Diskuse » Archiv 2018 » Automobily, lodě a letadla » Historická vozidla » Archiv diskuse Historická vozidla do 01. 04. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historická vozidla do 01. 04. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4225 Registrován: 11-2006 |
Logicky se mi tedy zdá, že mřížka před motorem dodávala vzduch nejjednodušeji od náporu vzduchu na čelo vozu. Takže při zadomotorových Tatrách se museli konstruktéři docela zapotit, aby to účinně fungovalo. Třeba u T87 byly průduchy na boku, pokud se nepletu, ale u T600? kudy tam šel k motoru vzduch? A úplně stejně to vidím u T603 s průduchy na boku vs. T613, která je nemá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1896 Registrován: 10-2007 |
Nápor je fajn a může pomoct zvednout účinnost, ale je to takový doplněk, bonus. Zásadní je ventilátor a kanály, kudy vzduch proudí kolem hlav a válců. Potřebujete tam prohnat daleko víc vzduchu, než kolik by dal nápor. U zadomotorů se prostě bere část vzduchu, který obtéká karoserii. Staré tatry až po T600 tam měly vždycky takové uši, které odřízly část proudění a svedly je k ventilátoru. U takové T613 si dovedu představit, že za horní hranou zadního skla vzniká turbulentní až rotorové proudění, které pomáhá strhávat vzduch do veliké mřížky v kapotě. A pod ní už je vedení plechem a pak nasávání ventilátoru. U prvních T700 tam ještě přibylo křídlo, které bylo “plné” až na kapotu, takže nešlo o vztlak (přítlak) jako u jiných aut, ale o odříznutí mezni vrstvy proudění a svedení do mřížky. Možná i ty dvě ploutve po stranách zadního okna, které se většinou považují jen za designový odkaz na minulost, hrají svoji roli v tom, aby ten vzduch, co se za zadním sklem mele po odtržení za hranou, neutekl do stran, ale udržel se pěkně nad zadní kapotou. Ale jak jsem předeslal, toto jsou už jenom takové hrátky, které pomáhají při rychlejší jízdě ventilátoru, kdy se předpokládá, že motor pracuje s velkým výkonem (= generuje hodně tepla), přitom příkon ventilátoru roste docela strmě a tak užírá z motoru zbytečně moc. Pokud jste někdy jeli kabrioletem, tak jistě víte, že “kupodivu” táhne zezadu. Vzduch, který by měl správě uplývat dozadu, se obrací proti směru jízdy a jde dovnitř. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4226 Registrován: 11-2006 |
Děkuji za osvětu. Také jsem si vždy říkal, že ty zadní "ploutve" u oken nějaký význam mít budou. Kabriolet jsem měl jednou půjčený v Řecku, ale jelikož mé ženě je zima i v +30°C, tak jsem měl staženou střechu snad jen v popojížďkách po městě (což vzhledem k rozdílu ceny auta se střechou x bez, bylo fakt super). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7175 Registrován: 12-2005 |
Jo ten vítr je zajímavá věc Povozil jsem se s několika dunovkama a bylo to zajímavý. Namátkou jsem našel na svým fb tuten docela starej obrázek jediný z nich. Furt sem stejnej fešák Když s tím lítáte po louce driftem v rychlostech kolem 50 km/h tak vám zezadu od kol lítá tráva kolem uší do auta. Pak vyjedete na silnici a nad kilo vám všechen ten bordel z podlahy nalítá do xichtu. Když má buggy nataženou střechu tak je to stejný jen toho bordelu lítá o kousek míň (Příspěvek byl editován uživatelem Martin_100.)
Pošťák se má za známky neplatí, hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí.
Pošťák se má a když se neztratí, utopený sáně za pět roků zaplatí. (Hoptrop) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4227 Registrován: 11-2006 |
Tímhle bych se taky chtěl někdy projet, to může být sranda. Mimochodem, nebyl jsi nedávno v televizi? jak se to jen jmenovalo...myslím, že Robinson Crusoe? |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
Mirous: ono to muzeu furt patří, v podstatě bylo dohodnuto, že když to spravíme, tak že s tím budeme moct jezdit. Teda ne furt, ale v rámci prezentace, což přeloženo znamená tak nějak na srazy atd. Tzn to vyjede tak pětkrát do roka počítám. Nyní je to ošetřeno smlouvou mezi TMB a bráchou o zapůjčení exponátu za účelem renovace s tím, že tato renovace je na jeho (prakticky i moje) vlastní náklady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 572 Registrován: 10-2014 |
Ondro, jak tak koukám, vy jste vlastně s bráchou takoví mecenáši. Přemýšlím teď o tom, že si založím muzeum Kachen a vy byste mi mohli opravit pár vraků, co se mi tu válí po dvoře. Na oplátku se v tom budete moci svézt...klidně i několikrát do roka. Ale vážně: ono nakonec je to docela dobrá myšlenka. Nevlastnictví vozidla (a nejen vozidla) s tím, že jej můžeš téměř kdykoliv užívat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1897 Registrován: 10-2007 |
Ono to asi není první auto v tomto režimu, dokonce vím i o muzejním letadle, které takto soukromníky opraveno a provozováno v Brně létá. Važme si vstřícného přístupu brněnského muzea v tomto směru, že jsou schopni zapůjčovat exponáty, aby žily. Lze srovnávat třeba s NTM v Praze, kde jdou opačnou cestou a původně nadšenci opravené stroje už hnijí v depozitářích a kdo ví jestli/kdy a v jakém stavu z nich zase vyjdou. Všechno, co shromáždila muzea, prostě vystavit nejde. A málo platné, takové stroje potřebují péči - jen tak uložené někde v nějaké nevětrané hale bez úhony věčně nevydrží. Já vím, že je to složitější a kulturní dědictví a takové ty věci. A možná je pozice NTM a TM v Brně v tomto odlišná. Ale je fajn, že to ještě někde jde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3453 Registrován: 9-2006 |
Risan (1897): Ale je fajn, že to ještě někde jde. Jde to mj. proto, že v TM Brno je kurátorkou technických sbírek Mgr. Sylvie Zouharová–Dyková . .
S vůní páry a strojního oleje ... www.sentinel.cz
Vše, co jste dosud nenašli, najdete tady ... www.feudal.cz Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 10-2007 |
Znám tam dost lidí, takže samozřejmě svůj obrázek mám a chápu . |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
On ten Zimmer je vlastně dlouhá série náhod. Nechybělo moc a skončil někde ve šrotu. Naštěstí byl nabídnut muzeu jako převod majetku min. vnitra na min. kultury, a nějakou nahodou se k tomu dostal kolega z muzea, který se dovtípil, cože se to vnitro chystá zahodit a okamžitě to zarazil. TMB ma sice sbírku vozů orientovanou na vozy domácí a vozy řekněme RVHP produkce, ale jsem rád že ten Zimmer tvoří výjimku potvrzující pravidlo. Už se nemůžu dočkat, až to pojede. Včera jsem měl radost z každé žárovky co vysvitla na přístrojovce. Nutno říct, že o auto původně jevil zájem hlavně brácha, já o tom voze věděl, ale nedocvaklo mě, že bysme to mohli takhle opravit, a tak jsem se o to zprvu nijak zásadně nezajímal. Důležitym faktem je, že auto je až na opravdové drobnosti kompletní, nehavarované a neshnilé. Navíc není tak staré, aby se na to nedaly sehnat díly, které jsou KO; a to jsou všechno navíc jenom díly motoru a podvozku, což je Mustang III. generace, v USA dost běžnej. Tzn zatím se kupovaly kraviny jako brzdy, rozvody, těsnění motoru, což jsou věcy řádově v tisícikorunách, což se dá bez problémů akceptovat. Takový ty kraviny jako barvy, zinkování atd, nepočítáme vůbec. V podstatě největší investicí by měl být lak. To je zatím taky jediná věc, se kterou nevíme přesně, co s tím. Auto není nikde promáčklý ani poškozený, ale lak se na hodně místech odlupuje nebo má praskliny, viditelné nicméně až opravdu zblízka když to člověk zkoumá drobnohledem. Už z té bastlírny z USA je lakovaný šlendriánem, dle všeho měli hotový auto a pak ho vymaskovali a stříkli. My máme dvě verze. Obě počítají s tím že přijde brácha a šikovně to vykytuje a vybrousí a nasledně se musí vymaskovat věci, co z auta nejdou sundat- střešní vynil, lišty před ním a pár kravin. A pak buď oprava poškozených částí zástřikem, nebo celolak. Zastřik nevim, nejsem lakýrník, tak nevim jak je to pracný, a hlavně jak moc půjde trefit ten odstín. Nazval bych ho slonovou kostí s perletí, háže to odlesky do modra. Lepší verzí by byl celolak, ale to narazí na ty peníze. No, uvidíme, TM na to asi nepustí ani korunu což od začatku víme, třeba najdem někoho kdo to šplíchne za cenu materiálu a basu piv. Druha investice budou přední sedadla Recaro. Bude to chtít čalouníka na řidičovu židli. Tam musíme vysondovat, jestli má TM nějakou čalounickou dílnu schopnou to udělat. Oboje ale budem řešit, až bude jistota, že se to hýbe vlastní silou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 8-2012 |
Ondro- tu perleťovou barvu si pamatuju. Navíc tam je pár dílů zjevně asi laminátovejch. Pokud je budete opravovat tak buď kytem se skelným vláknem nebo přelaminovat a to zase záleží natom jaká byla původně použitá pryskyřice jestli epoxydová, nebo polyesterová. Pokud se to nepodaří zjistit je lepší veškeré opravy provádět polyesterovou pryskyřicí. Polyester drží na všem, ale epoxyd jen na epoxydu. Nevýhoda polyesteru je, že smrdí. Epoxyd nesmrdí, ale při aplikaci na polyester se časem může odloupnout. Jinak celkovej dojem z toho auta nebyl špatnej. Na svůj věk bylo pohledově velice zachovalý s menší patinou. Díval jsem se na něj několikrát, když bylo u nás na soudě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 1-2017 |
Minor pro Stalina: odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 10-2007 |
Risan: Děkuju za informace o tatrách Jinak Minor pro Stalina mi připomněl vtip, jak západní diplomat navštíví Kreml: „To jsou nádherné koberce!“ „Ano, ty jsou z Československa.“ „A ty fantastické lustry!“ „Ano, ty jsou z Československa.“ „A ta auta, která soudruh Stalin má! Také z Československa?“ „Ano, také z Československa.“ „Poslyšte, ti Čechoslováci vás ale musejí mít rádi!“ „Ano, musejí.“ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4246 Registrován: 11-2006 |
Napadla mě taková malá "anketa", uvidíme, kdo se chytne. Dneska jsem procházel jeden veteránský inzertní portál a narazil jsem na jedno auto, které jsem už jako malý miloval a jeho plakát jsem měl nad postelí. Byť jsem supersporty nikdy nemusel, čím jsem starší, tím se mi více klasické sportovní vozy líbí. Můj vysněný vůz z dětství se mi líbí i dnes, poprvé jsem ho viděl ve filmu Rain Man. Štěstí je, že ze všech Ferrari není zas až tak drahé, a tak jednou, až vyhraju eurojackpot, si ho koupím. Jedná se o Ferrari 365 GT4 a nebo pozdější Ferrari 400. Ty tvary a mrkačky vpředu prostě žeru. Pochopitelně bych ho chtěl v červené s manuálem. Druhý vůz, který jsem si vysnil v pozdějším věku je Tatra 87 "po faceliftu". No, ta už se stává dražší, než to Ferrari a asi i méně dostupnou. A tak mě zajímá, jaké bylo, nebo je Vaše vysněné auto? taková platonická automobilní láska, která se Vám nejvíc líbí? nebo jste si sen splnili, a Vaše vysněné auto si skutečně pořídili? Jabberwocky: vtip jsem si vypůjčil a měl velký úspěch |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7201 Registrován: 12-2005 |
Hele já ti ani nevím. Jako malej sem chtěl sedmikilo Karosu Moje nejoblíbenější autíčko byl modrej VW brouk a ponorka T1. Měl sem rád dědovo trabanta. A trabanty všeobecně bo i naši ho měli když sem byl malé hříbě. Ale že bych se od dětství upínal k nějakýmu drahými super autu to ani ne. Ty vw mi zůstaly pod kůží ikdyž jsem měl cca 5 let škodovkovýho období. Ale to bylo partou kolem mě. Měli všichni škodovky brali mě na srazy škodovek tak se stalo že jsem měl taky škodovky. Přitom mě to táhlo spíš k těm trabantům než jsem získal řidičák. Na VW nebyl rozpočet a trabant mi přišel jako jasná volba ... vždyť jsem v něm vyrůstal. Jenže kamarádi co měli noty dřív než já se dali na škodovky tak jsem nemohl jinak. Můj podvědomej vw osud jsem si vyplnil až po 5 letech koupí busíka T3. Ale brouk mi v hlavě hlodal furt. Jenže jenže. Vždycky bylo k busu potřeba nějaký druhý auto. Né snad z důvodů nějaký provozní nespolehlivosti. Za 10 let mě nenechala Lucka (tak se T3 jmenuje) ve štychu. Klep klep! Ale z důvodu neničení auta v soli a krátkýma pojížďkama pro který je zbytečný tahat dodávku-veterána. Takže na brouka nezbejval důchod a nebo by brouk musel sloužit jako lítačka a to by mi ho zas bylo líto. No osud tomu tak asi chtěl že mi přihrál do cesty holku s broukem. Takže jako prcek jsem měl rád starý VW a trabanty. Starý VW mám....trabanty jsem měl 4 takže automobilní dětský "sny" se mi splnily. Ale i jako dospělej bych nějakej sen měl..... Přiznám se že od doby co světlo světa spatřil Citroen C6 jsem jeho tvary uhranut. No uvidíme jak se bude budoucnost odvíjet.
Pošťák se má za známky neplatí, hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí.
Pošťák se má a když se neztratí, utopený sáně za pět roků zaplatí. (Hoptrop) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 8-2012 |
Pro mě jednoznačně toto. Jinak z dostupnějších je velkou inspirací Modrá střela a Fjodor od 353. Nakonec Škoda 100. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
Já jako malej dostal kovovej model Ferrari F40 v měřítku 1:24, a mám ho dodneska. Je teda domlácenej a poškrabanej, ale to auto má furt stejně fascinující tvary a siluetu. Potom se mi taky vždycky líbila čtverková Corvette. F40 je naštěstí zcela nedostupný vůz, což je dobře, protože jedině tak si o něm člověk může zachovat ideály a nikdy nezjistit, jakej je to vlastně nepohodlnej vergl. Corvette z osmdesátek se v pojízdným stavu dá sehnat celkem bez problémů za pár výplat a nebo potkat na srazech, díky čemuž jsem mohl zjistit, jak je příšerně nepraktická a že ji vlastně nijak zásadně nepotřebuju k životu. Jo a pak jsme taky na ORF čuměli na KITTa. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že právě trojkový F-body GM, tzn Firebird/Camaro, mě bude už desátým rokem provázet a vlastně mi zevšední. A nejlepší na tom je, že rodiče nikdy neměli řidičák a jsou automobilama zcela nepolíbení. I babičky a dědové z obou stran. Kvůli tomu jsem byl ochuzen o ježdění s Pionýrem bez výfuku, jízdu s orezlou škodovkou po polňačce nebo různé zážitky z výletů autama - nikdy jsme žádný neměli. Tyto zážitky mi tedy musí zprostředkovávat přítelkyně Měli Moskvič, Dacii, 120tku, BXko, 205ku a nedávno do hutí odvezené ZX; Pionýra, babetu, kozí dech, Zetor a fekální V3S. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 1-2013 |
Já si svuj sen splnil po petadvaceti letech... V roce 1988 me na tratích automobilových souteží okouzlila Toyota Celica T16... No a před peti lety jsem ji víceméne náhodou objevil k prodeji na Aukru za pro mne přijatelný peníz. Sice na ni trochu zahlodal zub času a ne zrovna příkladná udržba ze strany předchozích majiteelu, ale i tak už jsme témeř pet let svoji a každé svezení mi spolehlive vyloudí rohlík ve tváři...😃 |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2409 Registrován: 9-2012 |
Já si plním svůj sen teď, ze dne na den. ze stovky na stovku do stovky. Aneb 12 hodin pod autem a furt to nestartuje :-) E: jinak absolutně mě znechutila reakce mého dědy, která mě nějak tak motivovala k práci, ale už to dotáhnu, i kdybych nechtěl. Čekal jsem psychickou i finanční podporu a né že mě s tím pošle do . Nu, něco na tom je, on to prostě vůbec nebere jako já, a pokuď to tak berou všichni lidi kolem sedmdesátky, tak se tedy nedivím, co lidi motivuje odstavit auto na zahradě, a patnáct let ho tam nechat stát.. (Příspěvek byl editován uživatelem transit01.)
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 10-2014 |
Tvl to kilo na těch tmavejch fotkách vypadá ještě beznadějnějc-Nestartuje jakože startér netočí,nebo točí,ale nenaskočí? Auta snů se u mě postupně měnila,Škoda 1203 sanitka,Ford escort mexico, bílej s modrýma rychlýma pruhama, Lancia Stratos v barvách Alitalie,červený Ferrari dino.1203 sanitku jsem si vysochal z hromady šrotu,to ostatní asi zůstane ve snech,pokud se nenaplní varianta s eurojackpotem.Vzhledem k tomu,že nesázím je šance ještě o něco menší |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2410 Registrován: 9-2012 |
ty vole, naopak mi to přijde hrozně pěkný, jak to auto prokouklo najednou. Motor normálně šlape, točí, ale palivovej filtr byl nějakej nahovno, nebo co.. Nádrž jsem nečistil, jsem to navedl přímo z kanystru a i tak se něco našlo, nu. A ještě tam je někde špatná sponka na hadičce a vychcala mi z toho voda, takže v tom není voda.
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 509 Registrován: 8-2012 |
Transite stříkni benzín přímo do sání karbecu. Jiskra je? Z dědy si nic nedělej, to je u starých lidí normální, že se do ničeho nehrnou jako mladý. Normálně dělej dál.Ono to za chvíli pojede. Aspoň si to osaháš atd. Že tam není voda nevadí. Chvilku to bez vody jet může. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3546 Registrován: 1-2010 |
Děda to může vidět jako starej vergl, připomínající mu minulý režim. A když přijde mladík, který to chce opravit, přestože je to ve stavu v jakým to je, tak se to dědovi nezdá a tak to patřičně okomentuje. Poznámky přejdi a pracuj dál Rohlík ve tváři uživatele Carula chápu, takové auto by mi ho spolehlivě vyloudilo také. Kromě několika málo novějších aut mám celkově v oblibě starší japonce (hlavně ty, které si nemohu pořídit ), od Toyoty třeba velmi populární AE86 (s 4A-GE, ten nepřeslechneš), Imprezy. Z těch, které si dovolit můžu, jsou to hlavně auta jednoduchá a spolehlivá |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1899 Registrován: 10-2007 |
Za mě k platonickým automobilovým láskám - už jsem to tady ventiloval. Jelikož jsem se narodil na závodní dráze brněnského okruhu a pořád na ní žiju, mají ty platonické lásky zcela konkrétní podobu. Nikoliv typu, ale konkrétního vzhledu auta, rozhodně ne ledajakého, ale poměrně jednoznačného a vizuálně komplikovaného vzhledu. Například BMW 635 CSi ve zbarvení propagujícím originání náhradní díly BMW (BMW Teile), jaké měl v první polovině osmdesátek Dieter Quester. Bílá šestsettřicítka s “rentgenovým” pohledem - na karosérii jsou černými linkami “vidět” agregáty pod kapotou. Jako jo, 6er E24 paráda - kupé, negativní sklon masky a všechny tyhle parádičky s tím spojené, to žeru, ale kdybych si to koupíl, tak bílé a půjde na to “Team Schnitzer” zbarvení, jinak to pro mě nemá cenu. No, třeba jednou. No a pak angličani, co jdou po těchto skopčácích, a válcujou je na celé čáře. Jaguar XJS-HE týmu Toma Walkinshawa, British racing green, reklama na Motul. Jo, to byly káry, nešlo se nenadchnout. Toma a jeho káry tady žrali všichni. Takže pokud XJS, tak ne nějakou, ale v barvách TWR. Měl jsem kdysi XJ, šestiválec, mám kladný vztah k původním jagům z Coventry, ale dvanáctiválec XJS za mnou zatím nepřišel. Do třetice z toho, co na mě působilo v mládí - zásahová šestsettřináctka Narexu. Tichá, rychlá a “lehká” štika s ostrými hranami, bílá tatrovka s červenými doplňky, matně černé kovové nárazníky, majáky. Žádní tlustí papaláší, lesklá černá a chromy, ale helmy, kombinézy, akce. Tady všichni vědí, že šestsettřináctky jsou moje srdcovka už alespoň 20 let, tohle byl asi zásah nejblíž. Jestli ještě někdy nějaká další vstoupí do mého života, tak chci “narexku” nebo nic. Nějaká platonická láska mimo prostředí, v němž jsem vyrůstal? No tak třeba Setra S6. Zasáhla mě poměrně pozdě, tak před deseti lety. Ale všechno výše popsané není na programu, protože není místo. A momentálně taky v plnění snů nejsou další auta příliš vysoko. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1639 Registrován: 6-2015 |
absolutně mě znechutila reakce mého dědy, která mě nějak tak motivovala k práci Motivace znechucenim, fantasticke... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 576 Registrován: 10-2014 |
Mirousi, to je prima nápad s tou "malou anketou" Za prvé mě baví číst příběhy splněných, či nesplněných snů a za druhé mě to donutilo udělat takovou malou rekapitulaci mého motoristického života. Jako malej kluk jsem dostal angličáka Matchbox modelu Lincoln Continental Mark V. To byl dlouho můj sen, který se mi málem vyplnil před šesti lety na mé cestě po Kanadě a USA, auto bylo v super stavu a i s dopravou do CZ by vyšlo na nějakých 150k., ale už bylo pozdě. Už jsem byl zamilován do jiné.. Ale sen jsem si splnil už jen tím, že jsem Linkolna viděl naživo v jeho domovině. Druhým snem v pořadí byla šestsettrojka jednička se šilhavkovou maskou, která se mi líbila o dost víc, než trojka, se kterou jsem vyrůstal. Už jen kvůli jejímu "bruselskému" interiéru. K tomuto snu jsem měl dosti blízko někdy koncem devadesátek, kdy jsem poblíž Uherského Hradiště narazil na chlápka, který skupoval osobní tatrovky, hlavně T87 a Tatraplány, mimo jiné tam měl krásnou provozní jedničku za kterou tehdá chtěl 30k. Jelikož jsem byl čerstvým tátou, který musel živit rodinu, tak jsem sen odložil na později, a pak z hrůzou zjišťoval, jak ty ceny letí nahoru. A posledním snem byla Kachna. A ten jsem si splnil. A jsem naaproostoo spokojenej. O ní jsem snil také dlouho. Ještě když jsem byl malý, tak k nám jezdil jakýsi akademický malíř z Prahy a jezdil, jak jinak,v 2CV. Auto samotné si moc nepamatuju, co jsem ale obdivoval, tak to byla vzhůru výklopná okénka v předních dveřích. Krátce po revoluci nám rodinný přítel daroval pojízdnou kopmletní Kachnu, bohužel bez papírů. Tehdá se doklady sháněly docela těžko, takže holka zůstala ve stodole (kde mimochodem odpočívá dodnes). Ale několikrát jsem se v ní projel, takže to byla láska na první projetí. Svou první Kachnu jsem si pořídil v r. 2009 a od té doby, ani nevím jak, se mi krásně množí Další mé sny, hlavně z období devadesátek, kdy bylo hezkých aut kolem hafo: Ford Capri (dva odstavené stávaly ve Strašnicích), Citroen DS (za pakatel v Gmundu), Tatra 87 Kopřivnice (tu míval soused a za pár šupů jí prodal překupníkům), Poběda (za 2k),Škoda 450 (už ani nevím, ale byla hodně levná, chtěli jsme jí s kamarádem na frajeření, ale neměl jsem ještě papíry), Mercedes W111 (z Ostravy-neměl jsem odvoz) a spoustu dalších.. Ale nakonec jsem moc rád, že mám jen ty holky francouzský. |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2411 Registrován: 9-2012 |
pajzáku, tobě by pajzy upadly, kdybys měl napsat něco pozitivního, nebo užitečného, jako kluci.
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2274 Registrován: 8-2013 |
Podľa mňa najkrajšie auto aké som kedy videl Cadillac Sedan De Ville rok 1959. Auto je na predaj tu: Cadillac De Ville, a ide o pôvodný stav
www.autoskodaklub.sk
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7203 Registrován: 12-2005 |
Transite dědu neřeš. Muj děda měl trabanta 29 let. Když jsem si koupil prvního Trabanta (hezkýho pojízdný jo) tak měl kecy o starým sráči co žere jak tank a že sem vyhodil peníze z okna (3500 ekodaň tehdy neexistovala). Čekal sem že se mu bude líbit když ho měl tak dlouho. Chvilku ho to drželo ty komentáře. Ale i tak prohrabal sklep a dal mi dįly co mu z jeho trabika zbyly. Nakonec si zvyk. Pak byl další trabant, pak další, pak jeden na díly..... Jinak i teď mám takovej malej sen. Chtěl bych jet do Chorvatska na dovolenou a vrátit se Renaultem 4
Pošťák se má za známky neplatí, hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí.
Pošťák se má a když se neztratí, utopený sáně za pět roků zaplatí. (Hoptrop) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 10-2014 |
Risan |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1900 Registrován: 10-2007 |
Sběratel_kuriozit: díky, pěkné . Tuhle pohlednici tedy znám, záběry se sanitkou jsou dokonce z Brna. Při pohledu na tu sanitku si vždycky vzpomenu, jaká je ironie osudu, že takové auto, jako je šestsettřináctka, zcela nevhodné pro přestavbu na kombík, se dočkalo hned tří variant přestaveb na sanitku. Toto je vlastně nejstarší počin, tahle králova 624. Jediný kus. Pak následovaly přestavby Vladimíra Frimla (3 sanitky a snad jedna pohřební), který udělal o něco bednovitější nástavbu. Pořád šlo ale o dodatečnou úpravu sedanů. No a naposled existuje tovární sanitka, hodně bednovitá 613 RZP, která má na rozdíl od všech ostatních prodloužený rozvor. Ještě víc, než prodloužené sedany Special/long. Vlastně v Tatře přistoupili k přestavbě na sanitku velmi podobně, jako když o deset let dřív ve vývoji BAZ navrhli Škodu 120 Furgonet. Bylo by zajímavé vědět, jestli ten projekt znali nebo je to přirozeně dovedlo ke stejným řešením. A hlavně byli úspěšnější, vyrobili nakonec tuším přes 20 kusů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 1-2009 |
Můj sen? Nejmladší evoluce zadomotorových škodovek - buďto Škoda 125 L s nejnovější přístrojovkou s otáčkoměrem, nebo sedan 135 či 136, bývalý tuze vzácné. A jet s tím do Chorvatska a Španělska po dálnici, jako se jezdilo v devadesátých letech. Nebo červenou supersportovní tatrovku, jakou jsem viděl ve Světě motorů v listopadu 1991 (to je nesplnitelné, vždyť se nevyrobilo skoro nic). Ze zahraničních asi šestkový, nebo i osmičkový bavorák 840. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4248 Registrován: 11-2006 |
No jsou to rozmanité sny a jsem rád, že jste se rozepsali. S některými se na mnoha vozech shoduji. Například Forda Capri jsem také moc chtěl, jako Jožin. Tak kolem roku 2005 byl na prodej v Nové Pace jeden po renovaci, bílý s modrými "rychlými" pruhy, za 92 tisíc. Pamatuji si to jako dnes, protože jsem na něho denně slintal. Vyrůstal jsem na Profesionálech, takže tato auta byla mojí modlou. Ale třeba i jako Martin jsem chtěl sedmikilo Karosu . Můj vyloženě dětský sen byla ale Škoda 120 se všemi možnými spojlery a žaluziemi na zadním skle :D. Od malička jsem také měl rád majáčky, takže se mi líbily narexácké Tatry, které ale narozdíl od Risana, znám jen z obrázků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 8-2014 |
Tak i já sem vložím svoje vysněné auto. Bílé Piano, nejlépe 300D, sedan, s originálními spoilery Kamei - přesně takový, jaký byl v Bony a Klid. Btw., nevíte kde to auto skončilo dnes? Na konci osmdesátek muselo být dost populární, tehdy ten film viděl skoro každý, takže skoro každý znal i to auto - nemohlo se jen tak ztratit, ne?
Auta stojí, vlaky jedou...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2014 |
Ještě sem teda hodím nějaký vobráski Nádherné eRko s pěknou SPZ. Ve době vyfocení mu zbývalo asi půl roku, než ho koupil debil překupník Krpálek
Auta stojí, vlaky jedou...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 10-2007 |
Tohle bylo hezké čtení. Přemýšlím už od předvčerejška, co bych sem napsal já. Těch aut by bylo asi docela dost. Jako špunta mě v NTM uhranul „tatraplán“, jak tomu tehdy řekl táta. Až mnohem později jsem zjistil, že ne každá aerodynamická tatra je Tatraplan, ale dodneška mám pro tatry zvláštní místo v srdci. Pak mě už jako malého fascinovala „bohyně“ DS, a vůbec jsem ji neměl původně spojenou s Fantomasem :-) V Dobříši jsem rád okukoval sedana, co stával u tehdy nové samoobsluhy na Lukách, a ačkoli vlastně škodovky nijak zvlášť v lásce nemám, pro 1200 (1201 už méně, asi kvůli dveřím) mám slabost. Jo a kousek od náměstí zase stávala 4CV, to bylo taky v 80. letech dost podivné auto. Panty, dveře a zvláštně žebrovaný zadek jsem tehdy se zájmem okukoval, ačkoli jsem vůbec netušil, že renaulty měly motor vzadu. Pak se mi líbí staré saaby, nejlépe ještě dvoutaktní (tohle video se musí vidět a slyšet: https://www.youtube.com/watch?v=dXVRdSbKDT8 a pořádně nahlas!) A když už jsme u saabích videí, tohle mám taky rád. Setkání po letech, Erik Carlsson, už určitě přes osmdesát, a replika jeho saabu: https://www.youtube.com/watch?v=0NHOD4Kd9jI Supersporty mě nebraly ani jako kluka. Když už, tak snad Melkus. A z amerik se mi líbí policejní viktorka a potom Chevy Corvair, ideálně coby Greenbrier dodávka :-) Všechna auta, co teď mám, mě vlastně potkala náhodou. Užovku koupil táta, když mi byly čtyři roky, a už u nás v rodině zůstala. Roli v tom nejspíš sehrála tátova předčasná smrt. Zemřel, když mi bylo devět, a do mých osmnácti to auto víceméně stálo, čekalo na mě a vrůstalo do rodiny. Sonatu EF-A jsem koupil od kamarádky za pár šupů, aniž bych do té doby pořádně tušil, že existuje nějaký Hyundai. Když nám ji pak před domem nabourali, úplně stejně slepě jsem se přes servisáka dostal za ještě směšnější cenu k Sonatě EF-B. A ačkoli se mi ta auta zpočátku zvenčí moc nelíbila, nějak jsem si na ten design zvykl a mám ho rád. Obě Sonaty se navíc odvděčily/odvděčují dobromyslnou povahou a bezproblémovým provozem. No a Pregio. Když žena otěhotněla a systém osobák+stan přestal pro letní toulání stačit, dospěli jsme k názoru, že chceme Barkas. Jenže pak jsme si jeden krásný vyzkoušeli, a zjistili, že dvoutakt pod zadnicí na dlouhé cesty nedáme. Čili jsem hledal dál, T3 s wasserboxerem nám před nosem koupil někdo jiný a nakonec jsem si jel k Vysokému Mýtu vyzkoušet „nějakou kiu nebo co“. A zase se to nějak poskládalo, že s ní, dá-li Pánbůh, budeme snad v létě trajdat už čtvrtou sezónu… Připadám si jako takový slepý majitel motorisovaných houslí :-) |
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 10-2004 |
Letmo dnes v Praze
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 10-2007 |
Ešte si dovolím pridať sa do davu...vyrastal som na sídlisku, na konci komunizmu, kde teda nebolo čo preberať...brali ma GLS-ky škodovky, hlavne ročníky 81-83, ten gril medzi svetlami ma dosť fascinoval.Potom sa mi istý čas pozdávali 2106-ky, samozrejme museli mať spojler vpredu, nejaké prídavné osvícení,to bolo zaujímavé. Potom prišlo k spoločenským zmenám a Nitru začali zaplavovať vďaka Ravingerovi a Turanovi(majitel TURANCAR) všelijaké západné stroje, hlavne Sierry,Granady a kadejaké Mergle Piánka,Plasťáky...mnohé boli v žalostivom stave, ale to asi bola taká doba, hlavne nemať ,,staré auto" ,strýko vtedy kúpil vytúžený Favorit, otrasný zelený, bez otáčkomera, taká socka, ale bolo to nové...ale vedla tých západných vozov to aj tak vyzeralo tak skromne, chudobne...aspoň ako dieťa som to tak vnímal. U nás na ulici sa vtedy zčista zjasna objavilo slivkovomodré BMW e28,bola to 535i a mala vzadu velké M...asi to bolo originál eMko a bola to velká vec...malo všetko,čo malo mať ozajstné auto,malo elektróny,malo ohromný zvuk,komplet spojler a hlavne sa tvárilo ohromne nasrane,odstavené bolo vždy kolesami natočenými smerom do stúpania ulice,bolo úplne brutálne a bolo zrejmé,že sa nebojí...v rade tých bežných vozov malo predné svetlá vo výške mlhoviek všetkých tých škodoviek.Pánko si ten voz velmi obchádzal a asi býval na balkóne,nie v byte,lebo stačilo,aby sme sa ako takí malí usoplenci,len zastavili pri tom aute a už hulákal z balkóna.Chodil som k tomu autu denne,ale vždy som sa naň díval z chodníka oproti.Nikdy som k nemu nešiel a to ho zrejme ukludnilo, lebo už potom na mňa nevrieskal, raz dokonca sme sa aj porozprávali a dovolil mi nakuknúť do auta.Malo to originál Getrag,trojramenný volant,šíber na klučku a parádne kazetové autorádio.Voňalo to ako pravé BMW a všetko v tom bolo také parádne,lícovalo to a mal som jasno... Ale muselo prejsť hodne rokov,aby som sám jedno také auto vlastnil,aj keď to nie je Žralok,ale je to BMW,konkrétne e34 525i...je po velkej rekonštrukcii a je to naozaj ,,freude am fahren"...ano,v meste páli hodne,ale nech si dá,nech sa napijú koníky... Ale mal som aj tú GLSku,aj keď to bola prestavba zo 125-ky,ale bola p.s.dotyčný pánko doteraz na tej ulici býva a dodnes BMW má,ale už je to F10 a tá už teda ani náhodou nie je sexi...potešilo ma, keď mi nedávno ukázal gesto ,akurát vysadal z tej svojej novotinky...
NRA 07-71 . . .
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
To bonykoidový piáno je pravděpodobně ve šrotě, viz rozhovor s Romanem Skamene: http://www.auto.cz/rozhovor-s-romanem-skamene-auto-beru-jako-ciga ro-82446 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 3-2006 |
Kromě těch snů o historických vozidlech by stálo zato ještě nastínit, jaké historické vozidlo (zpravidla úplně jiné, než vysněné) doma nakonec zakotvilo. Tak nějak, jak to již učinil Jabberwocky. Také by to jistě byly zajímavé příběhy, náhody, nebo snad "osudy"? Někdo má ty auta jako věc. Koupí, pojezdí, zkusí. Pak ho to buď nadchne, a nebo to zase prodá. A u někoho zase naopak ti veteráni opravdu tvoří rodinnou mnohaletou historii. U nás v rodině takto začíná být ranou automobilovou historií kanárkově žlutý žigulík 2101 z roku 1978. Do dnešních dnů jej užívá můj děda. Auto tehdá koupil v rodině od svého švagra. Ten ho pořizoval, jako uplně nový stroj. A chtěl bych, aby v rodině tento stroj setrval i po další generace. . Podobně legendární je i můj zde známý bílý wartburg 353 z roku 1971, který pravděpodobně způsobil vznik pardubické youngtimerské komunity převážně aut východního bloku. Tehdy ale nebyl ještě vůz v mém vlastnictví. A myslím, že i kolega 353 ještě oplýval pouze jedním vozidlem na užitkový provoz. TAké by nám sem mohl napsat, co bylo spouštěcím mechanismem k tomu, že vyrazil k Brnu pro svůj úplně první moskvič 2138, který později dostal přezdívku lenochod... |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
U mě to asi každej zná. Brácha koupil Oldsmobila a to byl pro mě důvod si udělat řidičák, abych se v tom svezl. Hned nato si kolega z práce, dnes nebožtík, náhodně koupil Camaro, no a pak už to šlo rychle. Koupě mýho Camara, jinej kolega kupuje fajráka, pak brácha dvojkový Camaro, pak Lincoln, Monte Carlo. No a mladou jsem si namluvil když měla Tigru, a teď má Astru kupé. Čili zjistil jsem, že až dopotavaď se vozím výhradně benzínovýma kupéčkama o počtu 4-8 válců, přičemž mimochodem pořizovací hodnota ani jednoho z nich nebyla víc jak 100.000 , v podstatě je pro mě dost nepřirozený nastupovat zadníma dveřma a většina z těch vehiklů má logo GM na nějaké časti auta. Aby to bylo úplné, tak: příprava na autoškolu: Š105 v areálu TM Řečkovice autoškola: prvogenerační Fabia Combi 1.9 TDI nebo II.gen Fiat Punto benzín, objem nevim, ale žádnej, strašný auto první řízený auto po obdržení ŘP: zmiňované kolegovo Camaro nejmodernější kdy řízený auto: Suzuki Kizashi Jestě se musím přiznat, že mi z vyše popsaných důvodů (skoro samý automaty, v práci trolejbusy) nejde řízení aut s manuální převodovkou. Teda jde, ale nejede se mi dobře. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4254 Registrován: 11-2006 |
Já vloni oslavil třicáté narozeniny, přesto jsem velice sentimentální člověk, který velice rád vzpomíná na dětství. Kromě toho miluji stará auta a roubené chalupy. Roubenku bychom měli, ale to staré auto chybělo. Měl jsem dva dědy, teď už mám bohužel jen jednoho. S tím, kterého stále mám (říkejme mu "druhý děda", jsme se vídali málo a neměli tak vřelý vztah. Přesto jsem měl jeho auta vždy raději. Jednak proto, že jsme se málo vídali (2x za rok) a tak pro mě ta auta byla vzácnější. Druhak, protože my doma měli zejména Škodovky (kromě Trabanta, Fiata 600 a malucha), každý kolem měl Škodovky a "první děda" měl Škodovky. Druhý děda měl většinu života polského Fiata 125p. Byl jsem malý, a tak oproti našemu Trabantu a pak i stopětce, to pro mě byla obrovská limuzína s loketní opěrkou, červenou koženkou a chromovanými popelníky. Dodnes si vzpomínám, jak byl oproti škodovce tichý a pohodlný. Pak si děda koupil po státní autopůjčovně Renaulta 18. Opět exotika. My měli stále Škodovku. Renault byl také výjimečně pohodlný. Kromě toho měl elektrická okna, což jsem tehdy viděl poprvé v životě. Bohužel, byl silně, ale opravdu silně poruchový. Ten dojel snad jednu z deseti jízd. Dlouho nevydržel a děda koupil z Německa doveženýho Nissana Sunny B12 GTI coupé. Krásné, ospojlerované auto. Malý sporťáček, co seděl jako přibitý. Naši povýšili na Favorita, ale ten Nissan byl jako z jiné planety. Dožil se mého řidičáku a já měl orgasmus, když jsem poprvé to auto řídil z Písku do Prahy. Byl jsem v sedmém nebi a přemlouval dědu, aby mi ho dal. Děda se tomu asi nebránil, protože chtěl už nové. Bohužel, než se tak stalo, tak auto zrušil blbeček s dodávkou, co si myslel, že děda tu oranžovou ještě projede. Proto, když jsem vybíral, jaké staré auto, vzpomněl jsem si na dědova auta, která jsme měl rád. Toho Nissana bych dodnes bral a dá se i sehnat za pár šupů, ale není kam ho dát. Přednost jsem ale dal staršímu vozidlu a tak jsem se před rokem dočkal a pořídil si poláka. Ve srovnání s tím, za co se prodávají na netu, to bylo za drobné. Tehdy jsem ho řešil s jedním odborníkem na staré Fiaty, taky tu kdysi na káčku působil, a ten mi ho nějak zvlášť nedoporučoval, protože nemá jasnou historii, resp. doklady jsou z roku 69 a auto je z roku 74 a ještě se špatným zadním čelem. A jsem rád, že jsem neposlechl, protože za ten rok bych levnějšího, ba ani o něco málo dražšího, nesehnal. Příběh o tom, jak jsem ho získal, jsem tu psal, tak si třeba tu historku někdo vybaví. Stál odstavený v Praze u jednoho hřbitova. Lístky za stěračem nefungovaly a dva měsíce mi trvalo, než jsem vypátral, komu patří. Byl jsem ale informován, že má pán auto moc rád, kvůli exekuci na barák ho musel vytlačit z garáže a přesto, že ho nemá kam dát, mi ho určitě neprodá. Když jsem konečně získal kontakt, za pánem jsem se vydal s nejistotou. Když jsem k jeho domu přijel, stála tam policie a pohřební vůz. Nemohl jsem tomu uvěřit, když mi řekli, že pán ten den zemřel. Další dva měsíce trvalo, než jsem se dopátral dědiců, se kterými jsem se naštěstí domluvil a po dalších dvou měsících, než se vyřídilo dědické řízení, jsem auto koupil. Takže mám jedno historické vozidlo, které časem chci dát do origo stavu no a jako "youngtimera" si nechám svou Feldu, která je pro mě stejně na prvním místě. To auto mám rád, je to moje kámoška, se kterou jsem skutečně prožil své nejdůležitější životní chvíle. Mimo jiné jsem díky ní poznal svou skvělou ženu. Největší přidaná hodnota ale je, že za deset let a sto tisících najetých kilometrech mě to auto nikdy nikde nenechalo, nikdy se nestalo, že by nenastartovalo a kromě přebíjejícího alternátoru nikdy nemělo vážnější závadu. A to se zatím nestalo u žádného auta, které jsem vlastnil. Moderní auta mě nebaví, za naprostou zhovadilost považuji dotykové ovládání všeho. Takže dokud to půjde, můj vrchol automobilismu budou auta kolem roku 2007 a starší. A abych jen nekecal, tak přidávám fotky svých aut, jak šly postupně (kromě Feldy, která je dodnes + Favorit, který byl sice mámy, ale od řidičáku až po Feldu a jeho následnou šrotaci byl jako můj vlastní a vínová Okta byla sice firemní, ale byla jen moje po dobu 5 let). Mimochodem, pěkného Favorita bych také chtěl, ale opět - není kam ho dát. Plus přidávám poláka dědy, který mě inspiroval a mého nejmilovanějšího Nissana. Trošku jsem se rozvášnil, tak snad jsem Vás nezahltil . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 8-2012 |
Miro- náhodou se to dobře čte, je to pěkný. U tebe doufám, že až budeš pojízdnej tak budeš s polákem taky KVASIT. Co se týká vzpomínek na dědu, mám to podobný. Měl světle modrý moskvič 2140, ale ještě (to jsem nevěděl) Moskvic 403 ve stodole u sousedů. Byl odhlášenej, ale děda ho občas projel aby to nezatuhlo atd. Když jsem to auto uviděl poprvní bylo to BUM na první pohled. Jenže jsme k autu nesměli chodit, protože mělo vyrezlou díru v zadním blatníku tak prej abychom se o to nepořezali. Děda ho pak dal tátovi na rozebrání a já tajně chodil do garáže a slintal jsem u toho. Jeden den však táta vzal sekyru a byl konec. Po letech jsem si nechal uniknout i toho druhého moskviče 2140 a kluk od segry ho dva týdny drtil na poli až ho zmrvili. Paradoxně tohoto Moskviče dal děda tátovi na opravu kastle v daleko horším stavu, než tu 403. A táta mu vyměnil podlahy i podlahu v kufru a blatníky a prahy atd. Dneska bych si na tu 403 netroufnul, ale 2140 bych bral. Jenže nemám garáž ani stání a bydlím na jižním svahu, což je jedna velká pánev bez možnosti stínu a auta tam neskutečně trpí, hlavně v létě, když to slunko pere. Byl to jeden z důvodů, proč jsem po cca dvou letech prodal Škodu octavia 1962. Za dva roky jsem ji sice technicky dal do pořádku, ale ten lak bral rychle za svý. Garáž se mi pronajímat nechtělo, bydlím téměř na samotě a v nejbližším okolí tehdy nebylo nic k sehnání. Navíc se z auta ztratila pěkná přední chromová světla, takže jsem je rychle sehnal a rychle auto prodal. Přesto se mi podařilo jeden sen si splnit. Když mi bylo tak asi 8 let, jezdili jsme k tetě do Vranovské Vsi u Znojma. A tam jsem poprvní uviděl v jednom křoví pohozený něco zajímavýho a bylo to barvy tyrkysové a mělo to chromový lišty a pěkný světlo ve špičatým čumáku. Pamatuju si, že jsem to chtěl vzít domů, ale táta že prej ne, že to je starej skůtr a že na to nic neseženu a že je to rezavý a tak. Vždycky jsem na to chodil koukat a řek jsem si že to si jednou koupím a právě malá satisfakce za tu Oktávku byl ten skůtr Čezeta 502. Brankou projede a do boudy se vleze. A sjel jsem sním už celou republiku a je to super vozidlo. Každej rok s ním jedu do krkonoš a je to super cesta. Mezi nejsilnější zážitky patří zpáteční jízda z Chomutova přes Pražský Václavák, který jsme s dalšími třemi kolegy obkroužili asi třikrát kvůli focení pod koněm za neustálého pronásledování PČR. Navíc nikdy bych nevěřil, že čtyři dvoutakty mohou v úzkých uličkách pražských jednosměrek způsobit doslova hromobití. Dodnes mám z toho husí kůži,jako tehdy. Tož tak. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
Ad piáno, mám tu z minulýho týdne fotografii, jak se nám proměnila sídlištní parkoviště. "Dvěstěd" v záplavě soudobé produkce. Značky má BML a je v krásném provozním stavu lehké patiny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 733 Registrován: 10-2007 |
https://www.rajveteranu.cz/22565-skoda-baz-mna-900-hradec-kralove |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 10-2007 |
Jabberwocky: myslím, že jsme tady to auto už řešili - nebo některé jiné z řady MNA. Je to tak pro týpky, co mají svoje muzeum a už neví, co by s prachama. Podle mě to nemá papíry a asi nikdy mít nebude. Kdo ví, jestli to jde vůbec postavit na veteránské papíry, když to nikdy nemělo způsobilost k provozu. Prostě studna na peníze a stejně se s tím člověk nesveze. A když náhodou by s tím někam přijel, tak stejně nikdo nebude vědět, co to je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1091 Registrován: 3-2011 |
Risan: Nejaký MNA sa tu riešil nedávno, mal motor z Moskviča.
E pericoloso sporgersi - Nicht hinauslehnen - Не высовываться - Ne pas se pencher au dehors
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 12-2017 |
Chevrolet (pravděpodobně C/K) docela jsem čuměl když jsem ho uviděl a ta velká V8.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4261 Registrován: 11-2006 |
Jestli bych chtěl někdy nějakou ameriku, tak přesně takovýhle pickup . Mimochodem, ví někdo, co je tohle za Ameriku? hádám nějaký Ford? A ty dvě auta na cizineckých značkách, to nalevo bude asi Volvo? a vpravo nějaký Ford? Co se mého Fiatu týká, akorát jsem mluvil s pánem, co mi tam dělá věci, se kterými jsem nehnul. Ve středu by měl být připraven na STK, ale prý bíle čudí a má pocit, že jde jen na tři a půl válce. Bílý kouř může být i tím, že rok stál a třeba pomůže ho jen projet, a nebo v horším případě je prasklé těsnění. Co ale způsobuje, že jdou jen tři a půl válce? Svíčky jsem dával nové, tak ještě možná kabely? kontakty v rozdělovači? (Příspěvek byl editován uživatelem mirous.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 12-2011 |
Volvo 245 a Fiat 128 3P |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2422 Registrován: 9-2012 |
a mezi nima nejkrásnější náklaďák a auto vesmíru. Avia A30 a Škoda 100. Kdybych chtěl nějakej náklaďák, bude to právě ávie
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host 95.82.137.200 |
Mirous - Chevrolet Nova čtvrté generace, tzn. druhá půlka sedmdesátých let. Pikap Chevy je známý kus, je to jednoho člena redakce časopisu Chrom a plameny |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 8-2012 |
Mirousi u mýho Fiata mi taky vynechával válec. Přitom svice byly nový. Zkusil jsem dát starou a ono to jelo normálně. Akorát to chce najít, která to je. Jinak rok je dost i na oxidaci a taky starej benzín může zvodnatět a dělat bordel. Ale pánovi věř, on na to příjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4264 Registrován: 11-2006 |
Ale jo, pánovi věřím na 100%. Ten má zkušeností, že mu je závidím. Spíše se snažím i já "vzdělávat" a pátrat, abych třeba příště věděl. A zároveň, abych věděl, jak vysokou mi potencinálně pošle fakturu :D. |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2424 Registrován: 9-2012 |
To jsem zvědavej míro, co tě to všechno zatím stálo ten fiat, a co tě to ještě stát bude. Chápu dobře že kupní cena byla třicet? Já jsem se dostal zatím na 6 tisíc včetně toho že jsem to auto koupil. A už jsem tím autem fakt posedlej, dneska jsem to zase pucoval, i když jsem si sliboval že přes velikonoce na to nekouknu, no a pak začalo pršet. Ani mě nikdo nemusel fotit, vypadalo to takhle: dyž sem poprvý v pěti letech koukal na diskopříběh, taxem nechápal ten příběh, ale jenom hltal ty auta, tuhle scénku si moc dobře pamatuju, ani ve snu by mě nenapadlo že se v tom někdy uvidím, nevím jestli se smát nebo brečet
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4266 Registrován: 11-2006 |
Stál o deset méně, nějaké drobné za přepis a evidenčku. V dílech mám teď cca 3.000,- a to je zatím vše. V podstatě jsem měnil oleje, benzín, brzdové hadičky, těsnění a trubky. To je myslím vše, ostatní díly jako svíčky a filtry jsem měl k autu. No a pak jsem to dal pánovi a to teprve uvidím, co bude stát. Ale jen nový koberec byl za nějakou tu tisícovku, takže zadarmo to nebude. S tím se ale musí počítat, každý koníček něco stojí. A když uvážím, že poslední rok je pro mě plný zvratů, tak ten ušetřený čas za ty peníze asi stojí. Výhoda je, že nemusím nic vyvařovat, po téhle stránce je v pořádku. Samozřejmě časem se nějaké drobnosti najdou, ale nic akutního. No a motorově je to holt dané tím, že přeci jen minimálně 6 let nejel. Pokud je ale fouklý těsnění, tak to bych stejně opravit neuměl. (Příspěvek byl editován uživatelem mirous.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7214 Registrován: 12-2005 |
No práce to bylo hodně. Ale povedlo se a brouk jezdí! Jsou 4 dny volna tak jsme podnikli zkušební cestu na jih. Skoro 2000 kiláků a zatím vše šlape. Ale řeknu vám, ty repaplechy jsou peklo. Nic nikde nesedí, všechno se musí předělávat a tvarově to taky není žádnej tuzex. No nějak to dopadlo a v pondělí se vracíme domů. Zde obrázek brouka a šťastné majitelky v cíli cesty.
Pošťák se má za známky neplatí, hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí.
Pošťák se má a když se neztratí, utopený sáně za pět roků zaplatí. (Hoptrop) |
transit01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 9-2012 |
tak za dvacet + investice to jde, já sám jsem u hundrtky zvědavej, tipuji že to bude hodně víc, ale to auto pro mě bude mít neskutečnou cenu, ono je něco na tom si to všechno udělat sám a pak si s tím jezdit. Nejlepší na tom je, že moje teta si to auto pamatuje když to někdy v devadesátým čtvrtým jezdilo k ním před školu , a pán učitel je tam učil. Těsnění jsem u hundrtky musel měnit snad všechny, pod karbec, podhlavu, pov víko ventilu, všechno nasračku, kusy tam kolikrát chyběli, pak byl olej ve vodě, a tak..
vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 12-2017 |
100 je pěkná ale užovka 105 L je ještě hezčí . U nás měla výbavu na přání : posilovač brzd, barvu kterou jsem u jiné Š neviděl a dodatečný "měřič spotřeby" - plný plyn ručička v červeném, 1/2 plynu - v zeleném. Rok výroby 1980 (měla již "spoiler" ale furt chrom. nárazníky) docela fajn auto to bylo.. Trochu OT omlouvám se. Žila přes 30 let. Bohužel se nezachovala tak mám aspoň fotku 3 dny před šrotem. Mimochodem dečka, poklice a jedny náhradní dveře furt existují ! :D |