| Diskuse » Archiv 2017 » Tramvaje a metro » Optimalizace linkového vedení v Praze » Archiv diskuse Optimalizace linkového vedení v ... do 05. 12. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Optimalizace linkového vedení v ... do 05. 12. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1858 Registrován: 12-2007 
|
Ještě k označování linek. Představte si, že přijedete někam, kde to moc neznáte. Co vám řekne více? 1 Vlčince - Žel.stanica - Hliny - Bytčica - Lietavská Lúčka 2 Vlčince - Nemocnica - Hliny - Bytčica 3 Solinky - Bôrik - Nemocnica - Žel.stanica nebo 1 Fatranská - Hviedoslavova - Wolkerova - Na Záchrastí - Cemetárska 2 Fatranská - Spanyolova - Wolkerova - Na Záchrastí 3 Jaseňová - Tulipánová - Spanyolova - Hviezdoslavova To první vypovídá o směrování linky (názvy čtvrtí, názvy častých cílů = všeobecně známé), to druhé je už o konkrétním názvu uvnitř čtvrtě. Ani jedno není samo o sobě ideální. Obzvláště u dlouhých linek je užívání jen místních názvů (třeba podle ulic) hodně matoucí, případně nic neříkající. Jsou konečné, kde je jasné, že se jedná o stav dlouhodobý a může se zvolit i vhodný název. Pak jsou konečné, které vznikly jako dočasné a často převzaly i původní název nevhodný pro konečnou; popř. vhodný název byl už užit jinde. Neuráží mne používání jména čtvrtě v názvu zastávky, ale je mi jasné, že neustálé opakování toho jména čtvrtě u každé zastávky vytváří nečitelnost j.ř. Dokážu si však představit seznam ve kterém bude jméno čtvrtě a pak uvedeny jednotlivé zastávky, které příslušná linka projíždí. Vrátím-li se k výše uvedenému příkladu, tak by to vypadalo takto: Linka 1: Vlčince - Fatranská - Matice slovenskej - Obchodná - Sv. Cyrila a Metoda Centrum - Košická . . - Žel.stanica . . Hliny - Mostná - Wolkerova . . Bytčica . . - Na Záchrastí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11444 Registrován: 5-2004 |
To je stejny jako s neustalym jebanim do linkovyho vedeni. Resite tu vyhledavace - resil nekdy nekdo kolik lidi od pouziti mhd odradi fakt ze pred kazdou cestou musej co mesic patrat co tam ted jede a navic kdeze to maj vystoupit? Je zajimavy ze u nas vadi leninova kdezto v roce 1976 nevadil v unionu nazev nadrazi v petrodvorci petergof... Neboli kdo nema co na praci tak vymejsli blbiny jako treba to prejmenovavani nadrazi, letist, zastavek, ulic etc |
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 1-2012 
|
Pane M., nedokáži Vám odpovědět, protože kdyby, to jsou ty chyby ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") , ale ještě si dovolím podotknout, že Fučíkovy ulice u nás jsou . A myslím, že je to trochu jinačí, než měnit neškodný Korek, Teslu nebo Zeleninu.Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
vencavasek
|
|
|
Neregistrovaný host 62.24.70.253 |
K těm názvům, vzpomínám jak se mě někdo ptal: "Jede ten autobus do Letňan?" Hodně jsem váhal, jestli tím myslí sídliště, obchoďák nebo stanici metra |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
M250.0: Ale zveřejňovat by se podle mě mělo jenom Náměstí U Lva nebo Jarov. Furt dáváte nesmyslně zároveň tyhle dva příklady, přitom každý z nich je jiný - Náměstí U Lva a Jarov jsou pokaždé jiná kategorie, to první je jen místní určení, to druhé část obce. Mají tedy jinou hodnotu z hlediska vyhledávání. Pokud to myslíte tak, že se má z každého názvu zveřejňovat vždy jen poslední část, znamená to, že ze zastávky "Chrášťany, Bylany, škola" se má zveřejňovat jenom "škola"? Asi ne. Pokud to myslíte tak, že se má zveřejňovat vždy jen Část obce (není-li totožná s Obcí), tedy místo "Vysoký Újezd, Kozolupyů jenom "Kozolupy", pak tím jednak způsobíte strašný zmatek (takových Nových Vsí by na Vás v IDOSu vyskočilo víc než 70 - tu Obec, pod kterou Část obce patří, prostě potřebujete, jinak naděláte mnohem víc škody než užitku; v podstatě byste naopak vytvořil stovky duplicitních názvů a počet možných záměn byste raketově zvýšil, třeba u těch Kozolup by náhle vznikla možnost záměny s dalšími Kozolupy po republice), jednak ani to přece v Praze neplatí, protože tam se používá - ať už ve vnitřním městě, nebo v okrajových částech - jen místní určení bez obce či části obce (a to je v pořádku), takže ani tentokrát nejsou Náměstí U Lva a Jarov případy stejné hodnoty. Prostě nedává to smysl, ať se na to dívám z jakéhokoli hlediska. A už jen telegraficky: 1) Portál JŘ třeba nabízí Část obce kdykoli (tedy můžete si najít Český Brod jenom jako vlastní město bez přidružených osad) a především řadí zastávky prioritně ve městě samém, pak teprve v částech obce (tzn. Český Brod,,Zborovská je dřív než Český Brod, Štolmíř). Záleží prostě na vyhledávači a schopnosti jej použít, ale důležité je usnadnit život i těm, kdo to příliš neumějí - a takových je víc, než dost. 2) Ad Václav: to je stejný argument jako "přece nebudeme opravovat tu nebezpečnou díru po kanálu, protože kdo není blbec, tak kouká, kam šlape". Jo, pokud tam někdo zahučí, tak to asi je blbec a měl se koukat před sebe, ale furt to neznamená, že bychom se neměli pokusit tomu zabránit. Znovu - Mezi Hřbitovy prostě přejmenovali, protože čakovické radnici nebylo jedno, že to občas někomu zkomplikovalo život. Jistě, není to nic fatálního, jistě taky nekončily denně stovky lidí na Želivského místo v Třeboradicích a naopak, ale prostě k omylům docházelo a radnice se rozhodla jim předejít. Já myslím, že se rozhodla moudře, protože ta duplicita je opravdu zákeřnost, na níž jsou schopny se nachytat kvanta lidí, pokud by zrovna náhodou do jedné z těch duplicitiních lokalit měli cestu. 3) S Vltavskou neudělám nic. Stanice metra se prostě přejmenovat nedá, to by neprošlo, to už by bylo jednodušší přejmenovat tu ulici (a to je samozřejmě taky nereálné). Tenhle problém vyřešit nejde - znamená to se vykašlat na řešení problémů, které řešit lze? 4) Tak "Hostivice-U hřbitova" se v zavedeném železničním systému rovná "Hostivice hřbitov" (podle vzoru "Praha hlavní nádraží", "Veselí nad Lužnicí zastávka", "Bludov lázně", který funguje od 19. století). Nechávám stranou, že ani jeden název neřeší to, že v Hostivici jsou ty hřbitovy dva (podle mě se prostě měla v okamžiku zprovoznění zastávky zrušit nedaleká zastávka Hostivice-Litovice s nulovým využitím a její název použít). V případě Červené Vody třeba "Červená Voda jih" (mimochodem na Křížový vrch s rozhlednou vede žlutá značka z obou červenovodských nádraží, nejen z toho "Pod rozhlednou"). A když už jsem u těch železničních názvů - německé železnice taky používají závorky, aby odlišily rozlišovací dodatky k oficiálním názvům měst a obcí. Prostě pokud tady máme město Roztoky, ale nádraží se kvůli odlišení od jiných Roztok jmenuje Roztoky u Prahy, pak v Německu by to psali "Roztoky (u Prahy)". I to má svůj smysl a význam. Je prostě potřeba ty názvy používat tak, aby 1) odpovídaly současné realitě (odstranění neaktuálních informací), 2) byly přehledné (žádné "Český Brod, Český Brod, nemocnice"), 3) nikoho nemátly (žádné duplicity, ale ani dva rozdílné názvy pro tutéž lokalitu pro železnici a autobusy) a 4) odpovídaly věku internetových vyhledávačů. Chápu, že někdo by prostě neměnil nikdy nic, ale nesouhlasím s tím. 5735: Kdysi jsem uvažoval podobným směrem - ale ve velkém městě (s výjimkou jeho okrajových částí) to podle mne nakonec nemá moc praktický smysl, tam jde jen o ty konečné, jejichž názvy lze ve většině případů nějak vhodně vymyslet. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1859 Registrován: 12-2007
|
 vencavasek:"K těm názvům, vzpomínám jak se mě někdo ptal: "Jede ten autobus do Letňan?" Hodně jsem váhal, jestli tím myslí sídliště, obchoďák nebo stanici metra "Ano s tím mám také problém. Odpovídám: "Ano jedeme k metru a pak po Tupolevově ulici kolem Tesca". To je tak, když původní "Letňany" byly tam co je dnes to nové sídliště s názvem zastávky "Staré Letňany". |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
Ještě dodatek pro M250.0: Pokud by se z "Dolní Břežany-Jarov" stal zase jenom "Jarov", okamžitě by se zvýšila pravděpodobnost záměny s dalšími dvěma Jarovy v republice (vlastně se třemi, protože z "Beroun, Jarov" byste podle Vaší logiky přece taky udělal jenom "Jarov") a lidem tím minimálně zhoršilo hledání, protože by museli vybírat, o který z Jarovů vlastně jde. Ne, toto je naopak cesta k razantnímu zvýšení problémů (minimálně v tom, že by se lidem hůř hledalo). To je horší, než možnost, že by někdo omylem místo v Dolních Břežanech vyhledal spojení do dolnobřežanské části Jarov nebo místo v Berouně skončil v berounské části Jarov. To je stále možné, ale jde o mnohem menší problém. Jarovů je prostě vícero, možnost záměny bude vždycky, ale je potřeba volit to praktičtější řešení, což je v tomto případě doplnit i název obce, pod níž ten který Jarov (není-li samostatný) patří, tedy Beroun a Dolní Břežany. A proto je název obce vždy součástí každého názvu zastávky, kromě MHD velkých měst. Jinak by byl totální guláš, jakkoli tím mohou vznikat drobné lokální podivnosti (Jíloviště, přívoz). Ještě horší je možnost záměny, není-li nějaký Jarov v názvu zastávky vyjádřen vůbec, jako ten pražský. Pak se může tím snadněji stát, že někdo hledající spojení na pražský Jarov omylem vyhledá spojení někam úplně jinam, protože nebude tušit, že zastávka na Jarově se v Praze místo Jarov jmenuje zcela hloupě Spojovací. To neznamená, že si toho nevšimne a skutečně se rozjede do nějakého mimopražského Jarova, to by udělal jenom úplný pitomec (ale i takoví existují), ale opět to znamená, že má zkomplikované hledání. A duplicita typu U Václava je nejzákeřnější a nejzbytečnější ze všech, protože zatímco Jarovů (Nových Vsí, Lhot, Újezdů) je prostě víc a nedá se s tím nic dělat, ulice U Václava nebo U Kříže je v Praze jenom jedna a ta zastávka na druhém konci města se tak jmenovat vůbec nemusí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1860 Registrován: 12-2007
|
M.: "5735: Kdysi jsem uvažoval podobným směrem - ale ve velkém městě (s výjimkou jeho okrajových částí) to podle mne nakonec nemá moc praktický smysl, tam jde jen o ty konečné, jejichž názvy lze ve většině případů nějak vhodně vymyslet." Ve velkém městě je to složitější, ale problém jsou hlavně ty okraje. Na takové 177 mi na Jižním Městě označení "Poliklinika Mazurská" opravdu nic neříká. Tady by to něco jako směrování chtělo. Na druhou stranu chápu, že ani označení podle katastrálního území nemusí být jednoznačné. Pro tu 177 by to bylo "Troja, Poliklinika Mazurská". Jenže kdo ví, že ta Troja zasahuje až nahoru, kde to už každý řadí k Bohnicím. Asi by se muselo citlivě, někde místo katastrálního území raději používat název obytného celku. Jenže už to bude zas vnášet chaos do vyhledávání spojení. To by v případě úplného názvu (který by samozřejmě téměř nikde nebyl vidět) pak vypadalo jako Praha (název obce), Troja (název části obce), Sídliště Bohnice, Poliklinika Mazurská (to celé jako název zastávky). Hrůza! Ale dokážu si představit, že na voze by bylo na čele Sídliště Bohnice, Poliklinika Mazurská a na boku Sídliště Bohnice přes: Opatov, sídliště Košík, sídl. Zahradní Město, Skalka, Malešice, Vysočany, Prosek, Kobylisy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 8-2017 |
Bavme se pouze o názvech zveřejněných pro cestující, tam nic jako hodnota z hlediska vyhledávání neexistuje, protože není nikterak poznat. Takže ty příklady jiný nejsou, obojí je název, který je (měl by být) na ceduli. Těžko najít nějaký univerzální systém - vypisovat vždy vše (Obec, Část obce, Místo) je strašná opičárna - v Praze se to zaplaťpámbu neděje, ale stačí se podívat, jaká sranda z toho plyne v Brandýse nad Labem. Takže bych jako rozumné viděl zveřejňovat: V Praze (a obecně v systémech MHD s jedním jednoznačným jádrem) jen Místo Jinde pouze Část obce, Místo. Je-li duplicita v Částech obce v rámci republiky, pak do názvu, co vypíše vyhledávač přidat i Obec, případně jiný rozlišující přívlastek a to do závorky za název, aby se v případech, kdy je jasné, která část obce se myslí (označníky, jízdní řády), mohl tento vypustit bez podstatného zásahu do názvu. Příklad: Suchdol - těžko bude mít 107 na transparentu Praha, Suchdol. To rozlišení tam ale být musí, tak nechť je to oficiálně Suchdol (Praha), ale píše se to jenom tam, kde je možnost záměny. Data pro vyhledávače nechť obsahují všechny informace k zaškatulkování zastávky, ale to je informace, která ve zveřejněném názvu vůbec nemusí být. ani dva rozdílné názvy pro tutéž lokalitu pro železnici a autobusy To dost dobře nejde - autobusová zastávka u nádraží se skoro všude jmenuje Část obce, nádraží. Chcete, aby i každá železniční stanice obsahovala v názvu nádraží? znamená to se vykašlat na řešení problémů, které řešit lze? Lze všechno, ale cílem by mělo být, aby změna přinesla do budoucna víc užitku, než kolik škody se napáchá zmatky kolem změny. Což přejmenování U Václava možná splní, Vltavská určitě ne a teď co s těmi případy mezi. V případě, že je to sporné, bych volil raději zachování současného stavu. EDIT: A pak by to ještě chtělo nějak zařídit (nařídit), aby neexistovaly v republice dvě obce téhož názvu - což bych já osobně dělal nějakým přívlastkem typu "u jiné vesnice" nebo "nad řekou", podobně, jako to rozlišuje dráha a ne zkratkou okresu, což jednak opět nemusí vést k jednoznačnosti a jednak málokdo ví, v jakém okresu předmětná obec leží, natožpak jakou má ten okres zkratku. (Příspěvek byl editován uživatelem M250.0.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1178 Registrován: 2-2011 |
Kdyby ROPID pořád neměnil trasy autobusů, tak by nikoho nějaký méně známý názvy vůbec nevzrušovaly. Lidi prostě nemusí vědět, kde jsou ty neznámý konečný, když jim ty autobusy budou jezdit pořád stejně. Jenže když ROPID mění linkový vedení dvakrát do roka...
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
|
Neregistrovaný host 109.81.208.46 |
Nedostatek řidičů tramvají? 2 DIVOKÁ ŠÁRKA – Hradčanská, Staroměstská, Jiráskovo náměstí, Palackého náměstí – NÁDRAŽÍ BRANÍK 7 – Kotlářka 14 (dlouhodobě výluky - Hlávkův most) přes Náměstí Republiky 15 – Radlická 17 – Klasický interval (páteřní svazky se linkou 2 (Staroměstská - Nádraží Braník)) 20 – zrušit (Zavedená nová autobusová linka přes Strahovským tunelem) 21 – Sídliště Modřany – Sídliště Barrandov nově CD/CT |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 11-2007 |
V podobných diskuzích často zní názory, že stanici metra přejmenovat prakticky nelze. Přitom já bych v tom zas takový problém neviděl, pokud by se to udělalo současně s otevřením nového úseku metra, kdy by bylo stejně potřeba vyměnit kompletně všechny mapy. Přejmenování by mohlo usnadnit i přechodné období, kdy by se stanice jmenovala starým i novým názvem. Např. při zprovoznění prvního úseku D by se stanice Vltavská přejmenovala na Bubny-Vltavská a za pět let později, kdy by se D prodloužovalo, tak by se začal používat pouze název Bubny. Ne že bych já osobně toužil stanice přejmenovávat, jen mi to nepřijde jako nereálná šotoušovina. Třeba v Berlíně přejmenovali v r. 2009 stanici S-Bahnu Unter den Linden (v centru) na Brandenburger Tor, protože název Unter den Linden ponese stanice U-Bahnu na rozestavěném prodloužení linky U5. |
|
LvP
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 10-2012 |
Petr_k: Na extrém extrémů (Kovářova - KD Mlejn) se sahat nesmí? Musí. To je jeden z těch paskvilů. Kromě toho ještě třeba Multiaréna Praha, kde by se víc hodily názvy Stadion Libeň, Sportovní hala Libeň, nebo Aréna Libeň (když už se dneska každý krytý stadion pojmenovává Aréna¹). (¹ Arena je latinsky písek, takže spíš by se tak měla pojmenovávat dětská hřiště.) Paes: V případě Ratibořické připomínám opět, že se neujal název Horní Počernice (dříve Běluňská). Horní Počernice jsou velká čtvrť. Jenže několik škol u sebe je jen u Ratibořické. Proto ji navrhuji přejmenovat na Školy Horní Počernice. Jinak ti tam chybí ještě názvy Bavorská, Hloubětínská, Českomoravská). Chybí mi jich mnohem víc. Například Obchodní náměstí (→ Staré Modřany?). Stanice jako Českomoravská nebo Hradčanská jdou přejmenovat blbě, protože jejich názvy se používají několik desítek let a velmi často nejdou nahradit ničím vhodnějším. 5735: Ještě k označování linek. Představte si, že přijedete někam, kde to moc neznáte. Co vám řekne více?… Vlčince mi nic moc neřeknou, protože na žilinské poměry je to velká čtvrť, kde jsou tři konečné docela daleko od sebe. Naopak by mi pomohlo, kdyby se Stodolova jmenovala Hájik, protože je to malé sídliště na kopci. Žilina ale stejně používá na transparentech formát čtvrť–zastávka. M250.0: Těžko najít nějaký univerzální systém - vypisovat vždy vše (Obec, Část obce, Místo) je strašná opičárna - v Praze se to zaplaťpámbu neděje, ale stačí se podívat, jaká sranda z toho plyne v Brandýse nad Labem. Dovedeno do absurdna: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, Zdravotní středisko. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Možná by u větších obcí stálo za úvahu hlásit v autobusech před první zastávkou něco jako "začíná obec Říčany", v obci pak hlásit jen místní názvy, a po poslední zastávce zahlásit třeba "konec obce Říčany". A pak by to ještě chtělo nějak zařídit (nařídit), aby neexistovaly v republice dvě obce téhož názvu - což bych já osobně dělal nějakým přívlastkem typu "u jiné vesnice" nebo "nad řekou", podobně, jako to rozlišuje dráha a ne zkratkou okresu, což jednak opět nemusí vést k jednoznačnosti a jednak málokdo ví, v jakém okresu předmětná obec leží, natožpak jakou má ten okres zkratku. To je nereálné. Znamenalo by to přejmenovat minimálně stovky, ne-li tisíce obcí. Přičemž ne vždy by se našel vhodný nebo aspoň přijatelný název. Slováci si taky při hledání spojení do Prahy musí umět zařídit, aby se nedostali na Václavák, když chtějí k Lučenci. spolek94: Je i nedostatek řidičů autobusů. A tento návrh má značné vady v linkovém vedení.
"Život začíná každé ráno v tramvaji, která je již několikátou generací nikoli dopravním prostředkem, ale jakousi mlýnicí lidstva. Vejdete dovnitř jako slušný, učesaný člověk, a vystoupíte jako vandrák, jenž se právě vyhrabal ze stohu." – František Nepil: Jak se dělá chalupa.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6806 Registrován: 6-2004 
|
spolek94: Čím ušetříš? Ty drobky co získáš na 20 utopíš v tom busu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7397 Registrován: 2-2006 
|
Orky: Řešením tady ale není dvojice ve standardu, nýbrž dvojice v polovičním, páč voni nám tim jaksi chtěj v centrálním úseku jezdit lidi.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8025 Registrován: 5-2002 |
spolek94: Žádné neekologické autobusy, co přijedou tunelem na Praze 6 nechceme. Proto tu jezdíme tramvajemi a metrem. |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
M250.0: Bavme se pouze o názvech zveřejněných pro cestující, tam nic jako hodnota z hlediska vyhledávání neexistuje, protože není nikterak poznat. No a co jiného než ten zveřejněný název cestující zná, ergo co asi jiného může vyhledávat? Že ty dva názvy mají různou hodnotu se přece pozná minimálně právě v tom vyhledávání, protože se oba dva chovají jinak. Každý systém může vést k extrému (BnL-StB), ale každý systém taky může mít výjimky - přece už dneska se v Brandýse výjimka dělá, kdy se zastávky sice jmenují "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, xxx", je to tak na zastávkách a v jízdních řádech (a není z toho poznat, ve které části souměstí to vlastně je, viz žel. st. a nádraží), ale na transparentech a při hlášení zastávek se používá jen "Brandýs nad Labem, xxx" nebo "Stará Boleslav, xxx". My se vlastně zas až tak nelišíme. Taky si myslím, že na transparentech a při hlášení stačí pouze Část obce, ale v JŘ a na ceduli by měl být název plný - prostě proto, aby o tom cestující věděl a mohl podle toho vyhledávat (když bude i v na cedulích a v JŘ jen "Nová Ves", tak bude hledat jen "Nová Ves" a najde jich přes 70... Tudíž je v tomto případě jednodušší to hledat přes Obec, pod kterou ta která Nová Ves patří, není-li samostatná). Ovšem ten název Obce před Částí obce může být třeba graficky odlišen, např. petitem (Český Brod/Liblice, Bylanská) nebo kurzívou (Český Brod/Liblice, Bylanská); může taky být zkrácen (BnL-StB/Brandýs nad Labem, náměstí). Lomítko i to případné grafické odlišení slouží především k tomu, aby ten systém pochopili i někteří cestující a mohli se s ním naučit pracovat, tedy aby věděli, co můžou a co nemůžou vyhledat. Samostatné vesnice typu Břve nebo Kozolupy i běžného kaštana samostatně vyhledat napadnou - ale asi vůbec nikdo netuší, proč Jeneček a Litovice vyhledat nejdou, zatím Břve ano. To dost dobře nejde - autobusová zastávka u nádraží se skoro všude jmenuje Část obce, nádraží. Chcete, aby i každá železniční stanice obsahovala v názvu nádraží? Ne, myslel jsem obecně název Obce nebo Části obce. Např "Chrást nad Sázavou" vs. "Týnec nad Sázavou, Chrást" (při zadání "Chrást" do vyhledávače se obojí najde jinak). Nebo "Počátky-Žirovnice" vs. "Stojčín, žel. st." - v Německu by se ta žst. jmenovala "Stojčín (Počátky, Žirovnice)". Nebo ty Roztoky u Prahy - kdo by si tam chtěl hledat autobus, ale pod vlivem železnice zadá "Roztoky u Prahy" nenajde mu to nic, proto by v tom železničním názvu měla být ta závorka, aby bylo jasné, že "u Prahy" do názvu obce nepatří. Anebo "Kamenný Přívoz" - železniční a autobusová zastávka téhož jména jsou jinde, takže ta autobusová by měla mít nějaké Místní určení (např. Kamenný Přívoz, U Horů"). A autobusová zastávka "Kamenný Přívoz, žel. st." ještě k tomu vůbec není u nádraží, ale pěkně daleko od něj. Případy tohoto typu možná dřív tolik nevadily, ale dneska právě kvůli vyhledávačům už vadí. Lze všechno, ale cílem by mělo být, aby změna přinesla do budoucna víc užitku, než kolik škody se napáchá zmatky kolem změny. Což přejmenování U Václava možná splní, Vltavská určitě ne a teď co s těmi případy mezi. V případě, že je to sporné, bych volil raději zachování současného stavu. S tím bych i souhlasil, ale asi budeme mít každý jinde tu hranici. Všimněte si ale, že já nechci tak často měnit název (jen právě u těch duplicit a matoucích případů, ale vy zase u případů typu Jarov), spíš dělat drobné změny v grafické podobě názvů, aby to lépe sloužilo. A pak by to ještě chtělo nějak zařídit (nařídit), aby neexistovaly v republice dvě obce téhož názvu - což bych já osobně dělal nějakým přívlastkem typu "u jiné vesnice" nebo "nad řekou" S tím bych souhlasi naprosto, ale to je to nejmíň reálné ze všeho. Mapa: Ano, úplně nereálné to není, ale tohle přejmenování mělo dost vážný a pro veřejnost pochopitelný důvod. Přejmenovávání Vltavské nebo Pražského povstání kvůli možné záměně s nějakou ne zrovna významnou ulicí by asi veřejnost vyhodnotila jako nesmyslnou buzeraci. V těchto případech by fakt bylo snazší přejmenovat (při nějaké výměně občanek) ty ulice. I když je jedna stanice metra, kde by to přejmenování snad bylo pochopitelné - Českomoravská. Samozřejmě kvůli O2 aréně, což je sakra významná stavba, kde se konají i velké mezinárodní akce (a navíc ta stanice vůbec nemá výstup na Českomoravskou ulici). Tam by to opravdu při nějaké vhodnéí příležitosti typu otevírání metra D bylo reálné a odpostatněné. Samozřejmě by to chtělo nějaký trvalý, neutrální název (typu Multiaréna Praha, ale o tom píše LvP), ne O2, sponzor se může za pár let změnit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8026 Registrován: 5-2002 |
Vzhledem k potencionálnímu zavření některých mostů pro tramvaje a těžké autobusy by se Praha měla zaměřit spíše na nábor převozníků, protože řidičů tramvají nebude tolik potřeba. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 9-2016 |
- Názvy železničních stanic určují obce (a schvaluje DÚ), na jejichž katastru stanice / zastávka stojí. Proto Jarov dostal Dolní Břežany, neb to bylo přání obce. Nemá to tedy vliv na duplicitu s Jarovem v Praze ani Berounem. - Kdysi jsem měl známého v obci Střítež nad Ludinou. Jeho rada zněla. Nemusíš napsat Střítež, ale pokud nenapíšeš "nad Ludinou", tak to nedojde. - Kolik zastávek a jak daleko od sebe má název "Spořilov". Vyhledávač mi pak najde abych jel buď 136 nebo 11. Ale když čekám na té tramvajové, bus mne vesele mine. To samé je Pražského povstání pro bus i tram (směrem na NBS). - Pražská čtvrť Spořilov neexistuje. Jsou to Záběhlice. Aby se to jmenovalo "Praha, Záběhlice, Spořilov, sídliště" je nesmysl. Nebo třeba Roztylské náměstí není v Roztylech, ale na Starém Spořilově alias v Záběhlicích. - Pokud někdo neví, kde je Poliklinika Mazurská (asi jsem tam taky nikdy nebyl), tak to neznamená, že netuší kterým směrem to je. A jak je to s busy 150 a 139. Z želivského jedou kousek spolu, pak každý jinudy, zase se potkají a končí každý jinde. Co z toho plyne za ponaučení: 1) Co nejméně měnit čísla linek. Protože kdyby náhodou prohodili tu 150 a 139, tak to bude problém 2) Co nejméně přejmenovávat zastávky. A nepojmenovávat podle krátkodobých majitelů (kolik již názvů měla Sportovní hala na Výstavišti). 3) Zastávky v Praze (Brně, Ostravě) bez názvu obce (tak jak jsou). Ve vyhledávači (celostátním) v závorce název obce být může. Zastávky mimo Prahu: Obec, název (příklad: Říčany, Podhradí). V Případě dvojměstí pouze tu část, kde to leží 4) Upravit vyhledávače podle potřeb lidí, nikoliv lidi upravovat podle vyhledávačů 5) Zažité zvyklosti neměnit i za cenu toho, že nově příchozí budou trochu zmatení. Ti budou stejně a stejně si za chvíli na to zvyknou |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2168 Registrován: 12-2007 |
Makus: Názvy železničních stanic a zastávek nejsou vždy podle katastru obce na které leží, viz např. Unhošť, Počátky-Žirovnice apod. Název zastávky Dolní Břežany-Jarov je dost zavádějící, protože pokud by náhodou někdo neznalý chtěl jet do centra Dolních Břežan vlakem, tak ze zastávky to bude pořádný výlet a ještě ke všemu do kopce. Nicméně pokud se týká názvu zastávek MHD v Praze, tak bych s opravdu držel místního názvosloví. Spořilov sice není název katastrálního území, ale je to vžitý název pro čtvrť rodinných domků postavenou ve srovnání třeba s Babou nebo Ořechovkou spíše chudší střední třídou za první republiky, která byla v šedesátých letech rozšířena o sídliště Spořilov. Jinak souhlasím s vašimi návrhy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 8-2017 |
Makus: Souhlas. M. My se nakonec asi víceméně shodneme, jenom já bych název obce (případně jiný rozlišující přívlastek rozlišující části obcí) nedával na začátek, ale do závorky za, aby ho byla možné snáze vypouštět tam, kde není potřeba (což je vpodstatě všude kromě výsledků vyhledávače). Varianta malým písmem před podle mě naráží na to, že ne všude lze malé písmo použít. Použití celého názvu často vede k těm absurditám typu BnL-StB, ale i třeba Zlatníky-Hodkovice. ale vy zase u případů typu Jarov Já ho právě měnit nechci, ten Jarov byl Jarov od nepaměti. Ad železnice: Tohle by chtělo vyřešit, obzvlážť třeba ten Stojčín je docela past, ale opět tu máme špeky, jako Kaplice (kam mě vyhledávač klidně pošle vlakem, zatímco do Rozpoutí mě nutí přesedat). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 9-2016 |
Wagon: Názvy železničních zastávek navrhuje obec (na jejímž katastru zastávka leží). A tedy pokud Dolní Břežany chtěli mít svůj název v zastávce, tak jim bylo vyhověno. I když je to silně zavádějící. |
|
shraddha
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.69.228 |
Co se těch čtvrtí-nečtvrtí týče, docela bych se přimlouval za vytvoření nových, jako je Spořilov, Barrandov, Letná, Zahradní Město, Jihozápadní Město atd.. Když to šlo u Černého Mostu nebo Jižního Města, proč by to nemohlo jít i zde? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2170 Registrován: 12-2007 |
Obecně myslím, že je vhodné rozlišovat názvy zastávek u místní nebo městské dopravy a u dopravy železniční anebo autobusové regionální. Místní nebo městskou dopravu používají především lidé, kteří ve městě bydlí anebo pracují. Když např. řeknu někomu, že má jet tramvají na Újezd, tak samozřejmě myslím, že se jedná o Újezd na Malé Straně a ne nad Lesy anebo u Průhonic. U železniční dopravy anebo autobusové regionální dopravy to ale může být mírně zavádějící, jako např. u Dolních Břežan-Jarova, tak u Počátek-Žirovnic. Název Dolní Břežany-Jarov je hloupý názor radních v Dolních Břežanech, název Počátky-Žirovnice ale pochází z doby, kdy lidem nevadilo jít pár kilometrů na nádraží. Podobně je to např. s Unhoští, Řevničovem, Kaplicemi anebo Velešínem. V případě železničních stanic a zastávek by to potřebovalo změnit názvy řady nádraží a zastávek, např. v řadě případů odstranit zbytečné přídomky, jindy zase sjednotit názvy stanic u velkých měst, jako provedly nedávno Pardubice. Např. člověk neznalý Děčína neví, že jak Prostřední Žleb, tak i Dolní Žleb jsou součástí Děčína, ale zatímco prostřední Žleb je označen jako Děčín-Prostřední Žleb, tak Dolní Žleb je bez toho Děčína před názvem zastávky. Ale na straně druhé by byla blbost přejmenovávat třeba stanice Brandýs nad Labem a Starou Boleslav na Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem a na Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Stará Boleslav. Pokud tratě nejsou propojeny anebo zastávky nejsou propojeny s centrálním nádražím ve městě, tak je vždy lepší dát název zastávky dle katastrálního území bez názvu obce. Chce to v případě názvosloví používat selské anebo logické myšlení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 9-2016 |
Velký problém je u železničních stanic, které se sice jmenují jako obec, ale pro obec jsou téměř nevyužitelné. Asi nejmarkantnější je ta Kaplice, ale podobných je plno. Toto je třeba otřes "Divišov,Zdebuzeves,Lipiny rozc." Kam mne to zaveze? Do Divišova je to výlet na několik hodin, pokud bych chtěl do Zdebuzevsi, tak je lepší vystoupit "Tichonice, Licoměrsko". Takže zde pouze "Lipiny" resp. "Lipiny (u D1)". Ono to sice nejede až do té samoty (která se mimochodem jmenuje Lipina a místní tomu říkají domy u Poupěte), ale je to méně zavádějící než současný název |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2171 Registrován: 12-2007 |
shraddha: Myslím, že se používá název obce a dále mohou být katastrální území. Ale mohou být i místní názvy, jako Jarov, Spořilov, Hanspaulka, Ořechovka apod. není ale potřeba je nějakým způsobem institucionalizovat, vytvářet jim nějaké oficiálně posvěcené místní názvy. |
|
Jahu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 703 Registrován: 8-2005 |
Mimochodem, teď při výluce Chotkových sadů byl v Radlicích v sedlech, večer a o víkendech nádherný proklad. Obě linky minutu po sobě, pak celý interval nic. Ze Smíchova na Barrandov jsem viděl to samé. Spoje včech 3 linek těsně po sobě (max. během 2 minut) a potom cca 13 min. nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 2-2006 
|
Ale zato byla směrová nabídka. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 361 Registrován: 1-2015 |
spolek94: "Nedostatek řidičů tramvají? 2 DIVOKÁ ŠÁRKA – Hradčanská, Staroměstská, Jiráskovo náměstí, Palackého náměstí – NÁDRAŽÍ BRANÍK 7 – Kotlářka 14 (dlouhodobě výluky - Hlávkův most) přes Náměstí Republiky 15 – Radlická 17 – Klasický interval (páteřní svazky se linkou 2 (Staroměstská - Nádraží Braník)) 20 – zrušit (Zavedená nová autobusová linka přes Strahovským tunelem) 21 – Sídliště Modřany – Sídliště Barrandov nově CD/CT" Dvacítku nemůžeš zrušit, to by ti lidé na Malé Straně dali, že nemají přímé spojení do Dejvic. Se sedmičkou souhlasím, jedině by stálo za úvahu ji ve špičkách pracovních dnů prodloužit do Řep místo 16. Určitě zrušit 21, je to zbytečná linka, jezdí tam málo lidí. A kdo by jezdil z Braníka na Smíchov, když tam je přehršel autobusů? Dvojku z Petřin vzít nemůžeš, jenom 1 tam jezdit nemůže, navíc je tam taky Vojenská nemocnice a tam taky generuje cestující.
Názory zde uvedené jsou výhradně ze zdroje JPP a můžou, ale NEMUSÍ se shodovat s postojem druhých!!!!!!!!
|
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
M250.0: My se nakonec asi víceméně shodneme, jenom já bych název obce (případně jiný rozlišující přívlastek rozlišující části obcí) nedával na začátek, ale do závorky za, aby ho byla možné snáze vypouštět tam, kde není potřeba (což je vpodstatě všude kromě výsledků vyhledávače). Tudíž vlastně naše postoje jsou tak blízko, že už bych se dále nepřel, jakkoli o nuancích by to ještě šlo. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Ad pražské čtvrtě: Debata o tom, jestli jsou Spořilov Záběhlice a v jakém katastrálním území jsou Petřiny mi přijde hodně zbytečná. Kdyby se snad Praha rozhodla ty názvy čtvrtí do jmen zastávek dávat - a já po tom nevolám - (ale také kdyby se rozhodla si ty čtvrtě definovat z jakéhokoli jiného důvodu, třeba jako okrsky strážníků nebo pro odvoz odpadu či co já vím), tak si to prostě může sama udělat usnesením jakožto základní sídelní jednotky (a může je klidně nazvat "čtvrtě"). A administrativní hranice městských částí, jakož i katastrálních území, při tom úplně pominout. Což by taky bylo to nejmoudřejší, protože jsou často zcela nesmyslné nebo naprosto přežilé. Takže "Spořilov" je prostě možné tím Spořilovem oficiálně učinit, a to bez jakýchkoli těžkostí. Ad Kaplice: To je stejný případ jako Stojčín, tzn. nádraží se nachází v nějaké obci (v tomto případě Střítež), ale jmenuje se po vzdáleném městě. Tady je snadná pomoc po německém vzoru, tj. název "Střítež (Kaplice)". Vhodnější případ toho, o čem mluví Makus, je Řevničov. Nádraží je sice na území Řevničova, ale na samotě v lesích kilometry od samotné obce. Přesto tam vyhledávače úplně klidně někoho pošlou, pokud si hledá jen Řevničov. Tady tedy moc řešení není, leda bychom to nádraží pojmenovali "Řevničov lesy" (ono ani není možné ho pojmenovat po nějaké části obce nebo místním určení, protože v těch lesích fakt není nic než to nádraží (a baráky, které se po něm jmenují). (A ještě k té železnici - taky si všimněte, že ten železniční spojovník už je matoucí nejen kvůli internetovým vyhledávačům, ale i proto, že začal plnit různé funkce. V názvu "Frýdek-Místek" jde o složený název obce, v názvu "Kladno-Dubí" jde o Obec-Část obce a v názvu "Hostivice-U hřbitova" jde o Obec-Místní určení. Každý z těchto případů se chová ve vyhledávači jinak. Tohle u autobusů přece jenom není, u nich by to bylo "Frýdek-Místek", "Kladno,,Dubí" a "Hostivice, U hřbitova". A pokud bychom zavedli místo čárky mezi obcí a částí obce lomítko, tak je to odlišeno dokonale a nebude třeba šotoušského nadšení, aby kaštan pochopil, co může a co nemůže hledat a proč se tedy vyhledávač ve všech případech chová jinak.) Wagon: Příliš nerozumím. Na jedné straně máme Dolní Břežany-Jarov. Jarov je část obce Dolní Břežany, tedy název je formálně vzato v pořádku a pomáhá Jarov odlišit od jiných Jarovů v republice. Je to ale podle Vás špatně, protože by mohl v Jarově skončit někdo, kdo chce do Dolních Břežan. Na druhou stranu voláte po tom, aby se z Dolního Žlebu stal Děčín-Dolní Žleb, neboť Dolní Žleb je součást Děčína (stejně jako Jarov součást Dolních Břežan). Není v tom rozpor? Makus: Toto je třeba otřes "Divišov,Zdebuzeves,Lipiny rozc." Kam mne to zaveze? Do Divišova je to výlet na několik hodin, pokud bych chtěl do Zdebuzevsi, tak je lepší vystoupit "Tichonice, Licoměrsko". Takže zde pouze "Lipiny" resp. "Lipiny (u D1)". Ono to sice nejede až do té samoty (která se mimochodem jmenuje Lipina a místní tomu říkají domy u Poupěte), ale je to méně zavádějící než současný název Jinými slovy, Vy byste ze zastávek odstranil nejenom Obce, ale i Části obcí, a nechal dokonce jen samostatné Místní určení (tj. názvy samot, pomístní názvy apod.). Gratuluju - tímto krokem byste nově vytvořil ne stovky, ale tisíce nových duplicit. Vyhledávání jakéhokoli typu byste učinil naprosto neuvěřitelně komplikovaným, na každý druhý název by Vám ve vyhledávači vyjely někdy dvě, někdy deset, někdy sedmdesát variant. Tohle by bylo suverénně to vůbec nejhorší možné opatření, jaké by vůbec někdo mohl vymyslet. Já to znovu sesumíruju - vyhledávače mohou docela dobře pracovat s Částí obce, tzn. samostatně vyhledávat nejen Prahu, Hostivici a Divišov, ale taky Řeporyje, Břve a Zdebuzeves. Ony to dělají, i když o tom lidé ani nevědí, a kdyby to lidé používat uměli, tím lepší to bude. Ovšem 1) tu část obce musí název zastávky alespoň v oficiální, běžně neužívané formě, obsahovat (což v Praze u okrajových částí chybí a je to problém), 2) musí být zřetelné, co je v názvu co, aby mohli i běžní lidé využívat nebo alespoň pochopit, proč jim vyhledávač našel to, co našel (dneska se pozná jen podle dvou čárek rozdíl mezi Praha,,Jarov a Beroun,Jarov - já bych proto navrhoval používat Praha, Jarov a Beroun/Jarov), 3) i když se v plné formě název zastávky užívat nemusí (tedy stačí jen Zdebuzeves bez Divišova), neměl by být úplně utajen a měl by být tedy uveden alespoň v JŘ (byť obec stačí zkratkou, petitem či kurzívou) - to je proto, aby si lidi vůbec dovedli tu Část obce s Obcí spojit, až jim vyhledávač po zadání pouhé části obce nabídne seznam (např. někdo chce na výlet na Zvolskou Homoli a tudíž vystoupit na zastávce Jarov; kdyby nebylo alespoň někde uváděno Dolní Břežany-Jarov, tak nejspíš vůbec nebude mít ponětí, na čím katastru vlastně ta zastávka leží, a proto když by mu to nabídlo na výběr různé Jarovy, tak to teprve bude muset dohledávat) Pominu teď fakt, že Vámi konkrétně zmiňovaná zastávka se stejně jmenuje chybně (a navzdory normám), protože ve skutečnosti je na území Psářů a pod Psáře patří i ta samota. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2174 Registrován: 12-2007 |
M.: Jarov je sice součástí Dolních Břežan, ale je dost daleko od centra obce, proto neznalý, pokud chce jet do Břežan vlakem, tak si dost zajde. To už je lepší vystoupit ve Zbraslavi. Ono vůbec si někdy myslím, že území obcí jsou dost záhadou. Jarov je sice blízko části Dolních Břežan, Zálep, na straně druhá tato část obce má spíše blízko Ohrobci. Může se konečně stát, že časem se Zálepy stanou částí obce Ohrobec, takže by pak mohla být zastávka Ohrobec, Jarov. Prostě jméno zastávky prakticky nijak nespojuje zastávku s obcí. Proto jsem spíše pro název Jarov. Mám chatu v Plané nad Lužnicí a někdy používám zastávku Doubí u Tábora, což je část obce Košice. Název Košice-Doubí by v tomto případě byl správný, přesto si ale myslím, že je lepší název Doubí u Tábora, protože do Košic je to ze zastávky 2 kilometry pěšky. Prostě tam, kde zastávka není spojena železnicí s centrem obce je dle mého názoru správný název pouze katastrálního území. Jiná situace je v Děčíně. Tam asi platí tarif integrované dopravy, ke všemu Děčín je východiskem na CHKO Labské pískovce. Zastávka Dolní Žleb je spojena železnicí s centrální stanicí obce, takže tam by opravdu byl příhodnější název Děčín-Dolní Žleb s tím, že až na německou hranici je možné použít jízdné platné pro celý Děčín. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7400 Registrován: 2-2006
|
"Ze Smíchova na Barrandov jsem viděl to samé. Spoje včech 3 linek těsně po sobě (max. během 2 minut) a potom cca 13 min. nic." Ze Smíchova na Barrandov to ale není záležitost prokladu dle JŘ, nýbrž záležitost zpoždění, jaké si linky přivezou z centra.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
Wagon: Takže kritériem má být to, jestli je mezi obcí a její částí přímé spojení? A když se to spojení zavede, nebo zruší, tak se bude přejmenovávat? Nebylo by lepší v tom mít prostě jednotný systém? Já bych tedy klidně leckdy přimhouřil oko a nerespektoval úplně administrativní hranici katastru - viz "Jíloviště, výzkumný ústav", kde bych tu zastávku třeba nechal pod Prahou, stejně je tam nechaná tarifně. Ale mustr pro "Obec/Část obec, Místo" by fakt měl být jednotný (s tím, že nemusí být vždy všude uváděn celý) - pokud bychom u každé zastávky ad hoc určovali, co se zrovna líbí, tak by to byl totální maglajs. Ani já, který ty vyhledávače používat umím, bych nikdy nevěděl, co mám teda vlastně hledat, co je obec a co je část, ve vyhledávačích by různé názvy zastávek fungovaly různě a házelo by to různé výsledky. U železnice už ten maglajs je, resp. právě v době internetových vyhledávačů být začíná a Drážní úřad ho svým povolováním názvů, které by dřív neprošly, ještě zvyšuje. Hlavně ho prosím ale nezpůsobovat u autobusů! (A o tom, že by ty dva systémy měly být ideálně kompatibilní, už ani nemluvím - to Doubí se prostě pro vlaky i autobusy jmenuje jinak...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2177 Registrován: 12-2007 |
M.: Doporučoval bych využívat zdravý rozum. Změn by mělo být relativně málo a změny názvů by měly mít logiku. Tyto změny by měly spíše pomáhat cestujícím a ne jim vnášet zmatek do hlav. Ale jeden z největších problémů je např. u dvojměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Tam to udělat i u železnice dle autobusů by znamenalo totální maglajs. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 8-2017 |
vyhledávače mohou docela dobře pracovat s Částí obce, tzn. samostatně vyhledávat nejen Prahu, Hostivici a Divišov, ale taky Řeporyje, Břve a Zdebuzeves. Ony to dělají, i když o tom lidé ani nevědí, a kdyby to lidé používat uměli, tím lepší to bude. Jenomže když zadám do vyhledávače Zdebuzeves a vyberu z našeptávače Zdebuzeves/Divišov část obce, okres Benešov, autobusy, tak mě to stejně posílá na zastávku Lipiny rozc. To je ten průšvih, na který Makus poukazuje, že ani ty části obcí nefungujou, protože se nepozná, kdy je ta zastávka vzhledem k danému sídelnímu celku relevantní. Ale mustr pro "Obec/Část obec, Místo" by fakt měl být jednotný (s tím, že nemusí být vždy všude uváděn celý) - pokud bychom u každé zastávky ad hoc určovali, co se zrovna líbí, tak by to byl totální maglajs. No a jak teda chcete řešit, abyste při zadání Část obce Řeporyje dostal vypsánu zastávku Praha/Řeporyje, Náměstí U Lva, ale při zadání část obce Zdebuzeves Vás to neposílalo na Divišov/Zdebuzeves,Lipiny rozc.? Já bych se právě toho mustru tolik nedržel a uváděl bych obec resp. část obce pouze tam, kde zastávka leží v intravilánu s tímto názvem, tedy např. Hostivice, Stadion, ale na druhou stranu Jarov (Dolní Břežany) pro rozlišení Jarovů, ale nevytváření falešné relace k Dolním Břežanům, stejně tak Lipiny, rozc. (Zdebuzeves). Ad Kaplice: To je stejný případ jako Stojčín, tzn. nádraží se nachází v nějaké obci (v tomto případě Střítež), ale jmenuje se po vzdáleném městě. Tady je snadná pomoc po německém vzoru, tj. název "Střítež (Kaplice)". No to právě neni, protože ta stanice neleží ani v Kaplici, ani ve Stříteži (kam sice patří do katastru, ale vztah k osídlení s názvem Střítež nemá o moc větší než k té Kaplici), anóbrž v osadě Kaplice - nádraží. Má se tedy železniční stanice jmenovat Kaplice - nádraží, případně po Vašem Střítež/Kaplice - nádraží? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 12-2007 |
Wagon a spol. V případě železničních stanic a zastávek by to potřebovalo změnit názvy řady nádraží a zastávek, např. v řadě případů odstranit zbytečné přídomky Ty železniční stanice nechte tak, jak jsou. Je to zažité a logické, kdysi bylo běžné, že nádraží bylo i několik km od obce/města. Přídomky rozhodně nerušit, jinak budou duplicity. Nová Ves u Kolína, Nová Ves u Leštiny... Ono totiž na železnici platí docela rozumné pravidlo, že každý název se musí na české síti vyskytovat pouze jednou. A proto ty přídomky. Dokonce existuje "Výškov v Čechách" a "Vyškov na Moravě". Smysl mělo i staré "Sázava-Černé Budy", přece jen dnes je to jen "Sázava" a "Sázava zastávka", ale stejnojmenná řeka je dlouhá a máme taky "Sázava u Žďáru", ale to je úplně a na hony jinde, i když ta řeka je táž. Dokonce by bylo rozumné v řadě případů ty přídomky zavést i u autobusů - na mě tedy moc dobře nepůsobí, když na Hájích vidím bus a ten má "381 SUCHDOL" a na Dejvické jiný "107 SUCHDOL". Proč by nemohlo být aspoň "381 SUCHDOL u KH" (tj. u Kutné Hory), aby bylo jasnější, že to jsou dva různé Suchdoly? A ono by stálo za to zkrátit i některé dlouhé názvy, za předpokladu, že je zachována jedinečnost místa a názvu. Je faktická blbost mít "Brandýs n.L.-Stará Boleslav, železniční stanice" (tedy St. Boleslav na 072), a zároveň "Brandýs n.L.-Stará Boleslav, nádraží" (tj. Brandýs na 074). Právě tohle je sice formálně "podle práva", ale zároveň nejvíc matoucí. Tady bych z té vyhlášky MD o názvech zastávek opravdu udělal výjimku a pojmenovával vždy podle té které části souměstí. A šlo by to taky... "Jíloviště, výzkumný ústav" je fakt matoucí, protože do Jíloviště se odtud opravdu nedá dostat ani pěšky. Tady bych klidně dal další výjimku z vyhlášky - "Strnady, přívoz Vrané n.V., VÚ" - tedy jestli tam ten přívoz ještě je...
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
M250.0: Já bych se právě toho mustru tolik nedržel a uváděl bych obec resp. část obce pouze tam, kde zastávka leží v intravilánu s tímto názvem, tedy např. Hostivice, Stadion, ale na druhou stranu Jarov (Dolní Břežany) pro rozlišení Jarovů, ale nevytváření falešné relace k Dolním Břežanům, stejně tak Lipiny, rozc. (Zdebuzeves). 1) Tak zase máte v jednom případě "Část obce (Obec)", ve druhém "Místní určení (Část obce)", tedy v obou případech závorka znázorňuje něco jiného. Kdyby bylo Zdebuzevsí víc, tak tam budete mít "Lipiny, rozc. (Zdebuzeves) (Divišov)"? Vymyslel jsem Vám zastávky Čistá, Nová Ves, Zelený Důl a Mnichovo Hradiště, Sychrov, Pazderna - obojí je mimo samotný intravilán příslušné části obce, takže by se ty zastávky podle Vašeho mustru měly jmenovat Zelený Důl (Nová Ves) a Pazderna (Sychrov). Jenže když Nových Vsí a Sychrovů je pořád strašně moc a je potřeba vědět, k jaké obci tyto části obce patří? Budete ty závorky kupit? 2) A taky ještě nechápu, co byste si počal se zastávkou typu Konojedy, rozc. Je na lince 382, která přes obec samotnou vůbec nejede, nicméně není žádná část obce, dokonce ani místní určení, jak jinak zastávku pojmenovat. Jistě by bylo chybou, aby tam vyhledávač poslal někoho, kdo chce jet přímo do obce Konojedy. Jak byste tedy zastávkou pojmenoval? 3) A pořád opakuju - protože zastávek mimo intravilán je nespočet, pokud byste v nich osamostatnil i pouhá místní určení typu Lipiny, tedy různá pomístní jména a jména samot, tak by ten vzrůst duplicit byl extrémní. Kolik Hájů, Hájků, Nových Hospod, Starých Hospod, Nových Dvorů, Červených Dvorů, Pazderen, Cihelen a čeho ještě by se začalo řadit ve vyhledávači za sebe... Zadáte Nový Dvůr a vyjede Vám 140 variant se závorkami (a ty závorky budou někdy značit obec, někdy část obce, a ty části obce se můžou taky opakovat a bude třeba je zase určovat atakdáleatakdáleatkadále). Vždyť to je cesta do totálního chaosu! (Mimochodem jen Lipiny jsou v ČR 4 jako části obce, samot toho jména musí být mnohem víc.) Čili tyhle tři otázky by mne dost zajímaly. To, co popisuje Makus, je jen a pouze problém toho, co vyhledá vyhledávač. Čili nejde o to, co zadat, zadáte správně "Zdebuzeves", ale vyplivne vám to nějaký v praxi irelevantní výsledek. Toto by upravila třeba právě ta metadata, která by zabránila tomu, aby to spojení do zastávky "Divišov, Zdebuzeves, rozc. Lipiny" našlo při zadání "Zdebuzeves". Nebo aby to alespoň nemělo prioritu. Jinak v žádné situaci takovýto název zastávky ničemu nevadí. Zato problémy, které popisuji já, se týkají nikoli výsledku vyhledávání, ale zadání, tedy toho, co aktivně používá sám cestující - aby se nestalo, že zadá něco relevantního (Řeporyje), a ono mu to nic nenajde; aby mohl pochopit, že může klidně hledat samostatně "Břve", ale že mu to nenajde "Jeneček"; aby díky závorce věděl, že to "u Prahy" v názvu Roztoky u Prahy je jen orientační doplněk pro železnici a že to tedy nemá zadávat celé, když hledá autobusy, protože by mu to nenašlo nic; aby nenarážel na to, že nádraží ve Stojčíně se vůbec nejmenuje Stojčín a proto mu to tam nenašlo žádný vlak, tedy aby mohl zadat prostě jen Stojčín a nemusel to hledat pod dvěma různými názvy; aby si mohl hledat spojení do Štětí jako intravilánu města, pokud je málo pohyblivý, ale taky do Štětí jako města se všemi přidruženými vesnicemi, pokud mu nevadí si dojít přes most od vlaku z Hněvic. Tedy aby mohl zadávat své požadavky do vyhledávače podle jednoznačných kritérií a dostal očekávatelný výsledek. Aby mu stačilo znát část obce a nemusel vědět, pod kterou obec patří, ale taky věděl, že to část obce je a tudíž že ji lze vyhledávat. Jasný a jednotný systém pojmenování by mu v tom pomohl. Ke Kaplici: Já to vím, a tušil jsem, že to jen tak nenecháte. Osada Kaplice-nádraží je možná základní sídelní jednotka, ale zase to třeba není samostatné katastrální území, dnes je to navíc přirozené centrum obce a sídlí tam i obecní přad Střítež. Důležitý je fakt, že určující jsou hranice obce, ale ty části obce si už lze určit s velkou mírou svobody, tam už to není věcí nějakých pevnách hranic či katastrů, ale prostě účelnosti. Takže tady může v zájmu účelnosti klidně vzít rovnici Kaplice-nádraží = Střítež, ale nic neuděláme s tím, že je to na území obce Střítež a ne města Kaplice. (Nemluvě o tom základním faktu, že .) Různých zapeklitostí bychom našli... Shodujeme se ale na tom, že nádraží Kaplice je strašně daleko od města Kaplice a nikdo by neměl být vyhozen na nádraží v domnění, že bude ve městě, které získal z vyhledávače; stejný případ je Řevničov. Rozdíl je v tom, že to kaplické nádraží je na území úplně jiné obce, takže se možnost řešení nabízí (se zachováním Kaplice v závorce, jako to dělají Němci), zatímco v Řevničově se s tím asi nic dělat nedá - zase jen ta metadata... Wagon: Doporučoval bych využívat zdravý rozum. Změn by mělo být relativně málo a změny názvů by měly mít logiku. Tyto změny by měly spíše pomáhat cestujícím a ne jim vnášet zmatek do hlav. Přesně o to se snažím, zejména o tu poslední větu. A Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, to už bych nerad opakoval - tam je to v současnosti špatně jak u vlaků, tak u autobusů, a můj systém by to řešil. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25583 Registrován: 5-2002 
|
Dnes jsem použil z Manin na Vltavskou bus 156, přičemž jsem zjistil, že zastávka Vltavská této linky - kde vystoupilo asi 90 % kaštanstva - je na znamení. Můžete mi to někdo vysvětlit? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6810 Registrován: 6-2004
|
Kvůli tragédii v Troji začaly kontroly mostů. Na Jižní spojce hrozí omezení dopravy Zdroj: https://www.lidovky.cz/ve-spatnem-stavu-jsou-i-dalsi-mosty-v-praz e-fk3-/zpravy-domov.aspx?c=A171204_175107_ln_domov_rsa Tak to bude ještě veselé... Hlávkův most sice by byl nepříjemný pro MHD, ale pořád se to dá... Za to zavření Lanového mostu pro 12t+ bude pro MHD hodně veselé... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25584 Registrován: 5-2002
|
Demon3: ""Ze Smíchova na Barrandov jsem viděl to samé. Spoje včech 3 linek těsně po sobě (max. během 2 minut) a potom cca 13 min. nic." Ze Smíchova na Barrandov to ale není záležitost prokladu dle JŘ, nýbrž záležitost zpoždění, jaké si linky přivezou z centra." No jasně Demone, JŔ ze Smíchova na Barrandov je zpracován naprosto precizně a tvorba žádných konvojů v něm rozhodně není zakódována. Jak to vůbec může někoho napadnout: |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
Antar: Můžu klidně vložit odkaz na příspěvek, v němž jsem vám na navlas stejné věci odpovídal v dubnu 2016. na mě tedy moc dobře nepůsobí, když na Hájích vidím bus a ten má "381 SUCHDOL" Neodpustím si škodolibost - kdy tam ten autobus prosím pěkně vidíte? Když použijete obraceč času? Žádný autobus s transparentem "381 SUCHDOL" v současnosti nenajdete na Hájích, ani v celém PIDu a tipnul bych si, že ani na celém světě. Strnady, přívoz Vrané n.V., VÚ ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Cituju sám sebe z loňska: v případě dobře zdůvodněné výjimky by mělo být možné katastrální hranici ignorovat a použít název obce jiné, tedy například "Vrané, přívoz" nebo opět "Praha, Přívoz Strnady". Ale NIKDY "Strnady, přívoz", to je nejhorší varianta ze všech. A teď jste to od loňska ještě vylepšil. Je tak složité pochopit, že ta čárka je znak (ve smyslu počítačového znaku s přesným významem) a v elektronické databázi odděluje od sebe Obec,Část obce,Místní určení? Tzn. že si prostě nemůžete dát místo části obce "přívoz", protože by to pak jaksi nefungovalo v těch nulách a jedničkách? Nemluvě o tom, že obec Strnady stále neexistuje? Vždyť přece máte vlastní webovky, tak snad tyhle elementární pojmy musíte chápat. |
|
A.Š.
|
|
|
Neregistrovaný host 77.78.91.23 |
shraddha: "Co se těch čtvrtí-nečtvrtí týče, docela bych se přimlouval za vytvoření nových, jako je Spořilov, Barrandov, Letná, Zahradní Město, Jihozápadní Město atd.. Když to šlo u Černého Mostu nebo Jižního Města, proč by to nemohlo jít i zde?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7402 Registrován: 2-2006
|
McBain: Vzhledem k rozdílně dlouhé trase linek a prokladům s jinými linkami to vždycky prostě nemůže vyjít ideálně, ale ani tak to nevidim vůbec dramaticky, spíš spokojenost.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2178 Registrován: 12-2007 |
Antar: Nemyslím si, že všechny přídomky jsou zbytečné, v některých případech jsou i dost důležité, např. kdybych si koupil v Táboře jízdenku, a řekl bych jenom do Sudoměřic, tak by prodávající nevěděl, zda chci jet do Sudoměřic u Tábora anebo do Sudoměřic u Bechyně. Ale např. v Praze existuje zastávka Praha - Strašnice zastávka. Je na zrušení, jakmile se provede modernizace po vršovickém ranžíru. Ale také je třeba zastávka Červený Újezd u Votic. Také ta je na zrušení. U obou názvů zastávek je přídomek, který v současné době nemá opodstatnění. Jistě asi bylo vedle seřaďovacího nádraží také koleje pro terminál nákladní dopravy, ale nemyslím si, že se mu říká Praha-Strašnice. A takových zbytečných přídomků, které nerozlišují jednotlivé stanice v jízdním řádu několik desítek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 1-2012 |
McBain: Zřejmě se vychází z hluboce teoretické představy, že 156 má popovážet důchodce po Praze 7, a ti tudíž nemají co lézt do metra, zmetci ... se divím, že to na Vltavské vůbec staví ...
"A přijde novej, mladej, a to bude sekáč pánové, ten se nezakecá."
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7403 Registrován: 2-2006
|
Tak nějak nevidim důvod proč to nesjednotit a neudělat na znamení všechny zastávky...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 8-2017 |
M: V tý závorce musí být něco, podle čeho se jasně pozná o jaké místo jde, tedy klidně Lipiny, rozc. (D1) Zelený důl jakožto osídlení je v republice jenom jedno, čili není co kupit, Zelený důl je Zelený důl. Sychrovů je sice víc, ale Pazdernu má jenom jeden. Pokud by bylo víc Sychrovů s Pazdernou, pak je třeba hledat jiný rozlišovací prvek (např. řeku). Konojedy, rozc. nechat, odtud je relevantní do těch Konojed skutečně jít. (Dobře, nemusí to být intravilán, ale místo, odkud se do té obce skutečně chodí.) Rozlišení samot v závorce za názvem mi nepřijde o nic chaotičtější než bez závorky před názvem. Pokud někdo chce do těch končin jet, tak stejně musí vědět, jak se ta zastávka jmenuje (podle Vašeho mustru je to teda jednoznačně název katastru, ale to je taky věc, kterou si musí člověk dopředu zjistit). Se druhým odstavcem naprostý souhlas, je to potřeba řešit metadaty. Proto nechápu, proč řešíte název zastávky, když ten by měl být pokud možno krátký a výstižný (neb cestujícímu do Lipin je úplně jedno, zda leží či neleží v katastru Zdebuzevsi a už vůbec ho nezajímá, že Zdebuzeves patří pod Divišov). U třetího odstavce vůbec nechápu, co tím chcete říct. To nádraží není ani v Kaplici ani ve Stříteži. Dělat rovnítko mezi Stříteží a Kaplicí nádraží je blbost, ty osady leží asi 3 km od sebe a nepřál bych nikomu, kdo jede do Stříteže, aby skončil v Kaplici - nádraží. Tak co s tím? zatímco v Řevničově se s tím asi nic dělat nedá Dá se uvádět vzdálenost do vsi (třeba do hranaté závorky). Ostatně to může být řešení i pro ty Konojedy. Je tak složité pochopit, že ta čárka je znak (ve smyslu počítačového znaku s přesným významem) a v elektronické databázi odděluje od sebe Obec,Část obce,Místní určení? Tzn. že si prostě nemůžete dát místo části obce "přívoz", protože by to pak jaksi nefungovalo v těch nulách a jedničkách? Nemluvě o tom, že obec Strnady stále neexistuje? Sice to nebylo na mě, ale neshodli jsme se před chvílí, že ta metadata je stejně potřeba tam datlovat ručně, aby lidi do Zdebuzevsi neskončili v Lipinách? Takže Strnady, přívoz dobrý, možná ještě lepší Přívoz Strnady . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2179 Registrován: 12-2007 |
M250.0: Za mých mladých let se u některých nádraží uváděla vzdálenost v kilometrech od obce, myslím, že vzdálenost byla uváděna, pokud přesahovala 4 kilometry. Tak to bylo např. u Řevničova, Velešína, Kaplice, Unhoště apod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 8-2017 |
Ještě k Řevničovu a Konojedům: Ono by bylo vůbec fajn, kdyby vyhledávač uměl zohlednit čas na přesun ze zadaného místa do zastávky, ze které vyhledává a ten zahrnout do celkové doby spojení. Když umí pěší přesuny uprostřed, tak nevidím důvod, proč by to neměl zvládnout i na začátku či na konci. Když třeba zadám hledání z Prahy-Holyně, tak mně to vypíše spoustu spojení z Nad Malou Ohradou, ale než bych na ten kopec vylezl, tak už je lepší si počkat na ten vlak. Tohle by umožnilo zohlednit třeba i čas na fárání do metra. |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
Wagon: Pozor, Sudoměřice u Bechyně a Sudoměřice u Tábora nejsou "železniční přídomky", ale oficiální názvy obcí. Čili je to něco typově jiného než Benešov u Prahy nebo Červený Újezd u Votic, což jsou dva extrémní případy čistě železničních "přídomků" (ten první je silně zavádějící, ten druhý je mnoho desítek let zbytečný). M250.0: Tak prve už to vypadalo, že se skoro shodujeme, teď mi přijde, že jste nabral plnou parou vzad a uchýlil se do úplného extrému, který tady naštěstí nefungoval ani v době předinternetové, natož aby fungoval dnes. Zatímco já jsem chtěl jenom současné názvy zastávek v zásadě ponechat a pouze je přizpůsobit (většinou jen graficky) internetovým vyhledávačům, tak Vy jste se nyní zřejmě rozhodl internet úplně ignorovat. "Lipiny, rozc. (D1)", tedy názvy neobsahující dokonce ani obec, ani název obce - vůbec si nedovedu představit, co by to dělalo s databázemi a jak by se v takovém systému dalo elektronicky cokoli vyhledat, nemluvě o tom, že by v tom zanikl jakýkoli systém, který by snad běžný cestující mohl pochopit a tudíž se jej naučit používat. (Ale možná jen nechápu legraci?) U Kaplice mi tam omylem zůstala ta věta v závorce, jinak je to mysím srozumitelné. Já rovnítko mezi Stříteží a Kaplicí-nádražím za blbost nepovažuji, drtivá většina obyvatel Stříteže dnes bydlí v Kaplici-nádraží, navíc základní sídelní jednotka - opakuji - není nic neměnného a s pevnými hranicemi (např. ten název Kaplice-nádraží se může obratem zrušit nebo nahradit názvem Kaplické nádraží nebo Střítež-nádraží po vzoru Pačejova nebo pro mě za mě Kocourkov, prostě to není ani obec, ani katastrální území). To je z hlediska principu. (Ono je to ještě trochu složitější, lze rozlišovat místní části a tzv. sídelní lokality, ale to je teď celkem jedno.) Z hlediska praxe je to minimálně nejméně problematické ze všech možných řešení, protože lidí, kteří chtějí do Kaplice a vyhledávač by je s klidem nechal vystoupit na nádraží bez možnosti dostat se do vzdáleného města, musí být mnohonásobně víc než tentýž případ týkající se Stříteže (původní historická Střítež je dnes jen skupinkou několika domů). Proto nechápu, proč řešíte název zastávky, když ten by měl být pokud možno krátký a výstižný (neb cestujícímu do Lipin je úplně jedno, zda leží či neleží v katastru Zdebuzevsi a už vůbec ho nezajímá, že Zdebuzeves patří pod Divišov). Přece právě proto, aby to ten cestující mohl najít! Jak by to proboha jinak našel mezi ostatními případy stejného jména (duplicit je mnoho set jen mezi částmi obce, v případě "osamostatnění" místních určení podle Vašeho návrhu by to bylo mnoho tisíc, čili od některých jednotlivých variant ke stovce možností - zvlášť když navíc ještě klidně mícháte mezi sebou jednotlivé stupně, obce, části obce a místa, tím víc duplicit vzniká). Když zadá Nová Ves, tak samozřejmě bude vědět, že mu to nabídne spoustu Nových Vsí, především mnoha částí obce - a ty bude moci VŽDYCKY přesněji určit podle obce, pod níž ta která Nová Ves spadá. Kdežto Váš mustr vede k tomu, že se mu tam zobrazí všechny ty Nové Vsi a ty budou mít v závorkách obce, části obce, dálnice, řeky, potoky, rybníky a kdoví co ještě. A člověk bude muset vzít mapu, kroužit po ní a říkat si: "Co asi u téhle Nové Vsi mohl ten, kdo ji dával do databáze, uvést do závorky? Že by tenhle kopec? Nebo tu říčku? Anebo to město za sedmero horami?" A bude jezdit tím dlouhým seznamem Nových Vsí odshora dolů a bude hledat, která by to tedy mohla být. To je zcela nezbytný důsledek toho, co navrhujete. Takže skutečně docházím k přesvědčení, že to má být míněno jako legrace, protože je to fakt slušná magořina. Jo, na pobavení dobrý ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") , ale jestli je to míněno vážně, tak ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") . (Pomíjím fakt, že byste kromě vytvoření obrovského počtu duplicit taky aktivně přejmenoval tisíce zastávek.) U Strnad jsem ten argument nějak nepochopil. Resp. to, co píšete, se nijak nevztahuje k mé původní námitce, určené Antarovi, tedy nijak se to s ní nevypořádává. |
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 1-2012
|
Je to tak, dřív se používalo (a dodnes přežívá) - např. Konojedy, rozc. 1.3 (tj. do Konojed 1,3 km). Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4292 Registrován: 7-2011 |
McBain: "Dnes jsem použil z Manin na Vltavskou bus 156, přičemž jsem zjistil, že zastávka Vltavská této linky - kde vystoupilo asi 90 % kaštanstva - je na znamení. Můžete mi to někdo vysvětlit?" A může mě někdo vysvětlit smysl takovýho a podobných busů pro vožení tří babek a dvou strejců? Tedy, jestli si je komplet platěj radnice ze svýho, tak mlčím. |
|
Kreml
|
|
|
Neregistrovaný host 179.43.146.25 |
156.... No ona jezdí docela plná,věkový průměr tak 25let,těch babek a strejců je tam minimum.A právě nejčastější relace je typu na Maniny 100m za roh a jsou ochotní čekat i při zpoždění(řeč je o 25letých). Když to někdo platí..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 8-2017 |
Evidentně jsme pro výběr optimálního názvu zvolili jinou metriku, tak jsme došli k jinému výsledku. Moje metrika je především maximální jednoduchost a zapamatovatelnost názvu. V případě duplicit pak rozlišení přídomkem, který lokalitu jasně odlišuje. Data pro další funkce vyhledávače (např. vyhledávání podle obcí) se pak musí zadat pochopitelně ručně jako metadata. Důsledkem je, že při vyhledání části obce se hledající skutečně dostane do té části obce, kam chce, a ne na samotu o 3 km jinde. Zároveň je z názvu jednoznačně poznat, jestli ta zastávka je vzhledem k části obce relevantní (tedy Část obce, Místo) nebo ne (Samota (Část obce nebo jiný identifikátor)). Váš systém akcentuje systematičnost názvu, který se dá někam zaškatulkovat. Takže duplicity mýtíte systematičtěji, zato zanášíte názvy balastem i tam, kde to není potřeba a v případech, kde už je to neúnosné (BnL-StB), tak stejně potřebujete výjimky. Přitom orientace náhodného cestujícího se tímto nikterak nezlepšuje - ten cestující stejně potřebuje vědět, na jakém katastrálním území ta zastávka je, což z běžné papírové mapy nevyčte úplně stejně, jako ten můj navrhovaný přídomek. Uvažovat navíc v dnešní době papírovou mapu už začíná být pomalu ale jistě anachronismus a v elektronických mapách jsou i ty zastávky s přesným názvem. Rozdíl je v tom, že když se ten cestující podívá na tu mapu před výletem, tak název Lipiny (u D1) si nejspíš zapamatuje, kdežto z Divišov, Zdebuzeves, Lipiny rozc. si zapamatuje tak možná Divišov, což mu bude potom úplně -gh-. vůbec si nedovedu představit, co by to dělalo s databázemi a jak by se v takovém systému dalo elektronicky cokoli vyhledat, nemluvě o tom, že by v tom zanikl jakýkoli systém, který by snad běžný cestující mohl pochopit a tudíž se jej naučit používat. A myslíte, že existuje člověk, který zadá do vyhledávače obec Divišov a spokojí se s tím, že ho autobus vyplivne u Lipin? To vyhledávání podle obcí je úplně nanic, jenom se z nějakého důvodu objevuje před částí obce téhož jména a tudíž na to lidi klikají. Naopak vyhledávání podle částí obcí je v mém systému daleko přehlednější, protože relevantní výsledky jsou odlišeny. A člověk bude muset vzít mapu, kroužit po ní a říkat si: "Co asi u téhle Nové Vsi mohl ten, kdo ji dával do databáze, uvést do závorky? Že by tenhle kopec? Nebo tu říčku? Anebo to město za sedmero horami?" A bude jezdit tím dlouhým seznamem Nových Vsí odshora dolů a bude hledat, která by to tedy mohla být. A teď dělá jako co? Krouží prstem po mapě a hledá, pod kterou sousední vesnici by ta Nová Ves mohla patřit? který tady naštěstí nefungoval ani v době předinternetové Právě, že fungoval - dráha se s problémem duplicit vypořádala velmi dobře. tedy nijak se to s ní nevypořádává Ale vypořádává. Pokud nějaká databáze chce mít ke každé zastávce přiřazenou obec a část obce, tak nechť to tam její správce zadá ručně, ale ať tímto balastem není otravován cestující přímo v názvu. Vztah té zastávky k Jílovému je totiž úplně nulový. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 1-2015 |
Bobik: "McBain: "Dnes jsem použil z Manin na Vltavskou bus 156, přičemž jsem zjistil, že zastávka Vltavská této linky - kde vystoupilo asi 90 % kaštanstva - je na znamení. Můžete mi to někdo vysvětlit?"Cože, tam vylejzalo všech 5 lidí? A může mě někdo vysvětlit smysl takovýho a podobných busů pro vožení tří babek a dvou strejců? Tedy, jestli si je komplet platěj radnice ze svýho, tak mlčím."
Názory zde uvedené jsou výhradně ze zdroje JPP a můžou, ale NEMUSÍ se shodovat s postojem druhých!!!!!!!!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 9-2016 |
Základem vyhledávačů musí bít přepínač MHD a ostatní. Pokud vyberu MHD tak vyberu město (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň...), tak stačí zadat název zastávky. Pak ale mi nenajde spojení z Cibulky do České. Když budu vyhledávat mimoměstská spojení, tak většinou podle názvu obce (místní části). Pokud tedy pojedu z Cibulky (v Praze) do Lipiny, zadám: Z: Cibulka (nabídne se seznam všech zastávek s názvem Cibulka (a pokud bude znát mojí polohu, tak jako první bude ta nejbližší). Jedna z nich bude "Cibulka (MHD Praha)". Do: Lipina. Jenže zde bude např. 10 zastávek podobného jména ve třech obcích. Takže první krok bude vybrat obec. Možnosti budou "Lipina (Divišov, StČ kraj, okres BN)", "Lipina (Kolín, StČ kraj)" a "Lipina (Sezimovo Ústí, JČ kraj)". Zde vyberu tu u Divišova. Pokud by tam náhodou bylo více zastávek, tak nepovinně mohu vybrat tu konkrétní. -> Výsledek bude Odjezd z Cibulka 8:00, příjezd Lipina 11:30. Zde již nepotřebuji vědět, že jedu ze zastávky Cibulka v Praze do Lipiny u Divišova. Jízdní řád busu, který jezdí kolem Lipiny bude mít zastávky s názvem ..., "Lipina, rozc.", Lipina, náves", ... (zde opět nepotřebuji znát, že jedu někam k Divišovu). Jediný, kdy vyhledávám podle názvu zastávky, je když na ni přijdu. Ale stejným principem mi vyhledávač najde, pokud budu hledat podle zastávky. Přijdu na tu zastávku "Lipina, náves". Pokud jich bude víc, tak mi nabídne i tu "Lipina (Divišov, StČ kraj, okres BN)". Protože vím, že nejsem ani v Jižních Čechách ani u Kolína, vyberu tu správnou (a opět nemusím znát u jaké větší obce jsem, ani zda je to okres Benešov nebo Kutná Hora). Pokud jsou dvě obce stejného jména v jednom okrese, má jedna z nich všude napsáno II (třeba Horka II). Takže: Název zastávky - co nejkratší. Pokud jich je víc, tak rozlišení pro vyhledávač v závorce ve tvaru "větší obec v okolí, kraj, okres (pokud je v daném kraji více stejných názvů). A na závěr, zkuste se dostat pomocí vyhledávače do obce Dubovka. Vyhledávač nic nezná. Do obce nic nejede, ale asi 1 km od ní je zastávka Veselka. V tu chvíli by mi měl vyhledávač nabídnout nejbližší zastávku bez ohledu na jméno a upozornit na vzdálenost (pěší přesun). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2366 Registrován: 12-2007 |
A takových zbytečných přídomků, které nerozlišují jednotlivé stanice v jízdním řádu několik desítek. No, jednou poznámku si ještě neodpustím. Ony ty přídomky jsou někde zdánlivě zbytečné, ale mají upřesňující význam. Např. na již zrušené trati Čejč-Ždánice na jižní Moravě se vyskytovala zastávka "Terezín u Čejče". Jistě, mohla se i tehdy v duchu likvidace zbytečných přídomků jmenovat jen "Terezín", protože jiný Terezín na železniční síti není (a to jsou v Česku čtyři). Ale stejně by to působilo divně a bylo by to matoucí, protož ten nejznámější Terezín (v Čechách) je jinde a má nádraží zvané buď Bohušovice nad Ohří, nebo Litoměřice město. A takových případů by se našlo víc. Neodpustím si škodolibost - kdy tam ten autobus prosím pěkně vidíte? Když použijete obraceč času? Žádný autobus s transparentem "381 SUCHDOL" v současnosti nenajdete na Hájích, ani v celém PIDu a tipnul bych si, že ani na celém světě. Jenže to platí teď. A jsi si jist, že v Suchdole u Kutné Hory nebude něco ze 381 opět končit někdy v budoucnu? Nejsou řidiči, třeba bude redukce, kdoví... Je tak složité pochopit, že ta čárka je znak (ve smyslu počítačového znaku s přesným významem) a v elektronické databázi odděluje od sebe Obec,Část obce,Místní určení? Tzn. že si prostě nemůžete dát místo části obce "přívoz", protože by to pak jaksi nefungovalo v těch nulách a jedničkách? Nemluvě o tom, že obec Strnady stále neexistuje? Vždyť přece máte vlastní webovky, tak snad tyhle elementární pojmy musíte chápat. To, jak je to reprezentováno v softwaru, je věc programátorů a oni mají nějaký úkol a jsou placeni za to, aby si s tím poradili, tak ať se činí. Mně jde o to, aby každá zastávka byla jednoznačně určená a přitom abysme se vyvarovali zbytečně komplikovaných a nepřehledných názvů. A jak si s tím vývojáři poradí, to už záleží na nich. Můj web s tím nemá co dělat, píšu ho ve staré Frontpage a to je WYSIWYG editor, takže s HTML si opravdu nedělám starosti a nějaké počítačové znaky, nuly a jedničky mě celkem nezajímají. ![[lame]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lame.gif "[lame]")
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8027 Registrován: 5-2002 |
Já myslím, že tato debata o názvech je částečně jalová. Dnes se jede na zadání podle mapy (místo určím např. na mapy.cz) nebo podle nějaké identifikace (a ano tam mohou mít zastávky nějaký kód či bar kód) a ano tam pak je to špatně , kde problém je v názvu, skoro bych řekl, že by zastávky měly mít nějaké jasný identifikátor. Slovní názvy jsou opravdu přežitek. Než zadám Brandýs nad Labem - Stará Boleslav tak se utluču do klávesnice, a pokud u zastávky, to na opačném konci Prahy, byla dřív jedenoduše zastávka Dědkův mlýn, tak se dnes jmenuje oficiálně Unhošť, Dědkův mlýn, u mostu ale na zastávce je název Unhošť, Dědkův Mlýn, Chyňava. A tím, že ty obce se dost nesmyslně prostupují do trasy autobusu Kladno - Beroun, tak na spojení Chyňava - Unhošť dostanete zajímavé, leč nepoužitelnéspíše a bláznivé kombinace postupně z různých míst na trase. |
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1596 Registrován: 1-2012
|
Brandejs se dá samozřejmě zadat jednoduše jako B N L S B . Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
M.
|
|
|
Neregistrovaný host 185.14.233.243 |
M250.0: Zároveň je z názvu jednoznačně poznat, jestli ta zastávka je vzhledem k části obce relevantní Ale to je z názvu "Divišov, Zdebuzeves, rozc. Lipiny" přece taky. To je zřejmé, že to není "Divišov, Zdebuzeves, náves" nebo "Divišov, Zdebuzeves". V tom popisovaném problému (aby se hledající skutečně dostal do té části obce, kam chce, a ne na samotu o 3 km jinde) nehraje roli název zastávky (kdyby znal název, tak by nebyl problém), ale to, že to najde vyhledávač i jako spojení do Zdebuzevsi. A to je záležitostí nastavení systému. Váš systém akcentuje systematičnost názvu, který se dá někam zaškatulkovat. Takže duplicity mýtíte systematičtěji, zato zanášíte názvy balastem i tam, kde to není potřeba a v případech, kde už je to neúnosné (BnL-StB), tak stejně potřebujete výjimky. Tak právěže můj systém nepotřebuje výjimku ani v BnL-StB. Nedokáže vyřešit jen některé železniční speciality (zmiňované Řevničov či Kaplici), ale na ně jsem zatím neslyšel žádný lepší návrh ani od nikoho jiného. Výjimku bych dělal jen jediného typu - v některých extrémních případech bych se nedržel úplně slepě přesných administrativních hranic a přehodil některé zastávky do jiné obce (Jíloviště, VÚ na Praha/Strnady, výzkumný ústav). A vlastně i v tomto bych jen pokračoval ve stávajícím stavu, neboť i dnes spousta zastávek se chybně jmenuje po obci, na jejímž katastru neleží, byť jde spíš o šlendrián než o záměr - třeba zrovna Divišov, Zdebuzeves, Lipiny rozc. Přitom orientace náhodného cestujícího se tímto nikterak nezlepšuje - ten cestující stejně potřebuje vědět, na jakém katastrálním území ta zastávka je, což z běžné papírové mapy nevyčte úplně stejně, jako ten můj navrhovaný přídomek. Ale je tu jeden obrovský rozdíl - bude vědět, že hledá název obce, protože je to VŽDYCKY název obce. Tedy se podívá na vesnice v okolí a jedna z nich to bude, nejspíš ta větší. Zatímco u Vás prostě nebude vědět, CO vlastně hledá - horu, dálnici, řeku, větší město, obec, část obce, může to být cokoli. To vyhledávání podle obcí je úplně nanic, jenom se z nějakého důvodu objevuje před částí obce téhož jména a tudíž na to lidi klikají. Rozhodně není - viz můj případ se Štětím. Někdo potřebuje spojení přímo jen a pouze do konkrétní části obce (kam to jezdí třeba jen ve všední den), kdežto někomu postačuje spojení do osady na hlavní silnici (kudy projíždí páteřní linka i o víkendu), protože klidně dojde kus pěšky nebo pro něj někdo dojede. Naopak vyhledávání podle částí obcí je v mém systému daleko přehlednější, protože relevantní výsledky jsou odlišeny. Přehlednější tím, že od každého druhého názvu bude náhle víc variant a u některých častějších vzroste jejich počet o desítky, mezi nimiž bude vždycky třeba hledat tu správnou? To je vtip? A obecně: můj návrh jen drobně přizpůsobuje stávající systém názvu 21. století, době internetových vyhledávačů. Váš návrh (jakož i Makusův) ten současný systém úplně likviduje (tisíce a tisíce přejmenovávání) a nahrazuje ho něčím, co by se za "systém" dalo označit jen s notnou nadsázkou. Takže v tomto ohledu mohu být úplně v klidu, protože vůbec realizace takovéto změny je zcela vyloučená, nemluvě o tom, že by to byla změna k horšímu a že vyhledávání čehokoliv by se stalo extrémně komplikovaným až nemožným. (Mimochodem si taky uvědomte, že všechny ty tisíce zastávek by nezvládl přejmenovat jeden člověk, dělalo by jich to mnoho, a v tomto extrémně rozvolněném systému by platilo, že co člověk, to jiný přístup - jeden by dával do závorek rád vodní toky, protože v mládí býval nadšeným vodákem, druhý zase města atd.). Právě, že fungoval - dráha se s problémem duplicit vypořádala velmi dobře. Ale za cenu jiných problémů, jak bylo vysvětlováno. Dokud je třeba rozlišit dvě a tři lokality v republice nějakým ad hoc vymyšleným přídomkem, jde to, jakmile jich potřebujete rozlišit desítky, je to nefunkční. Pokud nějaká databáze chce mít ke každé zastávce přiřazenou obec a část obce, tak nechť to tam její správce zadá ručně, ale ať tímto balastem není otravován cestující přímo v názvu. Vztah té zastávky k Jílovému je totiž úplně nulový. Píšu přece, že případ typu Jíloviště by se mohl řešit ignorováním skutečné administrativní hranice, a přece by to zůstalo v jednotném systému (takže nevypořádává). A ten jednotný systém je právě pro cestujícího strašně důležitý, protože VÍ, CO MÁ HLEDAT (co má zadat do vyhledávače a případně co má hledat jako bližší určení, když mu to nabídne víc možností) - ten "balast" tomu cestujícímu pomáhá v tom, aby se v tom jednotném systému orientoval a mohl jej tudíž využívat a spoléhat se na něj. Makus: Protože jste z Lipiny místo samoty udělal imaginární vesnici (tzn. z Místa jste udělal Část obce), popisujete ve svém příspěvku téměř současný stav vyhledávání podle Částí obce. Akorát byste tam udělal trochu zmatek, protože "větší obec v okolí" může opět znamenat cokoli. Zase by v případech početnějších duplicit chudák cestující netušil, jak moc velká ta velká obec má být. Lhotky (část Malotic) by byly pod Zásmuky? Kouřimí? Kolínem? Kterou z těchto "velkých obcí" by měl ten chudák v těch závorkách u různých Lhotek hledat? Opět - zaprvé systém úplně měníte (což je stejně nereálné), zadruhé činíte vyhledávání mnohem komplikovanějším a zmatečnějším: extrémně zvyšujete počet duplicit a odstraňujete jasné kritérium, jak je odlišovat (které jediné tomu hledajícímu nabízí jakous takous pomoc, když ví, co má v těch závorkých hledat). Antar: K poslednímu odstavci viz poslední věta v odpovědi pro M250.0. |