Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční literatura | předcházející | další |
Železniční literaturadolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Železniční literatura do 04. 09. 2018 | -aa- | 60 | 1 | 04-09-18 09:41 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 29. 09. 2018 | Zdepa | 60 | 1 | 29-09-18 18:17 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 01. 11. 2018 | dědek_hank | 60 | 1 | 01-11-18 13:52 |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 7-2017 |
hank: Ten text je ale hodně podivný. Pokud někoho zajímá skutečná historie té tratě, tak to ať to snad ani nečte |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 811 Registrován: 7-2017 |
drake: "hank: Ten text je ale hodně podivný. Pokud někoho zajímá skutečná historie té tratě, tak to ať to snad ani nečte " V čem a proč je podivný? Existuje někde lepší? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 7-2017 |
hank: Přečetl sis ho? Například na straně 3 jsou dva odstavce s těmito větami: Protože dráha byla budována jako uhelná, hned na začátku provozu měla společnost KFJB pro dopravu uhlí 510 vozů od firmy Ringhoffer. Měly jednoduchou celodřevěnou stavbu a asi jedna třetina z nich byla vybavena ruční brzdou. Na každém bržděném vagónu seděl na jednoduchém sedátku brzdař, který sledoval signály z lokomotivy. Skutečně byla dráha vybudována jako uhelná? Když i podle zde uvedené statistiky měla jen čtvrtinu vozů na uhlí? (třeba ve stejném roce ATE 91%) Opravdu byly vozy KFNB celodřevěné? Třetina s brzdou? (Ne, a vozů s brzdou byla 1/4.) Skutečně seděl brzdař na každém sedátku? (Ne, každý vůz s brzdou nemusel mít svého brzdaře) V tehdejší době tvořily nákladní vozy u některých drah až devět desetin vozového parku, z nich až polovina sloužila k přepravě uhlí. To je jen vycpávka textu, ke které nelze v podstatě nic říct. Asi jako "Kytky jsou zelený". Jak který, jak kdy, jak z který strany, jak která část atd. Ta čísla nejsou ani minima, ani maxima, ani průměry, ani typické hodnoty, ani nemají vztah ke KFNB. Od poloviny sedmdesátých let byly vyráběny již průchozí osobní vozy. Pro KFJB? (Ta je nikdy neměla) První průchozí vozy? (Ne, to bylo dříve) Hlavní nástup průchozích vozů? (To bylo o pár let později) Vzdálenost náprav se pohybovala od 4,1 m do 4,5 metru, celková délka kolem 7 metrů. Kterých vozů? Těch průchozích? (Začínalo se na 3,8 m; 4,5 m vozy jsou až počátkem 80.let. Celková délka? Průchozí vůz s rozvorem 4,1 má prakticky 10m.) Objevuje se parní vytápění. Kde? U KFJB? Obecně u žel. společností? Nic neříkající vycpávka bez jakýchkoli znalostí. Plynové osvětlení začíná převládat nad původním olejovým. Kdy? A kde? V podstatě totéž co výše. (Julius Pintsch svoje plynové osvětlení zavedl v Německu poprvé v roce 1870. Jeho zavádění v Předlitavsku začalo systematičtěji o 10 let později, kkStB z počátku u vyšších tříd, třetí hodně až konce 80. let. I tak se nadále objednávaly vozy s olejovým osvětlením a kdy obecně začal ve vozovém parku převažovat plyn si netroufám říct. Ale to už KFJB určitě nebyla). Chápu, že to je jen povídání do nějakého obecního zpravodaje, ale mě to přijde moc mimo. Vycucáno z prstu. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7908 Registrován: 1-2007 |
Když i podle zde uvedené statistiky měla jen čtvrtinu vozů na uhlí? Ano měla, i když např. Výroční zpráva KFJB za rok 1869, kdy ještě nebyla provozní celá trať do Vídně, uvádí mimo jiné celkově 945 nákladních vozů, z toho 423 uhláků, z nichž 106 brzděných. Pro zajímavost. V roce 1880 KFJB přepravila 44 312,2 tun černého a 12 618,9 tun hnědého uhlí. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 7-2017 |
BmbČ: Díky, přepravený objem uhlí mluví jasně. S vývojem je to vždycky složitější, obzvláště na začátku. V jednom z pozdějších zpravodajů, než jsem výše komentoval, je uvedená "dodávka" z archivu ČKD pro KFJB kde je uvedeno 1050 uhláků. Jenomže nejde o dodávku, ale objednávku. KFJB stejně jako prakticky všechny tehdejší společnosti objednala stavbu a vozidla najednou u stavitele. Dohodnuto bylo pro KFJB 1050 uhláků a Ringhofferovi také předběžně zadáno. Jenomže zřejmě už realita prvních měsíců provozu protřela majitelům oči a počet byl snížen na 510, což se skutečně vyrobilo a vydrželo až do zestátnění. První objednávky pro vznikající společnosti byly tak velké, že se realizace táhla měsíce, vlastně i roky. Obvykle se předávaly týdně jedna až dvě desítky vozů, takže statistiky před plným zprovozněním nepředstavují obvykle dobrý vhled do struktury parku vozů. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7911 Registrován: 1-2007 |
statistiky před plným zprovozněním nepředstavují obvykle dobrý vhled do struktury parku vozů. Souhlas. počet byl snížen na 510, což se skutečně vyrobilo a vydrželo až do zestátnění. Opět souhlas, určitou zajímavostí je fakt, že zhruba od roku 1873 držela KFJB do zestátnění stále i stejný celkový počet nákladních vozů (kolem 2080). Edit: Tak jsem se raději podíval přesně: prosinec 1883 - celkový počet nákladních vozů 2095, z toho otevřených pro přepravu uhlí 510, z nichž 135 bržděných. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
-aa-
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4540 Registrován: 12-2007 |
A zase jsme u toho, článek pro Novohradský zpravodaj prostě není určen pro zdejší publikum. Naopak publikum Novohradského zpravodaje by nejspíš znechuceně odhodilo zpravodaj s články vysoce hodnocenými zdejším publikem (odhození by bylo doprovázeno slovy "to se nedá číst!"). Ale asi je tak nějak neurazil článek v jejich zpravodaji a někteří si jej asi i přečetli. No jo, tak všechno nebylo úplně do detailů správně ... no a co, vadilo to někomu? Myslím že obyvatelům Nových Hradů je celkem putna, jestli KFJB měla uhláků 500 nebo 2000 a jestli to byla čtvrtina nebo třetina vozového parku. Daleko horší zjištění ovšem je, že zatímco místní novohradský badatel (snad učitel?) aspoň něco k výročí "jejich" trati sepsal, tak "poloprofesionální" badatelé navštěvující zdejší stránky se ohledně této trati zatím nezmohli prakticky na sepsání a vydání ničeho, čehož nejlepším důkazem jest, že jako doporučená literatura k této trati byl zde citován právě onen seriál článků novohradského (snad)učitele (a ani já si žádné jiné dílo nevybavuji).... Ale jinak jsme dobří, protože víme, že místní badatel to má blbě, ale sami to líp dohromady nedáme. Tedy možná víme víc než on a víme to správně ... ale nesepíšeme to (jen si tak uvědomme, že získané znalosti v takovém případě zanikají smrtí jejich nositele). Ale zas když nesepíšeme ... tak nás aspoň nikdo nemůže kritizovat, že třeba víme blbě....
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 814 Registrován: 7-2017 |
-aa-: "Ale jinak jsme dobří, protože víme, že místní badatel to má blbě, ale sami to líp dohromady nedáme. Tedy možná víme víc než on a víme to správně ... ale nesepíšeme to (jen si tak uvědomme, že získané znalosti v takovém případě zanikají smrtí jejich nositele). Ale zas když nesepíšeme ... tak nás aspoň nikdo nemůže kritizovat, že třeba víme blbě...." I mezi těmito typy je ale nutno rozlišovat. Někteří píšou, ale je jich málo a zdaleka nestíhají zpracovat všechno, co z těch archívů vydolovali, mj. i proto, že jejich živobytí ve zcela jiném oboru jim to nedovoluje. Jiní ještě nepublikovali ani čárku, ale ve zdejší diskusi jsou vždycky v pohotovosti, aby s patřičnou dávkou jedovatosti předvedli, že někdo tady (nebo někde jinde na netu nebo na papíře) něco má blbě. Nicméně z těch, komu není zatěžko pustit něco jako "surovinu" aspoň sem, když už tu konkrétní věc nemohou/nechtějí publikovat řádně, patří skoro všichni do té první skupiny. A pak ještě - pro někoho kupodivu - existují i takoví, jejichž ambice končí tím šťouráním v archívech, protože oplývají dostatečnou dávkou skromnosti a pokory a vědí nebo aspoň tuší, že na řádné sepsání a vydání čehokoli zkrátka nemají. Těm by asi pomohlo, kdyby se našli schopní popularizátoři, kteří naopak nemají na šťourání v archívech ten správný sicflajš, ale na druhé straně jsou to zběhlí a výkonní psavci, kteří mají k tématu aspoň nějaký vztah a jsou i dostatečně poctiví na to, aby míra a styl té popularizace nebyly na úkor pravdivosti. Koneckonců leckdy to takhle často funguje: Známá osobnost se spojí s novinářem a sepíšou a vydají něco (třeba paměti té osobnosti) spolu. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 815 Registrován: 7-2017 |
Možná ještě stojí za zmínku, kde jsem k tomu odkazu přišel já: Díky těmto http://archiv.kvalitne.cz/uvod.htm už dávno neaktualizovaným internetovým stránkám profesionálního archiváře Miroslava Kunta, který na nich na články toho novohradského zapadlého vlastence kdysi upozornil. A mimochodem, k historii KFJB se dá leccos dohledat taky tady: https://www.koridory.cz/archives/category/historie/ |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 816 Registrován: 7-2017 |
Dokonce i v periodiku, nad nímž někteří ohrnují nos jako nad modrogumní propagandou, se občas najdou historické články, které stojí aspoň za zběžné přečtení: https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/-pg99/ |
-aa-
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4541 Registrován: 12-2007 |
Ano, samozřejmě, někteří píšou, to je jedině dobře. Za sebe jsem schopen odpustit dotyčnému nadšenému hledači archivních pokladů i ten ne úplně dobře čitelný článek. Pro nás co zase sem tam něco psát chceme a současně nemáme čas hledat v archivech, tak takové články samozřejmě vítáme, neboť je to dobrý pramen Byť tedy dnes už se z různých veřejných zdrojů dá vyšťourat dostatek údajů i bez archivů ... na internetu už jsou taková kvanta zdrojů, že když to dá člověk dohromady, tak je na hraně toho, aby z toho vyrobil něco, co se dá ještě publikovat a současně (snad, aspoň tomu bláhově věřím) i číst někým, kdo není úplný šotouš do dané konkrétní záležitosti. Samozřejmě že se může stát, že v některém z takových pramenů je nějaká chyba či nepřesnost, kterou se nepodaří odhalit. To si plně uvědomuji, ale ... ono to s tou pravdou někdy není tak úplně černobílé, těžko se ta pravda někdy dohledává (a v mnoha případech se ani nikdy nedohledá). Zkrátka pište, piště, pište. V šuplíku a v hlavě jsou vědomosti k prdu. kdo jiný by si to měl uvědomovat, než někdo zabývající se historií (čehokoli). Upřímně řečeno před pár lety, když jsem se jinou částí KFJB zabýval (jak úspěšně, nechť posoudí jiní), tak jsem byl docela absencí literatury ke kmenové trati této společnosti poměrně nemile překvapen.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1982 Registrován: 12-2007 |
Byť tedy dnes už se z různých veřejných zdrojů dá vyšťourat dostatek údajů i bez archivů ... na internetu už jsou taková kvanta zdrojů Tak to by som povedal, že je dosť značne optimistické tvrdenie... Alebo potom neviem na internete vyhľadávať |
-aa-
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4542 Registrován: 12-2007 |
Oproti situaci před pár lety se tam najde leccos. Už jen staniční kroniky byl značný pokrok. A postupně se objevuje různá německojazyčná literatura staršího data (Jahrbuchy, Centralblatty atd.). Z mého pohledu jednoznačně pokrok. Samozřejmě plány vlečky do Káraného tam (ještě?) nejsou
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1983 Registrován: 12-2007 |
Pokrok ale ešte neznamená, že situácia je ružová Napr. trať Praha - Lysá. Na to, že to nie je žiadna periferná dráha, tak zostaviť o nej ucelený obraz na základe internetových zdrojov je nemožné, ak to vobec možné je... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7366 Registrován: 9-2003 |
Ad.Hank and Železničář.. to je pravda,ale tuto poněkud zmatečnou větu z článku o mazutkách si autor mohl odpustit... " Je třeba říci, že příčinou byl ve všech případech mohutný proud přehřáté páry, který vniknul do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na straně posádky, kde nebyl protitlak páry."
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 5-2013 |
To je přesně článek vycucaný z toho co internet nabízí, ale autor si informace nepřefiltroval a nekonfrontoval s jinými zdroji, že dojezdila poslední kralupská 3096 se léta píše v Bekovi a jeho internetové odnoži, což je samozřejmě hovadina, viz např. zdické přetahy a zálohy v Berouně ještě v r.1972, stejně jako báchorka o generátorovém plynu, který měl roztrhat topeniště, pán asi neviděl žádnou fotku některého z havarovaných kotlů, jinak by zjistil, že vnější plášť kotle na straně posádky kromě tlakem vyražených topných dvířek zůstal neporušen, natož "roztrhán", odkud se v mašině bere přehřátá pára asi taky neví, domnívat se, že se pára dovede přehřát o obnažený strop topeniště tak, aby se mohla nazývat parou přehřátou je zcestné. Jenže kdysi vyšel takový internetový článek, myslím, že se to jmenovalo "Postrach jménem Mazutka", nebo tak nějak bulvárně, který měl tendenci se nípat v chemických pseudopochodech údajně vedoucích k těm nešťastným výbuchům, s vnucovaným závěrem že, mazutka byla vlastně tak přetopený stroj, že posádka těžko tu vodu mohla uhlídat, i kdyby měla vodoznaky v pořádku a tendr plný vody... A odtud tento blábol o generátorovém plynu pramení. A tyto dva prameny dle mého názoru autorovi bohatě postačili, aby čtenáři připomněl 55 let vzniku této řady. Jestli je v podobném duchu pojatá většina rubriky zabývající se historií...? (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 7-2017 |
-aa-: A zase jsme u toho, článek pro Novohradský zpravodaj prostě není určen pro zdejší publikum. Ani tady nebude mnoho lidí, kteří jsou schopni vyhodnotit všechny informace v článku obsažené. A proto si myslím, že právě tady je to správné místo kde upozornit na problém spojené s uvedenými fakty. Kde jinde by se tak mělo stát? Kromě oblíbeného řešení "držet hubu a krok" mě lepší místo nenapadá. Naopak publikum Novohradského zpravodaje by nejspíš znechuceně odhodilo zpravodaj s články vysoce hodnocenými zdejším publikem (odhození by bylo doprovázeno slovy "to se nedá číst!"). Ale asi je tak nějak neurazil článek v jejich zpravodaji a někteří si jej asi i přečetli. No jo, tak všechno nebylo úplně do detailů správně ... no a co, vadilo to někomu? Myslím že obyvatelům Nových Hradů je celkem putna, jestli KFJB měla uhláků 500 nebo 2000 a jestli to byla čtvrtina nebo třetina vozového parku. Chápu, že čtenářům jsou přesná data ukradená. Také nečekám, že v místním měsíčníku v článku o městském zámku nebude vše podáno jako v odborném časopise o historii. Ale číst o neexistujících přestavbách zámku nebo povídání o pozdně gotickém traktu, když je barokní, taky nechci. Měl bych pocit, že ze mě dělají pitomce. Nejde o přesná data, ale o princip. Váš poslední odstavec si dovolím okomentovat dvě osobním názory: 1. Jeden špatný článek nebo nepovažuji za lepší než žádný, protože podle mne známé "Lepší něco, než-li nic" neplatí za všech okolností. 2. Možnost vyjádřit se k jiným článkům má kdokoli, kdo je schopen své stanovisko vyjádřit slušně, srozumitelně a obhájit ho. Není podmíněno žádnou předchozí publikační činností. Názor na knihu nebo článek si mohou udělat i běžní lidé, nejen autoři jiných članků a knih. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 820 Registrován: 7-2017 |
Alf: "Ad.Hank and Železničář.. to je pravda,ale tuto poněkud zmatečnou větu z článku o mazutkách si autor mohl odpustit... " Je třeba říci, že příčinou byl ve všech případech mohutný proud přehřáté páry, který vniknul do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na straně posádky, kde nebyl protitlak páry."" Já jsem neměl na mysli žádný konkrétní článek, zrovna ten článek o mazutkách (vycházející zřejmě z jedné téměř konspirační teorie, na kterou už jsem taky kdysi narazil) jsem ani nečetl, jenom si dovolím vyslovit naději, že všechny z té stovky článků (nebo kolik jich tam mají v té historické rubrice) snad nejsou úplně k ničemu... Na jejich kritické přečtení teď nemám čas ani náladu, ale troufnu si vyslovit přesvědčení, že jestli jim dokáže kvalifikovaně oponovat někdo zevnitř ČD a zároveň s renomé osvědčeného autora, což je shodou okolností zrovna případ zde přítomného Alfa, jistě se jeho názor uvádějící věci na pravou míru dostane do té tiskoviny snáz než názor můj nebo kteréhokoli jiného mírně poučeného laika. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7369 Registrován: 9-2003 |
Necítím se být osvědčeným..stále člověk vidí mezery a poučí se od zkušenějších,což zde často činím a člověk má o čem přemýšlet..každý máme nějaký záběr který nás oslovuje a v kterém vždy něco objevíme co nás potěší,zvlášť když to osvětlí a propojí mezery v historii..Nikdo nezná vše a bývá to ošidné,jak zde často čtu..No a Železničář..chápu je spíše hlásnou troubou jak je často nazýván.Historie,stejně jako v ČD pro vás je jen doplněk k zaujmutí publika a nějakých těch (ne)poučených laiků,ale díkybohu za to.Třeba to nasměruje alespoň pár jedinců k zájmu o téma.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 1-2015 |
Zájemci o železniční literaturu mohou nahlédnout na: https://aukro.cz/uzivatel/petr3592/nabidky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 7-2017 |
https://antikvariat.skoda-abzeichen.eu/kontakt V sekci železnice a lokomotivy vlevo dole je spousta zajímavých titulů, mimo jiné např. Griebl, Steam beneath the red star atd. atd. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6060 Registrován: 1-2012 |
Zřejmě jde o pozůstalost - mnohde je poznámka: "Kniha je po silném kuřákovi, někomu by to mohlo vadit". Ty knihy zřejmě smrdí jako . Sám s tím mám nepříjemné zkušenosti: Před několika lety jsem jen asi na 3 měsíce půjčil knížku o železnicích na Mallorce jednomu šotoušovi, také silnému kuřákovi. Když mi ji vrátil, také dost smrděla. Od těch dob žádné knihy aj. šotomateriály cigaretovým závislákům nepůjčuji. Nechť si vystačí se svými cigaretami. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 1-2015 |
Nová nabídka železniční a jiné dopravní literatury je k nahlédnutí na: https://aukro.cz/uzivatel/petr3592/nabidky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 7-2017 |
Pragomodel avizuje knihu I. Mahela a spol. Osobní vozy ČSD 1918 - 1939. K mání prý bude ještě letos. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 7-2017 |
Podle e-shopu Corony je kniha Osobní vozy ČSD z Nadaturu již v prodeji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7398 Registrován: 9-2003 |
Mooc se těším..napište někdo až to budete mít v ruce :-) (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 886 Registrován: 7-2017 |
Tak Osobní vozy ČSD 1918 - 1939 už jsou doma a mám pro autory i vydavatele jen chválu. Konečně jsou na jednom místě data, která jinak člověk horko-těžko sháněl po všech čertech. Typografické a knihařské provedení je na odpovídající úrovni. A ta cena třeba ve srovnání s Helessem se mi zdá velice férová. Mohu jenom doporučit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2689 Registrován: 7-2005 |
To budou náročný Vánoce. Osobní vozy, Ganzy, pohlednicová knížka, ..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 10-2005 |
Alf: Děkuji za tip, nejsem zase tak vyhraněný šotouš a bez pochvaly zde bych si toho asi dnes nevšiml. 3. díl Ganzů bohatě v Coroně vyskladněn ke koupi."Mooc se těším..napište někdo až to budete mít v ruce :-) (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1840 Registrován: 1-2007 |
A už jste ty Ganzy někdo viděl? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 911 Registrován: 7-2017 |
Přece jen mám k Osobním vozů 1918 - 1939 jednu drobnou kritickou připomínku: Když už si autoři dali tu práci a z 95% tam přepsali Seznam osobních vozů z roku 1931, tak už mohli sepsat i vozové skupiny... (Nebo je tam aspoň nemůžu najít; doufám, že jsem je trapně nepřehlédl ) Já si ten kus papíru do knihy vložím, ale ne každý ho má po ruce. Nicméně své celkově pozitivní hodnocení publikace měnit nehodlám. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 7-2017 |
Z dnešní návštěvy šotostánku: poslední SŽ: jen podotýkám, že článek Samozvanci a vzdoroředitelství aneb naše železnice v roce 1918 napsal Zd. Hrdina, článek Jak vytáhnou 9 tisíc tun na Bezděz? Zd. Šindlauer. Literatura ze Slovenska: Trnava a železnice: vázaná A4, je to kniha fotografií, nejen železnice, ale i město a taky pracovní kolektivy Štúrovo a železnice: A5 sešité papíry (jako Tulák po drahách, ale tlustší) + vložené schéma stanice. Zakoupil jsem poslední kus. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 3-2007 |
Ty Ganzy 3.díl opravdu vyšly 14.12.? Na kosmasu je psané pořád,že to má vyjít 4.1.2019,ale Coroně se dá asi věřit víc,ne? Jsem z toho trochu crazy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2107 Registrován: 6-2004 |
Corona Ganzy v prodeji opravdu má (já je mám od čtvrtka), dnes byly i na pražské burze. |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3743 Registrován: 5-2002 |
U Kosmy jsem je taky původně chtěl objednat (měl bych to blíž a navíc se slevou), ale nakonec jsem je taky bral tenhle týden v Hybernské. Bůhví, jak by ta objednávka dopadla a nakonec by pod stromečkem byly jen Osobní kočáry.
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2085 Registrován: 10-2008 |
Neměl by prosím někdo knihu "Zrušené železniční tratě v Čechách na Moravě a ve Slezsku" od Miroslava Jelena a už by jí nepotřeboval a prodal dál?
To mi teda vysvětlete. Chcete letět na kouzelném koberci za králem bramborových lidí a prosit ho, aby vás propustil, a tvrdíte, že jste úplně zdraví?!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2017 |
Tak jsem pod stromeček konečně dostal Ganzy 3. Chtěl bych se zeptat znalých, z knihy to nevyplývá. Když na Krušnohorském expresu byly z jednotek vyřazeny jídelňáky a nahrazeny osobními vozy, jakou vozovou třídou byly označeny. Zdá se mi velmi nepravděpodobné, že by v každé jednotce byly 2 vozy 1. třídy. Došlo tedy ke změně 1. třídy na druhou ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 8-2011 |
V kamenných knihkupectvích Dobrovský bude opět sleva 30% na vše. Ideální příležitost pořídit různé drahé publikace ze Světa železnic apod. Ve čtvrtek 27.12. pro členy jejich klubu, 28.12. pro všechny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 922 Registrován: 7-2017 |
pal: "Tak jsem pod stromeček konečně dostal Ganzy 3. Chtěl bych se zeptat znalých, z knihy to nevyplývá. Když na Krušnohorském expresu byly z jednotek vyřazeny jídelňáky a nahrazeny osobními vozy, jakou vozovou třídou byly označeny. Zdá se mi velmi nepravděpodobné, že by v každé jednotce byly 2 vozy 1. třídy. Došlo tedy ke změně 1. třídy na druhou ???" V době mé základní vojenské služby (1979/80) jezdily Ganzy turnusově na vnitrostátních rychlících Praha - Liberec a zpět. Často jsem na této trase jezdil na vojenskou přepravenku, tj. povinně ve 2. třídě, a přitom na plyši. (Ta trať byla stejně loudavá jako dnes a na plyši se v prázdných oddílech dobře spalo. ) Ale jestli to bylo označeno jako 2. třída i na vozech nebo jenom v jízdním řádu, to už si fakt nepamatuju. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 9-2009 |
pal: citace z SŽ 68, str. 75 - a tak byly přibližně před rokem jídelní vozy až na malé výjimky ze souprav ganzů vyřazeny a nahrazeny vloženým vozem s oddíly druhé třídy. |