Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Podorlické tratě » Archiv diskuse Podorlické tratě do 14. 04. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Podorlické tratě do 14. 04. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3559 Registrován: 9-2005 |
Více. Bartoušov je tak kolem 120, z toho SZZ zhruba třetina. To je mi známo, neboť s tím mám co dočinění . A GSM-R by pro Bartoušov stálo ještě jednou tolik, spíš více
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1875 Registrován: 12-2009 |
Mirek55: A když nám tu stále tak vehementně vnucujete to, že vlaky mají problém protože nemají kde křižovat, tak relativně nejjednodušší řešení opomínáte: Prodloužit interval (čímž značně omezíte křižování) vlaků a navýšit jejich kapacitu.... Regionova má kapacitu jen 86 lidí... Když tam dám soupravu na 160..... Furt se tady tvrdí, že spojení Broumovska s Prahou (Hradcem) je po železnici v podstatě naprosto příšerné. Přestupy a strašně dlouhé jízdní doby, tak to asi bude zase maličko jinak. Ve své zásadě naprosto zapomínáte na zájem všech 5 až 7 stran mající na tom nějaký podíl. Ať už infrastruktura (kde je tedy SŽDC) objednavatele (Kraj + Iredo), cestujících, dopravce (zde ještě minimálně dva roky ČD) a případně Ministerstvo dopravy (objednavatel dálkové dopravy). Zapřemýšlejte a můžete i na hlas (psaným projevem) nad tím komu z těchto subjektů o co jde.... Pak Vás třeba napadne i to, proč spousta věcí zkrátka nejde. Poradím Vám něco, co Vás možná překvapí, zájem všech těchto stran jde tvrdě proti sobě. (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 8-2017 |
Bartoušov je tak kolem 120, z toho SZZ zhruba třetina. No a teď se nabízí otázka, jestli by nebylo bývalo lepší za zhruba pětinu dát nějakou vytěženou reléovku do Rožďalovic a ten zbytek nacpat do odstranění propadů rychlosti, čímž by se jízdní doba Nymburk - Jičín zkrátila pod hodinu, místo dnešní 1:25 a budoucí zhruba 1:10. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 12-2007 |
M250.0: Samozřejmě, že bylo, ale to by dotyční objednatelé nesměli tvrdošíjně trvat na tom brutálně drahém nesmyslu s Bartoušovem.} |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 3-2009 |
M250.0, Jis: Jste opravdu přesvědčeni o stabilitě konceptu Nymburk 00/Rožďalovice 30/Jičín 00? S ohledem na stabilitu tratě 231, na které je trať 061 navázána? Opravdu jsou rychlíky v Nymburku přesně v X:00 z obou stran? A co po plánované modernizaci 020, která počítá se zachováním uzlu Chlumec? Jak byste řešili vazby v Křinci? Nebo byste jezdili Nymburk 30/Rožďalovice 00/Jičín 30? Jak byste v takovém případě řešili vazbu v Nymburku na Prahu? Co když by v tom „rychlém" konceptu nastalo zpoždění vlaku od Nymburka? Kam by se přeložilo křižování, když by se nestihlo dojet do Jičína? Nejbližší stanice by byla Kopidlno. Myslím, že to moc domyšlené nemáte... Bartoušov je řešení, které je realizovatelné a bude stabilní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 7-2017 |
Pinec Ale uvědomme si, že zmiňované výhybny se rušily v devadesátkách V Kuksu v devadesátých letech zcela určitě 2 dopravní koleje, ale omezená dopravní služba. V roce 1989 tam s jistotou křižovaly vlaky. Až po roce 1990 postupně začala likvidace kolejí. Nejdříve manipulační, pak i ta dopravní. Metuje ještě v roce 1996 určitě byly další koleje včetně vyhýbek. Zaznamenal jsem i osobně křižování vlaků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12154 Registrován: 8-2004 |
V130: To jsem zvědav, zda se dočkáte. Rád bych ty odpovědi též znal."Můžete prosím vyřídit Mirkovi 55, jestli by nebyl tak laskav, zamyslel se, a když ne nám všem, tak alespoň potichu sám sobě, se pokusil odpovědět na poměrně srozumitelně formulované dotazy, které jsem mu adresoval v úterý 6. března?"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 8-2017 |
Rosťav: Uzel v Nymburce funguje už nějakej ten pátek a modernizace 020 bude na svatého Dyndy. Argument o tom, že těžko odhadnout polohy v Nymburce platí pro oba případy, jakmile se hne Nymburk jinam než do půl, bude stejně celej Bartoušov na draka. Rožďalovice sice taky, ale těch peněz by zahučelo do kanálu mnohem míň a dřív nebo pozdějc to bude potřeba stejně (pokud by se neměly naopak Rožďalovice zredukovat na zastávku). Ta reléovka tam mohla dávno být, když už se dostalo i na takový stanice, jako Malešov. Záložní výhybna se samozřejmě hodí vždycky, ale jsou mnohem důležitější místa (oklikou se dostáváme třeba zpátky k tomu Kuksu). EDIT: V ceně toho Bartoušova je předpokládám i TZZ, který by se asi časem muselo udělat tak jak tak, takže uznávám, že tohle cenový srovnání není úplně fér. Mimochodem, můžete někdo znalý vypustit do světa, jak to tam bude vypadat? DOZ z Jičína? TZZ až do Kopidlna? Budou tam peróny? (Příspěvek byl editován uživatelem M250.0.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 3-2013 |
Honnzok: „zájem všech 5 až 7 stran mající na tom nějaký podíl… ..zájem všech těchto stran jde tvrdě proti sobě.“ Naprostý souhlas. Je to přesně měsíc, co jsem na tomto základě rozpoutal diskuzi revitalizace vs spojka. Mnoho stran, mnoho zájmů, tak uvidíme, jak si mezi těmito zájmy povede koncový uživatel. Na doplnění Česká Metuje. Mám za to, že tam byly štíhlé výhybky, od Police měla 2 hákové závěry (120km/h?). V úseku Teplice nad Metují-Police nad Metují se radlicí zaorávalo několik kabelů plus roura. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3560 Registrován: 9-2005 |
V ceně toho Bartoušova je předpokládám i TZZ, který by se asi časem muselo udělat tak jak tak, takže uznávám, že tohle cenový srovnání není úplně fér. Mimochodem, můžete někdo znalý vypustit do světa, jak to tam bude vypadat? DOZ z Jičína? TZZ až do Kopidlna? Budou tam peróny? Tak naposledný, žádný DOZ páč není GSM-R, žádný TZZ páč výpravčí, ale kabelizace bude nachystána. Nástupiště jedno o délce 60 m a dvě koleje o délce á cca 120 m taky žádný zázrak, ale na křižování dvou osmsetdesítek dobrý
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5016 Registrován: 11-2007 |
Videosen: Štíhlé výhybky v České Metuji? Kde byste je tam vzal? Vždyť na polickém záhlaví byla kvůli oblouku traťová rychlost 50 km/h. A jak byste ty štíhlé výhybky vysignalizoval mechanickými návěstidly? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 3-2009 |
M250.0: Uzel v Nymburku funguje asi tak, že první vlak, na který je třeba od Jičína vázat, z uzlu odjíždí již X:55 (R směr HK), poslední, od kterého je třeba vázat, přijíždí v X:00 (R od HK). Pokud počítám čas na přestup 4 minuty, tak můžu odjet nejdříve X:04 a přijet nejpozději X:51 - tj. mám k dispozici nějakých 47 minut, tzn. můžu se dojet křižovat do místa vzdáleného tak max. 22 minut, má-li to opravdu fungovat. Tak blízko ale Rožďalovice nejsou! Jízdní doba dnešních Sp vlaků Nymburk - Rožďalovice je cca 24 minut... Navíc tyto „jediné možné časy" občas v úseku Nymburk - Veleliby vyžerou Os vlaky na trati 071. Takže by mě opravdu zajímalo, jestli by se to vůbec dalo nakreslit. Že by to nebylo ani trochu stabilní, tak to je asi jasné každému. Právě že polohy v Nymburku se odhadnout dají... Na stávající polohy je lepší koncept Křinec/Bartoušov (protože Nymburk není přesně v 00), na výhledový koncept (po reko 020) je taky lepší Křinec/Bartoušov, protože od Chlumce to do Nymburka bude o něco méně než půl hodiny - tj. odjezd na Prahu bude již před celou (tj. Nymburk taky nebude úplně přesně v celou)... (Pozn. případné „přetočení o půl hodiny" na věci nic nemění, tak či tak platí, že vlak jede z uzlu Chlumec a za cca 23-25 minut* poté odjíždí z Nymburka směr Praha, tj. abych ten přípoj na Prahu stihl z 061, musím se křižovat v místě vzdáleném cca 18-20 minut od Nymburka, což je akorát Křinec) * nevím zcela přesně, nemám SP k dispozici, odhaduju z toho, jaké mají být traťové rychlosti Dále jste mi neodpověděl na otázku, jak byste řešil (dejme tomu 10-15 minut) zpožděný vlak od Nymburka, když by nestihl dojet do Jičína? Buď by dojel do Jičína a tím by byl GVD rozhozen: vlak zpátky by nestihl v Nymburku přípoj na Prahu, rezervy nikde... A nebo byste ho nechat vyhnít v Kopidlně, čímž by navýšil zpoždění na cca 40 minut. Fakt „super"... => pro zajištění aspoň nějaké stability konceptu „křižování Rožďalovice" (i kdyby byl reálný) je stejně potřeba nějakou výhybnu mezi Jičínem a Kopidlnem mít... Pokud si stále myslíte, že koncept Nymburk - Rožďalovice - Jičín je realizovatelný a vhodný, tak mi to rozepište minutově včetně souvislostí (přípoje Křinec, konfliktní úsek Nymburk - Veleliby). Myslím, že už jsem Vám uvedl dost argumentů, proč by to v praxi nemohlo fungovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 7-2017 |
V130 Úterý, 06. března 2018 - 10:59:17 I s klíčovým průmyslem se nechá zabránit, aby se zpoždění jednoho vlaku nepřenášelo po zbytek dne na další a dále se naopak neprohlubovalo. Konkrétně v Kuksu (tam to také znám velmi dobře) docházelo i ke křižování s rychlíky a zajímavé je, že více vozové rychlíky tažené šlechtičnami jezdili mezi Pardubicemi a Libercem s jedním zastavením navíc za kratší čas než do nedávna ty dnešní R. Nikde netvrdím, že se tam má zachovat klíčový průmysl do roku 2058. Pokud jste znal projekt revitalizace, tak tam bylo obnovení výhybny i s financováním. Po stránce zabezpečení je to prakticky v dálkovině připravené. Bohužel se finanční částka použila trochu jinde na "vícepráce". Na D3 (s poměrně dlouhým kolejištěm) se nechají dva vlaky vykřižovat do 4 minut a ještě s ohlašovací povinností. Jinak i v tom Kuksu se to nechalo zvládnout do 3 minut (vyhýbkář + výpravčí) k přesunu používali i kolo. Před očekávaným příjezdem vlaků v (době když tam byl již pouze jeden vyhýbkář) postavil příjezdové cesty. Výpravčí zpravidla pouštěl jako první vlak od Jaroměře. po jeho příjezdu přestavil vyhýbkář vlakovou cestu vyzvedl klíč u výpravčího a přemístil se k dvorskému zhlaví. Po průjezdu vlaku od Dvora postavil vlakovou cestu na odjezd směr Dvůr. Pak vše opět do základu. Obdobným způsobem se to do nedávna dělalo i v Třemešné s tím rozdílem, že tam bylo ústřední závorování. Na závěr mi ještě dovolte otázku. Můžete nám zde prosím osvětlit zdroj svého tvrzení z příspěvku č.320 z 20.3.2018, ve kterém hlásáte: "Dopadne to jak al Mostek a Horka, kde se bude v nejbližší době obnovovat třetí kolej a jak je to nedávno co se zrušila."? Kdo se chystá obnovovat třetí kolej na Horkách a 2. kolej na Mostkách? Odkud to máte? Kam na to chodíte? O obnovení 2 koleje na Mostku nic nevím a pokud vím o tom nikde nepíší. Pouze mohu potvrdit, že tam po revitalizaci již v moha přípdech byla dost postradatelná nejen pro pravidelný náklad, ale i pro mimořádnosti a případně zavedené další vlaky (pracovní, či jiných dopravců). O obnovení třetí koleje na Horkách vím. Zdroj samozřejmě nebudu zveřejňovat. Bohužel ač by byla potřebná již nyní, musí se vyčkat hájení předchozího projektu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8723 Registrován: 4-2003 |
Pepa I:Nástupiště jedno o délce 60 m a dvě koleje o délce á cca 120 m taky žádný zázrak, ale na křižování dvou osmsetdesítek dobrý Tohle je ale na pár facek - ušetří se pár set metrů kabelu a nějakých 200 metrů kolejových polí, nějaký ten štěrk a částečně i zemní práce. To vše v místech, kde těleso pro delší kolej JE . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 8-2017 |
Evidentně vycházíme z jiných předpokladů, takže docházíme k jiným závěrům. Současný stav: Jediné, na co je opravdu potřeba vázat, zato však v zájmu použitelnosti rychle, je směr Praha, kde je příjezd rychlíku X:53, odjezd X:01, tj. symetrie v X:57. Nemá smysl zastavovat v každé , stačilo by v Oskořínku, Křinci, Rožďalovicách a Kopidlně, nicméně s níže popsaným lze stíhat zastavování v rozsahu ranního 1938 bez Ledeček, tedy v Oskořínku, Křinci, Rožďalovicách, Kopidlně, Pševsi, Jičíněvsi a Nemyčevsi. Osobáky na 071 vytyčují mezi Veleliby a Nymburkem okno mezi S:51 a L:04, jízdní doba v jednom směru je 4 minuty. Jízdní doba Nymburk - Rožďalovice je 25 minut, interval křižování v Rož. uvažme 2 minuty, čili Nymburk - Rožďalovice - Nymburk za 52 minut. Potom je z Nymburka možné odjet S:59 (limitováno osobákem na Boleslav) a přijet v L:51, čímž se stihne i přestup na Hradec (odjíždí X:55). Potom odjezd nejpozději v S:02 (příjezd rychlíku od Hradce X:00, přestup hrana - hrana), aby se protijedoucí osobák vrátil v S:56, tedy až po příjezdu osobáku od Boleslavi. Pokud nestačí 3 minuty na obrat regíny, je možné je protrasovat do ramene Jičín - Nymburk - MBM (lichá v Nymburce). Tím, jak je Nymburk v lichou rozvolněn, je pak Jičín v sudou velmi utažen (nicméně s jízdní dobou 54 minut vychází interval křižování v Jičíně 1 minuta), místo ostrého obratu je tedy třeba použít regínu od Hradce, která kolem sudé v Jičíně stojí. S takovýmito polohami navíc vycházejí přípoje od osobáku od Kolína každou hodinu (příjezd X:56, přestup hrana - hrana) i do Kolína (odjezd X:01). Volně pak vycházejí i vazby od rychlíků od MB. Směr Hradec rychlíkem považuji za marginální, neb z Jičína vede do Hradce přímá trať a z Křince se dá jet přes Městec (stejně rychle), proto jednou za dvě hodiny stačí. Pokud uvážíme v sedle dvouhodinu, pak je to akorát o tom, jestli to odjezdit jednou soupravou bez přípoje na Hradec nebo dvěma (neostrý obrat v Jičíně) a s přípojem, nebo ostatně jednou s přípojema, ale s projetím více zastávek. Cílový stav: Hradec bude řešen dvouvrstvě (to zcela jistě), otázkou je, jestli ty expresy zastaví v Nymburce. To bude nejspíš dost záležet na časových polohách, čili jestli tam budou mít na co vázat (kvůli samotnému Nymburku se stavět samozřejmě nebude). Pokud jo, vychází Hradec - Nymburk na něco lehce přes půl hodiny, tedy při ostrém Hradci bude Nymburk podobně jako dnes (možná o půl hodiny jinak). Co se týče rychlíků, ty budou určený půlhodinovým prokladem s expresy a klidně to může vycházet tak, jak píšete, tedy posunutí Nymburka na druhou stranu než dnes (a jako vedlejší produkt zachování Chlumce). Těžko ale odhadnout o kolik. Možná by vyšla vazba na 061 jak píšete, možná ne a muselo by se jít do křižování Veleliby - Kopidlno. Rovněž nelze vyloučit, že bude snaha mít skupinu v Hradci od obou vrstev najednou co nejostřeji, nebo naopak o půl hodiny vůči sobě a tím pádem budou rychlíky od sebe u Prahy jenom 15 minut (na 231 to lze, neb osobák jede za Lysou jenom jednou za hodinu). Zkrátka je zde příliš mnoho neznámých na to, aby se dalo říct, kde bude potřeba křižovat na 061. Pepa_l: Dík za informace. Tak to je teda hustý. Jedno nástupiště ve stanici s pravidelným křižováním je taky na přání objednatele? To se bude stavět jenom v jednom směru? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3561 Registrován: 9-2005 |
To nástupiště bude až za krajní výhybkou výhybny, tedy na záhlaví směrem na Kopidlno na proti nově rekonstruované stávající výpravní budově a vedle ní vzniknuvšího nového technologického objektu. Je to opravdu lowcost varianta a nebudu tvrdit že se mi to řešení líbí, když se mi nelíbí, zvlášť když náklady, za něž vybudujete dopravní koleje 120 m nebo 400 m už nejsou v kontextu sumy vynaložené na celkovou stavbu tak rozdílné. Byla ve hře i další kolej pro Cargo, kvůli obsluze Starého Místa, když jim teďka ruší Jičín, ale to je bohužel pasé.
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 3-2009 |
místo ostrého obratu je tedy třeba použít regínu od Hradce, která kolem sudé v Jičíně stojí Například mezi 13:30 a 16:30 v Jičíně žádné Regína z 041 nestojí... Z čeho čerpáte informace pro svá tvrzení? A co stabilita? Křižování za 1 minutu v Jičíně fakt není zrovna stabilní, nehledě na to, že nemáte kam přeložit křižování v případě zpoždění, protože nemáte Bartoušov (ale to už jsem Vám psal, stále se k tomu nevyjadřujete). V případě upuštění od obsluhy některých zastávek by asi bylo nutné je obsloužit autobusem - tyto náklady do svých kalkulací uvažujete? Já jsem rád, že se tou „Vaší" cestou nejde, protože by to opravdu, ale opravdu nefungovalo. Velmi těsné přípoje, velmi ostrá křižování... Navíc rychlíky o pár minutek jinak (což se děje, podívejte se na předchozí GVD na 231) a jste v háji. Stabilita žádná. Podle Vás do budoucna není jasno. Já si to sice úplně nemyslím, ale dejme tomu: Tím spíš by ale Bartoušov potřeba byl, protože pokud mám trať, o které „nemám jasno", tak asi není úplně dobře mít tam tak dlouhý úsek bez výhybny, když nevím, jestli mi tam náhodou nevyjde křižování |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 3-2013 |
Rudolf_33: „Štíhlé výhybky v České Metuji? Kde byste je tam vzal? Vždyť na polickém záhlaví byla kvůli oblouku traťová rychlost 50 km/h. A jak byste ty štíhlé výhybky vysignalizoval mechanickými návěstidly?“ Pouze jsem popsal situaci. Sežeňte si kteréhokoli zabezpečováka, nebo traťováka, který před nějakými patnácti, dvaceti roky na trati pracoval. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12156 Registrován: 8-2004 |
mirek55: Opět "fake news" nepřekvapí... "Pokud jste znal projekt revitalizace, tak tam bylo obnovení výhybny i s financováním." Rosťav: Souhlas. Připomněl bych slova jiných zde diskutujících, že jízdní řád nemá být Guinessovou knihou rekordů.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13783 Registrován: 12-2007 |
A co stabilita? Křižování za 1 minutu v Jičíně fakt není zrovna stabilní, nehledě na to, že nemáte kam přeložit křižování v případě zpoždění, protože nemáte Bartoušov Nutno dodat, že pro takový případ by byla lepší existence malé žst. spíše v Jičíněvsi či Nemyčevsi než v Bartoušově. Z možných konceptů zmíněných předřečníky dodám třetí možnou, tzv. dvouvrstvou variantu, kdy jeden vlak za hodinu jede zrychleně a stíhá po Nymburku v (např. liché*) celé dojet do Jičína na (např. sudou*) celou; zatímco couravější vlak je do Nymburka v (např. sudou*) celou zapojen volněji; v Křinci se křižuje se zrychleným vlakem; v Kopidlně pak s protijedoucím Os vlakem; do Jičína přijíždí před (např. lichou*) půl. * Anebo přesně naopak - sudá namísto liché; lichá namísto sudé. Pozn. tímto příspěvkem nevyjadřuji názor, že tato varianta je lepší/horší než předchozí dvě zmíněné; pouze konstatuji její existenci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 691 Registrován: 3-2009 |
David: Nutno dodat, že pro takový případ by byla lepší existence malé žst. spíše v Jičíněvsi či Nemyčevsi než v Bartoušově. Tak to je samozřejmě pravda, ale podstata sdělení byla, že s „žádnou žst" mezi Kopidlnem a Jičínem bych takový koncept opravdu realizovat nechtěl. Uvedená 2vrstvá varianta také existuje (a myslím, že by v praxi mohla fungovat), nicméně myslím, že není nějak výrazně lepší než „Bartoušov", protože pokud to vezmeme např. na spojení Jičín - Praha, tak jednu hodinu jsme ho oproti var. Bartoušov o cca 15 minut zrychlili, ale tu druhou hodinu zase o cca 10 minut zpomalili. I tak ale u ní platí, že by jednou za dvě hodiny bylo to křižování v Jičíně poměrně ostré a pro stabilitu by se nějaká ta možnost křižování mezi Kopidlnem a Jičínem tak jako tak hodila. Otázkou by bylo, jaký koncept (kterou dvouhodinu) vybrat v sedle - pravděpodobně by šlo o tu pomalejší, takže v sedle by si oproti dnešku nikdo moc nepolepšil (sice by křižování v Kopidlně bylo ostřejší, ale o to volnější by byly vazby v Nymburku, takže spojení Jičín - Praha stejně pomalé jako dnes)... Samozřejmě argument na to může být přidat vlaky, aby rychlá i pomalá 2h fungovala celodenně. Ale to myslím není na pořadu dne, resp. viděl bych jiná prioritnější místa na přidávání vlaků... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12161 Registrován: 8-2004 |
Rosťav: Zejména se obávám, že momentální nálada na IDSK přidávat zrychlené spoje je na bodu mrazu.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 8-2017 |
Pro začátek připomenu, že alternativnou, s níž jsem vstupoval do diskuze, bylo místo nalití 120 MKč do Bartoušova nalití pouze 24 MKč (podle odhadu diskutéra Asdf z nedávné diskuze okolo Choltic, který nikdo nerozporoval) do Rožďalovic, přičemž zbylých 96 MKč by šlo do odstranění propadů rychlosti, případně zvýšení traťové rychlosti. Jízdní doby v předchozím příspěvku jsem počítal podle současného stavu, jednak proto, že jízdní doby po případné revitalizaci lze dost těžko odhadnout a jednak proto, abych ukázal, že i s pouhou reléovkou v Rožďalovicích se dají dělat zajímavé věci. Pokud by došlo k oné hypotetické revitalizaci, pak by zřejmě nedocházelo ani k situaci typu ostré křižování v Jičíně, ani k nutnosti průjezdu tolika zastávek. Pokud jde o projeté zastávky, tak: - Staré Místo má železniční zastávku úplně mimo, zato spoustu busů - u zastávky (budoucí stanice) Bartoušov jsou asi 4 baráky, to nemá smysl řešit - Bartoušov zastávka je jedno z míst, kde by bylo vhodné zastavit po uspoření minutek díky revitalizaci. Vzhledem k jízdní době navrženého spěšňáku mezi Rožďalovicemi a Jičínem 28 minut zde prostor pro ještě jedno zastavení je i za současného stavu trati (srov. jízdní dobu osobáku Křinec - Bartoušov 28,5 minuty a to v tom není započtena jízda mezi místem zastavení a zhlavím "výhybny") - Mlýnec kdyby neležel na trati, tak je obsluhován třemi páry v kladiva, nejspíš závlekem linky 630083 za pár drobných. Po revitalizaci by se zastavování stíhalo. Variantně je možné jednu z výše uvedených zastávek vyměnit za Jičíněves, která je dostatečně obsluhována výše uvedenou autobusovou linkou. - Viničnou Lhotu se 30 adresami opět netřeba moc řešit, stačí prodloužit linku H27 opět za pár drobných. Pokud bychom se navíc vykašlali na přípoje na Hradec jednou za dvě hodiny (což bych vlastně považoval za docela vhodné a nadále pro tuto diskuzi mnou preferované řešení), tak je prostor jak pro zastavení zde, tak dostatek vaty pro drobná zpoždění R od Prahy. - Jíkev - to je snad jasný - Veleliby mají vlaky od Boleslavi. Například mezi 13:30 a 16:30 v Jičíně žádné Regína z 041 nestojí... Z čeho čerpáte informace pro svá tvrzení? Tak jsem se blbě kouknul, pardon. Tak holt by se buď kolem třetí musely projet některé zastávky (těžko říct kolik bez znalosti parametrů revitalizace, navíc tohle je zrovna čas, kdy jede vždy jeden z těch třech párů v kladiva, takže by to zas tolik nevadilo), nebo by byla potřeba souprava navíc (= stejný počet souprav jako při variantě Křinec - Bartoušov). nehledě na to, že nemáte kam přeložit křižování v případě zpoždění, protože nemáte Bartoušov (ale to už jsem Vám psal, stále se k tomu nevyjadřujete). Psal jsem už v příspěvku 410: Záložní výhybna se samozřejmě hodí vždycky, ale jsou mnohem důležitější místa (oklikou se dostáváme třeba zpátky k tomu Kuksu). Ještě bych to ale trochu rozvedl. Stabilita totiž není všechno, důležitý je celkový průměrný čas strávený na cestě. Pokud budou vlaky jezdit krokem, pak nejspíš nebude docházet vůbec k žádným zpožděním a z hlediska stability bude takový systém perfektní, ovšem nikdo tím nebude z pochopitelných důvodů jezdit. Pokud se v Nymburce bude čekat například maximálně 5 minut (což se pak vsákne), znamená to samozřejmě, že čas od času se rychlíku ujede. Díval bych se na to ovšem tak, že pro cestujícího je lepší ušetřit každý den čtvrthodinu a jednou za řekněme čtrnáct dní se smířit s ujetým přípojem a hodinovým čekáním na další spoj, než každý den trávit na cestě o 15 minut déle (se započtením obou směrů dokonce o 30, přitom ujetí přípoje směrem do Prahy je v takovém systému krajně nepravděpodobné). Revitalizace trati by navíc zkrátila jízdní doby i nepřestupujícím cestujícím, narozdíl od Bartoušova, který jim nic nepřinese. Při mnou navrženém konceptu je možné dostat část cestujících Jičín - Praha do vlaků, protože jízdní doba by se dostala na úroveň srovnatelnou s autobusem. Takových cestujících není málo a mohli by obsazenost vlaků dosti vylepšit. Při křižování Křinec - Baroušov bude trať dál živořit zajišťováním pouze místních vztahů. Co se týše výhledu do budoucna, tak vůči drobným posunům je tento systém imunní. Časové polohy rychlíků jsou limitované uzlem v Chlumci, čili posun potkávání rychlíků před Nymburk směrem k Lysé je do provedení významné části modernizace nepravděpodobný, posun opačným směrem (jakožto vata na stavební práce) nevadí. Ve vzdálenějším výhledu je velký počet neznámých a výhybna se sice možná hodí, ale třeba se taky zjistí, že by byla potřeba spíš jinde, tak je lepší počkat až se to bude vědět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 3-2009 |
Pokud budou vlaky jezdit krokem, pak nejspíš nebude docházet vůbec k žádným zpožděním a z hlediska stability bude takový systém perfektní, ovšem nikdo tím nebude z pochopitelných důvodů jezdit. Nic takového ale snad nikdo nenavrhuje. Ohledně jednotlivých zastávek - jen pár příkladů - Staré Místo samozřejmě kupu busů má, ale dokážete jim vysvětlit, že jim tam budou vlaky projíždět a oni se nedostanou směr Nymburk/Praha? Samozřejmě že to nebudou davy, ale pravděpodobně by se to muselo „nějak" řešit... „Jen tak vzít" si to asi nenechají. „Kdyby sídla neležela na trati, tak takovou obsluhu nemají" - jenže na trati leží - asi těžko jim řeknete „ostatní malé obce jsou na tom taky blbě, tak vám to taky sebereme". Ono by to totiž snadno mohlo dopadnout ve stylu „Bartoušov nepostavíme, protože máme vymyšlený koncept Rožďalovice s projetím zastávek, ten jsme ale neprosadili, takže zůstane současný stav"... což by bylo myslím úplně nejhorší řešení. Pokud se v Nymburce bude čekat například maximálně 5 minut (což se pak vsákne), znamená to samozřejmě, že čas od času se rychlíku ujede. Díval bych se na to ovšem tak, že pro cestujícího je lepší ušetřit každý den čtvrthodinu a jednou za řekněme čtrnáct dní se smířit s ujetým přípojem a hodinovým čekáním na další spoj, než každý den trávit na cestě o 15 minut déle (se započtením obou směrů dokonce o 30, přitom ujetí přípoje směrem do Prahy je v takovém systému krajně nepravděpodobné). Myslím, že se na to díváte docela akademicky, možná až moc. Teoreticky máte pravdu, ale - dojížděl jste někdy denně (nebo alespoň několikrát týdně) s přestupem za předpokladu, že oba systémy jedou jednou za hodinu? Já ano. „Občasné" příjezdy domů o hodinu později mě dost štvaly... opravdu bych jel raději o něco déle... Samozřejmě nikdy to nebude na 100% spolehlivé, to je mi jasné a o to mi ani nejde, ale jednoduše řečeno jsem přesvědčen o tom, že spolehlivost konceptu „křižování Rožďalovice" by byla až příliš nízká. Jednou za čtrnáct dní ujet je dost často, ale obávám se, že by to bylo častěji. Revitalizace trati by navíc zkrátila jízdní doby i nepřestupujícím cestujícím, narozdíl od Bartoušova, který jim nic nepřinese. Opravdu? Já mám za to, že Bartoušov přinese úsporu cca 10 minut všem cestujícím, kteří tranzitují přes Kopidlno - ať to jsou přestupující z Prahy, nebo nepřestupující například Nymburka či Rožďalovic do Jičína... Celkově máte na věc jiný názor, což samozřejmě respektuji. Smyslem mých příspěvků bylo přinést (i pro ostatní diskutující) do diskuze argumenty i z opačné strany, aby se každý mohl realisticky zamyslet a zhodnotit. Asi nemá cenu v diskuzi dále pokračovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 8-2017 |
Nic takového ale snad nikdo nenavrhuje. Je to naprosto otevřené ad absurdum, kterým jsem chtěl ukázat, že stabilita nemůže být hlavním kritériem. Vše je o nějakém nastavení hranic; metodiku, jak bych ty hranice nastavoval, jsem popsal v předchozím příspěvku. Opravdu? Já mám za to, že Bartoušov přinese úsporu cca 10 minut všem cestujícím, kteří tranzitují přes Kopidlno - ať to jsou přestupující z Prahy, nebo nepřestupující například Nymburka či Rožďalovic do Jičína... Nepřinese nic oproti konceptu Rožďaolovice. V kontextu diskuze mi to přišlo dost zřejmé. Staré Místo samozřejmě kupu busů má, ale dokážete jim vysvětlit, že jim tam budou vlaky projíždět a oni se nedostanou směr Nymburk/Praha? Nebylo by to první místo, kde k něčemu takovému došlo. „Kdyby sídla neležela na trati, tak takovou obsluhu nemají" - jenže na trati leží - asi těžko jim řeknete „ostatní malé obce jsou na tom taky blbě, tak vám to taky sebereme". A Jičínu můžete říct: "Nemůžete mít rychlé spojení do Prahy, protože přes vás nevede žádný tranzitní směr, ktežto Mnichovo Hradiště ho mít může, protože leží na rychlíkové trati"? Přičemž těch dotčených obyvatel Jičína je mnohem víc než těch ve Starém Místě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 3-2009 |
Možná ještě závěrem: Nemyslím si, že koncept Bartoušov je ideál, i když to tak možná vyznělo. Pro spojení Jičína a Prahy to samozřejmě žádný zázrak nebude. Tj. nevnímám to jako cílový stav, ale jako slušný střednědobý výhled. Chápu ho jako dosažitelné řešení, které přináší zlepšení při zachování velmi dobré stability, navíc zajistí zřízení výhybny v úseku, kde je to podle mě potřeba i pro případné jiné koncepty (z důvodu zachování jejich alespoň nějaké zotavitelnosti grafikonu) a jsou s ním spojená velmi malá rizika (např. z hlediska projednatelnosti apod.) Z dlouhodobého pohledu by to pak mělo být o nějakém ještě komplexnějším pohledu dopravy v celém širším regionu, který by měl řešit např. i trasu HK - Jičín apod. Ale to už jsme zase někde jinde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12165 Registrován: 8-2004 |
M250.0: Nevím, co se řešilo s Cholticemi (sorry, opravdu neprocházím pravidelně všechny diskuze), ani nevím, co si představujete realizovat v Rožďalovicích, ale za těch 24 MKč to opravdu žádné terno nebude. Skoro bych si nebyl jist, zda za to lze pořídit něco alespoň trochu použitelného... "místo nalití 120 MKč do Bartoušova nalití pouze 24 MKč (podle odhadu diskutéra Asdf z nedávné diskuze okolo Choltic, který nikdo nerozporoval) do Rožďalovic, přičemž zbylých 96 MKč by šlo do odstranění propadů rychlosti, případně zvýšení traťové rychlosti" Každopádně za "zbytkových" 96 MKč to odhaduji na stěží tak 4 km svršku bez ničeho. S ohledem na to, kolik křížovaných přejezdů na té trati je, bych se spíš obával, že to skončí pozbytím uplatnění přechodného ustanovení vyhlášky 177 a tedy "60". A krom toho na trati není traťové zab. zař., což vidím jako další překážku zvýšení rychlosti nad 70 km/h. Rosťav: Naprostý souhlas."Jednou za čtrnáct dní ujet je dost často"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 8-2017 |
Hroch: Řešilo se to tady Přitom je mimochodem zajímavé, že sehnat výpravčího do Choltic nelze, ale do Bartoušova se najde. Taky by bylo dobré zmínit, že tím pádem těch 120 MKč není konečná suma, neboť průběžně bude potřeba platit toho výpravčího. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 7-2017 |
"mirek55: Pokud jste znal projekt revitalizace, tak tam bylo obnovení výhybny i s financováním. Po stránce zabezpečení je to prakticky v dálkovině připravené. Bohužel se finanční částka použila trochu jinde na "vícepráce". "Hroch: Opět "fake news" nepřekvapí...} Ale tam žádná, opakuji ŽÁDNÁ finanční ČÁSTKA na obnovení žst.* NEBYLA, a to NIKDY. Z toho vyplývá, že jinde být použita opravdu nemohla. Studie proveditelnosti obsahuje zřízení žst. Kuks ve variantách V2b a V3. Ve variantách V1, V1c a V2a je obsažena rekonstrukce zast. Kuks. Dle platné metodiky hodnocení byla k realizaci doporučena a centrální komisí při Ministerstvu dopravy vybrána a schválena varianta V1c, tedy varianta s rekonstrukcí zast. Kuks. *nesprávně uvedeno výhybny, neboť "výhybna je dopravna s kolejovým rozvětvením umožňujícím křižování a předjíždění vlaků", tj. ve výhybně nemohou nastupovat/vystupovat cestující V dalším stupni (v přípravné dokumentaci - PD) tudíž byla projektována, v následné soutěži vysoutěžena a ve výluce provedena rekonstrukce zast. Kuks, jakožto součást stavby DOZ (nikoliv Revitalizace, nic s tímto označením mezi Jaroměří a Pakou nebylo a není ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 7-2017 |
"mirek55: Jinak i v tom Kuksu se to nechalo zvládnout do 3 minut (vyhýbkář + výpravčí) k přesunu používali i kolo. Pár křižování jsem tam protrpěl a na kole nikdo nejezdil. Taky mě to s tím urychlením pomocí přesunu od dopravy k výhybce na kole napadlo a ptal jsem se, proč ho nepoužívají. Tenkrát mi bylo odpovězeno, že jinak než pěšky nelze, protože ve staničním řádu není jízda dopravních zaměstnanců na kole zapracována. Tedy buď jste byl v jiném Kuksu, nebo možnost "kolo" byla v určitém období staničním řádem povolena, a nebo prostě jen dopravní zaměstnanec porušil jízdou na kole platné předpisy. K místně (ručně) stavěné výhybce č.4 s mechanickým závorníkem (nyní výh. č.3) v Bílé Třemešné jsem na kole rovněž nikoho jet neviděl, a to ze stejných důvodů jako v Kuksu ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3492 Registrován: 11-2008 |
K tomu křižování v Kuksu. Někdy před cca 35 lety, jsem tam jezdil coby průvodčí ( brigáda ). Ranní Os H.K. - Liberec ve složení Lv + Da + 4 x Bai se tam křižoval s MOs Dvůr Králové - H.K. Křižování probíhalo tak, že Os od Jaroměře vjel na 3. SK. Poté výhybkář srovnal výhybku a z 1.SK odjel MOs do Jaroměře. Poté ji zase přehodil směrem na 3.SK a my jsme s tím Os vycouvali na Jaroměřské zhlaví a po 1.SK odjeli. Vše to trvalo velice krátce, možná ani ne ty tři minuty. Výhybkář nemusel běhat po stanici sem a tam a křižování bylo rychlejší a případné zpoždění se tím dost pokrátilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 7-2017 |
Máte naprostou pravdu. Křižování vlaku tvořeného soupravou po 1.SK a vlaku tvořenéno jedním sólo motorovým vozem, přestaveným cestou posunu ze 3.SK na 1.SK po odjezdu soupravy jsem tam coby cestující zažil více než jednou (vždy však byl přestavován sólo motor, ne souprava). Jen marně přemýšlím, jaké poselství tím chcete sdělit ve vztahu ke GVD 2017/18 a ke zdejším nářkům na chybějící žst. Česká Metuje a žst. Kuks ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 374 Registrován: 7-2017 |
Výpravčíxy Ano i tak jsem to zažil a ne jen v Kuksu. Obdobný systém křižování se používal i v Rynolticích po zrušení jednoho stanoviště a mnohde jinde. I ten názor, že nádraží (výhybna) nemusí mít dvě dopravní koleje průjezdné, stačí pouze jedna a další šturcová, ušetří se tím údržba jedné vyhýbky tu již také byl. V130 Je vidět, že jste pouze teoretik (možná dokonce neodborný teoretik). A asi jste ani neznal všechny varianty DOZ. V jedné z variant byla výhybna v místech před budovou bývalého nádraží Kuks a nástupiště s jednou hranou v místech vedle přejezdu za zhlavím výhybny (ala stejný návrh byl i v Bílé Třemešné). Přiblížit nástupiště blíže k hospitálu a obci (Slotov). S touto variantou ale byl nesouhlas samospráv. Ta slavná centrální komise neznalá místních potřeb, pravděpodobně složená převážně z neodborníků (možná pouhých ambiciózních politiků) rozhodla špatně. V rozporu s tím co bylo v jiném dokumentu. A to není pouze můj osobní názor. Doporučuji si pročíst také další materiály o revitalizaci Kuksu. Jinak to stávající nástupiště také není zrovna nejdelší pro příležitostně zastavující R a již vůbec ne pětivozový. Před 35 lety (1983) tam nejezdil snad žádný vlak sólo motor. Já osobně jsem tam zažil takto křižovat vícevozové osobní vlaky. V Třemešné se kolo používalo od jedničky k budově a od budovy k propustku (to tam ještě nebyly ty ploty), dále pěšky, bylo to rychejší než po silnici a místní komunikaci do kopce k přejezdu u dvojky. V Kuksu se též používalo často kolo a to až k dvorskému zhlaví. Co bylo ve staničním řádu v kterém období bohužel nevím, ale pokusím se zjistit, zda tam kolo bylo zakázáno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1877 Registrován: 12-2009 |
mirek55: Mám pocit že v Rynolticích se stále používá. Relativně nedávno jsem si ho tam vychutnal při křižování Sp 1999 (veden jednotkou 844) s opačně jedoucím rychlíkem... Dle eshopu bych nejspíš dohledal kdy to bylo... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 7-2017 |
Je vidět, že jste pouze teoretik (možná dokonce neodborný teoretik). Tak jo, od Vás to teda beru, šéfe Konečně mi někdo umožnil prozřít - od této chvíle už navždy a nikdy jinak vím, že jsem pouze teoretikem (možná dokonce neodborným teoretikem) Mohu se prosím alespoň pohybovat ve Vašem odborném stínu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12169 Registrován: 8-2004 |
mirek55: V předchozím příspěvku jste psal o projektu, cit. "A asi jste ani neznal všechny varianty DOZ. V jedné z variant byla výhybna v místech před budovou bývalého nádraží Kuks a nástupiště s jednou hranou v místech vedle přejezdu za zhlavím výhybny (ala stejný návrh byl i v Bílé Třemešné)." mirek55: Jak je Vám jako odborníkovi jistě známo, tak projekt nemůže mít varianty neb variantní stavební povolení se jaksi nevydává. Takže kdo si tu má něco nastudovat není V130, ale Vy. "Pokud jste znal projekt revitalizace, tak tam bylo obnovení výhybny i s financováním." Kdybych Vás ještě neznal, tak bych snad žádal i omluvu, ale takhle bych měl jen prosbu, když už máte potřebu šířit "fake news", vymyslete si zase něco jiného. Opakování už začalo nudit.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7202 Registrován: 1-2007 |
Dva roky po tragické nehodě dostane přejezd závory, město je žádalo léta |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3166 Registrován: 6-2007 |
Dnešní Mn 83477 se 742 353-6 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 7-2017 |
Hroch Jestli pak víte, že právě zmiňovaná stavba začala být realizována bez stavebního povolení, které bylo uděleno těsně před ukončení stavby. Detaily naleznete v patřičném vláknu a patřičném období. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12172 Registrován: 8-2004 |
mirek55: Vím.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2018 |
Chtěl bych se zeptat. Je to spíš teoretická otázka. Kdyby se kladně rozhodlo o elektrifikaci tratě 021 Týniště nad Orlicí - Častolovice - Rychnov nad Kněžnou - Škoda Auto Kvasiny. Jak by probíhala, když díky silné nákladní dopravě ji nelze uzavřít ( výluka ). Děkuju. Alex. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5021 Registrován: 11-2007 |
Alex: To zas hledáte něco, co "nejde"? Většina tratí byla elektrizována za téměř plného provozu. A nahradit pár motoráčků dvěma autobusy je také možno. Obávám se, že výměna traťového svršku je časově náročnější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2018 |
Rudolf 33 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 3-2018 |
Rudolf 33 děkuju Alex. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 382 Registrován: 7-2017 |
Tak jak napsal Tudolf 33. Poslední fáze v době celozávodní dovolené + víkendy, tak jako kolem M.B. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 12-2017 |
Tak o elektrizaci do Solnice bylo rozhodnuto kladně už v listopadu. Probíhat by mělasoučasně s rekonstrukcí železničního svršku a spodku někdy v letech 2020-2021. |
Halbstadt
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1464 Registrován: 9-2006 |
Dnes na 026 řádí IDS, nakládka dřeva v Meziměstí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4345 Registrován: 10-2005 |
S čím tam IDS operuje? 2x740/742? |
Halbstadt
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1465 Registrován: 9-2006 |
jj |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3167 Registrován: 6-2007 |
Dnešní Pn 56056 se 740 459-3 + 740 898-2 15 vozů se odstavilo v České Skalici 14 vozů pokračovalo do Meziměstí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 6-2007 |
Dřevo ve vozech naplněné, tak dnes mohl Pn 57567 se 740 459-3 + 740 898-2 a 14 vozy odjet do Borohrádku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2612 Registrován: 8-2008 |
751.038 + 751.236 Verměřovice 26.10.2006 Nex 47274
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 11-2006 |
Dobrého večera přeji vespolek. Neporadil by mi někdo z místních s číslem tuningového orchestriónu na fotce, kterou jsem spáchal v září 1986 v Pekle nad Zdobnicí? Spoléhal jsem se, že si to přečtu, když to zvětším. Ale moc čitelné to zrovna není, protože mírně neostré. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
Jsem první a zároveň i poslední bobina ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7226 Registrován: 9-2003 |
Náznak nějakého čísla by nebyl? O rok později byly v turnuse především na rokytnické lokálce letohradské vozy M152.0325,326,327..zeptám se starších pamětníků :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2404 Registrován: 11-2006 |
Kdyby ten náznak byl, určitě bych ho dal. Ale ve vlákně 810 padl návrh 0325, tak snad to bude on.
Jsem první a zároveň i poslední bobina ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 374 Registrován: 12-2011 |
https://www.krajskelisty.cz/pardubicky-kraj/okres-pardubice/19335 -nase-regionalni-trate-vlastne-obsluhuje-srot-na-kolejich-rozkati l-se-hejtman-a-zacina-jednat-s-dopravci.htm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 3-2012 |
Konec kiosku ve Václavicích.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 3-2012 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 7-2009 |
VitaHa Nádherná vzpomínka na nádherný hotel. Škoda jich ! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 3-2009 |
No tak to tady po drahné to cvhíli trochu obarvím trochou archívu. |