| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 02. 09. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 02. 09. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 1-2005 |
Tchytil(777): Mockrát děkuji! ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 10-2009 |
Prosím o info, k čemu sloužila vlečka ve Staré huti u Dobříše a zda nebyla delší.. Děkuji za info |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 1-2013 |
Tchytil: vlečka ve Staré Huti se původně jmenovala Dobříšské železárny, měla se v ní podle vyprávění pamětníků zpracovávat ruda vytěžená v Mníšku pod Brdy. Železárna ukončila činnost mezi světovými válkami; některé zdroje uvádějí letopočet 1926. Vlečka však existovala dál, zda byla delší se mi nepodařilo spolehlivě zjistit. V dobách silného víkendového rekreačního provozu (v letní neděle platil alternativní grafikon 523a) bývaly osobní soupravy pravidelně odstavovány na všech myslitelných místech, jedním z těchto míst bývala i vlečka ve Staré Huti. Tam nikdy nebyla osobní souprava odstavována přes noc, vždy jen od letního nedělního rána do nedělního podvečera. Kdy bylo započato odstavování os. souprav nevím, ale v r. 1968 bylo toto odstavování běžné a trvalo až do zrušení GVD 523a. Vlečková kolej bývala velice zřídka využívána i armádou. Osobně pamatuji, jak na vlečku byly přistaveny vozy, které se proměnily na nemocniční lazaretní vlak. Vlečka se obsluhovala bez uvolnění traťové koleje. Pozůstatky vlečky jsou i dnes dobře patrné, vlečka zanikla snesením odbočné výhybky H1. Tato vlečka nebyla jedinou vlečkou ve Staré Huti. V letech 1970 - 1973? v km 2.5 odbočovala do míst vlevo od trati při pohledu ve směru jízdy od Dobříše kolej na vlečku - montážní základnu železničního vojska (dnes je tento prostor zastavěný domy typu podnikatelské baroko), prostor základny je zhruba vymezen ulicí nazvanou Okružní třída Járy Cimrmana. Zda vlečka patřila Žel. vojsku nebo SŽDC již nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9299 Registrován: 4-2003 |
Jaroslav T:Vlečka však existovala dál, zda byla delší se mi nepodařilo spolehlivě zjistit. Vlečka samozřejmě byla delší, tady jsem vyznačil dnes již v terénu neexistující pokračování: https://mapy.cz/s/2UtbG Je to hezky vidět i na orotofotomapě od cenie: https://kontaminace.cenia.cz/ Nezkrácená vlečka byla v provozu určitě ještě v sedmdesátých letech, viděl jsem odtamtud pár fotek, kdy tam stojí již neprovozní 423.0, která se využívala k rozehřívání (snad) asfaltu v přistavených kotlových vozech do areálu bývalé huti. Kdy vlečka byla zkrácena do současné podoby, nevím. Odhadoval bych to do doby, kdy se stavěla silnice R4, kdy jejímu staveništi (patrně už nepoužívaná) vlečka poněkud překážela... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 1-2013 |
Bram: dík za osvěžení paměti. Ano, neprovozní 423.0 rozehřívala asfalt, ale letopočet si netroufnu určit. Ten čas běží až moc rychle... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1443 Registrován: 9-2008 
|
Dva vlečkové přejezdy na Karvinsku Dětmarovice-elektrárna Havířov-překladiště (Příspěvek byl editován uživatelem Híhou.)
"Lepší nemít přátele, než nemít názor."
![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") ZNK "Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ten, kdož věří, že je svobodný." J. W. Goethe ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") My YOUTUBE Channel
|
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 7-2017 |
Vlečkové opakování z Čelákovic (TOS); od konce k začátku: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 8-2011 
|
Ad Prosenice: Dle zdroje z cukrovaru byly pouze vyměněny nefunkční výstražníky a mělo by dojít k opravě přejezdu,aby byl přejezd údajně technicky i papírově v pořádku,avšak o používání vlečky k návozu se neuvažuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 901 Registrován: 1-2013 |
Bram: Vlečka samozřejmě byla delší, tady jsem vyznačil dnes již v terénu neexistující pokračování Z materiálů Informačního střediska Města Dobříš http://ic.mestodobris.cz/13-nadrazi-a-prachanda/d-465649 vyplývá, že vlečka původně byla dlouhá 700 metrů. Změřím-li vzdálenost od býv. výhybky H1 do místa "současného" ukončení a přičtu vzdálenost vyznačeného již v terénu neexistujícího pokračování, dostanu se k délce vlečky 700 metrů - a to plně odpovídá. Ještě jednou dík za doplnění. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5703 Registrován: 1-2012 
|
ad Stará Huť u Dobříše: V areálu nynější firmy www.zetech.cz původně byly železárny. Ještě před 1. světovou válkou tam fungovala poslední dřevouhelná vysoká pec v Čechách. Později jen slévárenská a strojírenská výroba. Již během první republiky firma ale skončila, k čemuž významnou měrou přispěla stávka dělníků. Tehdy také byla vlečka zkrácena před areál firmy (k železnému mostku přes výtok z rybníka). Na poválečných snímcích z Kontaminace je část pův. železárenských budov vyrabovaných - bez střech. Posléze v areálu vznikla STS (Strojní a traktorová stanice), jejímž nástupcem je nynější firma Zetech. Někde doma mám knihu o vývoji tamního prostoru, v níž je historie železáren popsána podrobněji. Z historických fotek v ní lze vydedukovat i kolejovou situaci na dvoře železáren: nic složitého, jen točna a z ní krátká kusá kolej v kolmém směru. Ta ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") k rozehřívání asfaltu je epizoda pozdější (přelom 60/70. let). Později ještě byla zkrácená vlečková kolej opravena a používala se k odstavování osobních souprav. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2612 Registrován: 7-2005 |
Ohledně Dobříše si dovolím šáhnout do knihovny a vyhrabat "Statistiku československých drah za rok xxxx" ve vydání za rok 1920 se vedle vlečky parní pily Jos.Colloredo-Mannsfelda, nyní Středočeský dřevařský průmysl, spol. s r.o. v Dobříší o délce 0,027 km nacházela i vlečka do železáren Colloredo-Mannsfelda. Majitelem vlečky byla jak místní dráha Modřany-Čerčany-Dobříš, tak i železárny ve Staré Huti u Dobříše. Vlečka odbočovala v km 0,913 trati Dobříš-Modřany. Dělka hl.kolejí je udána 0,796 km, vedlejších 0,192 km a celkem tedyy 0,988 km. 0bsluha trakcí parní a animální. Vydání za rok 1928 uvádí (označení zjednoduším) - pila ve stanici Dobříš z km 0,204 délka 0,045 km, a železárny, s tím že majitelem vlečky je stále místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš, z km 0,913, délka hlavní koleje 0,697 km, což je i celková délka. A rok 1935 zná jak vlečku pily o délce 0,045 km, tak vlečku Dobříšských železáren, akc.spol., Stará Huť u Dobříše z km 0,913 o délce hl.koleje 0,800 km, vedlejší koleje 0,200 km, což dělá 1,000 km celkem. Předpis D 102/3č z roku 1947 (Dopravní údaje o vlečkách - ředitelství Praha) zná v Dobříši už jen vlečku pily v majetku státních lesů z km 0,203. Předpis D 196 z roku 1957, který udává soupis vleček v obvodu pražské dráhy, žádnou vlečku v Dobříši nezná. Jen drobnou neželeniční poznámku s nádechem páry - majitel dobříšského panství Colloredo-Mannsfeld si v roce 1906, pro dopravu dříví ke zpracování, pořídil dva parní traktory (auta) Manns Patent Steam Cart & Waggon Co, Leeds, Engl. Šlo o univerzální stroj, kdy se přední kola dala vyměnit za vál k údržbě cest, ale kmeny vozil za sebou na oplenu, kdy jeden byl na vozidle a druhý na samostatném podvozku. Jeden traktor později přešel na panství Zbiroh, kde je známa ještě rozsáhla oprava v roce 1936, ale druhý zůstal v Dobříši, aby byl při převzetí panství státem v roce 1946/7 uváděn jako deponovaný na pile. Zde při uvedeném aktu byla evidována i úzkorozchodná dráha. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2613 Registrován: 7-2005 |
No a přírůstek ve vlečkové statistice kkStB u ředitelství Praha za rok 1897 je i nová vlečka do železáren v km 0,913 trati Modřany-Dobříš o délce 0,730 km. V následujícím roce už délku uvádí 1,001 km |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 12-2006 
|
Ahoj, dokáže mi zde někdo poradit, co obnáší být vlastníkem / provozovatelem cca 250m dlouhé vlečky? Jaké jsou legislativní nároky? Požadavky na revize? Náklady na údržbu a provoz? Díky
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 902 Registrován: 1-2013 |
Cici: Vlastník dráhy musí zajistit provozování dráhy, t.j. i vlečky. Provozovatelem dráhy může být fyzická nebo právnická osoba. Jméno osoby odborně způsobilé (musí doložit kvalifikaci) je uvedeno v Úředním povolení vydaném Drážním úřadem. Pokud je provozovatelem dráhy firma, musí být osoba odborně způsobilá členem statutárního orgánu. Vlastník zajišťuje údržbu a opravy, ale i styk s jinými dráhami, což je zpracováno ve Smlouvě o styku vzájemně zaústěných drah. Na vlečce mohou jezdit dopravci s platnou licencí - Smlouva o provozování drážní dopravy na vlečce. Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou uvedeny ve Stavebním a technickém řádu drah. Tam je uvedeno, jaké pravidelné kontroly a měření (měření rozchodu, prohlídky výhybek,...) se provádějí a v jakých časových lhůtách. Jsem si vědom toho, že tento popis je velice zjednodušený. Těch podmínek je víc (např. vlečka veřejně/neveřejně přístupná, mimořádné události). Náklady na údržbu a provoz se nedají určit bez znalosti konkrétní vlečky (v jakém je stavu, kdo tam bude jezdit, jak často a čím). Bližší podmínky lze najít např. v zákoně 266/1994 Sb., o dráhách, ve Vyhlášce 177/1995 Sb. - Stavební a technický řád drah, ve Vyhlášce 376/2006 Sb. - systém bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy, ale i v dalších, např. Nařízení vlády 168/2002 Sb. - způsob organizace práce při provozování dopravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 12-2006
|
Jaroslav T: Díky za info. Pokud bude firma vlastníkem vlečky, předpokládám, že existují subjekty, od kterých si lze nechat vlečku provozovat. Obsluhu předpokládám bude provádět ČDC, takže tam by nemusel být problém a o nákladech za obsluhu vlečky cargem mám ponětí. V současné době je vlečka sjízdná, ale jakýmsi způsobem "zakonzervovaná" (neznám přesnou terminologii), v tuto chvíli je na vjezdu do areálu červený terč. Zajímá mě především náklad na "aktivaci" vlečky a poté její provozování (cca 250m, bez výhybky) zaústění je do stanice SŽDC. Chápu, že se to bez konkrétních znalostí těžko stanovuje, zajímá mě ale přibližný odhad v jakých řádech by se tyto částeky mohly pohybovat.
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 1-2013 |
Cici: Je spousta vleček, kde vlastník vlečky a provozovatel vlečky jsou dva různé subjekty. I když je vlečka sjízdná, ale na vjezdu do areálu je červený terč, tak by to mohlo znamenat, že v současné době nemá vlečka Úřední povolení, proto je na ní zákaz jízdy drážních vozidel. Co se nákladů na aktivaci vlečky a na její další provozování týče, nejsem schopen ani přibližně odhadnout jejich výši. Střílet od boku doopravdy nechci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 7-2017 |
No červený terč tam může být i proto, že se nedělají prohlídky a měření, pokud se někam nejezdí, je to způsob jak ušetřit. Pokud máte zájem, udělám Vám nabídku na provozování dráhy. Náklady na zprovoznění vlečky nelze udělat, pokud tu kolej člověk neuvidí. Samotné provozování 250 m koleje se dá dělat poměrně nízko nákladově, pokud bude kolej v rozumném technickém stavu. Rozumný technický stav je většinou splněn, pokud jsou v koleji betonové, nebo ocelové pražce. Ale i na dřevu to může být ok. Chce to vidět. Klidně Vám udělám prezentaci, co to obnáší. Pokud chcete, ozvěte se: Ing. Jaroslav Cempírek +420 604 420 816, jaroslav.cempirek@centrum.cz |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5706 Registrován: 1-2012
|
Ještě k železárnám ve Staré Huti u Dobříše: Ta knížka, která se věnuje jejich historii (a po jejich zániku i dalším kovodělným podnikům na Dobříšsku), se jmenuje "Za zvuku mlýnských kol" a vyšla r. 2010: https://www.databazeknih.cz/knihy/za-zvuku-mlynskych-kol-vodni-pr umysl-na-dobrisskem-panstvi-v-letech-1570-1931-201549 O víkendu jsem ji doma vyhledal. Je v ní mj. psáno, co závod vyráběl po 1. světové válce, také okolnosti několikaměsíční stávky 1925-26, která podstatnou měrou přispěla k zastavení výroby (kupodivu nebyl využit zájem lanovkářské firmy Bleichert o pronájem závodu). Dále je citován záznam kroniky obce Stará Huť z roku 1943, tedy z doby válečného hospodářství: "Již od zimy se z našich železáren pilně odváželo všechno železné zařízení, které tu ještě zbylo. V létě byly strženy mohutné věžní hodiny, vytrhány kolejnice až k mostu Huťského rybníka, strženy střechy na kancelářské budově, na slévárně i na Kulhauzu." (krytém skladu dřevěného uhlí) "Veškeré železné traverzy a dřevěné trámy byly odvezeny..." (železo do vysokých pecí k roztavení, dřevo do zámku v Osově u Berouna - sídla majitele v té době již řadu let nefunkčního závodu). ... a tak z bývalých slavných železáren jsou již docela rozvaliny." K fyzickému zkrácení vlečkové koleje po mostek přes koryto přelivu Huťského rybníka tedy došlo až za války (v létě 1943), ač závod předtím již od r. 1926 nepracoval. Poválečné snímky na "Kontaminaci" tedy zachycují závod částečně bez střech - což je následek výše zmíněného válečného rabování. Je ale možné, že v době snímkování tam již začala adaptace pro potřeby STS (o ní rozhodnuto 1949): Byla obnovena budova bývalé smaltovny (v ní zřízeny učňovské dílny pro výuku budoucích mechanizátorů v zemědělství). V místě, kde stávala slévárna, byla postavena nová opravárenská hala atd. To vše už bez vlečky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 1-2013 |
Cogwheel, Zdepa: Pánové, moc díky za perfektní informace o Staré Huti. (Osobně jsem s touto vlečkou přišel do styku pouze při víkendovém odstavování osobních souprav.) Někde (nevím kde, spoléhám se jen na vlastní paměť) jsem četl, že do Staré Huti se též vozila ruda i z tehdejšího dolu v Mníšku pod Brdy: po vlečce do Čisovic, z Čisovic do Dobříše a na vlečku do St. Huti. Tyto přepravy neměly mít dlouhé trvání, protože mníšecká ruda byla údajně nevalné kvality. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9332 Registrován: 4-2003 |
Cogwheel:K fyzickému zkrácení vlečkové koleje po mostek přes koryto přelivu Huťského rybníka tedy došlo až za války (v létě 1943), ač závod předtím již od r. 1926 nepracoval. To ale jen usuzuješ z toho, co se dělo, což ale neznamená, že tomu tak se zkrácením vlečky bylo doopravdy. Když si prohlédnu pečlivě mapu na cenii, tak bych naopak řekl, že do areálu bývalé huti koleje spíše vedou, než že by byly vytrhány... Jaroslav T:Někde (nevím kde, spoléhám se jen na vlastní paměť) jsem četl, že do Staré Huti se též vozila ruda i z tehdejšího dolu v Mníšku pod Brdy: po vlečce do Čisovic, z Čisovic do Dobříše a na vlečku do St. Huti. A co by ta ruda ve Staré Huti dělala? Přeci vlečka Čisovice - Mníšek je záležitost až poválečná, tj. až z doby, kdy už byly ze Staré Huti ruiny... To nějak nedává smysl ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2614 Registrován: 7-2005 |
Hlavně těžba v oblasti Mníšku, byť také patřila Colloredo-M.. byla jednoduchá a primitivní. Důlní díla byla drobná. V roce 1913 těžbní kuxy koupila Živnostenská banka, která pokračovala s drobnou těžbou. Od bank to koncem 30.let vykoupila PŽS, ktará zahájila průzkum a přípravovala rozsáhlou těžbu, kterou podsedla ložisko. Během války těžba spíš stagnovala, ale po roce 1945 se to rozjelo nanovo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 1-2013 |
To nějak nedává smysl Je to tak, nedává, vlečka Kovohutě vznikla okolo r. 1950 (plus minus). spoléhám se jen na vlastní paměť Už ani na vlastní paměť se nemohu spolehnout... |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5713 Registrován: 1-2012
|
Ve výše zmiňované knížce "Za zvuku mlýnských kol" je psáno, že do železárny ve Staré Huti u Dobříše (za Rakousko-Uherska, ještě před postavením železnice) byla dodávána ruda z dolů na Babě u Mníšku a od Zdic. Vápenec pak z Vinařic - ty leží západně od Litně, nachází se tam zajímavý opuštěný lom Homolák, nedávno použitý pro natáčení filmu o ražbě Simplonského tunelu. Poblíž jsou kopce zvané Mramor a Šamor. Závod ale potřeboval i uhlí, nejen dřevěné, ale i černé, "kovářské". Vysoká pec měla po modernizaci r. 1866 možnost pohonu dmychadel také parním strojem - a ten v závodě pak určitě nebyl jediný. Též na odvoz hotových výrobků se železnice hodila: Slévárna měla 3 pece, pracovaly obvykle však jen dvě a dávaly litinu dvakrát denně. Z výrobního programu po 1. světové válce (kdy vysoká pec už byla zrušena) knížka uvádí, že se odlévalo litinové nádobí, součásti textilních strojů, články radiátorů ústředního topení, kamna, součásti pro strojírnu a zakázky pro cizí firmy. Fungovala též smaltovna. Při pokusu odlít 300 centový kotel pro chemičku v Chabařovicích došlo k havárii jeřábu. Ve strojírenském provozu se stavěly parní stroje, zahájili výrobu benzinových motorů, montovali pérové buchary, kompresory, čerpadla aj. stroje. Obdivuhodný program pro zastaralý závod. V poměrech, které nastaly po rozpadu Rakousko-Uherska a na tehdejších trzích, se však firmě nedařilo, pracovní týden se zkracoval na 3 dny a mzdy dělníkům klesly o 30%. Tak v srpnu 1925 začali stávkovat. Akcionáři se však dohodli v železářském kartelu, že závod nebudou modernizovat a raději ho zavřou, což se o rok později stalo skutkem. OT: Faktický majitel utlumených železáren Václav Palivec, poté co od Schwarzenbergů výhodně získal zámek + hospodářství v Osově u Berouna a přestěhoval se tam, ve 30. letech daroval vilu správce "Strž" s příslušným pozemkem tehdejšímu prominentnímu spisovateli Karlu Čapkovi - jakožto velkolepý svatební dar, byly v tom i příbuzenské vztahy. Památník Karla Čapka a jeho manželky herečky Olgy Scheinpflugové je tam dodnes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2017 Registrován: 6-2016 |
Cogwheel: Zámek v Osově (dříve domov důchodců) prochází velkolepou opravou. Paní magistra je asi fest při penězích (budiž jí přáno). |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5714 Registrován: 1-2012
|
Ještě ke kolejovým situacím v areálu železárny - ony ty historické fotky, plánky a reprodukce ručně malovaných obrazů v knížce zas až tak jednoznačné nejsou. Lze z nich však usoudit, že před budovou s hodinovou věží bývala výhybka, na nádvoří železáren tedy dvě souběžné koleje (kdovíjestli po celou dobu existence vlečky), které se opět sbíhaly do točny. Z ní pak krátké kolmé větve (asi na obě strany, do ležatého T). Kol. Zdepa výše ještě zmiňuje panskou pilu u nádraží v Dobříši. V jejím rozlehlém areálu nechal majitel panství Josef Colloredo-Mannsfeld postavit r. 1910 zajímavou průmyslovou budovu tzv. "Betonky" - měl v úmyslu tam vyrábět betonové pražce. Z této výroby však sešlo. Budova pak byla využívaná minimálně, jen jako pomocný sklad pily. Po Únoru 1948 tehdejší funkcionáři rozhodli, aby na málo průmyslově rozvinutém Dobříšsko byl přiveden opět velký kovoprůmysl, který tam měl tradici (po zrušení železáren vznikly jen malé soukromé firmy). K tomu se hodila nevyužitá budova "Betonky", ještě r. 1949 bylo započato s adaptací. Vznikla tam smaltovna, kde se vyráběly dětské vaničky, umývací žlaby pro společné umývárny, později i "dospělé" koupací vany, lázeňská kamna na tuhá paliva (ta posléze přestala jít na odbyt a výroba van byla převedena jinam). V (podstatně rozšířené) továrně nyní je závod fy. Doosan-Bobcat (výroba menších bagrů a nakladačů). Podstatně větší moderní závod však byl postaven opodál - blíže k dálnici - a vlečku nemá. Viz též www.bobcatdobris.cz |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5715 Registrován: 1-2012
|
ad Honzaklonfar: V článku http://www.osov.cz/index.php?page=palivec je psáno, že poslední "kapitalistický" majitel zámku byl bezdětný. Současná majitelka je nějaká jeho vzdálenější příbuzná? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 12-2007 |
Ešte k tej Toušeni. Za 1. republiky bola vlečka cca i tu: https://mapy.cz/s/2VDK4 V roku 1941 sa v súpise vlečiek nenachádza, ale keď sa stavala paneláreň, tak nová vlečka mala túto križovať. Neviete niekto niečo o nej viac? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5717 Registrován: 1-2012
|
Ale kolega Vagonet tam letos na jaře vyfotil pozůstatek výhybky a trasy vlečky zaústěné opačně: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1266913.jpg&httpr ef=28/1716 (poslední snímek v jeho příspěvku z 2. srpna). I pozemkové poměry (ploty parcel) nasvědčují tomuto trasování, což mohu potvrdit (byl jsem tam s ním). Zřejmě šlo o původní vlečku panelárny, když byla ještě malá. Když tak ho zkontaktujte. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5718 Registrován: 1-2012
|
Oprava: Jde o poslední snímek v jeho příspěvku z 30. července. Nemohlo tam být původně (ve Vaší poloze) nákladiště pro mlýn Kabelín? Viz: http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/239-kabelin |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2021 Registrován: 6-2016 |
Cogwheel: Nemám tušení, info pochází z nahlížení do katastru nemovitostí. |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 7-2017 |
Už jsem taky "objevil" tuto původní vlečku v Toušeni. Byla to vlečka štěrkopískotěžaře Jindřicha Hájka. Dovoz těžených surovin od Labe k vlečce se děl úzkokolejkou, která křížila silnici. Vznik/zánik neznám. Hájek těžil i v Lenešicích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1905 Registrován: 12-2007 |
Ja som si o nej spísal toto: 3. dubna 1929 se konala politická pochůzka k návrhu zřízení vlečky pro firmu Jindřich Hájek, závody pro dobývání písku a štěrku Praha VII, Bělského tř. 24. Firma předložila dvě varianty vlečné koleje. V obou případech vlečka odbočovala z tratě Čelákovice – Brandýs nad Labem v km 5 ½, přičemž v první variantě křížila okresní silnici a pokračovala k Labi, ve druhé variantě křížila polní cestu do obce Zápy. Zástupce firmy prohlásil, že relevantní je druhá varianta a ta tedy byla předmětem jednání. V km 0,051 měla být umístěna výkolejka a nejmenší poloměr na vlečce měl být 125 m. Ukončení koleje mělo být provedeno zemním náspem. Protože výsledek pochůzky byl bezzávadný, udělila komise jménem Ministerstva železnic stavební povolení pro výstavbu vlečky. Při projednávání výstavby vlečky do prefy Toušeň v dubnu roku 1949 se objevuje vlečka patřící Dagmar Doležalové, dříve firmy Rieger, která je částečně v kolizi s novou vlečkou a je velice pravděpodobné, že se jedná o vlečku z roku 1929. Čo som narýchlo preletel dokumenty od prefy, ešte som ich nespracoval, tak tam boli nejaké ťahanice čo s tou vlečkou, evidentne ju proste zrušili, ale kedy... A kedy ju naozaj postavili... A prečo sa v roku 1941 neuvádza... Predal to Hájek priamo Riegrovi (Dagmar Doležalová bola tším jeho dcerou)? Jeden člen čo sa nemohol prihlásiť mi poslal do mejlu leteckú fotku z r. 1949, kde je tá vlečka vidieť: O tej úzkokoľajke by sa prosím niečo nenašlo? Tá vlečka do Cukrovaru/Prefy/Stavieb mostov mala podľa všetkého veľmi pestrú minulosť... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1906 Registrován: 12-2007 |
Ešte možno odkaz na národný archív leteckých snímkov (počítam, že nie je tak prefláknutý ako kontaminace), po kliknutí na bod sa zobrazí štvorec a ďalšom rozkliknutí letecká fotka zodpovedajúca tomu štvorcu: https://lms.cuzk.cz/lms/lms_prehl_body_05.html?lastextent=-955502 .43902439,-1250000,-384497.56097561,-930000&rokod=1936&rokdo=1942 |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5722 Registrován: 1-2012
|
Tratovak: Velmi zajímavé. Ještě bych se vrátil k železárnám ve Staré Huti u Dobříše. Na stránkách firmy, která také navazuje na místní slévárenskou tradici: http://www.hut.cz/cs/history (galerie - Továrna) se lze podívat na jakžtakž zřetelný pohled na nádvoří někdejších železáren krátce po zřízení vlečky. Vlečka do areálu přicházela zprava, před budovou s hodinovou věží byla výhybka. Za trojnožkou je v pozadí vysoká pec (hranatý objekt s "cimbuřím"), vlevo vedle ní slévárna, u ní otočný jeřáb. Na levém okraji snímku pak je budova strojírny a smaltovny. V místech, kam míří cíp stínu střechy, byla točna, do které ústily koleje z nádvoří. Z točny šly také na snímku dobře viditelné 2 paprsky ne zcela přímé koleje, jeden dopředu, druhý dozadu. Upřesnění k zdrojům železné rudy: V knížce je psáno, že byla mj. z dolů na Babě. Vrch mezi Mníškem a Řevnicemi (za poddolovaným návrším Skalka se sakrálními stavbami) se však jmenuje Babka. Brdský kopec Baba (považovaný za sídlo "ducha hor" Fabiána) ale leží jižně od Hostomic p. Brdy, blíže k Dobříši. Takže asi odtamtud. Severně od někdejších železáren leží jakýsi poloostrov, vybíhající do Huťského rybníka. Místní tam říkají "Na roštírnách". Kdysi tam bývaly 2 pražicí pece, v kterých se nepříliš kvalitní brdská ruda pražila na roštech (a předtím zřejmě ještě ručně přebírala). |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5728 Registrován: 1-2012
|
P.S.: Ty doly na Babě jsou dosti podrobně popsány zde: http://www.brdy.info/kapitoly/kuchynka.php |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 7-2017 |
Do bývalých BSS v Brandýse nad Labem: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 6-2015 
|
Na posledním obrázku vlevo je bývalá kotelna za kterou byl komín, po vlečce se tam vozilo uhlí. Koleje byly "v divočině" za pravou halou rozvětveny, byly zavedeny i do haly vpravo, konkrétně do jejího zadního přístavku (který je napůl zakrytý stromem) pak vycházely opět ven aby se tam dal z vagónů vykládat a nakládat materiál jeřábem "v suchu a teple" Podnik měl i svojí lokomotivu, ale po plyšáku, postupném rozpadu podniku došlo i k propouštění obsluhy vlečky tak se o to neměl kdo starat a jedné krásné zimy mráz roztrhl motor mašiny protože z něj propuštený zaměstnanec (možná schválně?) nevypustil vodu...už mu to bylo jedno... Té kávově hnědé hale u šroťáku se říkalo "Xaverov". (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Philip
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 11-2007 
|
fotka z jednoho dolu, dráha 600mm, příště dám ještě pár zajímavých fotek...
SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava
HESS musíš se s ním svést Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 8-2015 |
Brno Svitavské vlečky u Alberta 2018-08-18 lokomotivy parní 213.901 a motorová 700 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4516 Registrován: 5-2002 
|
Tady to bylo zajímavější ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 12-2007 |
Dnes som si všimol na vlečke mochovskej rozvodne, úplne vzadu, dve hnedé 4nápravové cisterny ČDC. Neviete niekto odkedy sú tam a prečo? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5732 Registrován: 1-2012
|
Výměna transformátorového oleje? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1446 Registrován: 9-2008
|
Vlečkový přejezd Most-Třebušice
"Lepší nemít přátele, než nemít názor."
ZNK "Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ten, kdož věří, že je svobodný." J. W. Goethe My YOUTUBE Channel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 722 Registrován: 6-2015
|
Ještě k vlečce u Toušeně - toto je z Toušeňského zpravodaje Florian_7-8_2018, ukázka z kroniky, je to v souvislosti s rokem 1968: Asfaltování silnice (strany 116-117) V červenci se velmi značně ztišila jízda autem z Brandýsa. Silnice směrem k Toušeni, do té doby z drobných dlažebních kostek zalévaných do betonu, byla celá pokryta novým asfaltovým kober- cem. Na východ od Toušeně, kolem Čelákovic se staví nová silnice. Už celý rok je hotova nová vlečka železniční přípojky do Prefy přes prostor bývalého cukrovaru, nyní výrobny krmiv. Odbočka z trati proti mlýnu v Kabelíně byly zrušena. Ve zrychlení dopravy tedy bude scházet k rekonstrukci pouze průjezd samotnou Toušení. Ale těžko lze rekonstruovat dřív, než budou v zemi všechny potřebné kabely. Právě v létě 1968 se rozko- pává péčí říčanské telefonní správy chodník od Čelákovic k poště – pro kabelizaci spojení s místní sítí v Čelákovicích. Veřejné telefonní automaty v Toušeni nejsou. Takže vlečka byla zrušena a snesena zřejmě v r. 1967. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1925 Registrován: 12-2007 |
Výměna transformátorového oleje? Správne ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Odčerpával sa do nich olej z trafa. Budúci týždeň by sa mali odvážať, keby ste niekto vedel kedy presne, prosím o echo ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3922 Registrován: 3-2005 
|
Vlečka ZVVZ Milevsko, kde se v sobotu 25.8.2018 konal den otevřených dveří u příležitosti 70 výročí vzniku závodu. Pro zajímavost a lepší orientaci ve fotkách ještě zadní strana letáku s plánkem celého areálu, kde je mimo zakreslené i schéma kolejové sítě celé vlečky. (snad to bude v tomhle rozlišené alespoň trochu viditelné) P.S. Že se v ZVVZ kromě vzduchotechniky vyrábějí také nástavby a silniční návěsy pro přepravu sypkých hmot jsem věděl, ale že má Milevsko své místo i na mapě výroby kolejových vozidel byla pro mě novinka. V halách bylo k vidění několik rozpracovaných rámů vozů souprav metra NěVa pro Petrohrad, které dodává Škoda Transportation a také kastle lokomotivy Effiliner 1600 společnosti CZ LOKO. (Příspěvek byl editován uživatelem R B.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2621 Registrován: 7-2005 |
v Milevsku se vyráběly "cibule" na Raj-ky. z Popradu přijela souprava podvozků a zde se to dokončilo. Dokonce tak měl vůz dva tovární štítky. Někde na webu (parostroj ??) je i film z výroby "cibulek", jenž se tvarovaly výbuchem. |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 4-2015 
|
ZVVZ Milevsko vešla do dějin především snahou prodat nějaké technologie do Iránu, což bohužel po nátlaku velmocí nedopadlo, a my jsme jako obvykle ostrouhali (= vydělal nejspíš někdo jiný).
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1865 Registrován: 10-2005 
|
R_b: Neměl by jste prosím detailnější fotku křížení kolejí s jeřábem. Něco takového jsem ještě neviděl.
Punk's not dead!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3927 Registrován: 3-2005
|
Bohužel neměl. To že se tam kříží vlečka s jeřábovou dráhou jsem si vlastě uvědomil až při prohlížení fotek a popravdě mě to taky zaujalo jako něco neobvyklého. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 10-2007 
|
Dotaz na někoho, kdo sleduje dění na posvitavské vlečce v Brně - využívá se nová remíza? Z občasných pozorování mám pocit, že mašina spíš nocuje venku (u Linde). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 10-2012 
|
Joe: Ano, mohu potvrdit, že remízu nepoužívají, a po ukončení posunu loko T211.0634 ponechají za plotem ve "šturcu" vlečky Technoplyn Linde. Už je to asi holt moc práce ujet cca 250 metrů do remízy. Také jsou koleje k remíze rezavé jako liška. Foto 6.8.2018. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 558 Registrován: 10-2007
|
Díky za info. Člověk by si řekl, k čemu teda ta remíza je, že? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 10-2012
|
Remíza tedy potřebná moc není. A nebudu jistě daleko od pravdy, když napíši, že stavba remízy přišla mnohonásobně dráž, než zbytková hodnota lokomotivy z roku 1959.... |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 7-2017 |
Vlečka Rychnovek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 6-2015
|
Tady je pozůstatek vlečky která vedla kolmo od Labe k trati Toušeň - Brandýs n. Labem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1940 Registrován: 12-2007 |
Ja som počul, že to nie je pozostatok vlečky. Vraj tam bol koľajový žeriav, ktorý vykladal štrk z lodí. Nejak ho tam dosta%t museli, ale na vlečku to napojené nemalo byť... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3187 Registrován: 2-2005 
|
Vagonet: kdo tam bydlí?
Švestková dráha - Lokálky Českého středohoří
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. (K.H.B.) ICQ 264305638 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 5-2017 |
Zbytky svršku po vlečce ve Svatobořících v Nádražní ulici (z hlavní tratě zbyla jen spodní stavba pod asfaltem cyklostezky) |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 7-2017 |
Karloslt: nevím; vlečku dopravcuje MBM rail. |