| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Nehody » Archiv diskuse Nehody do 08. 03. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nehody do 08. 03. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5032 Registrován: 9-2005 |
Můj táta si tu páru v radotíně pamatuje. Navíc to kolejiště vlečk, zvané Lochkov, tam je zbpadesátých let, kolejnice byly tuším z roku 1954. Totál reko celé vlečky proběhla v 1990 - 1993. A taky kdysi projela pára opačný šturc - ze šesté koleje, probořila tehdy obývaný domek a zůstala stát na ulici Na betonce. MMMCh na reléovce ze 70. let jsou tyto dva šturcy propojeny kolejí, což se doposud nerealizovalo.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15926 Registrován: 5-2002 
|
Bobo: mašina chytla vodu - nebo slinu? Chytnout vodu byla na páře docela hodně obávaná nepříjemnost, protože se mašina stane na určitou dobu neovladatelnou regulátorem. V depu to často končilo pádem do točny... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 1-2013 |
ad. Radotín - omlouvám se za dezinformaci - v článku o řadě 414.0 to není, další možnost je ve Světě železnic o řadě 475.0 - hledám dál, rozhodně nezapomínám........... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8678 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Chytnout vodu byla na páře docela hodně obávaná nepříjemnost, protože se mašina stane na určitou dobu neovladatelnou regulátorem. To platilo jen u některých strojů s přehřívačem, jinak neee ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3789 Registrován: 3-2007 |
Letopisci to vidí na 1961 nebo 1962. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15931 Registrován: 5-2002
|
Bram: To platilo jen u některých strojů s přehřívačem, jinak neee [nene] Dalo by se souhlasit s tím, že bez přehřívače to bude o fous lepší, ale problém to je vždycky. Stávalo se to i malých "kočiček" bez přehřívače. Mám to od dvou párařů a s jedním z nich jsem to pro jistotu znovu zkonzultoval (druhej, cvičnej, je už bohužel tam, kam se nedá dovolat). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7263 Registrován: 8-2012 |
že by zrovna na tomhle přejezdu klacky zabránily aby tam někdo vjel navzdory běžící výstraze???? Rozhodně - závora je optická bariéra narozdíl od "světlo není zeď" a přehlédnout se může každý (zvlášť když v té křižovatce řeší nějakou další situaci a do toho výstražníku přitom svítí nízké zimní slunce - to není omluva, jen naznačení, že to nemuselo být jen z vrozené krvelačnosti a nenávisti k dráze u řidiče). Přejezdy v sousedství křižovatek jsou nejhorší a já naopak nechápu, proč tam ty závory už dávno nejsou (zvlášť když se tam velká nehoda už stala).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
djst
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 8-2014 |
 VENDA:"djst-že by zrovna na tomhle přejezdu klacky zabránily aby tam někdo vjel navzdory běžící výstraze????"
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 394 Registrován: 7-2011 |
Chytnout vodu"..., nebo-li odborně - strhávání vody. Vždy to bylo v rukách fíry, pokud se mu to stalo (existovala přinejmenším jedna možnost, aby k tomu nedošlo) tak byl buď nezkušený, nebo nezodpovědný diletant. Nemožné to bylo snad jen u řady 498.1, kde byly regulátory dva (jednoventilový a stupňovitý) a přehřívačové články pod stálým kotlovým tlakem. |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13939 Registrován: 5-2002 
|
přídavná to nechytla?
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 5-2013 |
Přejezdy- ale pánové,- jako by se tu nikdy neřešilo jak se někdo nechal na přejezdu zavřít mezi klacky. Je to stále dokola. Na nic nového nepřijdete. Sekvenční sklápění jsem viděl když jsem chodil do první třídy-zrušeno protože zneužíváno. Když dokáže nepozorný řidič narazit i do boku jedoucího vlaku (prošlo to tu kdysi diskuzí) čím ho chcete zastavit?. A pokud tam někdo vjede vědomě že to stihne a zastaví ho závora na odjezdové straně? Všechno už tu přece bylo a to několikrát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4652 Registrován: 7-2011 |
frako: "Chytnout vodu"..., nebo-li odborně - strhávání vody. Vždy to bylo v rukách fíry, pokud se mu to stalo..." ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5035 Registrován: 9-2005 |
Venda: no tak se zamyslete nad pravděpodobností jednotlivých typů rizikového chování řidiče.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 7-2017 |
Bobo: rozhodně se nepovažuji za znalce parní trakce, ale při stupni obrzdění, kterým byly obdařeny české parní (a nejen parní, ale i elektrické ze Škody k.p.) lokomotivy, si myslím, že přídavná brzda je schopna běsnící potvoru zklidnit, ale ne zastavit a už vůbec ne hned. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Ostatně je k dohledání Zpráva o nehodě, kdy si v Brně eso (samotné) při posunu vzpomnělo, že zničehonic navolí tah a i přes plný účinek PB se zastavilo až o vagony... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 5-2013 |
Qěcy: Zamyslel jsem se nad Vaším příspěvkem . Jak chcete chování různých lidí v různých situacích nacpat do nějakých tabulek a vyjádřit procenty pravděpodobnost kdy ano a kdy ne? Zvláště když účastník nemusí vždy říkat pravdu.- Nic neřešící diskuze. |
|
František_plášek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 9-2006 
|
Změna tématu....ví někdo něco o sobotní "orbě" přerovského přednádraží ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8685 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Dalo by se souhlasit s tím, že bez přehřívače to bude o fous lepší, ale problém to je vždycky. Stávalo se to i malých "kočiček" bez přehřívače. Mám to od dvou párařů a s jedním z nich jsem to pro jistotu znovu zkonzultoval (druhej, cvičnej, je už bohužel tam, kam se nedá dovolat). Neměl jsem ani tak na mysli samotné strhnutí vody, k tomu prostě dochází, ale ty následky, ke kterým dojde..... Když máš lokomotivu bez přehřívače, tak zavřeš regulátor a otevřeš odvodňovací ventily a je většinou klid, pokud to neodneslo třeba víko válce, které si dovolilo prasknout. S lokomotivou s přehřívačem je to trochu horší - přehřívač plný vody vyrábí stále páru i po zavření regulátoru (přehřívač je až za ním) a i když otevřeš odvodňovací ventily, je to stále málo..... frako: Nemožné to bylo snad jen u řady 498.1, kde byly regulátory dva (jednoventilový a stupňovitý) a přehřívačové články pod stálým kotlovým tlakem. Tak tak . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8686 Registrován: 4-2003 |
Bobo:přídavná to nechytla? Jelikož mám chvíli čas, tak se rozepíšu. Sice by bylo nejlepší, aby to popsal někdo, kdo si užil páru v pravidelném provozu jako strojvedoucí či topič, jenže těmto lidem je tak okolo sedmdesátky (spíš ale více) a pokud žijí, tak sem asi moc nepíšou. Tak si dovolím něco málo ze svých zkušeností s párou přidat sám a také využít různých knížek (například Mám páru rád od pana Vladimíra Klimeše) a zkusím si zrekonstruovat, jak to tehdy asi za plného parního provozu bylo: Tak předně - depa měly špatné osvětlení, ne zářivky jako dnes - poblikávalo tam pár žárovek. V depu tedy byla vesměs tma jak v pytli, takže pokud lokomotiva byla od předtápěče již trochu roztopená, tak se četa s lokomotivou snažila co nejdříve vyjet z rotundy někam ven na světlo boží. A to opravdu co nejdříve - parní lokomotiva se rozjede sama již při relativně malém tlaku. A jelikož se dá brzdit i protipárou, tak se toho využívalo. On ten kompresor je povětšinou někde vysoko a aby se zprovoznil, je potřeba k němu vylézt, dolít ho strojním a válcovým olejem, promazat ručně protočením kličky v podobě několika desítek otáček a pak se milý kompresor po puštění páry dá povětšinou do chodu. Někdy ale také ne, je nutné ho ještě více promazat a také do něj klepnout párkrát kladívkem. A proč tohle vše dělat uvnitř rotundy, kde budeme ostatní otravovat kouřem (vedle třeba pracují zámečníci, aby včas zprovoznili stroj, který má jít další den na vlak) a navíc ta ošklivá tma. Tak šup ven! A parní lokomotiva se rozjede i tehdy, když není tlak vzduchu pět atmosfér v hlavním potrubí (to naopak vyžadují motorové i elektrické lokomotivy, aby se mohly vůbec hnout z místa) a občas se holt stalo, že někdo pozdě zareagoval a žuchnul do točny, nebo do něčeho pořádně říznul. A když se někdo bude ptát, proč parní lokomotivu nevytáhla ven z rotundy nějaká jiná malá parní lokomotiva, tak je potřeba dodat, že mnohde byli rádi, když se jim těsně vešla na točnu samotná parní lokomotiva a o tom, že by se tam ještě k ní vešla malá topírenská mašinka, si mohli jen nechat zdát.... Docela si tedy dokážu živě představit, jak to tehdy asi fungovalo a navíc času na některé záležitosti bylo také méně, než když se tohle dělá jako hobby činnost a tolik se nespěchá a obvykle se motá kolem jedné páry před jízdou třeba pět šest lidí . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 11-2005 
|
Když se tu natlakovala diskuze o pojmu "chytit vodu" z pohledu různých detailů, předehřívačů a praktického použití ve výtopně, mohl by prosím někdo pro mileniály (alespoň v heslech či odkazech) vysvětlit, co je to za jev a princip jeho funkce? Díky ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7284 Registrován: 8-2012 |
Já to teda znám jako "stržení vody", ale funkčně jde o to, že když se voda (kapalná) dostane až za regulátor, tak se i na další cestě "trubkama" mění v páru - ale její energie/práce se už v tu chvíli samozřejmě nedá regulovat (když je za regulátorem), dokud se nevyčerpá. Čili lokomotiva je neovladatelná. Plus když se dostane až do parního válce, tak může dojít k jeho poškození (kapalina je narozdíl od páry nestlačitelná).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4653 Registrován: 7-2011 |
Libcha - řez parní lokomotivy jsi předpokládám už někdy viděl, ne? Tak jen pro připomenutí, máš kotel, na něm parojem, v parojemu regulátor (tedy ovládací ventil) a z něj vedou trubky k válcům parního stroje. Když "chytneš vodu" (třeba při vysoké hladině v kotli, při prudkém otevření regulátoru), znamená to, že s párou nasaješ i vodu. Jenže v kotli je nějaký tlak (a čím vyšší tak, tím vyšší bod varu), který ovšem v trubkách za regulátorem klesá, díky čemuž se ona nasátá voda začíná vařit, tedy měnit na páru. No a protože je to už za regulátorem, tedy ovládacím ventilem, nejde to nijak regulovat a mašina pořád jede, protože do parního stroje jde pořád pára. To je v jedoduchosti popis u mašiny bez přehřívače, kde navíc hrozí, že ona stržená voda se může dostat až do válců a poškodit je (kapalina je nestlačitelná). U přehřívače je to o to horší, že díky němu vznikne (ze stejného množství vody) o dost víc páry. Jinak takový drobný popis přehřívače a jeho funkce na wiki. Edit: T.H mě předběhl, než jsem to sesmolil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7285 Registrován: 8-2012 |
Pardon
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2802 Registrován: 5-2002 |
Z čistě fyzikálního hlediska jde o to, že se voda z kotle s přetlakem (zpravidla jmenovitý tlak toho kterého kotle, typicky 16 atp) dostane do prostoru s tlakem nižším. Protože se v pVT diagramu nachází relativně nedaleko od křivky syté páry, pokles tlaku při dané teplotě znamená, že se voda odpaří. Pokud jsou trubky dlouhé (případ kotle s přehřívačem), odpaří se zpravidla všechna a písty vykonají více cyklů - lokomotiva ujede delší dráhu. V případě krátkých trubek, u lokomotiv na mokrou páru, se stihne odpařit jen část a do válců vnikne i voda, která se chová jinak než pára - nejen , že je nestlačitelná, ale má i větší hustotu a při rychlosti proudění to je jako kdyby tam vlétla hrst písku (viz T.H. 7284). Co se týká příčiny stržení vody, tak asi dvě základní - změna nivelety (sklonu) koleje a prudké zabrzdění při plném kotli vody. Z hlediska reakce, např. přestavení rozvodu (Bobik 4652). Většina našich lokomotiv měla šroubový rozvod, což je pomalé. Některé řady měly pákové přestavování rozvodu, tam je při rychlé reakci jistá šance. Z vyprávění znám příběh upadlého tájhla k regulátoru u posunovací lokomotivy (411.0, 414.0?), která jezdila sem tam, dokud tlak páry nespadl na hodnotu, kdy už se pohybovat nemohla, rsp. ji udžela brzda. Ale fíra prý měl hodně dlouho namoženou ruku z tahání páky rozvodu... (stalo se prý v padesátých letech v Plzni). Troufám si tvrdit, že sjetí do točny jako důsledek stržení vody byla asi vzácnost díky vodorovnosti kolejí v okolí a malým rychlostem pohybu. Z fotek, které jsem kdy viděl (ale pochopitelně ne vše je dokumentováno a zveřejněno) mi přišlo, že do točny se nejčastěji padalo/padá "zvenku" buď v důslekdu přehlédnutí nebo nezabržděného/odbržděného stroje. Edit: Je nás více Bobik: Stržení vody v důsledku otevření regulátoru a jejího nasátí nižším tlakem je sice pravda,ale obvykle bez důsledků pro jízdu. Problémem je stržení vody při uzavírání regulátoru. (Příspěvek byl editován uživatelem johny11.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 3-2013 |
Tak kdysi jsme slyšel, že díky stržení vody nějaká pára v depu Brno - dolní naopak sjela z točny (nebo přes točnu) skrz plot až do svahu ke Svratce. Což je vzhledem k umístění točny klidně možné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4654 Registrován: 7-2011 |
Johny11: "Stržení vody v důsledku otevření regulátoru a jejího nasátí nižším tlakem je sice pravda,ale obvykle bez důsledků pro jízdu. Problémem je stržení vody při uzavírání regulátoru." ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13943 Registrován: 5-2002
|
neměl albík regulátory předělaný na klasiku? tj 1 v domu před přehřívačem a 2. trvale otevřen?
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8689 Registrován: 4-2003 |
Johny11:Co se týká příčiny stržení vody, tak asi dvě základní - změna nivelety (sklonu) koleje a prudké zabrzdění při plném kotli vody. Při brzdění je regulátor zavřený, takže voda se nemá šanci z kotle dostat dále . Úplně nejčastější příčina je tedy jiná - většinou příliš vysoký stav vody v kotli a rychlé otevření regulátoru, zejména při rozjezdu. Při otevření regulátoru díky dojde při odpařování vody k dalšímu zvýšení hladiny vody v kotli a voda se snáze dostane do komunikační roury a tedy dále do regulátoru, přehřívače a válců. Trochu problém je i jízda lokomotivy kabinou vpřed do stoupání - kotel je skloněn tak, že pro udržení patřičného stavu vody ve vodoznaku a tedy i nad stropem pece, je hladina vody v místě parojemu vyšší, než při jízdě po rovině, o stoupání ani nemluvě. Změna nivelety je velmi nepříjemná věc z trochu jiného důvodu a je potřeba jí mít na paměti - při jízdě komínem vpřed do stoupání je před zlomem nivelety do roviny (mnohem výraznější je ale přechod do klesání) nutné bez ohledu na tlak v kotli mít dostatek vody. Jinak hrozí obnažení stropu topeniště a jeho možné velké poškození. Ale pokud je strojvedoucí zkušený, tak před změnou nivelety sleduje topiče, jak si vede (tj. stav vody v kotli, tlak páry v kotli, barva kouře nad komínem) a podle toho upraví styl jízdy a přinejhorším zpomalí tak, aby ostrý lom nivelety ze stoupání do klesání projel pomaleji (ale bez uvíznutí) a topič měl šanci vodu do kotle v potřebném množství doplnit. Prostě oproti motorovému či elektrickému provozu strojvedoucí musí sledovat mnohem více věcí, včetně práce topiče. Vlastní zkušenost topičská..... . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2803 Registrován: 5-2002 |
Tak ještě jednou: Stržení vody v důsledku otevření regulátoru a jejího nasátí nižším tlakem je sice pravda,ale obvykle bez důsledků pro jízdu - protože když regulátor otvírám, tak se rozjíždím nebo chci zvýšit výkon před stoupáním nebo kvůli rozjezdu na vyšší rychlost. Stržená a v páru přeměněná voda zvýší poněkud neregulovaně množství páry puštěné do stroje, ale nemá to obvykle závažné následky. Problematické může být v takovém případě "zabroušení" s následky na rozvod. Zatímco v případě, kdy jednou rukou zavírám regulátor a druhou sahám po brzdiči, mi může voda stržená za regulátor poměrně zásadně narušit "rozpočet na přistání". Nebavím se samozřejmě o situaci, kdy v klidu zavřu regulátor, jedu výběhem a pak brzdím. To je snad každému jasné. Ale berte to s rezervou, kytaru jsem měl naposledy v ruce na mašině před 40 lety .
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1738 Registrován: 8-2006 
|
Johny11 dobře to píšeš. Jen dodám .V depu ,když se odstavovala mašina, četa končila, tak se dotáhla voda co nejvýš, tím se stáhl tlak v kotli a udělala se hromada za dveřma. Většinou si to předtápěč šel zkontrolavat. No a když se najednou rozhodlo ,že mašinka se převeze, snadno fíra zapoměl ,že je voda až " v komíně " a malér byl nasvětě ( musím podotknout ,že fírové si to většinou hlídali a v depu se rozjížděli velice opatrně). Dle vyprávění starých chlapů , nejnáchylnější k strhávání vody byla ř. 354.7. Jako topič jsem to zažil asi dvakrát a vždy jen proto,že jsem měl v kotli víc vody. Naštěstí vše dopadlo dobře. Fíra reagoval velice rychle, zavřel regulátor ,odevřel odkovací kohouty na válcích (byla-li to 464.0 odevřel vyrovnávač) a brzdil. Na novjejších mašinkách hrozilo vyražení bezpečnostní destičky , což byl taky průser ,ale ne tak velký jako vyražený víko nebo ohlá ojnice. Snad jsem to napsal dobře. Páru jsem aktivně topil naposledy v létě roku 1980 a to už jen řadu 556.0. ,jako poslední štokr na kterým jsem se svezl byl 556.0341. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8690 Registrován: 4-2003 |
Johny11:Stržení vody v důsledku otevření regulátoru a jejího nasátí nižším tlakem je sice pravda,ale obvykle bez důsledků pro jízdu - protože když regulátor otvírám, tak se rozjíždím nebo chci zvýšit výkon před stoupáním nebo kvůli rozjezdu na vyšší rychlost. Stržená a v páru přeměněná voda zvýší poněkud neregulovaně množství páry puštěné do stroje, ale nemá to obvykle závažné následky. Problematické může být v takovém případě "zabroušení" s následky na rozvod. Stržení vody při rychlém otevírání regulátoru nemá rád ani přehřívač - voda se chová na rozdíl od páry jako projektil a mnohdy prasknou po takovém průletu vody konce článků přehřívače. Těch závažných následků stržení vody do válců může být opravdu hodně...... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") . Zatímco v případě, kdy jednou rukou zavírám regulátor a druhou sahám po brzdiči, mi může voda stržená za regulátor poměrně zásadně narušit "rozpočet na přistání". To jsou ty situace v depu, kdy na rozjezd a brzdění je jen pár metrů . Nebavím se samozřejmě o situaci, kdy v klidu zavřu regulátor, jedu výběhem a pak brzdím. To je snad každému jasné. Tyhle situace byly, jsou a naštěstí i budou řádově četnější, než výše popsané v depu . Ale berte to s rezervou, kytaru jsem měl naposledy v ruce na mašině před 40 lety [wink]. Na páře jsem topil necelých deset let a před dvěma lety jsem toho nechal . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 7-2017 |
Měl bych prosbu- nevěděl by někdo o nehodě na trati 300 někdy začátkem sedmdesátých let? Údajně vlak z Brna do Přerova najel mezi zastávkami Hostěrádky-Rešov a Zbýšov do splavené zeminy a vykolejil. A snad se poslední vůz vlaku převrátil a někdo tam zahynul? Pár pamětníků ještě žije, ale jejich informace jsou rozporuplné. Tak kdyby snad někdo věděl něco přesnějšího? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 11-2011 |
TMB: Na dolním v Brně z točny sjely 456.011 a 524.1314. Existují fotky, které byly další, to je otázka Přidám rozluštění jednoho rébusu - jde o fotku z prvního dílu nehod na Slovensku ze strany 217. Jedná se o lokomotivu řady 498.1 - to je 100%ní, lze tak určit dle uchycení kouřových plechů k ochozu - řada 556.0 má jiné provedení uchycení a ochoz kotle na první pohled nižší. A ke konkrétnímu číslu mě dovedl malý detail - křivě uchycené madlo dýmničních dveří. Porovnával jsem fotky všech Albatrosů a jediný s takto uchyceným madlem byl 498.113. Nejbližší fotku mám z roku 1964, kde je madlo identické. Pokud by měl někdo fotku z roku 1961, docela by mě zajímalo, jestli je provedení taktéž shodné... Pokud má někdo jinou hypotézu, sem s ní :-) Další poznatek k nehodě ve Varíně z 25.5. 1950. Ve speciálu Světa železnice S4 je nehoda popsána (strana 17) a autor se v popisu zmiňuje, že by rychlíková lokomotiva mohla býti řada 476.0. Ta to 100%ně není, vyvrací to totiž kniha pana Borka z roku 2017 - 476.001 - byla od 10.5. neprovozní - ohnuté tyčoví, 476.002 - byla tou dobou na pražském výstavišti jako výstavní exponát a 476.003 najela za květen 9727 km a následující měsíc 11962 km. Z toho vyplývá, že to nebyla ani trojka. Musela to tedy býti přerovská lokomotiva buď řady 475.1 nebo 498.0. Zatím jsem dále nedošel... :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 7-2017 |
"spacula" . . . .Máte můj upřímný obdiv k vašim detektivním schopnostem ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Jinak pracoval jsem jako fíra na Slovensku , konkrétně v T.Teplé. Páru jsem zažil když už "zpívala labutí píseň", ale pár měsíců jsem topil na Štokru 041, protože pomocníků v parní trakci ubývalo, takže za plat fíry jsem se na pár měsíců stal topičem. Z vyprávění tehdejších "parních fírů" si pamatuji, že jevu "stržená voda" se tam říkalo "mašina mi chytila vodu". Nebyla to ale specialita Štokrů, ale údajně jejich "sester" lokomotiv ř.534. Záchranu, či spásu údajně nacházeli v tom,že bleskurychle přetáčeli rozvod aby zabránili případnému nárazu do čehokoli, a to do té doby, než se stroj uklidnil. O tomto nechtěném zážitku ale hovořili vždy s velkým respektem . . . . . . . . . . . . ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15933 Registrován: 5-2002
|
Bram: přehřívač plný vody vyrábí stále páru i po zavření regulátoru Komunikační roura plná vody umí totéž... J11: Ale fíra prý měl hodně dlouho namoženou ruku z tahání páky rozvodu To se nedivím, hlavně u malých kočiček s plochými šoupátky je docela obtížné hnout rozvodem. Co mi vyprávěl zmiňovaný nebožtík cvičný, tak těm pádům do točny často předcházelo to, že si předtápěči usnadnili život tím, že naplnili kotel příliš (aby ji nemuseli chodit tak často kontrolovat, jestli má vodu). Pak bylo stržení raz dva. Dotyčný vyprávěl o situaci, kdy bylo vody tolik, že už nebyla ve vodoznaku vidět, hladina se objevila až po otevření zkušebního kohoutu a zase zajela za roh. Edit: koukám, že podobné případy mezitím popsal Lakro. Bram: při jízdě komínem vpřed do stoupání je před zlomem nivelety do roviny (mnohem výraznější je ale přechod do klesání) nutné bez ohledu na tlak v kotli mít dostatek vody. Jinak hrozí obnažení stropu topeniště Přesně. Občas s "podmíněným odkladem" do prvního zabrzdění, pokud přišlo brzo za vrcholem. Tohle musel topič setsakra umět - mít dostatečně "navaříno" už pod kopcem, protože předčasné špajzování končilo poklesem tlaku a pozdní špajzování zas výše popsaným... Libcha: mohl by prosím někdo pro mileniály (alespoň v heslech či odkazech) vysvětlit, co je to za jev a princip jeho funkce? Vezmi cokoliv nafukovacího, nafoukni to a otevři ventil. Pak vezmi papiňák, dej do něj cca 1/2 objemu vody, přiveď ho do stavu, že začne odfukovat, a pak mu něčím přizvedni ventil (v rukavici - bacha na opaření !!!). Pak porovnej, jak dlouho co vydrželo foukat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8702 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Komunikační roura plná vody umí totéž... Je opravdu velký rozdíl mít jen komunikační rouru plnou vody, nebo komunikační rouru a přehřívač s mnoha desítkami metrů trubek (a samozřejmě nepoměrně větší výhřevnou plochou) ještě k tomu a obojí plné vody. Opravdu to není to samé . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15934 Registrován: 5-2002
|
Bram: Opravdu to není to samé Já taky nikde nepíšu, že je to úplně to samé, já jen nesouhlasím s Tvým tvrzením, že je stržení vody problém jen u mašin s přehřívačem. Ten efekt neovladatelného varu tam prostě je, jakkoliv se dá snáz zmáhat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8704 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Já taky nikde nepíšu, že je to úplně to samé, já jen nesouhlasím s Tvým tvrzením, že je stržení vody problém jen u mašin s přehřívačem. Ten efekt neovladatelného varu tam prostě je, jakkoliv se dá snáz zmáhat. Přesně tuto reakci jsem očekával . Z hlediska provozu parní lokomotivy je to ale jako srovnávat pidiproblém s problémem, který při nedostatku zkušeností a pozdní reakci může vést i k pěknému průseru. Vždyť to tady popisují i ti, co páru zažili coby praktici v pravidelném provozu . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2809 Registrován: 5-2002 |
Dotyčný vyprávěl o situaci, kdy bylo vody tolik, že už nebyla ve vodoznaku vidět, hladina se objevila až po otevření zkušebního kohoutu a zase zajela za roh. Nu, ona existovala i párařská latina . Jeden starý fíra nás kdysi krmil pohádkou o tom, jak v noci zastavili s nákladem ve stanici čekajíce na křižování. Topič pustil napaječ a jak on, tak fíra usnuli, každý ve svém koutku. A probudil je výpravčí křikem, že jim teče voda z komína ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . V nádražní hospodě na Špičáku při čekání na obrat se takové zkazky hezky poslouchaly...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1363 Registrován: 3-2006 
|
Když mašina rafne vodu, je to potenciální průšvih skoro vždycky, u strojů s přehřívačem o hodně větší. Jirka Šmolc kterej topil na kremákách na Kladně vzpomínal i na nehodu co se stala na hutích - tamní vlečku obsluhovaly kremáky a stalo se že mašina při posunu rafla vodu, rozházela vozy co měla před sebou, projela šturcem, převrátila se a prý tam tenkrát zůstala i četa. Říkal že mu zachránilo život to, že omarodil, měl mít šichtu na levé straně na tom kremáku právě on. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15939 Registrován: 5-2002
|
Bram: Přesně tuto reakci jsem očekával Hele, mně nějak uniká, co komu (nebo sobě) furt potřebuješ dokazovat. Žes toho s párou nacouval víc než já najezdil popředu...? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Moje původní vysvětlení znělo: "protože se mašina stane na určitou dobu neovladatelnou regulátorem" Tys to rozporoval tvrzením: "To platilo jen u některých strojů s přehřívačem, jinak neee" Dovedeno do důsledku z této Tvé námitky logicky vyplývá, že i při stržení vody jsou regulátorem nadále ovladatelné všechny mašiny bez přehřívače a dokonce i některé s přehřívačem. Opravdu jsi nám chtěl říci toto...? Nebo jsi snad chtěl rozporovat něco jiného, než co jsi citoval (třeba ten pád do točny)? Pak by to ale chtělo trochu zapracovat na štábní kultuře a citovat opravdu to, k čemu se vyjadřuješ... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8709 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Hele, mně nějak uniká, co komu (nebo sobě) furt potřebuješ dokazovat. Žes toho s párou nacouval víc než já najezdil popředu...? Na rozdíl od Tebe nemám potřebu cokoliv komukoliv dokazovat, jen jsem tu sdělil to, co jsem praktickou činností získal za zkušenosti. Mohl jsem si to samozřejmě nechat pro sebe, to by také šlo a někteří jedinci by byli zjevně plně spokojení . Mimochodem, bylo plno lidí, co s párou jezdili v pravidelném provozu a měli mnohonásobně větší zkušenosti s párou, než jsem měl já. Vesměs už jsou mimo aktivní službu i jako strojvedoucí a pár jich sem občas i něco napíše. Pak zde je ještě dost lidí, kteří s párou jezdí, ovšem pravidelný provoz už nezažili a mají větší zkušenosti, než mám já a mnozí z nich jsou i šikovnější a znalejší, než jsem já. Také občas píší na k-report. A vůbec z toho nemám žádné ujímání. Naopak, čím víc takových lidí bude, tím pro parní provoz lépe - přežije alespoň i do budoucna . A pak je zde Hajnej (mimochodem inteligentní člověk), který se v těchto záležitostech babrá teoreticky, ale občas se dostane do situace, kdy neví kudy kam a není mu to ani trochu příjemné - chybí mu totiž praktické zkušenosti. Trochu mi jeho projevy připomínají chování pubertálních paniců, kteří poučují ostatní o sexu, ale ještě ho přitom nikdy neměli . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15943 Registrován: 5-2002
|
Bram: který se v těchto záležitostech babrá teoreticky Pominu-li, že jsem tu páru měl jednou v ruce i prakticky, tak speciálně v tomto případě výslovně uvádím, že to nemám ze sebe, ale mám to od lidí, kteří Tvými slovy "s párou jezdili v pravidelném provozu a měli mnohonásobně větší zkušenosti s párou, než jsi měl Ty". Hlavně jsi nám ale vůbec nevysvětlil, co tedy není pravda na tvrzení, že je mašina po stržení vody určitou dobu neovladatelná regulátorem. Je tedy snad mašina tím regulátorem ovladatelná (čímž nemyslím ještě víc přidat)? Nebo to není obávaná nepříjemnost (a je to tedy nejspíš oblíbený adrenalinový sport)? Nebo Ti jen šlo o to, že nemuselo nutně končit pádem do točny (což ale z kvantifikátoru "často" nijak neplyne, neplynulo by to ani z "většinou")...? kdy neví kudy kam a není mu to ani trochu příjemné Spíš to teď vypadá, že nevíš kudy kam Ty - jinak bys na otázky z posledního odstavce mého #15939 dokázal odpovědět a neuchyloval se k sexuálním narážkám jako jistej Sázavobroďan... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3754 Registrován: 3-2010 
|
Hajnej:Hele, mně nějak uniká, co komu (nebo sobě) furt potřebuješ dokazovat. Žes toho s párou nacouval víc než já najezdil popředu...? ============================== No tak zrovna od tebe tohle sedí... Jinak, já jsem topil jen chvilku, nejvíc na 534, jezdily tehdy v Brodě na II. a III. záloze, a vodu nám chytla za tu dobu jednou, to když "mistr" při odrazu začal brzdit dřív, než zcela zavřel regulátor. Nic se nestalo, vozy jsme nedohnali, ale měl jsem co dělat, abych opět natáhl vodu a udržel tlak, A to jsem před posunem měl podle vodoznaků v kotli vody maximálně dvě třetiny . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3755 Registrován: 3-2010
|
H: dokázal odpovědět a neuchyloval se k sexuálním narážkám jako jistej Sázavobroďan... ========================== Jsem rád, že jsem ve tvém genitálním supermozku zanechal stopu. Připadám si asi jako Neil Armstrong po přistání na Měsíci |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8710 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Spíš to teď vypadá, že nevíš kudy kam Ty - jinak bys na otázky z posledního odstavce mého #15939 dokázal odpovědět a neuchyloval se k sexuálním narážkám jako jistej Sázavobroďan... Hele, tohle už je trochu trapná část diskuse, nemyslíš? Mimochodem, začal jsi jí takto Ty:Hele, mně nějak uniká, co komu (nebo sobě) furt potřebuješ dokazovat. Žes toho s párou nacouval víc než já najezdil popředu...? Hlavně jsi nám ale vůbec nevysvětlil, co tedy není pravda na tvrzení, že je mašina po stržení vody určitou dobu neovladatelná regulátorem. Už jsem to tu přitom říkal - u stroje bez přehřívače ty projevy jsou výrazně mírnější a to tak, že nenastávají problémy, které zde popisovali praktici třeba u kremáka. Ale klidně to žeň do krajností i nadále . Je tedy snad mašina tím regulátorem ovladatelná (čímž nemyslím ještě víc přidat)? Co kdyby jsi se podíval, kudy vede komunikační roura a kde pak jsou naskládané trubky přehřívače a kde je možné získat více energie? Zda v komunikační rouře, nebo v trubkách, kde proudí spaliny kolem článků přehřívače? Možná by Ti pak pár věcí došlo a už bys těch otázek zanechal . A ještě se také zamysli nad tím, podle čeho vlastně strojvedoucí pozná, že stroj chytnul vodu. Napovím - většinou podle toho, že vyletí z komína a stroj začne podivně huhlat a mnohdy s sebou pěkně zatřese. A teď si představ tuto situaci - dva stejně schopní strojvedoucí, dva téměř shodné stroje jedoucí shodnou rychlostí se shodnou zátěží na dvoukolejné trati vedle sebe stejným směrem - například velký bejček (jeden s přehřívačem a druhý bez něj - existovaly obě verze), u obou byla stržena voda ve stejné chvíli a zamysli se nad tím, který strojvedoucí pozná dříve, že mašina chytla vodu? Ten na stroji s přehřívačem? Nebo ten na stroji bez přehřívače? Samozřejmě ten na stroji bez přehřívače, protože do válců a pak do komína voda urazí výrazně kratší cestu a odpustí si tedy procházku i relativně velkým objeme článků přehřívače. Co z toho plyne - vody se u stroje s přehřívačem strhlo více, než u stroje bez přehřívače, neb strojvedoucí zareagoval později (jinak ani nemohl). Kde má voda (navíc u stroje s přehřívačem ve větším množství) možnost získat další energii? Samozřejmě v přehřívači, v komunikační rouře totiž získá nula nula nic energie . Nebo to není obávaná nepříjemnost (a je to tedy nejspíš oblíbený adrenalinový sport)? Je to obávaná nepříjemnost a o ničem jiném jsem ani nemluvil, tak mi proboha nepodstrkuj adrenalinový sport . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15945 Registrován: 5-2002
|
Bram: Už jsem to tu přitom říkal - u stroje bez přehřívače ty projevy jsou výrazně mírnější a to tak, že nenastávají problémy, které zde popisovali praktici třeba u kremáka. V tom případě mi zůstává poněkud záhadou, proč jsi přitom citoval to, co jsi citoval, a ne tu pasáž o pádu do točny (na kterém jsem ani nijak zvlášť nebazíroval, na rozdíl od té neovladatelnosti regulátorem)... kde je možné získat více energie? Otázkou je, jestli při dosažení určitého množství stržené vody je ještě vůbec potřeba nějakou další energii získávat a nestačí ta, co v ní už je... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12180 Registrován: 3-2007 |
Klucí, vím, že se na mne nasejříte wobá, ale nechcete už mluvit o něčem jiném ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 7-2017 |
Změníme téma?. . . . . Jak jsem už trošku výše vzpomenul, pár měsíců jsem jako motorový fíra kvůli nedostatku pomocníků v parní trakci topil za plat strojvedoucího, konkretně na 556 041. Předem upozorňuji, že mašinka nám nikdy "vodu nestrhla". Měla jiné speciality, přikladač mlel uhlí nadrobno a z neznámých důvodů stále hřála 5L osa, ale na jejím skvělém výkonu se to nijak neprojevovalo Pracoval jsem v depu T.Teplá. Mezi všemi vlaky které jsme vozili, byl celkem pravidelně i "šutr" což byl Pn.vl hmotn. 1800t. z Mních.Lehoty nad Trenčínem do Žiliny předn. odkud ho bral dále šestikolák. Kolegu fíru jsem měl Lubka K. s kterým jsme si velmi rozuměli, hlavně co se rychlosti vlaku týkalo. Jeden strojmistr, tehdy i předseda ZV KSS v depu jednou náš "výkon" ohodnotil slovy "Keď pojde desať mašin okolo depa prisám Bohu neviem kto je na ních, ale vás vy dve k...y poznám na 100% už keď idete z Trenčína". Podotýkám že se jednalo o půlnoční "šutr" a Trenčín byl od depa vzdálený cca 7km. Netrvalo dlouho a vezli jsme další "šutrák" z Lehoty. Cesta ubíhala jak jinak svižným tempem hluboce pod krátké jízdní doby. V rekordním čase jsme se přihnali do 70 km vzdálené Žiliny předn. Na vjezdových výměnách Lubko vyhlížející z okna zavřel regulátor a v tom se to stalo. Vykřikl a chytil se za obličej.Skočil jsem k němu a odtáhl mu ruku, pod víčkem oka měl jiskru či popel velký jako hrách. Ještě jsme se dokutáleli po odj. zhlaví. Lubko zastavil u námezníku. Skočil jsem dolů z mašiny a šel do nedaleké dopr. kanceláře s tím aby volali sanitku. Ta přijela za deset minut. Milého Lubka sbalili a odvezli k ošetření. Zůstal jsem na mašině sám. Přípravář odvěsil mašinku, rozsvítila se seřaďovačka. Dodal jsem si odvahu a zajel jsem do depa, dobral vodu a uhlí. Oheň jsem díky naší jízdní technologii nikdy nedělali,rošty byly vždy čisté. Odstavil jsem mašinku na paprsek, šel za strojmistrem s tím, že končím-e protože nemám fíru, a i tak jsme už měli 14 hod výkonu. Trochu jsem se poumýval, sbalil věci na mašině, klíče jsem odevzdal strojmistrovi a šel ověšený i s Lubkovýmí brašnami do 1km. vzdálené os.stanice. Do odezdu rychlíku č.506 kterým jse hodlal jet rg. domů zbývalo ještě asi 40 min. Vypisoval jsem na laviičce papíry. Deset minut před odjezdem pětsetšestky se jako duch z podchodu vynořil Lubko s ofačovanou hlavou. Byl "ošetřen" nejen zevně ale i vnitřně. Po cestě z nemocnice na nádraží se stačil ještě někde řádně příživit nějakým alkoholem. Za pár min.přijela pětsetšestka a za hodinu jsme byli v T.Teplé. Lubko se odebral raději domů. Já jsem šel do depa odevzdat papíry a ohlásit konec služby.Lubko prac úraz nehlásil, i tak by mu ho neuznali, neměl předpisové ochr. brýle. Za dva dny jsme se spolu setkali opět na mašině, Lubko už hlavu ovázanou neměl a maskoval se slunečními brýlemi . . . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3757 Registrován: 3-2010
|
Koleač Nekecáš? Asi jo. Odevzdávat strojmistrovi klíče od štokra? Musíš lépe poslouchat, když se baví ti, co na tom opravdu jezdili.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 7-2017 |
Jirkaxxxl. . . . . . Jó já úplně zapomněl,omlouvám se. . . . Vy jste asi neměli na mašinách vercajk,výbušky(ty u vás, pokud vůbec víš co to bylo, byly asi pro každého volně přístupné)atd ? .¨. . .Najdi si něco jiného![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3263 Registrován: 6-2007 
|
On se Jirkaxxl na tom důchodě musí fakt nudit, že musí neustále sedět u kreportu, rýpat do ostatních a dělat ze sebe blbce... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 7-2017 |
Vojtag. Tak s tím souhlasím,dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1740 Registrován: 8-2006
|
Jirkaxxxxl , chlape ,nevím kde jsi jezdil, ale plácáš nesmysly. V Hradci Králové byly klíče od všech mašin. To jsem topil 434.2 -464.0.1 - 475.1 - 524.1 - 534.03 - 556.0 vše letmo. Skříňka ,kde byly třaskavky byla vždy zamknutá a třaskavky si fíra vždy zkontroloval. Za to by byl průser , jako vrata !! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15948 Registrován: 5-2002
|
Lakro: Skříňka, kde byly třaskavky byla vždy zamknutá a třaskavky si fíra vždy zkontroloval. Za to by byl průser, jako vrata Jojo, třaskavky... Na "boudách" a stavědlech to bylo podobné, součást předávky atd. atd. K tomu kontroly počtu, skladování, přezkoušky ze způsobu používání, přezkušování samotnejch třaskavek a logistika s tím spojená - myslím, že si většina lidí docela oddechla, když se přestaly používat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1060 Registrován: 5-2002 
|
při stržení vody jsou regulátorem nadále ovladatelné všechny mašiny bez přehřívače a dokonce i některé s přehřívačem Mašina bez přehřívače - regler zavřít, kohouty otevřít Mašina s přehřívačem a manuálním vyrovnávačem - regler zavřít, vyrovnávač a kohouty otevřít - názorně: tohle se mi povedlo ve Vejprtech, čas cca 4:07 https://www.youtube.com/watch?v=IcRkna59gDg mašinu mám pod kotrolou prakticky ihned. Nicméně bez vyrovnávače by se nám vedlo velmi velmi zle. Mašina s dvěma regulátory (498.1) a se články trvale pod tlakem - tam si nejsem jistý, zda je vůbec fyzicky možné strhnout vodu. (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15949 Registrován: 5-2002
|
PB: Já to "neovladatelná regulátorem" psal v tom smyslu, že k jejímu "zkrocení" je prostě potřeba sáhnout po něčem jiném (kohouty, vyrovnávač, reverz...). Vliv zkušenosti a pohotovosti fíry je samozřejmě naprosto zásadní. |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3250 Registrován: 2-2004 
|
třaskavky Pokud vím, stále se používají v Holandsku, nebo alespoň před třemi lety tomu tak ještě bylo - na Traxxech Railpoolu jsem po nich vždycky hodil očkem. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3817 Registrován: 3-2007 |
A proč se tak hlídaly? Z deseti třaskavek šla vyrobit puma? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 6-2002 |
Pikehead: To ani ne, ale výbuch třaskavky připomínal něco, jak když byste dal velkou petardu do konzervy, takže tam šlo hlavně o střepinový účinek - pokud si pamatuju, tak pro kladení třaskavek platilo pravidlo, že krom případů nejvyšší nouze se nesmí klást 30 m (možná i 50 m, to už si přesně nepamatuju) od přejezdu, nástupišť, obydleného baráku u kolejí (např. vechtru), zkrátka od míst, kde se mohou s větší pravděpodobností vyskytovat lidi. Ono v tomhle případě ani nešlo o obavy z toho, že by s tím někdo chtěl bojovat proti režimu, ale spíš aby se to nedostalo do ruky nepovolaným nebo dětem - praštit do třaskavky kladivem bylo o pazouru - no, a když si vzpomenu, co jsme při čarodějnicích vyváděli s obyčejnýma lybarkama, tak potěš koště, kdyby se nám tohle tehdy dostalo do ruky - když třaskavka fungovala, tak to byla fakt docela perda... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2814 Registrován: 5-2002 |
Jak praví ADR, podle současné klasifikace jsou třaskavky železniční podle typu slože zařazeny do třídy 1.1, 1.3 nebo 1.4, čili Podtřída 1.1 Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem Podtřída 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu během přepravy vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti.Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu. Z vládního nařízení č. 1/1946 (přepravní řád železnic, hodně zajímavé čtení o spoustě výbušnin) se dá dovodit, že v té době se do třaskavek dávalo 75 g střelného prachu. Takže 10 třaskavek = 3/4 kg výbušniny. To už je slušná dávka :-).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")