Diskuse » Archiv 2017 » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze » Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 30. 10. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 30. 10. 2017

dolů
   autor příspěvek
Zlin__24tr
Pondělí, 16. října 2017 - 22:04:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3273
Registrován: 3-2005
 TNB 12 pří jizdě na baterky bylo naprosté zklamání. K rychlosti jakou se to ploužilo do kopce už jen chyběl hukot "vytočeného" agregátu [auto].
25Tr funí do kopce - https://youtu.be/Dw2QHLXWmos?t=26s
(Je to dlouhé a pomalééé, důkaz, že může být i hůř [proud])

A.Š.: Při porovnání je 27Tr na baterie rychlík (normální linky 11 a 12 jsou na rovince a tam není poznat že to nejede pod dráty). A s dojezdem myslím cca 14km na jedno nabití... Nejlepší porovnání by byla linka 11g (https://mapy.cz/s/28eLi). Ale tady si může dovolit vyšťavit baterky, neb poměr troleje je pořád vysoký (i u plánované linky 4/34)

Také mě u TNB zaujal dojezd na baterie (a nemožnost nabíjení na Klíčově?). To než pojede do garáží, bude stát na Palmovce a naopak, přijede z garaží a bude se dobíjet..[crazy].
http://trajfly.wz.cz - novinky z provozu MHD ve Zlíně a Otrokovicích, rozsáhlá fotogalerie...
Následuj svůj instinkt - Rába :-) .:. ICQ: 271 444 785
Pondělí, 16. října 2017 - 22:24:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1824
Registrován: 12-2007
Zlin__24tr:
"Také mě u TNB zaujal dojezd na baterie (a nemožnost nabíjení na Klíčově?). To než pojede do garáží, bude stát na Palmovce a naopak, přijede z garaží a bude se dobíjet..[crazy]."

Ale no tak... Všichni víme, že tohle není definitivní stav. Jinak ano - na dobíjení se dá použít trolej na Palmovce nebo na Prosecké. Ve vozovně (aspoň zatím žádný trolejbus nejezdil spinkat do garáží) pro něj infrastruktura vybudována není. Uvidíme jaká řešení nabídnou výrobci. Noční dobíjení baterek nemusí být nutně z troleje. Chápu, že trolejbus s kabelem do zásuvky může znít divně...
Pondělí, 16. října 2017 - 22:38:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1825
Registrován: 12-2007
9_tr:
"Myslím, že jsi to psal ty, 5735, že baterie budou vhodné na nahrezaní křižovatek."

Křižovatka byl jeden z příkladů. A stojím si za tím, že není úplně mimo realitu. Budovat trolejové vedení pro směry málo využívané (typicky takové ty manipulační spojky) je cesta do pekel. Nepotřebuji mít možnost jezdit ve všech směrech jako třeba na tramvajové dolní Palmovce. Baterie budou zřejmě časem běžnou výbavou trolejbusů pro překonání nejrůznějších překážek (tak jak o tom psal i Ondra) a chybějící oblouk v křižovatce může být jednou z těch překážek pro které ty baterky budou i ekonomický smysl.
S
Pondělí, 16. října 2017 - 23:02:18  
Neregistrovaný host
37.48.40.78
 Ad 5735: Chápu, že trolejbus s kabelem do zásuvky může znít divně...

Proč divně? U AcuMaria to bylo navrhnuto při realizaci a uvádění do provozu, přesně pro takovou situaci, jaká nastala na Klíčově. Nákladnost této výbavy mizivá. Prý snad u dalšího [uhoh]
S
Pondělí, 16. října 2017 - 23:13:54  
Neregistrovaný host
37.48.40.78
 Kromě možnosti nabíjení kdekoliv v garážích, v případě nejvyšší nouze (bez jiných možností) se zásuvka 3x400V byť 16A najde snadněji než trolej.
A.Š.
Pondělí, 16. října 2017 - 23:27:16  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
 Trollino_15:
Takže v Plzni těch 2x 4.5 km z Božkova do Letkova (včetně toho 50 m převýšení v Božkově) s lidmi na baterii bez problémů pravidelně jezdíte (bez nabíjení na konečné v Božkově)?
T_m
Pondělí, 16. října 2017 - 23:38:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3264
Registrován: 5-2002
 To je trochu jinak. Jedná se o plně zatrolejovanou linku 12 Nová Hospoda - Božkov, kde některé spoje jedou mimo dráty až do Letkova. Tak že v moderní řeči se ten elektrobus stále dynamicky dobíjí a energii spotřebovává jen při jízdě do Letkova a zpět. Podle zdroje JPP jednou při zpáteční jízdě byl nějaký problém s klacky, tak dynamicky dobíjený elektrobus dojel na baterky až na Novou Hospodu.
Dopravní web ® informace a publicistika z oboru dopravy, se zvláštním zřetelem na dopravu veřejnou
To se pak sevře v krku, když ukáže třeba na Tebe... A pak "Chraňte naše duše!", často zaznívá do nebe... - Daniel Landa
Nejdřív přicházejí úsměvy, potom lži. Poslední je střelba. – Roland Deschain z Gileadu
Pondělí, 16. října 2017 - 23:38:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2325
Registrován: 12-2007
 Tak - fotoreportáž je hotová.

Zahájení provozu trolejbusů v Praze
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
A.Š.
Pondělí, 16. října 2017 - 23:50:52  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
 T_m: Jasně, tak tomu rozumím správně. Mě šlo o to, jestli to těch 9 km včetně toho krpálu v Božkově na baterii bez problému dojede.

Jaké jsou zkušenosti s životností baterie?
T_m
Úterý, 17. října 2017 - 00:07:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3265
Registrován: 5-2002
 Jak jsem psal, dojede to bez problémů, zvládne dokonce výrazně víc a ani přes město to není úplná rovina. Někdy na jaře se dělaly zkoušky se zátěží, do trolejbusu se natlačili studenti a jelo se narvané po střechu a taky pokud mám informace, tak bez problémů.

S životností baterie zatím moc zkušeností není. Nejstarší vozy jsou z jara 2017, ty nejnovější nejsou v provozu některé ani měsíc.

Sám za sebe těžko mohu porovnávat, dvě kolečka s Acumáriem může dát maximálně subjektivní pocit, že přece jen ta 26 Tr je hodně jinde, ale třeba se mýlím.
Dopravní web ® informace a publicistika z oboru dopravy, se zvláštním zřetelem na dopravu veřejnou
To se pak sevře v krku, když ukáže třeba na Tebe... A pak "Chraňte naše duše!", často zaznívá do nebe... - Daniel Landa
Nejdřív přicházejí úsměvy, potom lži. Poslední je střelba. – Roland Deschain z Gileadu
Úterý, 17. října 2017 - 10:29:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5419
Registrován: 6-2005
 5735: takto ano, to souhlasím.
Makrelu neumeješ.
JanT.
Úterý, 17. října 2017 - 13:20:13  
Neregistrovaný host
109.107.211.244
 K mojí fotoreportáži na Twitteru https://twitter.com/jnd přidávám i čerstvě setříhané video z neděle ve 4K: https://www.youtube.com/watch?v=0bSX4Gh2Cc8

Ještě bych si měl koupit ND filtr na video aby mi neblikaly ty transparenty, při focení jsem to zohlednil delší dobou závěrky 1/100-1/125, ale tam si zas člověk musí dát pozor, aby to neměl v pohybu moc rozmazané. Tramvaje se fotí o něco líp, transparent 15T je v přereslování rychlejší a dá se fotit celé zobrazení na 1/320 až 1/400. S focením auto/trolejbusů ale nemám takové zkušenosti [fotic]

Svezl jsem se akorát jednou dolů SORem TBN 12, což byla náhoda, protože měla jet před ním klasická 140. Ale stejně bylo tak narváno, že jsem se ani nedostal k pamětní jízdence. Aspoň je hezké, že byla jízda komentovaná [happy]
Úterý, 17. října 2017 - 13:46:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 305
Registrován: 11-2010
 Připojím ještě postřeh ze Zlína, ačkoli se budu asi dost opakovat po Zlin__24tr.

Ve Zlíně trolejbusy zajíždí mimo dráty do několika míst:
- Louky - linka 3 - trasa dlouhá 7 km, mimo dráty asi 1,5 km - po rovině.
- Lesní čtvrť - linky 3 a 13 - linka 13 je dlouhá asi 3 km, úsek bez drátů má asi 600 metrů, je to ten úsek z již odkazovaného videa, je to docela krpál, ale projíždí se jen párkrát za den.
- Podhoří - linka 4 - trasa linky má 6 km, mimo dráty zhruba kilometr - tak do třetiny hodně velký kopec - řekl bych, že největší na všech nezadrátovaných úsecích, potom po rovině a z kopce dolů - projížděno jen několika školními spoji.
- Příluky - linka 11g - dlouhá asi 5,5 km, mimo dráty zhruba kilometr - velký kopec, nevím ovšem, jak rychle se tam dá jet, ta cesta je se zatáčkami a úzká.
- Lůžkovice - linka 11 - dlouhá asi 7 km, mimo dráty přes téměř tři kilometry - víceméně po rovině.
- Želechovice - linka 12 - funguje ve většině případů polookružně - na 14/16 km ujede mimo dráty přes 5/7 km - téměř po rovině.

Mimo dráty byl v minulosti projížděna trasa v Otrokovicích kolem letiště a v současnosti je některými spoji trolejbusové linky 2 projížděna velká část linky 55 až na Štěrkoviště. Tato linka je ovšem obsluhována pouze kloubovými trolejbusy s dieselagregátem (kloubáky s baterkama nemáme).

Vozy s baterkami jsou nasazovány přednostně na linky 11 (včetně 11g) a 12. Vyskytnou se i na 3/13. O nasazení na 4 nemám zprávy, ale vyloučené úplně není. Jízda na baterie je na rovině velmi svižná, není poznat, jestli jede trolejbus na elektřinu z trolejí nebo z baterek, a to i v rychlostech nad 50 km/h. Žádnou jízdu do kopce jsem ještě neměl možnost vyzkoušet, ale podle toho, co jsem slyšel, je to výrazně rychlejší než diselagregát a snad srovnatelné s Citybusem ve stejné trase nebo lepší.

S baterkou se už od začátku počítalo víc než jen jako s "pomocnou" silou. Počítalo se s nasazováním vozu na delší úseky bez trolejového vedení. Trolejbusy se podařilo sehnat až na druhý pokus. Nejsem si tím jistý na 100%, ale myslím, že to bylo dáno technicky náročnými požadavky (mimo jiné na velký dojezd na baterky). V rámci ČR to byly první 26Tr s baterkama a jsou tam nějaké nové technologie (výzbroj?, baterky?, nejsem si úplně jistý v čem to spočívá) dříve nepoužité (právě kvůli splnění náročných technických požadavků) - jeden z vozů je prototyp. Co se týká zkušeností s baterkama a jejich výdrží + další technické věci kolem vozů, o tom bohužel moc nevím. Vozy mají i klimatizaci salonu cestujících, která byla přes léto v provozu a na linky, kde využijí alternativní pohon se dostanou v 99% případů - téměř každý den. Něco o provozu se objevilo na webu DSZO, ale je to mírně diskutabilní, neboť se to tam objevilo pouze po měsíci provozu a testování v ideálních podmínkách.

Zlín má s rozšiřováním tohoto pohonu velké plány. Nejblíže uskutečnění je obsluha ZOO trolejbusy. Protažena sem bude s největší pravděpodobností linka 4. Na 22 km dlouhé trase vůz pojede zhruba 10 km na baterky. Trasa již byla zřejmě vyzkoušena při zakoupení současných dvou trolejbusů. Za účelem zavedení trolejbusů do této části již bylo vypsáno výběrové řízení na tuším 7 trolejbusů, která bylo však před pár dny zrušeno, neboť se nikdo nepřihlásil.

Existují i další plány na rozšiřování trolejbusů na bateriový pohon ve Zlíně, většinou se má jednat o nějaké okrajové části města.
Škoda 15Tr 02/6 v. č. 10851, r. v. 1988: Hradec Králové - 72 (1989-2001), Zlín - 371 (2003-2013), Ternopil - 159 (od r. 2013)
»Lidí se nebojme, ale sebe.« - Tomáš Baťa
[happy] [smile] [happy]
Úterý, 17. října 2017 - 14:41:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3021
Registrován: 3-2004
 Dobrý den všem,
mám dotaz na znalé ohledně staticky (při stání) dobíjeného elektrobusu SOR.
Jak je dlouhá trasa od dobíjení k dobíjení (tedy kolik km elektrobus ujede mezi jednotlivými dobíjeními)?
Jak dlouho se dobíjí (jak dlouhé má přestávky mezi spoji) a zda se dobíjí při každém stání?
Kolik dobíjení během dne absolvuje?
Kolik km je předpokládaný denní výkon?

Předem moc děkuji.
E-mail: vladass@seznam.cz
13140
Úterý, 17. října 2017 - 15:39:46  
Neregistrovaný host
213.226.242.36
 Je hezké jak se tu dohadujete o šnekojdní jízdě AcuMaria, už při jízdách v Praze jsem slyšel pohádku o SW omezení a myslel jsem si o ní svoje. Samozřejmě, může jít i o nevhodně implementovanou výzbroj (z kovových kol už dávno víme, že asynchronním motorům tak úplně nevoní obdélníkový průběh), špatný trakčák (kolik že má vlastně štítkové hodnoty?) a podobně. Nicméně za vším hledej fyziku.

Totiž omezením (a velkým) budou baterky, respektive jejich počet zapojený paralelně. To, že baterková SORka jezdila rychleji může být i jinými důvody (výkonější motor, lepší výzbroj), ale základ bude právě v tom, že je to čistý baterkobus, tak je stavěný, jinak jezdit nemůže, a hlavně díky vyšší kapacitě baterií (a tím i jejich většímu počtu paralelně) se mohou baterky zatěžovat menším proudem i když motor bude odebírat víc.

Jinak to co bohužel nikdo nechce slyšet, je fakt, že pokud máme zavádět "dynamicky nabíjené elektrobusy" je nesmysl, především ekonomický. Ty baterky to nevydrží, ne dlouhodobě. Všechny navěky budou trpět paměťovým efektem, a kdo si myslí, že jim bude prospívat vybití například o 20%, pak napíchnutí na dráty a nabití o nějakých 5 až 35% tak je na omylu. Mimo to ty menší baterky bude likvidovat mnohem rychlejc i nadměrné zatěžování trakčními proudy. Ve finále se u čistého baterkobusu dostaneme na životnost baterek tak 3 až 5 let, u parciálních trolejbusů však nepůjdeme ani k polovině. A jezdit někde na hraně, aby se baterky vyždímaly na 5% kapacity aby déle vydržely je hraní si s ohněm.
Další věc co nikdo nechce slyšet se nazývá stejnosměrný cize buzený motor. Proč k sakru do těch baterkobusů furt někdo cpe střídavou výzbroj a asynchronní motory, které jsou energeticky náročné (zvlášť pak při obdélníkovém průběhu napájení)? Cize buzený stejnosměrný motor možná nemá tak dokonalý odpich a podobně, ale dá se mnohem lépe a jednodušeji regulovat, je úspornější, lépe snáší obdélníkový průběh. Ano zmíním i Bé, je při stejném výkonu větší a těžší, ale pořád si myslím, že výhody jednodušší trakční výzbroje a daleko větším možnostem v regulaci by mohli nevýhody převážit, a zvlášť pak u něčeho co není napíchnuté na dráty.
Úterý, 17. října 2017 - 20:34:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2058
Registrován: 12-2007
 Vážení, je to velmi zajímavá diskuse o výhodách a nevýhodách parciálních trolejbusů. Konečně o trolejbusech v Praze je několik stránek za pár týdnů. Ale docela mne překvapuje, že tato diskuse není na Všeobecné trolejbusové diskusi, kde horní příspěvek je z dubna 2015.
Jenki
Úterý, 17. října 2017 - 20:39:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5151
Registrován: 5-2002
 13140 :

- účelem hry pražského pokusu je mimo jiné i zjištění, kolik peněz stojí "čistý" baterkobus versus parciální trolejbus, resp. jaký je vztah mezi podílem jízdy na baterii a životností / cenou baterek. Jako obvykle je to "jen" o penězích. Každý se může svobodně rozhodnout, zda bude jezdit se 100% trolejbusem (ovšem i s náklady na infrastrukturu), nebo zda bude trolejbus jen 80%, aby se ušetřily náklady na ty nejdivočejší trolejové kreace ve vozovnách a na vybraných křižovatkách, nebo zda to bude 50/50 nebo ještě míň, ale holt si připlatí za baterky. Taky je varianta jezdit 100% v naftě nebo v CNG, ale to není tak "in" a "green".
- počet článků a jejich řazení sériově / paraelně je opět úzce svázán s penězi. Kdo chce, může s sebou vozit baterku (např.) 500V / 300A / nevímzhlavykolik kWh, ale holt bude vozit 2 tuny navíc a dá za ni 5 mega. Kdo chce míň bude mít míň. Jinak obecně moderní baterky (LiFenevímco) bez problému "žijí" v pásmu 40-80%, občasné "propadnutí" na 20% jim až tak moc neublíží, akorát to chce přes noc "zformátovat" na 100% nabití (hlavně kvůli vyrovnání napěťové hladiny jednotlivých článků) a měly by vydržet 5 let. Samozřejmě platí, že menší proudy vybíjení i nabíjení = delší životnost, ale zase to znamená vozit s sebou víc "mrtvé" váhy navíc.
- moderní regulace 3f asynchronů na bázi IGBT opravdu, ale opravdu nepoužívají obdélníkový průběh, ale téměř čistý sínus (navíc ještě vyhlazený nějakým tím filtrem). Pokud toužíte po obdélníku tak si kupte měnič 24V/230V z Aliexpresu za 500Kč.
- DC cize buzený motor opravdu nebrat, a to z těchto důvodů :
-- komutátor, uhlíky, opotřebení, nemá rád vlhko a sůl atd. Každý provozovatel tramvají nebo trolejbusů vám jistě řekne, jak je rád, že se těchto problémů díky AC motorům zbavil.
-- na 3f motor potřebuju 3 výstupy (a 3 kabely), na cize buzený DC potřebuju 2 výstupy (ale 4 kabely). Úspora pár kusů IGBT tranzistorů je zanedbatelná, nejdražší je vývoj a SW v regulátoru, HW je tak 30% ceny měniče.
-- u 3f motorů se dnes jako samozřejmost umí plynulá modulace napětí a frekvence vč. EDB s rekuperací. Co víc nabídnete u DC motoru?
-- pokud vím tak účinnost pohonu jako celku bude podobná, ale rád se nechám poučit.
Středa, 18. října 2017 - 08:42:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 410
Registrován: 5-2002
 Trochu bych se rád podělil o zkušenosti s bateriemi do autobusů a trolejbusů. Obecně se hovoří o lithium iontových bateriích, nicméně ty se vyrábějí v několika chemických provedeních.
1. LiFePO4 - vyžaduje nabíjení a vybíjení v rozsahu 1C. Vhodný pro autobusy ve vyšší kapacitě. Životnost do 4000 nabíjecích cyklů.
2. NMC - vyžaduje nabíjení a vybíjení v rozsahu do 1,5 C. Opět vhodný pro autobusy ve vyšší kapacitě, použitelné i pro trolejbus. Životnost do 5000 cyklů. Dnes lze do 3 t baterií uložit až 400 kWh.
3. LTO - umožňuje nabíjení a rychlovybíjení v rozsahu 3C až 7C. Vhodný pro autobusy s průběžným nabíjením až 1000 kW nebo trolejbusy. Životnost cca 35 - 40 tis. cyklů. Baterie jsou velmi těžké, ve 2 t baterie jen 90 kWh.
4. HE3DA - umožňují nabíjení a vybíjení v rozsahu až 10C. Vhodný pro autobusy i trolejbusy. Životnost cca 5000 tis. cyklů. V současné době pouze zkušební vzorky, v Horní Suché se staví výrobní závod.
Definice reálného života baterie na 5 let stanovená bez znalosti kapacity, chemického provedení, režimu regulace teploty a způsobu vybíjení a dobíjení je nepravdivá a vůbec nemusí odpovídat skutečné realitě.
Středa, 18. října 2017 - 11:21:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5420
Registrován: 6-2005
 Jarda: konečně reálbý popis stavu. Díky.

Jenki: ale zase ss motor jede ba skoro cokoliv. Ale uzbávám 3f je primitivní a lehký o polovinu.
Makrelu neumeješ.
Středa, 18. října 2017 - 13:28:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 418
Registrován: 2-2017
13140:
"Jinak to co bohužel nikdo nechce slyšet, je fakt, že pokud máme zavádět "dynamicky nabíjené elektrobusy" je nesmysl, především ekonomický. Ty baterky to nevydrží, ne dlouhodobě. Všechny navěky budou trpět paměťovým efektem, a kdo si myslí, že jim bude prospívat vybití například o 20%, pak napíchnutí na dráty a nabití o nějakých 5 až 35% tak je na omylu. Mimo to ty menší baterky bude likvidovat mnohem rychlejc i nadměrné zatěžování trakčními proudy. Ve finále se u čistého baterkobusu dostaneme na životnost baterek tak 3 až 5 let, u parciálních trolejbusů však nepůjdeme ani k polovině. A jezdit někde na hraně, aby se baterky vyždímaly na 5% kapacity aby déle vydržely je hraní si s ohněm."
Souhlasím. Třeba u třineckých "staticky dobíjených" elektrobusů Škoda Perun by to nemělo příliš vadit. Dozvěděl jsem se to letos na Czech Raildays. Ovšem u trolejbusu to může být jinak.
Jenki:
"Každý se může svobodně rozhodnout, zda bude jezdit se 100% trolejbusem (ovšem i s náklady na infrastrukturu), nebo zda bude trolejbus jen 80%, aby se ušetřily náklady na ty nejdivočejší trolejové kreace ve vozovnách a na vybraných křižovatkách, nebo zda to bude 50/50 nebo ještě míň, ale holt si připlatí za baterky."
Zrovna na křižovatky, pojíždění ve vozovně nebo objíždění překážky stačí vybavit trolejbus superkapacitory místo baterek.

(Příspěvek byl editován uživatelem os98.)
Elektrobusy SOR - to nejlepší v Ostravě [ok]


VYPRAVENOST OSTRAVA
Středa, 18. října 2017 - 14:15:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5421
Registrován: 6-2005
 Os98: ale na nehodu už můžou být nedostatečné. A nejsou náhodou i dražší?
Makrelu neumeješ.
Středa, 18. října 2017 - 14:28:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 419
Registrován: 2-2017
 9_Tr: Dojezd u ostravských 26 a 27 Tr je cca 200 metrů (po rovině, opatrný rozjezd, málo cestujících). Cenu nevím, ale intuitivně bych řekl, že baterky jsouv dražší.
Elektrobusy SOR - to nejlepší v Ostravě [ok]


VYPRAVENOST OSTRAVA
Středa, 18. října 2017 - 16:55:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 307
Registrován: 11-2010
 Ještě bych chtěl dodat ke svému příspěvku svůj názor na celou věc, který jsem nějak opomenul přidat.

V případě zlínských trolejbusů, kde je zadrátována většina hlavních přepravních proudů se mi jeví využití bateriového pohonu výhodné jednak při mimořádnostech a jednak - a to zejména - v místech, kde jezdí méně spojů a trolejové vedení by se nevyplatilo stavět (koncové úseky linek, závleky školních spojů). Myslím, že oproti dieselagregátu baterky vyhrávají. Samozřejmě to neznamená, že by měl být tento systém pohonu rozšířen bezhlavě, měl by být doplněn vhodnou výstavbou nových tratí, které by i ve Zlíně byly potřeba. To by mohlo znamenat zavedení MHD do nových lokalit a snížení počtu autobusů (jak na linky, tak k záloze).

