Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 10. 2017

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 10. 2017

dolů

autor	příspěvek
Hrabe	Středa, 30. srpna 2017 - 22:08:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 451 Registrován: 9-2006	Ad točna na Vychylovce. Jestli se dobře pamatuji, byly takto z původního místa přeneseny také dvě úzké točny: z Benkova a z Hronské Dúbravy. Možná i ty ještě někde existují. Točna na Vychylovce je normálněrozchodná a je z Makova. Točna z Hronské Dúbravy je na Balogu. A točna z Benkova byla vytažena Lakatošem a poté skončila v kovošrotě!!!
Zdepa	Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 21:32:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2407 Registrován: 7-2005	ad Ross - co to zkusit začít třeba tady http://zrus-zan-zel.blog.cz/1006/uzkokolejka-olomouc-cementarna-g rygov-nadrazi
Viki59	Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:08:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 131 Registrován: 7-2017	Nevím, jestli jsem se trefil do toho pravého vlákna, ale je to taky úzké a dnes to již není. EMU 89.0002_1989.06.16_Poprad: EMU 89.0002_EMU 89.0010_1989.06.16_Poprad:
Trolleybus	Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:24:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2806 Registrován: 5-2002	Ross: Skvělým zdrojem informací je tahle publikace: http://91.228.45.179/documents/5744?locale=cs Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum. Leonardo da Vinci
JVM	Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:47:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 7-2017	Viki59: no, tak to je paráda.
dědek_hank	Pátek, 01. září 2017 - 07:57:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 7-2017	Ross 1601: Jeden výtisk té Londinovy publikace ke grygovské úzké mají v olomouckém archívu ČD v žst Červenka. S archivářkou lze dohodnout jeho studium za obvyklých podmínek.
Zdepa	Pátek, 01. září 2017 - 22:42:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2408 Registrován: 7-2005	Ohledně Grygova - nechci nijak snižovat snahu pánů Londina a Blatného, ale když v olomouckém okresním archivu otevřu inventáře pár fondů související s historií města Olomouc, tak tam narazím na materiál k historii vápenictví s kterými jsou úzké koleje spjaté. Dnes už jsou známé všechny 3 parní lokomotivy, které se vystřídaly na dráze z Olomouce do Grygova. Známe i většinu motorových lokomotiv sloužících postupně u vápenky. I to že mašinka zachycená na snímku v brožuře je jedna z mála lokomotiv, která koncem 30.let vyrobila přerovská strojírna WIKOV
dědek_hank	Pátek, 01. září 2017 - 23:07:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 7-2017	Zdepa 2408: Ale no tak jistě, od publikace staré 30 let a vytištěné napůl jako samizdat v tiskárně tehdejší Správy Střední dráhy lze pochopitelně očekávat, že už jen kvůli datu jejího vydání nebude obsahovat všechny dnes dostupné informace. Nicméně když už tu na ni padl odkaz, třeba si v ní někdo bude chtít aspoň zalistovat a pro tento účel je zřejmě zmíněný archív nejvhodnějším místem... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Trolleybus	Pátek, 01. září 2017 - 23:11:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2807 Registrován: 5-2002	Ta publikace je hlavně fajn v tom, že je v ní mapa a popis trati. Pro historika je samozřejmě příliš stručná, ale pro šotouše, co se chce jenom projít a hledat pozůstatky trati, je ideální. Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum. Leonardo da Vinci
Robertcert	Sobota, 02. září 2017 - 08:53:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 7-2006	Nevím jestli to bude pro historika nebo šotouše.Ale nějaké informace navíc jsou.Třeba,že v lomech E,F se narazilo na termální pramen a ložiska kaolinu.Koleje v Grygově po ukončení těžby nebyly likvidovány,nýbrž vše bylo uvedeno do jakéhosi"klidového"režimu.Poslední mašinky měly jména Evička a Béďa apod.Samozřejmě dnes už z toho není nic pravda. www.rlz.bilysklep.cz Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Robertcert	Sobota, 02. září 2017 - 09:01:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 7-2006	Ještě ke Grygovu https://www.facebook.com/pg/rajnochovicka/photos/?tab=album&album _id=930818816931689 www.rlz.bilysklep.cz Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Němec_z_ova	Sobota, 02. září 2017 - 15:02:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3599 Registrován: 4-2009	Ross: Pane kolego, vím o minimálně jednom výtisku výše zmiňované brožury v Ostravě. Můžeme si někde domluvit rande (ve vší počestnosti samozřejmě), abyste do brožury mohl nahlédnout Obyvatele povodí Odry při návštěvě vápenky v Grygově potěší i takovýto obrázek: Více o Czeikeho cihelně třeba tady na listu č. 17. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Canfranc	Sobota, 02. září 2017 - 20:29:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 494 Registrován: 1-2004	Zmíněnou publikaci (resp. zřejmě ofocenou kopii, neb originál nějaký blb zcizil) má k běžnému zapůjčení i Vědecká knihovna v Olomouci.
