Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Zabezpečovací zařízení na železnici » Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 14. 04. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 14. 04. 2017

dolů
   autor příspěvek
Neděle, 19. března 2017 - 08:09:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 958
Registrován: 1-2006
Hroch:
"Asi si to představuji příliš jednoduše, když si říkám, že by mohlo pomoci už to, podívat se na v minulosti realizované stavby (své nebo kolegů) a pobrat z toho nějaké ponaučení.[crazy]"
Sorry, ale s tím co o procesu přípravy investice a jeho vlivu na RPV víte, v této chvíli využíváte obecné nevědomosti a lehce manipulujete. Do podrobností jít nechci, není to vhodné vůči zákazníkovi a partnerům, se kterými jsou dokumentace projednávány.

Není to tak jednoduché, mimo jiné pro to co jsem psal - pro návrh ROV potřebujete podrobnosti. Není-li jediný detail dodržen, celé se to hroutí. Navrhovat ROV v dokumentaci pro územní řízení (která bude dále rozpracovávaná dalšími stupni dokumentace - projekt, realizačka) a věřit, že to tak neznámý zhotovitel na stavbě opravdu udělá, v tomto kontextu není úplně šťastné - spíše je to velmi naivní a podle toho to při použití těch dat do RPV dopadá. Další věcí je, že jakákoliv změna v koncepci se na větších stavbách objeví až cca s odstupem 5 let.

Ano, projektant se učí. Otázka je, zda se má šanci dostat dále než k ROV, ze kterého sice vidí to, co Vy, ale nevidí to, co pro vyvození závěrů potřebuje, protože není členem komise pro aktivaci a reálné dění nevidí. Leccos lze doplnit neoficiálními konzultacemi, ale většinou jsou informace o tom, co se kde dělo a proč to bylo časově zásadně jinde, velmi kusé nebo nedostupné. V tomto by mohla být pozice nositele koncepce analyzujícího důvody v jednotlivých případech, výhodnější.

Nezlobte se, ale v diskuzi tímto směrem nechci dále pokračovat. Prosím o respektování.

Tratovak:
"a preto sú média plné toho, ako tu Eurovia čosi sprasila, hentam Metrostav niečo zmrvil, tamto Chládek a Tintěra dal nízku cenu, ... "

Nemyslím si, že ty úniky informací jsou ze strany projektantů. Není k tomu jediný důvod - aby stavba vyšla, je potřeba spolupracovat, ne jít proti sobě. Spíš bych ty úniky viděl přes nějakou třetí osobu, která někde zaslechne něco od toho, kdo ten problém prožívá a prezentuje osobní názor. V jednotlivých plátcích navíc lze podle mého názoru informátory i vysledovat, mj. tím, kdo je daným plátkem vydáván za experta, ač se reálně s daným problémem spíš setkat nemohl. Vnímám to jako protislužby. Šeptanda mezi projektanty možná jde, ale jde o vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří vedle sebe nepoloží odjištěný granát.

I člověka ze stavby jsme na projektování ukecávat zkoušeli. Dal přednost jiné nabídce ze stavby, protože se tam cítí svobodnější a spokojenější. Prostě sehnat kohokoliv na výchovu na projektování je dnes díky požadavkům dráhy na vzdělání, a díky možnostem tomu člověku dát víc než programátorovi (fikce), kumšt. O ty lidi se navíc přetahujeme i mezi sebou - např. už po prváku na VŠ má všechny (oba [sad] ze dvou stovek), kteří projeví zájem o zabzař, pod smlouvou se stípkem zhotovitel.

To, kdo a jak učí na školách, nebudu komentovat. Zaprvé o tom nic (krom své vlastní zkušenosti) nevím a za druhé tam mám pár spolužáků, kteří nikdy nedělali nic jiného než profesionálního přednášejícího přiživujícího se pochybnými granty. Můj názor na to je tak velmi deformovaný. Z praxe vím, že dokud ten člověk neprojde dostatečným počtem realizovaných projektů, na kterých se to projektantské řemeslo učí (svými omyly), není jako samostatný projektant použitelný. To, že se vyrojila spousta firem, která nikoho jiného než absolventa, který se učí bez toho, že by ho někdo hlídal (a občas i že by pro tu práci měl odpovídající SW vybavení, aby se mohl soustředit na to důležité), nemá (nebo že té práce je tolik, že kontrolu zkušenější nestíhají), je jiná věc.

Jako stavbyvedoucí máte možnost reparátu u každé své chyby, na kterou přijdete. Projektant se z chyb může jen učit, protože změna za pochodu neexistuje. Pokud nezvednete telefon a nevysvětlíte si o čem to je a co se s tím dá dělat, nedopadá to dobře. Velebeni budiž ti, kteří ten telefon zvednou dřív než si to udělají podle svého a neví jak z toho, že to nevyšlo.

Psi štěkají, karavana jede dál. Nemyslím že je dál o čem.
Neděle, 19. března 2017 - 09:31:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1447
Registrován: 12-2007
 Nemyslím že je dál o čem.
Ono by aj bolo, len toto vlákno sa na to nehodí. Sú aj systematické veci, o ktorých diskutovať treba... [wink]
Neděle, 19. března 2017 - 20:41:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11530
Registrován: 8-2004
Vhd_sl:
"Navrhovat ROV v dokumentaci pro územní řízení (která bude dále rozpracovávaná dalšími stupni dokumentace - projekt, realizačka) a věřit, že to tak neznámý zhotovitel na stavbě opravdu udělá, v tomto kontextu není úplně šťastné - spíše je to velmi naivní a podle toho to při použití těch dat do RPV dopadá."
Lehce nepatřičně tu manipulujete Vy...(o DÚR tu řeč nebyla)...[wink]
Vhd_sl:
"Nezlobte se, ale v diskuzi tímto směrem nechci dále pokračovat. Prosím o respektování."
K reakcím Vás nikdo nenutí.
Jinak je jasné, že plácání na K-reportu pochopitelně nic nezmění.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
watslaw
Pondělí, 20. března 2017 - 14:25:49  
Neregistrovaný host
193.29.76.37
Vhd_sl:
"a díky možnostem tomu člověku dát víc než programátorovi (fikce)"
Mohu se (jako člověk mimo obor) zeptat, proč nemůže ta projekční firma nabídnout více? Samozřejmě pak musí zvýšit cenu, ale pokud je všeobecný nedostatek lidí v tomto oboru, tak konkurenci ti lidé musí chybět také, a levněji je nesežene.
Pondělí, 20. března 2017 - 17:24:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 959
Registrován: 1-2006
 watslaw:

To je otázka spíše na vlastníky a managery projekčních firem.

Zjednodušeně bych odpověď hledal v hodinové sazbě za práci konkrétního specialisty, kterou lze zákazníkovi účtovat. V oborech, kde poptávka převyšuje nabídku (programátoři, právníci...) a kde není majoritním zákazníkem stát vypadá účtovatelná hodinová mzda jinak než v projektování na dráze, kde, ač je v některých profesích specialistů málo (obecně technologické profese), tlačí ceny dolů konkurenční boj pro jediného zákazníka. Za práci projektanta je podle mého názoru možné účtovat jen něco kolem poloviny toho, co za programátora.

Přitom náklady na profese jsou zásadně v neprospěch projektování, protože pro programování nepotřebujete ve velké míře kvalitní SW a HW vybavení včetně specializovaných řešení vyvíjených na zakázku. Pokud vám vypadne programátor, nahradíte jej, protože jsou na trhu dostupní. U projektantů ve vysoce specializovaných profesích sice potřebujete podržet lidi, ale současně ty lidi nemají příliš možností kde to dělat pro někoho jiného, včetně toho, že existují značná specifika projektovaných zařízení u nás a za čárou - občas je to o úplně jiném myšlení a kvalifikace získaná zde není k ničemu.

Zákazník na základě svého majoritního postavení požaduje určité specifické podmínky, s tím, že buď je přijmete, nebo zakázku nevysoutěžíte. To mimo jiné znamená těžké náklady na pojištění a právníky, kterými budete řešit požadavky na úhradu nemalých částek za chybu projektu, pokud jde o dokumentaci, podle které se má stavět (proto ji některé firmy dělat nikdy nebudou a budou dělat jen to, kde chybu neprokážete).

Chcete-li produkovat kvalitní projekt, musíte držet specialisty (lépe profesní týmy) ve všech profesích, které jsou na projekt potřeba, mj. i kvůli návaznostem mezi profesemi a vzájemnému seznamování se specifiky koordinace mezi jednotlivými profesemi. U programování potřebujete těch týmů zlomek. Potřebujete tedy nemalý kapitál, za jehož investování si investoři nechají zaplatit. Zatímco u programování to můžete dělat doma v kuchyni a sám na sebe, resp. se zaplacením lidí, kteří produkt výhodně zobchodují.

Konkurence vypadá občas tak, že multiprofesní tým, který něco stojí, nedrží a najímá si lidi, kteří se specializují na profesi, ale ne na dráhu (nebo naopak profesně velmi specializované firmy, kterých pár je). S vlastním HW a SW, s vlastním zázemím včetně služeb k chodu firmy. Kteří jsou buď ochotni jít pod cenu, protože v konkurenčním boji ve své profesi nemají té práce mnoho, nebo kterým jsou ochotni i na úkor vlastních ztrát zaplatit co si řeknou, protože bez nich nesplní kvalifikační požadavky do soutěže (nevím, ale tipoval bych, že tak postupuje teď třeba CEDOP, když se snaží dostat na trh). Drží si pár specialistů na vedení projektů a pár lidí na klíčové profese, které podle procenta podílu v soutěži musí udělat vlastní silou (neudělá-li účelové sdružení, kdy tvrdí, že něco bude dělat někdo, kdo na to má papíry, ale reálně to dělá někdo jiný...). Jedou nízkonákladově a multiprofesní firmy cenou tlačí dolů. Možná i s cílem ty multiprofesní firmy položit a převzít jejich pozici na trhu, což může být zajímavé pro jejich investory.

Čímž jsou v projekční firmě nějaké prostředky dané tím, co je firma schopna vysoutěžit v konkurenčním boji, ze kterých se odečtou náklady na investované prostředky (uspokojení vlastníků), na provoz (výrobní prostředky, podpora, pojištění a další výpalná), na daně a zbyde něco na mzdy, které jsou ve velmi silné vazbě na tom, jak se firmě daří soutěžit zakázky = nevysoutěží-li (nebo pokud zákazník své plnění rozloží v čase a v podstatě se nechá úvěrovat), musí to nějak finančně ustát, což může být u multiprofesní firmy problém.

Jak firma nakládá s prostředky na mzdy je strategií daného managementu. Sice bývá argumentováno motivací, ale reálně je potřeba ustát případný výpadek příjmů firmy. Realita pak bývá taková, že mzda konkrétního projektanta je v závislosti na tom, kolik se firmě podařilo vysoutěžit, třeba tím, že má nějaký relativně nízký základ, který je s motivační složkou závislou na upsaných zakázkách např. v poměru Z:M. Asi je pochopitelné nějaké odstupňování Z podle vykonávané práce a z ní plynoucí psychické zátěže. Čímž na člověka, který se profesi učí, a který je v prvních letech jen kresličem, který projektanty obírá o čas na práci na zákázkách, v tom Z příliš nedostane.

Zájemci o práci pak Z:M, kdy M může být v ročním průměru > Z, nevysvětlíte. Zejména ne tomu, který potřebuje uspokojit své potřeby co se bydlení týče. Špatný poměr Z:M vás v případě, že si vezmete hypotéku s optimismem v složku M, psychicky skolí v prvním slabším roce, kdy zjistíte, že prostě nemáte. Zvlášť pokud se to spojí s nějako krizí na trhu realit. Pak jste hračkou v rukou managera, který to ví, je-li ochoten to zneužít a vydírat Vás výší M.

Další věc jsou představy čerstvých VŠ o složce Z, které jsou díky nastavení systému často výše než číslo té složky u hotového projektanta. Pokud takový člověk volí mezi nabídkami, půjde programovat, protože Z bude dvoj až tří násobkem nabídky projekční firmy. I když za cenu, že po skončení projektu se s ním firma, narozdíl od projektanta, který v něm má své know-how, rozloučí.

Firma může dát na Z víc, ale v okamžiku, kdy někdo rozstřílí pár soutěží nabídkami pod cenou, to může zabalit. Čímž to drží tak, aby lidi udržela, a spoléhá na to, že bude z čeho realizovat složku M a lidem bude výše Z vlastně jedno, a absolvent se nad nějaký nízký základ (kompenzovaný M, daří-li se) nedostane. I ta státní správa mu jako úředníkovi nabídne jistého podstatně víc.

Takže asi tak, pokud jde o můj pohled. Upozorňuji ale, že může být od reality daleko. Ale to už jsme od zabzař fakt velmi daleko...

Hroch:
Pouze jsem Vás slušně požádal. O ničem jiném to nebylo.
Pondělí, 20. března 2017 - 17:39:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1448
Registrován: 12-2007
 Čiže málo peňazí, málo času - a sme kde?
Tam, kde je o tom nekorektné písať... [sad]
watslaw
Pondělí, 20. března 2017 - 17:57:53  
Neregistrovaný host
193.29.76.37
 Vhd_sl:
Díky za vysvětlení. Nejsou to tedy hezké vyhlídky. Držím palce, aby se Vaše profese odpovídajícího ohodnocení dočkala.
Pondělí, 20. března 2017 - 18:21:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 960
Registrován: 1-2006
 Tratovak:

Teprve budeme. Vliv konkurence nízkonákladovek se v úrovni odbornosti a v kapacitách firem projeví až časem tím, že si know-how sebou řada lidí odnese do důchodu. Dost pravděpodobně je budoucností projektování u nás to, že to budou dělat pro Francouze, kterým bude stát těžce platit, Rumuni, protože tady na to nebudou lidi.

watslaw:

Nejde o ohodnocení, jde o novou krev do oboru. Bez ní jsme za pár let ve stavu, kdy tu nebude nikdo kdo by projektoval/vyvíjel zařízení/stavěl/udržoval. V technologických profesích už se to projevuje.

A ač tu spousta lidí nadává na firmy, které to dělají, nevím nevím co by se dělo s dráhou v okamžiku, kdyby ze dne na den skončilo např. AŽD, které tu má většinu provozovaných zařízení. Řešení by to asi mělo, ale bylo by to pro stát sakra drahé. Podobně dávám přednost multiprofesním projekčním firmám, protože ty jsou narozdíl od nízkonákladovek zkušenostmi lidí z projektů nositeli know-how oboru u nás.
watslaw
Pondělí, 20. března 2017 - 18:46:10  
Neregistrovaný host
193.29.76.37
 Vhd_sl:
O to ohodnocení jde, protože bez toho ta nová krev nebude (přesně jak popisujete).
Mohlo by se to aspoň zlepšit sbližováním technických podmínek se západem - aby firma mohla výpadek zakázek toho jednoho zákazníka vyplnit nějakou zakázkou na Západě?
Pondělí, 20. března 2017 - 18:47:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7457
Registrován: 5-2007
 watslaw: Ono koľkokrát nie sú problém technické podmienky, ako legislatíva okolo. Od dopravných predpisov cez predpisy pre organizáciu výluk, až po také veci ako environmentálna legislatíva a legislatíva stran BOZP.
Pondělí, 20. března 2017 - 20:04:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1449
Registrován: 12-2007
 A do toho si započítajte, že ČKAIT a ČKA mali snahu presadiť v novele autorizačného zákona možnosť vydávať cenníky a honorárové "řády" - aby bolo jasné, žač je toho loket. Ale bolo im to zakázané (ÚOHS ?), vraj by sa jednalo o kratelovú dohodu (abo čosi také).
A to je problém v priereze celého stavebníctva, nie len na železnici...
Pondělí, 20. března 2017 - 20:33:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 961
Registrován: 1-2006
 watslaw:

Jak píše Asdf.

Zakázky venku na Západ jsou pro nadnárodní firmy, které tak nevytížení svých lidí na našem trhu řeší. Na jednu stranu je to fajn, protože se zkušenosti těch lidí z venku mohou přenášet sem k nám. Na druhou stranu je nadnárodní firma o tom, že bude naše projektanty držet jen pokud se jí to vyplatí. Pak je nahradí levnou pracovní silou odjinud.

Naše projekční firmy se na západ nemají šanci dostat, a i kdyby se dostaly (přes nějakou akvizici), bude tam zdejší projektant v pozici absolventa, který se pod vedením jiných musí naučit a získat v dané zemi praxi + potřebnou kvalifikaci. Otázkou také je nakolik se našim lidem bude chtít ven, je-li tu práce dost. Je to spíš pro mlaďochy, kteří jsou vybaveni jazykově líp než generace z osmdesátých let. A ty nemáme nebo z nich máme kresličky, aby se zvládalo. Pokud bychom je měli, budeme mít odvahu je tam poslat, ve smyslu, jestli nám tam nezůstanou za lepší finance?
watslaw
Úterý, 21. března 2017 - 00:25:05  
Neregistrovaný host
94.112.77.84
 Vhd_sl:

je otázkou, jestli nemá smysl tu legislativu sbližovat, ta fyzika je všude stejná, a tak nějak z vnějšího pohledu se vždycky divím, že každou novou věc, která už je na několika jiných místech vyzkoušená, musíme ještě extra vyzkoušet u nás a pak teprve používat. Ano, za okolností jiných předpisů to asi nutné je, ale přijde mi, že to pak způsobuje neefektivitu, jinak proč by pro stavbu v Čechách měla být důležitější zkušenost z Moravy než třeba z Rakouska.

S tou levnou pracovní silou odjinud - to je otázka, třeba v tom Rumunsku tam ti mladí lidé neodcházejí raději programovat?

No a u nás, dobře, ti starší třeba nechtějí ven (snad by tam nemuseli být nepřetržitě po dobu zakázky), ale alespoň ti případní mladší (kdyby je neodradil ten plat) absolventi by mohli získávat zkušenosti od nás i z ciziny, což by bylo potřeba jako sůl, ne? Navíc mnozí mladí mají touhu "být součástí pokroku" a pracovat s novými technologiemi, a možnost si je venku osahat a tady je navrhovat by pro ně mohla být zajímavá výzva.

Obavě, aby tam nezůstali rozumím, ale ti programátoři u nás také z podstatné části zůstávají. Ale kdyby si u nás nemohli vydělat na to bydlení (jak zmiňujete u projektantů), tak by asi zdrhali podstatně více (ostatně z tohoto důvodu se dnes stahují do Prahy a Brna). A občas přechází mezi těmi nadnárodními firmami a těmi českými.

Omlouvám se, jestli plácám nesmysly (nejsa z oboru), jen o tom přemýšlím nahlas.
Úterý, 21. března 2017 - 04:35:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1450
Registrován: 12-2007
 jestli nemá smysl tu legislativu sbližovat
Ona sa ta legislativa zbližuje. A máme tu i interoperabilitu a TSI...

Nedostatok technikov je problém celoeurópsky...
Ako je to možné, keď vysokoškolsky vzdelaných ľudí pribúda? (rečnícka otázka)
Úterý, 21. března 2017 - 06:31:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 962
Registrován: 1-2006
 watslaw:

Omlouvám se, ale na porozumění v téhle diskuzi bych Vás musel seznámit se všemi detaily kolem projektování zabezpečovacího zařízení u nás, což je mimo moje priority i časové možnosti.
Úterý, 21. března 2017 - 11:35:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13231
Registrován: 5-2002
 Vhd: pro programování nepotřebujete ve velké míře kvalitní SW a HW vybavení včetně specializovaných řešení vyvíjených na zakázku.
To přijde na to, co míním programovat, jestli nějaké webovky na rezervaci cimer v horské boudě a nebo třeba rozsáhlý technologický řídicí systém.
V tom druhém případě je toho specializovaného potřeba docela dost a dost často se dělá nějaký ten kousek navíc pro oživování, ladění a údržbu.

Pokud vám vypadne programátor, nahradíte jej, protože jsou na trhu dostupní
Dtto.

Ono mi to srovnávání projektanta s programátorem vůbec přijde docela ujeté, a to zejména proto, že protějškem odladěného a odzkoušeného programu není ani tak projekt "v mašličkách", ale spíš hotová (a zkolaudovaná) stavba.
Obdobu toho projektu bych viděl spíš v nějakých těch FRSech a řekněme i specifikaci architektury, ale práce na zdrojáku, to je už ekvivalent hrábnutí do země.
Úterý, 21. března 2017 - 17:49:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 963
Registrován: 1-2006
 Hajnej:

Jasně, souhlas. Psal jsem to spíš jako příměr, který, ač nepřesný a svým způsobem zavádějící, by mohl být srozumitelným pro lidi mimo obor. Hlavní myšlenka byla v tom, že po revoluci tu šly nahoru obory, které potřebují stejné lidi jako my, a které jsou schopni za relativně snažší práci (ve smyslu zpětné vazby a z ní plynoucí motivace pro další rejpání se) vytvořit podstatně zajímavější podmínky, čímž vymíráme. Programátory shazovat nechci, vím nakolik je nahraditelný někdo, kdo sám sestavil složitější černou skříňku a ví jak ovlivnit její výstupy - je to o tom samém jako u složitějšího projektu, s tou obměnou, že programátor má zpětnou vazbu víceméně hned.

Z projektování v mé úrovni je přetížená manufaktura s kusovou výrobou, kde u velmi specializovaných profesí nejsou prostředky na automatizaci činností, které by automatizovat šly, protože je levnější manuální práce (pokud nejde o věci, bez kterých to odevzdat nejde). Pracující poměrně neefektivně s lidskými zdroji, díky čemuž nemůže mít ani ohodnocení, kterým by se dařilo získávat novou krev.

S peklem v podobě vědomí jaký nástroj potřebuju, jak bych si ho mohl zajistit, ale bez času na to, abych si výrazně víc času danou aplikací ušetřil a své výsledky zpřesnil, a z toho plynoucího maření volného času klepáním kódů, kterými aspoň trošku zautomatizujeme.

Být absolventem, taky bych šel buď tam, kde mi dokáží vytvořit podmínky, nebo tam, kde budu za erár připomínkovat dřinu pár bláznů z těhle manufaktur. Ale pro obor (a pro své přetížení v poptávané manufaktuře) z tohohle stavu moc východisek nevidim.
Úterý, 21. března 2017 - 18:45:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4742
Registrován: 9-2011
 Z projektování v mé úrovni je přetížená manufaktura s kusovou výrobou, kde u velmi specializovaných profesí nejsou prostředky na automatizaci činností, které by automatizovat šly, protože je levnější manuální práce
Když ve vaší větě nahradíte slovo "projektování" slovem "programování", tak dostanete velice přesný popis Hajného pracovní činnosti.
(teď nevím, jakého smajlíka dát, ale asi toho smutného [sad])
Úterý, 21. března 2017 - 19:13:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 964
Registrován: 1-2006
 AL: Dobře vím.
Pondělí, 27. března 2017 - 07:47:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 539
Registrován: 6-2016
 Vhd_sl: Já jenom žasnu! Vy nemáte na všechno všeobjímající euronormy, pomocí kterých vyřešíte hravě KAŽDÝ problém???
Dělám si samozřejmě [zadnice] a ZCELA chápu Vaše pocity. Měl jsem podobné a to jsem se při své setkával jen s relativně malými projekty a SW vesměs malé složitosti. A projektanty i programátory jsem potkával na chodbě a znal se s některými desítky let. Takže jsem znal i omezení, která jim "ouřad" kladl do cesty...
Pondělí, 03. dubna 2017 - 23:47:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1128
Registrován: 11-2006
 Dostal jsem svolení zveřejnit fotky stávajícího stavu Berouna, tak tak činím. Díky všem za vstřícnost a spolupráci. Několik fotek míst z Králova Dvora bylo v okolních diskusích relativně nedávno, ale říkal jsem si, že jsem dám fotky i těchto míst, aby to bylo kompletní. Některé fotky by se asi víc hodily do "vleček", ale opět si myslím, že bude lepší to dát najednou sem.

Začněme od konce - bývalé St.7 v Králově Dvoře - zde byla pokladna a v ní indikační deska a možnost informovat výpravčí na panelu o uvolnění nástupiště:



Následuje St.6: na první fotce je pohled směrem od Berouna ke Zdicím, vpravo kříží hlavní trať vlečka do Královodvorských železáren (před více než 10 lety se tam prý běžně několikrát týdně vozila kyselina v cisternách), vlevo se dříve překládal z náklaďáků z Vápenky Čertovy schody vápenec do vozů Faccs pro Prunéřov/Tušimice (poslední 2 roky se překládá v areálu Českomoravského cementu, viz dále). Stavění cest po 1. a 2. koleji se St.6 běžně neúčastní, ty se staví čistě na reléovce ("panelu") z osobního - odtud také St.6 dostává souhlas, pokud je třeba uvolnit výměny Ž3/Z101 při stavění cesty do železáren (nyní vlečka trochu ožila odvážením starých vozů z vlečky). Tlačítko s velkou červenou indikací na bloku vlevo od tlačítka elektronického induktoru slouží právě k vrácení souhlasu zpět "na panel". Při posunu přes přejezd si signalista St.6 žádá o uzavření přejezdu výpravčím "na panelu". Pokud bylo potřeba, tak signalista ze St.6 dojížděl obsluhovat pomocné stavědlo (PSt.1/PSt.2) na osobní nádraží.





Mimochodem, zde je trolej již pod střídavým napětím.
Úterý, 04. dubna 2017 - 00:23:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1129
Registrován: 11-2006
 Pokračujeme od St.6 směrem s seřazovacímu nádraží, zde se mezi L1b/L2b a Sc1b/Sc2b (na první fotce v pozadí) v 1. a 2. koleji nachází styk napěťových soustav. Na fotkách je možné si všimnout úseku děleného na 3 kolejové obvody (ale s jednou společnou indikací na panelu výpravčích). Dále je zde pár pohledů na výtažnou kolej, a kolej z KDŽ, a část závodu Českomoravský cement):





Následuje svážný pahrbek a St.V. Elektromagnetické zámky k výměnám 249 (do výtahu), 245/248, 246/247 jsou uvolňovány se St.4. Za povšimnutí též stojí, že při rozspouštění vozů je rozhodná výměna 248 házena ručně (směřuje vozy na 1. nebo 2. kolejovou brzdu) - ostatní výměny jsou již házeny ze St.3 ("ovládané pákami" - viz později):




Samotné kolejové brzdy se ovládají ze samostatného stanoviště brzdaře. Bohužel není nainstalována žádná automatizace, čili vše jde dle zkušeností a talentu brzdaře (tedy např. není nainstalováno vážení odvěsů, a tedy ani zapojena indikace doporučeného stupně brzdění, jak by se jinak mohlo zdát z fotky ovládacího stolu):


Úterý, 04. dubna 2017 - 00:34:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1130
Registrován: 11-2006
 Dopravní kancelář seřazovacího nádraží s řídícím přístojem Rank. Všimněte si, že na řídícím přístoji se dají stavět do osobního pouze cesty po 95. spojovací koleji, cesty po 93. spojovací se volí na přídavném přístoji, kde se i staví cesty do Vápenky Čertovy schody (VČS). Po 95. i 93. se volí jen "polovina" cesty, zbytek (pro postavení volnoznaku) je třeba navolit na panelu na osobním (viz později).



Tím jsem bohužel dosáhl denního limitu, co mě Káčko nechá vložit, čili pokračování (dokončení DK, St.4, St.3, St.2, St.1, panel osobní a DOZ) bude někdy příště ...
Úterý, 04. dubna 2017 - 09:36:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4797
Registrován: 9-2011
 Ta indikační deska (obr. 6), to je programátorovi napřesdržku [kladivo]
4581111
Úterý, 04. dubna 2017 - 10:06:46  
Neregistrovaný host
37.221.251.253
 No,nechtěl bych tam ani výhybkařit ani signalistovat[wink]Je někde ještě další ranžír na páky?
Úterý, 04. dubna 2017 - 11:53:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1488
Registrován: 12-2007
 Žilina zriaďovacia stanica je elmech. Ale či sú tam páky...
Úterý, 04. dubna 2017 - 12:48:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1131
Registrován: 11-2006
 Aleš_Liesk.: No jo, texty jsou v tom ještě v 8-bitovém rozšíření ASCII a očividně tam není napsané v jakém, tak si to nějaké "vymyslelo" ...

4581111: Sice tam už není tak velká aktivita, ale v Sokolově zůstaly na ranžíru páky - do ESA 33, kterou se kromě osobního "ovládají" i hlavní koleje (202. a 201.) na ranžíru (+ koleje 203, 205, 207), je to navázané pomocným stavědlem umístněným přímo uvnitř St.5, viz fotky v mém příspěvku z roku 2012:
http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2460329

A konec konců podobně to asi bude po dokončení přestavby i v Berouně, většina ranžíru zůstane beze změny, zůstanou St.3 a St.2 a ovládání výměn pákami.
Úterý, 04. dubna 2017 - 13:04:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3444
Registrován: 9-2005
 Je někde ještě další ranžír na páky?

Pardubice mají na spádovišti vlastní mechanické stavědlo.
Pár obrázků ode mne...
4581111
Úterý, 04. dubna 2017 - 14:11:20  
Neregistrovaný host
37.221.251.253
 Pardubice?Hm,tak to mne překvapilo...
Úterý, 04. dubna 2017 - 14:11:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4800
Registrován: 9-2011
 Sonic: no právě. Taky jsme dělali 8-bitové znaky s diakritikou a zajistit správnou interpretaci byl základ úspěchu. Když to holt nešlo po dobrým (cílový displej české znaky třeba vůbec nepodporoval), tak se muselo vymyslet domalovávání nabodeníček v grafickým módu (který, jak vidno, výše vyfocený displej podporuje).
Já osobně bych se za takovýyle obrázek styděl. [sad]
Úterý, 04. dubna 2017 - 15:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3224
Registrován: 3-2006
 Aleš Liesk: Není to fotka displeje, ale DWG výkres klasického pultu. V reálu tam tyhle paznaky určitě vygravírované nebyly. [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem mikulda.)
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Úterý, 04. dubna 2017 - 16:34:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4805
Registrován: 9-2011
 Mikulda: jojo, už mi to bylo lokálně vysvětleno a příslušnému malovači se tímto omlouvám.
(Opravdu mi to připadalo jako nějaký displej [wink])
Úterý, 04. dubna 2017 - 18:41:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1133
Registrován: 11-2006
 Aleš_Liesk.: Aha, konečně jsem pochopil, jak jste to s tím displejem myslel [happy] Jak píše Mikulda: nemaje fotky reálné desky, tak to je jen screenshot z DWG TrueView ...

(Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.)
jkl
Středa, 05. dubna 2017 - 17:16:53  
Neregistrovaný host
188.175.182.120
 V žst. Raspenava na zhlaví instalovány jakési houkačky, které mají informovat strojvedoucího, že odjel proti stůj.. Má to význam, uslyší to fíra?
Středa, 05. dubna 2017 - 20:19:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405
Registrován: 6-2015
 Proč má ta houkačka extra stožár?
Středa, 05. dubna 2017 - 20:26:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2203
Registrován: 8-2009
 K6S310DR: přesně na to jsem se chtěl také zeptat. To to nešlo přidat na tu (předpokládám) seřaďovačku? Aneb AŽD musí vydělávat za každou cenu [kladivo]
Středa, 05. dubna 2017 - 20:27:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 406
Registrován: 6-2015
 K čemu slouží nebo sloužila ta řada nesvítících návěstidel, (jsou tam asi čtyři za sebou, bez označovacích pásů) na fotce od Sonica v příspěvku z úterý, 04. dubna 2017 - 00:23:51
je to ta 9.předposlední fotka, u koleje úplně vpravo.

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
4581111
Středa, 05. dubna 2017 - 20:42:54  
Neregistrovaný host
37.221.251.253
 To budou opakovací spádovištní návěstidla,jelikož jsou u,,výtahu",opakující návěsti kmenového spádovištního náv. u dlouhých posunových dílů.
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 19:20:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1136
Registrován: 11-2006
 K6S31ODR, 4581111:
Přesně tak. Na té první fotce z mého příspěvku 1129 tak vedle předvěsti PřKS je na tom opakovacím spádovištním návěstidle vidět, že úplně dole může svítit U = postaveno na svážný pahrbek, a Z = sunout zpět (tj. od svážného pahrbku pryč), plus bílá, modrá, bílá. Všechna opakovací spádovištní návěstidla se rozsvítí po předání obsluhy na spádoviště (v Berouně ze St.3). Návěstní znaky pak opakují kmenové návěstidlo, které se ovládá z té ovládací desky, viz fotka ve stejném příspěvku:
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1183772.jpg&httpre f=28/103652
Sobota, 08. dubna 2017 - 00:50:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1141
Registrován: 11-2006
 Tak slíbené pokračování z Berouna ...
Nejprve dokončení dopravy na ranžíru - detail přídavného bloku a volba cest po 93. spojovací, pak indikační deska (právě pod závěrem z reléovky na osobním cesta po 2. koleji do Zdic - indikace přesně stejná jako na panelu na osobním), a na závěr odjezd Mn z 205. koleje = pro nějž se polovina cesty stavěla odsud, tj. řídící přístroj DK ranžír + St.4 [výměny 110 až 114] + St.3 [výměny 229 až 239 a souhlas do St.4], a druhá polovina z panelu na osobním od fiktivního návěstidla LF [výměny 70/115 a 71/72], viz později fotky stavědel a osobního:



Následují fotky St.4, které spolu se St.1 padne za oběť rekonstrukci. Za povšimnutí stojí fotka návěstidel Lc2S, Lc1S, která jsou platná jen pro vlak (mají stejně dlouhé pruhy) na rozdíl od Lc101 až Lc107, Lc201-211 a Lc213-219 platných pro vlak i posun + pohled na vlečku Českomoravského cementu ze St.4 a zde odstavené vozy Uacs od cementu z Blažovic:






Na zdickém zhlaví je poslední St.3 učastnící se samo na cestách z vlečky Vápenky Čertovy schody (VČS) na koleje V1 a V2 a opačně na VČS z kolejí V3 a V4 (odjezdová náv. LV3 a LV4) + ve spojení se St.4 na cestách od koleje 201 výše + dávající souhlas na svážný pahrbek (St.V) k rozspouštění po 1. kolejové brzdě (viz závěrník Sk1) nebo po obou brzdách (viz Sk2):



Luboš_3.21
Sobota, 08. dubna 2017 - 01:09:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 984
Registrován: 4-2014
 Sonic - pochvala za pěkné dokumentační fotky.[vypravci].
Sobota, 08. dubna 2017 - 01:23:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1143
Registrován: 11-2006
 A přesouváme se v Berouně na střední zhlaví (na ranžíru směr osobní). Nejprve St.2 (zůstane po rekonstrukci zachováno), které vzhledem ke St.1 funguje podobně jako St.3 ke St.4, tj. pro cesty z kolejí 221 až V4 se adekvátní část staví na St.2, které St.1 dává souhlas:




Poslední část ranžíru je St.1 (padne při rekonstrukci), kde se cesty po 95. a 93. spojovací staví jako součást cesty na reléovce na osobním:


Sobota, 08. dubna 2017 - 01:27:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1144
Registrován: 11-2006
 Tím jsme dokončili celý ranžír v Berouně a zbývá ještě panel reléovky na osobním, ale to si zas ještě nechám na někdy na příště ... Ale bude, můžete se těšit [wink]

Luboš_3.21: Díky [happy]
Luboš_3.21
Sobota, 08. dubna 2017 - 01:32:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 985
Registrován: 4-2014
 Sonic - není zač.
pepik z prahy
Sobota, 08. dubna 2017 - 22:17:37  
Neregistrovaný host
37.48.36.130
 Pane Sonic, dekuji za peknou dokumentaci.
Jen sumarni dotaz. Ktera vsechna stavedla se podileji na vlakove ceste pro rekneme beznou jizdu osobniho vlaku resp. rychliku z berounskeho osobniho nadrazi smerem ke Zdicim? Podili se na teto vlakove ceste i ridici pristroj vypravciho na berounskem ranziru?

Dle fotek to vypade ze ano
Luboš_3.21
Sobota, 08. dubna 2017 - 22:41:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988
Registrován: 4-2014
 pepik z prahy- dovolím si odpovědět za Sonic, jestli se nebude zlobit - při odjezdu osobního vlaku nebo rychlíku z osobního nádraží směr Zdice nebo ze Zdic přímo do osobního nádraží po první nebo druhé traťové koleji se staví celá vlaková cesta pouze pomocí RZZ pouze z ústředního stavědla na osobním nádraží.
Pokud by ten rychlík nebo osobák jel oklikou přes koleje ranžíru třeba přes kolej č. 101, která je součástí ranžíru, tak by se část vlakové cesty stavěla z ústředního stavědla na osobním nádraží a ta zbývající část vlakové cesty by se nejdříve navolila na řídícím přístroji v dopravní kanceláři ranžíru a dále by se na té cestě podílela stavědla č.1 a č.4.
Až sem Sonic nahraje fotky z ústředního stavědla na osobním nádraží, tak tam to bude krásně na tom tlačítkovém manipulátoru vidět, co kdy a jak se staví a kterou cestu staví pouze výpravčí na RZZ z ústředního stavědla na osobním a kdy se na stavění vlakových cest podílí jak ústřední stavědlo na osobním nádraží, tak i stavědla v čele s dopravní kanceláří na ranžíru.
Jinak to současné řízení provozu je v Berouně docela zajímavé, až sem ty fotky Sonic nahraje tak jistě k tomu podá i podrobnější výklad a jak říkal máme se všichni na co těšit.
Luboš_3.21
Neděle, 09. dubna 2017 - 12:40:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 989
Registrován: 4-2014
 Sonic - škoda, že takováhle pěkná a podrobná ucelená fotoreportáž neexistuje i ze všech stavědel v Plzni, když ještě byla všechna stavědla v provozu předtím než začala přestavba Plzně.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
pepik z prahy
Neděle, 09. dubna 2017 - 16:26:14  
Neregistrovaný host
37.48.36.130
 Dik za objasneni. Takze soudim, ze ty vyrezy pro kolejove knofliky ridiciho pristroje berounskeho ranziru jsou pro 1. a 2. kolej z/do Zdic uz jen z historickych duvodu?
Neděle, 09. dubna 2017 - 22:07:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1148
Registrován: 11-2006
 Luboš_3.21: Jo, myslím, že jsi to napsal hezky.
pepik z prahy: S tou 1./2. do Zdic, tak ano, mělo by to být jak píšete, že to tam zřejmě zůstalo z dřívějška ...
Pokud jsou na St.6 Ž3/Ž101 pod závěrem (standardně) + je ze St.1 souhlas po 2. koleji do ÚS (= přeložený závěrník zajišťující 69/C1b v plusové poloze, také standardně předaný), tak jak píše Luboš_3.21, tak všechny cesty od osobního po 1. i 2. koleji až na traťové koleje do Zdic (a opačně) se staví čistě z panelu reléovky. Spolupráce stavědel je třeba pouze při vlakových cestách z/do ranžíru ...
Neděle, 09. dubna 2017 - 23:01:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1149
Registrován: 11-2006
 Luboš_3.21: Plzeň by byla fajn, ale tím bohužel nemůžu posloužit [sad]
Pátek, 14. dubna 2017 - 10:35:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 4-2014
 Měl bych dotaz a nevím kam přesně ho umístit. Zkusím to tedy zde.

Je již, prosím, někde cestové návěstidlo s blikající modrou neboli cesťák schopný návěstit návěst "Jízda vlaku dovolena"? Případně jsou v současné době realizovány stavby, kde se toto cestové návěstidlo po jejich dokončení objeví? Předem díky......
Pátek, 14. dubna 2017 - 11:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1793
Registrován: 7-2002
 Plzeň hl.n
Polaanek
Pátek, 14. dubna 2017 - 11:36:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 605
Registrován: 10-2004
 Zde i video (není moje, pouze dávám odkaz)
Pátek, 14. dubna 2017 - 12:23:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136
Registrován: 4-2014
 A v té Plzni je to pouze na té první koleji (postaru 1z) ve směru do Prahy nebo ještě někde jinde? Jinak díky [wink]
Pátek, 14. dubna 2017 - 12:26:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1376
Registrován: 10-2009
 Přátelé,
v praxi narazili kolegové na tuto záhadu. Rychlík jede od Štěpánova do Olomouce. Po rovné. Bohužel se mi nepodařilo z Portálu provozování dráhy stáhnout plánek stanice, abych popsal přesně čísla kolejí a návěstidel. Ale snad to vyložím i pouhými slovy dost jasně.
Na vjezdovém návěstidle žst. Olomouc Výstraha. Po asi 1500 metrech je cestové návěstidlo. Na něm je návěsr Opakování návěsti výstraha. Další cestové návěstidlo, umístěné asi po 400 metrech, ukazuje Stůj. Jakou rychlostí smí jet vlak kolem toho prvního cestového návěstidla, které opakuje výstrahu? V stanovená 140, V traťová 160. Že se ptám blbě? Jo, jenže to pokračuje. Vlak se blíží k cestovému návěstidlu s Opakováním výstrahy. V tom výpravčí postaví do polohy dovolující jízdu další cestové návěstidlo. Na tom prvním cesťáku se změní návěst Opakování návěsti výstraha na 40 a něco. Vlak ovšem jede rychlostí vyšší než 40 a dojde tedy k porušení předpisu D1 strojvedoucím. Nedodržel čtyřicítku od uvedeného cestového návěstidla. Něco je tedy špatně, že? Ale co? Neměla by v Olomouci hl.n. být rychlost trvale omezena na 40 km/h?
Představím si teď podobný případ. Pardubice. Tam ovšem nemají tak dokonalé moderní zab.zař., jako v Olomouci. Jedu ku Praze. Na vjezdovém návěstidle z 2. traťové od Koštěnic Výstraha, na cestovém návěstidle, umístěném na zábrzdnou vzdálenost vidím Opakování návěsti výstraha. Jedu tedy na 2.SK k peronu. Už pomalu brzdím, ale ještě pořád jedu dost rychle, např. 80. Tu by se náhle změnila návěst Opakování návěsti výstraha na 40 a očekávej 40. Nemám šanci to na tu čtyřicítku ubrzdit. Je to podobné, jako když se návěst dovolující jízdu změní na Stůj (padák) a vlak projede červenou.
Co Vy na to, je něco špatně? A pokud ano, pak co? Dík za Vaše názory. Hezké velikonoce přeje Váš P.
Luboš_3.21
Pátek, 14. dubna 2017 - 12:38:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 998
Registrován: 4-2014
 svatý Petr - ta blikající modrá by měla být v Plzni ještě u pátého a šestého nástupiště - na odjezdových návěstidlech směr Jižní Předměstí, ale jestli to tak ve skutečnosti bude nevím.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Pátek, 14. dubna 2017 - 12:52:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3161
Registrován: 11-2008
 Ad Podroužek: V těch Pardubicích by se to, co popisuješ, stát nemělo. A to proto, že když na tom cesťáku bude svítit opakovaná výstraha, tak jsou výhybky pod závěrem na 2. SK. Aby se to mohlo změnit, to by se nejdříve musela zrušit cesta, přestavit výhybku do odbočky na 4. SK a pak by teprve šlo rozsvítit na cesťáku 40 a něco. [andel]. ...... Možná tě klame to, že když v Pardubicích pojedeš od Kostěnic , tak na vjezdu bude "výstraha" ať to bude na 2.SK, nebo 4.SK. A to proto, že od cesťáku to je na 4.SK k odjezdu na nedostatečnou vzdálenost. Proto ta výstraha už na vjezdu. ...... Když je mlha, tak i když to je postavený až do perónu, tak firové jezdí pomalu, neb hledají cestak, neb na něm očekávají stůj. [vypravci]
Pátek, 14. dubna 2017 - 13:02:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3241
Registrován: 3-2006
 Tu by se náhle změnila návěst Opakování návěsti výstraha na 40 a očekávej 40.

Nikoliv, změnila by se na Opakování návěsti Očekávej 40.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Pátek, 14. dubna 2017 - 13:07:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7499
Registrován: 5-2007
 Podroužek: Počkáme, či sa tu neukáže nejaký projektant, resp. nepoznám konkrétne situácie. Každopádne platí, že návesť by sa nikdy nemala zmeniť na viac reštriktívnu inokedy, ako pri zrušení cesty (a s tým súviacim 3min držaním cesty) alebo pri poruche.

To znamená, že v prípade, že na návestidle svieti ŽB, tak by tam podľa mňa mala zostať svietiť ŽB, prípadne pokiaľ by na ďalšom návestidle svietila návesť bez bielej, tak sa môže žltá rozblikať, v prípade vyššej rýchlosti než 60 potom môže začať miesto žltej blikať zelená. Ale určite by sa nemalo nasvietiť spodné žlté svetlo.

Ale ako vravím odpovedám obecne, nie som jednak ani projektant, ani nepoznám konkrétne situácie.
Pátek, 14. dubna 2017 - 13:23:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 4-2014
 Luboš_3.21: Měla by být, ale prozatím tedy není a vyskytuje se pouze na tom bývalém prvním západě? A v jiných stanicích také tedy zatím není?
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru