Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 12. 12. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 12. 12. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3560 Registrován: 3-2007 |
Tak jedna věc je pokud je technické kreslení součástí odborného technického vzdělání, jiná zase pokud z toho někdo dělá součást všeobecného vzdělání, což je a byla dle mého názoru kravina - chodil jsem na všeobecný gympl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1300 Registrován: 6-2016 |
Pikehead: Já taky, Přípotoční 1966 - 69. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3559 Registrován: 3-2010 |
Pike chodil jsem na všeobecný gympl. Tak proč kafráš do toho, o čem nic nevíš. Nejprve šmírák, pak to překreslit na pauzák, trubičkovými pery a tuší, to bylo na strojních průmkách běžné a jako maturitní práce čtyřtaktní čtyřválec perla na závěr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1485 Registrován: 10-2009 |
Když berou na kandidáty učitelky z MŠ, zedníky, právníky, zdravotní bratry (sestry) a podobné technické odborníky, pak bych se testů z matiky a techniky (fyziky) nebál. Podstatné je projít zdravotně, což sotva může někdo moc ovlivnit a zbytek už je zejména na zájmu o získání vědomostí. Bez tohoto zájmu je vše nic. Když narazíme na kandidáta, který místo aby byl rád, že se mu snažíme něco ukázat a vysvětlit, řekne, že si raději lehne na zadní stanoviště, nebude nikdy pro žádného dopravce přínosem. Strojvůdcování není profese nadpozemská. Strojvedoucí nejsou a nemusí být géniové a všeznalci. Přesto myslím, že pro "normální" lidi tahle profese není moc dobrá. Myslím tím, aby úspěšně zvládal dopravní a všelijaké jiné situace v klidu, nevadily mu (moc) šichty, které představám o pracovním a osobním životě většiny lidí by těmto přinášely stres už samy o sobě. Z mého pohledu mají ty dopravně - předpisové znalosti navrch. Když si tak představím, že člověk z ulice, který o železničním provozu ví sotva to, že vlaky jezdí většinou po kolejích, vyfasuje předpisy, rád bych věděl, jak tomu může rozumět. Ale to už je za okrajem Jurova dotazu. Přeju hodně štěstí a trochu odvahy. P. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3564 Registrován: 3-2007 |
No Jiříku ale před 40 lety byl fíra mnohem víc mechanik než dneska, takže se podobným požadavkům vůbec nedivím. Navíc prakticky neexistovaly počítače umožňující pracovat s grafikou a tisknout ji - tím spíš tady za totáče - takže cokoliv byla ryzí ruční práce. Pro tu dobu my to smysl dává. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5234 Registrován: 9-2011 |
V časoch, keď som sa rozhodoval pred strednou školou, najhorším strašiakom pre mňa bolo technické kreslenie, matematika, integrály a logaritmy. Chápu to dobře tak, že jste v 9. třídě při rozhodování, jestli teda být kosmonautem, popelářem, gynekologem nebo řidičem hounocucu, něco tušil o integrálech? V tej dobe ešte kalkulačky neboli. Ty nám byly při VŠ matice většinou platný to, co byste cucal tím hounocucem . Jediná výjimka byly numerické metody, tuším 4. semestr. Obecný integrál, Fourierova transformace ani diferenciální rovnice se kalkulačkou fakt spočítat nedaj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 8-2017 |
Zatim... Třeba maticový násobení už umí kalkulačky docela běžně, komplexní čísla zrovna tak. Před pár lety těžko představitelné. (Příspěvek byl editován uživatelem M250.0.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 5-2008 |
jedna otázka "do placu" , když se tu řeší "technický kreslení" jak se pozná na první pohled "stavařské " výkres od "strojařskýho" a jaké je meziněma rozdíl ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2687 Registrován: 5-2002 |
Za mých studií před 40 lety se stavařské výkresy kótovaly v centimetrech. Ale pak přišla norma 01 1300 SI, tak nevím. Ale na první pohled - asi tím, že na jedněch je nějaká stavba a na druhých nějak čudo strojařské
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1909 Registrován: 8-2005 |
jak se pozná na první pohled "stavařské " výkres od "strojařskýho" Podle šipek u rozměrových kót. Strojaři kreslí šipky a stavaři jenom takovou šikmou čárku.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15232 Registrován: 5-2002 |
HK: Ale já mu po 43 letech nepoužívání integrálního počtu moc neporadím, musel bych se zanořit do starých skript. A to za předpokladu, že bych je našel Checht, do podobné situace jsem se dostal poté, co jsem byl synkem požádán o pomoc, neb se jako-snacha potýkala se simplexovou metodou. Bohužel jsem mohl jenom konstatovat, že tuším, oč jde, ale jinak jsem se to během školy 2x naučil ke zkoušce a 2x zapomněl (a možná to mám někde v poznámkách, pokud jsem je nevyhodil)... Raspi: Podle šipek u rozměrových kót. Strojaři kreslí šipky a stavaři jenom takovou šikmou čárku. A nebude rozdíl i v tom, že zatímco u strojařskýho výkresu musí jedna kóta "chybět" (nebo musí být v závorce), u stavařského se z toho nestřílí...? Přiznávám bez mučení, že technické kreslení mě na gymplu prakticky minulo a na vejšce nepatřilo k mým oblíbeným předmětům (taky mi trochu přišlo, že forma převažuje nad obsahem). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7599 Registrován: 4-2003 |
Matika a fyzika naučí člověka řešit praktické problémy v podmínkách euklidovské geometrie a zákona o zachování hmoty a energie. Navíc je takový člověk kritický k různých "výhodným" nabídkám a informacím ze všech tištěných, mluvených a displejovaných sračkometů. Ale houbelec. K řešení finační vzdělanosti populace postačí znát význam pojmu úrok a umět počítat procenta a zbytek je o zdravém selském rozumu, že nic není zadarmo. Což je hodně o sociálním IQ, přirozeném IQ, výchově a stačí na to základní škola. Kde matematika 9. třídy ŽS končí (dneska stejně jak za nás i za Vás) řešením/zjednodušováním linerárních rovnic a zlomkama či procentama. A pokud jse o matiku, tak žákům dělá nejvíc problémů slovní úlohy a v tom pochopení psanýho textu. Ovšem v čestině je základem správné buzerace při výuce umět větný rozbor, jehož významu stejně nerozumí 99 % populace.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2295 Registrován: 3-2006 |
Strojní výkres má většinou jeden, nebo tři pohledy (půdorys, nárys a bokorys) stavební má dva (půdorys a řez). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2355 Registrován: 5-2008 |
Raspi: znáš . Johny11: za mě taky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 950 Registrován: 9-2014 |
Aleš: 9. triedu som nestihol. ešte vtedy neboli. Už v 14. rokoch som sa musel rozhodnúť čo ďalej. A rozhodol otec, ja som podal nesmelý návrh, ale neprešiel. A išiel som na priemyslovku, ale nakoniec som zakotvil na SEŠ, s veľkou radosťou som zistil, že sme nemali tech. kreslenie a matematiky len 3 roky. Ale ruštine som sa nevyhol, ani politickej ekonómii. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1911 Registrován: 8-2005 |
A nebude rozdíl i v tom, že zatímco u strojařskýho výkresu musí jedna kóta "chybět" (nebo musí být v závorce), u stavařského se z toho nestřílí...? Jako čistokrevný strojní konstruktér a mimo jiné i kreslič výkresů tuto zásadu chybějící kóty zásadně porušuji. Když si představím např. čtvereček 100x100 s dírou uprostřed, tak tu díru okótuji od obou hran v obou osách, takže tam budou dvakrát dvě kóty 50 pro tu díru. Jde o to, že dělník pak nemusí tu chybějící kótu u něčeho složitějšího dopočítávat. A tím, že ta kóta není v závorce (tedy pouze pro informaci), platí pro ni značka všeobecné tolerance jako pro ostatní kóty. Ono obecně jde o to, že já nikdy nevím, která subdodavatelská firma ten mnou kreslený aparát bude vyrábět, kdo montovat, atd., tak ty výkresy na základě nějakých zkušeností musí být co nejvíce blbuvzdorné a tudíž i (mimo jiné) klidně překótované.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 12-2017 |
Tak jsem se celkem nic nedozvěděl, ale čekal jsem to :D Prolistuju si aspoň zhruba středoškolskou matiku a fyziku a a uvidím, jak to dopadne.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8231 Registrován: 4-2003 |
Raspi:ako čistokrevný strojní konstruktér a mimo jiné i kreslič výkresů tuto zásadu chybějící kóty zásadně porušuji. Když si představím např. čtvereček 100x100 s dírou uprostřed, tak tu díru okótuji od obou hran v obou osách, takže tam budou dvakrát dvě kóty 50 pro tu díru. Jde o to, že dělník pak nemusí tu chybějící kótu u něčeho složitějšího dopočítávat. A tím, že ta kóta není v závorce (tedy pouze pro informaci), platí pro ni značka všeobecné tolerance jako pro ostatní kóty. A ten, kdo bude dělat toleranční analýzu, tak se z toho podělá až za ušima. Tohle není ani trochu vhodné řešení problému, navíc i výstupní kontrola s může mít výrobkem podle překótovaného výkresu problém. Samozřejmě, může se stát, že dle nějakých zkušeností v nějakém podniku to vždy vyrobí dobře (plus to nebude extrémně složitý výrobek), ale poslat takový výkres subdodavateli (třeba někam do zahraničí), tak z něj budou paf a budou se okamžitě dotazovat, co tam vlastně platí za kóty. Nebo se na to vykašlou a NĚJAK to vyrobí. A pak děj se vůle boží - může to pasovat do sestavy, ale také nemusí a pokud jde o sériovou výrobu, tak z toho bude akorát pěkný průser a finanční škoda. Jinak složitější věci se dneska na výkresech plně nekótují, kóty a jejich tolerance jsou skryty ve 3D modelu, odkud si je například obráběcí centrum samo vytáhne - do výroby se dodává dnes zejména model, nikoliv výkres. Takže u pana Raspiho se jedná u nějaké jednoduché výrobky, přičemž se asi vyrábí v tom samém podniku, kde on pracuje. Ono obecně jde o to, že já nikdy nevím, která subdodavatelská firma ten mnou kreslený aparát bude vyrábět, kdo montovat, atd., tak ty výkresy na základě nějakých zkušeností musí být co nejvíce blbuvzdorné a tudíž i (mimo jiné) klidně překótované. Viz výše - je to zcela špatně a jde to zcela proti systému tzv. blbuvzdornosti . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 9-2008 |
Jura2j: Asi to bude v každém depu trochu jinak, ale nehledejte v tom žádnou vědu. Namátkou třeba: operace se zlomky (sčítání, násobení,...), Kirchhoffovy zákony, rozdíl mezi zážehovým a vznětovým spalovacím motorem + stručný popis principu fungování. Všechno to budou základní věci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 6-2016 |
RadekŠ: Zbožňuji ty, kteří mají zcela jasno a znají komplexní odpověď na každou otázku. Třeba v oblasti úroků, že? https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 8-2005 |
A ten, kdo bude dělat toleranční analýzu, tak se z toho podělá až za ušima. Nic takového se u nás (tlakové nádoby, chem. aparáty, atd.) nedělá. Kolikrát jsme rádi, že se vejdou do centimetru. Zkušenost je taková, že ať se raději několikrát zeptají. Nejsme automobilka, ale čistě kusová výroba. Výrobní prostory většiny našich dodavatelů jsou dědictví ze socialismu a kromě sem tam nových CNC center se tam nic nezměnilo. Dokonce i hambaté kalendáře z 80.let tam stále visí na ještě starších šatních skříňkách. Výroba dle 3D modelů je u nás hodně vzdálená budoucnost, max. výpalky dle dwg výkresu, i když já výkresy ve 3D dělám. Spousta toho se pak dopasovává až na montáži. Ty zahraniční subdodavatele bych moc neidealizoval. I z Německa jsou schopni poslat něco jiného, než bylo na jejich rozměrovém náčrtu. No a když takhle stojím na stavbě a z Německa dodaný aparát má místo čtyřech nohou jenom tři s tím, že to prý taky unesou. Že to nepasuje na ocelovou konstrukci už neřeší. Vlastmí výrobu bohužel nemáme, což mě samotného právě proto se*e.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 11-2005 |
Raspi: A to jsme v té fabrice měli fakt všechno...i prasečák
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8232 Registrován: 4-2003 |
Raspi: Nic takového se u nás (tlakové nádoby, chem. aparáty, atd.) nedělá. Tak to je pak jiná, protože tady se překótováním asi fakt nic pokazit nedá . Ovšem jinde by z toho fakt byli těžce na větvi . Ty zahraniční subdodavatele bych moc neidealizoval. Ale vždyť to přeci nedělám. Jen jsem se subdodavatelům snažil nepomotat hlavu . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15233 Registrován: 5-2002 |
RŠ: Ovšem v čestině je základem správné buzerace při výuce umět větný rozbor, jehož významu stejně nerozumí 99 % populace. Tak zrovna ten větnej rozbor (samozřejmě bez pitvání rozdílů mezi přístavkem a doplňkem) mi přijde bejt z češtiny stokrát užitečnejší, než namemorovaný živočichopisy slavnejch literátů (pokud teda neaspiruju na celoživotní kariéru vymetače znalostních soutěží). Raspi: Jako čistokrevný strojní konstruktér a mimo jiné i kreslič výkresů tuto zásadu chybějící kóty zásadně porušuji No nás na tom prcali jako kdyby se kvůli tomu měl zbořit svět... Dovedu pochopit, že u něčeho typu osa (jízdního) kola je podstatný, jak je to dlouhý a kolik je tam vintu, přičemž to "maso" mezi nimi je celkem nepodstatný, ale už u něčeho typu rozpěrka jsou ty míry důležitý tak nějak všechny - kolik výchozího matroše upajznu, kolik má bejt míra mezi dosedacíma plochama a kolik z toho má čučet vintu (nebo matroše na roznejtování)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15234 Registrován: 5-2002 |
Raspi: No a když takhle stojím na stavbě a z Německa dodaný aparát má místo čtyřech nohou jenom tři s tím, že to prý taky unesou... ...a maj´ na to pozitivní referenci z nějakýho malýho městečka jménem Stauding. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8237 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:No nás na tom prcali jako kdyby se kvůli tomu měl zbořit svět... Hlavně, že jsem to o pár příspěvků výš vše vysvětloval . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7612 Registrován: 4-2003 |
kteří mají zcela jasno a znají komplexní odpověď na každou otázku. Třeba v oblasti úroků, že? Běžná populace potřebuje pochopit obecný princip úročení, nikoliv něco, co je třeba na VŠE předmětem zkoušky z finační a pojistné matematiky a co i běžný vysokoškolák vč. mě brzy zapomene, pokud to aktivně nepoužívá. Přepočítat třeba po bance svou hypotéku není až tak triviální, jak to na první pohled vypadá (osobní zkušenost), ale to běžná populace dělat nemusí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1303 Registrován: 6-2016 |
Raspi: My dva bychom si asi rozuměli. On je totiž rozdíl dělat dokumentaci v AUTOCADu / Inventoru pro sériovku v nějakém CNC héblu, nebo výkres pro kusovku, kterou dělá maník v zámečnické dílně vzor 1970. A povězme si upřímně - když maník v kusovce ví, kam ten jeho díl/sestava půjde, tak to udělá tak, že to buď pasuje tipťop, nebo udělá na správných místech správné vůle. Což CNC hébl, nakrmený praxí nepostiženým konstruktérem neudělá... Zato dodrží sebeblbější kótu na 0,05mm... Aby bylo úplně jasno - nikoho neobviňuju, protože jsem si sám párkrát "zadělal". Nejlepší průser byl tišťák pro prototyp (na pauzáku, výroba klasickou fotocestou a "domácím leptáním"). Ten pauzák jsem otočil rubem na líc a geniální zapojení mého kolegy trochu fungovalo i přes prohození mnoha kolektorů s emitory Za týden se na to přišlo a já měl festový přesčas! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6978 Registrován: 1-2007 |
neb se jako-snacha potýkala se simplexovou metodou. Bohužel jsem mohl jenom konstatovat, že tuším, oč jde, ale jinak jsem se to během školy 2x naučil ke zkoušce a 2x zapomněl (a možná to mám někde v poznámkách, pokud jsem je nevyhodil)... To jsem na tom podobně jen s tím rozdílem, že u mě od doby VŠ studia uplynulo o něco málo méně let (nebo spíše desetiletí). Ale princip je v tom, že mám minimalizovat/maximalizovat nějakou funkci více proměnných s tím, že pro ty proměnné mám určité omezující podminky. Tak zrovna ten větnej rozbor (samozřejmě bez pitvání rozdílů mezi přístavkem a doplňkem) mi přijde bejt z češtiny stokrát užitečnejší, než namemorovaný živočichopisy slavnejch literátů (pokud teda neaspiruju na celoživotní kariéru vymetače znalostních soutěží). Upřímně řečeno, pokud by člověk řekl, že Čapek napsal Epos o Gilgamešovi, tak by (byť by to byl sebelepší technik) asi působil trochu pro smích, ale souhlasím, že nic se nemá přehánět. On ten větný rozbor může člověku pomoci v tom, že pak snáze pochopí, kam dát čárku apod. Kamarádovi nedávno přišla sms od nějaké společnosti, která mu měla dovézt domů gauč ve stylu: "Pokud chcete doručit zásilku dnes do 20 hodin napište nám zprávu." Za slovem "dnes" chyběla čárka a on z toho byl nesvůj, že je zrovna mimo domov a oni mu chtějí doručit zásilku. Jinak ale musím konstatovat (též sám někdy udělám chybu, to přiznávám), že to, co někteří lidé dokáží vyplodit za pravopisné obludnosti, je fakt hnus. Namátkou třeba expert, který si na garáž napsal "věst", útichou mu může být, že aspoň to jedno písmenko trefil dobře. Omlouvám se, že jsem od železnice trochu odbočil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15238 Registrován: 5-2002 |
Bram: Hlavně, že jsem to o pár příspěvků výš vše vysvětloval To Ti neberu, akorát mi pořád nějak není jasný, k čemu mi to bude jako elektrikářovi... Chápal bych, kdyby nás dusili na štábní kultuře schémat (nakreslit je tak, aby byly přehledný a srozumitelný), ale oměřovat šuplérou kolík do ŠR konektoru a dělat z toho výkres, to mi fakt přišlo trochu samoúčelný (v životě jsem ty ŠRka pokaždé buď pájel, nebo spojoval/rozpojoval)... Mouka: Ale princip je v tom, že mám minimalizovat/maximalizovat nějakou funkci více proměnných s tím, že pro ty proměnné mám určité omezující podmínky. No to je přesně to, co si ještě pamatuju - ale už si nepamatuju, jak se to dělá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1913 Registrován: 8-2005 |
honzaklonfar: Přesně tak. Akorát když v té kusovce je maník, který nedostatek inteligence dohání hladinou alkoholu.... Hajnej: Nakonec to tehdy bylo české zastoupení německé firmy, která si to necávala vyrábět někde v levných krajinách. Ale na prospektu bylo ono všespásné "GéembéHá" a ISO9001, což jak víme je více jak bible. No nás na tom prcali jako kdyby se kvůli tomu měl zbořit svět... A teď si představ, že ti učitel na průmce vrátí výkres k překreslení. Dnes v CADu to je v pohodě, ale v dobách pauzáku a žiletky....
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5235 Registrován: 9-2011 |
dělá nejvíc problémů slovní úlohy a v tom pochopení psanýho textu Jojo. "Úlohu Houslové trio hraje skladbu osm minut. Jak dlouho by stejnou skladbu hrál smyčcový kvartet? označilo za nepřímou úměrnost 30 procent žáků." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6983 Registrován: 1-2007 |
"Úlohu Houslové trio hraje skladbu osm minut. Jak dlouho by stejnou skladbu hrál smyčcový kvartet? označilo za nepřímou úměrnost 30 procent žáků." Jedna žena donosí dítě za 9 měsíců. Pokud otěhotní 9 žen, bude dítě za 1 měsíc |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5219 Registrován: 5-2002 |
Mouka: "Jedna žena donosí dítě za 9 měsíců. Pokud otěhotní 9 žen, bude dítě za 1 měsíc." To je normální manažerské uvažování, co vám na tom přijde divného? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 12-2017 |
Ahoj, nevíte prosím, kdo podle aktuální legislativy může obsluhovat železniční přejezd typu „Přejezdy zabezpečené mechanickým PZZ (PZM)“, případně podle jakých pravidel se projetí přes přejezd řídí? Chceme koupit dům, kde je cesta oddělena tímto mechanickým přejezdem (P4463, viz foto), jinak se k domu v podstatě přímo dostat nedá. Minulá majitelka měla „závorářské zkoušky“ a přejezd obsluhovala sama, je to však již dávno a podle toho co jsem slyšel, můžou dnes obsluhovat jen zaměstnanci ČD. Díky moc za jakoukoliv radu! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3561 Registrován: 3-2010 |
No, zaměstnanci ČD ten přejezd určitě obsluhovat nebudou, leda zaměstnanci SŽDC. Nejlepší by bylo zeptat se přímo tam, kam ten přejezd "spádově" patří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6984 Registrován: 1-2007 |
To je normální manažerské uvažování, co vám na tom přijde divného? Tohle je normální mateřské uvažování? V tom případě (bez urážky) mi přijde, že mateřství je diagnóza. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2553 Registrován: 1-2006 |
je načase navštívit očaře |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 651 Registrován: 1-2013 |
Jesenius119: tento přejezd je v uzavřené poloze, jeho otevření je záležitostí SŽDC. Domnívám se, že nejlepší by bylo, kdybyste se obrátil na přednostu Provozního obvodu Hradec Králové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7983 Registrován: 5-2002 |
ad Jesenius 119: když se podívám na mapy, tak se mi jeví, že přejezd již hodně dlouho nebyl automobily využíván a jezdilo se po polní cestě přímo k silnici I/35: https://mapy.cz/s/2fNnS Ve staničním řádu se k přejezdu P4463 v km 50,597 píše: polní cesta; PZM 2U; trvale uzavřeny; na požádání TO Stará Paka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3399 Registrován: 11-2008 |
Jeden takovýto přejezd byl "modernizován" na jiné trati v rámci zavedení DOZ na této trati. Byl zapojen přes EZ do traťového zabezpečovacího zařízení. Způsob jeho otvírání je docela zajímavý. Pokud ho někdo chce otevřít, tak podle "glejtu", který na to byl vydán ( docela obsáhlý ) se to provede následovně. Popíšu to velice stručně: Pověřená osoba, kterou je starosta obce, v jejímž katastru přejezd leží, 48 hodin předem požádá telefonicky výpravčího stanice, ze které se ovládá DOZ, o termín otevření přejezdu. Výpravčí poté zpraví pracovníka nehodového dozoru příslušného provozního obvodu a ten pak služebním autem doveze staničního dozorce k tomuto přejezdu. Přílohou uvedeného "glejtu" je i mapa s vyznačenou trasou, kterou se k přejezdu dojede. Poté výpravčí uvolní EZ, a staniční dozorce vyjme klíč, kterým si odemkne závory a ty ručně klikou zvedne. Pro uzavření je postup opačný. Přejezd uzamkne, klíč vloží do EZ a telefonicky namelduje výpravčímu DOZ "kouzelnou formulku", kterou tuto šaškárnu ukončí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15240 Registrován: 5-2002 |
Vxy: Způsob jeho otvírání je docela zajímavý. Dříve existoval i způsob jednodušší - prostě byla proškolena osoba na přejíždění přímo zainteresovaná, takže se relativně neformálně domluvila, byl uvolněn EZ, přejela a zase za sebou zamkla. Docela to fungivalo, ale pak se našel jeden, kterej na včasné zamčení dlabal, a vznikly problémy (muselo se zpravovat a tak). No tak holt vznikla tahle pakárna, no. Není to první případ, kdy to jeden pitomec posere všem ostatním... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6466 Registrován: 8-2012 |
Způsob jednodušší (klíč v EZ a proškolená p. Luková ) může fungovat i nadále. Jenže ono to zřejmě MUSÍ u státu fungovat tak (48 hodin předem telefonicky, ještěže na to není tiskopis "přihláška přejetí"), aby železnice nasrala co nejvíc lidí v jejím okolí a pak mohla brečet, jak se jí ubližuje...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 3-2007 |
Jesenie, jestli je to dům na obrázku, tak bych radil ho nekupovat. Příjezdová cesta dost nanic (a bůhví kdo ji vlastní), dům je sice v nějakém sadu, ale všude kolem jsou pole, kde ti 8x ročně bude jezdit óóóbrovskej traktor a stříkat aerosolovej herbicid primárně na řepku, sekundárně na tebe. Voda díky tomu taktéž nepitná... I když to zvenku vypadá jako příroda, není to příroda. Pokud jsi to nedostal nebo nezdědil, ale máš možnost si vybrat, ještě to rozmysli. Pokud je to srdeční záležitost, tak leda koupit k tomu i 1-2 hektary okolního pole, soudruhy zemědělce poslat do řiti a udělat si tam louku s mezí okolo. Konec offtopicu, jen předávám draze získané zkušenosti. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3726 Registrován: 4-2009 |
Já bych byl u toho domu též trochu nervózní z okolního terénu. Viz výškopis: http://ags.cuzk.cz/dmr/?extent=-658001.9148,-1021885.0262,-657521 .8538,-1021632.9942,5514 Ta pole se sváží k dolíku s domem (a rybníčkem). V případě přívalového deště barákem projde voda s bahnem. A pokud se ucpe propustek pod tratí, tak máte z baráku nechtěný bazén A přívalových dešťů bude přibývat. Po Pikeheadově poznámce k příjezdové cestě jsem se ještě podíval na majitele té polní cestu, jak ji tu zmiňoval Petr Šimral. Kromě SŽDC (kousek za přejezdem) a Zemědělského družstva Podchlumí Dobrá Voda je to dalších 24 lidí Zaujala mne například čtveřice, z níž se 3 dámy jmenujou Hana, Dana a Jana Jedna si postaví hlavu a domů se nedostanete.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3578 Registrován: 3-2007 |
Cesta mě taky napadla, ale byl jsem línej jí hledat v KN, Němec má samozřejmě pravdu. Lesní cesta s 24 vlastníkama znamená, že není šance jí vykoupit (ze 24 lidí budou 2-3 blázni a 1-2 mrtvoly s neuzavřeným dědictvím) a v praxi to znamená, že se o ní budete starat sám, zejména pokud jste jediný, kdo po ní chce jezdit osobním autem. Na druhou stranu katastrální bordel a podobný binec ve vlastnictví komunikací se vyskytuje skoro všude a lidi to taky nějak dávaj. Ale zase - pokud bych dobrovolně nemusel, nešel bych do toho. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3562 Registrován: 3-2010 |
I polní cesta jest "věcné břemeno", takže i kdyby se ty dámy posr.aly, musí umožnit její použití... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4966 Registrován: 11-2007 |
Jirkaxxxl: Polní cesta přes cizí pozemky zdaleka nemusí být věcným břemenem a nebo služebností. Předpokladem toho je totiž buď a) zákon, nebo b) smlouva, nebo c) vydržení. A pokud zde není pravomocný rozsudek soudu, tak je věc vždy nejistá. Či si snad myslíte, že si lze právo "vyjezdit" svémocí? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3580 Registrován: 3-2007 |
Nemovitost s přístupovou cestou v cizím vlastnictví a bez věcného břemene například nelze ani rekonstruovat - nedostanete na to stavební povolení, protože oficiálně nemáte přístupovou cestu k pozemku. Argument, že tam cesta vede a "dycky se tudyma jezdilo", na stavební úřad nezabírá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4630 Registrován: 3-2004 |
takže i kdyby se ty dámy posr.aly, musí umožnit její použití... Ovšem NOZ taky říká, že to nemusí být zadarmo, že... Pokud majitel cesty musí "strpět" používání, náleží mu náhrada. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 3-2012 |
Ahoj, kde jezdí 842, co minulý GVD jezdily ČB - Nové Údolí? Byly nějaké přesuny? |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5221 Registrován: 5-2002 |
Já vím, že DC pohony už nejsou moc in, ale měl bych dotaz pro znalce na téma EDB. Možná ani ne tak dotaz, spíš konstatování jak to bylo / je a třeba někdo bude mít informace, jestli to má nějaké konkrétní důvody. Přístupy k EDB : a) EDB je fuj, všechno brzdíme špalkama. Typický příklad : u tramvají USA až do 30. let, u dráhy skoro všichni až do nedávna až na výjimky typu příměstské jednotky. b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky. Při odpojení jednoho trakčáku EDB nemůže fungovat a proto ji na kontroléru nejde navolit. Příklad : prakticky všechny dvounápravové tramvaje už od Křižíka. c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera (má vypínatelné motory a EDB jde i s jedním), nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr. d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení. e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky. Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15250 Registrován: 5-2002 |
Jenki: EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky. Pokud se pod "panťáky" skrývá řada 460, tak budiž, ale třeba u Krakena už bylo plynulé vystřídání doplňkovou brzdou. Rovněž Peršinky a Esa brzdí až někam pod 20 km/h a jediné, co se stane pak, je bloknutí kotevních měničů (které jakoby vykracují odporník), protože vlivem poklesu napětí na kotvách by malý náboj komutačních kondů nezaručoval úspěšnou komutaci. Reko posunky s EDB (všelijaké ty 741.7 a spol.) brzdí EDB do pár km/h, že už zuby v převodvce nejen slyšíš, ale i cítíš (asi jako když sedačková lanovka jede plíživou rychlostí a Ty visíš zrovna v okolí podpěry). Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě. Nevím, oč se domnívá Tvoje domněnka ohledně existence tohoto názoru...? Kupříkladu řada 150/350 má měničem regulované buzení z odbočky odporníku. Z novějších třeba Kyklop po rekonstrukci. Spíš se nabízí otázka, co se v tomto případě myslí tím cizím buzením - jestli napájení z cizího zdroje nebo prostě fakt, že když je buzení jakkoliv regulované, tak se už nedá považovat za sériové ani derivační. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11610 Registrován: 3-2007 |
Jenki: " Přístupy k EDB : a) EDB je fuj, všechno brzdíme špalkama. Typický příklad : u tramvají USA až do 30. let, u dráhy skoro všichni až do nedávna až na výjimky typu příměstské jednotky. b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky. Při odpojení jednoho trakčáku EDB nemůže fungovat a proto ji na kontroléru nejde navolit. Příklad : prakticky všechny dvounápravové tramvaje už od Křižíka. c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera (má vypínatelné motory a EDB jde i s jedním), nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr. d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení. e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky. Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě." Popíšu doufám podrobněji večer, zatím e) - důvod ten, že je složité vykracovat brzdový odporník - to měly až reko 150. Cizí buzení - při buzení TM v brzdě vlastním remanentním magnetismem potřebuju, aby nějaký zbyl, neměnit směr proudu ve statoru, aby masa železa pěkně držela zmagnetována. No a (nejen) na x63 se mění tok proudu (reverzace směru, ale i EDB) právě ve statoru. A remanentní je hlavně konstruktéry považováno za méně spolehlivé. Edit : Koukám Hajnej si už ani nedovede představit remanentní brzdění (Jo, Křižík..) a točí se na definici cizího buzení (viz ta 150, kde se to stejně na začátku přibudilo z baterky - výběr maxima třema diodama před pulzákem). Malé zmatení pojmů - Jenki to myslí jinak : Vlastní "na remanenci" a cizí. Jasně, výhoda remanentního je zas v rychlosti přepnutí J-B a jednoduchosti zapojení. To píšu ve švunku, možná jsem tam nasekal boty, později večer s domu doplním, co budu moct a dáme to nějak dohromady, zajímavá problematika. Jo.. brzdění "na jeden trakčák" - tak na dráze to funguje tak, že je záskoková brzda pneumatická, takže buď elektrika, nebo vzduch na celé mašině, ty nápravy, kde jde EDB+ vzduch, by byly přebržděny, tohle odstranila až moderní elektronika, indivindi skluzovka a indivindi měnič pro každý motor. EDIT : Koukám H. rychle zeditoval Kua drát !!! (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15252 Registrován: 5-2002 |
ML: Koukám Hajnej si už ani nedovede představit remanentní brzdění Tak to koukáš blbě - jak myslíš, že brzdí Kyklop...? A samozřejmě, přesně jak píšeš, obnáší to přepínat reverzem kotvy místo buzení, což vede k větším vzdálenostem a tedy i větším rozměrům. tohle odstranila až moderní elektronika, indivindi skluzovka a indivindi měnič pro každý motor Ne tak docela, ještě bys musel někoho překecat na indivindi pneubrzdu, což se ne vždy povede (nebo jen napůl). Takže třeba 380 ne po nápravách, ale po podvozcích. |
Bobo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13801 Registrován: 5-2002 |
363 maj tm na vlnivý proud= stator z plechů? nebo tak nějak, takže remanence u mhd výkonů se tohle neřeší
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11612 Registrován: 3-2007 |
No, vlnivý proud není střídavý proud , je to úplně jinak |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 8-2017 |
Bobo - není pravda, i tam se drží nějaká remanence, a jsou s tím spíš problémy, než užitek (napálené přepojovače) - vyhořelé komponenty jako u 263, která nemá žádné mech. přepojovače, (při tažení opačným směrem) pokud vím, tak pro nabuzení remanentním mag. se vždy při jízdě třeba v před musí obvod přestavit pro směr vzad (a obráceně) a děje se to na straně buzení (příklad budiž šaliny s odporovou regulací T1,T2,T3....) (Příspěvek byl editován uživatelem Practicus.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5243 Registrován: 9-2011 |
b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky. Důvod veskrze praktický - stabilita. Sériově buzené dynamo je stroj velice nestálý, se silnou kladnou vazbou. Tj. když se proud vinou nějakého přechodového jevu trochu sníží, tak se dynamo okamžitě odbudí, čímž se ještě sníží proud, ještě se odbudí... Funguje to i opačně. Když je trakčáků více, tak se zapojují alespoň s vystřídaným buzením, tj. motor 1 budí motor 2 a naopak. c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera..., nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr. Tohle uřídit musel být celkem oříšek. Jinak historické trolejbusy (takové ty T400) měly motor kompaudní, který umí přecházet do brzdy pouhým přibuzením do derivačního buzení. d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení. Jak to brzdí i bez buzení? Remanencí? Trolejbusy moc neznám (nicméně výše píšeš, že 9Tr budí remanencí???). Lokomotivy s okřídleným šípem ze 70. let se nabudí z baterie a pak se budí z úbytku na odporníku, tj. tak nějak samy, avšak řízeně. Z troleje se "budí" akorát větráky, aby se ty motory neuvařily . e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky. Proč svatokrádež? Žbt (alespoň žbt 2, tam je na to použit původně rekuperační stykač) si odporník vykracuje. Jenže takový vykrázení je drba v soupravě, my jsme na 843 nakonec od vykracování upustili, prostě se podle rychlosti zvolí jeden stupeň a s ním to jde až do umření. Navíc při zabrzdění ze 100 do 30 se v EDB zmaří 90% energie, kvůli zbylejm 10% nemá význam si dělat násilí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15255 Registrován: 5-2002 |
Bobo: 363 maj tm na vlnivý proud= stator z plechů? nebo tak nějak, takže remanence Furt je tam tý remanence docela dost na to, aby při přechodu do jízdy dokázala odprásknout nulovou diodu i trakčák - proto taky se před přetočením B-J na chvíli cvrkne buzení, aby ji to otočilo na správnou stranu. |