Zdepa	Sobota, 02. září 2017 - 21:15:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2409 Registrován: 7-2005	ad dědek_hank - uvedené pozadí vzniku broźurek "LoBl" je mi známo. Před smutným koncem Petra Blatného jsem u něj doma byl a on mi tenkrát několik fotek z Grygova věnoval, protože to prý nemá komu předat. Kdyby byl někdo místní a chtěl to dotáhnout, jsem ochotný materiál který k tématu mám, nakopírovat a ukázat na neprobádaný materiál v olomouckém archivu. Protože úzká z Hodolan do Grygova je jedna rovina, ke které se v jisté chvíli přiblížila historie vápenky města Olomouce v Grygově. Takže když město Olomouc v roce 1927 zakoupilo lokomotivu Gebus z Ferrovie, tak na trati do Hodolan bafala "brigadelok" s vápencem v majetku cementárny. Dohledat data k úzké z Hodolan do Grygova, hlavně kolem konce, bude náročnější. Ale písemností města je dochováno docela dost. Jen si najít čas a o zimních podvečerech vydržet v archivu. Vývoj vápenky Grygov v 50-60.letech byl dosti náročný, protože poté, co byla delimitována z majetku města, připadla podniku Prefa, pak Hanáckým cihelnám Olomouc, které jí velmi rychle předaly (1958) n.p. Těžba štěrkopísku Olomouc. Pro ty výroba nebyla zajímavá, takže kromě převodu jedné lokomotivy z lomu Písečná na úkor zrušené lokomotivy WIKOV, provoz předaly (1964) Hranickým cihelám a vápenicím. A to u té Prefy není přesně jisté, zda to nesouviselo se znároneněním firmy Lanna, která měla najatou část rampy, protože spadal pod závod Lysá n.L. což byla betonárka stavební firmy Lanna. Pokud je opravdu někdo místní tak může pátrat po pamětních či jejich příbuzných - v soupisu delimitace 1964 jsou i jména řidičů lokomotiv - František Mikeš (1919), Zdeněk Kovář (1926) a Emil Horák (*1906)
Robertcert	Neděle, 03. září 2017 - 06:48:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 7-2006	Ještě tedy doplním,že (pravděpodobně) jeden z těchto pánů uvedených v předešlém příspěvku bydlí(snad ještě žije)v bývalé provozní budově.Je to ten pán ,který je vyfocený v mém předešlém příspěvku u fotky označené jako diskuze s pamětníkem.A jak to vím?Když jsem zjistil,že výhybka tam stále leží,zeptal jsem se jednoho ze starousedlíků zda by nebyl problém ji odtud dostat.Odpověď byla kladná,ovšem s tím,že si můžu být jistý tím,že jeden z obyvatelů domu po mě vyjede.Na katastrálním mapách jsem zjistil,že pozemek patří magistrátu města Olomouce.Následovala písemná žádost,místní šetření s dvěma úřednicemi a kupodivu jejich zjištění stavu,že pozemek je sice jejich a mohu na něj vstoupit,ale výhybka patří Cementárně Hranice.Po neuvěřitelných telefonních peripetiích,kdy mě museli mít v Hranicích za magora,jsem dosáhl toho,že jsem měl v ruce další papír,který říkal,že výhybka je sponzorsky darována Rajnochovické lesní železnici.Takto vyzbrojen jsme dorazili do Grygova a začali pracovat.Cca do pěti minut vyletěl pán jak čert z krabičky.Hrozila fyzická inzultace a příjezd policie.Napřed jsem pána poslal do pr...,ale po jeho neustálém řvaní mu ukázal papíry a vysvětlil mu o co jde.Následoval NEUVĚŘITELNÝ obrat o 180 st.Pán doslova rostál.Ukazálo se ,že je to bývalý strojvedoucí z drážky a rodák z Rajnochovic!!!Pak už jsme se jen vyptávali a vyptávali a pán mluvil a mluvil.Takže i takto se dá kutat jedna "blbá"výhybka. www.rlz.bilysklep.cz Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Zdepa	Neděle, 03. září 2017 - 23:51:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2410 Registrován: 7-2005	ad Robertcert - a to mi Petr Blatný konstatoval, že tam těch vyhybek bylo asi 5. Vím, že je tam už někdo hledal a oměřoval před 10-15 lety, ale byť jsou většího poloměru odbočení (asi R-20 m), tak jsou z malého profilu kolejiva (výška 70 či 80 mm)
Jakuza	Pondělí, 04. září 2017 - 06:58:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2361 Registrován: 4-2003	Na necem mensim nez 93 mame v Mladejove vozove depo a s opatrnosti po tom i faur projede. Tskze pro Raj a jejich vozovy park by mely byt na pohodu * * * Usmívej se! Bude Hůř
Robertcert	Pondělí, 04. září 2017 - 08:24:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 7-2006	No já při první návštěvě v roce 1993/94 ? napočítal 7 ks.Tehdy existovalo kompletní kolejiště v lomu č.5 s části trati k vápence.Pak kolejové rozvětvení u vrátnice Prefy s tratí přes tu váhu u ní.Potom asi 100m úsek s tou výhybkou,která skončila v Raj.Dále zajímavě řešené koleje přes mostní váhu u provozní budovy.Byly žlábkové,s tím ,že žlábky byly otočeny ven,nikoliv dovnitř.Důvod neznám.Co bylo přímo v areálu vápenky nevím,protože tehdy tam byl ještě plot plotem.Pak se časem nalezla výhybka,o které nebyla v publikaci zmínka a to v místě překládkové rampy v areálu Prefy.Kluci ze Zbýšova snad doplní co a jak.Já jsem tehdy nějak nenašel odvahu tam jít a jak říkám,publikace nic takového nenaznačovala.Časem zmizelo vše v lomu 5 a jestli jsou ty tři výhybky naproti vrátnice Prefy(u těch dodnes viditelných v asfaltu zalitých kolejí)zasypané v obrovském valu navážky...kdoví.Dokonce zmizely i ty žlábkové kolejnice.Což musela být celkem neadekvátní dřina.Zmizelo i druhé depo z roku 1942.My jsme v místě výhybky pro Raj nechali asi 20 m kolejí na přání jednoho pána co tam měl ovocné stromky a bál se abychom nepoškodili kořeny.Poslední věc:v Raj máme standartně 93 mm.Grygovská má 80 mm je v areálu depa a problém s ní nemáme. www.rlz.bilysklep.cz Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
zapikan	Středa, 06. září 2017 - 15:53:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 9-2017	Zdravim, potreboval by som radu od odbornikov. Patram po historii lesnej zeleznice Sacurov - Banske. Kedze zeleznica bola v prevadzke len kratku dobu, nezachovalo sa o nej vela informacii. Vsetko co som doteraz nasiel bol clanok v Tulakovi po drahach z roku 2002 od pana Jaroslava Pribyla. Chcel by som sa spytat v akych archivoch v Cechach alebo na Slovensku by som mal zacat hladat. Trat bola v prevadzke od roku 1921 do prvej polovice 30. rokov. Budem vam vdacny za akukolvek informaciu. Vdaka
Zdepa	Čtvrtek, 07. září 2017 - 11:30:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2411 Registrován: 7-2005	ad zapikal - v písemnostech ministerstva železnic vím o jednom spisu, kde je protokol z techicko-policejní zkoušky v roce 1921. Z tohoto spisu vychází i text Jardy Pribyla. Kdy přesně dráha skončila v něm není, ale jelikož na ní jezdily 2 parní lokomotivy a u jedné z jiných pramenů vím, že se objevila na státních lesních drahách na Podkarpadské rusi již v roce 1928, mohl provoz skončit i dřív. Určitě bych se snažil hledat v místním okresním archivu jednak obecní kroniku a písemnosti místních politických orgánů, protože oni vyhlašovaly pochůzky a komise. Takže protokol uložný v Praze se jistě nachází i někde u Vás.
Tom754	Čtvrtek, 07. září 2017 - 19:41:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5186 Registrován: 6-2010	Čiernohronská železnica - U 46.903 FOTOGALERIE a VIDEA
BSD	Pátek, 08. září 2017 - 13:15:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 9-2017	--ad, zapikan, příspěvek o lesní dráze Sačurov - Banské z Knihy o Sačurově, vydal Obecní úřad: S parní pílou v Sačurově súvisí existencia úzkokolajnej železničky, ktorou sa na parnu pílu dopravovala drevná hmota z okolitých lesov. Trasa železnice smerovala od píly, cez terajšiu Družstevnú ulicu a pokračovala za humnami ulice Krátkej a Lesnej. Pokračovala pod lesík k studničke na Davidov a dalej na Sačurov. Doteraz možno na niektorých miestach objavit násyp a pôvodné drevené pražce, na ktorých boli ukotvené kolajnice. V 20. rokoch parná píla a elektráreň poskytovali prácu viacerým robotníkom z obce a širokého okolia. Píla existovala aj v 30. rokoch 20. storočia. Železnička bola dlhá 15 km a mala parnú trakciu. Pri píle sa nachádzala aj elektráreň a mlyn na parný pohon. Všetky tieto zariadenia boli vybudované v priestoroch dnešnej Záhradnej ulice, v miestach, kde v súčasnosti býva Mária Bálintová, rod. Truchanová. V elek trárni vyrobená energia slúžila na osvetlenie napr. obecnej školy. Jej nespotre- bovaná čas bola siet‘ou prepojená až na Trebišov. Majitelom spomínaných zariadení bol v 30. rokoch 20.storočia istý Müller, ktorý mal židovský pôvod a před 2. svetovou vojnou emigroval do USA. Pílu a mlyn, už ako nefunkčné, aj s pozemkami odkúpil potom sačurovský občan Ján Truchan, ktorý začal budovy rozoberat na materiál, ale čas z nich zostala dodnes. (kniha o Sačurove, vydal Obení úřad) -- v historii o obci Banské je údaj, že lesní dráha měla délku 15 km a ukončila provoz vr. 1935. více informací nemám, zdravím. --
Karlex	Pátek, 08. září 2017 - 18:09:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 9-2008
Zdepa	Neděle, 10. září 2017 - 23:52:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2413 Registrován: 7-2005	ad Grygov- kdo si k tomu v Olomouci sedne ??? SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouc 1786-1873 -ič.562, kart.č.1061 - vlečka k vápence Grygov 1887 -ič.594, kart.č.1141 - vápenka Grygov - pozemky, dělníci, prodej, koupě, stavba pecí, železniční vlečka SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouc 1874-1920 -ič.316, kart.č.579 - vápenka Grygov, mj. úzká vlečka (1887-1920) SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouuc 1920-1940 -sg.X/329/5, inv.č.331, kart.č.744 a 745 - projekt vlečky z továrny v Hodolanech do lomu v Grygově (1910-1937) -sg.X/329/5, inv.č.331, kart.č.799 - projekt úzké vlečky z kamenolomu v Grygově do cementárny v Hodolanech (1927) -sg.IX/303, inv.č.222, kart.č.614 - úzká vlečka a vlečka vápenky Grygov (1914-1927)
Zdepa	Neděle, 10. září 2017 - 23:59:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2414 Registrován: 7-2005	Při policajtce lesní dráhy 6.10.1921 v majetku Szaczurer Dampfsäge und Holzexploitation Wewaltung, firma Jacob Weisz & Sohn jsou vedeny dvě 50 koňské tříkupláci od firmy O&K - 9270 a 9417. Lokomotiva 9270 je v roce 1928 vedena u ŘSLS Uźhorod na lesní dráze Žornava. V roce 1929 byla půjčena na teresvanskou lesní dráhu a v roce 1931/2 byla vrácena zpět
BSD	Pondělí, 11. září 2017 - 08:26:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2017	--- Parní lokomotiva O.K. 9270/1921 (Cm2t), nasazení . 9270 / 1921 --- 1921 - firma Parní pila a dřevo Jacob Weis a Sohn, Stavební a dřevařský průmysl Košice. 1928 - ŘSLS Užhorod, provoz Žornavý oz. č. 7, LD Žornavý - Záhorb -- Nová Stužice. 1929 - 1931, zapůjčená ŘSLS Užhorod ze Žornavého, na výstavbu LD v úseku Dubové – Úsť Čorná. 1931 - LD Perečín – Polonina Rovná. 1939 - Maď. král. ředitelství lesů, provoz Žornavý, oz. č. 7, LD (Malomréti) Žornavý – Záhorb -- Nová Stužice.
adambarbuscak	Čtvrtek, 14. září 2017 - 23:03:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 9-2015	Kiplora (Sú tam dva kusy ) na Ferrate v Martine pod Martinskými hoľami (Příspěvek byl editován uživatelem adambarbuscak.)
Vagonet	Neděle, 17. září 2017 - 14:35:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 7-2017	Kátlovská odbočka smolenického úzkorozchodného systému - úsek od dechtického kamenolomu dolů (úsek nad lomem jsem vynechal - chyba!): neželezniční zajímavosti pozůstatky veľkokostoľanské úzkokolejky mezi obcí a nádražím:
Zmar	Neděle, 17. září 2017 - 15:48:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1441 Registrován: 5-2009	Před pár dny se tu psalo o LŽ Sačurov. Kromě zmíněného spisu z TPZ by se měly železnice týkat i tyto spisy Ministerstva železnic: 39496/27, 51251/27, 55909/27, 49919/28. Žádný z nich nešel do archivu, takže byly dost jistě skartované. Ale ve spisových knihách by se i z názvů spisů dost jistě dalo aspoň něco zjistit. Osobně bych to tipoval na zrušení železnice nebo aspoň změnu majitele či jinou významnou událost. Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví
zapikan	Čtvrtek, 21. září 2017 - 11:41:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2017	Ďakujem vám všetkým za informácie o LŽ Sačurov. Mal by som však ešte niekoľko doplňujúcich otázok, možno mi budete vedieť poradiť. 1.) V knihe o obci Banské je pri zmienke o železnici táto poznámka: Národní archiv České republiky v Prahe, fond Ministerstvo železníc, Zemplínska župa úzkokoľajky, kartón 3530; ŠA KE, f. KŽ, č. 6561/1926 adm. Znamená to, že dokumenty sú v archíve v Košiciach, kam boli presunuté z Prahy? 2.) Kde by som mohol nájsť spomínaný protokol z technicko-policajnej skúšky z roku 1921? 3.) Pán Jaroslav Přibyl sa vo svojom článku v Tulákovi po drahách z roku 2002 odvoláva na predvojnovú mapu, v ktorej je LŽ Sačurov zaznačená. Vedeli by ste mi poradiť o akú mapu konrétne ide a kde takúto mapu nájdem? Na žiadnej predvojnovej mape som totiž túto LŽ zakreslenú nevidel. 4.) Kde by som našiel fotografie lokomotívy podobnej alebo identickej ku O&K 9270/1921 (Cm2t), predpokladám že fotografie tejto konkrétnej lokomotívy sa nezachovali. 5.) Aké vozne boli pravdepodobne používané na tejto LŽ?
Mouka	Pátek, 22. září 2017 - 06:49:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6854 Registrován: 1-2007	Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář Orbánova administrativa v žádosti o dotace slibovala, že úzkokolejka bude magnetem na turisty a denně se po ní sveze 2 500 až 7 000 lidí. Realita je taková, že během prvního měsíce provozu průvodčí napočítali třicet platících pasažérů. O železnici se už zajímá Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF).
Zdepa	Pátek, 22. září 2017 - 15:19:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2418 Registrován: 7-2005	ad zapikan - nemám moc vojenských speciálek, ale je pravdou, že na těch co vlastním není tato úzká zakreslena. Uvedené citace - bod 1 je odkaz na evidenci úzkorozchodcných drah z roku 1922 a 1926, která je uložena v dané krabici. Je to evidence, kterou provádělo ministerstvo železnic. Podobnou řešilo i ministerstvo národní obrany. Rozdíl byl v tom, že vojáci tam vyslali na průzkum důstajníka z nejbližšího útvaru, ale železničáři to rešili ve spolupráci se zemskou správou, která obesílala nižší správní celky či rovnou obce. Proto by bylo dobré hledat v místních písemnostech obce či župy, kde se dotazníky scházely. Tam se místní hlášení přepsala do evidenčního listu (hárku) a ty se poslaly do Bratislavy na Krajinský úrad. A pak dál do Prahy. Bod 2 - v pražském Národním archivu je fond Ministerstvo železnic I. (1918-1945), v krabici 181 je také, kromě dalších, i spis který řeší technicko-policejní zkoušku uvedené lesní dráhy. K němu jsou připojeny plány, které ministerstvo schvalovalo. Pro území Slovenska i Podkarpadské rusi zůstaly po roce 1918 v platnosti některé maďarské zákony a podle nich veškeré technické věci kolem úzkých řešilo ministerstvo v Budapešti. To se po říjnu 1918 přeneslo na Prahu. Pro Předlitavsko platil jiný zákon a tak neveřejné, především úzké, dráhy schvalovala zemská správa (místodržitelství). To předávalo ke kontrole jen plány když se úzká nějakým způsobem dotýkala (třeba sousední pozemek) veřejné dráhy a nebo byl na dráze větší mostní objekt než ...m (to si přesně nevzpomenu). Změnou železničího zákona v roce 1936, přešla agenda neveřejných drah na Slovensku (+ PR) na zemskou správu a tak se předalo i jisté množství spisů z pražského ministerstva železnic na Krajinský úrad v Bratislavě a v Užhorodě. Záležitosti schvalování i technicko-policejní zkoušky bych hledal v místně příslušném oblastní archivu, protože zástupci župy, ale i dotčených obcí, se těchto komisí radi zúčastňovali... Bod 3 - viz moje poznámka na začátku Bod 4 - u firmy O&K je velmi jednoduché šáhnout po podobné lokomotivě, jen mít snímek/plánek k dispozici Bod 5 - v protokolu jsou vozy jistě popsány, ale myslím že tam budou běžné opleny
Zdepa	Sobota, 23. září 2017 - 09:19:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 7-2005	ještě jeden drobný dodatek k Sačurovu - já si sveho času speciálku (tedy generálku 1:200.000) okopíroval a podle plánů z krabice 181 do ní udělal náčrt Jinak se protokol policajtky zmiňuje, že stavební povolení bylo vydáno na základě pochůzky z 26.10.1917 pod čj.57923/1918. Jen jsem nenapsal, který úřad to vydal. Dále uvádí minimální poloměr 40 m, max.stoupání 61 promile. A u vozů uvádí 30 párů oplenů o nosnosti vozů 4 tuny. Takže klasický "lehčí" typ oplenu. Zmiňovaná evidence z roku 1922 kromě délky 14,08 km uvádí počet vozů na dřevo jen 25. Proč se počet změnil nedokážu osvětlit.
Zmar	Neděle, 24. září 2017 - 14:46:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1447 Registrován: 5-2009	V některém vydání Speciálek je Sačurov zakreslen, dokonce i s prodloužením na jih. Bohužel mám při ruce jen xerokopii bez poznámky o datu vydání originálu. Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví
Tomaseq	Neděle, 24. září 2017 - 18:37:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 7-2003	Včerejší nával na MPŽ, i přes nepřízeň počasí byly vlaky solidně zaplněné.
Pavel_reiser	Pondělí, 25. září 2017 - 12:05:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3068 Registrován: 5-2002	Tomaseq > Takové obrázky mne těší
600_mm	Pondělí, 25. září 2017 - 16:03:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 7-2017	Henschel 12311/1913 při posunu na dole Jindřich II. Momentálně už chybí na lokomotivě jenom nějaké stáré petrolejové lampičky!! Prosím nepomůžete nám někdo,kde lampičky sehnat?
Pepa_l	Úterý, 26. září 2017 - 08:14:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3514 Registrován: 9-2005	600 mmm: Zobrazené „lampičky”, tedy petrolejové návěstní lampy typu DR vyrábí, řekl bych hlavně pro DB, neb stále mají mechanických návěstidel požehnaně, kovovýroba Kronen-Labe z Trmic. http://kronen-labe.cz/kontakt/ http://kronen-labe.cz/production/index.html Pár obrázků ode mne...
Cogwheel	Úterý, 26. září 2017 - 09:01:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5028 Registrován: 1-2012	To je tedy gól - firma ze "Sudet" vyrábí lampy pro německé dráhy (nejen muzejní).
600_mm	Středa, 27. září 2017 - 08:29:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 7-2017	Pepa I - Bohužél tuto firmu jsme už kontaktovali,lampičky prý už nedělají !! přesto díky !!
600_mm	Středa, 27. září 2017 - 12:46:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 7-2017	Pepa I : Tak že pozor,firma se nám dneska opět ozvala a 2 návěstní lucerny nám udělá,cena za jednu lampu 2500,- bez DPH !! tak že to bereme !!!
dědek_hank	Středa, 27. září 2017 - 13:53:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 7-2017	600 mm 13: Fakt vám budou stačit dvě? Nechci vás podceňovat, ale jak dlouho je uhlídáte, než vám je někdo ukradne? (V Čechistánu už byla ukradena celá lokomotiva... ) Edit: A teď koukám, že ne jedna... V letech 1995 - 2011 byly takové případy nejmíň tři (Havl. Brod, Hrušovany, Jablonec). A k tomu ještě kompletní železniční most. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pavel_reiser	Středa, 27. září 2017 - 14:52:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3076 Registrován: 5-2002	dědek hank > Já bych viděl tu reakci na Zbýšováky spíše tak : "Fakt vám budou stačit dvě? Nechci vás podceňovat, ale jak dlouho uhlídáte, než budete potřebovat na další lokomotivu " Ta cena se zdá být vysoká, ale holt to není MEVA za 400,- Kč. Petrolejka z návěstidla v bůhvíjakém stavu se na bazarech pohybuje i okolo 1.000 Kč a tohle budou funglovky
petr230	Čtvrtek, 28. září 2017 - 06:21:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 11-2014	Parní jízdy s přepadením vlaku na Kolínské řepařské drážce : https://www.youtube.com/watch?v=DHnORG32kBE
Jakuza	Čtvrtek, 28. září 2017 - 07:47:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 4-2003	Už se to blíží už to zase spadne. Myšlen byl samozřejmě sníh. Nebyl by zájem udělat takovouhle jízdu veřejně v zimě 2017/8 * * * Usmívej se! Bude Hůř
Pepa_l	Čtvrtek, 28. září 2017 - 14:41:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3515 Registrován: 9-2005	600: No tak vidíte, ještě jsem měl v hlavě další zdroj, ale bylo by to to samé ze zahraničí a asi i za podobné peníze. Radši berte nové, byť s cenou odpovídající kusové kovovýrobě, než nějaký originál. Mám ve své skromné sbírce mimo jiné obdobnou ovšem upravenou na osvětlování propanem (zavěšovala se pod ní červená bombička na plyn) a její stav není vůbec muzeální, lidově řečeno je děravá jak cedník... Možná kdyby se oslovilo více muzejníků a udělala se celá série, že by se podařilo snížit, byť počítám jen lehce, cenu?! (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_l.) Pár obrázků ode mne...
Honza_o	Čtvrtek, 28. září 2017 - 19:57:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4269 Registrován: 5-2002	Jakuza: "Už se to blíží už to zase spadne. Myšlen byl samozřejmě sníh. Nebyl by zájem udělat takovouhle jízdu veřejně v zimě 2017/8 " Za mě ano . Sníh asi nezaručíš, ale i tak by to mohla být zajímavá projížďka.
600_mm	Pondělí, 02. října 2017 - 10:18:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 7-2017	Něco málo ze Zbýšovských dílen
Zdepa	Úterý, 03. října 2017 - 16:21:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 7-2005	něco drobného do sbírky
Nyplzet	Úterý, 03. října 2017 - 22:15:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 814 Registrován: 10-2006	600_mm: To vypadá na nějaký pomníček, je tak? Kam pak přijde smím-li se zeptat
Vagonet	Středa, 04. října 2017 - 21:24:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 7-2017	Úzkokolejka v Bučanoch: vedla z nákladiště (a zastávky) Bučany na považské železnici k lihovaru a končila u místního kaštiela. Na jižním konci obce překonávala Blavu a právě tam se zachoval pozůstatek mostu.
Mathulo	Čtvrtek, 05. října 2017 - 14:47:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 7-2008	Páni, dávnejšie (pár rokov dozadu) tu bola uverejnená táto fotka. Vedela by mi nejaká dobrá duša túto fotku poslať celú? Nitranska poľná železnica Škoda RTO Lux & Karosa ŠL 11 Babetta 207/200
kwasi	Neděle, 08. října 2017 - 18:11:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 8-2015	Ahoj, dávám Vám svá videa z dovolené PL Rudy Paproc 2017-08-12: https://www.youtube.com/watch?v=6tOxK2xH0rI SK Košická dětská železnica : https://www.youtube.com/watch?v=YnIpMJj6kaU SK Čierný Balog: https://www.youtube.com/watch?v=JX6GAt5ZK5E Za jejich úpravu děkuji svému kamarádovi
Zdepa	Pondělí, 09. října 2017 - 22:13:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 7-2005	a jeden "ze západu" pravděpodobně od zastávky Hudčice
Jaroslav_T	Úterý, 10. října 2017 - 00:32:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 581 Registrován: 1-2013	Zdepa: ano, jedná se doopravdy o Hudčice. Odpovídá to i kilometricky, navíc odbočná výhybka na vlečku (kam je dnes zákaz jízdy drážních vozidel) existuje dodnes (km 6.471); vlečka se jmenuje Vlečka Kámen Hudčice, plánek je nadepsaný "...pro průmysl žulový...", což tuto skutečnost taky potvrzuje. Samotná zastávka Hudčice je v km 6.204. Plánek je situován jihem nahoru.
600_mm	Úterý, 10. října 2017 - 16:08:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 7-2017	Pár obrázků ze soboty,byl to poslední letošní zátop obou lokomotiv. Teť už budou až do jara odpočívat !!
600_mm	Sobota, 14. října 2017 - 19:33:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 7-2017	V rámci dlouhodobé spolupráce mezi ČHŽ a MPŽ nedávno proběhla mezi těmito organizacemi výměna několika exponátů.Díky této výměně se na areál MPŽ oběvili i dvě nové lokomotivy a to Deutz OMZ 122f a BNE 50. Na lokomotivě Deutz výrobního čísla 46786 začala ihned náročná generální oprava spojená s jeho zprovozněním.Tak jako u opravy Henschela 12311/1913 i zde se s vámi rádi podělíme o obrázky z vlastí opravy !!!
Jussi	Sobota, 14. října 2017 - 20:42:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 1-2017	Paráda! Plánujete původní pohon nebo stejné řešení jako v SOOSu? Mohl byste prozradit, co je možno naopak nově potkat na ČHŽ?
adambarbuscak	Sobota, 14. října 2017 - 22:34:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 9-2015	600 mm: Môžem sa vás prosím opýtať za aké exponáty sa vymenili lokomotívy ? Myslím si že u vás im bude asi lepšie ale škoda že už niesu na Slovensku . Ešte by som sa prosím asi mohol opýtať či sa plánuje opravovať aj Breitfeld & Daňek 165/1919 ? Ďakujem veľmi pekne
600_mm	Neděle, 15. října 2017 - 08:32:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 7-2017	Na Slovensko putovala BN 30 + dva výklopné hunty 0,75 a parní kotel z lokomotivy Henschel,(nikoliv ale z 12311/1913).Pohon by jsme samozdřejmě chtěli zachovat,ale moc nevěříme že se nám podaří někde sehnat originál motor Deutz. Tuším že už ve Víglaši tam měli nějakého Stalince.Největší oříškem bude asi třecí spojka,která tam také chybí.Naštěstí se nám podařilo sehnat velice podrobnou dokumentaci,tak že to asi bude zase jenom otázka financí,protože hodně věcí se dá zadat a nechat vyrobit nové!!!

Přejít z archivu 2017 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru