Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 20. 09. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 20. 09. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 12-2018 |
No krom Česká Třebová odj.sk. - Dlouhá Třebová aq zpět nejspíš žádné, když to popisované je jinak všechno v obvodu stanice Česká Třebová... Z vjezdu do odjezdu se jelo po "spojovací koleji" nebo po vlečce METRANS? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 8-2019 |
Prosím pěkně, nevěděl by někdo, zda budou fungovat snímače AVV na podvozku, když budou oba dva otočené kolem svislé osy o 180°? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20077 Registrován: 5-2002 |
mikuta: nevěděl by někdo, zda budou fungovat snímače AVV na podvozku, když budou oba dva otočené kolem svislé osy o 180°? Když oba dva, tak budou. Když jen jeden, tak mohou být trochu háklivější na MIBy se vzájemně posunutými trámy. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6342 Registrován: 9-2011 |
Kde jsou snímače "na podvozku"?
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20085 Registrován: 5-2002 |
Asi byl míněn spodek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 2-2010 |
Podle čeho se určuje, kde bude návěstidlo signalizovat jízdu traťovou rychlosti a kde 40 kmh? Páč v Jičíně máme vjezdové návěstidlo 500 metrů od rychlostniku 40 kmh, jinak ofiko je 80 kmh v celém úseku, a vždy signalizuje 40 kmh. Přeci jen na těch 500 metrech to je ušetřených skoro 0,5 minuty. V opačném směru se jede plně 80 kmh. To můžou dát rychlostnik rovnou k návěstidlu a jet tou rychlostí, a ne o 500 metrů dál, jak to mu je teď a nepoužívá se. Posláno z mobilu. 2.0
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1152 Registrován: 8-2017 |
Trochu rozšířím dotaz: Musí skutečně strojvedoucí jet rychlostí návěštěnou návěstidlem už od jeho minutí a ne až od první výhybky? Z čl. 774 D1 mi přijde, že mu tento nepřikazuje se ploužit už od návěstidla: 774. Dvousvětlové návěsti dovolují jízdu vlaku a: a) dolním světlem (případně doplněným jedním nebo dvěma světelnými pruhy nebo indikátorem) přikazují strojvedoucímu jet v obvodu výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu nejvýše návěstěnou rychlostí. Není-li obvod výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu, přikazují mu jet nejvýše návěstěnou rychlostí až k následujícímu hlavnímu návěstidlu. Návěstěná rychlost je vyjádřena první částí názvu návěsti, např.: Rychlost 100 km/h ...; ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1755 Registrován: 10-2009 |
M250.0 Koukněte se, co je to "obvod výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu". Začíná právě tím návěstidlem. Řešilo se tady mockrát popotahování a jiné obskurní a nepředpisové snahy o ušetření sekund, tento předpisový retardér však zůstává nepovšimnut. Přestože stačí kouknout sousedům na Slovensku na drážní dvorek. Znalci snad potvrdí, že u ŽSR se smí traťovou rychlostí až k výhybce. Takových stanic a odboček, kde se jezdí mnohem pomaleji, než by bylo jinak nutno na dráze významné délky, je mraky. Časový přínos by pak součtově byl určitě velice zajímavý. Nic než předpis tomu nebrání. K legalizaci takového postupu by však bylo třeba odvahy k zavedení. To nepředpokládám. S tím souvisí nové definování Obvodu výhybek přilehlých... Začínal by výhybkou samotnou? Nebo nějakým návěstidlem? Popřemejšlejte. Kecat tady možno o ledasčem. P. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1576 Registrován: 2-2010 |
Ad Podroužek: ale třeba o 15 km dál v Kopidlně na stejné trati je vjezdové, které umožňuje jízdu traťovou, ovšem asi jen 50 metrů, páč hned poté je snížení rychlosti rychlostnikem, takže tady to třeba je nesmysl. Posláno z mobilu. 2.0
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20090 Registrován: 5-2002 |
Podr: tento předpisový retardér však zůstává nepovšimnut Nezůstává, akorát to povšimnutí vypadá trochu jinak, než byste asi očekával. Pokud se (profesně) dožijete toho, že pojedete pod ETCS, tak uvidíte, že nejenže neomezuje rychlost už na záhlaví, ale dokonce ji omezuje jen v konkrétních výhybkách (a třeba i na vícero hodnot v témže zhlaví). Nic než předpis tomu nebrání. Brání, a sice délky přibližovacích úseků přejezdů spočtené pro sníženou rychlost na záhlaví. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 8-2017 |
Moment, ty přejezdy se spouštějí v různou dobu podle toho, jaká je návěštěná rychlost? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3403 Registrován: 7-2012 |
Proč Leo expres kupuje Sirius bez systému 15 kV 16,7 Hz? To už jsem myslel, že to bude alespoň na Úrovni Stadlera co kupují Slovinci Praha - Vídeň nebo Praha - Linz nebude? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4638 Registrován: 3-2004 |
M250.0: Ano, omezení rychlosti dané spodní částí návěstního znaku může dost zahýbat s délkou přibližováku.
"Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch."
Nikola Tesla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1157 Registrován: 8-2017 |
Díky, to je zajímavá informace. V jiném vláknu se nedávno řešilo, jak by bylo strašně komplikované osadit víc přibližováků, aby na vícekolejných tratích nechodily závory nahoru a hned zase dolů, tak mě to trochu překvapuje. Přitom mi uniká smysl takového počínání - kdyby přece byla rychlost traťová až k výhybkám, situaci by to naopak zjednodušilo, protože by se mohla počítat stejná rychlost pro všechny směry (pokud tedy uvážíme situaci, kdy je přejezd na zhlaví či záhlaví; přejezdy uprostřed stanice jsou zvěrstvo a naštěstí mizí). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3404 Registrován: 7-2012 |
https://zdopravy.cz/nazor-jizdni-vyhody-nemohou-byt-poskytovany-n a-zaklade-zamestnani-pise-namestek-34409/ Ten pán chce, aby nádražáci odešli dělat něco jiného? Pisálek by si měl vzít krumpáč a podbít pár pražců, aby ho ta hloupost přešla. Konec režijek znamená odchod mnoha pracovníků od dráhy to si asi nepřipouští.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8962 Registrován: 9-2002 |
A první, kdo pujde dobrovolně, bude Štancl 😂😂😂
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9023 Registrován: 5-2007 |
M250.0: Neviem, čo si pod tou funkciou predstavujete, alebo čo Vás na nej prekvapuje, ale ona je veľmi jednoduchá. V prvom rade sa toto týka len PZZ riadených zo SZZ, kde nášlap musíte tak či onak počítať pre každú vlakovú cestu zvlášť. Takže jediné, čo robíte naviac je, že ho nerobíte fixný, ale pozeráte sa podľa návestenej rýchlosti, kam až Vám ten nášľap vychádza. Takisto pri skúšaní to nie je žiadny prípad navyše (nášlapy skúšate beztak všetky), skôr naopak tam, kde je návestená rýchlosť nízka, si uľavíte, bo si nášľap skrátite. Oproti tomu ten delený približovák je nový vzorec, nový prípad na skúšanie (v podstate každú cestu cez to PZZ je treba skúšať na ďalšie 4 prípady naviac). A pokiaľ nie sme v stanici, tak kilometer káblov naviac. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20095 Registrován: 5-2002 |
M250: Moment, ty přejezdy se spouštějí v různou dobu podle toho, jaká je návěštěná rychlost? No jasně! V jiném vláknu se nedávno řešilo, jak by bylo strašně komplikované osadit víc přibližováků, aby na vícekolejných tratích nechodily závory nahoru a hned zase dolů Tos špatně pochopil - vůbec nešlo o komplikaci s více přibližováky (aneb za peníze v Praze dům), ale o to, že by se musel zřídit před-přibližovák, který by prodlužoval dobu uzavření přejezdu. Přitom mi uniká smysl takového počínání Smysl nehledej, kauzalita je obrácená. Rychlost už od návěstidla se nezřizovala kvůli přibližovákům, jenom se při jejich výpočtu využilo toho, že to tak prostě je. A zmiňováno to bylo proto, aby si někdo nemyslel, že stačí jenom změnit předpis. Nestačí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1160 Registrován: 8-2017 |
by se musel zřídit před-přibližovák, který by prodlužoval dobu uzavření přejezdu. Tak to asi nechápu furt. Jaký je rozdíl mezi případem, kdy mám dva přibližováky a to, který spustí výstrahu se určí podle postavené vlakové cesty a případem, kdy mám taky dva přiližováky a to, který spustí výstrahu se určí podle toho, jestli už jsou závory dole, nebo ne? aby si někdo nemyslel, že stačí jenom změnit předpis. Nestačí. Dobře. Když je ale snaha šetřit sekundy, kde to jen jde, tak mě stejně jako Podroužka překvapuje, že tímhle se nikdo nezabýval. Nicméně celkem snadno bych si dokázal představit na vjezdovém návěstidle nějakou ceduli, která říká strojvedoucímu, že návěštěná rychlost platí až od výhybek - v případech, kdy tam žádný přejezd není, nebo je tomuto uzpůsoben. Když už jsme u dvojího návěštění rychlosti (rychlostníkem i návěstidlem), tak je na místě zmínit hrbatou, kde se ve všech stanicích návěstí 50 i do přímé kvůli přechodu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20103 Registrován: 5-2002 |
M250: Jaký je rozdíl mezi případem, kdy mám dva přibližováky a to, který spustí výstrahu se určí podle postavené vlakové cesty a případem, kdy mám taky dva přiližováky a to, který spustí výstrahu se určí podle toho, jestli už jsou závory dole, nebo ne? V prvním případě jsou všechny ty variantní přibližováky počítány jen na bimbání a padnutí šraněk. Ve druhém případě je před-přibližovák počítán navíc na zvednutí a chvíli ježdění autama. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1847 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: "Nic než předpis tomu nebrání. Brání, a sice délky přibližovacích úseků přejezdů spočtené pro sníženou rychlost na záhlaví. " Ale vždyť (beru-li typickou stanici na jednokolejce, kde po rovné koleji jedu třeba 90 km/h a na všechny ostatní koleje jedu přes výhybky 40 km/h a přejezd je před krajní výhybkou) ten přejezd z logiky věci musí počítat s rychlým vlakem jedoucím rovně (na to jsou konstruované přibližováky) i s pomalým vlakem jedoucím do odbočky (další izolák někde nebo jen výstraha spouštěná s nějakým zpožděním?). V případě, že bych nějakou cedulí zatlučenou v úseku mezi vjezdem a krajní výhybkou povolil vjíždějícímu vlaku sníženou rychlost "až vocaď", tak stačí přejezd ve směru "do stanice" uvést do stavu "každý vlak jede 90" (a pak při vhodné příležitosti přepočítat zpoždění ze stavu "od vjezdu 40" do stavu "od vjezdu traťovou a brzdění na 40" a nastavit nové zpoždění startu předzvánění. Nemá to ježdění "pomalu hned od návěstidla" jiný historický důvod?
Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20106 Registrován: 5-2002 |
Peva: Nemá to ježdění "pomalu hned od návěstidla" jiný historický důvod? Těžko říct. Možná zjednodušení předpisu? Ono se totiž při domýšlení té bezesporu rozumné myšlenky vyrojí spousta otazníků. 1) Která výhybka je vlastně krajní? Představme si dřívější Semily směrem od Košťálova. Byla to V1 vedoucí na vlečku, V2 vedoucí do manipulačních kolejí nebo konečně V4 vedoucí na předjízdné koleje? 2) Co když tam žádný výhybkový úsek není? Smí pak vůbec návěstidlo návěstit sníženou rychlost? Nebo bude v takovém případě rychlost (poněkud nečekaně) platit už od návěstidla? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6343 Registrován: 9-2011 |
Pisálek by si měl vzít krumpáč a podbít pár pražců, aby ho ta hloupost přešla. Za 1), nepíše to "pisálek", ale náměstek hejtmana Za 2), kdo se v práci neumaže, tak ten nepracuje? Myslím, že většina lidí "od krumpáče" by asi rychle skončila, kdyby měli dělat náměstkovu práci (tím prosím neříkám, že lidi od krumpáče jsou méněcenní, ani že náměstek po celou pracovní dobu maká pro obecné blaho, až se z něho kouří) Za 3), když někdo (kraj) platí, tak taky rozhoduje, koho bude vozit zadarmo. Jak by se ti líbilo, kdyby sis zaplatil taxík, a taxikář by si v něm "režijně" odvezl manželku? Proč Leo expres kupuje Sirius bez systému 15 kV 16,7 Hz? Měl jsi to Leošovi poradit. Myslím, že zatím bude dost problémů se schválení dvojsystému (aneb "kdo jste někdy schvaloval u EBA, tak víte, o čem mluvím" . A tři systémy ve třech vozidlech? "Výstavka je putovní", v pondělí Berlín, v úterý Košice, ve středu Budapešť, ve čtvrtek Vídeň... (kdoví, jestli nakoupí i další - ty to pak mohou mít)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1161 Registrován: 8-2017 |
1) Která výhybka je vlastně krajní? Klidně pro jednoduchost ta první. Jezdit pomaleji v pár obskurních stanicích je pořád menší zlo, než jezdit zbytečně pomalu všude. 2) Co když tam žádný výhybkový úsek není? Smí pak vůbec návěstidlo návěstit sníženou rychlost? K tomu snad není důvod, na to stačí rychlostník. Je vůbec někde takový případ? V prvním případě jsou všechny ty variantní přibližováky počítány jen na bimbání a padnutí šraněk. Ve druhém případě je před-přibližovák počítán navíc na zvednutí a chvíli ježdění autama. Nevidím rozdíl. Pokud jsou šraňky nahoře, je první (ve směru jízdy vlaku) přibližovák ignorován a výstrahu spouští až ten druhý. Pokud jsou šraňky dole, pak v případě, že druhý vlak mine první přibližovák, zůstanou rovnou dole. Pokud by šly nahoru těsně před tím, než se toto stane, pak ten čas na chvíli ježdění autama je ten, než vlak dojede od prvního přibližováku ke druhému, kde se teprv spustí bimbání. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20108 Registrován: 5-2002 |
M250: Je vůbec někde takový případ? Jakákoliv druhá půle dělené vedlejší koleje. Nevidím rozdíl. Rozdíl je přece v tom, že je ten před-přibližovák ještě delší, než normální přibližovák. A má tedy větší šanci, že se do něčeho připlete. A to, že je hodně často ignorován, ještě neznamená, že vznikne zadarmo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1162 Registrován: 8-2017 |
Jakákoliv druhá půle dělené vedlejší koleje. Tam snad fyzicky taky stačí jet sníženou rychlostí až od výhybek, ne? A pokud ne, tak by to měl řešit rychlostník. Nebylo by stejně v takových případech příhodnější návěstit jenom očekávejte resp. opakování očekávejte? A má tedy větší šanci, že se do něčeho připlete. Nikde není psáno, že to tak musí být všude. A to, že je hodně často ignorován, ještě neznamená, že vznikne zadarmo. Ty vícenásobné přibližováky na vjezdech zadarmo vzniknou? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 7-2010 |
M250: Ty vícenásobné přibližováky na vjezdech zadarmo vzniknou? Tam žádný vodiče nejsou... V případě vjezdu sníženou rychlostí se výstraha spouští buď obsazením stejného úseku s odkladem výstrahy, nebo obsazením jiného úseku, který by stejně musel být zřízen. Jako příklad si představte, že ve stanici s přejezdem na odjezdovém zhlaví je při průjezdu po rovné výstraha spuštěna obsazením zhášáku za vjezdovým návěstidlem, kdežto při průjezdu odbočkou až obsazením staniční koleje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1280 Registrován: 11-2006 |
M250.0: Přesně jak píše Trumbera. Pro ilustraci je tady příklad třeba z Vlkanče, kde se při jízdě od Leštiny spouští výstraha na staničním přejezdu (1E) na 3 různých místech, podle "rychlosti a délky" postavené vjezdové cesty (aby nedošlo ke zmatení, přejezd 1E je již mimo obrázek více vpravo; uprostřed obrázku je jiný přejezd s označením 4D; a ještě vysvětlení těch označení přibližovacích úseků - je to vždy kolej, ze které a na kterou je cesta postavena, tedy např. 1/1 = z 1. TK na 1. SK, 1/2 = z 1. TK na 2. SK, 1/1 var. = z 1. TK na 1.SK, ale variantní cesta šikanou přes výměny 2 a 3 a zpět): A pokud by tam hypoteticky z jiných důvodů ty hranice KO číslo 2 a 3 nebyly, tak by se prostě výstraha vždy spouštěla jen při průjezdu bodem 1 (nebo by se dnes použila ta odložená výstraha, tj. obsazením KO za bodem 1 by se vyplo bílé blikající světlo, ale samotná výstraha by se spustila až za definovaný čas). (Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3407 Registrován: 7-2012 |
Aleš_Liesk.: " Jak by se ti líbilo, kdyby sis zaplatil taxík, a taxikář by si v něm "režijně" odvezl manželku? Proč Leo expres kupuje Sirius bez systému 15 kV 16,7 Hz? Měl jsi to Leošovi poradit. Myslím, že zatím bude dost problémů se schválení dvojsystému (aneb "kdo jste někdy schvaloval u EBA, tak víte, o čem mluvím" . A tři systémy ve třech vozidlech? "Výstavka je putovní", v pondělí Berlín, v úterý Košice, ve středu Budapešť, ve čtvrtek Vídeň... (kdoví, jestli nakoupí i další - ty to pak mohou mít)" Manželku Taxikáře jsem měl v kanceláři. A denně jsem poslouchal jaká je chudinka, že když není platící cestující přijede pro ní manžel jako poslední. vymýšlela tresty za zpoždění typu dnes v posteli nic nebude, večeře bude studená a další. To Leo bude zatím domácí mazlíček na Praha - Bohumín! Na - Praha - Vídeň to holt není.... pak , ale nevím proč se to jmenuje Sirius? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4909 Registrován: 3-2004 |
pak , ale nevím proč se to jmenuje Sirius? Protože je v (na českých tratích) zatím nepoužité zajímavé, krátké a zapamatovatelné jméno, vyslovitelné pro Slovany, Germány i Číňany a neobsahuje žádná nabodeníčka. Nějaké hluboké odkazy do mytologie bych nehledal. Volba systémů je zřejmě daná budoucím byznysplánem - ČR, Slovensko, Polsko - prostě východ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20109 Registrován: 5-2002 |
M250: Tam snad fyzicky taky stačí jet sníženou rychlostí až od výhybek, ne? Vedlejší koleje jsou projektovány pouze na nejvyšší z rychlostí na obou zhlavích, takže do té druhé půle by se musela návěstit snížená rychlost, aniž by tam přitom byl jakejkoliv výhybkovej úsek. Netvrdím, že by to nešlo, jen je otázka, jak to popsat v předpise, aniž by s tím půlka fírů měla neřešitelnej problém. Pročež bych to neřešil v předpise, ale v zabezpečovači, a do předpisu dal jen to, že fíra jede takovou rychlostí, jakou mu dovoluje zabezpečovač (pokud je v "plném" funkčním módu). Prostě něco jako na metru, kde "Volno" znamená 60 km/h, ale zabezpečovač to může zvednout na 80 km/h. A pokud ne, tak by to měl řešit rychlostník. Co staniční kolej, to extra rychlostník? Zrovna u toho tu byl nedávno docela řev... Ty vícenásobné přibližováky na vjezdech zadarmo vzniknou? Viz Trumbera a Sonic: někdy opravdu zadarmo, jindy za cenu dalšího časovače pro odložení výstrahy. Hsl: Nějaké hluboké odkazy do mytologie bych nehledal. S ohledem na černou korporátní barvu by se v tom dal vidět (pravda, poněkud mělčí) odkaz do pohádkologie - a sice do Harryho Pottera, kde se vyskytuje postava jménem Sirius Black. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 12-2018 |
Nemá to ježdění "pomalu hned od návěstidla" jiný historický důvod? Tak ono "historicky" se jezdilo od první výhybky. Ježdění "hned" od návěstidla se zavedlo tuším s ČD D1 1997, takže bude nejspíš produktem předpisových rypáků (pojem ke studiu např. ve zdejším tématu "Předpisy") a sedlářů, kteří chudáci neměli takovou první výhybku návěstěnou a předvěstěnou a vůbec. Tak se to holt "zjednodušilo"... |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 8-2014 |
M250.0: Nikoliv. Ono totiž omezení rychlosti návěstidlem může mít krom omezení rychlosti přes výhybky ještě další důvody: "Jakákoliv druhá půle dělené vedlejší koleje. Tam snad fyzicky taky stačí jet sníženou rychlostí až od výhybek, ne? A pokud ne, tak by to měl řešit rychlostník. Nebylo by stejně v takových případech příhodnější návěstit jenom očekávejte resp. opakování očekávejte?" 1) Omezení rychlosti na dopravní koleji: Svršek vedlejších kolejí není stavěný na pojíždění traťovou rychlostí. Stejně tak směrové poměry nemusejí vyhovovat (mám na mysli především ta esíčka v předjízdných kolejích před ostrovními nástupišti). Jednosvětlovou návěstí (ve smyslu D1) byste tam povolil jízdu traťovou, a to nejde. 2) Omezení rychlosti pro jízdu na odbočnou trať: Najdete v mnoha stanicích, odkud odbočuje nějaká lokálka, na koridoru snad úplně všude. Řekněme, že traťová rychlost na lokálce je 60 km/h. Za krajní výhybkou nám v takovém případě obvykle stojí rychlostník 60 km/h. Na odjezdu ze stanice na tuto lokálku ale nemůžete rozsvítit Volno, ani kdyby to výhybky umožňovaly. Volno by totiž znamenalo dovolenou jízdu traťovou rychlostí hlavní tratě. Proto se na odjezdu rozsvítí jen Rychlost 60 a volno - snížení rychlosti vlastně jakoby supluje předvěstník k tomu rychlostníku za krajní výhybkou. Není-li návěstidlo vybaveno příslušnými indikátory (stará ZZ), pak často návěstí i nižší rychlost než je potřeba. Přitom při jízdě opačným směrem (vjezd z lokálky na tutéž kolej) často svítí na vjezdu právě návěst bez omezení rychlosti - to už je totiž dáno traťovou rychlostí. 3) Vyloučení nepřímé boční ochrany cesty, tzv. vlakové cesty s omezením (VCO): Podle normy musí mít každá vlaková cesta, kde se jezdí rychlostí vyšší než 120 km/h tzv. boční ochranu. To znamená, že je buďto od ostatních kolejí oddělena odvratnými výhybkami nebo výkolejkami (přímá boční ochrana) nebo že je na těchto kolejích vyloučena jízda ve směru možného ohrožení vaší cesty (nepřímá boční ochrana). SZZ jednoduše takovou potenciálně ohrožující (tzn. kdyby vlak/posun projel návěstidlo, tak vám tam vjede) cestu nedovolí postavit, pokud je postavena vaše cesta a naopak. Výluka od ohrožující cesty se uvolní až po určité době, kdy se usuzuje, že vlak/posun, který vás mohl ohrozit už bezpečně stojí. Tato doba běžně vychází (záleží na délce koleje) mezi 1 a 2 minutami, takže při těsném křižování nebo předjíždění by to dost zdržovalo. Proto byly vynalezeny VCO - jednoduše snížíme rychlost pod 120 km/h a výluk si tak ušetříme. Rychlost se snižuje obvykle dvěma zelenými pruhy na 100 km/h - proto je najdeme i tam, kde žádná výhybka na 100 do odbočky není. Velmi často se s VCO setkáte např. v Kolíně: pokud projíždíte po 102. koleji směr Pardubice a na cesťáku za perony svítí Rychlost 100 a volno, pak vězte, že těsně před vámi uhnuli nějaký vlak na 100. kolej. 4) Předvěstní vazba: To patří jen okrajově a pro doplnění, protože omezení rychlosti není ničím fyzicky vyžadováno, ale je dáno vlastnostmi rychlostní návěstní soustavy - vlastně jde o další případ zbytečného omezení. Vezměte si stanici, kde jsou umístěna cestová návěstidla mezi vjezd a odjezd tak, že vytvářejí vždy mezi dvěma za sebou jdoucími návěstidly nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost. Pro snadnější orientaci si je označme A, B, C a D (A je vjezd, D je odjezd) - a pokud to chcete pochopit, doporučuji si to nakreslit, je to už docela složité. Řekněme, že jedeme "po rovné" od A až k C, odkud jedeme do odbočky k D a od D zas z odbočky na trať. Vlaková cesta se staví postupně, ale pro snazší pochopení to naopak vezmeme opačně a budeme ji "zkracovat": Na D svítí 40 a volno, na C tudíž 40 a oček. 40 (rychlost se nesnižuje, není důvod svítit bílou). Na B opak. oček. 40 a na A bude oček. 40. Nyní si vezměme, že na D svítí Stůj. Na pak C svítí 40 a opakovaná výstraha. Na B by mohla svítit opakovaná výstraha, ale to bychom se pak z návěstního znaku nedozvěděli, jestli následující návěstidlo C vůbec dovoluje jízdu a předvěstění onoho Stůj na D by se nám vlastně dostalo až na A (tam by byla Výstraha). Proto na B svítí 40 a výstraha, přestože omezení rychlosti by bylo potřeba až od C. Na A svítí opak. oček. 40. Nyní si vezměme, že na C svítí Stůj. Na B by tedy mohla svítit opakovaná výstraha, jenže když by pak výpravčí postavil od C k D (tzn. vrátili bychom se do předchozí situace), tak by se na B rozsvítilo 40 a výstraha - a najednou by se nám zčistajasna objevilo omezení rychlosti na 40 už u B, což se stát nesmí (návěst by se stala v jistém směru více omezující). Proto na B svítí 40 a opak. výstraha a na A tedy 40 a výstraha, přestože omezení u A ani u B opět není vyžadováno infrastrukturou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9344 Registrován: 4-2003 |
takže bude nejspíš produktem předpisových rypáků (pojem ke studiu např. ve zdejším tématu "Předpisy") a sedlářů, k Kdysi to tady vysvětlovala Princezna. Už si to nepamatuju, ale ten důvod byl technický.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7411 Registrován: 8-2007 |
Ježdění "hned" od návěstidla se zavedlo tuším s ČD D1 1997, Já bych to datoval ještě dřív-tuším 1987. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 8-2017 |
Pánové, děkuji za vysvětlení. Ještě ale k té Vlkanči: Proč se spouští výstraha při cestách 1/3 a 2/3 na různých místech, když délka cesty i délka omezení rychlosti jsou stejné, resp. 1/3 je spíš o chlup kratší než 2/3 při zohlednění nepatrně větší skutečné dráhy po spojce? Hajnej: Vedlejší koleje jsou projektovány pouze na nejvyšší z rychlostí na obou zhlavích, takže do té druhé půle by se musela návěstit snížená rychlost, aniž by tam přitom byl jakejkoliv výhybkovej úsek. Řeč šla ale o vjezdech. Předpis umí rozlišovat vjezdová a odjezdová+cestová návěstidla, takže by klidně snížení rychlosti až od výhybky mohlo platit jen pro vjezdy. Ale i tam v tuhle chvíli tedy existují případy (kvůli současným nastavením přejezdů), kde by posunutí platnosti až k výhybkám udělat nešlo. V tom případě bych navrhoval zřidit návěst, která umožní strojvedoucímu jet traťovou až k výhybkám a montovat ji jako plechovou ceduli pod vjezdové návěstidlo. Právě pro ty případy, kdy je vjezd vystrčen daleko před zhlaví (třeba kvůli viditelnosti) a často se tam jezdí do křiva. djst: Rychlost se snižuje obvykle dvěma zelenými pruhy na 100 km/h - proto je najdeme i tam, kde žádná výhybka na 100 do odbočky není. Tou stovkou ale i v tomto případě musí vlak jet až na té "kolizní" výhybce, ne? Na B by mohla svítit opakovaná výstraha, ale to bychom se pak z návěstního znaku nedozvěděli, jestli následující návěstidlo C vůbec dovoluje jízdu a předvěstění onoho Stůj na D by se nám vlastně dostalo až na A (tam by byla Výstraha). Z obou popsaných možností mi tohle přijde jako menší zlo bez ohledu na předešlou diskuzi. Není totiž zbytečně restriktivní v případě, že strojvedoucí vidí od B rovnou na C, což je celkem častý případ. Ale věřím, že na toto téma proběhlo mnoho vášnivých debat mezi zabezpečováky. |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 8-2014 |
Ještě k těm předpřibližovákům: Vezměte si situaci, kdy máte přejezd s celými závorami někde za stanicí, přičemž normální přibližovák by vycházel někam na zhlaví, ale ten předpřibližovák by dosáhl až k peronům, ne-li dál. Pokud by přejezdem akorát projel vlak, tak by při stavění odjezdu pro osobák musela uplynout celá ta dlouhá přibližovací doba, než by se mu na odjezdu rozsvítilo volno - dejme tomu klasickou přibližovačku 30 s (to jsem ještě mírný) + 10 s na závory nahoru + dejme tomu 20 s na ježdění... to máme věru 60 s, než to vůbec ten vlak pustí ze stanice. Následuje pískání a mávání (10 s), zavírání dveří (5 s, ale to jsem taky mírný), rozjezd a jízda do bodu, kde by se normálně výstraha spouštěla (řekněme 20 s) a pak ještě celá normální přibližovačka (30 s). Summa summarum: vlak to zdrželo o 60 s a auta o 65 s oproti stavu bez "vylepšení". Výpravčí samozřejmě nebude chtít riskovat, že při nevhodné konstelaci (průjezd vlaku opačného do 30 s před stavěním odjezdu) zpozdí vlak (to by šlo na vrub jemu jako pozdní stavění vlakové cesty), takže postaví ten odjezd rovnou, ještě než osobák vůbec přijede. No a pak zákonitě dojde k tomu, že si osobák šlápne do předpřibližováku ve chvíli, kdy první vlak akorát projíždí přejezdem. Takže závory už jsou staženy od prvního vlaku (30 s) + dojezd do stanice a zastavení (30 s) + pobyt ve stanici (60 s) + jízda do běžného spouštěcího bodu (20 s) + normální přibližovačka (30 s). Summa summarum: 170 s. To už je oproti stavu bez vylepšení skoro 3x tak delší zavírací doba. Nedej bože, aby tam pak z druhého směru jel zase další vlak (následný interval 4 minuty je docela běžný). To máme totiž dalších až 60 s. A to jsem to prosím pěkně všechno počítal z poměrně skromné základní přibližovací doby 30 s. To řidiči neocení. Hlavně je třeba si uvědomit, že chuť přejezd ve výstraze projet u neukázněných řidičů roste nikoliv s průměrnou dobou uzavření, ale s tou nejdelší, jakou řidič zažil (navíc obvykle generalizovanou na všechny přejezdy). A kdo z toho vyjde nejhůř? Slušný řidič, který bude muset čekat násobně déle. |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 981 Registrován: 8-2014 |
M250.0: Tou stovkou ale i v tomto případě musí vlak jet až na té "kolizní" výhybce, ne? Teoreticky ano. Ale jak má strojvedoucí vědět, kteráže výhybka je kolizní? Z obou popsaných možností mi tohle přijde jako menší zlo bez ohledu na předešlou diskuzi. Není totiž zbytečně restriktivní v případě, že strojvedoucí vidí od B rovnou na C, což je celkem častý případ. Ale věřím, že na toto téma proběhlo mnoho vášnivých debat mezi zabezpečováky. K diskuzi to samozřejmě je, tedy spíš bylo. Ale zrovna tady velký pozor: jak víte, že vás výhybky od B hodí právě k tomu návěstidlu C, které vidíte? Může být u jiné koleje. Zabezpečováci ho budou třeba kontrolovat (proto bude postaveno, aniž by tam jel váš vlak) a vy budete mít postaveno na jinou kolej, a to na "krátkou". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1165 Registrován: 8-2017 |
Ad předpřibližováky: Jestli si dobře pamatuji, tak podstatná část těch nehod vznikla proto, že se závory začaly zvedat, v tu chvíli si šlápnul druhý vlak a závory šly okamžitě dolů, čímž řidiče uvěznily na přejezdu. Nestačilo by pro omezení takovýchto rizikových situací, aby v případě, že si vlak šlápne během zvedání závor, se ty závory normálně zvedly, chvíli se bimbalo se šraňkama nahoře (jaky kdyby žádné předchozí uzavření nebylo) a pak teprv došlo ke sklopení? Místo toho se tady rozjela ta debata s předpřibližovákem, ale on by tam vlastně být nemusel. Ale jak má strojvedoucí vědět, kteráže výhybka je kolizní? Nechť uvažuje tu první. jak víte, že vás výhybky od B hodí právě k tomu návěstidlu C, které vidíte? Hned u B to nevím, ale zpravidla budou hned za B nějaké výhybky, za nimiž už bude jisté, jestli jedu k C nebo ne. A pořád platí, že když nevím jistě, tak jedu radši opatrněji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 7-2017 |
Pokud by se měly závory dostat až do horní polohy a potom zase spustit, tak by nevyšla vyklízecí doba. Vzhledem k tomu, že spousta lidí ignoruje červená světla, ale odřít auto o závoru se jim nechce, tak to asi dopadne v budoucnu tak, že břevna půjdou nahoru až po skončení výstrahy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4163 Registrován: 5-2004 |
Honzasl: Není to spíš tím, že nízkofrekvenční, natož dvoufrekvenční trafo by bylo dražší, tak i když to mají pro něj nakreslený, tak to vyrábět do foroty nebudou? "Volba systémů je zřejmě daná budoucím byznysplánem - ČR, Slovensko, Polsko - prostě východ." djst: Proč na B nemůže svítit Očekávejte 40 a výstraha? "Nyní si vezměme, že na D svítí Stůj. Na pak C svítí 40 a opakovaná výstraha. Na B by mohla svítit opakovaná výstraha, ale to bychom se pak z návěstního znaku nedozvěděli, jestli následující návěstidlo C vůbec dovoluje jízdu a předvěstění onoho Stůj na D by se nám vlastně dostalo až na A (tam by byla Výstraha). Proto na B svítí 40 a výstraha, přestože omezení rychlosti by bylo potřeba až od C. Na A svítí opak. oček. 40. " djst: Nemohlo by to v tomto případě ZZ řešit jednoduše tím, že se zdvojený přibližovák uplatní jen když je postaveno na průjezd (viz také nedávno zmíněné tlačítko „vlak projíždí“)? "Vezměte si situaci, kdy máte přejezd s celými závorami někde za stanicí, přičemž normální přibližovák by vycházel někam na zhlaví, ale ten předpřibližovák by dosáhl až k peronům, ne-li dál. Pokud by přejezdem akorát projel vlak, tak by při stavění odjezdu pro osobák musela uplynout celá ta dlouhá přibližovací doba, než by se mu na odjezdu rozsvítilo volno - dejme tomu klasickou přibližovačku 30 s (to jsem ještě mírný) + 10 s na závory nahoru + dejme tomu 20 s na ježdění... to máme věru 60 s, než to vůbec ten vlak pustí ze stanice. Následuje pískání a mávání (10 s), zavírání dveří (5 s, ale to jsem taky mírný), rozjezd a jízda do bodu, kde by se normálně výstraha spouštěla (řekněme 20 s) a pak ještě celá normální přibližovačka (30 s). Summa summarum: vlak to zdrželo o 60 s a auta o 65 s oproti stavu bez "vylepšení". " M250.0: U 4Q přejezdů by stačilo podržet nahoře jen odjezdové."Ad předpřibližováky: Jestli si dobře pamatuji, tak podstatná část těch nehod vznikla proto, že se závory začaly zvedat, v tu chvíli si šlápnul druhý vlak a závory šly okamžitě dolů, čímž řidiče uvěznily na přejezdu. Nestačilo by pro omezení takovýchto rizikových situací, aby v případě, že si vlak šlápne během zvedání závor, se ty závory normálně zvedly, chvíli se bimbalo se šraňkama nahoře (jaky kdyby žádné předchozí uzavření nebylo) a pak teprv došlo ke sklopení? " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1166 Registrován: 8-2017 |
22michal: Pokud by se měly závory dostat až do horní polohy a potom zase spustit, tak by nevyšla vyklízecí doba. Takže ta vyklízecí doba se počítá až od té chvíle, kdy břevna dosáhnou horní polohy? To nedává smysl, vždyť by to bimbalo celou dobu. Vzhledem k tomu, že spousta lidí ignoruje červená světla, ale odřít auto o závoru se jim nechce, tak to asi dopadne v budoucnu tak, že břevna půjdou nahoru až po skončení výstrahy. Už aby to bylo. DJ: Proč na B nemůže svítit Očekávejte 40 a výstraha? Protože ta 40 je na NZV. |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 8-2014 |
David_jaša: Protože taková návěst neexistuje? Jakou kombinaci barev a blikání jste myslel? "Proč na B nemůže svítit Očekávejte 40 a výstraha?" David_jaša: Takže když by se stavěl odjezd ve chvíli, kdy jdou šraňky nahoru, tak by spadly stejně jako dnes? Funkcionalita, která funguje jenom někdy? "Nemohlo by to v tomto případě ZZ řešit jednoduše tím, že se zdvojený přibližovák uplatní jen když je postaveno na průjezd (viz také nedávno zmíněné tlačítko „vlak projíždí“)?" Tlačítko "průjezd"/"zastavení" v Neratovicích má zcela jiný význam - tam jde o to, jestli se postaví návěstidlo před přejezdem hned nebo až ve chvíli, kdy si to vyžádá strojvedoucí pagerem. M250.0: Naopak tak vytváříte ještě nebezpečnější situaci - břevna jsou nahoře, přejezd sice pořád ve výstraze, ale to řidiči ignorují (považují za poruchu), vjedou tam a spadne to. Vytvořil byste ještě větší potenciál pro uvěznění než teď. "Takže ta vyklízecí doba se počítá až od té chvíle, kdy břevna dosáhnou horní polohy? To nedává smysl, vždyť by to bimbalo celou dobu." M250.0: Čímž se prodlouží přibližovací doba (a tedy úsek) paušálně o 10 s (na zvednutí závor). A jsme tam, kde jsme byli."Vzhledem k tomu, že spousta lidí ignoruje červená světla, ale odřít auto o závoru se jim nechce, tak to asi dopadne v budoucnu tak, že břevna půjdou nahoru až po skončení výstrahy. Už aby to bylo." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20111 Registrován: 5-2002 |
M250: Předpis umí rozlišovat vjezdová a odjezdová+cestová návěstidla, takže by klidně snížení rychlosti až od výhybky mohlo platit jen pro vjezdy. A když bude před stanicí vlečka krytá vysunutým vjezdem a před stanicí bude na obvyklém místě vjezdu cesťák...? 22m: Vzhledem k tomu, že spousta lidí ignoruje červená světla, ale odřít auto o závoru se jim nechce, tak to asi dopadne v budoucnu tak, že břevna půjdou nahoru až po skončení výstrahy. A to jako bude k čemu dobrý...? DJ: Proč na B nemůže svítit Očekávejte 40 a výstraha? Protože taková návěst neexistuje... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 7-2017 |
Hajnej, bude to dobrý k tomu, na co jsem odpovídal - M250.0: Jestli si dobře pamatuji, tak podstatná část těch nehod vznikla proto, že se závory začaly zvedat, v tu chvíli si šlápnul druhý vlak a závory šly okamžitě dolů, čímž řidiče uvěznily na přejezdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1281 Registrován: 11-2006 |
M250.0: "Ještě ale k té Vlkanči: Proč se spouští výstraha při cestách 1/3 a 2/3 na různých místech, když délka cesty i délka omezení rychlosti jsou stejné, resp. 1/3 je spíš o chlup kratší než 2/3 při zohlednění nepatrně větší skutečné dráhy po spojce?" Já myslím, že je třeba brát v potaz, že ta Vlkaneč byla určitě projektovaná před tou změnou s omezením rychlosti, tedy, že jsou ty přibližováky navržené s tím, že sníženou rychlostí se jezdí až od krajní výhybky (Btw, jak to vlastně před tou 1997 nebo 1987 změnou bylo? Bylo to návěstěné snížení rychlosti od první výhybky vůbec, nebo od první projížděné proti hrotu?). Protože ta výměna 2 je na 1. koleji opravdu trochu víc blíž k Leštině, než první nebo rozhodná výměna ve 2. koleji (tedy po 1. koleji se dřív jede 40). Tak to asi holt o těch pár metrů nevycházelo, čili přibližovák 2/3 musí začínat dál než 1/3. Pokud by se to bralo podle nových předpisů, tedy, že by se dalo počítat, že při 1/3 i 2/3 se v obou případech jede 40 už od vjezdu, tak by asi oba ty přibližováky vycházely na stejné místo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 8-2017 |
djst: Naopak tak vytváříte ještě nebezpečnější situaci - břevna jsou nahoře, přejezd sice pořád ve výstraze, ale to řidiči ignorují (považují za poruchu), vjedou tam a spadne to. Vytvořil byste ještě větší potenciál pro uvěznění než teď. Nemyslím si, je celkem přirozenou reakcí, že když stojím na přejezdu a šraňky jdou nahoru, že jedu. Ve mnou popsaném případě bych přejezd bezpečně přejel dřív než by šraňky zase spadly. Nově přijíždějící by viděl šraňky nahoře, ale blikače v činnosti, takže by očekával, že šraňky každou chvíli padnou a zastavil by (nebo nezastavil, ale choval by se každopádně stejně, jako by závory předtím dole nebyly). Čímž se prodlouží přibližovací doba (a tedy úsek) paušálně o 10 s (na zvednutí závor). A jsme tam, kde jsme byli. Proboha proč? Začít znovu klinkat to může přece už během zvedání těch závor a to se do předzváněcí doby počítá. Hajnej: A když bude před stanicí vlečka krytá vysunutým vjezdem a před stanicí bude na obvyklém místě vjezdu cesťák...? Je mi jasný, že takovýchhle singularit dokážete z rukávu vysypat 13 do tuctu, ale pořád jich je v porovnání k normálním stanicím minimum. Tak by se holt v těchto divnostanicích jezdilo pořád pomalu, furt lepší než jezdit pomalu všude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20112 Registrován: 5-2002 |
22m: Hajnej, bude to dobrý k tomu, na co jsem odpovídal Jo aha, on bude použit nějakej mně neznámej fyzikální fenomén, kterej zajistí, že zhasnutá žárovka zajistí to, co dnes blikající žárovka nedokáže - tedy to, že motor s vypnutým napájením dojde až nahoru a závora zacvakne západkou. Kdyby šlo jen o to, aby ty červený neblikaly, tak stačí přeštípnout pár drátů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3202 Registrován: 2-2010 |
LBD 19.9.-9,21: "Ježdění "hned" od návěstidla se zavedlo tuším s ČD D1 1997, takže bude nejspíš produktem předpisových rypáků (pojem ke studiu např. ve zdejším tématu "Předpisy") a sedlářů, kteří chudáci neměli takovou první výhybku návěstěnou a předvěstěnou a vůbec. Tak se to holt "zjednodušilo"..." Apollo 19.9.-9,40: "Já bych to datoval ještě dřív-tuším 1987." Já bych to-s dovolením-datovala na ještě dřív-viz D1 z roku 1962: Takže to nejspíš nebude produktem předpisových rypáků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 12-2018 |
Ok, takže to má souvislost se zavedením rychlostní soustavy (čili technický důvod tam není, jen nutkavá potřeba řídit rychlost i "do rovna" světýlkama místo cedulí). P.S. ale jak ten hlavní "rypák" nastartoval na první našlápnutí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3203 Registrován: 2-2010 |
lehce_bystrý_diskutující: Jestli ono to nebude jen o světýlkách, ale i o mechanice-viz D1 z roku 1954 (dál už ani nehledám, ikdyž věřím, že bych našla). "Ok, takže to má souvislost se zavedením rychlostní soustavy (čili technický důvod tam není, jen nutkavá potřeba řídit rychlost i "do rovna" světýlkama místo cedulí)." Takže toho hlavního rypáka a důvody, proč rychlost hned od návěstidla, potřeba hledat v historii. Každopádně mě pořád baví hledat důvody proč tak a ne jinak. A díky za velmi zajímavou zdejší diskusi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20114 Registrován: 5-2002 |
LBD: čili technický důvod tam není, jen nutkavá potřeba řídit rychlost i "do rovna" světýlkama místo cedulí Taky by mě zajímalo, kdo a proč s tím přišel a čím to odůvodnil. Protože předchozí Libeň byla docela hrůza (a dodnes to přežívá v Kralupech a na Západním). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4164 Registrován: 5-2004 |
djst, Hajnej: pardon, to jsem zmotal. Hajnej: Zkusím další laický dotaz: chápu dobře, že blikání a cinkání při zvedání závory tedy ošetřuje to, že protilehlá závora nebude bránit opuštění přejezdu? V tom případě mi podobné chování připadá nezbytné jen tam, kde jedno břevno přehrazuje i protisměr, u břeven jen přes vjezd na přejezd je to jedno, protože přejezd lze opustit vždy, a u 4Q závor by pak ono řidičsky blbuvzdorné chování* bylo, že se napřed zvednou odjezdové závory, po zacvaknutí západek skončí výstraha a půjdou nahoru vjezdové - když se nějaká nezvedne, přejezd ohlásí poruchu, ale do výstrahy půjde až s dalším našlápnutím vlaku. "Jo aha, on bude použit nějakej mně neznámej fyzikální fenomén, kterej zajistí, že zhasnutá žárovka zajistí to, co dnes blikající žárovka nedokáže - tedy to, že motor s vypnutým napájením dojde až nahoru a závora zacvakne západkou. " * i když si dokážu představit, že pak se zas najdou spěchálisti s náklaďákem nebo autobusem, kteří budou pro změnu přerážet závory těsně před jejich dojitím do krajní polohy, ach jo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3204 Registrován: 2-2010 |
Hajnej: jaký je důvod, aby se "do rovna" někdy a někde návěstila dvousvětlová návěst? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 8-2017 |
Na hrbaté je to kvůli přechodům. Kromě toho je tam "pro jistotu" i ta cedule s mašinkou. Kromě toho tady byl zmíněn odjezd na lokálku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3408 Registrován: 7-2012 |
Jak je tohle možné https://zdopravy.cz/ostrava-ziska-prime-spojeni-s-vratislavi-link u-otevira-polsky-sindbad-34513/ ? Opravdu dráha není schopná okamžitě řešit konkurenční nabídkou? Již je mnoho spojů řešeno autobusy místo dráhy. Opravdu to půjde takhle dál ...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20115 Registrován: 5-2002 |
Haan: jaký je důvod, aby se "do rovna" někdy a někde návěstila dvousvětlová návěst? Někdy to může být geometrií vedlejší koleje - může třeba mít stejný poloměr jako ta hlavní, ale nižší/žádné převýšení. Pokud je taková kolej dělená, tak se musí z toho plynoucí omezení rychlosti vynávěstit buď na půlicím cesťáku, nebo rychlostníkem. Další možností je již zmíněné předvěstění rychlostníku na lokálce. DJ: chápu dobře, že blikání a cinkání při zvedání závory tedy ošetřuje to, že protilehlá závora nebude bránit opuštění přejezdu? Ošetřuje i to. Dokud nedojdou všechny závory nahoru, nepřitáhne relé otevřeného přejezdu a jeho odpadlé kontakty dále překlenují již rozepnuté kontakty spouštěcího relé. u břeven jen přes vjezd na přejezd je to jedno, protože přejezd lze opustit vždy Obávám se, že to neplatí univerzálně. u 4Q závor by pak ono řidičsky blbuvzdorné chování* bylo, že se napřed zvednou odjezdové závory, po zacvaknutí západek skončí výstraha a půjdou nahoru vjezdové Já bych se s tou blbuvzdorností omezil jen na to sekvenční zvedání. Dokud totiž závora nezacvakne nahoře, tak může kdykoliv dát zpátečku dolů, pročež bych tu červenou ponechal i po dobu zvedání (neboli nedočkavce akceptovat, ale nevybízet). Pokud by se při zvedání vjezdových závor měla červená světla zhášet, tak by se muselo přejít na závory s nuceným sklápěním, které by byly vyváženy tak, že by se samy otevíraly. Ale to by stálo hodně času i peněz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20116 Registrován: 5-2002 |
MŠ: Jak je tohle možné Možné je to nejspíš tak, že je těch lidí na jeden pár autobusů denně - tudíž je to zcela v pořádku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3205 Registrován: 2-2010 |
M250.0 + Hajnej: děkuji za reakci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 12-2018 |
Hajnej: Sztancielův problém vidím spíš v tom, že je to Sindbad a ne Flixbus :-))) |