| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 25. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 25. 07. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2025 Registrován: 3-2006 
|
Ad Pepek: Rekuperátor tepla z kouře. odkaz |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4833 Registrován: 1-2012 
|
Pěkně bizarní byly též lokomotivy s kotlem soustavy Franco-Crosti: http://www.douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/francocrosti/francocr osti.htm V Itálii snad mají nějakou dokonce provozní. |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 77.240.103.200 |
Je to 741.120 |
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.126 |
Nevím jestli je to přesně ono, ale na Wiki píšou: 80 KkStB/ 57/ 524.0...zvláště pozoruhodná byla též 80.4911, na které byl zkoušen předehřívač vody s využitím kouře. Lokomotiva si svým hranatým, objemným zjevem vysloužila přezdívky "Lautsprecher" (amplion) nebo "Bauernschreck" (strašidlo sedláků). Foto asi není. Ovšem zde má již Říšské označení, takže to bude asi něco podobného v pozdějším "německém" provedení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2606 Registrován: 7-2003 
|
Jedna párovka s podobnou konstrukcí se objevila i ve filmu Von Ryanův express odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2287 Registrován: 5-2008 
|
neregPetrS.: Tam se jezdí na "levo" ? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Vrbam 2606: Jo, to je Franco-Crosti. Tepelnou účinnost to sice výrazně zvyšovalo, ale kyselé složky kouřových zplodin rozežíraly konstrukční části kotle korozí natolik, že se tenhle systém příliš nerozšířil. První (a jediná) lokomotiva této konstrukce byla vyrobena v Belgii (1932), nejvíc jich bylo (přes 200) a nejdéle se udržely v Itálii (až do 70. let). Ta 741.120 je jediná provozní. Přes 30 jich bylo v (západním) Německu a 10 ve Velké Británii. Ta belgická lokomotiva č. 2096 byla naprosto šílené monstrum, vlastně dvě lokomotivy o uspořádání C1'+1'B1B1'+1'C h8t spojené zadkem k sobě, o váze 248 t a výkonu přes 3000 koní. (Fotky viz Cogwheelův odkaz.) Po r. 1940, kdy ji zrekvírovali Němci, byla přestavěna na dvě zvlášť provozované půlky, v r. 1945 se obě staly sovětskou válečnou kořistí a jedna z těch půlek byla údajně v provozu v Polsku ještě v r. 1955. Některé z lokomotiv této konstrukce měly strojvůdcovské budky vpředu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2291 Registrován: 9-2009 |
|
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.238 |
Řekl bych, že návěsti mají vlevo. S tím komínem na boku to teda vypadá příšerně. |
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.238 |
Kuřil p: tak foto je. A je to tý 57.305 velmi podobné. |
|
lok4911
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Koukám, že to papouškování nesmyslů (ať už z wiki nebo z nových drahých cz knih) funguje bezvadně. Ale, že by se někdo zamyslel nad tím, proč to oplechování směřuje do popelníku, to už bych asi chtěl moc, že ? 524.0144 za války vypadla v Tišnově, a už tehdy měla stejný tendr. Celých nejméně 30 let patřila pořád stejné výtopně, a ta se určitě nejmenovala Plzeň ! |
|
Albert
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.75.176 |
V tomto příspěvku https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3773110 je podle mě na fotce č. 2 na pomníku Kolbenka určená pro povrchové tratě dolů v Bosně a je stejného typu jako jezdila na KBK. Může mi někdo moji domněnku potvrdit, nebo vyvrátit? Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7042 Registrován: 9-2003 
|
Myslím máte pravdu,ještě před pár lety některé z nich v Bosně i jezdily..(reportáže v Dráze)Jaký je současný provoz nevím.Už byly i úvahy o vykoupení jedné z nich zpět do ČR,ale bezvýsledně..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.20 |
lok 4911: Když tomu rozumíš, tak nám to vysvětli. Každý není odborník na parní stroje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2027 Registrován: 3-2006
|
Ad Albert: Ano, už se to tu řešilo je to 25-26 viz odkaz |
|
Albert
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.75.176 |
Alf, Mořepetr: díky moc |
|
Adam Št
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.211.191 |
lok4911 Takto přesně je to ale napsáno v Bekově atlasu. A mám dojem že krom toho je v něm napsáno i to, že 144 dojezdila s baňatým komínem. Ale stejně jsou ty atlasy na hodně vysoké úrovni, přes desítky chyb (nejznámější je ta s počtem reko 434.2, což beru že od pana Beka byl v podstatě nějaký překlep/překouknutí se). Jinak, díky za foto té 144. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4839 Registrován: 1-2012
|
Ad Albert+Alf: Záměr odkoupit či výměnou za jinou žel.techniku získat do Česka z bosenského Banoviči jednu z parních lokomotiv typu "Zlatý kůň" (obdobnou nedochovaným strojům KBK) existoval za minulého (solidního) vedení JHMD (tedy za Ing. Šatavy). V nynějších poměrech už je to zcela beznadějné. Jinak v Bosně prý od letošního května platí zákaz jízd vlaků s parními lokomotivami na všech "státních" železnicích. Eventuální zvláštní vlaky s ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") na objednávku jsou tedy možné jen na dolech a na vlečkách. Možná je to kvůli suchu, možná na furt. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Albert
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.75.176 |
Kdysi mi říkal jeden železniční modelář, že se ptal bývalého topiče na KBK na nátěr Kolbenek a prý po celou dobu provozu byla zeleno-černá jako v Bosně. Je to pravda? |
|
KORTE
|
|
|
Neregistrovaný host 92.43.25.50 |
Adam Št: 524.0144 byla vyřazena 1.5.1971 v Brně, komín měla litinový s korunou. S baňatým komínem dojezdila 524.0140. |
|
Adam Št.
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.211.191 |
KORTE Krásné foto, krásná lokomotiva, díky. Jinak zde zdroje šumu. Bekovy vynikající atlasy (bez ironie), chybička se vloudí: Kvůli tomu překlepu pana Beka o 434.2, vznikl celý dlouhý pěkný článek v časopisu Železnice někdy kolem roku 1994. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4851 Registrován: 1-2012
|
Možná bych ještě upřesnil, co se mi mezitím podařilo zjistit ohledně toho "zákazu parních vlakú v Bosně", neboť zprávy od agentury "JŠP" (jeden šotouš povídal) nejsou nejspolehlivějším zdrojem informací. Snad k tomu došlo už loni (nebo dokonce předloni), ale bylo to v květnu. Stalo se to, že s nějakou "němkou" - tamní řadou 33 (která normálně jen popotahuje soupravy uhláků pod násypkami uhlí na kolejišti dolu) se pro "platící devizové cizozemce" vyjelo na širou trať - a tam vykolejila. Mělo to za následek i narušení dodávek uhlí pro bosenskou energetiku. Tak někdo Důležitý vydal zákaz parních jízd na veřejných tratích. Zda tento úřední zákaz byl od té doby nějak zmírněn, mi není známo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2375 Registrován: 7-2005 |
Poslední plzeňské 524.0 byly zrušeny v r.1969. V roce 1970 byly zrušeny 2x z Brna dolního a 1x z Vršovic. No a v roce 1971 to bylo naopak 2x z Vršovic a 1x z Brna dolního. 524.0144 + tendr 516.0260 zrušena výnosem č.42041 z 7.5.1971 v LD Brno dolní a 8.7.1971 předána kovošrotu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 513 Registrován: 8-2013 
|
Čiernohronská železnica 2017 VIDEO - https://www.youtube.com/watch?v=dVMFTkm0T7o |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 663 Registrován: 10-2012 
|
Měl bych takovou malou prosbu... Nevěděl by někdo něco bližšího k tomuto stroji?? Snad by to měl být stroj z nějakého cukrovaru. Autor fota neznámý. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Quadrophonia 663: Siluetu a uspořádání pojezdu má jako kraussky továrního typu 45 (trojspřežky komerciálek a FOD, 96 kkStB = 300.5 ČSD nebo třeba čakovický Paul Eduard), ale ta eliptická skvrna po továrním štítku nevypadá jako kraussovská... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 7-2017 |
Nějaká historie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 12-2012 
|
Pár záběrů z jízdy plzeňské 475.111 na Rysí slavnosti. Z Klatov do Železné Rudy však musel soupravu odtáhnout 754.006: https://www.youtube.com/watch?v=6hZBb0XBOJc
Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96
![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2607 Registrován: 7-2003
|
mkcomp: Jen škoda, že tu pomoc nejela místo 754 006, tak 754 066 to by pak byly super záběry ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 12-2012
|
Vrbam: Pravda. Ten ale jel s pravidelným vlakem zrovna proti nim. Tuším se míjeli v Janovicích nad Úhlavou...![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 5-2009 
|
Video ze zvláštních jízd z Kořenova do Harrachova, kde proběhla zároveň i oslava stého jubilea 354.7152. https://www.youtube.com/watch?v=vTeFU1CD3ww |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 6-2012 |
hank, Quadrophonia 663: Ten oválný flek naopak přesně odpovídá typickým kraussovským štítkům, takže to vaše informace plně potvrzuje. Jak vypadá kraussovský štítek viz třeba zde: http://www.bs-linz3.ac.at/fileadmin/_processed_/6/3/csm_Krauss_Pl akette_bf471dc6f4.jpg Je pravda, že zpočátku používala fy Krauss relativně velké obdélníkové štítky, ale zhruba od první poloviny osmdesátých let 19.století používala výhradně výše uvedené štítky oválné, linecká firma až do svého zániku v roce 1929 (má ho i mladějovská č.5, jedna z posledních lokomotiv postavených v Linci), mnichovská do fůze s lokomotivkou Maffei v roce 1931. Štítky se vyskytují jak samostatné linecké, tak mnichovské, tak i s oběma městy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 7-2017 |
Marky 9: No vida, děkuji. Já jsem měl bůhvíproč zafixované ty velké obdélníkové se zakulacenými rohy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 6-2012 |
dědek hank 4: Jenom nevím kdy došlo přesně ke změně, nikdy jsem po tom nepátral a to datum jsem střelil trochu od boku, protože mám zafixováno, že jsem viděl oválné štítky s datem před 1890. Tak jsem si aspoň orientačně zagooglil a nejmladší obdélníkový štítek jsem našel z roku 1883, nejstarší oválný z roku 1887: http://www.smirice.eu/nadrazi/vlak/10.jpg https://farm4.static.flickr.com/3874/15147407122_515d077c2e_b.jpg Snad to někdo upřesní. A ještě musím upřesnit jednu věc. I firma Krauss-Maffei po svém vzniku v roce 1931 používala víceméně "kraussovské" štítky: https://c1.staticflickr.com/8/7287/27732606132_14102152d8_b.jpg |
|
KPKV_Brno
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 2-2017 
|
Zdravíme Navázání spolupráce města Telč s ČD a.s., vedlo nakonec k tomu, že se z vystavovaných exponátů, během jednoho dne, stala obyčejná vozidla, která zabírají místo. A tak po cca tříleté spolupráci, nás město Telč vyzvalo, abychom si naše vozidla odtáhli. A tak se také stalo. Zasíláme pár obrázků z celkem neobvyklé přepravy. (Příspěvek byl editován uživatelem KPKV_Brno.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 7-2017 |
hm...a takových přeprav asi teď přibude |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 7-2017 |
Dobrý den. Dovolím si nesmělý dotaz: Nemáte prosím někdo tušení, který stroj se má v sobotu 22.7. zhostit Králického Sněžníku? O 423.009 tu někdo před časem psal, že ukončení vyvazovací opravy vidí nejdříve na konec prázdnin a 464.008 už by měla být na Šumavě. Předem děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 5-2006 
|
423.009 už z Lužné odjela a je zřejmě v Letohradě (Třebové). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 6-2014 |
Včerejší odjezd Bulíka 464.008 z Hradce Králové na Šumavu taženým lokomotivou T435.040.Čas 11.30. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 3-2010 
|
Srdečně všechny zdravím! Nevíte, jak dopadla mašina, co topila ve Svitávce? https://www.zapletalovi.eu/josef/galerie_svitavka/displayimage.ph p?album=18&pid=478#top_display_media Předem děkuji za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 7-2017 |
Golemklusacek 308: Jestli to byla 456.011, tak do Svitávky byla prodána 28. 03. 1970 a u ČSD formálně zrušena 03. 04. 1970 (LD Děčín). Korbelův samizdat uvádí, že v srpnu 1970 už byla v Kovošrotu v České Lípě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 5-2012 
|
Golemklusacek, dědek_hank: 456.011 je to určitě. Ale... Ta mašinka před tím, než byla prodána, měla nějakou nehodu. Snad sjela ze šturcu? Neví někdo, kde se to stalo?
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 3-2010
|
Ad Dědek hank: Děkuji... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 11-2011 |
Mirek 2037 456.011 projela točnou v Brně - dolním uhlím napřed a sjela ze srázu pod ní. Na fotce je vidět lehký sněhový poprašek. Poškození lokomotiva žádné zásadní neměla. Kdy se tato událost stala, to nevím. Na chlup stejná situace se tam odehrála v roce 1964, kdy stejně dopadla lokomotiva 524.1314, jen s tím rozdílem, že sjela ze srázu popředu. 456.011 působila v Brně dolním od 1.10.1964 a dne 17.8.1968 byla převedena do Děčína |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 4-2006 |
Pokud už se to možná řešilo, tak se omlouvám, nejsem železniční šotouš - Jak probíhalo otáčení parních lokomotiv, dejme tomu v 20. - 60. letech? Na nějakém obraotvých trianglech? Nalézaly se na menších nádražích? Bylo obyvklé jezdit i delší úseky zadní částí lokomotivy napřed? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 7-2017 |
Samozřejmě ve velké většině na točnách... Ano, v některých výtopnách byly i triangly, např. v Kyšperku = Letohradě. A v některých stanicích vznikly triangly použitelné k otočení strojů "samy", i když samozřejmě z jiného důvodu - viz třeba kunovická spojka nebo bývalé odbočky Sudkov a Chromeč (dnes patří do obvodu žst) u Bludova. Nevím ale o tom, že by se v uvedených konkrétních případech těch trianglů k otáčení strojů skutečně používalo. Možná v nějakých výjimečných případech provozní potřeby. Tak s tendrovkami určitě, k tomu byly koneckonců určeny. Běžně jezdily "uhlím napřed" v dost dlouhých úsecích i stroje s přívěsným tendrem, a to všude tam, kde nevadila jejich rychlost omezená na 50 km/h, tj. hlavně při dopravě Mn vlaků a na tratích, kde byla traťová rychlost právě těch 50 km/h nebo méně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 9-2010 |
Před několika lety jsem v článku v ZP o sedmispřežní ruské parní lokomotivě AA20-1 psal, že nejsou známy žádné záběry tohoto unikátního stroje. Nedávno jsem je náhodně objevil: https://www.youtube.com/watch?v=nODVjck_Ttw čas 2:52 - 4:00. Velice zajímavé .... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 5-2012
|
spacula: Díky za doplnění.
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 12-2012
|
Pár záběrů z jízd 433.001 a 464.202 ze Slavností Pernštejnského panství: https://www.youtube.com/watch?v=jefw9CTqErI
Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96
|
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 10-2010 |
dědek hank: U některých lokomotivních řad neplatilo omezení pro jízdu "uhlím napřed", protože spojení lokomotiva - tendr bylo pro tento účel konstrukčně upraveno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2593 Registrován: 5-2002 |
Tato skutečnost je běžně spojována s "němkami", tedy řadou 555.0, analogicky tedy i 555.3. Platilo to též pro 555.1? A které další jsou ty "některé"? Myslím, že žádná řada původní rakouské, posléze československé konstrukce nemohla tenderem napřed rychleji než těch 50 km/h.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 7-2017 |
Polabský 942, Johny11 2593: Já si taky myslím, že to platilo jen pro 555.0/3. Pokud si dobře pamatuju, něco se v tomto smyslu psalo i o 556.0, ale v jejich případě se z toho vycouvalo kvůli uspořádání podvozků tendru 935.2, které se při jízdě uhlím napřed vyššími rychlostmi moc nekamarádily s tehdy obvyklým stavem svršku. (Aspoň pokud je mi známo, mohu se samozřejmě mýlit.) A kromě toho max. rychlost Mn vlaků byla stanovena i s ohledem na přepravy náběžníků a správkových vozů a další možná omezení daná stavem nákladních vozů, což snad aspoň v některých ohledech platí dodnes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2594 Registrován: 5-2002 |
On to nebyl problém jen Mn, kde by těch 50 km/h na většině tratí stačilo bohatě. Lokomotivy s přívěsným tendrem vozily i Os na dost dlouhých ramenech, kde se nedalo točit. Například Os Plzeň - Klatovy - Železná Ruda a zpět vozily v šedesátých letech "sedmičky" (354.7), koncem sedmdesátých let dost často zaskakovaly za "ušaté" poslední poválečné "kremáky" (534.03). No a v Rudě se od konce padesátých let točit nedalo. U těch kremáků rozdíl mezi maximální rychlostí komínem nebo uhlím napřed ovšem byl minimální. No a proužky se také tak pečlivě nekontrolovaly, prémie byly i za dodržování GVD ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2012 |
dědek hank 13: Přesně tak. 556.0 měly spojení tendru a lokomotivy konstrukčně shodné s němkami, tedy z tohoto hlediska vyhovovaly pro rychlost vyšší než 50 km/h, problém byl v tom, že tendr 935.2 vedly při takové jízdě tři nápravy v pevném rámu. Takže z lokomotiv s tendrem uhlím (nebo mazutem![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ) napřed jezdily rychlostí vyšší než 50 km/h jen 555.0/3. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 10-2010 |
Johny11: Protože řada 52 vycházela z řady 50 DRG a od ní převzala i řešení spojení lokomotiva - tendr, nemá lokomotiva řady 50 / 555.1 rychlostní omezení při jízdě uhlím napřed. U 556 -ky ale bohužel i u 498.1 zlobil zadní třínápravový podvozek při jízdě pozadu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 7-2017 |
Johnny11 2594: Tento problém řešily i protektorátní BMB/ČMD, když vznikla spousta nových vozebních ramen s obraty strojů ve stanicích, kde taky nešlo otáčet. Některé "pohraniční" výtopny proto měly snahu nahrazovat lok. s tendrem tendrovkami. Jak ale DR postupně dostávaly od spojeneckých kotlářů na prdel, čím dál víc protektorátních strojů zajíždělo do rajchu, resp. do bývalých čs. stanic v Sudetech, kde se otáčet dalo. Jiný příklad: "Za republiky" se po určitou dobu řešily neustálé tahanice mezi výtopnou Kyšperk a její nadřízenou výtopnou Hradec Králové kvůli provozu lokomotiv bývalé ÖNWB 354.4. V tamních podmínkách byla ideální "torpéda" 354.0, kromě spolehlivosti a menší spotřeby paliva taky kvůli nemožnosti otáčení v Ústí nad Orlicí. Hradečáci samozřejmě přednostně řešili svoje problémy a na Kyšperk často zbývaly ty horší stroje. Nakonec zvítězil zdravý rozum a "torpéda" se do Kyšperka vrátila (sám pamatuju dobu, kdy byla ještě začátkem 60. let v Letohradě nosnou řadou pro osobní dopravu), ale až po značném tlaku a protestech strojvedoucích. Jinak na konci parního provozu nastávaly i věci dříve nevídané. Třeba zajíždění 475.179 z Lovosic se soupravami sypáků do/z lomu v Dobkovičkách - jedním směrem samozřejmě tendrem napřed... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2595 Registrován: 5-2002 |
Polabský: Děkuji. Domníval jsem se, že pro nás specifické řešení spojení lokomotivy a tendru u řady 52/555.0 bylo vyvoláno až potřebami vojenské dopravy, zejména na východní frontě. dědek hank: Ano. Třeba turnusové vedení Os vlaku řadou 475.1 z Mladotic do Klatov, přičemž mašina se do Plzně vracela strojově - v Klatovech se na točnu nevešla (a v noci před tím se jela z Mladotic strojově otočit do Žatce). Ale LD Plzeň potřebovalo výkon. Tuším, že po roce to začalo personálně obsazovat PLD Klatovy (pro topiče možnost se jednou za turnus svézt bez házení lopatou) a po dalším roce rozum zvítězil a vše se vrátilo do režie klatovských ušatých
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 7-2017 |
556.0506 pózující na točně v Českých Velenicích |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 6-2009 
|
DRG zanikly v roce 1937 a první stroje řady 50 jsou z roku 1939. Tedy žádná řada 50 DRG nikdy neexistovala. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 10-2010 |
Jáchym rotor: Omlouvám se za uklepnutí |