Koncept, který nyní zkouší Praha je jistě zajímavý a doufám, že nevyšumí do ztracena. Podmínky neznám úplně přesně, nicméně věřím, že časem se díky tomuto experimentu zjistí, že výstavba nějakých nosných tratí v nejvytíženějších úsecích (z nichž postupně do svých konečných se oddělují jednotlivé trasy, třeba již na baterky) je v tomto případě opodstatněná.

A závěrem - nemyslím si, že je řešením nahradit složitou trolejovou křižovatku bateriovým pohonem. Možná ještě v případě, že jeden nebo dva směry jsou využity párkrát za den, ale jinak ani ne. Dnešní výhybky se dají projíždět vysokými rychlostmi (klidně i 50 km/h), vydrží dlouho a ty investice do nich už nejsou tak rozdílné. Mimochodem, ty stříšky, které pak trolejbus potřebuje pro natrolejení (které trvá jistě déle, než i jen pomalý průjezd výhybkou) také nejsou zdarma a tím se ještě sníží ten rozdíl v nákladech. Toto není vhodné místo na šetření peněz.
Škoda 15Tr 02/6 v. č. 10851, r. v. 1988: Hradec Králové - 72 (1989-2001), Zlín - 371 (2003-2013), Ternopil - 159 (od r. 2013)
»Lidí se nebojme, ale sebe.« - Tomáš Baťa
[happy] [smile] [happy]
Středa, 18. října 2017 - 17:03:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1142
Registrován: 2-2011
 A ten trolejbus teď normálně na té 140 jezdí s cestujícími nebo bez? Že se mi nikde nepodařilo najít jízdní řády, jako DPP vydal pro minulý zkušební provoz EBN11.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek
A.Š.
Středa, 18. října 2017 - 17:37:09  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
 Co jsem měl info z nedělní akce, tak to nejprve bude jezdit nějaký ten týden bez lidí. Jestli má někdo detailnější info, rád se ho dozvím. Taky se těším, až se svezu.

Ještě bych se rád zeptal:
Ten EBN11 již nebude jezdit? Byl vrácen výrobci?
Jaký on měl kapacitu baterií?

Jakou kapacitu baterií má v porovnání s ním Acumario (již tu padlo, že řádově menší).
Jakou kapacitu baterií má ten nový elektrobus SOR NS 12?
Nippy
Středa, 18. října 2017 - 18:39:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 7-2012
 EBN je v Libchavách, takže v Praze už asi těžko.

Jinak se Máriem nesla zvěst, že dovedení trati až na Prosek bránily nějaké technické obtíže, někdo mi doslova přes rameno vykládal o jakýchsi kabelech, tak nevím co je na tom pravdy. Možná tím bylo myšleno, že by se již musel kopat napájecí kabel pro trať samotnou.
Kdykoli se chrapoun navlékne do vévodských spodků, vždycky je prodře.
Středa, 18. října 2017 - 21:40:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1828
Registrován: 12-2007
Nippy:
"Jinak se Máriem nesla zvěst, že dovedení trati až na Prosek bránily nějaké technické obtíže, někdo mi doslova přes rameno vykládal o jakýchsi kabelech, tak nevím co je na tom pravdy. Možná tím bylo myšleno, že by se již musel kopat napájecí kabel pro trať samotnou."
Všichni víme, že současná trať je stavbou dočasnou. Zda i v tomto případě bude platit, že jednotkou dočasnosti je jeden furt si netroufám odhadnout. A to si jistě zatím nedovolí odhadnout ani nikdo v DPP.
Určitě jste si všimli mobilních sloupů na začátku trati. V zemi tam jsou inženýrské sítě, které by bylo nutno přeložit. Stejný problém bude i v tom horním úseku, kdy už se jede mezi barákama. Tolik mobilních sloupů k dispozici nebude, nemluvě o tom, kam je dát. Žádný ekonom by nesouhlasil s náklady na přeložky sítí, kvůli čemusi, co je zatím povoleno na tak krátkou dobu jako je jeden rok.
NS12 spec.
Čtvrtek, 19. října 2017 - 08:26:04  
Neregistrovaný host
195.88.164.253
 HLAVNÍ FUNKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
Obsaditelnost – počet míst
- k sezení 35+1
- celkem 102+1
Max. rychlost 80 km/h
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozměry vozidla
Délka 12 000 mm
Šířka 2 550 mm
Max. výška (se sběračem) 3 200 mm
Rozvor náprav 5 900 mm
Výška podlahy 340 mm
Rozměry dveří
-3 ks - dvoukřídlé 1 200 mm
Nájezdové úhly
- vpředu 7°
- vzadu 7°
Hmotnosti
Pohotovostní hmotnost 12 000 kg ± 3 %
Přípustná celková hmotnost
vozidla
18 800 kg
MOTOR
Výrobce Pragoimex
Druh Asynchronní vodou chlazený
Typ TAM 1053 C6V
Umístění ve vozidle V zadní části rámu autobusu
Technické údaje
Netto výkon motoru 160 KW
VYTÁPĚNÍ INTERIÉRU A KLIMATIZACE
Vytápění interiéru Elektrické teplovodní Eltop DC 200: 20 kW, 600 VDC, 32 A
Klimatizace Dvě střešní jednotky a výparník v přední vytápěcí skříni o
celkovém chladícím výkonu 15 kW
BATERIE
Druh (konstrukce) NMC 18 650
Výrobce EVC Hulín
Kapacita 225 kWh
DOBÍJECÍ STOJAN
Napájení 3x400V AC 50 Hz
Vstupní proud 3x32 A AC
Vstupní zástrčka 3x400V AC / 32A+N+PE
Rozsah provozních teplot -40°C - +40 °C
NABÍJECÍ PANTOGRAF
Výrobce 4Rail
Typ DB - 01
Provedení dvoupólový
Pracovní napětí 750 Vdc
Proud 250 Adc
Náklon vozu max. 1,5°
Rozteč napájecího vedení 600 mm
ZADNÍ NÁPRAVA
Druh (konstrukce) AV 133 (portálová) – i=6,19
Výrobce ZF
PŘEDNÍ NÁPRAVA
Druh (konstrukce) RL82 EC (nezávislá)
Výrobce ZF
Řízení
Druh Hydraulické monoblokové s pomocným hydrogenerátorem
Výrobce ZF
KOLA A PNEUMATIKY
Kola
Druh Disková kola - AL
Ráfky - rozměr 8,25 x 22,5
Výrobce Ronal
Pneumatiky
Druh, rozměry, značka Radiální bezdušové, nízkoprofilové 275/70 R 22,5“
Výrobce CONTINENTAL
BRZDY
Druh Vzduchové, dvouokruhové, kotoučové, bezazbestové obložení
na přední i zadní nápravě
Regulační systém EBS 3
Vzduchový systém Automatický odlučovač, sušič vzduchu
RÁM
KAROSERIE
Barva Viz. grafické řešení
RAL - 9016
RAL - 3020
Druh Panelová, polonosná, skelet z nerezových ocelových
uzavřených profilů svařený s rámem podvozku, obložení
karoserie z polyesterových laminátů a speciálních plechů.
Dveře Dvoukřídlé otevírané dovnitř, při jízdě blokovány proti
nežádoucímu otevření
Zasklení ZOD Zálší
Sedadlo řidiče Pneumaticky odpružené, s nastavitelným útlumem
Sedadla cestujících STER 8MA – červená látka
Podlahová krytina Altro - Chroma Spider
Přídržné tyče Nerezová ocel
Ozvučení Příprava pro ozvučení vozidla.
Přístrojová deska Panoramatická přístrojová deska je uspořádána do přehledných
panelů, standardně je montována optická kontrola všech
elektrických obvodů, dálkový odpojovač akumulátorů je jištěn
Druh Prostorový, svařovaný z ocelových uzavřených profilů
obdélníkového průřezu
A.Š.
Čtvrtek, 19. října 2017 - 11:15:31  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
 NS 12 spec.: Super, díky.

Jakou kapacitu a typ baterie měl ten EBN 11? Máte někdo detailnější info z jeho provozu? Co udělalo s kapacitou baterie těch najetých 140 tis km?
George
Čtvrtek, 19. října 2017 - 11:34:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1332
Registrován: 5-2002
 5735:to se tam tolikrát kopalo od 64? Sloupy by se teoreticky daly bodnout místo těch co tam už stály [wink]
NS12 spec.
Čtvrtek, 19. října 2017 - 15:44:23  
Neregistrovaný host
90.176.70.145
 EBN11: 172 kWh
běžně dostupný údaj
Čtvrtek, 19. října 2017 - 21:39:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1829
Registrován: 12-2007
George:
"5735:to se tam tolikrát kopalo od 64? Sloupy by se teoreticky daly bodnout místo těch co tam už stály [wink]"

Kolikrát se tam kopalo netuším. Sloupy by možná šlo dát na původní místa. Ovšem jen za předpokladu, že nejsou v místech nynějších sloupů s veřejným osvětlením (další komplikace, minimálně v tom, že by byla potřeba i nějaká součinnost se správcem VO). Také je potřeba brát v úvahu jaké je tam podloží. To i ty inženýrské sítě mohly dávno změnit původní polohu z 64.
Čtvrtek, 19. října 2017 - 21:59:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1460
Registrován: 9-2005
 A taky je třeba brát v úvahu, že tenkrát se všechno nedávalo na sloupy, ale hlavně na kotvy, co se připevnily na zdi baráků. Což už je dneska prakticky nemožný. Ale každopádně je reálný že v části trati, kde to vedlo v zástavbě, ani žádný sloupy nebyly.
Čtvrtek, 19. října 2017 - 22:04:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1461
Registrován: 9-2005
 A pokud jde o sítě a to to možný kopání: Ano, zrovna dole v Prosecký je toho dost, vytyčovali jsme to i v místě mobilních sloupů. Někdy v 50.-60.letech vedla v chodníku možná voda, plyn a elektřina, takže celkem pohoda. Dneska je tam k tomu ještě mraky různých sdělovacích vedení. A tam si dá každej dvakrát bacha, protože kuchnout sdělovák neni žádná legrace...
Pátek, 20. října 2017 - 06:42:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7981
Registrován: 5-2002
 Mapy sítí si je možné prohlédnout na geoportálu Prahy (kdo umí s GIS sw může si s tím dál hrát díky nabídce dat jako WMS). Ale těžko se z toho pozná, co konkrétně vadí a co ne.

Pátek, 20. října 2017 - 13:41:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4270
Registrován: 12-2007
 Když se tady stále řeší zda jsou lepší dráty nebo baterky tak sem byl v Budapešti kde maj Solarisy s výzbrojí od Škodovky a na lince 75 (asi nejen tam) jezdí bez tykadel. A jízda je to mnohem svižnější a pro hlavně pro kaštany plynulejší.
Začínám mít pocit že se zkouší vyzkoušené a vymýšlí vymyšlené.
Taky tam maj midibusy na 16 na hrad které jezdí na elektřinu a žádné dobíjení na konečné jsem nezaregistroval. Existuje nějaký důvod proč podobné vozítko nemůže jezdit na bývalých 29x v centru?
Pátek, 20. října 2017 - 18:49:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5423
Registrován: 6-2005
 Dobíjí se v garážích a taky těch vozítek mají více...
Na 75 se jezdí z důvodu úprav TV na D. Gy. út u nám. Hrdinů.
Makrelu neumeješ.
Sobota, 21. října 2017 - 20:40:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 120
Registrován: 9-2012
 Ideální jsou elektrobusy se superkondenzátorem dobíjené bezkontaktně v zastávkách a s nouzový akumulátorem.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
Sobota, 21. října 2017 - 20:42:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121
Registrován: 9-2012
 Jo a akumulátory se neformátují, ale formují. [wink]
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
dráha
Neděle, 22. října 2017 - 07:56:56  
Neregistrovaný host
46.135.34.117
 Martyk: Co ty děláš v ČR? Hybaj k americkému Teslovi, čekaj na tebe.
Neděle, 22. října 2017 - 09:44:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 188
Registrován: 5-2010
 martyk: Takže je levnější mít v každém voze malou měnírnu a na každé zastávce napájecí bod? Já si teda myslím, že levnější je jedna měnírna, pár napájecích bodů a troleje. Jelikož to znamená menší mrtvou váhu, proto se také MHD napájí stejnosměrným napětím - stejnosměrný meziobvod tam musí být tak či tak, když děláme z jedné fáze tři.
Neděle, 22. října 2017 - 09:56:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 590
Registrován: 11-2008
 Jak to teď vypadá s testováním? Pojedou teda trolejbusy na nějaké lince v brzkém čase?
Díky [happy]
Pane tvůrčí, se vší pokorou k Vašemu dílu, Vám však musím oznámit, že mne trápíte více, než mi přinášíte radosti. Opravdu si nestěžuji na radost, kterou jste pro mne napsal doposud, ona byla nečekaná a přinesla do mého příběhu zvláštně barevné odlesky ze všech koutů, ze kterých mohla.
Neděle, 22. října 2017 - 16:01:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7983
Registrován: 5-2002
 No linka trolejbusu resp. její vložené spoje je snad daná. A brzký čas to bude, slyšel jsem, až se vyřídí všechny papíry včetně těch pro řidiče.
Neděle, 22. října 2017 - 21:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1835
Registrován: 12-2007
Borovička:
"No linka trolejbusu resp. její vložené spoje je snad daná. A brzký čas to bude, slyšel jsem, až se vyřídí všechny papíry včetně těch pro řidiče."

Ale prd, řidiči pro začátek jsou (ti tři zmiňovaní prve). Ale samozřejmě se nedá školit další personál a přitom jezdit na lince s cestujícími. Takže teď budou ještě pokračovat všelijaké testy a v mezičasech školení.
A.Š.
Úterý, 24. října 2017 - 22:01:42  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
5735:
"Takže teď budou ještě pokračovat všelijaké testy a v mezičasech školení."
Víte někdo něco bližšího - jak zatím vypadají testy a kdy se začne jezdit s lidmi? Kdy by měl přijít na testování nějaký další trolejbus?

Jak to dopadlo s kapacitou baterií u EBN 11 po těch najetých 140 tis. km? Kolik to bylo přibližně nabíjecích cyklů?
Paullow
Čtvrtek, 26. října 2017 - 11:38:40  
Neregistrovaný host
85.71.10.80
 Trolejbus bude tento víkend jezdit s cestujícími jako linka 58 mezi Palmovkou a Letňany. Každý den cca 4 spoje.
Čtvrtek, 26. října 2017 - 14:25:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 11-2012
 Trolejbus bude tento víkend jezdit s cestujícími jako linka 58 mezi Palmovkou a Letňany. Každý den cca 4 spoje.

Pěkné šotohrátky... [wink][crazy]
Čtvrtek, 26. října 2017 - 14:34:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 646
Registrován: 7-2010
 Jízdní řád trolejbusu SOR TNB 12 v Prosecké ulici (27.-28.10.2017)
http://mhd86.cz/2017/10/26/jizdni-rad-trolejbusu-sor-tnb-12-v-pro secke-ulici-27-28-10-2017/
► www.MHD86.cz ◄ [tramvaj] Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory.
► www.OMH86.cz ◄ [kecal] Osobní web vašeho oblíbeného komentátora.
nereg.pozorovatel
Pátek, 27. října 2017 - 23:23:23  
Neregistrovaný host
89.176.181.193
 Pro milé kolegy z Brna [happy].
My se tady v Praze, naší Matičce Praze, nebojíme nazývat trolejbusy pravými jmény [happy] (a to bez ohledu na kvalitu vozidla, které bylo do Prahy posláno na testování (a v Brně vytvořeno [happy] ).
P_v
Sobota, 28. října 2017 - 00:24:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1893
Registrován: 5-2002
 Trolejbus umřel, že pozvánku stáhli? odkaz
Sobota, 28. října 2017 - 07:43:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7988
Registrován: 5-2002
 Včera dojezdil normálně poslední jízdu s cestujícími a zajel k dobudce před cestou do garáží.
A.Š.
Sobota, 28. října 2017 - 19:08:06  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
 P_v: To by mě tedy také zajímalo. Dnes jsme čekali na Letňanech na plánovaný spoj 58 ve 14:20 a nedočkali se. Buď nám ujel před nosem, nebo měl zpoždění alespoň 15 min, nebo vůbec nejel.

Jak to bylo včera plné a jak to jezdilo (hlavně v těch úsecích bez troleje)?
nereg.pozorovatel
Sobota, 28. října 2017 - 19:43:05  
Neregistrovaný host
89.176.181.193
 I dnes trolejbus normálně jezdil, všechny spoje [happy], tedy i onen spoj z Letňan ve 14:20 (jel jsem s ním), takže to asi opravdu ujelo před nosem [sad].
prostě někdo
Sobota, 28. října 2017 - 22:16:36  
Neregistrovaný host
192.121.112.44
 Ten ve 14:20 odjel ve 14:15. Ty časy byly jen orientační - dán byl jen čas výjezdu z Palmovky, na Letňanech jel vždy hned zpátky.
A.Š.
Sobota, 28. října 2017 - 22:22:20  
Neregistrovaný host
77.78.91.23
prostě někdo:
"Ten ve 14:20 odjel ve 14:15. Ty časy byly jen orientační - dán byl jen čas výjezdu z Palmovky, na Letňanech jel vždy hned zpátky."
Díky za info, tak tím se to vysvětluje.
Získali jste nějaké kuloární informace? Např. jestli (případně kdy) to začne jezdit pravidelně?
JanT.
Neděle, 29. října 2017 - 22:09:45  
Neregistrovaný host
94.230.156.13
 V sobotu jsem se byl dvakrát svézt tam i zpátky. Mohu potvrdit dojmy, které jsem tu četl už při prvních slavnostních jízdách a to, že při jízdě pod trolejema do Kelerky to jede svižně a bez problému, ale za Kelerkou je další stoupání na baterie, kde rychlost klesá na ubohých 15-20 v závislosti na obsazení vozu (což odhaduju v sobotu tak na 60%). To je nějaký SW limit? Zdálo se mi, že čistý elektrobus NS12 jezdí daleko svižněji.

Předposlední sváteční jízda Palmovka - Letňany zevnitř trolejbusu: https://www.youtube.com/watch?v=Ruc8tDC39Vo
Nejpomalejší část stoupání při jízdě na baterie, srovnání se 140 (ale skoro prázdnou): https://www.youtube.com/watch?v=cHFmBjqJPxc

nereg.pozorovatel: Takže pravým jménem je to vlastně elektrobus? [lol]
projížděč NAD
Pondělí, 30. října 2017 - 11:08:51  
Neregistrovaný host
109.80.102.33
 Ad "P_v" = 1893 + "JanT." = 29.10.2017 - 22:09:45:
V pátek odpoledne (podle sobotního sdělení řidiče) údajně některé spoje jely zpožděné, protože bylo někdy třeba dobíjet baterie na Palmovce déle než se původně předpokládalo.
Já jsem objel v sobotu dopoledne první kolo (jelo se téměř včas) a mohu potvrdit, že při jízdě do kopce na baterie jede zkoušené vozidlo výrazně pomaleji než po rovině i než při odběru proudu z troleje (což ostatně prokazují i nabízené záběry kamerou) - u jiných vozidel v jiných městech (Plzeň, apod.) prý ale rozdíl mezi jízdou s napájením z troleje a z baterie není téměř vůbec znatelný, takže u v Praze zkoušeného vozidla zjevně jde o nastavení menšího maximálního odběru proudu z baterií (= aby se baterie nevyčerpávaly příliš rychle).
Jak v sobotu zkoušky pokračovaly dál, to už jsem nesledoval, ale při pohledu na jízdní řád mi sobotní dopolední jízdní doba z Palmovky do Letňan 15 minut připadala spíše nedostatečná: nakonec to však téměř vyšlo a na odpoledne tam bylo (pokud si dobře vzpomínám) plánováno času víc - i proto se možná v sobotu odpoledne jezdilo z Letňan včas či dokonce s náskokem, jak zde sdělil "prostě někdo".
Pokud jde o dobíjení za jízdy, řidič tvrdil, že rekuperací při jízdě s kopce je prý dobíjení baterií značně intenzivnější, než při dobíjení z troleje, takže při jízdě s kopce prý sběrače na trolej v pátek (odpoledne = ?) už nenasazoval a nehodlal tak činit ani v sobotu.

Ad "A.Š. = 28.10.2017 - 22:22:20:
Já jsem po možných dalších termínech předváděcích jízd pro veřejnost nepátral, ale zájem ("laické") veřejnosti byl podle mě dost velký, ačkoli informace o těch právě proběhnuvších snad kromě deníku "Metro" nikde jinde "médii" inzerována nebyla, takže se osobně domnívám, že minimálně v souvislosti s výročím "17. listopadu" lze další veřejnou presentaci očekávat (protože i ta právě proběhnuvší byla údajně motivována státním svátkem).
Philip
Pondělí, 30. října 2017 - 12:47:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1129
Registrován: 11-2007
 Jak už zde bylo uvedeno dříve, toto vozidlo (to jest Acumario) není! vhodné pro provoz v podmínkách v jakých ho v Praze provozujete, proto to na ty baterie jede pomalu.
Už to zde bylo také napsaný to vozidlo je stavěný jako klasický trolejbus, s pomocným bateriovým zdrojem, tudíž by to dobře fungovalo, muselo by to jezdit z cca 70% pod trolejema a zbytek trasy na baterie, v Praze to ale provozujete pod trolejema na 1Km trasy a zbytek to jezdí na baterie, ale na to to vozidlo není stavěný...proto samozřejmě už toho 15.10.2017 bylo vidět jak čistokrevnej trolejbus Tatra a ten elektrobus Sor jedou daleko svižněji, jak ten "parciální trolejbus"
Já jenom doufám, že to Acumario je braný jen dočasně na zkoušky, a bude tam nasazeno jiný vhodnější vozidlo, v opačnym případě na mě ten projek působí hodně rozporuplně, a i když to doposud není moc funkční, tak aspoň ta akce 15.10 byla z mého pohledu jako pocta zašlý slávě pražských trolejbusů :-)
Teď jde o to jestli zůstane u památníku, nebo ten projekt nabere dech a začne bejt plnohodnotnym funkčnim systémem, a pokud dojde do budoucna k prodloužení tý troleje tak by to mohlo i dobře fungovat.

Teď ještě odbočim, že z mýho pohledu, pokud se nenajde nějakej jinej zdroj proudu pro elektrobusy (např. ty zkoušený projekty baterií a palivových článků) tak ty čistě bateriový elektrobusy nemají dlouhodobou budoucnost, ono to cice působí moderně, lokálně jde o čistý druh dopravy, ale oproti klasickým trolejbusům jsou zde ztráty energie při nabíjení vybíjení baterií, t.j. vyšší energetická náročnost, životnost baterií a v neposlední řadě, o tom se zatím ještě moc nemluví, ale ekologická zátěž v podobě použitých akumulátorů, a ne zrovna dobrý těžbě Lithia které se do těchto acumulátorů používá.
Jednoduše řečeno nejekologičtější a nejekonomičtější elektrobus, je trolejbus, ale to bude muset uběhnout dalších 10-30let než se na to přijde [lol]
SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava
HESS musíš se s ním svést
Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání...
Pondělí, 30. října 2017 - 13:13:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2342
Registrován: 12-2007
 Jednoduše řečeno nejekologičtější a nejekonomičtější elektrobus, je trolejbus, ale to bude muset uběhnout dalších 10-30let než se na to přijde

[ok]

Ovšem během této doby je nutné po vzoru pionýra slepých uliček Járy Cimrmana tyto slepé uličky (elektrobusy) prošlapat, ohledat, abychom mohli oznámit světu "tudy ne, přátelé"! [wink]
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
Pondělí, 30. října 2017 - 13:25:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126
Registrován: 9-2012
 Bez superkapacitoru je to demence, ne vozidlo. Mnoho zajímavých informací na dané téma je třeba na http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php Velmi zajímavým systémem se zdá být systém TOSA od ABB.

Fanatikům a mudrlantům jaksi uniká, že cílem DPP není elektrizovat nejvytíženější linky neblo směry, cílem je úplná elektrizace busového parku DPP. A zadrátovat všechny linky v Praze je opravdu naprosto nereálné.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru