| Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy | « předcházející | další » |
Parní lokomotivydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1092 Registrován: 9-2017 |
 Tom350:"Chtěl jsem se zeptat kde se opravuje 498.022? Případně v jakém stádiu opravy se nachází. Předem děkuji."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 6-2010 |
https://zubacka.cz/index.php/jizdy-zvlastnich-vlaku/parni-vlaky-k orenov-harrachov Tak to vypadá, že se letos plánují jízdy s nově opravenou 312.3629 ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4136 Registrován: 12-2006 
|
Na ten soustruh pojede až naposled bych řekl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2080 Registrován: 9-2003 
|
Už měla být po soustruhu, ale nezadařilo se. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 5-2009 
|
S Rosničkou do podhůří Jeseníků, přes Ramzovské sedlo, o víkendu 1. a 2.2.2025. https://youtu.be/3BG3E4hsmKw |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3984 Registrován: 7-2005 |
ale hlavně se podívejte, kam s tou průmyslovkou budou jezdit... od jara do podzimu se bude generálkovat zubačka |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 6-2010 |
No budou s ní jezdit Kořenov - Harrachov - (Polsko), tak jak se tam vždy parní vlaky dělají. Z Tanvaldu pára nikdy nejezdí. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5818 Registrován: 7-2017 |
Mph: "S Rosničkou do podhůří Jeseníků, přes Ramzovské sedlo, o víkendu 1. a 2.2.2025. https://youtu.be/3BG3E4hsmKw" Pěkné. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Mašina se zdá být ve formě, ani na těch 32‰ nad Brannou se nezadýchávala a strojní četa ji evidentně měla pevně v rukách, ale pochvala a poděkování samozřejmě patří i všem těm, kdo ji na jízdu připravili. Zažil jsem její turnusové nasazení přes Ramzovou v letech 1971-73, tak mi to štěkání jejího kylchapu připomnělo dávno uplynulá léta... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27524 Registrován: 5-2002 
|
Přidám dotaz k nedávné diskuzi o řadě 534.0: věděl by někdo/dalo by se někde zjistit, pod jakou výtopnu patřila za války 534.005 a případně na jaké výkony byla nasazována? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5820 Registrován: 7-2017 |
McBain: "Přidám dotaz k nedávné diskuzi o řadě 534.0: věděl by někdo/dalo by se někde zjistit, pod jakou výtopnu patřila za války 534.005 a případně na jaké výkony byla nasazována?" 534.005 byla v červenci 1939 v Lužné-Lišanech a v r. 1946 ve Spišské Nové Vsi. Mezi tím Pavel Korbel bohužel nic neuvádí. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27525 Registrován: 5-2002
|
Takže Lužná-Lišany, dík. Jde o tuhle fotku, tedy nějaké to západočesko by v oné době sedělo: |
|
Jenc
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 1-2025 
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10254 Registrován: 5-2002 |
Myslím, že to nyní (leden, únor) bude přesně 50 let, co ta nádhera dojezdila už velmi náhodně na rychlících do/z Prahy. |
|
Jenc
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 1-2025
|
Zde je to konkrétně osobní vlak Os 620. Datum neuvedeno. Jinak nějaké stručné info tady. (Příspěvek byl editován uživatelem Jenc.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10255 Registrován: 5-2002 |
Ta informace není úplná. Já jsem v lednu 1975 zaznamenal na pátečním posilovým R do Plzně 498.103 a o týden později 498.108. Takže rok 1973 nebyl úplný konec parních rychlíků Praha - Plzeň ani lokomotiv 498.1. Do Prahy jezdily tou dobou nahodile i 475.1. Já jel rychlíkem ROH do Plzně v srpnu 1974 - 475.1. Jistě má někdo přesnější záznamy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 12-2006
|
A kde se ta 498.022 opravuje? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3986 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - nevím proč, ale budova v pozadí mi připomíná objekt nad smíchovským nádražím, jak je Správa sociálního zabezpečení... jinak v plánu oprav L3 na rok 1944, sestavovaného v druhé polovině léta 1943, je 534.005 vedena jako vršovická...ve stavu 06/1945 chybí (tam chybí celé řsd Plzeň), ale 12/1945 už je výt.Plzeň, 12/1946 výt.Cheb, podsl.Falknov, odtud v 11/1947 odešla do Vrútek a 12/1947 už je SNV ukázka z plánu oprav L3 na rok 1944 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 8-2017 |
Já bych také myslel, že ta 534.005 je focená na Smíchově |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27526 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: "ad McBain - nevím proč, ale budova v pozadí mi připomíná objekt nad smíchovským nádražím, jak je Správa sociálního zabezpečení... " No samozřejmě, že je to na Smíchově. A vlak buď přijel od Vyšehradu nebo pojede směr Plzeň/Rudná a dál. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 9-2017 |
Otázka přeshraniční, kolik se v německu dochovalo strojů BR44?
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5823 Registrován: 7-2017 |
2 provozní (z toho jedna v Nizozemí), 5 neprovozních v muzejních expozicích, 2 neprovozní na pomnících. Ty provozní jsou 44 1486 (Traditionsbetriebswerk Stassfurt) a 44 1593 (Veluwsche Stoomtrein Maatschappij Beekbergen, Nizozemí). Stanoviště neprovozních: Arnstadt, Hilbersdorf, Kranichstein, Gelsenkirchen, Westerburg. Na pomnících jsou v Emdenu a v Altenbekenu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 2-2007 |
K BR44, dostupné databáze uvádějí mnohem více dochovaných BR44. Ta čísla výše (2+5+2) se týkají lokomotiv, které lze "navštívit", tj. jsou veřejně přístupné. Ty další mohou být v různých depozitech různých subjektů, odstaveny atd. Nemám s tím však osobní zkušenost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 9-2017 |
dědek_hank: "AnounymTojeFuk: "Otázka přeshraniční, kolik se v německu dochovalo strojů BR44?" 2 provozní (z toho jedna v Nizozemí), 5 neprovozních v muzejních expozicích, 2 neprovozní na pomnících. Ty provozní jsou 44 1486 (Traditionsbetriebswerk Stassfurt) a 44 1593 (Veluwsche Stoomtrein Maatschappij Beekbergen, Nizozemí). Stanoviště neprovozních: Arnstadt, Hilbersdorf, Kranichstein, Gelsenkirchen, Westerburg. Na pomnících jsou v Emdenu a v Altenbekenu."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5824 Registrován: 7-2017 |
Pražec: "K BR44, dostupné databáze uvádějí mnohem více dochovaných BR44. Ta čísla výše (2+5+2) se týkají lokomotiv, které lze "navštívit", tj. jsou veřejně přístupné. Ty další mohou být v různých depozitech různých subjektů, odstaveny atd. Nemám s tím však osobní zkušenost." https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_preserved_steam_locomotives _in_Germany |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5825 Registrován: 7-2017 |
Josef Motyčka má ve svých záznamech 8 ks, které tu uvázly v r. 1945. 4 byly vráceny hned v r. 1945 do Polska (Ty 4 PKP) a zbývající 4 byly po dlouholetém stání v kopřivách bez přeznačení sešrotovány v letech 1956-59. Tak jako odpověď snad stačí porovnání: Trojčitý vs. dvojčitý stroj a o 19% vyšší adhezní hmotnost. Přibližný výkon lokomotiv řady 44 byl se štokrem srovnatelný - uhelných 1910 k, olejových 2100 k oproti cca 2000 k u řady 556.0. Bohužel tu nemám zátěžovou tabulku ani korefák pro BR 44, takže po této stránce je nemohu srovnat. Pokud jde o odvezené zátěže, tak na rovině by možná štokr stačil, ale v kopcích by pravděpodobně nestíhal, zvlášť na německých Steilrampen se stoupáním > 25‰, kde BR 44 taky jezdily - některé z nich měly pro tento účel i Riggenbachovu brzdu, bez které by 556.0 např. na takovou Schiefe Ebene Bamberg - Hof vůbec nebyly vpuštěny. Němci se navíc nedopouštěli takových pošetilostí jako bylo zdejší těžkotonážnické hnutí, takže v takových extrémních výkonech taky nemám srovnání. Některé zprávy z německých Plandampfů už po skončení pravidelného parního provozu nicméně uvádějí, že BR 44 byla schopna sólo uvézt "šutrák" o hmotnosti až 4000 t, což ± odpovídá některým z posledních uhelných vlaků do EMĚ v parní trakci v 70. letech, když měl fíra dostatečně dobrodružnou náturu, dobrou náladu a ideální meteorologické podmínky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1100 Registrován: 9-2017 |
dědek_hank: "AnounymTojeFuk: "A pak otázka podívaly se někdy tyhle tříválcové nákladní těžké váhy k nám...?" Josef Motyčka má ve svých záznamech 8 ks, které tu uvázly v r. 1945. 4 byly vráceny hned v r. 1945 do Polska (Ty 4 PKP) a zbývající 4 byly po dlouholetém stání v kopřivách bez přeznačení sešrotovány v letech 1956-59. AnounymTojeFuk: "...a jak by si stál v porovnání štokr?" Tak jako odpověď snad stačí porovnání: Trojčitý vs. dvojčitý stroj a o 19% vyšší adhezní hmotnost. Přibližný výkon lokomotiv řady 44 byl se štokrem srovnatelný - uhelných 1910 k, olejových 2100 k oproti cca 2000 k u řady 556.0. Bohužel tu nemám zátěžovou tabulku ani korefák pro BR 44, takže po této stránce je nemohu srovnat. Pokud jde o odvezené zátěže, tak na rovině by možná štokr stačil, ale v kopcích by pravděpodobně nestíhal, zvlášť na německých Steilrampen se stoupáním > 25‰, kde BR 44 taky jezdily - některé z nich měly pro tento účel i Riggenbachovu brzdu, bez které by 556.0 např. na takovou Schiefe Ebene Bamberg - Hof vůbec nebyly vpuštěny. Němci se navíc nedopouštěli takových pošetilostí jako bylo zdejší těžkotonážnické hnutí, takže v takových extrémních výkonech taky nemám srovnání. Některé zprávy z německých Plandampfů už po skončení pravidelného parního provozu nicméně uvádějí, že BR 44 byla schopna sólo uvézt "šutrák" o hmotnosti až 4000 t, což ± odpovídá některým z posledních uhelných vlaků do EMĚ v parní trakci v 70. letech, když měl fíra dostatečně dobrodružnou náturu, dobrou náladu a ideální meteorologické podmínky."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4355 Registrován: 5-2002 |
Na fotkách z okruhu v jedné staré publikaci byly ty štokry s Riggenbachovo brzdou tři. Pokud si pamatuji dobře, byla jim, po elektrizaci okruhu a zprovoznění brzdicí soupravy, zase odstraněna.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27527 Registrován: 5-2002
|
dědek_hank: "Josef Motyčka má ve svých záznamech 8 ks, které tu uvázly v r. 1945. 4 byly vráceny hned v r. 1945 do Polska (Ty 4 PKP) a zbývající 4 byly po dlouholetém stání v kopřivách bez přeznačení sešrotovány v letech 1956-59. " |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5826 Registrován: 7-2017 |
Johny11: "Na fotkách z okruhu v jedné staré publikaci byly ty štokry s Riggenbachovo brzdou tři. Pokud si pamatuji dobře, byla jim, po elektrizaci okruhu a zprovoznění brzdicí soupravy, zase odstraněna." A v tom právě spočívá rozdíl v používání Riggenbachovy brzdy mezi ČSD a DR/DB. U nás sloužily jenom pro nějaké zkoušení, zatímco na německých Steilstrecken je předepsána jako podmínka povolení provozu parních lokomotiv. Motorové lokomotivy a vozy musí na takových tratích mít hydrodynamickou brzdu. Relevantní předpis u DB stále existuje a těch tratí je v něm jmenovitě uvedeno asi 8 (většina jich není v provozu DB), stejně tak jako konkrétní hnací vozidla, která ten nezávislý druhý brzdový okruh mají a na ty strmé rampy mají jako jediná přístup. Z parních lokomotiv už v předpisu figuruje jenom řada 945-17. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 8-2017 |
jedna BR 44 je také v Museu na Rujaně - Prora. Číslo te´d nevím. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27529 Registrován: 5-2002
|
A náhodou jsem narazil na jednu zajímavou fotku na téma provozu řady 534.0 v Przae a okolí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3988 Registrován: 7-2005 |
jo, jo, to jsou ty Hlubočepy, jak se v noci z 25 na 26.3.1929 ťukli osobák č.122 a nákladem č.1378, co vedla 534.025 |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze