| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Zabezpečovací zařízení na železnici » Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 21. 06. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 21. 06. 2017dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Luboš_3.21
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 4-2014 
|
Sonic - opět velká pochvala za pokračování fotogalerie z Berouna. Přidávám odkaz na detailnější fotky pultu z Berouna Závodí http://mateslesik.rajce.idnes.cz/zavodi/ (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13749 Registrován: 5-2002 
|
djst: Proč má výměna 11 na Závodí (původně vým. 18) základní polohu do šturcu a přestavuje se tam po každé jízdě vlaku? Tipoval bych to na boční ochranu "velkého" Berouna. Ono je tam totiž cca 300 metrů devítipromilového klesání... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3455 Registrován: 9-2005 
|
Paul_red_adair: Nevyměňovaly se náhodou celé pulty? Protže ta kupa šrotu jen na Bohdíkov a Rudu, kde vlastně nebyly TESTy ale RZZ AŽD 71 byla dost velká. Možná že tam ležel i nějaký ten zbytek původního Bludova. Po pravdě mě spíše zaujaly hradlové závěry z roku 1915 z hanušovické elektromechaniky ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Nemění to však fakt, že odbobná zařízení plná prvků která shání pan Bohouš z Michle končí většinou ve ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1656 Registrován: 8-2010 |
Nevyměňovaly se náhodou celé pulty? Byl tam někdy v dubnu nebo únoru tohoto roku známej mýho kámoše výpravčí na "družbu" s kolegama výpravčíma na pokec přímo v DK v žst. Branná a žst. Horní Lipová a při té příležitosti udělal 2 fotky pultu ve zdi - v obou stanicích. Vše je původní - jen ta pitomá odhláška se najednou začala po novu dávat sama, aniž by se tahalo za "čudo"... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") V Bohdíkově i Rudě je nově ESA 44 (??) s PN a oboje je to napojené na DOZ Šumperk, mezi stanicema je nově automatické hradlo AH-ESA-04 s PN... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
dotazek
|
||
|
Neregistrovaný host 37.48.3.37 |
A to je zajimave, ze Lipova i Branna odolaly dalkovine.... A jeste jeden dotaz k trati z Prahy na Dobris a Cercany podel Sazavy. Podle jakeho klice se prejezdy osazovaly svetelnym PZZ? Treba prejezd v Klinci ma blikac, ale prejezd v Mechenicich na dobriskem zahlavi nikoliv. Dekuji. |
|
|
Bugear
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3532 Registrován: 8-2005 
|
U DOZ Svinov-PuK to nakonec vypadá na variantu odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil: https://zakazky.szdc.cz/contract_display_1181.html
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 8-2010 |
ad dotazek: A to je zajimave, ze Lipova i Branna odolaly dalkovine.... Nevyšla ekonomika s DOZ, stejně jako v projektu DOZ Mikulovice - Jeseník a pak třeba v projektu Hradec Králové - Jaroměř - Starkoč - Trutnov. Tam taky stávající elektromechanika není ideální finální stav na dalších 50 let, ale co s tím ? Nedělat vůbec nic, když nevychází všude DOZ s novým ESA 44 a AH-ESA-04 (AH-ESA-16) nebo aspoň se pokusit někde zpravit trochu trať ?... ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
|
ekonomika
|
||
|
Neregistrovaný host 89.102.25.29 |
Paul_red_adair: Existují i levnější stavědla. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 1-2006 |
PRA: Tam to úplně o ekonomice nebylo. V roce 2013 se připravovaly projekty omezené výší nákladů na 1 mld.Kč a dělané tak, že nesměl být žádný problém v projednání, aby mohly být realizované z OPD1 do konce roku 2015. Ne všechno se realizovat podařilo do konce 2015, takže v zásobníku toho, co je k realizaci připraveno, zbylo, a protože je to narozdíl od ostatního připraveno, staví se. Klíč jak rozdělit miliardu mezi koleje a technologii byl podle mého názoru v tom, zda v daném úseku je možné kolejovými úpravami dosáhnout (nebo téměř dosáhnout) stavu, který v kombinaci s nasazením nových vozidel umožní realizovat nový koncept dopravy na dané trati, nebo v tom, zda je tam něco potřeba, tzn. zda tam jsou věci, které jinak léta visely kvůli tomu, že na to nebylo v opravných pracích. U technologie pak to, zda zbývají peníze na to, aby se ve stanicích kolejově udělala definitivní konfigurace, na kterou se nasadí definitivní zabzař. Pokud ne, pak se snažilo ze zbytku odstranit propady zabezpečením přejezdů s kříži jako příprava na budoucí akci, která to jednou přežehlí definitivně. Pokud ve stanicích zbyly TESTy nebo reléovky na původní konfiguraci a preferovaly se kolejové úpravy na trati, bylo to rozumné rozhodnutí. Elektromechanika (?) ve Smiřicích je taky rozumná, ale z toho pohledu, že tam jsou další záměry, jejichž ekonomice by zahození nového zařízení neprospělo. Prostě žádná věda s ekonomikou, ale jiné důvody. ekonomika: "Levnější stavědla" v ekonomice stavby víceméně nehrají roli. Ekonomika se dělá na projekt pro neznámého zhotovitele, kde typ stavědla nesmí být specifikován víc než elektronické/reléové... Vaše připomínka není relevantní. Hajnej: "Říkali neptej se..." Na elektromechanice ano, ale už v okamžiku, kdy se tam dávalo reléové zařízení, pro to podle mého názoru nebyl podle předpisů a norem důvod. Ale někdo to tam se souhlasem investora z nějakého důvodu prostě nechal. Stane se... ad. Měchenice: Tam zůstaly kříže nebo je dotaz směrem na pozitivní signalizaci? Mám pocit (nevím), že dobříšská větev se nedělala souvislým zařízením, ale v rozsahu, na který zbyly peníze (zase akce pro OPD1 s limitem) - pár přejezdů a pár stanic pro křižování. Osobně bych to tipoval na zabezpečení toho, kde přejezd tvořil obrovský propad v traťové rychlosti. Pokud se vlak rozjíždí nebo brzdí u stanice, je to podle mého názoru v případě nouze odsunutelné na dobu, kdy na to bude. Ale nevím, možná tam byly jiné důvody. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 11-2007 |
Dobříšská větev souvislá není. Měchenice - DOZ Vrané, Čisovice - Elektromechanika, mechanické závorníky, Mníšek - JOP s DNO + dohled nad (neobsluhovatelnou) Hrašticí a 11ti přejezdy od Čisovic až po Hraštici (včetně), Malá Hraštice (VDS) - paskvil, výměny na klíče (včetně odtlačných zámků - proč?), kříže neplatnosti, jeden velký kolejový obvod s "čárkovanou" dírou ve 3. koleji, Dobříš - Elektromechanika, dohled nad 12ti přejezdy od Hraštice (včetně) do Dobříše. Křižování - na Hraštici nelze (VDS), jinak lze všude. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 1-2006 |
Cityelefant: Díky za doplnění informací. Hraštice je z toho, co píšete, poměrně logické řešení. Pokud v Mníšku a v Měchenicích vznikla zařízení 3.kategorie, bylo předpokládám potřeba podle normy nahradit na tratích telefony minimálně 2.kategorií (viz náhrada mechanik světelnými návěstidly v Čiso, takže automatická hradla a kontrola záhlaví úsekem počítače náprav, pokud tam není KO ?). Pak ale potřebuju mít sousední stanici obsazenou kvůli obsluze toho traťového zařízení, což by v Hraštici generovalo lidi, kterými by se významně zhoršovala ekonomika. Je nezbytné udělat v takovém případě z Hraštice nákladiště (něco na způsob "vlečky na trati") s klíčema v EZ. S tím, že pokud v budoucnu peníze budou a bude to mít smysl, ŽST se může obnovit vložením zařízení. Nemyslím si, že v téhle stavbě měli moc jinou možnost. Odtlačné zámky se dávají v neobsazené dopravně, pokud se nedá už rovnou závorník s elektrickým dohledem. Sice tam byl limit 60 km/h, ale v neobsazené Hraštici to nepovažuju za úplně špatné řešení, ač chápu, že s tím má Cargo víc práce. Je to sichr. V Čiso stavění přestavníků ručně (+ závorník) zůstalo? Měl bych se tam někdy podívat. Přesto, že tam přízeň má chatu, léta jsem tam nebyl a info mám jen z fotek, což není úplně ono, pokud je to focené člověkem, kterého zajímají jiné věci. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11660 Registrován: 8-2004 
|
 Vhd_sl:"Pokud v Mníšku a v Měchenicích vznikla zařízení 3.kategorie, bylo předpokládám potřeba podle normy nahradit na tratích telefony minimálně 2.kategorií" K Hraštici - další možnost byla alá Skalice (vytrhat vexle, zrušit navždy)...
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 1-2006 |
Hroch: Hmmmm, tak aspoň se vlezli do limitu... Není to tak dávno, kdy chtěl kraj na tomhle rameni zastavit osobní dopravu zcela, a kdy to ve špičkových dělnických vlacích vypadalo po Vrané dost komorně (do 10 lidí v ranním). Jak se to změnilo lidmi nevím. Je otázka, zda je tam potřeba jinej koncept než křižování na Mníšku s rezervou v Čiso a s dostatkem času na obrat v Dobříši. Narozdíl od Skalice, tady ty výhybky propad v traťový rychosti asi netvoří (mj. i proto, že osobka zastavuje..), čímž argument pro vytržení nějak chybí - vytržení zde jen stojí prachy a nic nepřináší. Je otázka jestli argument chybí bohužel nebo naštěstí. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 11-2007 |
Stejně je to prapodivné. Proč třeba Mníšek-Dobříš nemám traťový souhlas (nebo spíše pro úsek Mníšek-Hraštice tak jako je to mezi dvěma stanicemi na jednom DOZ - a pro úsek Hraštice-Dobříš normální mezistaniční souhlas - pro případ aktivace hraštice)? Monitor JOP v Dobříši jekvuli přejezdům, ta šipka by se na něj vešla. Pravda je že by to nešlo dohromady s kříži neplatnosti - ale zase když klíče od výhybek drží EMZ, jaký by byl problém stavět návěstidla z Mníšku na Hraštici "po rovnejch" nebo nechat vjezdová návěstidla - jak píšete - jako náv. AH a na odjezdech svítit křížema. Při nedávné aktivaci Hraštice klíčem VDS celkem obstojně fungovalo přepojení traťového telefonu, propojení (resp rozpojení) součtových hlásek od PZS, z Hraštice se stala plnohodnotná stanice. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") . Proč by se tedy nemohlo něco podobného stát s traťovými souhlasy (kdyby tam byly)? Prostě tak jak se rozpojí traťový telefon včleněním Hraštice, souhlasy by se chovaly stejně, deska v MH je dost velká aby se tam těch pár prvků od TS vešlo, a při VDS by se TS chovaly jako jeden. Kolejové úseky jsou od Mníšku až po Dobříš, volnost trati by tedy zajišťovat šla, (v DNO v Mníšku dokonce indikace VT Mníšek-Dobříš je, jen je trvale zhaslá) a navázat odjezdová návěstidla v Dobříši na TS by snad nebyl takový problém. Jen by se muselo něco udělat s tím jedním hurónským kolejovým úsekem přes celou hraštici. EDIT: V Čiso jsou jen závorníky, stavění je ruční. (Příspěvek byl editován uživatelem Cityelefant.) |
|
|
Chary
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2412 Registrován: 3-2010 |
Ptal jsem se vedle, ale bez úspěchu: v zastávce Nemyčeves je přejezd, které obsluhuje závorářka. Krásný, moderní, světelný se závorami. Závorařka dojde z budovy zastávky k béžové boudě, otevře malou skříňku, zmáčkne čudl, závory padnou, projede vlak, zmáčkne čudl, závory se zvednou. Proč to tam nejde dělat automaticky, tak, jako na tolika jiných místech na síti?
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy
 Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6626 Registrován: 1-2007 |
Chary: Osobně si myslím, že to je pouze dočasné řešení. Dali tam nový přejezdový zab. zař., ale ještě se nestihla udělat vazba do sousední stanice. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8750 Registrován: 6-2004 |
Chary: a nebo je důvodem občasná obsluha ještě dalšího PZM, byť na požádání... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7572 Registrován: 5-2007 |
Vhd_sl: Je mnoho szz 3. Kategórie, ktoré majú aspoň na jednu stranu telefoniku (a nemusí to byť ani D3). Také Třebechovice p.O. dokonca na obe. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1010 Registrován: 1-2006 |
Asdf: Tak jistě, technicky to možné je, aplikací po síti je spousta a normou je to ošetřené taky (34 2620 9.3.10 b)), ale pokud nasazujeme drahé zařízení 3.kategorie, přijde mi nevhodné nechávat tam bezpečnostní díru v podobě lidského faktoru obcházejícího to, co by mělo dělat zařízení, potvrzujícím úkonem. Přirovnal bych to k Charym uváděnému případu, kdy se ovládání nového PZS nechá tlačítkem u závoráře. Pokud tam není jiné řešení nebo je to dočasné (popř. instalace před rokem 2001), nemám nic proti. Jinde bych se přikláněl k definici 3.kategorie v 9.1.1, tedy: "Zabezpečovací zařízení 3. kategorie jsou zpravidla konstruována tak, aby mohla být dálkově ovládána, nebo aby pracovala automaticky. Obsluhující zaměstnanec s jejich pomocí především organizuje dopravní proces.". U případu, na který jsem reagoval (nevím proč, ale měl jsem pocit, že stavba kopala i mezi Mníškem a Dobříší - minimálně na Nové Vsi - a prokopáno je i od Vraného do Mníšku), jsem ten důvod řešení, vzhledem k tomu, že obsah stavby neznám, z toho, co je vidět, nenašel (asi peníze...). Dokonce bych tam s tím, co tam bylo vidět z venku, i čekal dálkové ovládání Mníšku z Vraného namísto ponechaného člověka v Mníšku. Ale asi pro to důvod byl. Třebechovice? Tam traťoviny teď nemá smysl řešit. Mj. proto, že je tam nad 60 km/h, což znamená komplet PZS s vazbou do TZZ, což může být drahé. Jak Slezské tak Týniště, a i Třebechovice samé, snad do deseti let budou nové. (Příspěvek byl editován uživatelem Vhd_sl.) |
|
|
Luboš_3.21
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1035 Registrován: 4-2014
|
Nemá někdo fotku RZZ pultu v Žst. Domažlice. Děkuji. Vhd sl - na otázku proč se na větvi Vrané - Dobříš nerealizovala ta dálkařina, je ten, že by to bylo moc drahé, tudíž by nevyšla studie proveditelnosti, tak se tam udělalo jen to nejnutnější. Ta Hraštice by také šla udělat na dálku aspoň z toho Mníšku, když už tam mají na tu Hraštici udělaný dohled, ale opět na takovou investici nebyli peníze. ( Je to škoda, že se neudělala aspoň tato varianta, protože by to umožnilo křižovat na Hraštici a o něco by se povedlo ten provoz mezi Mníškem a Dobříší zrychlit.) A jak se vyřešila ta telefonika mezi Mníškem a Dobříší?, už tam mají konečně telefonní přístroj, nebo se ty vlaky nabízejí a přijímají pomocí vysílačky tak jak tomu bylo dříve. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 1-2006 |
Luboš_3.21: Bohužel jako vždy za realitu vydáváte pouze své mylné domněnky postavené na zaslechnutých rovnicích "SP vyšla = staví se, SP nevyšla = nestaví se". Ne na každý případ se hodí zobecnění, problematika je v praxi poněkud složitější. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Je při dvouhodinovém taktu a cca hodinové jízdní době Vrané - Dobříš Vámi naznačované křižování v Hraštici ke stávajícím možnostem křižování v Měchenicích, v Čisovicích a v Mníšku potřeba? Je-li ekonomika o zefektivnění oběhu vozidel minimalizací doby, kdy stojí, zní mi křižování cca 15 minut od obratové stanice při jakémkoliv taktu nad 60 minut (pro který zde není a nebude potenciál) tak nějak nelogicky. |
|
|
Luboš_3.21
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 4-2014
|
Vhd sl - již jsem se na to ptal i ve vlákně Pozásavský pacifik proč se na Hraštici neudělala ta dálkařina a tam mi jinými diskutujícími bylo řečeno, dálkařina Hraštice se nedělala, protože by nevyšla studie, bohužel v praxi se však podle toho postupuje vyjde studie staví se , nevyjde studie musíme to nějak seškrtat aby to vyšlo a mohlo se postavit aspoň něco. Viz krásný příklad Domažlická trať, na několik variant ta studie nevyšla, tak se škrtalo a škrtalo až z toho vyšla seškrtaná varianta č.4 paskvil, podle které se bude Domažlická trať optimalizovat. Buď to udělat pořádně a nebo se do toho seškrtaného paskvilu raději nepouštět a nic neoptimalizovat. Více se k tomu vyjadřovat již nebudu. Apro pó sám jste to také ve svém příspěvku zmínil a připustil také proč se ta dálkařina neuděla Viz vaše citace : U případu, na který jsem reagoval (nevím proč, ale měl jsem pocit, že stavba kopala i mezi Mníškem a Dobříší - minimálně na Nové Vsi - a prokopáno je i od Vraného do Mníšku), jsem ten důvod řešení, vzhledem k tomu, že obsah stavby neznám, z toho, co je vidět, nenašel (asi peníze...). (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 1-2006 |
Luboš_3.21: OK, za realitu vydáváte JPP a nepodložené dohady o něčem, o čem Vy osobně víte houby. Navíc bohužel i v jiném kontextu, protože tu byla primárně řeč o traťovině Mníšek - Dobříš, a z neznámého důvodu do toho svými příspěvky máte potřebu zaplétat diskuzi proč nebyla zřízena dálkově ovládaná ŽST Malá Hraštice + nesouvisející domažlickou a své frustrace s ní spojené. Pokud byste četl víc než poslední příspěvek (a za každou cenu nereagoval na konkrétní slova, u nichž máte pocit, že to, co jste zaslechl je realitou, o kterou je potřeba se podělit - což tu děláte běžně zejména u věcí, o kterých nic nevíte...), došel byste k tomu, že můj komentář "asi peníze..." má jiný kontext, a že se, s domnělými studiemi (slovo studie má pro Vás zřejmě jiný obsah než má reálně) i šířením nepodložených dohadů o tom, že nevyšla návratnost traťoviny (bez Hraštice coby ŽST), možná mýlíte. Vysvětlovat v čem všem se mýlíte a proč nemá smysl - podobně jako v mém případě -, jen to plevelí diskuzi. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 686 Registrován: 11-2007 |
Luboš 3.21: Telefonika telefonem. V Mníšku Inoma, v Dobříši černý MB klasický ze stavědel, při vložení Hraštice v Hraštici 2x MB, takový ten hnědý "polní". | |
|
Luboš_3.21
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 4-2014
|
Cityelefant - díky. | |
|
Luboš_3.21
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1040 Registrován: 4-2014
|
Neměl by někdo prosím fotku ústředního stavědla - indikační desky RZZ Domažlice? Díky. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 745 Registrován: 6-2016 |
Cityelefant: Je na těch hraštických MB telefonech také nápis "POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ!"? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13797 Registrován: 5-2002
|
HK: nikolivěk, v drážní současnosti nápis zní "Pozor, šotouši naslouchají a dávají na web!"... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 11-2007 |
Na těchto na Hraštici to napsané není. Pamatuji to však v Praze-Libni v budce staničního dozorce. MB v takové podlouhlé krabičce co se dal zavřít, bafnout a odnést, právě s nápisem Pozor-Nepřítel naslouchá" na vnitřní straně víka ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13821 Registrován: 5-2002
|
CE: MB v takové podlouhlé krabičce co se dal zavřít, bafnout a odnést, právě s nápisem Pozor-Nepřítel naslouchá" na vnitřní straně víka To je podle všeho ten vojenskej, takže to není nic divného. |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 6-2006 |
Cityelefant: máte na mysli něco takového? TP25 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 7-2007 |
Zdravím. Projetí přivolávačky minulý týden v Českém Brodě, dvakrát po sobě, mi nedá spát. Velmi by mě zajímalo, o jaký druh přivolávačky šlo, zda o nouzovou jízdní cestu, nebo o "bezpodmínečnou" přivolávačku "z boudy". V prvním případě by si měl dispečer přečíst seznam nesplněných podmínek. Ve druhém případě by to snad ani jít nemělo, protože tento způsob volby Pn prý byl (a dosud je..?) zakázaný. Nemáte o tom někdo, prosím, bližší informace? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7603 Registrován: 5-2007 |
Signalman_77: Z toho, čo ku mne došlo, to prvé nebola ani privolávačka ale len pokyn "per huba" a to druhé bolo o tom, že postavil tú privolávačku na vedľajšiu koľaj, výpis nesplnených podmienok bol a výpravca to odASDFoval... Inak privolávačka "na búdu" je povolená a na ESA používaná. To, že Káčka ju nemajú je hlavne iniciatíva Starmonu. Vrátane toho "cirkusu", ktorý treba absolvovať, keď náhodou chcem postaviť na manipulačnú koľaj (ktorý sa ale chvalabohu musí absolvovať len veľmi zriedkavo). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3258 Registrován: 11-2008 |
Signalman_77: "Zdravím. Projetí přivolávačky minulý týden v Českém Brodě, dvakrát po sobě, mi nedá spát. Velmi by mě zajímalo, o jaký druh přivolávačky šlo, zda o nouzovou jízdní cestu, nebo o "bezpodmínečnou" přivolávačku "z boudy". V prvním případě by si měl dispečer přečíst seznam nesplněných podmínek. Ve druhém případě by to snad ani jít nemělo, protože tento způsob volby Pn prý byl (a dosud je..?) zakázaný. Nemáte o tom někdo, prosím, bližší informace?" ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Jinak každá MU v tom Českém Brodě měla úplně jinou příčimu. I když na první pohled výsledek vypadá stejně. Dva vlaky proti sobě na jedné koleji. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1565 Registrován: 12-2007 |
Je ešte niekde na SŽDC/ŽSR elektordynamika? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1521 Registrován: 5-2004 |
Tratovak: u SŽDC mě napadají Veselí nad Moravou (zde to má eldyn. "za pár"), Ústí nad Labem-Střekov, Most nové nádraží St. 5. U ŽSR nevím. Nebyla Horná Štubňa? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 7-2007 |
Výpravčíxy: Promiňte, špatně jsem se vyjádřil. "Projetí přivolávačky" opravdu není správný termín. Měl jsem napsat "chybné a nebezpečné použití přivolávačky", "volba přivolávačky proti traťovému souhlasu", "volba přivolávačky do postavené VC" nebo něco na ten způsob. Takže přivolávačka volbou "z domečku" se stále používá... Hmm, kdo chce tam... Nejlepší by bylo na přivolávačky a na rozkaz vůbec nejezdit. To je však v našich podmínkách asi nereálné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1236 Registrován: 7-2007 |
Asdf: Ten cirkus (bez domečku) byl šlo odstranit jednoduše tím, že by na manipulační kolej bylo povoleno stavět nouzové jízdní cesty. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3262 Registrován: 11-2008 |
Volba přivolávačky na JOP z "domečku" je něco podobného, jako použití PN na jiných typech ZZ. Tam vám ZZ taky nekontroluje správné postavení výhybek. Vše si musí výpravčí zkontrolovat sám. Bohužel JOP to při "běžném použití PN" za výpravčího dělá ( "seznam nesplněných podmínek" ) a výpravčí to musí "odsouhlasit" ( ASDF ). Výpravčím je bohužel při zácviku málo zdůrazňováno, že jízda na PN ( i když se staví podobným způsobem jako normální VC ) je sakra hodně něco jiného a že musí velice zbystřit svoji pozornost při jejím použití ...... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3263 Registrován: 11-2008 |
Ono dělat závislosti pro nouzové cesty na manipulační kolej, by asi bylo dost drahé. A kvůli tomu, že by se to použilo "dvakrát do roka", se to asi nevyplatí. .......... Já osobně, když jsem potřeboval jet "přímo" na manipulační kolej, tak jsem postavil VC na nějakou dopravní kolej, poté nechal vlak zastavit před krajní výměnou, kde ukončil svoji jízdu. Po nouzovém vybavení VC jsem postavil posunovou cestu na tu manipulační kolej a cestou posunu povolil vlaku další jízdu. .... Tak a teď jsem zvědav, co jsem dělal špatně .....![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
|
Pružinskij
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1641 Registrován: 4-2015 
|
Takže přivolávačka volbou "z domečku" se stále používá... Hmm, kdo chce tam... A čím se to liší od jiných typu ZZ? Ničím, taky musíte spoléhat na dodržení všech podmínek (a kupodivu ještě nikoho nenapadlo tu možnost zrušit). Nejlepší by bylo na přivolávačky a na rozkaz vůbec nejezdit. To je však v našich podmínkách asi nereálné. A v jakých podmínkách by to reálné bylo?
West code was broken.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 9-2014 
|
Výpravčí : Na jakom type szz. Ako ste si poradili so záverom vl. cesty na neprejdenom úseku. Myslím že pánovi kontrolórovi a rbžd by sa to nepáčilo. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7605 Registrován: 5-2007 |
Výpravčíxy: Na JOPke môžete použiť postup, ktorý je oficiálne doporučovaný na stavadlách Starmon (stavadlá Starmon neumožňujú použiť privolávčku na domečku). Je to trochu "cirkus", ale vzhľadom k četnosti použitia to snáď nie je až taká katastrofa: 1) Zabezpečíte cestu z poslednej výhybky pred najbližšou dopravnou koľajou na uvažovanú manipulačnú koľaj (nezabudnite na ručné závery) 2) Postavíte NC na túto dopravnú koľaj 3) Skontrolujete výpis nesplnených podmienok, o.i. sa uistíte, že jediná nesprávne postavená výhybka v tom výpise je tá, ktorá smeruje na onu manipulačnú koľaj a potvrdíte ASDF. Pre tých, ktorí si teraz začnú klopkať na čelo pripomeniem, že doplnenie závislostí pre manipulačné koľaje by stran rastu zložitosti konfigurácie a zložitosti preskúšania, by zvýšil obstarávacie náklady stavadla (a hlavne každej, aj sebamenšej zmeny, navyše vôbec nie nutne sa týkajúcej danej koľaje) o odhadom 100 tis. Kč na každú manipulačnú koľaj. Jedná sa pritom o funkciu, ktorá sa až na výnimky použije tak raz za niekoľko rokov, niekedy ani raz za celú životnosť stavadla. Takisto bod 1) toho postupu v 90% prípadoch znamená prehodenie a uzavretie 1 výhybky/spojky a nič viac. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 7-2007 |
Výpravčíxy: Volba přivolávačky na JOP z "domečku" je něco podobného, jako použití PN na jiných typech ZZ. Tam vám ZZ taky nekontroluje správné postavení výhybek. Vše si musí výpravčí zkontrolovat sám. Bohužel JOP to při "běžném použití PN" za výpravčího dělá ( "seznam nesplněných podmínek" ) a výpravčí to musí "odsouhlasit" ( ASDF ). {Bohužel} se volba z domečku stále používá. Elektronické stavědlo však umí stavět Pn i jiným, lepším způsobem - jako nouzovou jízdní cestu. ES se pokusí zajistit všechny podmínky ve stavěné nouzové vlakové cestě a vypíše ty nesplněné. Ono dělat závislosti pro nouzové cesty na manipulační kolej, by asi bylo dost drahé. Ne, nebylo. Je to jenom otázka závěrové tabulky a softwaru. Jinak u PCN typu PNS-03, pokud je manipulační kolej z obou stran ohraničena snímači počítače náprav, nebo z jedné strany snímačem a z druhé strany šturcem, by bylo sledování volnosti manipulační koleje v ZZ také jen otázkou úpravy softwaru. Pružinskij: A čím se to liší od jiných typu ZZ? Ničím, taky musíte spoléhat na dodržení všech podmínek (a kupodivu ještě nikoho nenapadlo tu možnost zrušit). Tak například u K-2002, jak už psal Asdf, žádná volba z domečku není. A podle mě by nemusela být ani na Ese. Holt se tehdy vycházelo z praxe RZZ... A v jakých podmínkách by to reálné bylo? Údajně u železničních správ na západ od nás se na poruchu ZZ pohlíží podobně, jako na nesjízdnost tratě - prostě se nejede to té doby, dokud není porucha odstraněna. Konkrétní příklad Vám neřeknu, ale tipoval bych VRT ve Francii a v Japonsku nebo metro se CBTC. Prostě v klidu umožnit stavět přivolávačku proti postavené vlakové cestě na elektronickém stavědle je totální kravina a zbytečný hazard. To mi žádnej nevymluví. Podobně nemá smysl stavět přivolávačku přes výměnu, která má dohled od opačné polohy, než odpovídá zamýšlené jízdě vlaku. Elektronické stavědlo Vám všechny tyto věci dokáže pohlídat. V tom je jedna z jeho výhod oproti RZZ a elmech. Současný stav vnímání jízdy vlaku na Pn vidím jako relikt z minulosti, kdy to ani jinak rozumě (se zajištěním nutných podmínek dle ZT a výpisem těch nesplněných) udělat nešlo. |
|
|
Pružinskij
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1648 Registrován: 4-2015
|
Údajně u železničních správ na západ od nás se na poruchu ZZ pohlíží podobně, jako na nesjízdnost tratě - prostě se nejede to té doby, dokud není porucha odstraněna. Konkrétní příklad Vám neřeknu, ale tipoval bych VRT ve Francii a v Japonsku nebo metro se CBTC. Jasně, tak borce, který při poruše KÚ zastaví dopravu máme taky. Akorát já to nějak nepovažuju za výhodu, ale za nevýhodu.
West code was broken.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1239 Registrován: 7-2007 |
U nás mi ještě napadá pražské metro. Tam se při poruše ZZ většinou ihned zavádí NAD (náhradní autobusová doprava). Ne, že by neuměli postavit nouzovou jízdní cestu, ale při tom cvrkotu tam by to ani nevyjezdili... Výhoda nebo nevýhoda - to záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to díváte . Z pohledu bezpečnosti je zastavení dopravy při poruše ZZ dokonalá eliminace rizika chyby lidského činitele. Z pohledu plynulosti dopravy je to problém. Ale pokud by k takovým událostem docházelo opravdu jenom výjimečně (jako v metru), pak to lze akceptovat. Na síti SŽDC se to však výlukami, vjezdy na obsazenou a mimořádnými událostmi jenom hemží, proto si v praxi našich celostátních drah moc nedokážu představit, že by se při poruše ZZ vůbec nejezdilo. Jako rozumný kompromis vidím stavění nouzových jízdních cest (u elektronických stavědel s JOP). Pak je ale vhodné nesplněné podmínky prezentovat stručně a jasně, a ne aby musel výpravčí rolovat přes několik obrazovek technologických údajů, a ještě k tomu černobílých. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 7-2007 |
Když jste zmínil tu jízdu na Pn přes obsazený KÚ. Jak se to vůbec řeší na DOZ při obsazení KÚ v neobsazených dopravnách? Třeba když se obsadí úseky v záhlaví nebo na zhlaví a nejde to nikudy objet? Jinak pro mě bylo zajímavé zjištění, že při poruchovém obsazení KÚ s počítačem náprav se přes takový obsazený úsek může jezdit na rozkaz nebo na Pn, ale při poruchovém obsazení kolejového obvodu přes to "nejede vlak", a to doslova. Prý bylo v tomto směru nedávno vydané nějaké nařízení GŘ SŽDC. Důvod? KO by mohl být obsazený lomem, a tak tam raději nic nepošleme. Naproti tomu PCN se lomem neobsadí - může jich tam být v jednom úseku klidně třeba 10 a PCN nic nezjistí, a tak tam při jeho obsazení poruchou klidně budeme jezdit plnou traťovou a budeme věřit, že tam žádný lom není . Zdá se vám toto nařízení logické? Mně ne. Nestačilo by jet přes obsazený KO omezenou rychlostí, jako to bývávalo dřív? Holt další hřebíček do rakve kolejových obvodů... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7608 Registrován: 5-2007 |
Signalman_77: Jak se to vůbec řeší na DOZ při obsazení KÚ v neobsazených dopravnách? Keď je to bez vlaku, tak sa spraví ZSKU a nazdar. Keď je to pod vlakom, tak ak je ten vlak nedeliteľný (napr. sólo motorák), to isté, inak sa na najbližšom vhodnom mieste vlak zastaví a zavolá sa fírovi aby sa šiel pozrieť či je celý. Až sa PočN dostanú masívnejšie na hlavné trate, tak bude predpokladám trend nechávať si po staniciach dozorcov (ako to majú ŽSR). Důvod? KO by mohl být obsazený lomem To je jednoduché. V prípade prúseru sa bude vyšetrovateľ pýtať, prečo tam ten vlak poslali. A ako sa obháji ten človek, čo ho tam poslal? A akou rýchlosťou ho tam poslať? 40? 30? 20? 10? To keď je to dlhší úsek (nedajbože traťový) tak je častokrát beztak ujma na priepustnosti taká, že výsledok je bližšie k stavu, že sa nejazdí vôbec, než že sa jazdí normálne... a budeme věřit To je holt tak. Niečo také ako stav, že máš za normálnych okolností použité SIL5® ZabZar a nejde z toho zľaviť, a potom príde (kľudne niekoľkotýždňová) výluka TZZ a zrazu je jediná pomôcka pre zabezpečenie SIL0 aplikácia, v ktorej si dispečer vypisuje stĺpček "Vlak dojel celý". A tiež to nikomu nevadí. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13888 Registrován: 5-2002
|
Atoris: Na jakom type szz. Elektromechaniky a mechaniky. Ako ste si poradili so záverom vl. cesty na neprejdenom úseku. Nouzovým rušením cesty. Myslím že pánovi kontrolórovi a rbžd by sa to nepáčilo. V mnohých stanicích to naopak nařizoval staniční řád... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1241 Registrován: 7-2007 |
Jinak se už několik let uvažuje o tom, že každou nesplněnou podmínku zvlášť bude muset obsluha JOP potvrdit stiskem mezerníku nebo jiným, podobným úkonem. Dobrý nápad. Bohužel se o tom stále jenom mluví... ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1242 Registrován: 7-2007 |
Asdf: V prípade prúseru sa bude vyšetrovateľ pýtať, prečo tam ten vlak poslali. A ako sa obháji ten človek, čo ho tam poslal? A akou rýchlosťou ho tam poslať? 40? 30? 20? 10? Ještě donedávna se přes KO obsazené poruchou jezdilo a nikdo to neřešil. Tuším, že na AB se přes obsazený úsek jelo maximálně 40 km/h, s pohotovostí zastavit. Nejdelší KO na AB je dlouhý 1,6 km, takže těch 40 km/h jízdní dobu nijak zásadně neprotáhne. Proč se to najednou změnilo a přes KO v poruše nelze jezdit vůbec? Došlo snad k nějaké mimořádné události, na základě které provozovatel dráhy usoudil, že toto riziko nelze nadále akceptovat? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13908 Registrován: 5-2002
|
S-77: Proč se to najednou změnilo a přes KO v poruše nelze jezdit vůbec? Otázkou je, jestli to není jeden z důsledku rozdělení na "my" a "tamti", eh pardon oddělení provozu od dopravní cesty. Přinejmenším v případě sněhu se svého času vedly sáhodlouhé diskuze na téma, že fíra nebude jednou nohou v kriminále kvůli tomu, že pro cizí organizaci zkoumá sjízdnost koleje... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 7-2007 |
Asdf: Už jsem Tě asi pochopil. V podstatě jde o to, hodit vinu v případě průseru na konkrétního člověka, a nikoli na "systém" - na provozovatele dráhy. Ten by se musel v takovém případě obhájit nějakou kvantitativní analýzou rizika, kterou však žádnou nemá. Chápu. Má to ale jeden háček. Pokud vlak vypadne na lom kolejnice v KÚ s PCN (třeba při plné traťové), tak se bude DI také ptát, jak je zde ošetřeno riziko lomu kolejnice. A pokud zjistí, že prakticky nijak, bo defektoskopie se v ČR provádí jen ve velmi omezeném rozsahu, bude mít z toho provozovatel dráhy problém také. Jízda omezenou rychlostí přes KO obsazený poruchou je určitě více bezpečná, než jízda vlaku přes PCN bez omezení rychlosti a bez detekce lomu. Nebo na to máš jiný názor? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 7-2007 |
Hajnej: I to je to možné. Mně to připadá jako jeden velký alibismus - v případě nehody je třeba na někoho konkrétního ukázat prstem. Chyba konkrétního člověka je pro provozovatele dráhy přípustná, i kdyby byla mnohem vyšší, než nějaké provozní riziko. Klidně připustíme, aby dispečer 20 x za den zadával povinně dokumentovaný úkon (ZSKU mezi nimi). Naproti tomu provozní riziko je pro SŽDC pojem prakticky neznámý - dělá se, jako by žádné nebylo. Úsměvné... Přitom je jasné, že bez určitého provozního rizika nelze provozovat žádnou dopravu. Leteckou, automobilovou ani železniční. | |
|
Pružinskij
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1668 Registrován: 4-2015
|
Proč se to najednou změnilo a přes KO v poruše nelze jezdit vůbec? Jde, je na furt v platnosti nějaký "výnos" či "opatření", akorát rychlost je tuším 30 a musí být splněny některé podmínky (musel bych dohledat přesně).
West code was broken.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 7-2007 |
Pružinskij: Mohl bych Vás, prosím, o to dohledání požádat? Předem děkuji. | |
|
Pružinskij
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 4-2015
|
Jo, je to toto od O14:
Je tam ta třicítka.
West code was broken.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 7-2007 |
Pružinskij: Díky. Máte pravdu. A mně nezbývá než uznat, že jsem psal nepravdu. Byl jsem mystifikován jedním udržujícím zaměstnancem. Co se týká toho pokynu 5/2014. Pokud dojde k poruše traťového KO, úplně jsem nepobral, zda je jízda vlaku omezena na 30 pouze přes jeden prostorový oddíl dotčený poruchou KO, anebo přes celý mezistaniční úsek..? Je totiž rozdíl mezi KO na AB a KO na AH. Pokud jde o autoblok, tak bych logicky omezil jízdu vlaku na 30 km/h pouze v obsazeném KO, nikoli v celém mezistaničním úseku. Podobně bych jízdu vlaku omezoval na AH se dvěma traťovými oddíly - pouze přes traťový oddíl dotčený poruchou KO. Jaký na to máte názor? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13914 Registrován: 5-2002
|
S-77: Jaký na to máte názor? Že by bylo lepší to zadat jen na konkrétní KO (pokud ho dokážeme určit), třeba kilometrama. Oddíly AH jsou totiž dost často dlouhé jak tejden. |
|
|
Pružinskij
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1673 Registrován: 4-2015
|
Pokud ty úseky lze vymezit, pak ano (někdy to ZZ neumožní, pak tedy přes vše nedohledatelné).
West code was broken.
|
|
