Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší » Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 16. 11. 2018

Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 16. 11. 2018

dolů

autor	příspěvek
mot	Úterý, 13. listopadu 2018 - 01:31:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 7-2017	S nějakýma ztrátama se asi počítá, ale 15 min bych neviděl. Sp počítám HC 18:28 - Hněvčeves 10 minut, Os mezi Hněvčevsí (18:29) a Ostroměří nabere těch 10 minut a v Ostroměři 12 minut čeká, tam to srovná. A Sp jede jen v 6 přes léto. Už to takhle nějak jezdilo letos.
Sato	Úterý, 13. listopadu 2018 - 08:22:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 1-2010	Dovolím si zde umístit poutač na výstavu železničních modelů v Jičíně, výstava je oproti minulým letům podstatně obsáhlejší, protože využívá i prostor galerie jičínského zámku.
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 12:08:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9571 Registrován: 8-2012	Stará Paka svým kolejovým uspořádáním vždycky připadala jako když čtyřčata dostanou pod stromeček vláčky Stanice Stará Paka měla svůj "problém" daný do vínku sudičkama, které místo původně plánovaného místa setkání tratí SNDVB a ÖNWB na Horkách (proto je tam tak obrovská budova a dnes již zbořená výtopna) nakonec přiřkly tento osud místu mezi Starou Pakou a Roškopovem, vklíněnému do stráně a zakončenému směrem na Pardubice obloukem na most přes údolí Rokytky. Proto stanice do Y se třemi zhlavími, proto "ostrovní" budova, proto "lokálka" do Lomnice kdysi přístupná po lávce přes kolejiště, protože jinam už se nevešla... Každopádně k původnímu tématu - ne, nechci návrat "dřív bylo líp", kdy se náhodně jednou za hodinu a půl až tři a něco sjelo "všechno" (přičemž od příjezdu prvního do odjezdu posledního kvůli klíčovému průmyslu uplynulo čtyřicet minut), parní lokomotivy dobraly vodu (s tím počítaly neustále opisované jízdní řády ještě na konci osmdesátých let), cestující si nakoupili pivo, limo a párky, zatímco stanicí projely v denní době po každé z tratí dva páry rychlíků v časech vyhovujících spíše oběhům než potřebám cestujících. Prostě jsem hovno romantik a nevidím to kouzlo, kdy se zamrznutím na pozicích "času dost" a "nevděčný substrát" stal dřívější symbol pokroku naopak symbolem zaostalosti... 電車オタク
Mladějov	Úterý, 13. listopadu 2018 - 12:21:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13111 Registrován: 3-2007	Mám obavu, že někteří jedinci to stejně nemaj šanci pochopit. Oni ani nechtějí.
Hubič	Úterý, 13. listopadu 2018 - 13:17:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 10-2007	Malý postřeh ke stanici Stará Paka Když jsem byl malý kluk, tak jsem si na nádraží chodíval kupovat točenou zmrzlinu a koukat na posun a na vlaky. Chlapi sem chodili na pivo do nádražky či do stánku, bylo tu živo. Byly tu až tři staniční zálohy. Někdy se na přestup čekalo déle, ale byla tu návaznost všemi směry, fungovala nádražka i pokladny a nákladní doprava. Z balkonu chaloupky jsem koukal na viadukt, po kterém bylo vše ve vozbě řady 754, 750 a 753 v klasických soupravách. V letní sezoně tudy jezdily přípřežně noční vlaky Košice - Drážďany a Margecany - Lipsko. Bylo tu spousty ručních výhybek i kolejí, kolejová váha. I když se zdá rozdělení stanice středním zhlavím jako naprostá blbost, mělo to své opodstatnění. V určitých případech se s ním dalo kouzlit. Na všech stranách byli výhybkáři a na St.IV Roškopov byl navíc i dozorce výhybek, protože zhlaví tu bylo opravdu obsáhlé. Cestujících bylo dost, vlaky byly plné, ale doprava a obsluha jízdních cest trochu zdlouhavá. A dnes ... Je stanice po rekonstrukci. Hodně kolejí a výhybek zmizelo, přibyly nástupiště a zábradlí, dálkovina pro výpravčího a zabezpečení, které někdy není ani na hlavních tratích. Jako fotiče mě tam dnes již vůbec nic netáhne. Jako cestujícímu se mi vůbec nelíbí struktura nástupišť po rekonstrukci a přístup na ně. Jako výpravčí bych jedině ocenil asi zabezpečení železniční dopravy ve stanici a dálkovinu. Tímto se obsluha jízdy vlaku skutečně zrychlila. Naopak bych blil nad rekonstrukcí a uspořádáním nástupišť a kolejiště. Staré perony byly kryté a o hodně přehlednější a rychlejší na přestup. I když přecházení kolejí bylo nebezpečnější. Také pláču, jak kolejově tvůrci rekonstrukce zatratily koleje pro nákladní dopravu včetně potřebných kolejových spojek. Také tu nákladní doprava skoro chcípla. Ale co kdyby se to jednou rozjezdilo, či by přes Paku jezdily nějaké nákladní odklony, kdyby byly dieselové lokomotivy ? Bylo by kudy je protlačit ? Tedy musím také reagovat na vaši debatu. Za mě, jako fotiče, cestujícího i výpravčího / z jiné stanice / v jedné osobě, bylo o hodně líp kdysi. I když bylo více věcí složitějších, zdlouhavějších a pomalejších. Bylo to asi více funkčnější. Pokud takto dopadnou i ostatní rekonstruované stanice, nemyslím si, že to bude vždy výhra pro cestující i obsluhující personál ... Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
Hubič	Úterý, 13. listopadu 2018 - 13:27:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1221 Registrován: 10-2007	T_._H_. Ono bohužel nejde jezdit se vším a všude rychleji, bez zbytečných prostojů na křižování. Mě by se to také líbilo, kdyby byla železnice více konkurence schopná autům, ale prostě to nejde. Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
Mladějov	Úterý, 13. listopadu 2018 - 13:28:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13113 Registrován: 3-2007	Jenže železnice má sloužit k vození lidí a nákladu, a ne pár stovkám lidí za muzeum dob minulých. Od toho jsou, kdobytobylřek, muzea a muzejní dráhy. >nemyslím si, že to bude vždy výhra pro cestující No, ti se celí třesou na zahulenou nádražku čtvrté cenové, jako v roce 1975 a na dvacet minut pobytu ráno a dvacet odpoledne při cestě z práce. Že někteří fakt všechno vidíte perspektivou sobotního šotovýletu, kdy máte času dost a hledáte nostalgii ? Že nepožadujete na silnici Š 706 RTO ?
750371	Úterý, 13. listopadu 2018 - 13:52:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12705 Registrován: 9-2007	Docela bych chtěl vidět, jak by vypadalo to křížení tratí v Horce, resp. jak by se ta trať dostala přes ty kopce? s Ropidem na věčné časy...ámen...
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 14:06:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9573 Registrován: 8-2012	Staré perony byly kryté a o hodně přehlednější a rychlejší na přestup Kecáte. Žádné "kryté peróny" ve Staré Pace dříve nebyly, tam totiž nebyly vůbec žádné peróny, nastupovalo se pěkně z úrovně kolejí. Krytá byla vždy pouze "veranda" na bocích staniční budovy, na tom se nic nezměnilo, přičemž vlaky na straně 030 stejně zastavovaly až před tehdejším StIII. (jen dlouhé rychlíky trčely až do vnějšího oblouku k mostu, protože se dál nevešly, což bylo bezpečnostní riziko při výpravě). Naopak vlaky 040 se (i kvůli 064) skládaly až někam ke skladišti, aby to ve stanici bez peronizace mělo aspoň nějaký smysl a přehlednost. Bylo to asi více funkčnější Funkčnější je to nepochybně teď, kdy se tam pravidelně a zapamatovatelně sjedou vlaky a bez velkých prostojů a potulování se substrátu mezi bufetem "žloutenkou" a zaplivanou "čtyřkou" se zase rozjedou. Že vám chybí retro v podobě "velkejch" souprav (kdo by s nima asi dnes jezdil, pokud by celý ten systém zůstal stejně "funkční" jako v roce 1991?) nemá s funkčností nic společného. Ano, dnes to je pro cestující výhra, akorát holt pro šotoušky, alkoholiky a nostalgiky holt ne. 電車オタク
Strašničák	Úterý, 13. listopadu 2018 - 14:08:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 8-2017	Pokud je mi známo, v Horce se měla trať Pardubice-Liberec křížit s tratí z Velkého Oseka do Trutnova. Ta kdyby vedla ve směru dnešní silnice č. 16, zase by tak přes kopce nevedla. Ale to křížení by tam bylo nejoptimálnější mimoúrovňové
Hajnej	Úterý, 13. listopadu 2018 - 14:14:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17900 Registrován: 5-2002	Fany: já ale ani ve SP ani ve Veselí nepočítal ve své úvaze "s taktem" A co takhle proti tomu taktu konečně přestat pičovat a naopak se s ním naučit uvažovat...? TH: sudičkama, které místo původně plánovaného místa setkání tratí SNDVB a ÖNWB na Horkách To by šla kudy? Nějak jako Nová Paka - Vidochov, (asi tunelem) Horka, pak Studenec a Martinice? Nebo na Horkách od západu a pak rovnou přes Čistou a Kalnou do Chotěvic (vejškově jsem to nezkoumal)...? parní lokomotivy dobraly vodu (s tím počítaly neustále opisované jízdní řády ještě na konci osmdesátých let) No přece ... co kdyby dostal Pegas žízeň...?
Hajnej	Úterý, 13. listopadu 2018 - 14:18:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17901 Registrován: 5-2002	Str: Ale to křížení by tam bylo nejoptimálnější mimoúrovňové Prostě takovej podkérkonošskej Doberlug-Kirchhain...
Fany	Úterý, 13. listopadu 2018 - 15:44:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9712 Registrován: 6-2004	Děkuji všem za krásné čtení... Videa na YT
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 15:51:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9574 Registrován: 8-2012	To by šla kudy? Nějak jako Nová Paka - Vidochov, (asi tunelem) Horka, pak Studenec a Martinice? Úplně původně (ještě mimo plány ÖNWB) byla plánována jen trať z Trutnova (resp. dnešního Poříčí - trať SNDVB z Jaroměře pokračovala dál na Královec a do Pruska) do Horek přes Hostinné a Vrchlabí. K tomu asi ani projekt nakonec nevznikl, ale logika a terénní poměry velí, že by to bylo zaústěné do Horek od západu, tj. v dnešní stopě až někam do Roztok u Jilemnice a pak přes Žďár na Horka. Otázka jižní větve byla podle mě asi právě tím důvodem, proč se Horka opustila ve prospěch Staré Paky. Narozdíl od SNDVB, postavené vcelku velkoryse (zejména vlivem státních podmínek), byla "nějaká" trať do Trutnova pro Rakouskou severozápadní jen bokovkou při jejím hlavním zájmu vybudování kmenové tratě pro spojení Vídně s Prahou a Drážďany (Lipskem a Berlínem). Do Trutnova už přece jen trať existovala (a SNDVB byla jedním z členů konsorcia později známého jako ÖNWB), byť oklikou (ovšem z Vídně po výstavbě tratě Deutschbrod-Pardubice nikterak významnou). Na druhé straně pak po schválení koncese pro trať Velký Osek - Trutnov (Poříčí) samozřejmě vznikal (proti)tlak různých zájemců, obcí, průmyslu, přičemž známé byly jen výchozí a koncový bod. Třeba Jičín dlouho živil naději na trasování této dráhy přes něj, na druhé straně toužily Hořice (dál údolím Bystřice na Miletín, Vidonice, uzel "na Mostkách" a do Hostinného by byla celkem logická trasa). Varianta se styčnou stanicí "na Horkách" měla vést z Ostroměře do Bělohradu tak jako dnes, následně podél Javorky přes Bělou u Pecky a Pecku se dostat tunelem k Borovnici a odsud do Horek, tj. úplně by minula Novou Paku. Dál jak už bylo zmíněno, přes Žďár do Roztok a dále v dnes známé trase. Existovala i varianta z Horek přes Čistou údolím Kalenského potoka k jeho soutoku s Labem; ale ta byla provozně komplikovaná úvratí a sklonem a k tomu by ještě víc nasrala nejen jilemnické a vrchlabské průmyslníky (kteří i tak měli, s nejbližším nádražím v Martinicích resp. Kunčicích, celkem smůlu), ale i zájemce z Hostinného. Trasa údolím Javorky na Horka a dále do Roztok byla ovšem kilometricky nejdelší, s největším stoupáním a také nejdelším tunelem (cca 500 metrů proti dnešnímu Novopackému cca 300 metrů). Čili zejména z ekonomických důvodů se styčný bod přesunul na méně "vybavené" místo u Roškopova (že se s ním původně nepočítalo svědčí i to, že původní, celkem velká budova nádraží SNDVB, která stála jak se sluší a patří cca uprostřed stanice souběžně s kolejemi, musela změnit svůj účel a nakonec zbořit - na této fotce je vidět uspořádání v přechodné fázi). (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) 電車オタク
mirek55	Úterý, 13. listopadu 2018 - 16:12:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 7-2017	Nové Paky by to šlo asi takto. Do Hostinného a Vrchlabí měla vést odbočná lokálka. To byl ale jeden z původních plánů SNDVB ještě před vznikem ÖNWB Další Trať měla vézt z Horek na Studenec - Martinice - nad Roztokami do Jilemnice (dvě varianty stopy). V Jilemnici ale po druhé straně Jilmu nad zámkem obkroužit Kozinec a klesat k Víchové a Sytové. Dál prakticky v dnešní stopě. To ale již měla být "původní" trať Knížete Harracha. Mezi tím ale dostali události jiný spád.
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 16:54:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9575 Registrován: 8-2012	Nové Paky by to šlo asi takto To je samozřejmě úplně nesmyslné trasování - jednak o Novou Paku nikomu primárně nešlo (ale o Jilemnici, Lánov, Vrchlabí, Hostinné), jednak se vám kolem Nedaříže podařilo vytvořit oblouk o poloměru asi 250 metrů (jejich čas přijde, ovšem až s "lokálkovým" zákonem, ne v roce 1868-1869), přitom částečně v 15-20 metrů hlubokém zářezu. Ale tehdejší stavitelé železnic nebyli takoví pitomci, naopak měli své kroky řádně odůvodněné a promyšlené (proto taky o napojení přišla i Jilemnice, i Vrchlabí). To nebylo jen bezduché čmárání do mapy. Do Hostinného a Vrchlabí měla vést odbočná lokálka. To byl ale jeden z původních plánů SNDVB ještě před vznikem ÖNWB ÖNWB vznikla v roce 1868, to se samozřejmě ještě o žádných "lokálkách" vůbec nemluvilo (to je téma roku 1880 a dále). V úřední "rakouštině" se taková krátká přípojka nazývala "Flügelbahn", česky řekněme křídelní trať. To, co popisujete jako "plán SNDVB", je mnou popsaná aktivita kolem trati Trutnov-Horka, která se nedostala ani do fáze posuzování a projektování. Další Trať měla vézt z Horek na Studenec - Martinice - nad Roztokami do Jilemnice Zase asi mícháte jablka s hruškama. Jediná "další trať", která alespoň zčásti opustila prostor snů a přání, byla "záchranná" trať vymyšlená vrchlabskými poté, co se SNDVB musela z vojenskostrategických důvodů "odsunout" od hranic do složitého terénu mimo tok Labe. Tato trať měla sledovat směr Horní Branná - Martinice - Studenec - Horka, ale už vzhledem ke složitosti jejího trasování nakonec Vrchlabí dalo radši peníze na stavbu silnice stejným směrem (do Studence s napojením na "rokytnickou" silnici do Horek). To ale již měla být "původní" trať Knížete Harracha Prosím vás, o tratích "knížete Harracha" (Jana Nepomuka z Harrachu) se můžeme bavit asi tak o dvacet, pětadvacet let později, než co se trasovala ÖNWB do Trutnova . (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) 電車オタク
mot	Úterý, 13. listopadu 2018 - 17:12:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 7-2017	Tak když už se probírá kudy-co-kdyby, tak třeba 030 měla vést z Bílé Třemešné přes Pecku do Nové Paky.
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 18:01:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9576 Registrován: 8-2012	tak třeba 030 měla vést z Bílé Třemešné přes Pecku do Nové Paky 030 (Pardubicko-liberecká dráha neboli Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn, čili Severoněmecká spojovací dráha) měla zhruba deset variant možného trasování, ale rozhodně to není v chápání "měla vést". Tyhle alternativy byly posuzovány někde na začátku celého procesu, přičemž původní zájem byl trochu odlišný (např. Jilemnice, Jablonec apod.), než se do toho vložil rakouský stát svým požadavkem na trasování ve vazbě na pevnost Josefov a naopak vzdálení se od pruských hranic (aby po prohrané prusko-rakouské válce v roce 1866 naopak ty spojnice do Pruska podporoval ). Takže "vést" tam rozhodně neměla, tahle varianta (už vzhledem k terénním poměrům - místo údolí Boreckého potoka a Olešky jít přes tři příčná údolí, aby nakonec stejně dorazila na soutok Olešky s Rokytkou) vypadla mezi prvními. On se totiž vývoj hnal rychle kupředu - trasování tratí kolem roku 1855 vypadalo úplně jinak, než v letech 1840+ anebo naopak 1880-1890, kdy už si stavba i provoz "osahaly" možnosti styku kola a kolejnice a mohly se pustit do odvážnějších sklonových a směrových poměrů (za cenu trvale zhoršených provozních podmínek a výkonnosti - ony "lokálky", srovnejte si např. parametry tratí z Hradce Králové do Turnova přes Jičín a Semily, přičemž terén spíš hraje ve prospěch té jičínské). 電車オタク
Petr_hradecký	Úterý, 13. listopadu 2018 - 18:28:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2297 Registrován: 4-2015	T_._H_.: " Ano, dnes to je pro cestující výhra, akorát holt pro šotoušky, alkoholiky a nostalgiky holt ne." Hm, to by mne zajímalo, co jsem tedy já... Šotoušek těžko, vlaky nefotím, tratě pro zábavu neprojíždím, prostě jen dráhu používám k cestě z bodu A do bodu B. Alkoholik taky ne, už hodně dlouhou dobu zákaz doktora, takže panáka na narozky a sklenici šáňa na Nový rok. Nostalgik možná, ale zrovna po socialistických ČSD se mi nestýská, obzvláště když jsou mi pravidelně připomínány kostitřasem se vzletným jménem RegioMouse , co do něj paragáni uměli naskakovat v zatáčce za jízdy ... Výhra pro cestující současné uspořádání stanice St. Paka ale opravdu není. Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz
Hubič	Úterý, 13. listopadu 2018 - 18:34:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1222 Registrován: 10-2007	T_._H_. No jo, kecám. Byl jen krytý přístřešek 1. a 2. nástupiště u budovy. Nejsou to kryté perony třeba jako v Třebové. Nemusím mít retro a nejsem uplakaný šotoušek, jen konstatuji můj názor. Nemusím se dohadovat, jen přikládám vlastní názor. Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
mot	Úterý, 13. listopadu 2018 - 18:37:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 7-2017	Mladějov:Jenže železnice má sloužit k vození lidí a nákladu, a ne pár stovkám lidí za muzeum dob minulých. Od toho jsou, kdobytobylřek, muzea a muzejní dráhy. A teď si představte, že v Náchodě vyměnili staré mechanické závory za nové a lidem se to nelíbí. Dokonce sepisují petici za návrat starých závor. Údajně je to unikát, protože mají dole plůtek.(ČT - Události v regionech)
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 19:46:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9577 Registrován: 8-2012	Výhra pro cestující současné uspořádání stanice St. Paka ale opravdu není 1. nenastupujete z hlíny z úrovně hlavy kolejnice (akorát u St.III bylo jednostranné TISCHER), ale z nástupiště 550 mm; 2. nachodíte se úplně stejně - jediná přestupní vazba, kde to "dřív" bylo kratší (přes koleje mimo přechod), byla 030/064; 3. žádné přístřešky nebyly odstraněny + nepoužívá se nově akorát (II.) nástupiště u dopravní kanceláře na "pardubické" straně (protože to je ve vnějším oblouku a ve zhlaví = bezpečnost), kde vlaky stejně zastavovaly jen výjimečně (dlouhé R Liberec-Pardubice); 4. existence informačního systému (místo plechových tabulek pokládaných na zem); 5. z modrejch zábradlí nadšený nejsem, ale to je problém spíše fotičů než cestujících (pro ně = bezpečnost). 電車オタク
Hubič	Úterý, 13. listopadu 2018 - 20:28:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 10-2007	T_._H_. No jo, každý má svůj názor a svoji pravdu. Je fakt, že výška 550 mm je na nástup paráda, ale reko stanice šla vyřešit o hodně lépe, po všech stránkách. Přístřešek u 2. nástupiště mohl normálně fungovat pro cestující atd.. Připadá mi, že pro bezpečnost děláme víc než maximum, cestující vodíme za ručičku a oni nejsou nakonec ani schopni nastoupit do správného vlaku, protože mají v rukou chytrý telefon, na uších sluchátka a nedokážou použít vlastní rozum. Nedokáží se ani zeptat před odjezdem vlaku a když jim to ujede, ptají se, jestli to byl ten vlak, co odjel. Lidi lezou do kolejí, nerespektují žádosti o dodržování bezpečnosti, vystupují na špatnou stranu a leckdy hodně sprostě nadávají, jaký jsou ti nádražáci kreténi a přitom nedokážou leckdy ani použít vlastní rozum a oči. Toto nikdy nebývalo ... Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
Hajnej	Úterý, 13. listopadu 2018 - 20:39:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17909 Registrován: 5-2002	TH: Díky moc...! O historii SNDVB jsem si kdysi něco přečetl, ale ÖNWB mě nějak minula... ta byla provozně komplikovaná úvratí a sklonem a k tomu by ještě víc nasrala nejen jilemnické a vrchlabské průmyslníky No, to mi na té "zkratce" taky neštymovalo... mot: Údajně je to unikát, protože mají dole plůtek. Nedávno jsem někde něco takového viděl, tuším v Dejvicích. Takže z tohoto důvodu to žádnej uhnikát néjni...
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 20:40:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9578 Registrován: 8-2012	reko stanice šla vyřešit o hodně lépe, po všech stránkách Jak? Konkrétně, ne kecy. Přístřešek u 2. nástupiště mohl normálně fungovat pro cestující atd.. Přístřešek funguje, jen u něj není nástupiště. Ani by se tam nevešlo (oblouk, zhlaví, někde taky musí stát návěstidlo a vlak před ním - ledaže by tam podle vykladačů "hodně lépe řešení" nadále žádné nebylo, protože přece s ním to přeháníme s bezpečností, že)... Lidi lezou do kolejí, nerespektují žádosti o dodržování bezpečnosti, vystupují na špatnou stranu Lidi zpožďujou vlaky ÖNWB mě nějak minula No jo, mě ÖNWB tři a něco roku vlastně živila (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) 電車オタク
Petr_hradecký	Úterý, 13. listopadu 2018 - 21:01:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2298 Registrován: 4-2015	Tak více věci se týká ale jen Paky. Když jedu odněkud, zákonitě jedu i někam.. T_._H_.: "Výhra pro cestující současné uspořádání stanice St. Paka ale opravdu není 1. nenastupujete z hlíny z úrovně hlavy kolejnice " Ale v dalších stanicích / zastavkách třeba jo, směrem k Trutnovu Martinice a Roztoky, směrem k HK DKNL je ještě vypečenější, kdy vlak zastavuje až pomalu na zhlaví a v Jaroměří vystupuju do stavby. T_._H_.: " 2. nachodíte se úplně stejně - " Diskutabilní, záleželo na kterou kolej u kterého nástupiště vlak přijel, třeba z HK k "verandě", stačilo oběhnout boudu a nezřídka stál chlumecký z druhé strany u verandy. T_._H_.: "3. žádné přístřešky nebyly odstraněny" Když něco nebylo, jaksi to odstranit nelze... T_._H_.: "4. existence informačního systému (místo plechových tabulek pokládaných na zem); " Jasně, jako by to ve spoustě stanic furt nedělali... T_._H_.: "5. z modrejch zábradlí nadšený nejsem, ale to je problém spíše fotičů než cestujících (pro ně = bezpečnost)." Jasně, spíš potřebovali utratit peníze. Bezpečnost ok, ale cestující by spíš uvítal stříšku a více než jednu lavičku pro celé nástupiště... Howgh. Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 21:15:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9580 Registrován: 8-2012	Ale v dalších stanicích / zastavkách třeba jo ... jako by to ve spoustě stanic furt nedělali Což to je argument pro "nevýhru" Staré Paky jako prase, že jinde nástupiště není... tzv. "za každou cenu", že? A v Americe zase bijou černochy. vlak přijel, třeba z HK k "verandě" Popište mi vaše řešení prostorového uspořádání perónů "u verandy" s ohledem na oblouk, zhlaví (koukněte se, kde je námezník) a potřebu umístění odjezdových návěstidel, díky. 電車オタク
Hajnej	Úterý, 13. listopadu 2018 - 22:13:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17912 Registrován: 5-2002	PH: v Jaroměří vystupuju do stavby Navěky...? TH: A v Americe zase bijou černochy. Předešels mě... Popište mi vaše řešení prostorového uspořádání perónů "u verandy" s ohledem na oblouk, zhlaví (koukněte se, kde je námezník) a potřebu umístění odjezdových návěstidel Soudnost OFF. Odjezd normově 20 m před námezník a furt se 843 s jedním mezi něj a přechod fpoho vejde. Delší souprava zastaví tam co dnes, to se přežije. Protože se veranda směrem k Horkám od koleje citelně vzdaluje, vysune se z ní po příjezdu vlaku chobot jako na letišti. Tím zároveň v té části pomine potřeba zvedat perón na TK+550, čímž se ušetří na cesťáky kryjící ten přechod. Soudnost ON.
Njorloj	Úterý, 13. listopadu 2018 - 22:19:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 5-2007	Trochu se vetřu a jestli T.H. dovolí, doplním ještě jeho skvělý popis situace. Z Ostroměře se uvažovalo o třech variantách trasování, a to buď směrem na Lužany (tady se spokojeněji tvářil Jičín ) a odsud do Nové Paky. Nebo údolím Javorky do Bělohradu a odsud jak již je popsáno pokračovat dál údolím Javorky přes Bělou a Pecku na Horka. Nebo údolím Heřmanky do Nové Paky. Vzdálenost všech variant byla prakticky stejná, ale rozhodla hlavně složitost v průchodu terénem. Varianta podél Javorky na Horka měla stoupání 15,5 ‰ a délku 28,2 km s tím, že se musely stavět vysoké náspy a kutat hluboké zářezy, šlo o variantu bez tunelu, ale kupodivu rozhodoval zde (mimo spousty jiných!) i faktor polohy nádraží na Horkách, které bylo vystaveno nepřízni zimního počasí (sníh, zamrzající výhybky, voda atd). Varianta přes Lužany byla tuším nejkratší svou délkou pod 28 km a obcházela Mlázovický chlum od severozápadu, načež se u Lužan stočila k Nové Pace, kde následovalo stoupání přes zářezy (do 15‰) ale hlavně 550 metrů dlouhý tunel skrz hřbet do Nové Paky. Třetí varianta je nám známa, od Bělohradu podél Heřmanky vystoupat k hřebeni a 320 metrů dlouhým tunelem do Nové Paky. V té době sice páni inženýři neměli kalkulačky, ale o to více na papíře počítali, co je pro ně výhodné. Když vidím jak tu někteří kreslí v mapách, tak si dovolím upozornit, že těch vlivů na trasování bylo mraky, nebyl to jen rozmar několika architektů, šlo hodně o politiku, své záměry měla šlechta a velkopodnikatelé, ale i obce, byla tu nutnost vyvlastňování atd. V té době se třeba také počítalo, kolik bude stát doprava jedné tuny uhlí ze Žacléře do centra monarchie. Tuším, že i to je jeden z důvodů, proč i jinak hospodářky rozvinuté Vrchlabí a Jilemnice nedostaly přímé spojení s Vídní. Prostě to vycházelo o kuličku laciněji v současné trase, ale ona je to tuna k tuně a na závěr to dává pořádnou sumičku. Takže proto ne Horka a proto je to Staropacké nádraží tak „hnusné“ A to můžeme ještě děkovat, že obě společnosti byly ekonomicky a politicky spřízněné a nevznikl na Pace větší paskvil. Historií stanic a zastávek se amatérsky zabývám již léta, ale pokaždé mě překvapí, co všechno mělo vliv na vznik konkrétní situace. Je třeba opustit romantické představy o dálavách pražců, kouři vlaků a nádražních restauracích, vždycky šlo a půjde jen o prachy. Po kolejích Českého ráje - www.vlakregion.cz
Petr_hradecký	Úterý, 13. listopadu 2018 - 22:27:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2299 Registrován: 4-2015	@T.H. Račte vzít na vědomí, že jsem mluvil o staré Staré Pace, před tou drahou reko. Díky. @Hajnej + T.H.: A dostalo se k vám, že někdy v americe černoši bijou hispánce, bělochy, číňany atd? @Hajnej sólo: současná situace Vysvětlivky takto stačí? A teď mne laskavě omluvte... Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz
T_._H_.	Úterý, 13. listopadu 2018 - 22:40:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9581 Registrován: 8-2012	jsem mluvil o staré Staré Pace, před tou drahou reko "Výhra pro cestující současné uspořádání stanice St. Paka ale opravdu není" (zvýrazněno T.H.) No tak určitěé... vždyť vy už ani nevíte, co vlastně plácáte. 電車オタク
David	Úterý, 13. listopadu 2018 - 22:52:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14314 Registrován: 12-2007	Uspořádání Staré Paky: - naštěstí se modernizace stanice udála v době, kdy ještě "prošly" úrovňové přechody (dnes už by tam možná byla "nutná" výstavba podchodu) - při modernizaci bylo vybudováno tolik nástupištních hran, že se zde mohou setkat i čtyři "průjezdné" spoje + k tomu vozidlo obracející od/do Lomnice nad Popelkou (+ pořád by jedna z nástupištních hran zůstala volná) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Petr_hradecký	Úterý, 13. listopadu 2018 - 23:44:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2300 Registrován: 4-2015	Ach jo Zase to vytrhávání z kontextu a míchání komentářů?? Petr_hradecký: " T_._H_.: " 2. nachodíte se úplně stejně - "Diskutabilní, záleželo na kterou kolej u kterého nástupiště vlak přijel, třeba z HK k "verandě", stačilo oběhnout boudu a nezřídka stál chlumecký z druhé strany u verandy. " podtrženo PH. Tady a jenom tady jsem mluvil o old St Pacce, což šlo poznat i z kontextu, bo od HK už vlak k verandě přijet jaksi nemůže... Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz
mot	Středa, 14. listopadu 2018 - 00:26:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 7-2017	Hajnej: tak to těm náchoďákům řekněte, že o nějakých 150 km vedle je něco podobného.
Hubič	Středa, 14. listopadu 2018 - 01:09:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 10-2007	T_._H_. Když začala rekonstrukce St. Paky, tak jsem nejen já kreslil své představy. Někdy jsem se sešel se stejným názorem jiných, někdy ne. To je ale úplně jedno. V reálu se jede na peníze, kabelové trasy, stavební normy a spoustu dalších věcí, do kterých nevidím. A když už jsme u toho, tak perony mohly být klidně vedle sebe v místech starého středního zhlaví za bývalým St.III Střed, jakkoliv dlouhé a bylo by to na přestup rychlejší a bezpečnější. Bylo by to sice od budovy dál, ale nebyly by tam přechody uprostřed nástupiště. A víte, že se také mluví o zabezpečeních takovýchto přechodů blikači jako je to na křížení silnice a železnice ? Není to také hodně chorobné ? A když už jsme u toho, tak jsem viděl x-tou variantu nového Nymburka i Lysé nad Labem. A věřte, že i zde projektant kreslí dle požadavků zadavatele a potřeby dopraváků zajišťující provoz nikoho moc nezajímá. Projektant po jedné návštěvě odcházel z dopravy v Lysé s otevřenou pusou a pocitem provinilce, protože na něm nezůstala nit suchá. Ale stejně jeho rychlý odchod byl ukončen slovy, že takhle to prostě bude. Proč má např. nově zřízená výhybna Bezděčín u Mladé Boleslavi délku kolejí cca 660 metrů, když již roky mají nákladní vlaky délku max. 700 metrů a některé se tam prostě nevejdou ? To je třeba také má reklamace. Ale také úplně k hov.. . Koukám, že asi máte hodně času se zde dohadovat o nezměnitelném. Já se toho ale už nezúčastním. Myslete si co chcete, je mi to jedno. Názor o reko St. Paky asi na věky zůstane nezměněný. Čus. Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
mirek55	Středa, 14. listopadu 2018 - 01:30:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 7-2017	pane T_._H_. Nejmenovala se čistě náhodou SNDVB Jihoseveroněmecká spojovací dráha? Nebylo před poslední rekonstrukcí, čistě náhodou ve St.Pace veranda nástupiště č.1 u kolejí tratě Jihoseveroněmecké spojovací dráhy? Nebyli čistě náhodou u této verandy 1 nástupiště dvě zvýšené nástupiště? Jedno tvořila hrana z kváddrů u staniční koleje 1 (dnes kolej druhá v jiné poloze) a vámi zmiňované jednostranné TISCHER u dříve dvuhé koleje (dnes čtvrté). Druhé nástupiště bylo na Novopacké straně s jednou nástupní hranou z kvádrů, po zrušení spojky již nevyužívané pro Os, nebo jen minimálně. Mezi dalšími kolejemi byly nástupiště štěrkové (hrobkové) cca 15 cm nad úroveň hlavy kolejnic v mnoha místech snížené na 5 cm nad úroveň hlavy kolejnice v místech přechodů. Pravdou je, že poslední léta z důvodů dlouhou dobu plánované rekonstrukce nádraží neudržované, značně sešlapané a blátivé. Původně třetí bylo pod skalou Lomnické trati (někdy též nazývané Boleslavské), dříve spojené lávkou nad kolejištěm. Ta pak byla po demontáži přemístěna do Nové Paky jako lávka pro pěší přes trať, nedávno nahrazena lávkou novou. Dříve tedy byla nejdelší přestupní vzdálenost právě mezi vlaky Pardubicko-Liberecké a Lomnické trati. Dnes naopak je to převážně hrana - hrana. Pokut se týká těch Horek, máte v tom trochu guláš. I ten oblouk by byl podstatně většího poloměru než uvádíte. SNDVB vůbec v tomto případě nešlo o Jilemnici, Vrchlabí. To byl zcela jiný původní návrh z Liberce na Jablonec, Tnvald, Jilemnici, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr, Jaroměř, Hradec, Pardubice, Chrudim, Hlinsko, Německý Brod, Jihlavu, Znojmo, Vídeň. Alternativně z Vrchlabí směr Poříčí asi ve třech alternativách. Jedním z důvodů konsorcia bylo vyhnout se tehdy Českému Turnovu, a především si propojit své firmy s ložisky uhlí, a možno exportovat co nejrychleji a nejlaciněji své zboží včetně toho uhlí. Jak správně píšete "Ministerstvo války C. K. trvalo na propojení měst s vojenskými posádkami a pevnostními městy. Pardubice, Hradec, Jaroměř, Turnov, Liberec. Nechybělo moc, a trať mohla také vést z Jaroměře do Jičína a Turnova. Těch trasovacích návrhů bylo skutečně mnohem více. Ale máte pravdu, že po rozhodnutí stávající polohy SNDVB bylo město Vrchlabí dosti naštvané a chtělo společně s dalšími obcemi a továrníky zřídit vlastní žel. trať na Horka, kde to ale skončilo jen v úvahách a typování možností. Víte kdo byl v původním konsorciu SNDVB, žádajícím o koncesi a kdo se tam nakonec z čista jasna objevil navíc? Znáte důvod? Respektive důvody? (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.)
Fany	Středa, 14. listopadu 2018 - 04:27:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9713 Registrován: 6-2004	Nemusím se dohadovat, jen přikládám vlastní názor. přesně tak, každý ať píše za sebe, nepřesvědčuje druhého, co je/bylo a není/nebylo "lepší", ať každý jen a jen konstatuje... Tak bych to viděl.. Vida, kolik zajímavého čtení na téma "Stará Paka" Videa na YT
Bram	Středa, 14. listopadu 2018 - 06:04:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9467 Registrován: 4-2003	Hubič:No jo, každý má svůj názor a svoji pravdu. Akorát z pohledu běžného člověka, který železnici využívá denně a nemá jí coby šotozáležitost, jsou pravdy pánů Hubiče, Fanyho a dalších jedinců akorát na hlavu postavené KOKOTINY!!!
T_._H_.	Středa, 14. listopadu 2018 - 09:39:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9582 Registrován: 8-2012	Bylo by to sice od budovy dál ... a proto byste byl první, kdo by kvůli tomu pičoval, jak se to dalo vyřešit o hodně lépe . víte, že se také mluví o zabezpečeních takovýchto přechodů blikači jako je to na křížení silnice a železnice ? Nikoli blikači, ale takto (jako je to na křížení přechodu pro chodce ). Čili jen místo drahého a nedostatkového zaměstnance, který ty přechody hlídá dnes, technika. Jinak tam musíte mít mimoúrovňový přechod, což si v Pace nedovedu představit (už kvůli tomu, jaký problém měli s podkladní skálou jen při stavbě nástupišť. Nebylo před poslední rekonstrukcí, čistě náhodou ve St.Pace veranda nástupiště č.1 u kolejí tratě Jihoseveroněmecké spojovací dráhy? Ne, před poslední rekonstrukcí ta "pardubická" strana právěže bylo 2. nástupiště. (Jezdil jsem přes Starou Paku 1994-2006 naprosto pravidelně, nezkoušejte to na mě...) Tady máte fotku. Nebyli čistě náhodou u této verandy 1 nástupiště dvě zvýšené nástupiště? Nebyla - to druhé (desky, o jejich "zvýšenosti" si můžete udělat přehled na té fotce) bylo až tam, kde je dnešní nástupiště 550 mm. Jak by asi byla v oblouku ve zhlaví dvě nástupiště? Druhé nástupiště bylo na Novopacké straně s jednou nástupní hranou z kvádrů Na této fotce se můžete podívat na mirek55-ovu virtuální "nástupní hranu z kvádrů" - přičemž po té koleji nejblíž k budově (č. 2a) osobní vlaky příliš nejezdily, protože byla pouze vjezdová/odjezdová od Košťálova (od/do Nové Paky na ni nešlo postavit vlakovou cestu). Pokut se týká těch Horek, máte v tom trochu guláš ...zatímco vy se svou nesmyslnou klikačkou v mapě zřejmě bramboračku. To by totiž skutečný trasér nenavrhl ani v opilosti, vždyť se tam dojeďte podívat, jak by to vypadalo v reálu. Jedním z důvodů konsorcia bylo vyhnout se tehdy Českému Turnovu Nevím teda, co je to "Český Turnov", ale Turnovu se SNDVB zrovna neměla moc důvod vyhýbat, vždyť tam měla trať Pardubice-Liberec už od roku 1859 . (A jestli si pletete Turnov a Trutnov, tak co nám tu chcete vykládat o guláši?) 電車オタク
Hajnej	Středa, 14. listopadu 2018 - 19:28:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17915 Registrován: 5-2002	PH: Hajnej sólo: současná situace Já furt nechápu, co je na tom špatně (nebo na tom snad nemělo bejt špatně nic?), že vystupuju do stavby - to je přece naopak něco úžasnýho, že se můžu těšít na pořádnej TK+550 peron. Hubič: Projektant po jedné návštěvě odcházel z dopravy v Lysé s otevřenou pusou a pocitem provinilce, protože na něm nezůstala nit suchá. Ale stejně jeho rychlý odchod byl ukončen slovy, že takhle to prostě bude. Já teda nevím, kdy přesně to mělo bejt, ale s novou Lysou jsem celkem spokojen. Otázkou taky je, jestli byl ten jeho pocit zvnějšku správně identifikován.
Petr_hradecký	Středa, 14. listopadu 2018 - 21:37:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2302 Registrován: 4-2015	@Hajnej: Položil jste otázku, jestli navěky? Já vám odpovídám, že současná situace (je stavba). Nic proti ničemu. Jen čekám kdy si tam někdo něco zlomí nebo vykloubí, protože pohodlní lidičkové přece nepočkají minutu, než ti ostatní projdou vytyčenou cestou a porůznu lezou do zapáskovaných kolejí - částí stavby. A to bylo hezky, nefoukalo ani nepadaly trakaře... Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz
Hubič	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 00:58:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1226 Registrován: 10-2007	Hajnej: Tady je ta Lysá. Stanice je určitě hodně limitovaná místem, ale hlavní tok vlaků je přeci Nymburk - Ústí, tak proč, když se současně pojede od Milovic do stanice, tak od Kosto se musí vždy odbočkou. Nynější stav se 4. kolejí je o hodně dopravně výhodnější. https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1NUQzIwMTJfb3puYW1lb mlET0NfMjYzODEzMjk2NTk1NzE5NjAzMi5wZGY/STC2012_oznameni.pdf Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
mot	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 11:33:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 7-2017	Hubič: a kolik těch vlaků "současně" pojede?
Asdf	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 17:44:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8503 Registrován: 5-2007	Hubič: A u koľko percent vlakov bude tá jazda "odbočkou" znamenať, že vôbec nejak budú musieť spomaliť, a ako moc? Jediné čo by sa dalo "zlepšiť" je, že spojka 42/45 mohla namiesto 80 byť na 100. Ale neviem, či by sa to tam vliezlo. Prípadne sa ešte dá diskutovať o tom, či by namiesto dvoch ostrovných nástupíšť nestačilo jedno. Ale je dosť možné, že nie. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)
Hajnej	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 20:40:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17923 Registrován: 5-2002	Hubič: když se současně pojede od Milovic do stanice Os od Milovic se buď obracejí (= 6. kolej, bezkolizně), nebo přednostně pojedou na 1. či 3. kolej, aby pak mohly vystřelit na Prahu kilem (asi se shodneme, že by měla být preferována varianta 50+100 před 50+60). Dokonce i v tomto případě (kdy je nějaká 4. kolej tak jako tak ukradená) jsou nově možné dvě souběžné cesty od/do Kosto, a to kilem (což dřív nebylo a navíc ve směru od Kosto jen 50). tak od Kosto se musí vždy odbočkou Od Kosto kilem, do Boule 80 (tam by se ta 100 šikla, v tom souhlas s Asdf, místo by tam být mělo). Jinak výhybky 1,2 a 3 působí dojmem, že by dokonce mohly být na 120 do odbočky - alespoň podle počtu namalovaných přestavníků.
Hroch	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 20:52:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12540 Registrován: 8-2004	Hubič: "Stanice je určitě hodně limitovaná místem, ale hlavní tok vlaků je přeci Nymburk - Ústí, tak proč, když se současně pojede od Milovic do stanice, tak od Kosto se musí vždy odbočkou. Nynější stav se 4. kolejí je o hodně dopravně výhodnější." ...a proto na 4.SK stojí obvykle obratový osobák z Ústí. Krom toho podle požadavků na výhledový grafikon bude krátce přes milovickým Os vjíždět R/Sp od Nymburka na Prahu (což je také hlavní směr) a mimo to průjezd po 50.SK není rychlostně podstatně omezující. Asdf: Druhé ostrovní nástupiště je potřeba 1) pro možné střídání hran R-Os/Os-R (a tím zkrácení intervalu jejich následných jízd); 2) jako náhrada rušených nízkých nástupišť s úrovňovým přístupem (což na DOZ už nepůjde). "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
M250.0	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 21:53:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 8-2017	Jsem jediný, komu připadá strašný nalít spoustu peněz do stanice, přes niž má doprava dál významně růst, a nevyřešit tím jedinou kolizi?
mot	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 22:56:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 7-2017	Šlo by to třeba takto: osobáky Praha - Lysá (konečná), přestup na Milovice/ Nymburk. Průjezd přes Lysou jen směr NB - ÚL. HK R přes Poříčany. A máte po kolizích.
M250.0	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 23:20:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 691 Registrován: 8-2017	To doufám nebylo myšleno vážně, ale chybí mi tam smajlík, tak se radši zeptám.
Hajnej	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 23:48:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17931 Registrován: 5-2002	M250: a nevyřešit tím jedinou kolizi S tím bych si dovolil mírně nesouhlasit. Zlepšilo se toho docela dost. A že někdo kvůli dvěma cestám od/do Milovic za hodinu (ty druhý dvě jdou bezkolizně na šestou) nestavěl žádnej "Gagarin", to bych celkem pochopit dokázal. Takže je možný, že jedinej (nebo jeden z mála) jsi...
M250.0	Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - 23:52:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 8-2017	A že někdo kvůli dvěma cestám od/do Milovic za hodinu A pět cest za hodinu (2* Os, 1* Sp, 1R, 1Ex) Nymburk - Praha bude křížit směr Boleslav - Nymburk jak?
Hubič	Pátek, 16. listopadu 2018 - 00:45:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1227 Registrován: 10-2007	Pánové, vždy myslím kolizí vlakových cest vlaku osobního versus vlaku nákladního. Vlaky nákladní ve směru Nymburk - Všetaty výrazně převyšují počet vlaků na Prahu. Ke kolizi dochází klidně 10x za směnu, někdy míň nebo o hodně víc, dle pohybu nákladní dopravy. Vždy, když milovický osobák jede z Milovic odbočkou, tak současně zajíždějící náklad od Nymburka zdaleka ne vždy stihne projet, aby to bylo bez ztráty kytičky. Je mi teď vcelku jedno jakou je to rychlostí a na kterém zhlaví to nevyjde, když nákladní vlak nestihne projet a musí zastavit. Většinou nejede pouze jeden náklad, stejné kategorie, stejně dlouhý a stejnou rychlostí. Je mi jedno, kolik bude nástupišť, kolik bude štíhlých výhybek, ale vadí mi, že přijdeme vždy takovouto rekonstrukcí o koleje, kolejové spojky a možné jízdní cesty. Směrování, vazby osobáků a přestupy ať si vymýšlí povolaní, to mi je také úplně jedno. Osobák na Ústí se vždy otáčí tam, kde nejméně překáží. Nepláču, nehádám se, vždy si poradím, ale jen konstatuji, že takovéto rekonstrukce vedou snad skoro vždy ke zeštíhlení stanice a tím i k navýšení kolizí jízdních cest. Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
mot	Pátek, 16. listopadu 2018 - 00:53:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 7-2017	M250.0: a můžete napsat, jak je to ve vašich představách. Mne krom tunelu nebo estakády nic jiného nenapadá .
Tomáš_záruba	Pátek, 16. listopadu 2018 - 01:26:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3052 Registrován: 5-2002	No já bych ještě před časem souhlasil, ale nyní to trochu začíná vypadat, že krátce po stavbě té Lysé už problém "odbočení vlevo" od Poděbrad na Prahu bude spíš v Nymburce...
mot	Pátek, 16. listopadu 2018 - 03:46:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 7-2017	Ten jeden R za hodinu to nezabije, navíc jede v lajně, může vadit tak leda proti. A jinak, huš, huš do svého chlívku ku Praze. Lysá není v Podkrkonoší.
M250.0	Pátek, 16. listopadu 2018 - 08:34:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 8-2017	Představoval bych si to nějak takto: odkaz A není to o jednom R za hodinu ani teď, a v budoucnu už vůbec ne, viz výše. TZ: krátce po stavbě té Lysé Znamená to, že stavba Lysé se odsouvá do času nedohledno minus krátce?
Tomáš_záruba	Pátek, 16. listopadu 2018 - 09:04:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3053 Registrován: 5-2002	No, vlastně by to tak šlo taky říct. Je to jen otázka definice. Každopádně se proslýchá něco jako "nekonečno = krátce po 2025". Takže i kdyby Lysá začala příští jaro a trvala 2 roky, tak je to "provizorium" o 5 let, tj. v dopravním stavitelství mžik.
Hajnej	Pátek, 16. listopadu 2018 - 12:54:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17933 Registrován: 5-2002	Hubič: Většinou nejede pouze jeden náklad, stejné kategorie, stejně dlouhý a stejnou rychlostí. Ono to až zas tak dlouho trvat nebude, než ty vlaky (ať už osobní nebo náklady) někdo naučí jezdit v potřebném čase, aby se do nějakého uzlu či hrdla pěkně poskládaly...
Adalbertinum	Pátek, 16. listopadu 2018 - 13:59:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3811 Registrován: 1-2010	A kalkuluje zde někdo s případným zpožděním či vlaky navíc? Od klony se taky někam musí vejít a pokud možno tak aby pravidelném vlaky byly dotčeny minimálně. A dá se říct že toto by měl o but zohledneno při každé větší opeavě/Přestavbě stanice Tratě 020,021,022,030,031,032 a koridorová 010 jsou má srdeční záležitost 163+Bdmtee+Bdmtee+Bdmtee UPOZORŇUJEME cestující, zastávku Hradec Králové Kukleny vlak projíždí
M250.0	Pátek, 16. listopadu 2018 - 14:33:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 8-2017	TZ: Je potřeba tyhle optimistické odhady násobit vhodnou konstantou, podle složitosti bych ji vybíral z intervalu <2;∞). A co má být tím spasením, co vyřeší poddimenzovanou Lysou? Východní VRT výjezd?

Přejít z archivu 2018 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru