Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 02. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 02. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2440 Registrován: 7-2008 |
Sice jsem se zařekl, protože v podstatě není co vysvětlovat, ale slušnost je odpovědět. Takže: Měl by jste rozlišovat dvě rozdílné věci: A.dílny v Jahodnici a za B.spojku Ma-Bě. Jedno s druhým samozřejmě souvisí. Já jsem pouze napsal, že se na Jahodnici ani nekoplo (a ani kvůli zákazu nových staveb nemohlo), nikoli, že to nemá souvislost se spojkou Ma-Bě (ta měla, stejně jako spojka Ho-Ma svých problémů dost, přeci jen byla válka. Blíže se o tom zde nehodlám šířit.). A je snad logické, když na nákresu v článku je zakresleno napojení dílen v Jahodnici na spojku Ma-Bě a výtažná kolej k Male, že to musí mít spojitost (a v textu je toto napojení i zmíněno - nikoli však detailně, neboť o tom nebylo blíže nic známo - nějaký podrobnější popis bude určitě v projektu spojky. Ten ovšem nebyl v době psaní článku (cca dva roky zpět) k dispozici, stejně jako na internetu fotomapa z roku 1945. Pořád jsou to ovšem dva odlišné projekty a ani spojkou Ma-Bě a ani Jahodnicí se primárně dvoudílný článek nezabýval. Primárně se onen karton, ze kterého je v předmětných článcích čerpáno zaobírá dílnami v Uhříněvsi a tyto materiály stran Jahodnice jsou v něm jaksi navíc kvůli vzájemné souvislosti. Čili ještě jednou - vycházelo se pouze z těchto materiálů a ničeho vůkol, neboť k tomu nebyl důvod, protože hlavním cílem bylo odhalit "tajemství" nadjezdů mezi Uhříněvsí a Hostivaří a nikoli projekt v Jahodnici, potažmo už vůbec ne spojky Ma-Bě, neboť ke spojce nebyly v té době žádné materiály k dispozici a ani jedna záležitost mě primárně nezajímala, neboť nesouvisí s bývalou KFJB. Pokud existuje nějaký detailnější projekt dílen v Jahodnici (a tím i výtažné koleje) to si budete muset vyhledat a prostudovat sám, stejně jako projekt spojky Ma-Bě (s čímž Vám výrazně usnadnil práci p.Mahel).
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Přátelé, na modelářském fóru se objevil dotaz, kdy se u ČSD začaly používat rohové značky na nákladních vozech označující výstroj tlakové brzdy. Logická by byla odpověď "od zavedení tlakové brzdy u nákladních vlaků", ale to je právě ta otázka: Dá se nějaké datum - třeba vydání nějakého předpisu - považovat za zavedení tlakové brzdy u ČSD? Je správná informace, že první nákladní vlak s průběžnou tlakovou brzdou jel u ČSD v květnu 1927 z Meziměstí do Chocně? Které předpisy ČSD vydané před r. 1939 upravovaly používání rohových značek a kdy byl takový předpis u ČSD poprvé vydán? |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4409 Registrován: 1-2012 |
To by mohlo být zmíněno v nové tlusté a drahé knize "Dopravní služba u ČSD 1918-1939", která reprodukuje prvorepublikové předpisy. Nedávno vydal Chrochtík. Knihu jsem zatím jen zběžně prolistoval, ale rohové značení na skříních nákladních vozů je tam určitě probíráno, včetně vyobrazení. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3492 Registrován: 4-2009 |
hank: Na vysvětlení rohových značek jsem narazil v Názorné brzdové příručce (2. vydání) z roku 1937. Diskuzi na modelech.biz jsem zaznamenal, jen mám někde "dobře" uloženo přístupové heslo a tak se nemůžu přihlásit. Pošlu Vám sken textu ke značkám a poprosil bych Vás, abyste to kolegům z Ústí pověsil do příslušného vlákna. Když už si dávají takovou práci s nádražím v Hoře Svatého Šebastiána - neuvěřitelná příprava a provedení PS: Váš email ještě mám.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Němec_z_ova 3492: Děkuji. Mailová adresa je pod nickem - pro jistotu |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Prosím znalce válečného provozu železnic o poučení, co si mám představit pod označením nátěru německých parních lokomotiv "Nacht-Tarnfarben". Ona byla noční maskovací barva něco jiného než matná černá? Nebo se tím měla odlišit černá od "feldgrau" u frontových lokomotiv? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3493 Registrován: 4-2009 |
hank: Právě odesláno Němci měli označení brzdy již v roce 1927 (viz archiv Tatry Kopřivnice), Tatra jej pak poprvé použila v roce 1928 (poprvé zachyceno u vozu pro pivovar v Mukačevu). (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3497 Registrován: 4-2009 |
Tak jsem znovu v klidu prošel fotografie z archivu Tatry Kopřivnice a našel označení brzdy na těchto vozech: Z hlediska brzd to musela být docela divoká doba. Jak se tak dívám, nákladní vozy té doby neměly ani průběžné potrubí Buď ruka nebo nic Začínám chápat tu druhou (pojistnou) šroubovku.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 7-2005 |
V MŽ I.kt.1945 je dosti velký spis o instalaci tlakové brzdy na lokomotivy, v té době stále soukromé, místní dráhy Frýdlant-Bílá. Mašiny jí sice dostaly postupně, ale součástí schvalovacího kolečka připsal úředník i spis, podle kterého se začaly oszaovat tlakové brzdy na vozy ČSD. Jen jsem si to nezapsal. Na uvedené lokálce však tlaková bzda začala být nutností, když se v roce 1932 řešit přechod přímých vozů osobních vlaků z ČSD, o víkendech (rekreační doprava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1919 Registrován: 6-2004 |
Němec_z_ova: taky ovšem v té době existovala potrubí přenosná, kterými sedaly vozy v případě potřeby doplnit. Podle některých archivních dokumentů to existovalo ještě po válce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 7-2005 |
Z periodika Wermacht ročník 1943 |
drake
|
|
Neregistrovaný host 78.45.51.176 |
Rohové značky jsou do roku 1921, v Německu povině na všech vozech od roku 1923. U nás dají doložit od roku 1926, ale jen na vozech vybavených tl. brzdou, kompletní využití všech variant přišlo až roku 1930. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ten dotaz na rohové značky vznikl v souvislosti se stavbou modelu Hory sv. Šebestiána, do které se pustili modeláři z Ústí n. L. Jak už to bývá, každá odpověď vyvolává další dotazy. Tady jsou: Jak za I. republiky fungovaly vzájemné vyrovnávky ucelených souprav uhláků mezi DR a ČSD? Ložilo se do stejných souprav na oba vývozní směry (např. slezské uhlí do ČSR, severočeské do Saska) nebo se soupravy vracely prázdné? Musely se tytéž soupravy uhláků vracet po vykládce na domovskou dráhu stejnou trasou a přes stejnou PPS, kudy přijely, tj. zřejmě většinou prázdné, nebo je bylo možné vrátit i ložené a jinudy? Platilo to pro obě dráhy stejnou měrou nebo to bylo pro každý exportní směr řešeno samostatně? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: "Rohové značky jsou do roku 1921, v Německu povině na všech vozech od roku 1923. U nás dají doložit od roku 1926, ale jen na vozech vybavených tl. brzdou, kompletní využití všech variant přišlo až roku 1930." Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2247 Registrován: 1-2006 |
Řekl bych, že "ucelenky" v dnešním pojetí tenkrát snad ani neexistovaly - vše bylo normálním vlakem, do kterého se mohla podle situace řadit i jiná zátěž daným směrem/relací. Totéž se týká prázdných vozů. U směrování prázdných vozů cizích železničních správ pak obecně platilo, že měly být přednostně směrovány k nakládce směřující na jejich domovskou správu a pokud to není možné, tak tam odeslány přímo. Přičemž při odeslání prázdných přímo byly buď smluvně určeny předávací stanice, nebo bez takového určení to mělo být směrem nejbližším (opět se stanovením výjimek "tudy ne", "tudy nikoli odtud", "odtud odlišně v relaci xyz"). (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear 2247: No dobře, vypusťme z toho pojem "ucelené soupravy" a soustřeďme se na vyrovnávky zahraničních vozů po vykládce dováženého uhlí. Musely se vracet přes ty přechody, kudy na ČSD vstoupily? A mohly se na domovské železnice vracet ložené? (Nebudu to zatím komplikovat dotazy na tranzit - např. PKP -> BBÖ a zpět přes ČSD...) A co platilo vice versa pro vozy ČSD? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear: Naše příspěvky se minuly... Děkuji. Vyplývá z toho tedy, že na některých typicky "uhelných" relacích se mohly uhláky každé z obou sousedních správ vyskytovat ložené v obou směrech? Týká se to nejen zmíněného "Šebíka", ale taky třeba Moldavy, Královce, samozřejmě ferdinandky apod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2249 Registrován: 1-2006 |
Ano, ovšem je otázkou, nakolik se přepravní proudy obojího uhlí potkávaly v prostoru i čase. Ve vlacích tam lze předpokládat složení z mixu uhláků ČSD i DRG. Jinak obousměrné jízdy uhelných vlaků i prázdných vyrovnávek byly na ČSD k vidění mezi Zdicemi a Berounem (Cheb-Plzeň-Praha x Most-Rakovník-Beroun-Zdice-Příbram-Protivín) nebo mezi M.Boleslaví a Bakovem n.J. (pánev-Všetaty-Turnov x pánev-Děčín-Č.Lípa-Nymburk) |
drake
|
|
Neregistrovaný host 78.45.51.176 |
hank: Pro vozy volného oběhu platilo, že mohly být zpátky poslány ložené. Z toho existovaly výjimky, které často představovaly právě "ucelenky". Pochopitelně existovaly už dávno, uhlí patřilo k prvním a nejčastějším. Pokud byl důvod vytvářet ucelenky, pak byl i důvod dohodnout se používání vozů všech zůčastněných společností. Příklad z dávných dob bylo například uhlí z kladenské pánve do Liberce (cca 1870 až 1890). Chodilo to po kolejích BEB, BNB a SNDVB, takže do toho všechny společnosti vložily své vozy (zcela konkrétní inventární čísla), dohodly se tarify a dělení výdělku. Aby se udržoval správný poměr vozů v těchto přepravách, tak se nutně musely vracet zpátky k nakládce prázdné. Další typické ucelenky v za Rakouska-Uherska byl dovoz dobytka z Haliče do Vídně, tam to byly vozy KFNB a CLB. Podobně to fungovalo i v meziválečné době. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: Děkuji. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25197 Registrován: 5-2002 |
Pánové, doporučil bych začít studiem dohody RIV. Tam je myslím řečeno všechno. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3501 Registrován: 4-2009 |
McBain: To máš jistě pravdu, ale modeláři z Ústí nad Labem řeší 2. epochu. Koukni sám, myslím, že Tě příprava projektu a její výsledky taky zaujmou Teprve tady jsem viděl začínat stavbu kolejiště pobíháním po krajině s teodolitem drake: Děkuji za upřesnění používání rohových značek, znamenám si. Mahel: Také Vám děkuji za připomínku. Poláci jsou schopni používat přenosné brzdové hadice ještě v tomto století Tohle mi před pár lety dovezli (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25202 Registrován: 5-2002 |
Němec_z_ova: "McBain: To máš jistě pravdu, ale modeláři z Ústí nad Labem řeší 2. epochu. " No dyť - tedy jestli 2. epocha končí rokem 1945? A odkaz dobrej, dík . |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3502 Registrován: 4-2009 |
A furt reptá No jo, když se tady podíváš na Fardyho vagonku, bude Ti jasné, že se vozy s RIVkou nepotkaly. Nemáš nápad, jak Ti přeposlat 337 MB dat bez nutné registrace? Mám pár snímků z Kotouče Štramberk (včetně některých ze štramberského kalendáře). Mám to poslat to pod více odkazy přes Leteckou poštu?
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Neregistrovaný host 88.101.148.169 |
Vážení přátelé znalci. Při četbě jisté neželezniční knihy jsem narazil na zmínku o dost velkém železničním neštěstí, které se událo "kterýsi" pátek v červenci roku 1945, mezi stanicemi Ostrava hl.n. a Ostrava Mariánské Hory. Mohl by mi někdo poskytnout nějaké podrobnosti, či dokonce fotky? Jako Ostraváka, ale naprostého laika v daném oboru, by mě to celkem zajímalo. Předem děkuji Ladis |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3503 Registrován: 4-2009 |
Ladis-63: Máte na mysli nehodu z 20. 7. 1945? PS: Mělo by to být ono, 20. července 1945 vycházel na pátek. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Němec_z_ova 3502: Sice se mě to netýká, ale použil bych www.uschovna.cz - přes ně se dá poslat až 25 GB zdarma. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3504 Registrován: 4-2009 |
hank: Děkuji, to bude ono
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25203 Registrován: 5-2002 |
Němec_z_ova: "Nemáš nápad, jak Ti přeposlat 337 MB dat bez nutné registrace? Mám pár snímků z Kotouče Štramberk (včetně některých ze štramberského kalendáře)." Přes úschovnu, jak píše Hank. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 4-2009 |
Zdá se, že se to povedlo. Odkaz máte v emailech. Oba
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Neregistrovaný host 88.101.148.169 |
Němec... Ano jedná se přesně o tuto nehodu. Děkuji |
J.Marek
|
|
Neregistrovaný host 109.80.46.192 |
Dobrý večer.Pro připravovanou knihu hledám plánek bývalého odstavného kolejiště u výhybny Vítkov,jenž existovalo od poloviny 20.let 20.století do r.2001.Nikde se mi ho zatím nepodařilo najít.Pokud někdo má,předem děkuji za ochotu. |
J.Marek
|
|
Neregistrovaný host 109.80.46.192 |
A ještě jeden historický problém:Neznáte někdo datum zahájení dvoukolejného provozu mezi Vysočany a odb.Balabenka?Jedná se pravděpodobně o rok 1982.Tato kolej byla již několik let položená,ale bez provozu z důvodu nedokončeného zab.zař. ve Vysočanech.Z dnešního pohledu jde o prostřední kolej vycházející z Vysočan směrem k Balabence. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 6-2005 |
Ladis-63: Místo nehody - zarážedlo za "objížděcí kolejí" bylo nejspíše tady
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Neregistrovaný host 88.101.148.169 |
Kejml: Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1352 Registrován: 12-2007 |
V texte z roku 1906 som narazil na výraz "kurentní kolej" a nijakovsky sa nemožem dopátrať toho, aká koľaj to je. Bežná koľaj? Poradíte? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9410 Registrován: 3-2007 |
Kurentní má také význam "běžný", takže možná běžná, obyčejná,všeobecně použitelná kolej, nemá nějaké speciální určení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4761 Registrován: 5-2007 |
Svůj účel to asi splnilo,tak proč ne.Podobně jsme to řešili vloni,když jsem táhnul vyhořelej nebrzdící pluh z Přerova do Poběžovic.
Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Když ještě existovaly provozní parní lokomotivy bez tlakové brzdy a občas je bylo potřeba odvézt studené uprostřed soupravy do dílen, dávalo se na ně taky přenosné potrubí tlakové brzdy. A jak zdokumentoval Vl. Klimeš ve své známé knize, tak 414.019 z "bulharské" 1. staniční zálohy měla v 60. letech takové potrubí vedené venkem po brukně natrvalo. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3510 Registrován: 4-2009 |
Paveldacicky: Tohle potkat na vlaku, tak jde milý vůz ven Tlak by hadice sice měla vydržet s přehledem, ale její průřez mne docela děsí
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 10-2010 |
hank: Lokomotiva 252.008 v DH v NTM na Letné měla takové potrubí také z období kdy sloužila jako vytápěcí kotel v Bubnech. Toto nevzhledné potrubí z ní bylo sejmuto v době rekonstrukce muzea. Paveldacický: Horší by to bylo na červené hadici. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3511 Registrován: 4-2009 |
Horší by to bylo na červené hadici. No právě, já se obávám, že jde o červené hadice. Na druhém snímku slouží původní hadice jenom jako nosič té nové (viz ty stahovací pásky). Taky postrádám nálitky křížů.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
Neznamy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 619 Registrován: 1-2005 |
Paveldacicky: U žlutého se nikdy nic stát nemůže přece. A pokud ano, bude to vina modrogumních spiklenců!"Ad přenosné potrubí:Na jednom z vozů,jež se překopává pro "Žlutýho" jsem dneska merčil toto- Svůj účel to asi splnilo,tak proč ne.Podobně jsme to řešili vloni,když jsem táhnul vyhořelej nebrzdící pluh z Přerova do Poběžovic." |
MO
|
|
Neregistrovaný host 178.77.244.82 |
Dobrý den, nevím kam přesně směřovat můj dotaz, proto se nezlobte, pokud jsem se netrefil. Měl bych dotaz na provoz lokomotiv 464.0 v LD Praha-Střed v roce 1956. Našel by se někdo, kdo má informace, které stroje na Masaryčce jezdily a jak vypadal jejich turnus v onom roce? Kam jezdily a s čím? Děkuji předem za pomoc. Marek O. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2257 Registrován: 1-2006 |
V GVD 1956/7 nejsou v obězích LD Praha-Střed žádné 464.0: TS1 = 3x498.1 TS2 = 4x498.1 TS3 = 6x498.0 TS4 = 1x498.0 + 1x344.0 TS5 = personální TS6 = 11x475.1 TS6a = personální TS7 = 4x477.0 (Jihlava, Pardubice) TS8 = 5x477.0 (Kolín, Pardubice, Č.Třebová) TS9 = 1x344.1 TS10 = 3x415.0 TS11 = 2x414.1 + 1x414.2 + 1x414.2 TS12 = 1+1x344.0 TS13 = letmo (víkendové) 5+2x498.0 + 2x477.0 + 1x"záloha" S řadou 464.0 na Prahu-Střed jezdilo LD Nymburk na dvou párech jičínských Os (TS2 = 2x464.0) (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) |
Rambuteau
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 9-2006 |
Hungry_bear: "TS4 = 1x498.0 + 1x344.0" Tahle TS vozila jaké vlaky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2260 Registrován: 1-2006 |
498.0 měla obrat R48/R47 do Č.Třebové (po změně až do Olomouce), 344.0 byla na pracovním vlaku. Fíra s topičem první až druhý den R48/R47, třetí den na pracovním vlaku (v neděli volno), čtvrtý den turnusové volno. |
MO
|
|
Neregistrovaný host 178.77.244.82 |
hungry_bear: Dobrý den, velmi děkuji za informaci. Hledám možnosti, jak byla řada 464.2 zkoušena (zajížděna) před TPZ. Je potvrzeno, že v LD Praha-Střed byly oba prototypy zajížděny; existuji i fotografie. Neboť ale provozní knihy lokomotiv a strojové grafikovy LD chybí, nelze přesně vysledovat jak probíhalo ono zajíždění. Zřejmě se jednalo o strojní jízdy, ale vždy se zajíždělo i na nějakém vlaku. Po TPZ šly stroje ihned do svých nových působišť, ale... Proč například padla volba na trať do Lovosic pro vykonání TPZ? Děkuji, Marek O. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2270 Registrován: 1-2006 |
Prvotní zajíždění v turnusech těžko najdeme. K tomu se nabízí výkony řady 477.0. Ze které trati jsou fotografie? Pro TPZ byla z Prahy trať na Kralupy - Lovosice asi logická volba = nejméně provozně zasekaná a dostatečně rychlá. |
Rambuteau
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 9-2006 |
Hungry_bear: "498.0 měla obrat R48/R47 do Č.Třebové (po změně až do Olomouce), 344.0 byla na pracovním vlaku. Fíra s topičem první až druhý den R48/R47, třetí den na pracovním vlaku (v neděli volno), čtvrtý den turnusové volno." Jo takhle, to je oběh lidí. Já jsem si říkal, na čem se takovéto lokomotivy mohly střídat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2271 Registrován: 1-2006 |
Turnus dvou strojů (každý svůj jednodenní obrat) a jejich společného presonálu. (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2249 Registrován: 7-2005 |
náplanují se často zajímavé věci, ale skutečnost bývá jiná - přechod na GVD 1974/75 u SSZD v osobní dopravě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1340 Registrován: 8-2006 |
Připravujeme brožuru o dráze Smidary - Vysoké Veselí. Máte-li někdo přehled o tom, co tam v jaké době jezdilo za vozidla, prosím dejte vědět. Kdyžtak ke mně na mail. Mám nějaké poznatky z provozu motorových vozů, něco málo lokomotiv. Díky. Pokud se podaří sehnat dostatečně vydatné zdroje, bude i nějaké připomenutí v plenéru. Aktuální program bude uveden tady. (Příspěvek byl editován uživatelem motoráček.)
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1337 Registrován: 5-2009 |
Přikládám další pozvánku od p. profesora Mojžíše: Vážení přátelé, dovolte, abych Vás pozval na 6. seminář cyklu Historie dopravy, který se uskuteční ve středu 22. února 2017 od 15:00 do 16:30 h v Praze na Výukovém a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2, na 5. poschodí (u odstavné plochy Autobusového nádraží Florenc). Přednášku s názvem „Doprava a energetika – minulost, současnost, budoucnost“ prosloví p. Ing. Jiří Pohl. Pan Ing. Pohl byl v letech 1975 – 2000 v ČKD Praha projektantem elektrických výzbrojí vozidel, následně hlavním konstruktérem, od roku 2000 – až dosud pracuje ve firmě Siemens, kde je odpovědný za strategické projekty, za růst odborné kvalifikace vývojových pracovníků a za spolupráci s vysokými školami.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7320 Registrován: 1-2007 |
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 10-2007 |
Tak se nám vynořila nová fotomapa Prahy: http://iprpraha.maps.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid= 7b7eccf7075f4d23bf62b6b1d689aa3c už jsme měli roky 38, 53 a 75, teď máme i konec války. A pro mne je teda zajímavá informace, že se už evidentně během války pracovalo na narovnání tratě Vršovice-Modřany v okolí Kačerova. V první chvíli jsem dokonce dost bojoval s tím, zda ta mapa vůbec může být z roku 45, když už jsou tam vidt náspy a zářezy, ale na druhou stranu tam není ani náznak rozpracované Jižní spojky, zatímco na mapách z roku 53 už se jasně rýsují rozpracované pilíře mostu inteligence. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 6-2016 |
Colonel32: někde mám i leteckou mapu ČSR, sestavenou ze snímků amerických pilotů na konci války. Kvalita snímků proti našim z roku 1953 je znatelně vyšší... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25253 Registrován: 5-2002 |
Colonel32: "Tak se nám vynořila nová fotomapa Prahy: http://iprpraha.maps.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid= 7b7eccf7075f4d23bf62b6b1d689aa3c už jsme měli roky 38, 53 a 75, teď máme i konec války. A pro mne je teda zajímavá informace, že se už evidentně během války pracovalo na narovnání tratě Vršovice-Modřany v okolí Kačerova. V první chvíli jsem dokonce dost bojoval s tím, zda ta mapa vůbec může být z roku 45, když už jsou tam vidt náspy a zářezy, ale na druhou stranu tam není ani náznak rozpracované Jižní spojky, zatímco na mapách z roku 53 už se jasně rýsují rozpracované pilíře mostu inteligence." Jistě, že je to to rok 1945. Viz třeba Staroměstské náměstí. To "narovnání tratě Vršovice - Modřany" je součást stavby dvoukolejky Radotín - Braník - Krč - Vršovice, která byla za války vyprojektována a částečně zahájena (asi jen v úseku Krč - Vršovice). Je zajímavé, že tehdy se vůbec neuvažovalo o trati Krč - Vršovice vjezdové (dnes tzv. čekací koleje) s přímým napojením směr Malešice, ale byla rozpracována pouze varianta s úvratí v Nuslích-Vršovicích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7719 Registrován: 5-2002 |
Pro doplnění - ta letecká mapa z roku 1945 byla přístupná na Geoportálu Prahy již delší dobu pod Archivem leteckých snímků. Tedy není to novinka. Novinkou je jen aplikace Nálety na Prahu, kdy byla mapa logicky použita. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4549 Registrován: 9-2005 |
Na potrálu dveprahy.cz je od začátku jeho existence rok 1945 dostupný. |