Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Odstavené stroje, vraky a torza hnacích vozidel | předcházející | další |
Odstavené stroje, vraky a torza hnacích vozideldolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Odstavené stroje, vraky a torza ... do 01. 05. 2019 | Blanka | 60 | 1 | 01-05-19 12:29 | |
Archiv diskuse Odstavené stroje, vraky a torza ... do 16. 09. 2019 | Manemb | 60 | 1 | 16-09-19 22:04 | |
Archiv diskuse Odstavené stroje, vraky a torza ... do 15. 11. 2019 | dědek_hank | 60 | 1 | 15-11-19 11:24 |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1894 Registrován: 7-2017 |
Colonel32 byl rychlejší... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1403 Registrován: 10-2007 |
a Hank byl obsáhlejší :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2948 Registrován: 7-2005 |
A protože "furt je něco nového", tak už víme, že ten Deutz typu C XIV z roku 1920 se v brněnské zbrojovce moc neohřál a již po dvou letech brousil koleje vlečky v Seredi. Odkud si ho na kampaně půjčoval cukrovar Farkašín. Kolínské kávoviny používaly jednu na své vlečce v Prostějově, ale od roku 1933 sloužila na vlečce továrny na nitě v Bratislavě (Cvernová továreň). Ta druhá sloužila na vlečce v Chropyni, aby i ona někdy kolem roku 1937 změnila majitele. Stal se jím cukrovar Bedihošť. A i s tou rekonstruovanou T 200.401, která má el.přenos výkonu, jich znám 8. Asi chybí ta na vlečce Montánní společnosti v Porubě... No a taky nesmíme zapomenout na tu rekonstrukci z úzké na normální. Teda on nebyla tak úzký (1000 mm). Jeden koupilo město Bratislava pro tamní plánované rozšíření "tramvaje"v motorové trakci, ale akce padla, tak byla přešpůrována a složila na vlečce bratislavských jatek (bitunok), než jí tam nahradila novější kolbenka BN40 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 2-2009 |
Všem Vám moc děkuji za informace chlapi.
www.solvayovylomy.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3305 Registrován: 7-2017 |
pane jo...ona ta modrá věc tam pořád ještě stojí??...já tam tyhle vozidla pamatuju někde z poloviny 80.let |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1896 Registrován: 7-2017 |
zeuke: "pane jo...ona ta modrá věc tam pořád ještě stojí??...já tam tyhle vozidla pamatuju někde z poloviny 80.let" No vždyť to píšu: Od roku 1987. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3307 Registrován: 7-2017 |
asi jsem to přehlídl..tak jsem nebyl daleko od pravdy... |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 715 Registrován: 5-2012 |
Za tu dobu už magistrát mohl našetřit na nějaký decentní přístřešek... |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 12-2014 |
Unikátní video z poslední cesty Žabotlamů Prahou směr Kladno-Dubí (v úseku ONJ-Hostivice, se záběry z mašiny a z dalších jedenácti kamer od kolegů) https://youtu.be/ZoO2x75BZjw
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 5-2012 |
Ještě se vrátím k tématu sněžné pluhy, které tady bylo skvěle rozvinuto zejména Bw_Ig-em: konečně jsem se dopátral původu názvu systému lotyšských, ruských i sovětských sněžných pluhů, které jsem měl v paměti jednotně zafixované jako pluhy Riga. Název se vyskytoval v mnoha různých podobách: fotograficky ho mám doložen jako Bjerka v Lotyšsku, Björke v Polsku anebo БIОРКА v carském Rusku, dále pak z textů jako Бьёрке, Berke, Биорка, Бьерке atd. Různorodost vznikla asi spontánním přepisem v různých časech v různých lokalitách a jejich dalším komolením způsobeným přebíráním, přepisováním atd. Určitě svůj vliv mělo i to, že šlo podle všeho o ruskou klasiku, výrobu "obšlehnutím", patent autor s největší pravděpodobností neměl. A kdo byl autor? K tomu se musíme vrátit do doby okolo roku 1880, kdy finský traťmistr Johan Linder zkonstruoval sněhový pluh v podobě dřevěné budky s radlicemi. V roce 1892 ho překonstruoval další traťmistr (nebo/a železniční stavitel) Henrik Björk, který sloužil v železničním uzlu Rijhimäki (dnes Riihimäki) a který pluh upravil pro provoz na dvoukolejných tratích. Oba dva prý svoje pluhy obchodovali i do Ruska a Pobaltí (nebo se tam i stavěly dle Linderovy dokumentace), převážně se prodával univerzálnější pluh systému Björk a odtud tedy vznikla výše uvedené pojmenování. Finské dráhy byly tedy původcem pluhů této konstrukce, která se následně rozvinula do pluhů systému Linder a Linder/Björk finských drah SV, do lotyšských pluhů Bjerka (což byl pluh systému Björk, označení Riga zavedli Němci asi v intenci svých zvyklostí pojmenovávat jednotlivé typy železničních vozidel "geograficky"), sovětských Бьерке, CUMZ (CUMZ1, výroba Tula) a CUMZ2 (to už byly trochu odlišné konstrukce). Mimochodem označení CUMZ nebylo označení typu, ale zkratka Ústřední správy strojírenských závodů, která zastřešovala vývoj a výrobu žel. vozidel v sojuzu. Pro jednoznačnější rozlišení typu teda bylo nutné uvést např. однопутный плужный снегоочиститель ЦУМЗ, двухпутный снегоочистител системы ЦУМЗ nebo роторный снегоочиститель ЦУМЗ. Původně jsem se domníval, mylně, že Rigy u nás byly výsledkem bratrské poválečné pomoci, tak jako jiné vehikly, ale jak to tak vypadá, byly to trofejní pluhy po Němcích, které nám rusák kupodivu nechal, což je pro mně zajímavé, mohly to být teoreticky ve výsledku různé typy pluhů systému Бьерке (i podle těch různých hmotností). Co se týká pluhu z tendru parní lokomotivy co byl donedávna odstavený v HK, podle fotek, které jsem viděl, jde o bývalý tendr 3T12 (412.1), který měl na čelech os dvoukolí vyraženo: a) 14210 OPPELN 10 / II 1955 KATOWITZ 63801 b) BROMBERG 4582 BROMBERG 385 634 1898 II.II. 1955 Na ložiskových domcích měl potom ještě K.P.E.V, Schütte Meyer & Co. LETMATHE. Můžou v tom být chyby, ale třeba se z toho dá něco odvodit. Velkou zajímavostí pro mně je informace o výrobě sněžných pluhů rekonstrukcí lokomotivních tendrů v Tlumačově. Zde si dovolím malou opravu, firma se mj. jmenovala Kurowitzer Portland & Roman-Zement-Fabrik Tlumatschau. Měla krátkou vlečkou i se dvěma točnami, do fabriky, která byla hned vedle nádraží, vedla i úzkokolejka z vápencového lomu v lokalitě Háje u Kurovic, proto tedy Kurovická (zájemci můžou nahlídnout sem). (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1905 Registrován: 7-2017 |
jagg 716: Jenom malé upřesnění, Finsko i Pobaltí byly až do r. 1917 součástí carské říše. Proto zřejmě nebylo nic divného, když se pluhy podle výkresů finských traťmistrů používaly v celém Rusku. Stejně tak tedy není přesné uvádět, že původcem konstrukce byly Finské dráhy, které v té době ještě neexistovaly. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 5-2012 |
Co je přesné je dost relativní. Ve zmíněném kontextu mám na mysli finské železnice, nikoliv VR. Ačkoliv.... Finské dráhy (společnost) deklarují svůj vznik rokem 1862. Finské velkoknížectví bylo autonomní a byl tam soukromý byznys (i na železnici), není na tom nic automatického, že by všude v báťuškovském impériu valili pluhy nějakého finského traťmistra jako Baťa cvičky, aniž by se někoho ptali. Obšlehli to bez ptaní až sověti. A je otázkou, zda to soudruzi nedotáhli do úplné dokonalosti prodejem licencí dál, např. Polákům, kteří pluhy Björke vyráběli už mezi válkami. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 4-2019 |
Zdravím, jistě jste zaregistrovali můj dřívější dotaz ohledně samohybné frézy SM-06 Henschel. Měl bych ještě jednu otázku, o tomto stroji jsem si už něco hledal, a je to prý poslední zástupce svého typu (nikoliv řady). Plánuje se u tohoto stroje nějaká oprava nebo alespoň reko vzhledu, či jde o klasickou logiku á la NTM (Unikáty do Chomutova a nikam ven, a všecko hezky původní!)? Editováno: Sem jsem příspěvek umístil, neboť o nezařazených, atypických či experimentálních vozidlech v tomto stavu zde vlákno není (resp. nenašel jsem ho ) (Příspěvek byl editován uživatelem ElektrickaJednotka.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 7-2009 |
Bohužel se po revoluci v NTM obávám klasického schématu - získali jsme to, šoupneme to do Chomutova, v roce 2034 to naštětkujem a nikdy už to vlastní silou nevyjede, neb to papírově neexistuje. Omlouvám se předem za svůj názor v lehkém alkoholickém opojení !!! V případě potřeby se obraťte na neregistrovaného uživatele 3,14ča (viz Autobusy a trolejbusy, chlíveček Historická vozidla), jistě rád v této souvislosti podá obsáhlé vysvětlení, co jsem já vlastně za asociála... (Příspěvek byl editován uživatelem Petr165.) |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 5-2012 |
Nejlepší jsou v Chomoutově ty polosocky z agentury "černé kombiné" co tam dělají už od 4 hodin člověku ocásek, aby mohly v klidu přesně v 17:00:00:00 sbalit igelitku a přesunout se do vedlejšího Kauflandu nebo co to je. (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1907 Registrován: 7-2017 |
jagg: "Nejlepší jsou v Chomoutově..." Tak v Chomoutově (49°38′28″N, 17°13′52″E) snad ne... |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1806 Registrován: 3-2007 |
Nejlepší je před takovejma dědkama Hanka to ukrýt a proč? Protože dědek Hank tu jen plká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1908 Registrován: 7-2017 |
Bdlm: "Nejlepší je před takovejma dědkama Hanka to ukrýt a proč? Protože dědek Hank tu jen plká." Co ti vadí? Že reaguju na plky někoho jiného? Nebo je plkání povoleno jen klukům, co spolu mluví? Ti si můžou imrvére plkat jak chtějí, ale běda, když na to ukáže někdo jiný? Já jsem to nebyl, kdo tu tyhle móresy zavedl... |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 720 Registrován: 5-2012 |
Tak já že tu plkám pane inžinýre? No to jste se mě ale dotkl... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 4-2019 |
ad jagg, příspěvek #718: Ano, to je občas vážně otravné, zvlášť když jsem dal foťák nad plot abych si to vyfotil líp a týpek se mě zeptal jestli to nepřelízám |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1808 Registrován: 3-2007 |
Dědek Hank. Z celého srdce se Vám omlouvám, ale kterého jsem chtěl poslat po hnědých značkách je petr165. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 7-2012 |
ad jagg - děkuji za doplnění a posunutí pátrání do Finska. Dále - patenty v Rusku a Sovětském svazu - pluh Bjerke (či další zkomoleniny tohoto názvu) byl s Sovětském svazu patentován. Zní to divně, ale Sovětský svaz měl a má dones velice dobrou evidenci patentů už od doby carského Ruska. Tato evidence je dodnes funkční a patenty jsou digitalizované a přístupné. Ve formátu PDF i JPG se dají stáhnout. Jen je potřeba zadávat v ruštině a prohrabat se spoustou "ptákovin" a vybrat si skutečně to co se použilo. A na sněhové pluhy (kolejové), je dost ruských-sovětských patentů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 9-2009 |
jagg: Mám opačnou zkušenost. Jezdím do depozitáře v Chomutově poměrně často a ty lidi tam znám. Jsou to slušní lidé. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 5-2012 |
K slečnám nebo paním na pokladně nebo v kanclu jsem se nevyjadřoval, ovšem jezdit do depozitáře v Chomutově "poměrně často" snad postrádá vzhledem k charakteru expozice smysl, pokud tam teda nemá člověk kamaráčoft.... A pokud ano, tak si ho umí zařídit, je privilegovaný a pak je nasnadě, že holt nemá důvod na to nadávat. A o členech té hlídací služby jsem neřekl, že jsou neslušní (i když sprostí teda byli jako vidle, když tam vysedávali a hulili na té lavce), pouze jsem zhruba popsal, jak na mě působili. Na lidi mám celkem odhad. I když teď už to je asi jedno, ČD má mít novou ochranku za 520mega snad co jsem slyšel, a to bude určitě už jiná káva... :D (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2488 Registrován: 9-2009 |
jagg: Pro mne je depozitář neocenitelným zdrojem informací pro stavbu 3D modelů. Jsem obyčejný návštěvník. Na železnici už těch starších vozidel moc není. V mém okolí už vůbec nic. Typové výkresy železničních vozidel jsou často dost zavádějící (mnohdy ani základní rozměry neodpovídají skutečnosti), takže si stroj musím sám prohlédnout. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 484: Obecně se dá říci, že ruské digitální knihovny a archívy jsou bezedná studnice informací. Navíc si Rusové moc nehrají na autorská práva, takže tisíce zdigitalizovaných ruskojazyčných knih z technických oborů jsou na internetu volně ke stažení (většinou ve formátu djvu), což platí i pro překlady z jiných jazyků do ruštiny. (Takhle jsem například přišel ke kopii kompletní dílenské příručky lokomotivy Kč-4.) A kdyby chtěl někdo z mlaďochů ohrnovat nos: Nemylte se, úroveň ruské technické práce je pořád dost slušná. Ti inženýři za to nemůžou, jaké paskvily z ní pak udělají její realizátoři, tj. politici, oligarchové, mafiáni a na té střední a nejnižší úrovni imrvére ožralí nižší vedoucí, dělníci a další fabrický personál. Na stará kolena velebím prozřetelnost, že jsem byl nucen maturovat z ruštiny... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 9-2009 |
Před nedávnem zde proběhla diskuze o snežných pluzích. Přidám sem jednu italskou předělávku, kterou jsem zachytil ve stanici Calalzo-Pieve di Cadore-Cortina railway station 28. 7. 2012. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2167 Registrován: 11-2012 |
Vypadá jako předělávka mašiny na třífázové napájení ze severu.
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí... |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 7-2012 |
To je známé, ano předělávka vyřazené elektr.lokomotivy na tlačný kolejový pluh - samozřejmě na severu Itálie. Oni italové těchto zařízení moc neměli, mají přeci teplo. Tak pluhů bylo nejvíce jen na severu Itálie (hlavně ještě za doby když sever itálie patřil pod naši c.k.monarchii), tam mají Alpy, tak tam se to hodilo a dodnes i hodí. Italština není zrovna jazyk na čtení vhodný, ale dá se i k tomu něco málo najít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 10-2008 |
Nehledám zda se to tu probíralo, ano jsem líný, ale..... Nebude tohle někdo zachranovat ? Zdá se mi to škoda nechat to ladem. Znalci asi vědí, jedna nejmenovaná vlečka na Slovensku a pomník v areálu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 10-2008 |
....no ač nechtěně, tak jsem našel debatu z letošního února .... no mašiny je škoda a jsem překvapen že je tak ¨mladá¨. Považoval jsem ji za starší.... přijde mi že má ještě dřevěný rám kabiny. PS: E499:Ptali jsme se u posunu a pánům to nevadilo :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1088 Registrován: 7-2009 |
Co vím já, tak o mašinu zájemci jsou, ale podnik prodat nechce. Naštěstí v N je celkem dobrá parta, tak to jen tak ve šrotu neskončí... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2822 Registrován: 11-2006 |
Také se je snažím v pravidelných intervalech lámat, ale odezva z druhé strany je nulová. Šrot jí zatím určitě nehrozí, ale dovedu si ji představit i jinde, než zarostlou a rezavou na soklu.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2970 Registrován: 7-2005 |
Bylo by jí škoda. Z výroby přišly 4 v roce 1954 a 3 v roce 1956. Všechny velmi pravděpodobně pro vojenské vlečky (ty v r.1954 - 100%), když náš průmysl nebyl schopný zajistit vhodné stroje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2001 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "Bylo by jí škoda. Z výroby přišly 4 v roce 1954 a 3 v roce 1956. Všechny velmi pravděpodobně pro vojenské vlečky (ty v r.1954 - 100%), když náš průmysl nebyl schopný zajistit vhodné stroje." To je nová informace? V knize Jardy Wagnera o strojích pro armádu není nic konkrétního. Možná se ptám hloupě, ale předpokládám, že konkrétní výrobní čísla strojů jsou uvedena ve vojenských archívech, které nejsou dostupné. Nebo...? Není náhodou známo, která Köf II posunovala ve Velvětech do r. 1968, dokud tam ještě byla munička? Byl to kořistní stroj nebo některý z té poválečné dodávky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 7-2005 |
Některá výrobní čísla dodaných motorových lokomotiv z LKM od kolegů z Německa známe. Jde o to jak jsou hodnověrná. Například kolegové uvádí, že již v roce 1952 bylo dodáno 5 strojů typu N 3 (ze čísla neznají, jen počet a rok), ale zatím se nepodařil potvrdit provoz na našich vlečkách. To dodávka typu N 4 z roku 1954 je potvrzená (tov č.251027-30). Znám i vojenská čísla T 200.912 - 914. U dvou znám i ta pozdější T 200.913 / T 200.0903 (tov.č.251028) a 915 / později 0905 (251030). Zmiňovaná T 200.0903 byla prodána v roce 1973 na vlečku TMS Pardubice a 0905 byla ještě v roce 1972 registrována v provozu vlečky pardubických vojenských skladů. Při její likvidaci z ní byl sejmut výrobní štítek. Dodávka musela proběhnout koncem roku 1954, protože převzetí T 200.912 proběhlo 24.12. na 51.dělostřelecké základně Sklenné, kde jí vede i vojenská evidence v následujícím roce. T 200.913 stejná evidence uvádí u 1.dělostřelecké dílny v Bohuslavicích a T 200.915 u 1.ústředního vojenského železničního skladu Pardubice. Jen ta 914 je někde mimo seznam. Poznámka ze spisu uvádí ....dále upozorňuji že nově dodané naftové lokomotivy z NDR jsou o výkonu 90 k a nehodí se pro těžké traťové podmínky na vojenských vlečkách v Mikulovicích ve Slezsku, v Trenčíně a Bílku. Navrhuji aby jedna ze čtyřech dodaných lokomotiv byla trvale přidělena 1. ÚVŽS. Podle dosavadních směrnic o číslování lokomotiv o rozchodu 1435 mm byly lokomotivy označeny takto: Tovární číslo 251.027 – T 200.912 Tovární číslo 251.028 – T 200.913 Tovární číslo 251.029 – T 200.914 Tovární číslo 251.030 – T 200.915 Dodávka typu N 4 z roku 1956 měla mít tov.č.251102-104, kdy 103 je ta v N. Velvěty uvádí v roce 1955 dvě lokomotivy T 200.911 a 951. Jedna z nich je určitě kořistní "kefka", která tam byla při převzetí vojenské továrny od Rudé armády v druhé polovině léta 1945. Ale popis "jedna motorové lokomotiva na kolejích bez baterie a čerpadla" je dost všeobecný popis. Jinak zde byla i akumulační lokomotiva O&k, která je dnes zachována v Zubrnicích... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2824 Registrován: 11-2006 |
Snažil jsem se mašinu identifikovat, ale nepodařilo se mi najít ani vyražené výrobní číslo nebo nějaký jiný štítek, definující původ. Co je jisté, že se jedná o typ N4, dodávku kterých do ČSR uvádí i stránka rangierdiesel.de . To je ale vše, co se dá zjistit. Přesný původ a odkud přišla do skláren si nikdo nepamatuje.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2003 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Jako vždy a velký dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2973 Registrován: 7-2005 |
ad E499001 - její číslo se objevilo v krátkém povídání (několik vět) s fotkou, jenž vyšlo v některém čísle časopisu Železnice. Snad jako střípek zajímavosti z domova či ciziny....jen to najít.... jinak v N. byl významný vojenský útvar (VÚ 9904) a sklady s vlastní vlečkou, takže původ lze hledat zde. V roce 1967 dostal útvar novou T 212.0536, takže v rámci unifikace výzbroje začaly být rušeny a prodávána všechna zbylá různorodá vozidla. To jen podpořila i dodávka dalších T 212.0 a T 334.0 pro ČSLA v letech 1967-69. "... jo, kdyby ty vojenský kefky měly pod haubnou zabudovaný kulomet, tak se těch informací dochová více, takhle je to jen paběrkování...." |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 5-2017 |
Skloobal Nemšová... Podľa Železnice má výrobné číslo 251 103, rok výroby 1956.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní. J. Spišiak, ex Policajný prezident SR |