| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 03. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 03. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 7-2017 |
Skoro komletní!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 7-2017 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2017 |
Ten obrázek tu myslím nedávno byl, lokomotiva byla v popisu označena za soukromý majetek. Ledacos na ní chybí, ale celek nevypadá zase tak zle, oprava by se podobala renovaci Henschela, jen by nejspíše bylo třeba zhotovit některé díly rozvodu. Ale možná by byl lepší kotel a na rozdíl od Henschela by stačila oprava. Ale to jsou jen dohady a odhady podle podle dvou nepříliš podrobných obrázků a hlavně: byl by ji majitel ochoten prodat a za kolik? |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3430 Registrován: 4-2015 
|
Kolowratova dráha Dianaberg: Tak už je téměř jasno. Vyrazil jsem včera na detailní průzkum přímo na místo, do Diany. Vybaven materiály od "Zdepa", které na mě vypadly ze sbírky, když jsem hledal podklady k cestě. Projekt dráhy do Německa, výkresy apod. Zpočátku bylo hned podezřelé, že nikde nic. Až na bývalém přejezdu dráhy I-II bylo jasno. Vysvětlující cedule tamní naučné stezky. To, co je v seznamech Kunt-Kalina, je jen projekt. Postavena byla jen část hlavní trati I-II, započaty práce na odbočkách (dohledáno v terénu) a reálný provoz byl pouze v okolí pily na Dianabergu. Zmiňovány jsou dieslové lok. Montania a více v SOKA Tachov. Tam se ostatně také chystám, protože mapka na popisné ceduli je neúplná a je zřejmé, že v archivu toho bude podstatně více. Každopádně naše nejzápadnější lesní železnice byla v naprosto úchvatné krajině - všude jsou dnes zákazy vjezdu, nikde ani človíčka. IMHO končila stavební část hlavní tratě I-II v místech "Tokaniště", Hannenich, za kótou 512 m.n.m. a dále k velké dráze už nebyla postavena. Příště to vezmu přes SOKA Tachov na projektované propojení do Německa. Je to tak hezký a malebný kraj, že to určitě stojí za to.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2758 Registrován: 7-2005 |
Ad Pružinjskij - musím říct, že tento kout republiky musí být opravdu kouzelný. Je pravdou, že vojenská evidence uvádí trochu jiná data než evidence civilní (viz citovný Kunt) Civilní úřady často oslovily jen majitele úzké dráhy a ten jim sdělil některá data, dle vlastního uvážení. To za monarchie tam poslali aspoň obecního policajta. To vojáci data osobně ověřovali viz příloha Máte pravdu, že návštěva SOkA v Tachově bude potřeba. Jen se nesměle optám na zkušenost s dohledáváním dokumentů ve fondech Okresních úřadů. Výhoda je, že ČSR používalo spisový řád zavedený v monarchii zhruba do roku 1928. Takže je to většinou všude stejné. V případě úzkých kolejí se materiály mohou schovávat pod "źelznicí", "dopravou", ale často i pod "živnostensko-správní agendou". Pod posledně jmenovanou budou jistě stavební povolení na pilu, provoz spalovacího motoru, kotle atd. A k tomu se velmi často přiřadí i ty malé koleje. Nedávno jsem takto v SOkA Mladá Boleslav narazil mezi spisy k různým povolením činosti cukrovaru Litol i na zastrčené povolení stavby dočasné stavební úzké z nádraží v Lysé n.Labem na břeh Labe, kde firma Kress a Bernard prováděla od roku 1916 jeho regulaci.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7461 Registrován: 9-2003 
|
dv.r. - jen doplním smutnou historii z Bohumína,tou téměř kompletní pomníkovou prasecky rozřezanou lokomotivou ,byl typ CP600.. větší sestra vsetínské CN350.. Bohužel nebyla taková informovanost a majitel areálu se zachoval..![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") Být to dnes,zájemců by bylo..bohužel..![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 10-2017 |
Alespoň že se podařilo zachránit BS 8O, pokud jsem správně informován, stojí v areálu MPŽ ve Zbýšově, sice dosti opršelá a zarostlá křovím, pro tamní trať nepoužitelná kvůli rozchodu 760mm. Asi ji zachovají jako neprovozní "prolézačku" sloužící zároveň jako zdroj ND anebo na výměnu za nějakou jinou lokomotivu, faktem je, že by si zasloužila alespoň nějaký konzervační nátěr. Důležité je, že stále fyzicky existuje, a může někomu dělat radost byť jako neprovozní kus. A kdyby se "odklonily" nějaké peníze...Podařilo se zprovoznit i horší trosky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 443 Registrován: 11-2015 |
Existuje nějaký kolejový plánek bývalé úzkokolejky v železárnách Králův Dvůr včetně trati na výsypku? Fotek je spousta, i tak si člověk moc celkovou představu neudělá... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2663 Registrován: 11-2006 
|
Zkusím jen naznačit základní trasování hlavní trati úzkokolejky z fabriky až ke kalovému rybníku pod Jarovem. Nečiním si nárok na kompletnost, je to pouze hlavní směr. Po likvidaci vysokých pecí a s nimi spojených technologických provozů zároveň zanikla více než polovina z celkové délky kolejí jen dole v železárnách. To neskutečné množství odboček, oblouků, spojek a výhyben mezi budovami je snad na nějakém situačním plánku zachováno.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 10-2017 |
Kdysi, asi v r. 1995, jsem si procházel zbytky dráhy od mostu nad silnicí až kam byla znát původní trasa, koleje byly vytrhané a vzniklo z nich zábradlí, pražce ještě byly ponechány v trase dráhy, jen zasypány štěrkem a namísto BS 80 se tudy proháněly náklaďáky. Někde uprostřed stoupání se zachovaly části výhybky, byly zalité do betonu a asi nestálo za to je vysekávat. Tehdy jsem došel až na vrcholek haldy, moc pěkný rozhled. Měli tam rejdiště motokrosaři. Zmiňovaný "rybníček", spíše odkaliště plné jedů, jsem neviděl. Zajímalo by mne, co v těch cisternách vlastně vyváželi. Ten hnus postupně prosákne kopcem a otráví nejspíš vodu v širokém okolí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 892 Registrován: 1-2012 
|
Steyrtalbahn 31.12.2018 |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 7-2017 |
Úzké koleje na Vojně (u Příbramě); něco je i mimo lágr: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 948 Registrován: 7-2009 |
Vojna - to je pojem ! Konečně jsem se tam v rámci tradičních podzimních pivovarských toulek na plzeňsko podíval. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 10-2017 |
Tábor Vojna... Dnes to vypadá skoro roztomile, nejednoho napadne, že by tam rád strávil třeba dovolenou (mladší prázdniny), proč ne, jenže je třeba si stále opakovat na co bylo to vysoké oplocení a kdo seděl ve "špačkárnách" a jak probíhala "rekreace" tamního osazenstva v dobách, kdy "Anděl" plesal na horách...Podobné připomínky naší neslavné minulosti je třeba zachovat, ale neměly by působit příliš cukrkandlově, představte si, že by třeba v "Grebeníčkově elektrickém ráji" v Uherském Hradišti hezky vymalovali cely, všude by bylo cítit osvěžovače vzduchu a v každé "cimře" by byl na stolečku ubrus a vázička s čerstvými květy...Jinak si je třeba samozřejmě vážit práce těch, kteří se starají o to, aby např. tábor Vojna nezmizel jako mnohé další, ti soudruzi, kteří dnes tak často pokřikují o "přepisování minulosti" by jejich zánik jistě uvítali. |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3460 Registrován: 4-2015
|
749_262: V sobotu proběhne na nedaleké bývalé KBK pochod po zaniklé síti úzkokolejné drážky. Źuká z železárek sice na programu není, ale pokud budu mít čas, rád bych prošel i to. http://www.drahari.info/malodraha-kraluv-dvur-koneprusy-a-podzemi -moriny
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 8-2007 
|
dr.v: naprostý souhlas! |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3468 Registrován: 4-2015
|
A ještě doplnění tady: http://zrus-zan-zel.blog.cz/0804/uzkokolejka-zezarny-beroun-halda -jarov
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2761 Registrován: 7-2005 |
Mám sice pár plánků železáren Králův Dvůr a to jak s vlečkou, tak i uzkou, ale je to nereprodukovatelný. Hlavně často neskenovatelný. Trať na haldu byla stavěna, když byla zrušena lanovka, kterou se původn haldovalo jiným směrem. Hlavně se postavila 4tá pec a vedle železáren, kam se struska pro výrobu struskových cihel taky vozila, se začaly roztahovat cementárny. Trať na haldu byla vyprojektována v roce 1897 a zprovozněna 1899. Díky sklonu až 30 promile na začátku trati, byla koupena silnější lokomotiva (50 koní) od firmy Krauss. Tuto v dalším roce přijeli oměřit pánové z Libně a vyrobili svou první úzkou mašínku, která byla v důsledku jen o 50 korun levnější než její originál (aspoň dle písemnosti archivu železáren) |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 7-2012 
|
Zrovna byla zveřejněna digitalizace časopisu Český svět - tedy odborný rozbor a výpis z obsahu mající vztah k železnici (jako celek + jednotlivé odkazy) i s jednotlivými odkazy na předmětná čísla, stránky. Tak je zde i toto 20.10.1911 Králův Dvůr |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 9-2015 
|
Bw_Ig: Mohol by som sa Vás opýtať kde by som tieto výpisky našiel ? Ďakujem.
Adam Barbuščák
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") .
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2725 Registrován: 6-2016 |
Vagonet: Mám dotaz - ta "úzká" je v areálu lágru odkdy? Já tam byl na kole tak 10 let zpátky a neuvědomuji si, že bych něco takového viděl. Určitě bych se zašel podívat! |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 7-2012
|
Zde: https://www.praha4d.net/ruzne/csvetzel19/index.html?fbclid=IwAR2T qfhgpMtvq2YI3C2oQkPGM7pdlciHUt5f-VpCv0-kfCQOEXVmF4-JXJA |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2764 Registrován: 7-2005 |
Úzká na Vojně byla postavena z materiálu a pro vozidla 450 mm. Speciálně zakoupená lokomotiva z Německa má však 600 mm a na 450 mm to neumí. Takže sokl na věčné časy a nikdy jinak ....![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 7-2017 |
Kdy byla úzká postavena, nevím, na letecké mapě 2012 ještě není. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2727 Registrován: 6-2016 |
Vagonet: Dík za info! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 12-2010 |
Úzká na Vojně http://www.dulnizeleznice.com/fotoalbum/5---odjinud--vsehochut-/t abor-vojna-u-pribrami/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2730 Registrován: 6-2016 |
Plzenecká_ž: Bezva informace, už jsem si napsal o případný "jízdní řád" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 11-2015 |
Zdepa: napsal jsem Vám zprávu ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 11-2015 |
Zdepa: napsal jsem Vám zprávu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 2-2018 |
Zdepa: ono to je ještě trochu jinak. Lokomotiva AEG na Vojně je 650mm, železnice byla ale projektovaná na 600mm. Mašina však nešla přerozchodovat, je tam hydraulika a není místo. Tak si nakonec zrenovovali Metalistku , ale zase omylem na 450mm !! Takže jsme museli předělat projekt, pořídit jiné výhybky, jiné osobní vozy.... no co dodat. Celá ta akce stála fakt za to. No a dneska pokud vím se železnicí ani moc nejezdí, spíš podle lidí co tam byli se vymlouvali, že mají poruchu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 7-2017 |
Včera byly do Zbýšova dovezeny již přerozchodované a zrepasované nápravy na lokomotivu Deutz omz 122f v.č.46786/1944,je to další obrovský krok k jeho zprovoznění ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 7-2017 |
Nápravy přerozchodovala firma Ferrit s.r.o. z Frýdlantu nad Ostravicí za skvělou práci jim patří velký dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 10-2017 |
Vyjede Deutz na začátek sezony? |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3474 Registrován: 4-2015
|
LŽ Diana neboli naše nejzápadnější lesní železnice. Oproti jejímu nejznámějšímu zobrazení v knize od Kunta a Maliny byla skutečnost výrazně slabší. Z chystaných cca 11 km se nepostavilo téměř nic, provoz panoval jen v okolí pily na Dianabergu a rezestavěna byla jen hlavní trať do Německa. Pár záběrů z jarních pohraničních pustin: zachycujících jedinou památku po trati - výrazný násep v lesích, vedoucí severojižním směrem od hlavní trati. Zbylé úseky nebyly dostavěné nebo ani započato s výstavbou. Většina se dá projet na kole, akorát Kateřinský potok je nutné objet - po mostu ani památky. Zbytky pily na Dianabergu: Po mostu také ani památky. Když už přežijete cestu sem přes děsuplný Rozvadov, stojí za to se zastavit například u pramene Mže:
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2752 Registrován: 6-2016 |
Pružinskij: Pěkný! Květen 2016 jsem tudy taky projížděl kolmo. Ale za lepšího počasí (z hlediska adhezního)![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 570 Registrován: 1-2004 
|
Mimochodem, současný lesní majetek Kolowratských v této části Čech je na prodej. Takže, kdo koupí, může drážku dostavět a používat jak na svoz dřeva, tak turisticky! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2767 Registrován: 7-2005 |
ad pružinskij - takže v případě Dianabergu byl odpovídalo spíš těch 3,25 km, co uvádí vojenská evidence a uvedený objem všeho kolejiva (9,25 km) by mohlo být i to, co bylo koupeno a povalovalo se na skládce... to je zralý opravdu na nějaký archivní průzkum, pokud je tedy co zkoumat.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2768 Registrován: 7-2005 |
ad důlní železnice - děkuji Peťo za opravu a uvedení mé nepřesnosti na pravou míru. Takže chápu to takhle dobře - trať na Vojně je 600 mm, odstavená mašinka AEG má 650 mm a nejde na nic jiného překopat, a dodaný Metalist (BBA) byl původně 450 mm ?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 6-2003 
|
Trať je 450 mm a metalistka rovněž. Byl jsem tam vloni, tak mám množství obrazové dokumentace. Loni se určitě dle stavu osobních vozů nejezdilo. Pochopil dle odpovědí na mé dotazy, že s tím nemá/nechce nikdo jezdit a přidělávat si práci. Vzhledem k investicím do opravy lokomotivy, depa s nabíjením, trati atd. je to stěží pochopitelné. Je tam i poměrně rozsáhlá sbírka důlních vozíků obou rozchodů, částečně i umístěných na splítkách. Zítra zkusím dodat fotky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 2-2018 |
Zdepa: tak ještě jednou, ono je to takové zamotané. Trať měla být skutečně původně 600mm. Navrhovali jsme jim opravu jedné z lokomotiv, co stály v expozici. To ale vedení odmítlo, s tím že si mašinku opatří od přátel v Německu. No a tam si sehnali pěknou akumulátorovou AEG s hydraulickým přenosem výkonu. Bohužel ale omylem na 650mm. Tato ale přerozchodovat nešla. Takže se oživil plán opravy metalistky z muzea. No ale jaksi zase omylem zrenovovali mašinku s úzkým rámem, která může být pouze 450mm. Takže my stáli před problémem sehnat nové výhybky na 450mm, přičemž už jsme měli zajištěné 600mm. to samé s osobními vozy. Takže závěrem na vojně je rozchod 450mm. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 3-2013 |
Šestistovky výhybky jdou předělat na 450. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2018 |
Videosen: Ano , teoreticky jde předělat všechno. Ale v tu chvíli bylo jednodušší vyměnit ty 600 za 450, když bylo kde brát. A ještě k tomu ty 450 byly nepoužité. Osobně už bych to předělávat nechtěl, tohle už mám za sebou a znám lepší zábavu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 3-2013 |
Mám na zahradě 6 výhybek a byl jsem rád, že jsem je vůbec sehnal. Nechal bych rozchod 600, ale jsem limitován místem a navíc, čím větší rozchod, tím je všechno dražší. Lokomotivu a vagonky jsem stavěl sám a tak v tom nebyl problém. Pochopitelně, že každý má své možnosti a podle toho staví. Tak ať to roste. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2770 Registrován: 7-2005 |
ad důlní železnice - uff... děkuji pane profesore, snad si to už budu pamatovat.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 10-2017 |
Nevím o tom sice nic bližšího, ale ten naprosto neodborný, chaotický postup při shánění materiálu a následná neochota dráhu reálně provozovat mi nějak nesedí s činností železničních nadšenců, alespoň jak jsem je většinou poznal. Opět zdůrazňuji, že neznám všechny detaily a nechci nikterak snižovat zásluhy těch, kteří o tento památník naší neslavné minulosti pečují, ale trochu mi to připomíná stavbu cyklostezky, po které sice nebude nikdo jezdit, protože souběžně vede silnice se zanedbatelným provozem a lepším povrchem, ale když se vyjedná dotace a práce se zadá té "správné" firmě... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 727 Registrován: 6-2003
|
Ad -dv.r. No ono to tak nějak bude. Předpokládám, že motivem byl úspěch drážek v nedaleké Příbrami, zejména na Ševčínském dole. Ovšem vše je o lidech, kteří se drážce a provozu nadále věnují. Na ševčínském dole jsou srdcaři, co o to pečují s láskou a dráhu rozvíjí. Na Vojně se toto zjevně nepodařilo. V areálu vojny je také velmi pěkná, rozsáhlá a zajímavá expozice o těžbě uranu, jejíž součástí je i dlouhá umělá štola s množstvím vozíků a důlních technologií. Ta ovšem tomu minimu zájemců (byli jsme s manželkou jediní ze skupiny)stačí odemčít, zapnout vypínače, nechat to na "autopilota" a jít na sváču... Toliko o zatím zmařené energii se zřízením funkční drážky. Přiložím zopár fotek z léta 2017. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 728 Registrován: 6-2003
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 6-2003
|
Ještě zmíněné ÁÉGéčko na 650 mm. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 2-2018 |
Bobeš: myslím že jste současný stav vystihl dost přesně. Trochu bych se ohradil proti předešlému příspěvku ,,dr.v.“ Prosím nemotejte sem dotace a jiné podvody. Tohle opravdu nebyl ten případ. Dráhu jsme ve dvou lidech stavěli pro muzeum právě jako ti nadšenci, kteří tohle dělají z láskou a bez vidiny tučných kont. Bohužel až v průběhu budování jsem pochopil, že celá akce měla zajistit větší návštěvnost areálu. O potížích při průběhu stavby bych se nerad šířil, už je to za námi. My jsme svou práci odvedli dobře. A pokud zde následovně není nikdo z průvodců, kdo by to dělal pomalu jako svého koníčka, nemůžeme od toho nic očekávat. Průvodce zde dělají většinou brigádníci a ty tohle opravdu nezajímá. Ale jako zásadní problém vidím to, že dráha není v muzeu jako samostatná ,,atrakce“ (omlouvám se za to pojmenování). Pokud vím, tak jízda vláčkem se stala součástí samostatného prohlídkového okruhu těžby uranu v Čechách (to je jiná expozice než lágr). A tady právě narážíme na zásadní problém: kdo je návštěvníkem památníku Vojna? No v nemalé míře školní a studentské skupiny, potom veteráni, příbuzní vězňů a samozřejmě i návštěvníci, kterým není lhostejný osud politických vězňů. Ti všichni jdou do té hlavní expozice lágru. Těžba uranu je samostatný prohlídkový okruh. Mimochodem je to velmi kvalitně a zajímavě zpracované, rozhodně to stojí za prohlídku. Ale pozor – to si musí návštěvníci koupit jako samostatnou vstupenku. A koho dnes zajímá těžba uranu, když všude slyšíme sluníčkáře, jak nám káží o škodlivosti jádra. Byli jsme donedávna jedinou zemí EU, kdo uran těžil a můžeme být na to pyšní. Ale tohle dětem ve škole nikdo neřekne, bohužel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 7-2017 |
dv.r. - Do zahájení sezóny 2019 Deutz určitě nevyjede,ale během ní doufáme ano!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 7-2017 |
Páteční zaškrabávání a pasování kluzných ložisek na nápravy lokomotivy Deutz 46786 ve Zbýšově. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 9-2017 |
-- pružinskij, LD Diana, centrem lesní dráhy byla pila v Dianabergu, s výhybnou na hlavní trati Diana - Jelení - Tokaniště - Svahy, (zřejmě odtud měla dráha pokračovat podle projektu do žst. Pfrentsch). K ní se napojovaly odbočné tratě z nákladišt‘: - hlavní trat‘ Diana pila - Jelení - Tokaniště - Svahy, délka 4 km - odb. Diana - U Brány (směrem Sv. Kateřina), délka 1,6 km - odb. Diana - V Mokřinách (Novohradské polesí), délka 1 km - odb. Jelení - V Luhu (není odkazována v projektu), délka 3,2 km - odb. Tokaniště - V Jamách, délka 0.8 km Celková délka tratí podle map je 10 600 m, projekt z roku 1915 udává délku 17 210 m. Kolejové vedení lesní dráhy a odboček a jejich délky, vychází ze speciálky 1:75 000 a generálky 1: 200 000, voj. map z 20 let, 20 století. Délky tratí jsou měřeny z map, čili jsou přibližné. Je otázkou, jestli byly kolejové trasy lesní dráhy vyznačené v mapách, skutečně postaveny. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 10-2017 |
600_mm : Skvělá práce, jen dál! Drobnost: udivuje mne, že nijak nekrytý ozubený převod ani po letech provozu nevypadá enormně opotřebený. Jsou ozubená kola původní nebo je lze relativně snadno měnit? BSD : Možnost, kterou jsem naznačoval s důrazem na to, že jde opravdu jen o jednu z možností proč byl postup při shánění materiálu tak podivný, se bohužel v dnešní době plné nenažranců přímo nabízela. Tyto osoby se neštítí proniknout do jakékoli státem podporované organizace, i do takové, která má připomínat, chránit a podporovat ty, kteří byli rozdrceni dějinami a kteří, aniž bych chtěl být přehnaně patetický, skutečně obětovali svou svobodu a mnozí i životy pro naši lepší budoucnost. A na památce těchto lidí se neustále pokoušejí přiživovat nejrůznější nestydatí paraziti, podívejte se, co se děje v ČSBS nebo v Lidicích! Prostě touha vysávat státní peníze a správně je "odklánět" tu vždy bude. Podle Vašich informací by to ovšem vypadalo spíše na původně dobré úmysly mnohdy čestných a nadšených lidí, která bohužel díky neznalosti problematiky a nezvládnutému "marketingu" vydláždila onu symbolickou cestu do pekel. Takže je zřízena expozice těžby uranu s technickým zázemím včetně dráhy, ale není zvládnutá "reklama" a ani kolektiv patřičně nadšených lidí. A věřte mi, je obrovský rozdíl mezi někým, koho daná problematika zajímá a rád se o své vědomosti podělí s návštěvníky, a pouhým placeným zaměstnancem nebo dokonce brigádníkem bez jakéhokoli vztahu k místu a ději, o kterém má návštěvníky informovat. Pak ovšem sebelepší expozice není živá, stane se z ní pouhá nudná zaprášená "konzerva", a to je moc smutné... Ještě zvědavý dotaz: Jakou jste při stavbě použili ohýbačku kolejnic a proč nebyly použity podkladnice? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 7-2017 |
dv.r. - myslíme si,že ozubená kola jsou původní. Původně byl převod v celkovém krytu kde bylo doplňováno mazivo,tak jak je to třeba na velkých mašinách 750 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 2-2018 |
dr.v: zde mám nějaké fotky ze stavby na vojně: http://www.dulnizeleznice.com/fotoalbum/5---odjinud--vsehochut-/t abor-vojna-u-pribrami/ ohýbačka normálně ruční, klasika - viz fotky. Podkladnice? Stavělo se podle požadavků muzea z materiálu, co si dodali. Podkladnice neměli a nechtěli. Upřímně - k čemu? Myslím že zde nejsou třeba. Na Solvajích je taky nepoužíváme a je klid. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2772 Registrován: 7-2005 |
Kolega Bobeš vyfotil na Vojně i štítek té půlky lokomotivy, takže seznam výrobce - AEG Berlin (west) říká k továrnímu číslu 7803 toto: 7803 1960-61 ZD 2/2 Bo-akku 665 neu {Bartz 1558 Saarbergwerke} Takže nakonec né 650, ale 665 mm...... |
|
VáclavTheodor1
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2018 
|
Hřebeč urbex1 |
|
VáclavTheodor1
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 6-2018
|
Hřebeč urbex2 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 10-2017 |
Důlní_železnice: Dík za obrázky. Pravidelně se zúčastňuji brigád, při kterých opravujeme během 2 týdnů řádově stovky metrů trati, takže si takové práce vážím. Ohýbačku máme k disposici válečkovou s elektrickým pohonem,upravenou z původně ruční, je to mnohem rychlejší, zvláště u kolejiva 115 mm. K podkladnicím: až jednoho dne pražce proroste houba a poněkud změknou, kolejnice na podkladnicích se systémem jeden hřeb uvnitř, 2 zvenku se pod těžšími vozidly tak snadno nerozestoupí (vyzkoušeno, ověřeno). Osamocený hřeb bez opory snadno povyleze a kolejnice ho odtlačí nebo přeskočí. Obrázky z Hřebče: na kovárně bohužel došlo k rozkradení střešní krytiny (AL plech) a již nebyly možnosti finanční ani personální budovy opravit. Navíc si někdo dal práci i s vybouráním kovových oken. Na vedle stojící "lampárnu" , která má střechu z obyčejných tašek a tak do ní neteklo a nezajímala zloděje, zase spadl strom a část střechy je tak poškozena. Narozdíl od kovárny, kde navíc na zadní stěnu tlačí sesutý svah, není záchrana "lampárny" zcela vyloučena. Ovšem první v pořadí záchrany jsou budovy v "nižších patrech" areálu, kde již práce probíhají. Vrátnice, depo, administrativní budova, velká budova. Pak se uvidí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 11-2015 |
Jsou mezi přítomnými i nějací pamětníci provozu Královodvorských železáren, kteří na tamější úzkokolejce sloužili a byli by ochotni se podělit o své vzpomínky? |
