| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 19. 11. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 19. 11. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10026 Registrován: 8-2012 |
nekáceli tu Šumavu úplně bezhlavě, ale měli plány kácení i výsadby ... smrkových monokultur "na kšeft" (rychle rostoucí, kvalitní, pravidelné a dobře zpracovatelné dřevo), které jim teďka taky kvůli té monokulturnosti sežere lýkožrout úplně "bezhlavě" a nedá se s tím udělat nic jiného než vzít to holosečí. No můžete to klidně pokládat za kvalitní fachmanství.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 3-2009 |
Teda nevím co má kůrovec společného s VRT. Trochu OT, nicméně VRT bude je opravdu na dlouho a jen tak se VRT nedočkáme. Nicméně ohledně kůrovce. Posledních pár století se lesníci o lesy starali, vždy když byl nějaký strom napaden, tak ho pokáceli. V současné době musí být uděláno výběrové řízení, které trvá půl roku a mezitím je množství napadených stromů 10x větší. Další problém jsou bezzásahové zóny, kde se kůrovec namnoží. Sucho zkázu dodělalo. Nicméně, kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není. Smrk sice není v některých částech ČR ideální, nicméně pokud už jsme ho vysázeli jako rostliny na poli, tak by jsme se o stromy také měli starat a jen nečekat. Na poli se také o rostliny staráme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10028 Registrován: 8-2012 |
kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není Další chytrej. "Kůrovcová kalamita" jede v Č(SS)R už od osmdesátých let nejpozději (hlavně v souvislosti s kyselými imisemi), jen to má teď výrazný výkyv směrem nahoru (hlavně v souvislosti s suššími roky 2017, 2018). Přitom nejvíc sežraná je Morava, hlavně Jeseníky, a začíná to na Vysočině, takže nějaká bezzásahovost na pár hektarech na Šumavě na tom fakt podíl nemá.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3434 Registrován: 12-2007 |
T . H . : Po likvidaci emisí oxidu siřičitého vápencem a po vápnění Krušných hor v devadesátých letech se myslím kůrovcová kalamita, ale spíše devastace lesních porostů v Krušných horách a v Jizerských horách zastavila. Tam myslím, hlavní neplechu nedělal kůrovec, ale emise z neodsířených elektráren. Současná kalamita je ale způsobena lýkožroutem smrkovým, na které se asi podepsala řada faktorů - monokulturní vysazování smrčin v první polovině minulého století, sucho, a svůj neblahý vliv mají i např. zdlouhavé výběrové řízení na kácení stromů, anebo špatná finanční situace malých vlastníků lesů, kteří nejsou schopni se postarat o stromy zasažené kůrovcem, popř. se obecně o les moc nestarají. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 9-2002 |
Kdyby se starali jako drive... jojo, pred sto lety nemeli kurovce, ale bekyni mnisku. Ale ta byla sotouzitecna, protoze kvuli ni vznikla na krivoklatsku zeleznice. |
|
Bububu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 1-2011 |
T_._H_.: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4916 Registrován: 3-2004 |
kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není A v tom je obsažená celá pravda o kůrovci. Smrkový monokulturní les vyžaduje určitý systém hospodaření, založený na vytrvalé péči obětavého Karla Maříka st., který ve fešné uniformě a naleštěných holínkách neúnavně pročesává les (který musí proto být řádně vyčištěn od klestí a stromy v očíslovaných řadách) a slabé jedince ihned nechává porazit panem Drncem - nejlépe ještě dřív, než je najde přirozený údržbář lesa, neboli Lýkožrout. V okamžiku, kdy celá tahle křehká rovnováha rozpadne, je konec smrkového lesa ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Smithers
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 12-2007 |
Honzasl: přesně tak, nyní je počet lesníků cca 1 na okres. Nechalo se to rozšířit a teď už je pozdě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9816 Registrován: 4-2003 |
Johny11: Představ si Brame, že existují i podnikatelé, kteří nevidí jen dnešek. Moc jich ale není a čest výjimkám. Kupodivu k nim patřili i Schwarzenberkové, kteří už před těmi dvěma sty lety nekáceli tu Šumavu úplně bezhlavě, ale měli plány kácení i výsadby, aby bilance byla vyrovnaná. A to vlastně sázeli pro pravnuky. Jenže činnost Schwarzenbergů coby lesních hospodářů byla u nás poněkud utlumena po první světové válce a po druhé světové válce byla zcela zastavena. Takže tady jde o minulost a to dosti dávnou - sedmdesát a více let. Takže Schwarzenbergy bych sem opravdu netahal, protože ti navíc hospodařili za poněkud odlišných klimatických podmínek, než tu dnes panují. Ani na Šumavě už dnes neleží mocné vrstvy sněhu od konce října do konce dubna ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Navíc o problémech smrkových lesů u nás se ví minimálně čtyřicet let, ne li déle a to je dostatek času ke změnám v přístupu k věci. Takže to, že někdo pěstuje les "na kšeft" neznamená, že ho hodlá/musí vykácet zítra. Znovu opakuji: Aby někdo mohl vypěstovat les na kšeft, musí také splnit určité požadavky na to, aby les i za dnešních podmínek vůbec mohl vyrůst. A to zde popsali dobře jiní - Honzasl a T.H.. Nemám k tomu co dodat. Ale to se fachidiotům od prasklých motoráčků vysvětluje těžko [biggrin]. (Aneb, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.) Tak si do toho lesa hýkej i nadále, ale jako ozvěna se nemůže ozvat nic jiného, než: Vzdělávej se, vzdělávej se, vzdělávej se... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Ale klidně dál můžeš nosit oslí uši, mne to fakt nevadí . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20268 Registrován: 5-2002 
|
Bram: Ani na Šumavě už dnes neleží mocné vrstvy sněhu od konce října do konce dubna A to je příčina nebo následek...? Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4185 Registrován: 5-2004 |
Hajnej, ad Pokorný viz tady. K přemnožené zvěři. Vlci by pomohli, ale než se rozšíří, nějakou dobu to trvá. Zbavit se nesmyslů v mysliveckým zákoně by mohlo být mnohem rychlejší. honzaklonfar: ad smrky: rychle rostou ve svých optimálních oblastech. Okolo Brna vyžadujou až zahrádkářskou péči k tomu, aby je nepřerostl nálet všeho druhu, holt se jim ta výheň tady už nelíbí. K Šumavě by asi stálo za přečtení tohle uvedení mýtů šířených JčK na pravou míru. K „ekomamlasům“. Na zranitelnost zdejších fabrik na dřevo upozorňovali už před lety. I za těch 10 let se dalo změnit hospodaření a na kalamitu se připravit - no nezměnilo se nic a o to je probíhající náraz do zdi tvrdší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9817 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:A to je příčina nebo následek...? To je především fakt, se kterým je nutné počítat a hlavně: Nelze ho v nejbližších desetiletích nikterak ovlivnit a je otázka, zda ho vůbec lze nějakou činností člověka ovlivnit. Čili jestli nepřevažuje to, na co člověk prostě vliv nemá... Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima. Melioracemi se krajina velmi poničila - odvodnila se a vysušila. Bohužel zde je vidět zhruba stejný nezájem zemědělců o jejich odstavení z provozu jako v případě lesníků o změnu přístupu k obnově lesních porostů. O škodlivosti meliorací se ví zhruba tak dlouho, jako o škodlivosti smrkových monokultur, tedy několik desítek let. A výsledek? Meliorace nám stále odvodňují krajinu, stejně tak se ve velkém stále sázejí smrky... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3364 Registrován: 6-2016 |
David_jaša: Už jsem se zařekl, že nebudu reagovat. Ale na "odborníka světového formátu" (zejména na Litoměřicku) reagovat musím. Pakliže něco protlačuje Kindlmann, tak je velmi účelné udělat pravý opak! A koukni se (bez emocí) na fotku z Plechého (čerstvou, letošní). Těch dubů, buků a javorů ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Já tedy z listnáčů vidím jen jeřabinu (jeřáb?). A to není mnoho, Antone Pavloviči. A že si fotograf dal hodně záležet, aby nové smrčky vypadaly veliké vedle těch kůrovcových soušek! Za chvíli vyrážím na Knížecí stolec. Uvidím, jak se s kůrovcem ve srovnatelných nadmořských výškách pasujou Vojenské lesy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9818 Registrován: 4-2003 |
honzaklonfar:Těch dubů, buků a javorů I poučený laik jako já ví, že dubům se ve větších výškách nedaří a proto tam nerostou. A co se týká bezzásahových území, tak jsem přesvědčen, že se tam zasáhnout mělo. Hlavně ale po odumření starých stromů výsadbou nových a ve správné druhové skladbě, nikoliv opětovná výsadba smrkové monokultury. Prostě po dlouholetém nevhodném lesním hospodaření se příroda sice nějak časem dá do pořádku, ale bude to trvat dlouho (v našich podmínkách) a mohou vzniknout další škody. |
|
balik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2475 Registrován: 11-2002 
|
David_jaša: Jen jako nepoučený laik, řeknu svůj dojem: Kopáček mi přijde slabý - bojuje s textem, ve kterém je Pokorného stručný popularizační excerpt. Tam, kde měl Pokorný víc prostoru, jsou jeho argumenty dotažené. A tedy pro mě jako neználka ta fyzikální argumentace je velice čtivá, mám z toho "aha"efekty . Tady je víc Pokorného pohromadě v jednom .pdf: - Echo 36/2018 - Vysycháme vlastním přičiněním (+ obrazové přílohy, které se tenkrát do echa nevešly) - Stanovisko k argumentům o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí (11.5.2016) - Kritický rozbor článku Hrušky et al. (2016) - "Bezzásahový režim nemá vliv na hydrologii..." - Nedivme se, že je sucho (22.6.2017) - Schneider, Sagan: In the Cool - Rostliny v pojetí termodynamiky otevřených systémů - ukázky z měření v terénu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10035 Registrován: 8-2012 |
Nechalo se to rozšířit a teď už je pozdě Nechalo se rozšířit co? Nechaly se rozšířit smrkové monokultury jako "fabrika na dřevo" a to i v místech, kam nepatří? Tak to je v naprostém pořádku, že ty konečně díky lýkožroutu (z)mizí (nezmizí, fabrikanti si tam vysadí nové a ještě to troubům podají jako "Den za obnovu lesa"). Holt budete muset ke každému stromu zavést cílenou závlahu a na každý hektar jednoho pečovatele... Lýkožrout je prostě jen lesní doktor, který vrací rovnováhu. Nejde o "rychlé pokácení suchého stromu" - to, že strom napadne kůrovec je hlavně signál, že ten strom je nemocný. To je příčinná souvislost - zdravý strom napadený kůrovcem je schopen se ubránit ("zaplaví" ho pryskyřicí), navíc kůrovec upřednostňuje ty nemocné a slabé, které vylučují jiné "vůně". Čili kůrovcová kalamita (z přírodního hlediska nic jiného než "velký úklid" nějaké nerovnováhy) nepřichází jen tak, ale je způsobena oslabením stromů (aktuálně několik sušších let za sebou) a koncentrována kvůli monokultuře (která je oslabená celá, nikoli jen jednotlivé stromy). Holt pěstovat na jižní Moravě v nějakých písečných půdách smrk je poukázka na průser s naprostou jistotou.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 12-2017 |
Navrhuji přesunout lesnicko-dřevařskou diskusi třeba někam sem pod článek a tady se vrátit k vlakům prosím... KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10036 Registrován: 8-2012 |
Navrhuji se na vaše návrhy zvysoka vydefekovat a pokud chcete diskutovat o vysokorychlostních tratích na oblíbená témata (Miliardová Čína náš vzor, VRT už i v Maroku, 20.000 cestujících denně z Ústí do Prahy anebo Může za to špatná legislativa) tak prosím, nikdo vám v tom nebrání.
電車オタク
|
|
Flexo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 731 Registrován: 7-2005 
|
Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima. Já se fakt bavím. A zároveň i děsím toho, kam novodobé poroučení větru a dešti povede. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9456 Registrován: 4-2003 
|
zzásahových území, tak jsem přesvědčen, že se tam zasáhnout mělo. Hlavně ale po odumření starých stromů Doporučuji se dostavit na DOD na příšlušnou fakultu a tam to probrat. A nerozmělňovat diskusi zde. Jako bonus aspoň uvidíte univezitní kampus, který nemá v ČR obdoby. --------------- Jinak odborníkem na zemědělství je každý, kdo má doma aspoň dva květináče. U lesnictví to bude nejspíš podobně.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3382 Registrován: 6-2016 |
Ani ti šikovní Žaponci nejsou imunní proti všemu... https://www.e15.cz/zahranicni/tajfun-hagibis-znicil-v-japonsku-si nkanzeny-za-vice-nez-sedm-miliard-1363308?utm_source=www.seznam.c z&utm_medium=sekce-z-internetu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 20268: Vzhledem k tomu že chybí v krajině kapacita pro zadržení nějakých 4 mld kubických metrů, tak to bude mít dopady, třeba jenom špičky průtoků, které se dají na limnigrafech pozorovat po bouřkách asi nebudou to pravé ořechové, když jde celkem rychle nahoru i Morava na dolním toku. To že to bude narušovat malý oběh vody a bude to dělat nepořádek se stabilitou teploty, je asi také jasné. Když si to hodíte do kalkulačky, tak to odpovídá odtoku asi 162 m3/s po dobu roku.Tedy asi jedné Vltavy. Samozřejmě že se nám to podepisuje právě na povodních, špičkách a pod. Bohužel je to problém neřešitelný přehradami nebo jezery v Podkrušnohoří. I kdyby se tam realizovala všechna v nějaké maximální variantě, tak se dostaneme jenom tak na 1/4 objemu potřebného ke kompenzaci, navíc na jednom fleku. Taky je třeba problém se zahlubováním řek po regulaci, což změní místa usazování a třeba i hladina spodní vody. Celkem zajímavé je jak jedna malá změna umí kompletně změnit poměry v korytě. U nás ve městě přidali na pevný jez rybochod a klapku na stranu, kde bývalo na původním stavidlo. Písek se zase začal usazovat tam kde před přestavbou jezu po válce, což je pár kilometrů daleko a ne přímo pod ním, což vyžadovalo bagrování asi co tři roky. Co pak asi zvládlo napáchat obrovské rovnání řek, které proběhlo? honzaklonfar 3382: Stane se i v lepších rodinách... Škoda je že Šinkanzeny jsou moc široké, jinak se mohly koupit z druhé ruky místo rejžáků/sršňů/čankajšků (nebo jak to budeme říkat tomu novému leokřápu?). ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10104 Registrován: 8-2012 |
Stane se i v lepších rodinách Já bych si pohrdlivé šotokecy dovolil trochu korigovat tím, že tajfun Hagibis byl největším za posledních několik desítek (šedesát?) let a pokud v Japonsku zaznamenali 80 mrtvých, tak prohnat se něco takového třeba přes Filipíny, bude tam 80 tisíc mrtvých... no jo, ale žádné vysokorychlostní vlaky by se tam "neutopily" ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") .
電車オタク
|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2827 Registrován: 10-2009 
|
...nevím, jestli jsem to tu někde nepřehlédl, ale zeptám se - japa vlastně nakonec dopadla studie proveditelnosti na VRT Praha-Dresden? ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3458 Registrován: 6-2016 |
Furt se něco děje https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/rychlodraha-vlak-zeleznice-st avba-ostrava-brno-doprava.A191114_514179_ostrava-zpravy_jog |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4900 Registrován: 9-2005 
|
Jako mladej jsem začátkem 80. let na vojně četl někde článek o rychlodráze středem dálnice. Až donedávna jsem nevěděl, kde jsem to viděl. Bylo mi to připomenuto: Rychlodráha středem dálnice Praha – Bratislava |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3469 Registrován: 6-2016 |
Plešoun: Já to pamatuju už jako "pracující inteligent". Zaujala mě ta napájecí kolejnice vzor Metro. To by v zimě určitě fungovalo na 110% |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5623 Registrován: 3-2007 |
No ty kráso, to jste měli vydat na Silvestra. Zajímavé, že ing. Tůmovi nepřišlo zvláštní, že v rámci "rozsáhlé dokumentační činnosti" takové řešení nikde neviděl. Možná se mohl skamarádit s někým z konstrukce vozidel a nechat si vysvětlit proč není dobrý nápad mít light rail na 200 km/h a k čemu je napájecí kolejnice. Stejně tak požadavky na směrové vedení dálnice s návrhovou rychlostí 120 km/h se v obloucích a přechodnicích asi nebudou potkávat s VRT. Z obrázku to dokonce působí dojmem, že navrhl nějaký úplně nový dopravní prostředek, horskou dráhu na železničním rozchodu... O tunelu na Jadran byl jeden díl seriálu ČT. Hrozně se divím, že komunisti byli tak blbí, že nechali v Sudopu pálit zdroje na studii proveditelnosti takové hovadiny, když na první pohled je jasné, že v zemi potácející se desetiletí v hospodářských problémech na to nejsou prachy, technologie ani know-how. Ostatně - co by se tamtudy asi vozilo, k čemu by to bylo? |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2291 Registrován: 5-2002 |
Od toho se přeci studie proveditelnosti dělají, aby se důkladně vypodloženým způsobem mohlo otevřeně říct, že je to nesmysl ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Nicméně, bezcelní přístup k moři je docela strategická záležitost. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5625 Registrován: 3-2007 |
Jo, strategická výhoda ze pět ročních HDP, to se vyplatí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10305 Registrován: 8-2012 |
Nicméně, bezcelní přístup k moři je docela strategická záležitost A to se podle vás dá zařídit leda tunelem pod "nepřátelským" územím?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6470 Registrován: 9-2011 
|
co by se tamtudy asi vozilo No co se asi vozí z námořních přístavů do vnitrozemí?
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20517 Registrován: 5-2002
|
PV: bezcelní přístup k moři je docela strategická záležitost A nemá náhodou ČR nějaké to pásmo v Hamburku...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3472 Registrován: 6-2016 |
Má. http://www.rvccr.cz/pristavy-a-sluzby/pristavni-uzemi-cr-v-hambur ku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10307 Registrován: 8-2012 |
co se asi vozí z námořních přístavů No jo, co se asi vozí z jadranských přístavů do vnitrozemí ČR, že by se na to vyplatil takový megalomanský tunel? Žraloci a učitelky?
電車オタク
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5629 Registrován: 3-2007 |
No v popisu záměru se trochu dávají dohromady dvě strategie, jedna byla pokus o nějaký výjeb se státy po trase s vynořením na umělém ostrově, asi v mezinárodních vodách (tak asi ve stylu Kim-Ir Sena), druhá zmiňovala možnost spolupráce s Rakouskem a Jugoslávií. Varianta Kim-Ir Sen je mezinárodněprávně i technicky nereálná, varianta druhá by žádnou "strategickou" výhodu neposkytovala, protože i po vyrubání by příslušné státy chtěly mít asi kontrolu nad jejich úsekem. A srovnání se dneškem: "strategický" přístav v Hamburku je tak strategický, že se prakticky rozpadl. Do Koperu jezdí z CZ/SK nějakých 5 vlaků týdně, a to je konjunktura a část z toho je pro Hyundai... Takový tunel pod La Manche je řádově kratší v jednodušší hornině, 5 vlaků ním jezdí za hodinu a stejně je to kolosální provar... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 12-2017 |
 Pikehead:"Takový tunel pod La Manche je řádově kratší v jednodušší hornině, 5 vlaků ním jezdí za hodinu a stejně je to kolosální provar..." Tady máte něco k tomu Vašemu "provaru". Světe div se, ono to vydělává. KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4901 Registrován: 9-2005
|
Společnost Eurotunnel vyhlásila v minulosti bankrot. To co vydělá nestačí na splacení úvěrů na stavbu. Takže ano, vydělává, ale je těžce v mínusu a společnost požádala o ochranu před věřiteli. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2292 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Jenže do toho Hamburku se nejdřív musíte dostat. A dokonce i v době EU, občas to někomu s delšími prsty vadí. https://www.novinky.cz/domaci/clanek/sikanou-jsme-prisli-o-miliar dy-korun-tvrdi-zbrojari-188356 Tím nechci říct že by se to vyplatilo, jen naznačuji v čem může spočívat ta strategičnost. edit: pan Tůma nabízí možnost nahlédnutí do té studie. (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5632 Registrován: 3-2007 |
Ten odkaz nefunguje, ale na wikipedii tvrdí toto: A cost benefit analysis of the tunnel indicated that there were few impacts on the wider economy and few developments associated with the project, and that the British economy would have been better off if it had not been constructed. Což ale přijde absurdní i mně. Tunel je skvělé dílo. Jak píše Plešoun, Eurotunnel generuje provozní zisk, ale pokud započtete odpisy prvotní investice, je to pořád ve ztrátě - a vzhledem k Brexitu a levné letecké dopravě to na nějakou hokejku nevypadá. Stejně tak jsou k mému překvapení životaschopná alternativa i lodě - jak cenově, tak pro spojení jiných míst než Dover a Calais. Zpátky k původní otázce - co takového by mohlo proudit z komunistického Československa, kde chcípl pes, do Terstu, aby to zaplatilo 7x (?) delší tunel v mnohem složitější geologii... Kokain, platina... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 12-2017 |
Plešoun: "Společnost Eurotunnel vyhlásila v minulosti bankrot. To co vydělá nestačí na splacení úvěrů na stavbu. Takže ano, vydělává, ale je těžce v mínusu a společnost požádala o ochranu před věřiteli." Ano, to bylo v roce 1995 a podruhé 2006. V roce 1998 a podruhé 2007 prošel restrukturalizací a od té druhé restrukturalizace je jeho ekonomika udržitelná a generující zisk. Bankrot je holt očistný proces, který se u takových projektů prostě stává... zvlášť, když se počítá, že to bude stát 5,5 mld GPB a ve finále to stojí 9 mld. GPB. Ale kdyby tehdy investoři a věřitelé do toho rizika nešli, tak ten tunel tady není a nefunguje. Ano, investoři a věřitelé udělali 2x ztrátu. To je prostě život investorů a věřitelů také. Nevyděláte vždycky na všem. KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 12-2017 |
tak zkuste Google Finance a zadat heslo eurotunnel. Btw, mě ten odkaz funguje... ale už nevím, zda je Google Finance placené nebo volně přístupné. Možná tam mám předplatné a zapomněl jsem na to ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9605 Registrován: 4-2003
|
P_V: i{Nicméně, bezcelní přístup k moři je docela strategická záležitost.} Zkuste se prosím zamyslet nad tím co píšete a k čemu by to bylo vlastně dobré, zvážíme-li že na běžné vývozy nikdo během cesty do cílové země obvykle neuvaluje cla či netarifní opatření. Krom toho ČR bezcelní přístup k moři má nejpozději od roku 2004. Zajímavé, že ing. Tůmovi nepřišlo zvláštní Naprosto příznačné pro všechny "zlepšovatele" tohoto druhu. Kdyby média psal o Fr. Novákovi, který prostě a jednoduše chodil XX let do práce a byl platným a užitečným členem společnosti, udělala by líp. Akorát by to někdo nečetl, protože by to byla hrozná nuda.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6472 Registrován: 9-2011
|
TH: já jsem odpovídal na "co by se vozilo", nikoliv "jestli by se to vyplatilo".
Všichni jste volové. Servít
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14212 Registrován: 3-2007 |
RadekŠ: " Zajímavé, že ing. Tůmovi nepřišlo zvláštní Naprosto příznačné pro všechny "zlepšovatele" tohoto druhu. " Tak hlavně, že (cituji) učil na VŠ dopravní a dalších ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . Já na Tůmovi tedy oceňuji, že byl schopen za totáče docela zajímavé informace nejen posbírat, ale i vydat (protože v oboru železniční dopravy se tady toho člověk z technických novinek moc nedozvěděl). Pozn. narážím např. na jeho Nekonvenční dráhy. Ale uměl v tom zřejmě chodit a měl z toho slušnou živnost. Slova "zlepšovatel" bych tedy nepoužil. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 7-2017 |
Pan profesor má i dnes úctihodné následovníky: https://www.csfd.cz/film/549502-ceske-more/komentare/ "Vynálezce Míra Čech se pouští do velkolepého projektu. Pro svoji milovanou ženu a svůj národ staví tunel skrz planetu, aby přivedl do vnitrozemského státu Česká republika teplou mořskou vodu. Jak to udělá, zatím neví. Jistý si je pouze tím, že bude průkopníkem." Určitě pan profesor netrpěl přílišnou skromností: „Za to, co ročně vydávají velmoci na vyzbrojování, by bylo možné postavit 40 mých tunelů!“ Ty tunely by byly opravdu jen jeho??? Alespoň chápu jaký vliv měla Vysoká škola dopravní v Žilině na naší železnici a dopravní plánování vůbec. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10317 Registrován: 8-2012 |
já jsem odpovídal na "co by se vozilo", nikoliv "jestli by se to vyplatilo" A co by se teda vozilo? (Opačně by se vyvážel mír a socialismus ve formě AK47 a semtexu, to je jasné.) P.S. jestli někomu nedošlo, že "České moře" je "cimrmanovský" fejk a nikoli vážně myšlená věc, tak... v apatyce nekoupí. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 7-2017 |
"České moře" je stejný cimrmanovský fejk, jako tunel k Jaderskému moři. Však je také humor celého divadla založen na parodování takovýchto pánů profesorů. Je jedno jestli tyto bláboly tvoří Stream.cz, Divadlo Járy Cimrmana, profesor Ing. JUDr. Karel Žlábek, Virgin Hyperloop One nebo Sdružení D-O-L (vodní koridor Dunaj – Odra – Labe) a jeho studie proveditelnosti. Definice je asi mašíbl (MAgoři-ŠÍlenci-BLbi). https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1999/cislo-9/nesmirn e-jsou-lany-ceskeho-masiblu.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 8-2017 |
Dnes okolo 11.15 jsem na západním konci peronu zastávky Praha-Běchovice střed zahlédl dva geodety, kteří měli to svoje nádobíčko zaměřené směrem na severovýchod ke Xaverovu, zhruba tím směrem, kam má vézt VRT. Zdá se, že geodetické zaměřování, o kterém se nedávno psalo již opravdu probíhá. |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3277 Registrován: 5-2002 |
K tématu tunelu na Jadran ještě tady: https://necyklopedie.org/wiki/Jadransk%C3%BD_tunel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6481 Registrován: 9-2011
|
TH: dováželo by se to, co připluje lodí. Kdybychom měli "vlastní" přístav na Jadranu, tak předpokládám, že by se do něj přesměrovalo všecko, co aspoň trochu jde, abychom nemuseli platit západním Němcům za tranzit do/z Hamburku, Polákům za tranzit do/ze Štětína atd. Taky si myslím, že komodity do/z jižního Polska, směřující do sev. Afriky či Suezu, by možná i Polákům vyšly lépe/levněji přes Adriaport než přes jejich přístavy (samozřejmě i Polák má nějaký přísloví typu "blbej/nevhodnej, ale náš"). Ty bys mohl mít nějakou představu, kolik vlaků denně se dneska vymění mezi ČR a přístavy, tak to sem dej, ať jsme v obraze (jakkoliv to má minimální souvislost s tím, kolik se toho vozilo za socíku).
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10339 Registrován: 8-2012 |
Kdybychom měli "vlastní" přístav na Jadranu, tak předpokládám, že by se do něj přesměrovalo všecko, co aspoň trochu jde No jó, to bychom vlastně měli i vlastní lodě (to byl taky socialistický megabyznys, ČNP Morava a Jirka Hradec z Lokomotexu bojující proti sabotérům), aby to ti zločinní ymperyalisti všechno nevozili z PRCu zákeřně do Hambáče... ne, oni by asi kvůli nám rejdaři přesměrovali globální logistiku. Kontrolní otázka: to je fakt myšlené vážně nebo jsem jen nepochopil nějakou VSP? P.S. Nevím, kolik se toho vymění mezi ČR a přístavy, ale do Koperu+Terstu bychom při troše chtění a troše znásilnění směrování splácali jeden vlak denně. Jo, na Děčíně je těch nákladních vlaků (všech dopravců celkem oběma směry) zhruba 110-120 denně a tunel pod Erzgebirge by byl o fous, zhruba 93%, kratší - jen tak pro srovnání.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3534 Registrován: 12-2007 |
No a kdyby tunel nebyl postaven jako do značné míry okruh pod povrchem ale sečna, tak by se ještě pár kilometrů ušetřilo . A do středu tunelu by jezdily vlaky samospádem, až od středu by byla zapotřebí energie na jejich vytažení. Ale teď vážně. Čína myslím chce zkrátit cestu svého zboží do Evropy a to jednak využitím železnice, a jednak využitím přístavů ve Středozemním nebo Jaderském moři, aby její lodě nemusely obeplouvat Pyrenejský poloostrov. Proto také v rámci jejich programu Pásmo a stezka jednak investovala do řeckého přístavu Pireos, a jednak chce podobně investovat do nějakého přístavu v severním Jadranu. Zda to bude v Itálii, Slovinsku nebo Chorvatsku přesně nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10340 Registrován: 8-2012 |
No tak to už abyste začali od Budějovic kopat.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3483 Registrován: 6-2016 |
Wagon: Muselo by to být zcela obráceně. A to proto, aby se v případě vážné poruchy v "nízkém středu" nehromadily vlaky Stejným způsobem je dělané metro. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20556 Registrován: 5-2002
|
HK: Stejným způsobem je dělané metro. To má být nějaká urban legend...? Asi Ti někdy ukážu podélňák... U metra svého času Jansa propagoval neckoidní profil, jednak kvůli přímé mechanické rekuperaci energie, druhak aby stačily mělčí stanice. Ovšem vzhledem k tomu, že společným znakem všech tří tras je "sjet pod Vltavu a zase vyjet na kopec", je docela hodně úseků na maximálním stoupání od nevidim do nevidim (= od stanice ke stanici).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3484 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Cca 1979 mi to na metru někdo říkal (zkoušeli jsme tam nějaký hébl pro "dynamickou délku vteřiny"). Ostatně na nepřetržitém stoupání se souprava může vrátit do stanice. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5639 Registrován: 3-2007 |
Iiii: jezis, diky za odkaz, to je krasna laborace v duchu toho kokotskeho napadu. 😀 |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14216 Registrován: 3-2007 |
>Ostatně na nepřetržitém stoupání se souprava může vrátit do stanice. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9615 Registrován: 4-2003
|
oceňuji, že byl schopen za totáče docela zajímavé informace nejen posbírat, ale i vydat V tomhle případě byla agentovi StB a kontrarozvědky s krycím jménem Didakta objednávána západní literatura přes knihovnu jedné VŠ a on jí potom vytěžoval, dnes se tomu hanlivě říká plagiátorství. Jemu a dalším asi dvěma podobným to vydával NADAS pod vedením s. Crkoňové, ostatní mohli psát tak leda o květinový výzdobě nádraží v Kytlici.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |