Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 28. 02. 2017

Archiv diskuse 4. koridor do 28. 02. 2017

autor	příspěvek
Simba	Čtvrtek, 23. února 2017 - 00:17:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2461 Registrován: 7-2008	Vysokovská spojka je myšlenka stará min. půlstoletí. Bavíme se o úmyslu ji zřídit, nikoli o změnách její podoby v průběhu desítek let. Emil Švec: rychleji? Osobákem je rozdíl jen pár minut oproti stavu před korytorizací Zapomínáte na to, že tu trať předtím do toho stavu, který popisujete až jako hororový (vyprávějte mi to, jezdím po ní od 87), někdo přivedl a to bohužel hlavně od změny režimu, kdy se do ní v podstatě výrazněji neinvestovalo. Takže proti potřebné opravě jsem nikdy nic neměl - to mi tady jen Pikehead neustále vkládá do kláves (protože on zná přeci vše nejlépe, od Aše až po Čop, i historické souvislosti, zejména pak ke zdejší trati). Co mi vadí, je způsob, jakým byla provedena. O betonovém korytu ve směrových parametrech KFJB z dob stavby trati se rozhodně nedá říci, že splynulo s přírodou jako původní trať - ale chápu, že vkus, estetika, architektonické ztvárnění nikoho nezajímá - koneckonců za ty PHS byly ve své době tučné odměny do patřičných kapes a prostavět co nejvíc bylo prvotním účelem. ( Od 93, kdy byly podepsány mezinárodní dohody o evropských koridorech už se jen čekalo na to až na tu přestavbu dojde. Úvahy o koridorech ale sahají min. do sedmdesátých let. Z té doby je i studie o zdvoukolejnění Veselí - Benešov, kvůli níž byly zastaveny přípravy rozsáhlých předelektrizačních prací. V ní se i o úmyslu evropských koridorů na 160 km/h krátce píše. Proto taky studie zdvoukolejnění, v parametrech, v jakých byla vypracována v reakci na požadavky FMD, byť zajímavá, neprošla do dalšího řízení a byla odložena ad acta. Totální přestavba trati v podobné stopě jako dnes koncem 70.let nepřicházela vůbec do úvahy. Není však tehdejším mocným co vyčítat, v kontrastu s tím, že jsme si ty koridory nakonec stejně postavili "po svém" a souvislá 160 není na značné části jejich délky dodnes. Vysokorychlostní tratě na území ČSSR maloval SÚDOP už koncem osmdesátých let. Čili idea jejich potřeby v české kotlině tu byla již dávno - mění se jen trasování a těch studií za poslední roky už bylo několik a skutek utek (a ještě "chvíli" bude). Čili jsem chtěl říci, že v minulosti, stejně jako dnes, existovaly koncepce, z nichž se mnohé tehdy postavit nemohlo či to bylo znemožněno a došlo na to až v době nedávné. Pražský uzel se přestavoval přes 50 let - od roku 1960. Bylo to tak rozplánováno vzhledem ke specifickým podmínkám hl.m. a technické i finanční náročnosti. A nebylo to proto, že se tu vesele budoval socialismus (řada věcí by se postavila i za jiného zřízení, neboť byla potřebná). Obdobně se uvažovalo i za I.republiky a myšlenka potřeby třeba Nového spojení pochází z roku 1910. Trasování se samozřejmě měnilo dle aktuálních potřeb a možností. Z toho, co píše Pikehead je jisté, že se logicky realizuje tak Su-Vo, možná konečně ta dráha na letiště (i když osobně jsem byl pro metro, protože to tu mohlo být už dávno). Moc se mi líbí, jak je si Pike tak jistý, že to co se tu dnes staví, bude postačovat za třeba půlstoletí, že tak neustále kritizuje a soudí historii. Není zde žádný rozdíl. Plánuje se a žvaní, malují se studie stejně dnes jako ve všech dobách minulých. Oprašují a vytahují se staré věci, upraví se současným technickým možnostem a potřebám, což je ale naprosto přirozené. Kdyby se jen nekafralo a v devadesátých se jen usilovně nepřemýšlelo o tom, co a jak kde prošmelit, rozkrást a zlikvidovat, mohla ta VRT už někam dávno stát - a klidně v tunelech, když s tím po povrchu, vzhledem k hustému osídlení,jsou pochopitelně problémy. Ale ono se jen kecá. Desítky let. Takže nic nového pod sluncem. Je volební rok, takže zprávy o brzké realizaci kdečeho je třeba brát s rezervou, dokud se v té které dané věci nekopne nebo se nepřehoupnou z fáze studie dál, nemá cenu je příliš řešit, protože toho všeho už tu v minulosti bylo. I tak téhle zemi už dávno ujel vlak. Tak o čtvrtstoletí.
Bram	Čtvrtek, 23. února 2017 - 06:35:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6957 Registrován: 4-2003	Simba:Zapomínáte na to, že tu trať předtím do toho stavu, který popisujete až jako hororový (vyprávějte mi to, jezdím po ní od 87), někdo přivedl a to bohužel hlavně od změny režimu, kdy se do ní v podstatě výrazněji neinvestovalo. Já na této trati jezdím někdy od roku 1982, kdy jsem byl ještě malý prcek a nepamatuji si nic jiného, než stále nadskakujícího žabáka po rozbité trati. Ta rozbitost byla dána velmi nekvalitní opravou v letech osmdesátých, kdy svary kolejnic byly velmi nekvalitně provedeny, ale hlavně tím, že se zcela běžně zasypávalo odvodnění bordelem. Zcela běžné bylo po odstranění starých kolejí, že se zahnojený štěrk rozhrábnul a už se kladly koleje nové. Zasypalo se to štěrkem novým, podbilo se a jezdilo se. Že taková práce kvapná, nebyla dlouho platná, se není třeba více rozepisovat. Blaťáky se začaly velice rychle množit a šlo to rychle do kytek. Zakonzervována tu byla elektromechanika - to bylo dáno ale patrně tím, že zde vládly konzervy ze Severozápadní dráhy . Úvahy o koridorech ale sahají min. do sedmdesátých let. A co má být? Soudruzi na to stejně prachy neměli. Není však tehdejším mocným co vyčítat, v kontrastu s tím, že jsme si ty koridory nakonec stejně postavili "po svém" a souvislá 160 není na značné části jejich délky dodnes. Zrovna čtvrtému koridoru krom nadměrného množství protihlukových stěn mezi Prahou a Benešovem nelze vyčíst v podstatě nic. Kdyby v podobě koridoru mezi Bystřicí a Budějovicemi byl zmodernizován první koridor třeba mezi Blanskem a Českou Třebovou, mohli bychom tancovat radostí . Kdyby se jen nekafralo a v devadesátých se jen usilovně nepřemýšlelo o tom, co a jak kde prošmelit, rozkrást a zlikvidovat, mohla ta VRT už někam dávno stát - a klidně v tunelech, když s tím po povrchu, vzhledem k hustému osídlení,jsou pochopitelně problémy. Ale ono se jen kecá. Desítky let. Takže nic nového pod sluncem. Kecá a kafrá tu ale někdo jiný. Kdo to asi bude, milý Simbo ? VRT by musel především někdo připravit a i kdyby se o jejich výstavbě rozhodlo někdy v roce 1990, tak první úseky by tu začaly vznikat tak zhruba před deseti lety. Dnes bychom tu asi měli souvislou trať Praha - Brno, to by se stihnout snad dalo...... Ovšem po marastu, ve kterých byly po plyšáku ČSD a ve kterých je hlavně komančové zanechaly, nikdo soudný nemohl očekávat, že se rozhodne o stavbě VRT. To fakt nějak nešlo. To jde až teď, kdy je velká část železniční sítě opravená, síla odborů a modrogumního myšlení se vytrácí a hlavně vlak přestala veřejnost vnímat jako nemožnou a nepoužitelnou socku. Ano, železnice tu prošla neskutečným vývojem, kteří různí Simbové nezaznamenali. Ostatně ČD jsou na tom dnes ze všech bývalých železnic socialistických států nejlépe a nejdále ze všech. SŽDC na tom také není nikterak zle, ovšem "jen" bezkoncepčně tápe a chtělo by to obměnu jejího vedení, aby tam byli lidé s manažerskými schopnostmi a nikoliv jen vyučení státní úředníci .
RadekŠ	Čtvrtek, 23. února 2017 - 10:06:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6835 Registrován: 4-2003	Simba: Osobákem je rozdíl jen pár minut oproti stavu před korytorizací On taky normální člověk jezdí na vzdálenost 50 km rychlíkem a nikoliv nečím co staví na každý mezi a z důvodu stálé platnosti některých fyzikálních zákonů to prostě nebude rychlejší. ale chápu, že vkus, estetika, architektonické ztvárnění nikoho nezajímá - Máte na mysli ten genius loci v podobě nepořádku, desítek různě splácaných boudiček, útulků, skladů, vyřazených vagónů sloužících jako sklady a poházených pražců? A k tomu všudypřítomná drážní špína a šílená vyžilost, kam se člověk podívá? Což naštěstí i díky koridorizaci vzalo za svý někam do propadliště dějin. Jako né že by nešlo mít na dráze třeba lepší mobiliář, ale tyhle názory jsou esenciálním příklad postoje "některých Čechům prostě není nic dost dobrý". obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Dusanh	Čtvrtek, 23. února 2017 - 11:04:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2387 Registrován: 3-2004	Úvahy o koridorech ale sahají min. do sedmdesátých let. Z té doby je i studie o zdvoukolejnění Veselí - Benešov, kvůli níž byly zastaveny přípravy rozsáhlých předelektrizačních prací. V ní se i o úmyslu evropských koridorů na 160 km/h krátce píše. Proto taky studie zdvoukolejnění, v parametrech, v jakých byla vypracována v reakci na požadavky FMD, byť zajímavá, neprošla do dalšího řízení a byla odložena ad acta. Totální přestavba trati v podobné stopě jako dnes koncem 70.let nepřicházela vůbec do úvahy. Není však tehdejším mocným co vyčítat, v kontrastu s tím, že jsme si ty koridory nakonec stejně postavili "po svém" a souvislá 160 není na značné části jejich délky dodnes. Simbo, zjevně dobrej matroš... Je zajímavé, jak soudruzi měli v plánu to i tamto, ale téměř nic neopustilo právě tu úroveň plánu. Pravidelně dojíždím od r. 1987 a moc dobře si to pamatuju, v jakých sračkách ta trať byla.
Pikehead	Čtvrtek, 23. února 2017 - 11:10:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2815 Registrován: 3-2007	Simba: Považuju za pedagogické selhání, když po roce diskusí stále produkujete texty tohoto typu. Navíc zcela evidentně trpíte ztrátou paměti všeho co jde před rok 1989. Osobákem je rozdíl jen pár minut oproti stavu před korytorizací Osobák na 221 rychlejší nebude, dáno počtem zastávek. Osobáky na 220 v úseku Bn-Ta jsou nesmysl a za JD můžou především vozidla. vkus, estetika, architektonické ztvárnění nikoho nezajímá PHS se nelíbí nikomu, sám jste asi pochopil, že soudobá architektura řemeslným prvkům moc nepřeje, takže čekat je ausgerechnet na dráze je trochu naivní. To, že jsou na 221 betonové PHS, je z pohledu celkových přínosů akceptovatelný prvek, kvůli kterému určitě nemá smysl pičovat, že je všechno na hovno. Pike tak jistý, že to co se tu dnes staví, bude postačovat za třeba půlstoletí Anebo bude za půlstoletí zcela zbytečné, ale nechápu, jak bych mohl jedno či druhé zjistit. Máte křišťálovou kouli?
Brr	Čtvrtek, 23. února 2017 - 12:55:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 5-2002	řada věcí by se postavila i za jiného zřízení, neboť byla potřebná Podle mě se za těch komančů nepostavilo v celé síti ČSD skoro nic - výjimkami jsou elektrizace a autobloky (většinou bez rekonstrukcí stanic), jižní tah na Slovensku a přeložky v severních Čechách, které byly ovšem vynucené těžbou uhlí. Za jiného zřízení by podle mě naše železnice nebyla v takovém svrabu, jako po roce 1989. K tomu bych přidal i to, že za jiného zřízení by bylo nábřeží obsazené snad trochu jinak. mohla ta VRT už někam dávno stát A vedle ní by byl už dávno rozpadlý koridor. Ono, jestli není vylepšení podmínek pro příměstskou dopravu daleko důležitější, než nějaké VRT? se zcela běžně zasypávalo odvodnění bordelem Tak v téhle tradici se důsledně pokračuje. Na mnoha místech už není odvodnění pod množstvím bordelu ani vidět. Krom toho, mezi Benešovem a Prahou jsou (nejmíň) dvě místa, kde je odvodnění zřejmě nefunkční, a to už od stavby: jedno je podél druhé koleje v oblouku od čerčanského zhlaví k vjezdovému návěstidlu v Benešově, tam voda nevyschla snad ani během veder v létě 2015. Teď, za mokra, je žlab dlouhodobě po okraj plný stojící vody. Druhé je u zastávky v Měcholupech. Během nějakých 100 let trať včetně PHS splyne s okolím stejně, jako za 100 let splynula původní trať. Jeďte se podívat třeba ke Čtyřkolům, jak ty PHS zarůstají psím vínem, takže je není skoro ani vidět.
Plešoun	Čtvrtek, 23. února 2017 - 13:18:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4557 Registrován: 9-2005	Bram: kdy svary kolejnic byly velmi nekvalitně provedeny Žádné svary nebyly, pasy byly spojeny spojkami, tedy sešroubované. Svařené jsou až koridorové. www.koridory.cz
RadekŠ	Čtvrtek, 23. února 2017 - 13:45:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6836 Registrován: 4-2003	Tak v téhle tradici se důsledně pokračuje V tom že se sype mour a další odpad ze strojně čištěné trati do odvodnění?? (asi ne) obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Bram	Čtvrtek, 23. února 2017 - 16:34:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6958 Registrován: 4-2003	Plešoun:Žádné svary nebyly, pasy byly spojeny spojkami, tedy sešroubované. Tak to to tedy opravdu NE . Svary tam byly, ostatně i na dosud nerekonstruovaných úsecích z hlavního nádraží do Hostivaře jsou .
Paveldacicky	Čtvrtek, 23. února 2017 - 20:16:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4796 Registrován: 5-2007	se zcela běžně zasypávalo odvodnění bordelem Tak v téhle tradici se důsledně pokračuje. A já říkám,že jsi vedle,jak ta jedle.Jednoduše řečeno-kecáš! Ke svařování před koridorizací.Já osobně jsem byl na svařovně,když jsme vařili někde v úseku pod Strančicema směrem k Čerčanům i k Uhřiněvsi.I fotky bych někde našel. (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
Wagon	Čtvrtek, 23. února 2017 - 20:23:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1419 Registrován: 12-2007	Brr: Lepší je, když PHS z strany k obci zarůstají ostružiním, alespoň si člověk pochutná. (Příspěvek byl editován uživatelem Wagon.)
Hroch	Čtvrtek, 23. února 2017 - 21:06:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11472 Registrován: 8-2004	Paveldacicky: Zasypávání úmyslné sice nepokračuje, ale čištění odvodnění také neprobíhá, takže je odvodnění stejně zanesené bordelem. Kolem Prahy běžně. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Brr	Čtvrtek, 23. února 2017 - 22:02:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3142 Registrován: 5-2002	Hroch: přesně tak jsem to myslel. V lese mezi Benešovem a Čerčany je odvodnění každoročně zasypávané hromadami listí, co v těch žlabech tlí. Ty žlaby už není na mnoha místech ani vidět. Nejlepší místo je před mračskou zastávkou u 1. koleje, tam je vrstva listí snad metr. Samozřejmě, že po koridorizaci se nic bordelem ze strojního čištění nezasypávalo, když se tam ještě nečistilo.
Simba	Pátek, 24. února 2017 - 01:04:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2463 Registrován: 7-2008	Taky tady můžu tvdit, že ztrátou paměti tady trpíte Vy, když tvrdíte, že všechno za socíku stálo za hovno. Ono horko těžko mohly být peníze na něco jiného, když se největší hromada vrážela do přestavby ŽUP anebo třeba industrializace Slovenska, přičemž se část udělala tehdy a část po změně režimu, ale zcela podle plánu z roku 1960. Že o tom víte hovno, je mi jasné, v obýváku ty info nenajdete a ani Vás to nezajímá, jen blbě kybicujete a mudrujete, každý fakt si překroutíte, všechno shazujete, z dopravních odborníků minulosti děláte blbce, tak jak se to zrovna hodí, takže rozdíl mezi politiky a mnohými ze zdejších nevidím nijaký. Bram mě fascinuje, už jako malý prcek v 82 měl znalosti dopravního inženýra, aby poznal, v jakém srabu trať byla. Nějak ale všichni zapomínáte, že tehdy byly nějaké technické možnosti a byly jiné než dnes, žádný koridorový svršek tehdy neexistoval, vyjma snad v Cerhenicích - což by mi tu mohl někdo zodpovědět, Pikehead by mě mile překvapil, pokud si to zrovna někde nebo u někoho vygůglí - protože tam se po kolejích proháněl 160 Albatros už v dřevních časech VÚŽ (mimochodem vznikl za éry ČSD, stejně jako AŽD a jiné, po revoluci zesoukromničené vyzobané lukrativní hrozinky), co tam tedy bylo za svršek, by mě opravdu zajímalo. Těmi soudruhy jsou tu opravdu někteří až fanaticky posedlí - myšlenka koridorů ze sedmdesátých let na 160 je evropská idea, završená až v roce 1993 dohodami AGC. To mě tu zkoušíte nebo jak? Minulý režim nemohl už udělat nic, protože prostě za pár let skončil, ale rozhodně si zde řada odborně zdatných lidí uvědomovala, že změny jsou nevyhnutelné. Spolupráce s Italy, potažmo s Francií nebyla až tak politicky neprůchozí, takže by byla možná, dějinné události ale šly jiným směrem. Pendolino do ČSSR nepřijelo opožděně, přijelo pozdě jen pro minulý režim, takže mu nelze vyčítat, že nic nestihl - důkazy, že snaha tu na jeho sklonku byla tu ale jsou. To jen Bram určitě v 82 coby malý prcek věděl, že přijde 17.11.1989 šlus, to je mi jasný Kdyby totiž nebyli soudruzi blbí a dali šanci mladým a odborníkům větší slovo, šli čínskou cestou, mohli být u vesla dodnes. Je jasné, že se soudružským stalinistickým normalizačním protiperestrojkovým přístupem to jinak dopadnout nemohlo. V 85 dostali poslední šanci a nevyužili ji, za to pak v divokých devadesátkách využili svých styků naplno, koneckonců synkové těch spratků tu vládnou dodnes, jen rozházení napříč celým politickým spektrem. Studie do historie trati patří a zejména do historie zdvoukolejnění, které bylo v plánech od dokončení dvoukolejky Bn-Pha, takže nejen soudruzi plánovali. Jenže já nezapomínám vidět souvislosti - dvě války, hosp.krize, změny polit.poměrů, poválečné obnovy, měnové reformy, byly jiné starosti, než zdvoukolejňovat lokálku mezi rybníky. Odbočná dráha z Velenic do Prahy ztratila na významu v podstatě ihned po roce 1918, tak to prostě je. Kapacita trati, zejména mezi Veselím a Benešovem byla na provoz jako jednokolejná dostatečná a v podstatě se jejího maxima dosahovalo jen zřídka a to i v nejvytíženějších letech. Stání nákladů po trati byla věc úplně jiná, způsobená přetížeností centrálního ranžíru ve Vršovicích, nedostatkem pracovních sil, velkou fluktuací na zmíněném pracovišti. A taky neexistencí druhého pražského ranžíru u Štěrbohol, k jehož výstavbě nikdy nedošlo, ač byl v plánech od I.republiky. Modernizace vršovického ranžíru započala víceméně podle plánu dopravní koncepce z roku 1960, dokončení zastavil postupný propad nákladní dopravy po roce 1990. I kdyby existoval dnes, rozhodně by jeho modernizace byla rozpracována na několik let, pokud by se měla dít za provozu. ONJ se budovalo na několik etap od roku 1961 do roku 1999 dle koncepce z roku 1960. Už jen čekám, jak tu někdo začne zběsile halasit, že ON jsou dnes přežitek. Tak ano, dnes možná ano, ČB rychlíky asi čistější nebudou, když tam údajně nezajíždějí O zdvoukolejnění trati na jihu se nemá cenu více bavit - jadnak proto, že ji tu nikdo neviděl a neuvidí a jednak proto, že si to schovávám jinam. Někdo ji zadal, v nějakých požadavcích, někdo ji vypracoval dle zadaných parametrů. Odborné závěry byly jasné a vcelku pochopitelné. To je celé, jen trouba by v tom hledal něco víc než to je. Ale zajímavé to je, už jen proto, že se to dochovalo (studie se totiž většinou po jisté době skartovávaly). Je to vlastně jediná dochovaná ucelená studie zdvoukolejnění daného úseku, c.k. mocnářství už ji vypracovat totiž nestihlo. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Tomáš_záruba	Pátek, 24. února 2017 - 02:29:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 5-2002	Pendolino do ČSSR nepřijelo opožděně, přijelo pozdě jen pro minulý režim, takže mu nelze vyčítat, že nic nestihl Uff. Tedy já se do takovýchto debat obvykle nepouštím, ale tohle tzv. "pes nežral". Jako že minulý režim (taky hezké odosobnění) vlastně vůbec nemůže za to, že místo rekonstrukcí tratí (a co já vím čeho dalšího) platil raději výdobytky typu Pohraniční stráže, případně vůbec nebylo jeho vinou to prostředí, kde z mnoha důvodů od nařizování neefektivních postupů a činností až po celkovou atmosféru ve společnosti dosáhla ekonomika takové "výkonnosti", že prostě nebylo v jejích silách cosi takového ani vzdáleně? Bylo zřejmě čistě jen důsledkem imperialistických rejdů, že - ať zůstaneme aspoň u té dráhy - bylo v roce 1990 úplně cokoliv totálně na spadnutí, rozpadnutí, k pozvracení odpudivé, daleko za životností atd., fungující jen na dobrou vůli části personálu atd, z kterýchžto sraček jsme se dosud zcela nevyhrabali a na sanaci neřešeného museli obětovat 2-3 dekády, během kterých se chtě nechtě tím pádem musel pořádný pokrok furt odsouvat, vlastně dodnes... Odpovídat vlastně ani nemusíte.
Bram	Pátek, 24. února 2017 - 07:01:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6962 Registrován: 4-2003	Simba:Bram mě fascinuje, už jako malý prcek v 82 měl znalosti dopravního inženýra, aby poznal, v jakém srabu trať byla. Díky za poklonu, ale na rozpoznání rachotícího a na nerovnostech nadskakujícího žabáka vskutku není třeba vysokoškolského vzdělání . Nakonec i ty žabáci, co jezdily na dni PIDu loni v říjnu, jezdily na koridoru z Benešova směrem na Prahu celkem hezky a klidně. Ale běda, jak se vyjelo z Hostivaře směrem na Vršovice. To začal přímo čertovský rej . Nějak ale všichni zapomínáte, že tehdy byly nějaké technické možnosti a byly jiné než dnes, žádný koridorový svršek tehdy neexistoval, vyjma snad v Cerhenicích - což by mi tu mohl někdo zodpovědět, Pikehead by mě mile překvapil, pokud si to zrovna někde nebo u někoho vygůglí - protože tam se po kolejích proháněl 160 Albatros už v dřevních časech VÚŽ (mimochodem vznikl za éry ČSD, stejně jako AŽD a jiné, po revoluci zesoukromničené vyzobané lukrativní hrozinky), co tam tedy bylo za svršek, by mě opravdu zajímalo. Rozborem historických fotek z VÚŽ lze dojít k následujícímu zjištění: Kolejnice T či S49 (nelze rozpoznat pro nepatrné rozměrové odchylky), rozponové podkladnice T5, pražce dřevěné, na kolejích základny i betonové, například RS. Kolejnice na některých fotkách spojkované, pak bylo vidět i svařené. Později (někdy v osmdesátých letech) výměna za kolejnice R65 na betonových pražcích, podkladnice naštěstí již žebrové a to tam vydrželo do poslední rekonstrukce svršku na velkém okruhu. To jen Bram určitě v 82 coby malý prcek věděl, že přijde 17.11.1989 šlus, to je mi jasný Alespoň někdo mne považuje za malého českého železničního Nostradama . Kdyby totiž nebyli soudruzi blbí a dali šanci mladým a odborníkům větší slovo, šli čínskou cestou, mohli být u vesla dodnes. Však si tu čínskou cestu ještě u nás do sytosti užiješ, náznaky tu už jsou . Kapacita trati, zejména mezi Veselím a Benešovem byla na provoz jako jednokolejná dostatečná a v podstatě se jejího maxima dosahovalo jen zřídka a to i v nejvytíženějších letech. Tak ještě tu o karkulce . Pendolino do ČSSR nepřijelo opožděně, přijelo pozdě jen pro minulý režim, takže mu nelze vyčítat, že nic nestihl - důkazy, že snaha tu na jeho sklonku byla tu ale jsou. Jen ta infrastruktura provoz pendolin neumožňovala. Tedy vlastně umožňovala, ale jen jako běžného nenaklápěcího vlaku rychlostí místy i 120 km/h, dle aktuálního stavu zchátralosti tehdejší infrastruktury ČSD .
RadekŠ	Pátek, 24. února 2017 - 08:12:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6837 Registrován: 4-2003	Kdyby totiž nebyli soudruzi blbí a dali šanci mladým a odborníkům větší slovo, Dovoluji si upozornit, že se to stalo 17.11. 1989 a mladí & odborníci celý ten nereformovatelný skanzen poslali do e i se soudruhama. Za ty mladý jsem se toho dovolil i svým skromným dílem účastnit a abslutně toho doteď nelituju. Jesli si myslíte, že bylo v silách reálsocíku jezdit víc jak 120 km/h (někde), tak jste úplně mimo. Na to tady chybělo absolutně všechno a jediný co nechybělo byly vesměs nerealizovatelný malůvky. A ani stav svršku na velkém ŽZO nebyl žádný zázrak, jakkoliv proti běžný síti to byla supertrať. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Kreativec	Pátek, 24. února 2017 - 11:22:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 7-2015	Myslím, že to minimálně ve vztahu ke 4. koridoru trochu přeháníte. Ano, žabotlamy mezi Prahou a Benešovem drncaly, i když já si to živěji vybavuji až z 90. let (možná jsem takovým věcem dřív nevěnoval pozornost). Ale mezi Benešovem a Budějovicemi do toho nějaké peníze a úsilí šly, rozhodně nebylo cokoliv totálně na spadnutí, rozpadnutí, k pozvracení odpudivé, daleko za životností atd.. Stavbě koridoru na vyšší rychlost než 100 bránila hlavně nákladní doprava, která kapacitu vyčerpávala hodně, ne že ne. V každé stanici byly všechny koleje dál od výpravní budovy pořád plné, a to ne jen správkovými vozy. Asi taky nebyla v Československu firma schopná vyrobit třeba pružné svěrky, ale to nebyl ten hlavní důvod. Pane Simbo, Váš zájem o historii a Sitzfleisch na archivní práci je hodný obdivu a uznání, ale z těch informací nejste schopen dojít k žádným jednoznačným závěrům. Buď si sám v jediném odstavci protiřečíte, když třeba říkáte, že minulý režim nemohl nic dělat a hned vzápětí vyjmenujete, komu všemu měl dát šanci, nebo vypouštíte bezobsažný slovní salát, který má jediný účel dělat ze všech ostatních blbce, protože neviděli co Vy a zbytečně přemýšlejí. Viz Odborné závěry byly jasné a vcelku pochopitelné. To je celé, jen trouba by v tom hledal něco víc než to je. Co si s takových výkřiků mám odnést? Je to škoda, protože když se soustředíte na fakta místo svých zjitřených emocí, máte co říct a rozumní lidé se nechají přesvědčit, aby se na minulost dívali střízlivěji. Tolik ve stručnosti.
Mladějov	Pátek, 24. února 2017 - 11:31:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9672 Registrován: 3-2007	>Stavbě koridoru na vyšší rychlost než 100 bránila hlavně nákladní doprava, která kapacitu vyčerpávala hodně, ne že ne. Ano. A proto se třeba na 220 nepostavil za 40 let bolševika ani metr druhé koleje Když tedy chyběla ta kapacita tratí.
Hajnej	Pátek, 24. února 2017 - 11:38:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13142 Registrován: 5-2002	Simba: co tam tedy bylo za svršek, by mě opravdu zajímalo Celkem nic neobvyklého, akorát nebyl tak zatíženej a byl čas na jeho údržbu. Nějaké extra konstrukce se zkoušely snad na malém okruhu na přední rovince, pokud se nepletu. Kdyby totiž nebyli soudruzi blbí a dali šanci mladým a odborníkům větší slovo, šli čínskou cestou, mohli být u vesla dodnes Jenže soudruzi blbí byli a v průběhu let dokonce nacpali 8 semestrů povinnýho marxáku na všechny vejšky, takže najednou bylo docela dost lidí, kteří věděli velice přesně, o co těm šmejdům jde. Proto se nakonec v roce 1989 stalo to, co se stalo.
Pikehead	Pátek, 24. února 2017 - 20:13:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2822 Registrován: 3-2007	Díky chlapi, snad si to přečte víckrát a budeme mít zase na čtvrt roku klid...
Simba	Sobota, 25. února 2017 - 00:12:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2464 Registrován: 7-2008	Pike pojede na čtvrt roku na Broumovsko pedagogicky proškolit otovické, aby konečně svolili k obnovení přeshraniční tratě? To by se mi líbilo Zdvoukolejnění jako nepotřebné z důvodu nízké frekvence bylo příčinou, proč byla 2.kolej v úseku Votice - Benešov záhy po svém částečném položení ve dvacátých letech snesena. Do konce padesátých let nebyla frekvence vlaků mezi Tá a Bn vyšší jak 50 pravidelných vlaků za 24 hodin. Ekonomická zpráva z roku 1974 uvádí max. kapacitu 80 vlaků/24 hod.,která není naplněna. Zápisníky volnosti z druhé půle 80.let výše zmíněnou max. kapacitu naplňují jen zřídkakdy a to včetně jízd odpojených postrků a přípřeží na oba směry z vrcholu tratě ve Střezimíři. To jen pro pořádek. Zda to mezi Táborem, Veselím, příp. Budějovicemi/Velenicemi bylo jiné, na to tady musí statistiky předložit někdo odtud. Není možné, aby se jeden člověk zabíral primárně celou tratí, neřku-li všemi archiváliemi, rozprostřenými po x-archívech, včetně fondů momentálně (a ještě dlouho) nedostupných. Bram je v podstatě jediný, kdo tu řekl nějaká fakta (obdobně Hajnej, když zrovna má dobrou náladu ) a je vidět, že ty možnosti stran svršku tu byly a byly reálné. Ano, byla tu silná nákladní doprava, která v podstatě rychlost vyšší jak 120 nepožadovala (ona se nepožadovala všeobecně, 120 byla ikonická číslovka po celou existenci ČSD) a zatíženost mnohých tratí tak byla na maximu, zejména pak ve směru západ - východ. Rozdíl je jen jediný - tehdy se po tratích proháněly náklady a dnes nestačí kapacitně osobce a na silnicích nás se.ou tisíce kamionů, především tranzitních, což EU nijak neřeší. Česko už pak vůbec ne, ač možnosti tu jsou a třeba část přeprav zboží z Číny se po železnici již realizuje nějaký ten pátek O první návštěvě pendolina se již po převratu psalo zde, pro ty, co třeba ještě nečetli. Kdo chce, může některé techničtější věci po "grygarovsku" osvětlit v komentáři pod článkem. případně i zavzpomínat, je-li tu někdo, kdo byl u toho. Bylo pak ještě několik dalších návštěv dalších modelů těchto naklápěcích jednotek, lobbování za jejich pořízení a důvody, proč tomu tak bylo jsou jasné. Zda bylo špatné či dobré rozhodnutí jít touto cestou je věc názoru. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Kreativec	Sobota, 25. února 2017 - 00:37:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 7-2015	Zápisníky volnosti z druhé půle 80.let výše zmíněnou max. kapacitu naplňují jen zřídkakdy Takže v některých dnech byla celá kapacita tratě vyčerpaná? To by k odůvodnění druhé koleje mělo stačit. Já si z dětství v 80. letech především pamatuju, jak jsem se díval na vlaky z nadjezdu v Měcholupech a nedalo se od toho odtrhnout, protože tam jezdil jeden 30 vozový špagát za druhým. A to bylo na dvoukolejce. Tak se mi nezdá, že by za Benešovem mohla být taková kapacitní rezerva. Mladějov: zdvoukolejnění proběhlo v úsecích Dobřejovice-Chotýčany a Ševětín-Dynín. A příprava (rozšíření tělesa) byla i mezi Chotýčanami a Ševětínem. Tolik ve stručnosti.
Simba	Sobota, 25. února 2017 - 01:04:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2465 Registrován: 7-2008	Kreativec: jj, nápodobně u Břeclavi na hlavním čsl.tahu v době bez autobloku. Jeden vlak za druhým. 120 vlaků za 24 hodin ÚDAJNĚ nebyl vůbec žádnej problém. Nikdy jsem to neověřoval, zda to bylo až takové hutné. Máme tady sice sběratele SJŘ apod., ale mnohem vypovídatelnější hodnotu by měla dokumentace dopravní, nejlépe "plachty" z dopravních kanceláří pánů a paní výpravčích. obávám se, že z doby "až dosloužím, chci do sběru" (což bylo jinak nepochybně zásluhyhodné heslo) se nedochovaly hodnotnější kousky, natož tyto (stačil by vzorek).
Bram	Sobota, 25. února 2017 - 01:23:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6970 Registrován: 4-2003	Simba: jj, nápodobně u Břeclavi na hlavním čsl.tahu v době bez autobloku. Jeden vlak za druhým. 120 vlaků za 24 hodin ÚDAJNĚ nebyl vůbec žádnej problém. Jen to bylo šíleně neekonomické, potřeba personálu ohromná, potřeba lokomotiv a vozů také. V případě jednokolejných tratí i neskutečná spotřeba energie - samé rozjezdy. Tohle vše někdo musel zaplatit a jestli něco nemohlo přežít dlouho 17. listopad 1989, tak to byl právě tento bordel na kolečkách. Čtvrtstoletí trvá náprava tohoto stavu a ještě to není zdaleka u konce . Je to hezky vidět i v případě osobní dopravy - s mnohem méně vozidly se udělá mnohem více muziky, než v roce 1989 . je vidět, že ty možnosti stran svršku tu byly a byly reálné. Vzhledem k tomu, že se po válce udělal krok vzad a místo Němci zavedených žebrových podkladnic se začaly opět používat podkladnice rozponové a tento idiotský trend vydržel až do osmdesátých let, tak reálné nebylo nic. Rozponové podkladnice jsou pro udržení geometrické stability kolejnic pěkné svině - nejsou li dotaženy šrouby, kolejnice si tam tancují, jak chtějí, tedy záležitost nevhodná pro vyšší rychlosti - údržbově velmi náročné a tedy i drahé. Prostě všechno blbě, zcela nelogicky se tím zasrala po válce opět celá síť a na nerekonstruovaných úsecích trati Praha - České Budějovice se rozponové podkladnice vyskytují dosud .
Hajnej	Sobota, 25. února 2017 - 01:41:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13155 Registrován: 5-2002	Simba: je vidět, že ty možnosti stran svršku tu byly a byly reálné K tomuto bych si dovolil ocitovat jeden z bonmotů mého prvního šéfa: Elektronické součástky, ploché střechy a žebrové podkladnice sahají až na dno sil reálného socialismu. Možnosti svršku dopadly v reálu tak, že když jsem se díval z okna na sousední kolej, tak se odlesk světla na hlavě kolejnice skokově měnil každých 25 metrů, i když byly svařované. Další polibek smrti jim dával spodek, který obvykle trpěl špatným odvodněním, které zas bylo neblahým důsledkem "zlepšováku" necrcat se s odklizovkou a sypat habrajz z čističky rovnou na pešunk. Na okruhu se tenhle bordel neprojevoval mj. proto, že tam bylo mnohem snadnější při údržbě nejezdit (oproti dnešku tam bývaly doby, kdy se nehlo ani kolo). 120 vlaků za 24 hodin ÚDAJNĚ nebyl vůbec žádnej problém. Na dvojkolejce by to problém být opravdu neměl, zejména pokud by to bylo za oba směry.
Bram	Sobota, 25. února 2017 - 07:34:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6972 Registrován: 4-2003	Hajnej:Možnosti svršku dopadly v reálu tak, že když jsem se díval z okna na sousední kolej, tak se odlesk světla na hlavě kolejnice skokově měnil každých 25 metrů, i když byly svařované. Další polibek smrti jim dával spodek, který obvykle trpěl špatným odvodněním, které zas bylo neblahým důsledkem "zlepšováku" necrcat se s odklizovkou a sypat habrajz z čističky rovnou na pešunk. Že to šlo při vynaložení jistého úsilí dělat tak asi o 300 procent lépe, dokazuje třeba úsek Lovosice - Ústí nad Labem. Zde je jsou skoro všude pražce SB8, které zde byly znovupoužity při rekonstrukci těchto úseků, aby to asi nestálo tolik. Kolejnice jsou zde nové, přičemž ty současné jsou zde nejspíš již déle, než R65, které zde byly spolu s vše zmíněnými pražci SB8 vloženy někdy v druhé polovině osmdesátých let. Svary nejsou vytlučené, v kolejích neroste tráva a nejsou zde blaťáky, kterých tu před rekonstrukcí bylo požehnaně. A to ještě nepočítám, že sloupy trakčního vedení jsou zde vesměs původní a jsou akorát natřené, aby to tak blbě nevypadalo . K tomuto bych si dovolil ocitovat jeden z bonmotů mého prvního šéfa: Elektronické součástky, ploché střechy a žebrové podkladnice sahají až na dno sil reálného socialismu. Co zrovna na žebrové podkladnici bylo tak problematického, že to sahalo na dno sil reálného socialismu? To by mne zajímalo, protože mi fakt bylo (a dodnes je) záhadou, že ještě v osmdesátých letech se vyráběly pražce SB5 na rozponové podkladnice T5 a že se tento cirkus vesele cpal do traťových kolejí .
Honza_-_St.	Sobota, 25. února 2017 - 10:17:42
Neregistrovaný host 83.240.79.58	Vážení, můžete se vztekat jak chcete, ale pravda je taková, že za socíku se toho na železnici udělalo daleko VÍC, než po tom odporným převratu, ke kterýmu nemělo nikdy dojít. Jak někdo může tak nehorázně lhát a tvrdit, že se tehdy na tratích udělalo prd, to nedokážu pochopit. Koneckonců modernizace byly plánovaný už na konci 80. let, a došlo by k nim, i kdyby žádnej převrat nebyl (KÉŽ BY). Jen by se to obešlo bez nesmyslných redukcí staničních kolejí a leckde bohužel i stanic, snižování traťových oddílů a dalších nesmyslů, naopak by se přidávaly koleje i jinde, než mezi Benešovem a ČB. Mimochodem, kdy že se to zdvoukolejnily ty dva úseky mezi Veselím a ČB? Že by právě na konci 80. let?
Mladějov	Sobota, 25. února 2017 - 10:31:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9688 Registrován: 3-2007	Honza_-_St.: pravda je taková, že za socíku se toho na železnici udělalo daleko VÍC, než po tom odporným převratu, ke kterýmu nemělo nikdy dojít. Hezké.
Bram	Sobota, 25. února 2017 - 10:37:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6975 Registrován: 4-2003	Ajejej, rudá stejnosměrná vzteklina Honza_-_St. přilezla už i sem . K odstavení KSČ od moci v roce 1989 naštěstí došlo a na tom rudá stejnosměrná vzteklina Honza_-_St. nic změnit nemůže, protože nemá stroj času . Mimochodem, kdy že se to zdvoukolejnily ty dva úseky mezi Veselím a ČB? Že by právě na konci 80. let? Ano, na konci 80. let a jen kvůli výstavbě elektrárny Temelín, kam se vozilo hodně materiálu - s tím se svezlo i částečné zdvoukolejnění úseku České Budějovice - Číčenice a kdyby nebylo výstavby Temelína, žádná druhá kolej na jihu Čech by nikde nebyla. Ovšem nějak nám rudá stejnosměrná vzteklina zapomíná, že druhá kolej se nám tu natáhla po převratu i do míst, kam soudruzi raději zapíchali sloupy, aby tam ta druhá kolej být nemohla, ačkoliv tam těleso pro ní bylo místo - úsek z Benešova do Votic .
Bobmaster	Sobota, 25. února 2017 - 11:01:20
Neregistrovaný host 217.196.116.97	Mladějov: moc teda ne pán je evidentně zastánce dvojkolejných tratí z uhelných pánví směr východ, každé druhé stanice na 1. tahu v provedení elmech, výhyben se singalisty (viz trať z Prahy přes Zličín do Hostivic než to tam zrušili), třicítek přes každou čtvrtou výhybku (v hlavních kolejích) a podobných radovánek. A jak to tehdy v radostném socialismu vypadalo vidím z každého filmu té doby, kromě propagandistických perel typu Chalupáři nebo Tři chlapi v chalupě/na cestách. Lepší nebo horší než teď to nebylo, prostě to bylo poplatné době. Jsem fanoušek starých časů, ale tohohle ne
Dusanh	Sobota, 25. února 2017 - 11:51:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 3-2004	Teda číst tyhle rudý žvásty zrovna 25.února... 120 byla ikonická číslovka po celou existenci ČSD A proto se přes všechny stanice (na tratích, kde byla traťová 120) jezdilo max. 100...
Petr_vlček	Sobota, 25. února 2017 - 11:54:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10873 Registrován: 5-2004	Ono bez ideologie to je ale trosinku jiny. 41 let sociku kontra 27 let budovani svetlych zitrku (jo, uz budujem hnedle 2/3 toho sociku) treba z hlediska vozidel znamenalo tehdy 2-3 obmeny vozovyho parku (2 generace motoraku, elektrik dc, 3 generace vagonu "od rybaku a osmidveraku po honekry"). Vse "z vyroby", nikoli aby v nemcich a rakousku usetrili za srotaci (jedno jestli statni nebo soukromi dopravci). Ani se tehdy neprovozovaly 2-3 rekonstrukce po vzoru "z Bh udelame Bhee, pak Bpee s klimou a pak i s is a wifinou". Nebejt masin ze sociku na stridavine se nehne po 27 letech kolo (pri snehu a mrazu ani tech nekolik panteru). Udelaly se koridory. Ani jeden ale po 27 letech neni celej neb nelahozevesky tunely a kralupy jsou ve stavu jak je komari zrekonstruovali v pulce 80- tejch. O useku z trebovy do brna kde budovatelum zitrku nevybylo ani na poloperonizaci model konec 60-tejch na 171 nemluve. A az tu za par let budem mit vyroci 41:41 tak pokud se ho doziju budu moc zvedavej jestli bude stale soucasti 3. koridoru 171 s baboblokem a jednokolejna bustehradka na kladno. No a ty pomaly- kdyz jsem v druhy puli ledna valil ececkem 160 do pardubic, nasustrovali jsme na pomalejch)(asi 6 od 50 po 10) skorem 11 minut...
Luboš_3.21	Sobota, 25. února 2017 - 11:54:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 963 Registrován: 4-2014	Padl tady názor a domněnka, že se před rokem 1989 udělalo na železnici více než dnes. Omyl. Před rokem 1989 se sice nějaké menší investice do sítě ČSD, dělali to ano, ale v takovém rozsahu jako dnes ani omylem. V kolejišti se většinou prováděla jen rychloúdržba kolejiště, neboť nějaké dlouhodobé nepřetržité výluky aby se to udělalo kvalitně a pořádně nebyly na pořadu dne, protože nějaké delší zastavení dopravy bylo nepřípustné. Spíše se prováděli menší investice do TZZ a SZZ, ale pouze na vybraných hlavních tratích (na tyto tratě se většinou dosazovalo tehdy nejmodernější SZZ typu AŽD 71 buď s tlačítkovou nebo číslicovou volbou). Na vedlejších tratích a méně významných tratích zůstávala buď elektromechanika, nebo tam byl klíčový průmysl. Pouze velmi málo stanic v této skupině tratí mělo štěstí že se tam za velmi velkého urgování,připomínek a keců udělalo SZZ typu TEST. Akorát my dnes přijde to, že ty rozsáhlé velkoinvestice přicházejí do železniční sítě v ČR pozdě, protože ty měli přijít tak před 25 lety, kdy ještě na těch tratích něco jezdilo a aspoň by se ta investice a ta modernizace splnila účel a dostalo by se jí pořádného využití. Protože dnes, když se do těch tratí nalijí miliardy, tak některé zmodernizované tratě zejí po většinu dne prázdnotou.
Petr_vlček	Sobota, 25. února 2017 - 12:47:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10874 Registrován: 5-2004	Spis ty innvestice tehdy byly vuci tehdejsi zejmena nakladni doprave nedostacujici. Oc byly mensi nebo vetsi nez dnes tezko odhadovat. Na druhou stranu se az na nepotrebny ptakoviny typu velenice zadratovaly prakticky vsechny hlavni trate. Tez podstatna cast hlavnich trati dostala autoblok. Kde ne tak neni dodnes viz 171:-D. Treba ale temer celou 070 nekdy koncem 70 cekal novej svrsek v podani zel vojska pricemz delka nepretrzity vyluky by dnes sotva stacila na dva propustky viz vecne rozjebavany 160 a 200 kde by mela opet letos nastat oblibena nekolikatydenni velikonocni vyluka zdice - breznice...
Martin_b	Sobota, 25. února 2017 - 15:06:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 970 Registrován: 12-2007	Zápisníky volnosti z druhé půle 80.let výše zmíněnou max. kapacitu naplňují jen zřídkakdy Co se týče využití tratě, mohu poskytnout údaje ze statistik, které se ve stanicích (Roudná a Soběslav) vedly do roku 2008. Jsou to součty projetých vlaků za rok vydělené počtem dnů v roce, tedy denní průměr. Je jasné, že třeba při výlukách nejel vlak žádný, ale jindy zase byly dny, kdy byly výluky jinde a po 220 jezdily odklonové vlaky, kterých bylo třeba 10 za den. Mezi lety 1983 až 2008 bylo tedy maximum v roce 1992 - 75 vlaků za den. Takže kapacitu 80 vlaků za den nebyl problém občas překročit. Je to sice údaj z Roudné, ale obrázek o provozu si lze udělat. Pro porovnání je tam i rok 2016, roky 2009-2015 chybí.
Brr	Sobota, 25. února 2017 - 16:37:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3145 Registrován: 5-2002	Podle mě většina toho, co se za socíku udělala, bylo jen takové flikování a nebo to bylo polovičaté. To je příklad té elektrizace: akorát se natáhly dráty, nějaké větší úpravy se nedělaly. Tím nemyslím zrovna přeložky pro zvyšování rychlosti, ale třeba výměna zabzař (mechaniky v Říčanech, Heřmaničkách,... telefonika mezi Hradcem a Pardubicemi, pokud se nepletu, peronizace se dělala jen v okolí Prahy a podobně). Stejně tak ta výměna svršku na 070 je takové flikování, když na celé 070 bylo několik stanic s ručními výměnami, zato v Mnichově Hradišti se postavilo luxusní stavědlo. autoblok. Kde ne tak neni dodnes Ústí - Dolní Žleb, Malešice - Hostivař - Votice + další úseky IV. tžk (jste zrovna v diskusi o trati, kde tohle neplatí), Stéblová - Opatovice (+ druhá kolej tam), Břeclav - Přerov, odb. Zádulka- Adamov, Havlobrod - Jihlava, Bohumín - Dětmarovice. Vypsat úseky, kde se telefonika nahradila AHr, to si netroufám. A taky bych rád věděl, které uzly dostaly za komančů takovou rekonstrukci, jako teď Děčín, Plzeň, Svinov, Přerov nebo Praha hlavní. Já vím, ono se to plánovalo... Klidně si kecejte, ale nemusí to jít tak snadno odhalit.
Kreativec	Sobota, 25. února 2017 - 17:01:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 7-2015	Je jisté, že investicím do železničních tratí z posledních 20 let se v českých zemích nevyrovná nic minimálně od počátku 20. století, kdy byl boom místních drah a došlo taky k zdvojkolejnění mj. Praha-Benešov, výstavbě mnoha honosných nádraží apod. Ale je třeba taky říct, že to je v první řadě důsledek účelové vázanosti dotací z EU; bez nich by trvalo socialistické flikování, ale mnohem menší, jak klesal význam železnice. Jak si náš současný systém poradí bez těchto externích berliček, to teprve uvidíme. Tolik ve stručnosti.
Luboš_3.21	Sobota, 25. února 2017 - 17:04:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 4-2014	Za socíku, asi také hodně záleželo kdo byl v daném přilehlém úseku a ve stanici náčelníkem a jak kde měl styky a jak moc si to uměl pro svou stanici vydupat, podle toho se také nejspíš rozdělovali finance, takže v některé stanici šlo postavit luxusní stavědlo, v jiné stanici na stejné trati se ani třeba nepodařilo nahradit klíčový průmysl aspoň tím trochu lepším TESTEM, na některých stanicích šlo udělat RZZ AŽD 71, jinde ne. Dnes dochází k velkým investicím do železniční sítě v ČR, ale jak se píše v předešlém příspěvku, nebýt dotace z EÚ, těžko by jsme asi dnes měli třeba zmodernizované úseky na trati Praha - Tábor - Č.Budějovice atd.,kdyby ty dotace nebyli, tak ve většině případů a s tím souhlasím by se ty zmodernizované úseky nacházeli dnes ve stejném stavu, tedy před modernizací - viz. třeba ten Tábor, tam by dodnes jistě ještě fungovala elektromechanika. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
T_._H_.	Sobota, 25. února 2017 - 19:14:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4473 Registrován: 8-2012	nebýt dotace z EÚ Jakože z Elektroúseku? kdyby ty dotace nebyli, tak ve většině případů a s tím souhlasím by se ty zmodernizované úseky nacházeli dnes ve stejném stavu, tedy před modernizací Za jaké peníze se dělal Děčín, Praha hlavní, Úvaly, Český Brod, Poříčany, Velim etc. etc.? Celá trať Česká Třebová - Brno? Ano, odsejpalo by to třeba pomaleji (a na druhé straně by se peníze nevyhazovaly za pičoviny typu elektrizace do Koutů nad Desnou), ale rozhodně nemůžete tvrdit "ve většině případů"... Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Hajnej	Sobota, 25. února 2017 - 21:48:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13160 Registrován: 5-2002	Bram: Co zrovna na žebrové podkladnici bylo tak problematického, že to sahalo na dno sil reálného socialismu? Možná ani ne tak na podkladnici samé, ale na betonovém pražci pod ní, kterej musel vyjít na první dobrou, kdežto rozponky šlo obracet jako opice ořech, aby to nějak vyšlo...
Hajnej	Sobota, 25. února 2017 - 22:56:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13161 Registrován: 5-2002	TH: Za jaké peníze se dělala ... celá trať Česká Třebová - Brno? No jo, ale to Vlčoun spláchne konstatováním, že " O useku z trebovy do brna kde budovatelum zitrku nevybylo ani na poloperonizaci model konec 60-tejch na 171 nemluve. "... L3.21: Za socíku, asi také hodně záleželo kdo byl v daném přilehlém úseku a ve stanici náčelníkem a jak kde měl styky Nebo taky na tom, kde se dal podojit vlečkař. Korelace RZZ/TESTů v severovýchodních Čechách s vlečkami je víc než nápadná: Příšovice, Libuň, Kunčice, později Hodkovice. Zato v jiných stanicích byl dost často klíčovej průmysl a čtyřicítka na vjezdu: Bakov, Hradiště, Turnov, Brod, Paka, Mostek...
Bkp	Neděle, 26. února 2017 - 11:02:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7757 Registrován: 8-2003	Komunisti vyprojektovali a rozestavěli z Prahy-Smíchova do Plzně 93 km dlouhé dálniční spojení v meziměstském úseku trasovaném na rychlost 120 km/h, zatímco na 113 km dlouhé dráze nechali báboblok do Berouna a jako zlepšení postalili dráty a autoblok na zbytku trati a tím zabetonovali traťovou rychlost mezi 80 a 100 km/h. Obdobně by šlo rozebrat většinu tahů v republice, takže asi tak o vztahu minulého režimu k železnici. Slepeckou holí se golf nedá hrát!
Pikehead	Neděle, 26. února 2017 - 12:22:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2827 Registrován: 3-2007	Komunistická zlepšení na železnici, která jsem zaregistroval v 2. polovině 80. let - bylo mi lehce nad 10: - Košičan - nová Bee s hadry a šesti, umytý, teče voda, čety - Brigáda socialistické práce. Výrazně rychlejší než špinavé hrůzy přes Valachy. - Novotou modře svítící Esa - Robotronický tisk jízdenek - Praha-Holešovice Vše ostatní (Smíchov-Vrútky několikrát ročně) - zchátralost, flikovačky, špína, jízda "brzda/plyn", nepochopitelné pobyty všude možně... Narozdíl od Simby mi nestačí uvědomění o potenciálu (asi by šlo mít tratě v lepším stavu, i v DDR to uměli), ale potřebuju k ocenění vidět něco reálného.
Petr_vlček	Neděle, 26. února 2017 - 12:39:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10878 Registrován: 5-2004	Pricemz tema dratama do plzne dosahli podobnou jizdni dobu jaka tam je dnes. Budejice na tom byly podobne (do lonska i lip). Kralupy jsou 27 let po plysaku soucasti 1. korytoru a jiste jeste nejmin 10 let pridaj ("bude vrt"). Do koridorovy podoby po plysaku prestaveny letovice a brezova jsou jen tresnicka na dortu. Mch tu dalnici na plzen staveli komanci tam kde byl tehdy velkej provoz, tj od prahy a plzne. Srovnej s dneskem a koridorem tam kde je provoz nejslabsi a prinos nejmensi kontra neresenej davno limitujici a to postaveny degradujici usek u prahy.
Bkp	Neděle, 26. února 2017 - 12:46:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7758 Registrován: 8-2003	Bože, JD Ex Smíchov - Plzeň před koridorem 1:27, po RoPl 1:04, se Smíchov - Beroun 0:59. Zastydlý obdivovatele minulých pořádků to nepřesvědčí, píšu to pro ostatní, ať se to neplete. Největší přínos je kde? Co třeba tam, kde dojde ke zkrácení trati o 6 km, které tak den co den stovka vlaků nebude muset ujet? Slepeckou holí se golf nedá hrát!
T_._H_.	Neděle, 26. února 2017 - 12:55:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4483 Registrován: 8-2012	Komunisti vyprojektovali a rozestavěli a skončili v Berouně. Směrem z Prahy na sever (D8) nedostavěli nic, na východ skončili v Poděbradech (Libicích). O jihu vůbec nemluvě, o Moravě nemluvě. Vlastně jediný smysluplný čtyřpruh krom D1/D2, který se postavil celý ), byla R10, protože Štrougal měl na Jizerce chalupu. Ano, i ve stavitelství silnic to stálo pěkně za hovno, ne že by železnice byly nějakou výjimkou - spíš potvrzením celkového úpadku. ) nepostavil; chyběl úsek mezi exity Březina - Příšovice, protože centrální plánování nebylo schopné postavit most přes Jizeru v tamním podloží - "tekutých píscích" Vlčoun spláchne konstatováním Konzistentní hlasatel tezí "dřívbylolíp" a "stojítozahovno" logicky nemůže jinak... Forever trusting who we are, and nothing else matters.
P_v	Neděle, 26. února 2017 - 14:21:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1725 Registrován: 5-2002	Petr_vlček: Kralupské nádraží bylo zastaralé už když se stavělo. Postavilo se ve stejné době jako Holešovice. Ale zatímco Holešovice jsou od počátku bezbarierové, v Kralupech je schodů víc než zdrávo.
Simba	Neděle, 26. února 2017 - 15:44:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2468 Registrován: 7-2008	Je jisté, že investicím do železničních tratí z posledních 20 let se v českých zemích nevyrovná nic minimálně od počátku 20. století, kdy byl boom místních drah a došlo taky k zdvojkolejnění mj. Praha-Benešov, výstavbě mnoha honosných nádraží apod. Ale je třeba taky říct, že to je v první řadě důsledek účelové vázanosti dotací z EU; bez nich by trvalo socialistické flikování, ale mnohem menší, jak klesal význam železnice. Jak si náš současný systém poradí bez těchto externích berliček, to teprve uvidíme. s tímto mohu (až na drobné nuance) víceméně souhlasit
Hajnej	Neděle, 26. února 2017 - 22:06:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13168 Registrován: 5-2002	Vlčoun: Kralupy jsou 27 let po plysaku soucasti 1. korytoru A tím chtěl básník říct co? Jestli to, že jsou v kdovíjakém stavu, tak je to vtip měsíce. Před pár lety jsem je prošel pěšky a je to dost děs běs - a to nemluvím o tom, že cokoliv zastavujícího od Ústí na Prahu tam musí do křiva.
RadekŠ	Pondělí, 27. února 2017 - 10:57:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6844 Registrován: 4-2003	Vlčoun: Mch tu dalnici na plzen staveli komanci tam kde byl tehdy velkej provoz, tj od prahy a plzne. Komančové od Plzně nestavěli vůbec nic a od Prahy to stihli dostavět do Bavoryně tempem asi 2-3 km ročně. Kritické články o tom byly i v Rudém Právu. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Petr_vlček	Pondělí, 27. února 2017 - 11:32:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10887 Registrován: 5-2004	Ten čtyřpruh co se z něj loni stala dálnice (dřív na něm byla i autobusová zastávka) až za Ejpovice už byl za komárů. No a k tý Plzni je třeba úsměvný to, že koncem 80-tejch jsme se trefovali ráno do "Norimberáku" za účelem svezení DB kupátkama po šesti ks a týmiž se lze dnes svézt na Ex v soupravách soukromníka Alexe. Každopádně nebyla dálnice mezi Bavoryní a Rokycanama s pokračováním původní 1/5 skrz Beroun a Rudnou na Prahu.
Dusanh	Pondělí, 27. února 2017 - 11:57:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 3-2004	Ten čtyřpruh co se z něj loni stala dálnice (dřív na něm byla i autobusová zastávka) až za Ejpovice už byl za komárů. "Za Ejpovice" vede/vedl leda tak stoupací pruh... "... V té době se již rok stavěla i chybějící, zhruba dvacetikilometrová část dálnice mezi Bavoryní a Mýtem. Dokončena byla v říjnu 1995, společně s úsekem Klabava-Ejpovice. Ve stejnou dobu byl dokončen i východní přivaděč (dnes I/26), spojující dálnici D5 s Plzní od východu." (www.dalnice.com) "... 0509 Klabava – Ejpovice, km 64,231 – 67,941 (3,710 km) Výstavba začala v prosinci 1993 a stavba byla zprovozněna 26. 10. 1995. Součástí této stavby je východní plzeňský přivaděč délky 2,742 km. Dálnice je postavena v kategorii D 27,5/120 a na její trase byla vybudována MÚK Ejpovice (km 67)." (www.ceskedalnice.cz)
David_jaša	Pondělí, 27. února 2017 - 12:46:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3090 Registrován: 5-2004	K té 260 Brno-Blansko by se slušelo dodat, že od 60. do 90. let se tam dělaly sanace tunelů povětšinou ve stávající stopě (několik tunelů bylo nahrazených zářezy). Tipuju, že nové tunely pro dejme tomu 120+ jako v údolí Moravské Sázavy se v rámci koridoru nedělaly proto, že tunely už v dobrém stavebním stavu byly a investice do sanací by vyletěly oknem.
RadekŠ	Pondělí, 27. února 2017 - 12:50:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6845 Registrován: 4-2003	koncem 80-tejch jsme se trefovali ráno do "Norimberáku" za účelem svezení DB kupátkama po šesti ks a týmiž se lze dnes svézt na Ex Tak to já jsme taky třeba po téměř nově otevřeným úseku D5 jel v Mercedesu W123 a nebo třeba dostal Kindrvejce. Akorát jakou to má vypovídací hodnotu o životu v reálsocíku a jak se na tom zásloužili socialističtí soudruzi? obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Bram	Pondělí, 27. února 2017 - 13:06:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6983 Registrován: 4-2003	Petr vlček:No a k tý Plzni je třeba úsměvný to, že koncem 80-tejch jsme se trefovali ráno do "Norimberáku" za účelem svezení DB kupátkama po šesti ks a týmiž se lze dnes svézt na Ex v soupravách soukromníka Alexe. A i dnes ten samý vůz od Alexe na Rx výrazně převyšuje různé zastaralé a nemodernizované vozy typu A, B, AB a BDs, které jezdí vesele u ČD dále. Že se Alex nestará o své modernizované vozy poněkud lépe, na věci nic nemění. Ten čtyřpruh co se z něj loni stala dálnice (dřív na něm byla i autobusová zastávka) až za Ejpovice už byl za komárů. Alespoň do mapy se koukej lépe, když už tu tak zaníceně blafeš o něčem, co v reálu neznáš . Ten přivaděč od exitu 67 k Plzni se dodělal až s dálnicí a částečně jde o přestavbu původní silnce. Pokud je mi známo, tak čtyřpruh z centra Plzně směrem na Prahu končil někde u plzeňského Ústředního hřbitova.
Petr_vlček	Pondělí, 27. února 2017 - 13:37:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10889 Registrován: 5-2004	Ten vůz od Alexe je největší šrot jakej se dnes na Plzni objevuje. To i občasný posilový koženkový B což už je dnes spíš mimořádnost vypadá většinou v kondici lepší. No a i to co u nich prošlo rekonstrukcí (tedy to jejich AB, na B snad akorát místo hajzlu jsou na jedný straně klapačky a kdysi dávno dostaly sedačky novej potah) tuhle v zimě disponovalo oknem za který by se nestydělo ani hodně zoufalý Bh...
RadekŠ	Pondělí, 27. února 2017 - 14:26:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6846 Registrován: 4-2003	Ten vůz od Alexe je největší šrot jakej se dnes na Plzni objevuje Z čehož LOGICKY plyne, že drážní vývoj v kotlince pokročil za reálkapíku docela daleko a někdo si tady argumentačně rozstřeluje vlastní koleno. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
T_._H_.	Pondělí, 27. února 2017 - 14:41:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4490 Registrován: 8-2012	koncem 80-tejch jsme se trefovali ráno do "Norimberáku" za účelem svezení DB kupátkama po šesti ks ... Ten vůz od Alexe je největší šrot jakej se dnes na Plzni objevuje Takže tehdejší nejlepší vůz je dnes nejhorší, ale od toho skvělého socíku se nic nezměnilo, DBL STZH... vy jako fakt nevidíte, že si serete do huby? Anebo jen "soukromníkobijectví" přebíjí "dřívbylolípismus"? EDIT: RadekŠ to napsal dřív a líp (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Jarda_Š.	Úterý, 28. února 2017 - 18:34:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 9-2015	Stanovisko MŽP, ze kterého vyplývá, že se proces EIA na Su-Vo nebude muset opakovat: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WMTAwMVhfemF2YXpuZV N0YW5vdmlza29ET0NfMzc1NzgwOTA4MTE4NDQzNjQwOS5wZGY/OV1001X_zavazne Stanovisko.pdf

Přejít z archivu 2017 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru