| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Stavby v síti TEN-T » Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 01. 11. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 01. 11. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14797 Registrován: 5-2002 
|
KS: Za světem jsme díky tomu co se dodnes předvádí asi tak o 80-100 let pozadu. S velkou slávou se otevíraly koridory na 160, přitom se tak v USA jezdilo snad ještě někdy před první světovou. Jistěže, v Británii, ve Francii a asi i v Německu taky. Je to prostě dáno velikostí těch zemí, tam to jinak ani nejde. pokud lze o kus vedle postavit novou rychlejší a přímější trať, pokud možno i s lepšími sklonovými poměry To je v mnoha případech protimluv (viz Lupěné)... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 12-2007 |
Objektivně je tu podudržovaná infrastruktura A s tým niekto polemizoval? pokud lze o kus vedle postavit novou rychlejší a přímější trať, pokud možno i s lepšími sklonovými poměry. 1) Za súčasnej legislatívy? 2) Keď to zasponzorujete... Stále su to iba všeobecné keci. Malo sa urobiť, chýba, ... Ale aby sa člověk dozvedel, ktoráže nová trať sa po tej vojne mala postaviť a nepostavila sa (a hlavne za čo, keď ani na tie diaľnice nebolo; ono všeobecne nebolo na veľa vecí), tak to nie... Som zvedavý, ako sa budeme brániť našim deťom/vnukom, ktorí nám budú vytýkať, že sme im nechali podinvestovanú infraštruktúru a ešte k tomu krajinu v dlhových sračkách... Ale pravdu má Hroch, idem si obliecť tepláky ![[kiss]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kiss.gif "[kiss]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2500 Registrován: 3-2004 |
Ale aby sa člověk dozvedel, ktoráže nová trať sa po tej vojne mala postaviť a nepostavila sa (a hlavne za čo, keď ani na tie diaľnice nebolo... Tak nepostavila se prakticky žádná, proto si teď můžeme dovolit mudrovat nad tím, kterou DNES potřebujeme. Na dálnice "nebolo"? A po čem jedu z Prahy do Brna? ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 6-2016 |
Na dálnice "nebolo"? - Naozaj nebolo... Stavělo se to sakra dlouho: O obnově stavby dálnice Praha - Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso.[3] Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války.[2] Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) – byl již splněn a význam začaly získávat hlavně nové úseky dálnice D5. I přesto v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Brna až k Vyškovu. (wiki) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2501 Registrován: 3-2004 |
Stavělo se to sakra dlouho: 1967-1980 - 200km dálnice za 13 let (vč. navazující infrastruktury v Praze, radiála přes Pankrác a zejm. Nuselský most), to bych skoro i nerad připustil, že je to na socialistické hospodářství docela dobrý výsledek... Edit: a to jsem zapomněl, že k tomu bylo (mj.) dalších 18km zcela NOVÉ silnice I/3 (lidově zvaná "přípojka") Mirošovice-Benešov. Žádná přeložka pův. "vídeňské" silnice (dnes II/603). (Příspěvek byl editován uživatelem Dusanh.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1150 Registrován: 10-2007 |
1967-1980 - 200km dálnice za 13 let (vč. navazující infrastruktury v Praze, radiála přes Pankrác a zejm. Nuselský most), to bych skoro i nerad připustil, že je to na socialistické hospodářství docela dobrý výsledek... To je takové Ťokovské počítání. Samozřejmě je nutné zahrnout, že velká část prací byla provedena před/během/těsně po válce. Podobná situace je u D43. Mají to z 50 % hotové a nejsou schopni stavbu dostavět Byť nijak nechci snižovat, že aspoň tenkrát v 60. letech něco dělali.. Naopak velmi slušný výkon je to, co se dnes odvedlo na rekonstrukci D1 mezi Prahou a Vyškovem, podobně na D2.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 8-2012 |
Takoví "silničáři" se zase tak moc nespokojili a přidávají Samozřejmě že je potřeba dokončit nejprve základní silniční (dálniční) síť (už jen z kapacitních důvodů) a pak je možné si vymýšlet nadstandard. Když šla po 1989 s objemem výkonů Dráha prudce dolů (protože si myslela, že na ní socík zůstane zachován), tak ani nebyl důvod výrazně investovat do rozvoje - to bylo zcela logické a oprávněné rozhodování. No a ani dnes nejsou vyřešeny základní kapacitní problémy železniční sítě (uzel Brno, výjezdy z Prahy, přechody s Německem, UCho, VoChoc, Kolín-Lysá), ale už se na nich aspoň začíná pracovat (za současného pořvávání některých tzv. "železničních fanoušků", že těch vlaků jezdí moc a měly by se omezit - ovšemže ty nesprávné bez průkazek). Jenže šotoušská odtrženost od reality přetrvává a zbožštělá VRTka je toho vnějším projevem...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1151 Registrován: 10-2007 |
Jenže šotoušská odtrženost od reality přetrvává a zbožštělá VRTka je toho vnějším projevem... Jak se asi vyjadřovali místní lidé, když se na konci 30. let stavěla D43 s návrhovou rychlostí 160 km/h... |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3437 Registrován: 3-2007 |
Tak pokud příslušní "místní lidé" byli Němci věřící Hitlerovi, tak byli jistě tímto vizionářstvím nadšeni. A všichni ostatní asi starosti jinačího charakteru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1152 Registrován: 10-2007 |
Tak pokud příslušní "místní lidé" byli Němci věřící Hitlerovi, tak byli jistě tímto vizionářstvím nadšeni. A všichni ostatní asi starosti jinačího charakteru. Nebavím se o politice.. Ono se místní přístup hezky ukázal po válce, kdy byla návrhová rychlost D1 snížena ze 160 km/h na 120 km/h... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2502 Registrován: 3-2004 |
Samozřejmě je nutné zahrnout, že velká část prací byla provedena před/během/těsně po válce. Asi tak na prvních 20km trasy. Jediný velký most, který byl využit je Šmejkalka, ostatní byly opuštěny/přestavěny... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1153 Registrován: 10-2007 |
Asi tak na prvních 20km trasy. Jediný velký most, který byl využit je Šmejkalka, ostatní byly opuštěny/přestavěny... To už je řekněme akadamická diskuze, ale pokud se podíváte na celých rozestavěných 90 km, tak toho bylo použito velmi mnoho.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2503 Registrován: 3-2004 |
No a ani dnes nejsou vyřešeny základní kapacitní problémy železniční sítě (uzel Brno, výjezdy z Prahy, přechody s Německem, UCho, VoChoc, Kolín-Lysá), ale už se na nich aspoň začíná pracovat Teda že zrovna ty napíšeš takto pozitivně znějící příspěvek k tématu, o kterém se ví, že je to všechno pěkně ve srač.... ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2504 Registrován: 3-2004 |
tak toho bylo použito velmi mnoho Jen u Mirošovic se ty hotové zemní práce asi dva roky dodělávaly za pomoci bagrů a trhavin... A podobně to vypadalo jinde. SAMOZŘEJMĚ, že byly na těch cca 90km provedeny URČITÉ přípravné práce, ale rozhodně nikde nebyla připravená zemní pláň na pokládku konstrukčních vrstev. Navíc třeba okolo Želivky byla trasa přeložena jinam, takže veškeré přípravné práce (a i ty mosty) byly rázem odepsány. Každopádně je vidět, že socík prostě na dráhu z vysoka nakašlal, v porovnání se silnicí se neudělalo prakticky nic, naopak dráha degradovala a mlela z podstaty. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3438 Registrován: 3-2007 |
Martyss: Ono "koncem 30. let" tu politiku nejde z reality jednoduše vypreparovat, dokonce i ty dálnice byly součástí Hitlerovy propagandy (potřeba jich tehdy až taková nebyla). A pro zodpovězení otázky v užším smyslu percepce rychlosti je třeba vědět, jakými rychlostmi se po říšských dálnicích koncem 30. let jezdilo (tipoval bych, že lehce nad stovku to nemusela být výjímečná rychlost), v roce 1938 dokonce Wiki cituje rychlostní rekord 432 km/h dosažený právě na dálnici. Další širší kontext byl, že vlaky v Německu jezdily taky kolem 200 km/h. Takže to "pochopitelné" celkem být i mohlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1154 Registrován: 10-2007 |
SAMOZŘEJMĚ, že byly na těch cca 90km provedeny URČITÉ přípravné práce, ale rozhodně nikde nebyla připravená zemní pláň na pokládku konstrukčních vrstev. To asi těžko mohla být, když to tam bylo skoro 20 let opuštěné.....prostě nějaká nezanedbatelná část byla hotová a zbytek se musel dodělat.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 14797: Takže jenom protože jsme úplně normální evropská země střední velikosti tak to budeme ignorovat a tvářit se že to není třeba. Ani když měla první republika z jednoho konce na druhý přes 1000km, tak se ani přímé úseky nepřestavěly.minimálně 160 mohlo být z Devínské Nové Vsi do Kútú, z Břeclavi do Brna a z Chocně do Prahy, už tehdy. Eventuálně se na tuto rychlost mělo myslet při projektování nové dráhy přes vysočinu, což byla ale akce kvůli válce a odstoupení Č.T. Německu. Píši pokud možno, lepšími sklonovými poměry, dostali bychom se do debaty, zase, co je nová trať a co přeložka, do toho se mi nechce, s využitím tunelů to ale možné je. Dusanh: Po válce se začalo velmi rychle s výstavbou, stoplo se to zase ve 48.-49. roce, protože dálnice jsou buržoázní nepotřebná věc. Mosty byly opuštěny/předělány protože Želivka, s tou nikdo nepočítal, je to vodárenská nádrž, takže omezení, tomu betonu trvalé zatopení také nedělá dobře, takže se na to vykašlali. Ale kdyby se stavba znova nestopla, tak by byla dálnice v dané trase v provozu, stejně tak by s vysokou pravděpodobností vedla dálnice i hlavní trať na Slovensko středem republiky, přes Zlín. Po válce se z toho postavilo možná tak, no od oka 150km, jakožto poslední pořádná nová trať, která ale také dodnes nese dědictví svého uspěchaného projektování a omezených rozpočtů, malé oblouky, neochota stavět tunely a mosty, estakády. Existoval kus kde se začalo s pokládkou koberce jednoho pruhu, pak tam zůstal i stroj na betonování, je to na nějakých českých dálnicích, nebo které stránce.Je z toho i fotka, byl to myslím odstavný pruh ve směru z Brna do Prahy. T_._H_.: Ano je třeba vyřešit kapacitní problémy, ale také zajistit aby se do uzlů zbytečně nevjíždělo, třeba Baťa navrhoval severní obchvat Brna, někde z Kuřimi, pak asi tunel, most nad Svitavou, pak asi na Vláru a buď na Slovensko tudy, nebo nová trať ze Zlína nahoru, na druhé straně ze Světlé n/S kolem dolního pacifiku a od jihu do Prahy. honzaklonfar: Nezapomeňte na to že se stavělo kolem Brna kolem chybných prvorepublikových úvah, o tom že bude postavena dálnice na sever a na jih, někdy určitě, museli vědět a přesto se zvolilo křížení s připraveným tělesem Hitlerovy dálnice takové, že se nedá vybudovat klasická křižovatka, jestli vůbec, což ušetřilo asi jen 1000m koberce. Samotné velké prodlení vedlo k poškození těles a dalších staveb. Tratovak: To je konstatování faktu s poukázáním na viníka kterého jsem tam stanovil tamtéž. Pokud budete chtít, tak to uděláte. ale to se tu nenosí, mimochodem pro to neumí třeba nikdo nadchnout místní obyvatelstvo, takže krom zelených tu budou naštvaní i místní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6025 Registrován: 8-2012 |
třeba Baťa navrhoval severní obchvat Brna ... který by vedl do Zlína, že. A kam dál, do valašských prdelí a na Slovensko tím nejhorším možným terénem? IMHO je nejvyšší čas přestat furt řešit Baťovy vize "odkudkoli ke mně" bez ohledu na smysluplnost trasování ("Baťova dálnice" míjí Prahu v uctivé vzdálenosti po trase Rokycany - Příbram - Benešov, ale samozřejmě je obchvatem Zlína). Ostatně takových návrhů má každý -náctiletý šotoušek plné šuple (a nezbývá než doufat, že je průběžně nahradí pornočasopisy).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2100 Registrován: 9-2009 |
Kouká teď někdo na Moravce? Samozřejmě pokud by se stejně jako D8 stavěla jakákoliv VRT, tak to raději nic. Doufám, že to Pošvářová dotáhne k těm trestním oznámením. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 8-2017 |
T_._H_.: A ze Zlína buď nahoru kolem váhu, nebo pomocí několika spojek středem Slovenska dál na východ až na Podkarpatskou Rus, tehdy to snad i mělo nějaký kilometrický smysl proti verzi s jízdou přes Bratislavu, jaký byl stav tratě vrchem přes Ostravu nevím, ale hádám že nic moc. Teď se na tu mapu dívám, dráha neměla jít Zlínem, to byl jiný jeho projekt, ale Brno - Slavkov, Trenčín, Bánovce, Bánská Bystrica, Brezno, Červená Skala, Margecany, Michalovce Užhorod. Takto to spíš vypadá na využití Vláry a Já jenomže zajíždění do některých uzlů nemusí být tak úplně nutné z pohledu nákladní dopravy. V textu k tomu je psáno i to že velká část drah je již vybudována, což je samozřejmě mírně zavádějící, protože stav ve kterém byly by velké přeložky vyžadoval. Dneska se zase musí nutně stavět všechno přes Prahu, Ani Berlín nemá tolik radiálně vybíhajících dálnic a ani v takové blízkosti k městu, jako je tomu u Prahy. To skoro vypadá jakoby se to stavělo pod heslem "Z každého kraje přímá cesta do matičky Prahy tu je." A tomu se tak nějak podřizuje vše. Přitom by větší smysl snad dávalo udělat první alternativu k D1, tedy D35 a nad tím ještě něco ve směru Mělník - MB - Hradec, nebo alespoň pitomou východní část D0, nebo Kbelskou předělat na dálnici o 6 pruzích, pokud by nestačila. Co s týče možnosti Prahu objet, bez ǘratě vlakem, a k tomu ještě pod drátem (ó ten luxus) tak to vypadá ještě hůř. Což mne tedy vede k otázce, jestli se už začalo s něčím na místě Vršovického seřaďovacího nádraží. Je totiž otázka jestli se má zahustit síť městských linek, nebo ne. Pokud ano, jak se to bude/nebude hádat s nákladní dopravou od Berouna a Benešova ve směru na Ústí, eventuálně na Ostravu. (byť se tam dá i spodem, ale to asi není preferovaná varianta) Ad. pornočasopisy, je rok 2017, ne 1997, dneska to frčí on-line. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6027 Registrován: 8-2012 |
ze Zlína buď nahoru kolem váhu Ze Zlína nahoru žádný Váh neteče, nepletete si ho s Dřevnicí? Brno - Slavkov, Trenčín, Bánovce, Bánská Bystrica, Brezno, Červená Skala, Margecany, Michalovce Užhorod. Takto to spíš vypadá na využití Vláry Ale vždyť dostavby tratí Veselí n.M. - Nové Mesto n.V., Handlová - Horná Štubňa, Červená Skala - Margecany či Bánovce - Užhorod nebyly žádný Baťův projekt, ty definoval už zákon 235/1920 Sb. z. a n. z 30. března 1920, stavby těch tratí taky postupně začaly... Dneska se zase musí nutně stavět všechno přes Prahu Samozřejmě že v prvopočátcích se dálniční síť stavěla "všechno na Prahu", když hlavní dopravní toky byly na Prahu... nebo snad byly na Zlín? Jaký smysl má začít dálnicí Mělník - Mladá Boleslav?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2505 Registrován: 3-2004 |
Jaký smysl má začít dálnicí Mělník - Mladá Boleslav? No přece nahrazení Mšenky! ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 8-2017 |
T_._H_.: Je to z jeho slavné knížky. Pokud to jenom okopíroval a zjednodušil, vydal za své, tak se pak omlouvám za to že mu to přisuzuji, knížku navíc fyzicky nemám, a na internetu už taky není, jenom pár map v menším rozlišení, ale byla tam ještě jedna, s hotovými a nehotovými úseky. Něco na Slovensku z toho ale hotové, jak se mi zdá, není. Náhodou k tomu zákonu mapa asi není, že? Ne opravdu si ty toky nepletu, dokonce je rozestavená, no spíš opuštěná stavba, trať z Vizovic nahoru, měla se napojovat na existující trať u Valašské Polanky, potom na Slovensko do Púchova a jsme tam kde jsem říkal. S tím všechno na Prahu to myslím tak, že s tím co nemá začátek v Praze je to z hlediska výstavby poněkud horší. K čemu by byla tato Dálnice, respektive, by možná stačila i velmi dobrá jednička? Třeba k tomu že by odvedla část tranzitu od Prahy a mohla odebrat i dopravu od Liberce směřující na Hradec? |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2540 Registrován: 7-2008 |
Přestavba již za první republiky značně vytížené tratě Praha - Česká Třebová až na rychlost 150 km/h byla na konci třicátých let samozřejmě zahájena, bohužel kvůli následným událostem (díky pánovi s tím směšným knírkem) se víc než zahájení nestihlo, postupně se vše zastavilo, stejně jako vývoj proudnicových parních mašin a motorových jednotek pro tuto rychlost. Pokračováno v tom bylo po válce,v padesátých letech, žel priority se postupně změnily. Stavba jako celek nebyla ani dokončena. A to už v roce 1926 zkoušely ČSD svařování kolejnic (ve vinohradském tunelu) - kolejnicové pásy dl.45m byly svařeny v délce 600m.Těžký svršek soustavy "T" pro nápravovou hmotnost 25t a rychlost až 150 km/h, s kolejnicemi o hmotnosti 49,7 kg/m zavedly ČSD už v roce 1929. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 8-2017 |
Simba: Díky, nemáte k tomu něco kde se to dá najít? (Pokud možno on-line) Trochu mne zaráží že se po válce v době kdy se všechno hnalo na nákladní dopravu nešlo do únosnosti 25t/náprava, ale dodnes se tu babráme s 22.5t/náprava. O stopnutém vývoji vozidel jsem už slyšel, ale toto je pro mne novinka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6031 Registrován: 8-2012 |
k tomu zákonu mapa asi není V tom zákoně je §1 obsahující výčet *), potřebujete to překreslit do mapy? dokonce je rozestavená, no spíš opuštěná stavba, trať z Vizovic nahoru, měla se napojovat na existující trať ...čili Československá republika tam už dávno předtím postavila logičtější spojení širokým údolím podél Senice do Lyského průsmyku 455 m.n.m. (Vsetín - Horní Lideč - Brumov-Bylnice na Vláře v roce 1928, Horní Lideč - Púchov 1937), zatímco nesmyslnost trasování kopanicema podle Dřevnice (500 m.n.m. v Pozděchově) nedokázal překonat ani zbožštělý Baťa se "slavnou knihou"... *) pokud si nejste schopen vygooglit ani ten: 1. Handlová-Horní Štubňa, 2. Červená Skála-Margecani, 3. Slivnická Nová Ves-Trebišov, 4. Užhorod-Munkačevo, 5. Munkačevo-Bilki-Huszt, 6. Vsetín-Bilnice-Brumov, 7. Veselí nad Moravou-Nové Město, 8. Krupina-Zvoleň, 9. Jablonica-Plavecký Svatý Mikuláš, 10. Myjava-Brezová, 11. spojku u Žabokrek, 12. Podolinec-Orlov, 13. Tvrdošín-Polhora, 14. Karvín-Trličko-Těšín, 15. dráhu sprostředkující výhodné spojení se severním Slovenskem.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11213 Registrován: 3-2007 |
Ad "zbožštělý Baťa" : On byl skutečně tvrdý pragmatik a dneska bychom řekli lobbista : Chtěl přimět československý stát, aby pod praporem "rozvoje" a "boje proti nezaměstnanosti" postavil především to (silnic, železnice, letiště..) , co vyhovovalo jemu a jeho obchodním záměrům. Takže ono přehnaná glorifikace není na místě. Byl to holt chytrej chlap. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6032 Registrován: 8-2012 |
co vyhovovalo jemu a jeho obchodním záměrům No přesně - dálnice "náhodou" přes Zlín, hlavní železniční tah "náhodou" přes Zlín... já bych si dokonce dovolil jeho "Budujeme stát..." přirovnat k jinému vizionářství "O čem sním..." (to až najdou za padesát let šotoušci, to taky bude "Bureš navrhoval", "Bureš plánoval" ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3440 Registrován: 3-2007 |
Tak to je možná až moc daleko, Baťa sem byl schopný přinést průmyslový koncept z Ameriky a v naprosto zapadlých prdelákovech moravských a slovenských ho úspěšně adaptoval. A už tehdy vybudoval jak globálně fungující firmu, tak neuvěřitelný ekosystém dodavatelů... Čtyř desetiletí z jeho nápadů a kultury (vzdělanost, disciplína, pracovitost...) Slovácko žilo, a to vpodsatě výběhem... Bureš asi taky nebude úplně blbej, ale proti Baťovi to fakt srovnání nesnese... To je o 3 ligy jinde... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11216 Registrován: 3-2007 |
>v naprosto zapadlých prdelákovech moravských a slovenských ho úspěšně adaptoval. Zcela záměrně, neb tam byla pracovní síla za babku. Čili nikoli zásluha, ale pouhá kalkulace. >ekosystém No v dvacátých a třicátých, kdy se fungovalo na Zlínsku samozásobitelsky a "na dříví", to jaksi není zásluha. Bureš je chytrej chlap..akorát že Baťa budoval za svý a Bureš ze státních dotací a zneužíváním čehokoli, na co dosáhne. Takže jeden přispíval k růstu HDP, druhej naopak. Skoro "žádnej rozdíl". Bych blil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 1-2014 |
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3819854 Že by se vzpomnělo na 2 etapu rozvoje Zlínky? https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6662-Co-prinesla-konferenc e-o-dopravnim-planovani-na-zeleznici-v-Luhacovicich/ Na podobné téma vystoupil Pavel Botek, náměstek hejtmana Zlínského kraje pro dopravu. Regionální doprava jde „od pěti k nule“, a tak se probouzejí revoluční myšlenky. K už zmíněným projektům přidal výstavbu trati Vizovice – Valašská Polanka (na trati Vsetín – Horní Lideč), která se spolu s navazující tratí do Zlína a Otrokovic stane novou osou kraje. Ze tří možností vyhrála „modrá“, tedy nejrychlejší trasa. Realizace se plánuje na období 2030 – 2040. (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.) |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2543 Registrován: 7-2008 |
K.S.: Po druhé světové válce se hojně používaly obě soustavy svršku - "A" i "T". Vše o soustavě "T" najdete v knížce Stanislava Zavadila - "Železniční svršek soustavy T československých státních drah". ÚTKD (kde ji např.mají) je ale z důvodu stěhování ze Žižkova do Kralup od 7.9.2017 uzavřena. O železničním svršku a všeho vůkol se dočtete třeba zde. Miniseriál má osm dílů v pěti částech |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7950 Registrován: 4-2003 |
Simba:Těžký svršek soustavy "T" pro nápravovou hmotnost 25t a rychlost až 150 km/h, s kolejnicemi o hmotnosti 49,7 kg/m zavedly ČSD už v roce 1929. Ovšem svršek T (s rozponovými podkladnicemi všech druhů) byl pro rychlost větší než 100 km/h a zatížené tratě nevhodný - vyžadoval neustálou a hlavně pracnou údržbu, přičemž nastavené hodnoty rozchodu se stejně zanedlouho změnily. Zajímavé bylo hlavně vymetání všech možných i nemožných slepých uliček s betonovými pražci v kombinaci s rozponovými podkladnicemi v šedesátých letech. To člověk žasne, co se vše podařilo vymyslet ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . Naštěstí se přešlo (horko těžko a velmi neochotně) na svršek S49. Bohužel ve větší až míře o půl století později, než by bylo žádoucí ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3443 Registrován: 3-2007 |
Bram: Tyto slepé uličky historie ČSD mě fascinují. V 60.-70. letech nebylo ČSD ani zdaleka na technické úrovni německé dráhy v roce 1930. Co takhle někde splašit jejich technické normy a nepouštět se samostatně do nějakých větších akcí? S49 je dle Wiki standard z roku 1922... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14801 Registrován: 5-2002
|
Bram: Zajímavé bylo hlavně vymetání všech možných i nemožných slepých uliček s betonovými pražci v kombinaci s rozponovými podkladnicemi v šedesátých letech. To člověk žasne, co se vše podařilo vymyslet Důvod mohl být prostý: počáteční (ne)přesnost výroby betonových pražců. Kromě dilatace betonu při vyzrávání má vliv i dodržení sklonu plochy pro podkladnici, která přes úklon kolejnice ovlivňuje rozchod docela dost. Takže se obávám, že to nebyla slepá ulička z rozmaru, ale z nutnosti. P.S. Nějaké problémy tohoto druhu zjevně být musely, když to mého prvního pana šéfa vedlo až ke zformulování výroku "Elektronické součástky, ploché střechy a žebrové podkladnice sahají až na dno sil reálného socialismu"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 6-2009 |
 K.S.:"Josef_sandr: Jediné opodstatnění může být menší odpor obyvatelstva, ale to je asi tak vše. Jinak se snad vyplatí některé staré tratě nahradit zcela novými a tyto staré zrušit. Není důvod k tomu aby se udržovali pomalí hadi, pokud lze o kus vedle postavit novou rychlejší a přímější trať, pokud možno i s lepšími sklonovými poměry. Druhé opodstatnění je že se jedná o místo tak významné a s tak dobrými podmínkami pro vedení tratě, že to jinak ani nelze. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7957 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Takže se obávám, že to nebyla slepá ulička z rozmaru, ale z nutnosti. To bych plně chápal při použití podkladnice T5 na pražcích SB5, tam se to doopravdy dá takto interpretovat a obhájit - to je skutečně průnik toho, čeho tehdejší výroba uměla dosáhnout a toho, čeho bylo potřeba dosáhnout . Já měl na mysli spíš něco jiného - pražce Dosta T5 a jiné hrůzy, které se začaly masově šířit a nebyly přitom dostatečně vyzkoušené. Tam už je na první pohled je jasné, že šroub provlečený skrz pražec, který držel jak podkladnici, tak svěrku, nemůže dobře fungovat ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Jinak jsem se též dozvěděl, že žebrové podkladnice a k tomu příslušné svěrky (a jejich šrouby) nebyly pouze přejaty v již odzkoušené a prověřené podobě z Německa, ale že je československý inženýr všemožně v sedmdesátých a osmdesátých letech modifikoval, ale projel přitom opět několik slepých uliček (různá vylehčení a pod.). To bylo poněkud zbytečné...... Nic ovšem nebránilo ihned po druhé světové válce jedné věci: Již neobnovovat výrobu rozponových podkladnic a zavést rovnou žebrové přesně dle německých vzorů. Žebrové podkladnice se výrazně méně díky své větší styčné ploše zamačkávají do dřevěných pražců a jediná změna by byla, že by se v obloucích musely pražce odlišně vrtat pro rozšíření rozchodu, což je ale problém celkem snadno řešitelný . Betonové pražce by díky nemožnosti použít rozponové podkladnice holt ke slovu přišly o něco později, v šedesátých letech by byly asi jen pokusy s nimi a teprve v druhé polovině sedmdesátých let by už snad byly k dispozici pro běžné použití. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14802 Registrován: 5-2002
|
Bram: Nic ovšem nebránilo ihned po druhé světové válce jedné věci: Ihned po válce ... co mi to je jen připomíná? Jo, už vím - přísloví, že je tehdy každý frajtr generálem... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7422 Registrován: 4-2003 
|
nebyly pouze přejaty v již odzkoušené a prověřené podobě z Německa, ale že je československý inženýr všemožně v sedmdesátých a osmdesátých letech modifikoval, Což bude nejpsíš dáno patentovou ochranou a nemožností si koupit licenci a nebo hotový výrobky.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7959 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Ihned po válce ... co mi to je jen připomíná? Jo, už vím - přísloví, že je tehdy každý frajtr generálem... Až na to, že v Rakousku a nakonec i v Polsku se vydali tou cestou, kterou jsem popsal. V Itálii šli tímto směrem také, ostatně i země bývalé Jugoslávie na to nešly jinak, obdobně Bulharsko a Rumunsko. Tam všude se masově rozšířily žebrové podkladnice, kdežto u nás naopak se po válce koleje s žebrovými podkladnicemi odstraňovaly jakožto nežádoucí (!!!) pozůstatek po působení německých drah u nás. Tak si rychle vymysli nějakou další obhajobu svého výroku o frajtrovi, který se stal generálem . RadekŠ:Což bude nejpsíš dáno patentovou ochranou a nemožností si koupit licenci a nebo hotový výrobky. Viz výše. Spíš se občas zamysli nad tím, zda by nebylo před střelbou vhodné občas i mířit . |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 3-2007 |
Myslím, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je odklon zdejších modrorudých soudruhů od jádra evropských železnic, které představují německojazyčné země. Muselo to prostě být najust jinak; hned po válce to pochopím, 5 let po válce to už nepochopím. K těm patentům věřím, že se dalo snadno v rámci poválečných reparací dostat, včetně německé technologie na střídavinu. Místo toho se tu s potem na čele 10 roků vyvíjela střídavá dřevěná bobina a zaváděly věci o několik desetiletí technologicky pozadu za něčím, co již reálně existovalo ve 2 stanicích na území ČSR... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7426 Registrován: 4-2003
|
nejpravděpodobnějším vysvětlením je odklon zdejších modrorudých soudruhů od jádra evropských železnic Ten důvod byl v řadě podobných případů (a že jich je..) mnohem prostší - nedostatek deviz v kombinaci s rozsáhlým vlastním průmyslem a pointou, co ten průmysl vlastně bude dělat po odtržení neprůmyslového zbyrku C a K monarchie. To že to byly racionální kroky v iracionálním systému je jiná věc, problém co s tak velkým průmyslem tahle země řeší skoro na den přesně 99 let. To není o žádných soudruzích a ideologii. V argárním Rumnunsku by nikdo nic takovýho nevyvíjel a ty devizy byly protože si je Caucescu prostě pučil se všemi důsledky konče jeho popravčí četou. Dtto Polsko. Do NDR prostě NSR tajně transferovala technologie.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7961 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:To že to byly racionální kroky v iracionálním systému je jiná věc, problém co s tak velkým průmyslem tahle země řeší skoro na den přesně 99 let. Tahle země nemá zapotřebí řešit nesmyslný názor RadkaŠ na velikost průmyslu . Není třeba, aby průmyslu bylo více, ale už vůbec není zapotřebí ho redukovat. Prošel již ohromnou redukcí a je nutné říci, že například lokomotivy z ČKD nikomu na trhu nechybí . A pořád je lepší, když je zaměstnanců pro průmysl nedostatek, než když je zaměstnanců přebytek. A ten přebytek už těžko někdy nastane, protože lidé ze vcelku pochopitelných důvodů mají zájem pracovat jinde, než v průmyslu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14803 Registrován: 5-2002
|
Bram: Tahle země nemá zapotřebí řešit nesmyslný názor RadkaŠ na velikost průmyslu Zdá se, žes něco ne zcela pochopil... |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3446 Registrován: 3-2007 |
No nevím, hned po válce byla i československá měna "deviza". V situaci, kdy by se dala využít německá licence, by zdejší průmysl rozhodně o práci nepřišel... (A bobina je samozřejmě stejnosměrná - už mi to nejde opravit). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7964 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Zdá se, žes něco ne zcela pochopil... RadekŠ se již nejednou na k-reportu vyjádřil, že je tu (v současnosti) moc průmyslu. Já mu ten názor neberu, považuji ho ale za nesmyslný. Minulost řešit v tomto případě nebudu, s ní se průmysl naštěstí celkem úspěšně popral . A pro účely diskuse o žebrových podkladnicích a jejich nezavedení po druhé světové válce to také není podstatná záležitost - nakonec rozponové podkladnice také nejsou vynálezem z éry meziválečného Československa, ale pochází již z dob monarchie. Prostě byly převzaty a pak postupně upravovány až do nejznámější a nejrozšířenější podoby T5. Žebrové podkladnice ČSD (pokud je mi dobře známo) v podstatě "vnutila" až UIC svým doporučením někdy okolo roku 1970. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7428 Registrován: 4-2003
|
nevím, hned po válce byla i československá měna "deviza". V situaci, kdy by se dala využít německá licence Kdo by jí tady chtěl využít? Firmy, který mají svoje řešení a desátek z něho, o který by přišly a staly by se montovnou? Anebo úředníci a politici, který by si tehdy (odsun Němců do fakticky neexistující poražené země rozdělené do okupačních zón) přihlásili v téhle situci do pořadníku na oprátku?
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7429 Registrován: 4-2003
|
se již nejednou na k-reportu vyjádřil, že je tu (v současnosti) moc průmyslu. Já mu ten názor neberu, považuji ho ale za nesmyslný. Nikoliv... já říkám, že tato země už 99 let řeší problém, kam s průmyslovou základnou, která byla původně nadimenzována na celé Rakousko-Uhersko. A je úplně jedno, zda se bavíme o tom, jak v Plzni po 1WW začali vyrábět lokomotivy místo kanónů a nebo to, že nějaký politik začal na počátku tohoto století lákat do ČR i montovny, aby lidi neuplatnitelní jinde a mající nějaké zkušenosti měli práci minimálně do doby, než půjdou do důchodu (a nemyslím si, že jde o chybu). V Bulharsku a spol.jaxi řešili celou dobu úplně jiné "úlohy" a dneska řeší to, aby jim tam někdo zůstal. To že převzali nějaký řešení odjinud prostě plyne primárně z toho, že cokoliv jiného bylo téměř definičně mimo jejich možnosti a schopnosti. A vyměnili svoje rajčata a jabka za upevnění (nadsázka). Tím samozřejmě nijak nezbohatenete, furt vyrábíte jen pitomý jabka a nic jinýho nemůžete zvorat, protože to neumíte. Pokud dovedu Pikeheadovy úvahy ad absurdum, tak je třeba celá ekonomická transformace v ČR v posledním čvrtstoletí nesmysl a omyl - podívejte se na Bulhary, ti všichni utekli do Německa (tady ovšem nejde o fór) a jak se mají. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7965 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:Nikoliv... já říkám, že tato země už 99 let řeší problém, kam s průmyslovou základnou, která byla původně nadimenzována na celé Rakousko-Uhersko. Jenže tenhle problém se již podařilo téměř celý vyřešit a nějaké poslední záležitosti na Ostravsku se teď řeší. Tak co je to tedy ještě dnes za problém? Dnes můžeme považovat za určitý problém existenci tří automobilek na našem území. Ale i ty se potýkají s nedostatkem lidí, takže v případě nějaké recese bych očekával maximálně omezení výroby a z toho vyplývající ukončení zaměstnávání agenturních zaměstnanců a v horším případě i omezení pracovní doby stálých zaměstnanců. Samozřejmě by recese postihla i subdodavatele, ale ty na tom se zaměstnanci nejsou o mnoho lépe než samotné automobilky. nebo to, že nějaký politik začal na počátku tohoto století lákat do ČR i montovny, aby lidi neuplatnitelní jinde a mající nějaké zkušenosti měli práci minimálně do doby, než půjdou do důchodu (a nemyslím si, že jde o chybu). Ale o tom také nebyla řeč a jen tak mimochodem, považuji toto rozhodnutí jistého politika za správné, byť v některých případech s výhradami. A vyměnili svoje rajčata a jabka za upevnění (nadsázka). Tím samozřejmě nijak nezbohatenete, furt vyrábíte jen pitomý jabka a nic jinýho nemůžete zvorat, protože to neumíte. To už jsme se ale od nezavedení žebrových podkladnic brzy po druhé světové válce u ČSD dostali někam úplně jinam . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 10-2007 |
Ale i ty se potýkají s nedostatkem lidí, Nalejme si čistého vína. Prostě jejich nabídka není zajímavá. Nebo myslíte, že by podobně vykládali v případě, že by jejich výrobky nikdo nekupoval, že je nedostatek kupujících? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 8-2017 |
T_._H_. 6032: No já bych Baťu takto raději neurážel. Pikehead 3440: Souhlasím. 3445: Patenty tak na polovinu německé technologie byly tou dobou dávno propadlé a i kdyby nebyly, bylo možné jistě sehnat propadlé patenty americké. Jakou tehdy mohl kdo mít regulaci? Trafo, odpor, přesytka. Všechno tou dobou zcela běžně a široce vyráběné po světě, patenty asi dávno propadlé. Problém byl frekvence, 50Hz je prý pro velké stejnosměrné motory moc, německých 16 a 2/3 je zase málo pro parní turbíny, nebo bylo. Ale i tak to byl plně odzkoušený systém 25Hz, což je 1500 toček za minutu, mimochodem parametry jednoho z turbosoustrojí v Oslavanech. Osobně si myslím že v tom byla spíš politika než technické překážky, asi i tehdy nebyl problém k turbíně udělat redukční převodovku 1:3 pro přenášení asi 10MW, víc stejně nemívaly. Roli v prodlevě v elektrizaci hráli i uhlobaroni, kteří potřebovali odbyt pro drahé kvalitní uhlí, elektrárnou proletí vše a minimálně s účinností 25%, tedy 3x takovou co v parní lokomotivě. RadekŠ: Jaké devizy? S předěláváním na rozponové se začalo snad ještě ve 45. roce, mohly se získat v rámci UNRRA, licence se dala získat podobně jako území v Hamburku... spíš bych to viděl na něco prohnilejšího a blíže k Pikeheadovu vysvětlení. Změnit výrobu z rozponových na žebrové nemohl být tak zásadní problém, ale ostatně, průmysl zaostával za Německém a USA už za C.K. byť to vedlo k vzniku fosofrbronzu a některých zajímavých konstrukcí. Takže mentální lpění na starých konstrukcích a neschopnost se posunout (ostatně není náhodou v tom zavedení DCčka namočená i Křižíkova trať?) mohly sehrát roli. "Naddimenzovaný" průmysl není problém pokud děláte věci konkurenceschopné na světovém trhu, ale sakra problém když zastaráváte, což nás potkalo. Naše technika má totiž zvláštní chování, pokaždé se objeví něco na světové úrovni, pak kolem toho technická veřejnost provádí fetišistickou mentální (doufám že jen tu) masturbaci, nic dalšího se pak nestaví až to zastará do stavu že to můžeme zbořit a udělat znova. Když se postavila teplárna v Brně, byl to provoz na světové úrovni, to byl asi rok 1930, o nějakých 20-25 let později je to provoz už zastaralý sužovaný problémy, nepochopitelnými rozhodnutími, což končí minimálně jedním požárem kdy v podstatě vše lehna popelem. (A nejsem si jistý jestli náhodou nehořelo 2x) Koho soudného napadne po předělání na plyn se vracet ke spalování plynu s uhlím a pak zase jen k uhlí, když plynu je na jižní Moravě dost. Jenže to by musely po válce nesměly brzo k moci nastoupit ti kdož nastoupili. Není problém s průmyslem, ale s tím jakou má strukturu a že zastarává. Jmenujte jednu firmu, která umí složitý technologický celek tak, aby to neskončilo mezinárodní ostudou. Mladějov 11216: A kde to asi měl dělat když s tím začali už za Rakouska ve Zlíně a nejstarší Baťa ani nečekal že to dopadne takto. Mimochodem sami později říkali že postavit fabriku ve Zlíně byla největší pitomost, že ji měli raději postavit o kus dál v Otrokovicích. Hajnej 14801: Co jsem tedy četl, a ostatně to tu i někdo zmiňuje, tak se po válce všechny Německé technologie povinně ničily, tedy i žebrové podkladnice a nahrazovaly se rozponovými, což když se podíváme na tvar a styčné plochy dojde asi každému že je pitomost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: "Zcela záměrně, neb tam byla pracovní síla za babku. Čili nikoli zásluha, ale pouhá kalkulace. No v dvacátých a třicátých, kdy se fungovalo na Zlínsku samozásobitelsky a "na dříví", to jaksi není zásluha. " |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11222 Registrován: 3-2007 |
Něco vám ve vaší úvaze vypadlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6042 Registrován: 8-2012 |
No já bych Baťu takto raději neurážel Omlouvám se Baťovi, za ním stojí pořádný kus práce, zatímco Bureš je jen výjimečná svině. Nicméně ty píár publikace vlastních vizí, vydávaných šotoušky o osmdesát let později za "plánoval", "navrhoval" a "projekt", si o to srovnání řekly samy . Prostě jejich nabídka není zajímavá Bude se to jen zhoršovat: Do čtyř let budu v práci šéfem, očekávají mileniálové. HR manažeři budou muset vymyslet nové pozice, jako např. vedoucí operátor obráběcího stroje, který bude šéfovat tomu soustruhu
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11225 Registrován: 3-2007 |
"..optimální dobou pro nástup do vedoucí pozice jsou 3-4 roky od nástupu". Jsem se docela pobavil Mmch dochází mladým dynamickým aspoň to, že při podobném postupu by počet zaměstnanců firmy rozstl šíleným způsobem (aby pro každého absolventa sehnali za 3 roky nějaké podřízené) ?? Nehledě na stále větší "dětskost" většiny nejen studentů, ale i absolventů ? Krásně se projevující třeba i v podobných výzkumech ? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7432 Registrován: 4-2003
|
optimální dobou pro nástup do vedoucí pozice jsou 3-4 roky od nástupu Jako vedoucí party rozklepávačů nejtků možná jo. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7433 Registrován: 4-2003
|
Baťovi, za ním stojí pořádný kus práce, zatímco Na konci baťova impária byla deziluze jeho oveček, kterým Baťa zařídil úplně všechno včetně jejich volného času a po pádu impéria se jim úplně zhroutil svět. S voliči toho druhého pána to nemůže principiálně dopadnout jinak, otázka je kdy.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6215 Registrován: 8-2007 
|
po pádu impéria se jim úplně zhroutil svět. S voliči toho druhého pána to nemůže principiálně dopadnout jinak, otázka je kdy. Na pády jsou zdejší občané zvyklí a svět se jim nezhroutí(pád KSČ,Československa,ODS,ČSSD,VV,Top 09....). |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2107 Registrován: 9-2009 |
https://www.novinky.cz/ekonomika/453652-totalni-ostuda-ceske-byro kracie-stavebni-povoleni-vyridite-rychleji-i-v-kongu-nebo-rwande. html Gratuluji a posílám věcnou cenu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14819 Registrován: 5-2002
|
V42: posílám věcnou cenu Tou věcnou cenou je vlastnoručně podepsaná fotka Vládi42 před pointovaným dalekohledem...? |