hlásím, že hned po rekonstrukcích se v roce 1930 objevily v plánovaných obězích výtopny Bohumín, odkud vozily R a Os vlaky do Přerova, Břeclavi a Žiliny (často ve společných obězích s lokomotivami 365.0, případně i 354.7) a Ls-vlaky ("rakety") do Olomouce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1982 Registrován: 1-2006
|
ve dvou archivních krabicích v žst Červenka Jaké jsou tam možnosti svépomocné digitalizace? Ani foto - pouze foto - možnost přivézt si příruční scaner? Pořád ještě úřadují jen v úterý dopoledne? (aneb než tam člověk dojede, už právě zavírají) Omlouvám se za hloupé dotazy, ale výpravu odsud z Liberce bych nerad skončil nárazem do zamčených dveří ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Od změny GVD dne 15. 05. 1935 je ze Šumperka/Petrova n. Desnou (tehdy se to jmenovalo Petrovice n. D.) do Koutů nad Desnou většina osobních vlaků plánována pro motorový vůz M 232.116 na dřevoplyn. Třistadesítkám už zbývají jen dva páry vlaků v neděli a jeden v pracovní dny. Pravidelná nákladní doprava je na koutecké trati (beze změny v celém sledovaném období, archivní záznamy začínají rokem 1927) vedena jen do Velkých Losin, a to jedním párem čistě nákladních vlaků vedených lokomotivou 414.0. Do Sobotína tehdy zajíždělo všechno možné, co do Šumperka odněkud přijelo a jinak by to tam stálo, takže v některých GVD je tam např. po jednom páru Os vlaků s lok. 354.0, 354.1, 354.7, v GVD 1935/36 se objevuje už taky M 232.1 s dieselovým motorem a s náklady tam zajížděly 414.0 a 333.1. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear 1982: Návštěvu je nutno domluvit si předem, archív lze navštívit až na výjimky (nemoc archivářky nebo služební cesta) prakticky každý pracovní den, ale není problém zůstat v badatelně třeba celý den, akorát je potřeba archivářce předem říct, co má nachystat. Ovšem ty oběhy a turnusy jsou vzácná výjimka, 99% fondu tvoří dokumenty o stavbách. Více e-mailem. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
hank -musíš číst publikace kvalitní a ne ty drahé Luxusní |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Kniha: A když už máš ty prsty na té klávesnici, tak by ti snad neupadly, kdybys jednou pro změnu napsal, odkud to je okopírované... ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Zajímavé je sledovat vývoj přídělu pětispřežních nákladních lokomotiv výtopnám obvodu ŘSD Olomouc ve 30. letech. Až do odtržení pohraničí jich měla nejvíc výtopna Bohumín - turnusová potřeba bývala kolem 12 lok. 534.0 pro vlaky na Slovensko a k tomu 3 - 4 ks 524.1 na postrky přes Jablunkov. Olomouc mívala kolem 10 ks 534.0 pro vlaky do Č. Třebové, v Ostravě byly pětikoláky zastoupeny jen řadou 514.0 na báňské a v Přerově nic... Teprve od r. 1939 se stala převládající řadou pro nákladní vlaky v Olomouci 534.0, která ale v Přerově jen doplňovala většinové lok. 434.x a v Ostravě čtyřkoláky pořád vládly bezkonkurenčně - mívali jich tam kolem 40, z toho nejvíc - asi polovinu - 434.1 a pořád ještě i několik nerekonstruovaných 434.0, zbytek byly "dvojky". |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
... a ještě jsem zapomněl napsat, že ty přerovské kremáky byly v r. 1939 vlastně dislokovány ve Val. Meziříčí pro vlaky do Hor. Lidče a Bylnice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7001 Registrován: 5-2002 |
Ahoj pánové. Nemáte náhodou někdo k dispozici výkres normalizované budovy 17 H České transverzální dráhy? Je například v Karlštejně. Děkuji Petr |