Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Podorlické tratě » Archiv diskuse Podorlické tratě do 27. 02. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Podorlické tratě do 27. 02. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
D.S.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 12-2017 |
jitachru: Nechci tady rozviřovat politickou debatu, jen by mě zajímalo, kde mají Piráti v programu legalizaci tvrdých drog."MartinM - to znám, taky jsem donedávna nosila růžové brýle. Piráti - podle mého je tato strana populistická a ekoteroristická. Sociální témata mají - legalizace tvrdých drog a následná zvýšená kriminalita, která znamená další byznys pro kriminální instituce. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 3-2013 |
MartinM: „Naopak vydím jak třeba železniční doprava za posledních 15 let šla obrovsky nahoru, těch lidí jezdí vlaky mnohem víc…“ Obrovsky? V absolutních číslech možná jezdí o něco víc lidí. Ale protože se taky celkově víc jezdí. Před 15ti lety měli lidi práci v místě, v místě se vyráběly i potraviny, dnes se každá hovadina dováží. Já tedy hlavně nevidím, že by se měnil poměr silnice : železnice, tedy že by rostla konkurenceschopnost kolejí. A to v osobní i nákladní dopravě. Aut přibývá rychleji. Za 15 let se podle mého názoru zrušilo mnoho vleček. Do železnice sice jdou obrovské prostředky, ale kde se to projevilo? Vrátím se k podorlickým. Jak je možné, že za sto let od rozpadu mocnářství nikdo nepostřehl, že Broumováci už tolik nepotřebují jezdit na Vídeň? Že se poněkud změnily správní celky, a mnoho dalších věcí? Jak je možné, že se především těmto změnám nepřizpůsobuje infrastruktura? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1149 Registrován: 7-2017 |
Videosen: "Do železnice sice jdou obrovské prostředky, ale kde se to projevilo? " Ale no tak... V dálkovině a ETCS, v europerónech, modrých zábradlích a antivandalech, na účtech soukromých firem, kam ČD a SŽDC outsourcovaly kdysi svoje činnosti... Mám pokračovat? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 12-2017 |
Videosen: "Obrovsky? V absolutních číslech možná jezdí o něco víc lidí. Ale protože se taky celkově víc jezdí. Před 15ti lety měli lidi práci v místě, v místě se vyráběly i potraviny, dnes se každá hovadina dováží. Já tedy hlavně nevidím, že by se měnil poměr silnice : železnice, tedy že by rostla konkurenceschopnost kolejí. A to v osobní i nákladní dopravě. Aut přibývá rychleji. Za 15 let se podle mého názoru zrušilo mnoho vleček. Do železnice sice jdou obrovské prostředky, ale kde se to projevilo? " Před 15 roky byl rok 2004, od té doby se nijak výrazně potřeba jezdit nezměnila. To že by měli lidé práci v místě rozhodně neplatí (taky byla nezaměstnanost přes 10%, tj. asi třikrát větší než dnes) a většina místních podniků už byla zavřených. Poměr železnice:silnice se možná úplně nezměnil, ale alespoň už se nerozšiřuje. Projevilo se to tam, kam šli peníze. V roce 2004 na železnici nebylo na kolejích nic jiného než 810 (případně vozy ještě daleko starší) a vagóny v kožence, lepší byly max na mezinárodních spojích. To samé infrastruktura v roce 2004, byly rekonstrukce typu Jaroměř-Turnov, Jaroměř-Trutnov atd. prakticky nemyslitelné Videosen: "Vrátím se k podorlickým. Jak je možné, že za sto let od rozpadu mocnářství nikdo nepostřehl, že Broumováci už tolik nepotřebují jezdit na Vídeň? Že se poněkud změnily správní celky, a mnoho dalších věcí? Jak je možné, že se především těmto změnám nepřizpůsobuje infrastruktura?" No jo ale železnici v ČR nemůžete hodnotit pouze podle Broumovska, ale i tam se situace zlepšila. Do Náchoda bez přestupu a do HK s jedním přestupem to rozhodně tak často v roce 2004 nebylo. Krom toho nějak nevidím, že by současné vedení tratě směřovalo a Vídeň. Broumov má prostě smůlu že leží za Broumovskou stěnou a jediná možnost je poměrně dlouhý tunel a jako bonus ještě vedený CHKO. Ale třeba někoho v roce 2080 napadne něco takového: odkaz |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1056 Registrován: 6-2006 |
Jojo, všechno v dnešní době zcela nepotřebné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5105 Registrován: 11-2007 |
MartinM:"nevidím, že by současné vedení tratě směřovalo a Vídeň" Nezlobte se, ale jste slepej.. Kdyby totiž ta trať směřovala na Prahu (či Hradec), pak by z Bolehoště nesměřovala na Týniště, ale někam na Třebechovice a byla by nejméně o 6 km kratší (odpadlo by dvojí projíždění úseku mezi Petrovicemi a Týništěm). Jenomže cílem bylo dopravit uhlí ze Slezska právě do Vídně, Praha to uhlí totiž brala na Kladně, což je mnohem blíže a Buštěhradka již fungovala. A právě to uhlí dráhy živilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12685 Registrován: 8-2004 |
MartinM: Také si říkám, že tam Videosnu vypadla "0" (tedy místo 15 mělo být 150). "Před 15 roky byl rok 2004, od té doby se nijak výrazně potřeba jezdit nezměnila. To že by měli lidé práci v místě rozhodně neplatí (taky byla nezaměstnanost přes 10%, tj. asi třikrát větší než dnes) a většina místních podniků už byla zavřených." MartinM: Také mi přijde, že se na toto rádo zapomíná (aniž bych chtěl teď hodnotit, zda/nakolik vynaložení prostředků v posledních cca šesti sedmi letech do podobných tratí mělo smysl). "To samé infrastruktura v roce 2004, byly rekonstrukce typu Jaroměř-Turnov, Jaroměř-Trutnov atd. prakticky nemyslitelné" MartinM: Proč by nemohl. Broumovsko je přeci odedávna středobod ne-li vesmíru, tak ČR určitě."No jo ale železnici v ČR nemůžete hodnotit pouze podle Broumovska,"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1151 Registrován: 7-2017 |
To říká kdo? |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1060 Registrován: 6-2006 |
Sestavením věty to říkáte vy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 7-2017 |
Podle ročenky dopravy: 2004 - 180,9 mil. přepravených osob, 6,59 mld. oskm 2017 - 183 mil. přepravených osob, 9,50 mld. oskm Počet přepravených osob je zhruba na úrovni roku 2000 (184,7 mil. osob, ale tehdy byl nižší přepravní výkon 7,3 mld. oskm) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 3-2013 |
MartinM: „No jo ale železnici v ČR nemůžete hodnotit pouze podle Broumovska“ Moc omlouvám, že jsem si na podorlických tratích drze dovolil napsat něco, co plně souvisí s podorlickými tratěmi. Promiňte mi tu troufalost, ale budu se držet mého regionu, a navíc jsem od přírody takový neposlucha. Tak tedy, modré zábradlí ani antivandal tady podle mého názoru nikdo z cestujících nepotřeboval. Jediné, co obyvatel z výběžku na akci získá, to je peron v Hronově. Jinak tady bohužel vidím několik propadů. Adršpach: zrušení možnosti cokoli schovat, takže cokoli do Ádru přijede, musí okamžitě vypálit do Teplic. Krátký peron. Ověřeno praxí. Václavice: Cestující, který vystoupí tak pátrá po informaci. Ta je vtipně zkryta za zpackanou budkou (místo stěn pletivo, vždyť Václavice jsou v dolíku, tak tam vůbec nefouká). Nezlobte se, ale já bych čekal malou desku u každé koleje, nikoli jednu tabuli s prťavými písmeny. Vážení obhájci, i vy zestárnete a při přestupu budete chtít jasnou informaci a jistě nebudete stát o to říznou sebou na ledu před vlakem. Ztráta temperovaného vestibulu je nějaký bonus? Ve Václavicích jsem sloužil, tak vím, že k něčemu byl. Jednou jsem si přečetl, že revitalizace se dělá mimo jiné proto, aby se převedl náklad ze silnice na koleje. Jak dlouhá bude například třetí kolej v Hronově? Místo výrazného protažení, které je dnes potřebné, nebude náhodou kratší? dědek hank: mám pokračovat? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 3-2013 |
Hroch: „Broumovsko je přeci odedávna středobod ne-li vesmíru, tak ČR určitě.“ Naposledy zareaguji na vaši narážku, protože toto jako argument podle mého soudu není! Z toho vašeho středobodu bere kraj kvalitní pitnou vodu pro 250.000 lidí. Tady o nás vnitrozemí ví naprosto jasně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1152 Registrován: 7-2017 |
M_g: "Sestavením věty to říkáte vy." Aha... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1153 Registrován: 7-2017 |
Videosen: "dědek hank: mám pokračovat?" Není nutno, nejsme ve při... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 3-2013 |
To určitě nejsme. Naopak, nejvíce mne na těchto diskusích za dlouhé roky oslovil právě Váš příspěvek Číslo 1121 (druhý odstavec). Bohužel máte pravdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 7-2017 |
Videosen 211: Děkuji, tolik chvály si nezasloužím... Nicméně některé postoje zdejších mladších diskutujících jsou skutečně na pováženou. Sice bych nerad upadl do pozice, kterou odcházející generace zaujímají po celou dobu, co si lidstvo zapisuje dějiny, a to už je dobrých 5000 let, totiž že dnešní mládež nestojí za nic a svět se řítí do zkázy, ale na druhé straně ještě nikdy v dějinách neměla lidská činnost tak globální dopady na stav zeměkoule. Jenže lidi se za ty roky vůbec nezměnili; svoje Kassandry a Jeremiáše si pravidelně vždycky nejdřív vyženou nebo rovnou ukamenují a když se pak ukáže, že dotyční měli pravdu, což se ukáže vždycky, tak jim pak stavějí pomníky... Koneckonců Kassandře tento osud bohové výslovně přisoudili za trest za její neuctivé chování vůči nim: Vždycky budeš mít pravdu a nikdy ti ji nikdo nebude věřit. V podobné pozici jsou dnes v Čechistánu kritici kapitalismu zleva a speciálně ti, kdo se snaží vymýšlet, čím ho nahradit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8629 Registrován: 5-2007 |
nikdo nepostřehl, že Broumováci už tolik nepotřebují jezdit na Vídeň No, ja myslím, že to postrehol. Vlaky od Týniště sú ukončené v Náchode/Hronove/Teplicích a spešňáky z Broumova vozia ľudí do Starkoče na prestup do HK. Že sa mu nepodarilo zohnať dosť peňazí na tunel, tak volil investíciu takú, aby to tam aspoň neuviedol na hranu zrušenia. A že bol limitovaný hodne viď napr. v tých Václavicích. Tie panely tam mali byť pôvodne dva. Nevydalo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 521 Registrován: 4-2013 |
Chci se zeptat po výluce, která byla od září do prosince, které stanice se změnili po trati 026 v úseku Náchod - Týniště n/orlicí, které stojí za návštěvu? Václavice vím. A Nové Město nad Metují a Opočno se nějak změnily? Díky.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8637 Registrován: 5-2007 |
juki: Opočno nijak, Nové Město výrazne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 4-2013 |
Asdf: Děkuji a Starkoč asi taky nijak že? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 325 Registrován: 12-2003 |
753 608-9 PSŽ, a.s. Lanšperk 22.2.2019 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8641 Registrován: 5-2007 |
juki: Nijak viditeľne. Niečo sa mi marí, že sa snáď kvôli viditeľnosti prekladalo vchodové návestidlo a predzvesť od Václavic, ale nie som si teraz úplne na 100% istý. Pracovalo sa ešte v Bohuslavicích, ale tam to nijak zvlášť zaujímavo proti pôvodnému stavu nevyzerá. Akurát tam nanovo vyštrkovali nástupištia a namontovali nové lampy. Občas mi to až prišlo, akoby tú stanicu chceli zmeniť na výhybňu, ale niekto im do toho zámeru v rámci prejednávania na poslednú chvíľu hodil vidly. Ak vydržíte do júna/června, tak ešte pribudne výrazná premena Hronova a preložka zastávky Náchod-Běloves. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 4-2013 |
No kdo to Ve Václavicich vymejslel tak to mu dát do huby. Stanicni budova od nastupiste 100 metru no hruza!!... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 908 Registrován: 12-2007 |
juki: ano hrůza. On si někdo dovolil posunout nádraží blíž lidem. To je diletantství .... nástupiště musí být vždy zásadně před staniční budovou, která se vhodně umístí co nejdál zastavěnému území. Podobné diletantství je vidět v Krasíkově, Hoštejně nebo v Týništi nad Orlicí. Oni si snad při té rekonstrukci myslí, že nástupiště je tu kvůli lidem ... a přitom nástupiště slouží jako procházkové molo pro výpravčího, který to nesmí mít daleko!!!
Llama here, llama there, I see llamas everywhere.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8645 Registrován: 5-2007 |
juki: A to ešte keď zistíte, že prístup na to nástupište je z opačnej strany (teda ďalších 200m). No, ale to tú staničnú budovu potrebujete vedľa nástupíšť kvôli fotke alebo kvôli čomu? V tej budove už z pohľadu dráhy, aspoň pokiaľ viem, už nič nie je (nie je tam dopravná kancelária, technológia ZZ, pokladňa, čakáreň, WC, nič). Tak čomu to vadí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Tak jistě, stokrát opakovaná lež se v hlavách některých zakoření jako pravda. Ostatní mají pocit, že pokud se pouze místo stávajících výhybek hodí nové s obdobnou geometrií, nic nenaroste ani neubude. "Jak dlouhá bude například třetí kolej v Hronově? Místo výrazného protažení, které je dnes potřebné, nebude náhodou kratší?" Obecně je problém v tom, že na otázku "co se od toho chce" má většina odpověď "chci všechno", přičemž, narozdíl od investora, nemá potřebu připouštět ekonomickou realitu, dostupnost pozemků a zejména počet vlaků a lidí, které/kteří požadované všechno reálně využijí. Ruka páně je otevřená, tak co... Protáhne-li se tratí, která je z hlediska odklonů (které tam mají šanci generovat něco dlouhého) využivaná jen pokud dvě další tratě stojí, jeden pár dlouhých vlaků za dvě hodiny společně s tím, co si tam do budoucna dovede představit kraj, je to pro nákladku dostatečné i bez toho, že by v každé stanici byla kolej 600 metrů. Stejnětak u osobky. S funkčním konceptem, o který by mělo jít, potřebuje cestující mimo uzly s výrazným přestupem provizorní přístřeší na deset minut. Nikoliv 24 hodin denně útulnou vytápěnou čekárnu, kafomat a čisté voňavé záchodky v každé díře. Při dopravě z A do B s přestupem potřebujete návaznost spojů, ne zázemí pro případ kdyby náhodou. Asdf: Ne, že by to bylo důležité... Starkoč - předvěst + zábrzdná pro budoucí navýšení rychlosti v profilu. Dohledností vyšla jen dál. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 4-2013 |
Rop: Ježiš jestli mluvíte, že někdo posunul o 200 metrů blíž zastávku tak si myslím, že těch 200 metrů dojde každý, jo když jde o 0,5-1km posunutí zastávky blíž zástavbě budiž.... Ale toto. Nevím přijde mi to v těch Václavicích zvláštní. Tak už mohli celou zastávku posunout mohli tak o těch 400-700 metrů blíž přímo k obci... Tohle nástupiště to moc nezachránilo si myslím. Že to mohli posunout k přejezdu nebo ještě za přejezd bliž k domům |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 3-2013 |
Rop: „Oni si snad při té rekonstrukci myslí, že nástupiště je tu kvůli lidem ...“ Tak tady Vás musím uklidnit, jsem přesvědčen, že nemyslí, podle toho vypadá celá akce. Peron v Novém Městě je dál, v Hronově také dojde k prodloužení docházky. A tam přichází násobně víc lidí, než ve Václavicích. Pokud docházkové vzdálenosti myslí někdo vážně, tak dopravna/zastávka v Hronově přijde v budoucnu do parku. To, že je ve Václavicích peron 550 mm je pochopitelně dobře, ale ostatní změny jsou propadem. Postavený přístřešek má jedinou funkci-stínit informačnímu panelu, jako útulek je díky své konstrukci naprosto nepoužitelný. Místo toho, aby pro rychlou orientaci při rychlém přestupu byl u každé koleje jeden malý panel (jediné přehledné řešení), je tady jedna deska s malými znaky. Podle reakcí cestujících působí toto řešení zmatečně., Asdf: „Tie panely tam mali byť pôvodne dva. Nevydalo...! Tak teda nevím, jak Vy, ale já bych raději udělal o stanici méně, ale ostatní SMYSLUPLNĚ! „Že sa mu nepodarilo zohnať dosť peňazí na tunel, tak volil investíciu takú, aby to tam aspoň neuviedol na hranu zrušenia.“ Máte nějakou informaci, že se předem zvažovalo mezi tunelem a „revitalizací“? Vhd sl: „….narozdíl od investora, nemá potřebu připouštět ekonomickou realitu,…“ Na realitu budu reagovat později. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8648 Registrován: 5-2007 |
Videosen: V tom Novém Městě, za normálnych okolností, za deň použije ten vzdialenejší perón tak jeden vlak, ak vôbec. Neviem teda ako Vy, ale keby si mám vybrať medzi ponechaním ZZ v Bohuslavicích a neurobením perónov v Hronově, vyberám si teda všetkými desiatimi neurobenie panelu vo Václavicích. Z toho čo viem, zohrávalo určitú úlohu v tom, že sa šlo do revitalizácie to, že tunelu (vtedy) nevyšla ekonomika. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 3-2009 |
Pokud docházkové vzdálenosti myslí někdo vážně, tak dopravna/zastávka v Hronově přijde v budoucnu do parku. S tím naprosto souhlasím. Myslím si, že stávající poloha žst Hronov byla kdysi volena i jako kompromisní pro Velké Poříčí, které dlouho zastávku nemělo. Na to se už ale teď nemusí brát ohled, protože má svou zastávku... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1196 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Nemyslím, že by reakce v tomhle směru byla potřeba. Myšlenka byla spíše směrem, že nenosíte boty a dilemata těch (nemíním jen tým projektanta, ale i poradní tým investora a investora samotného = cca dvěstě třista lidí), kteří dostali za úkol vymyslet kompromisy z politického rozhodnutí o investici miliardy do konkrétního úseku trati tak, aby se to nemohlo zaseknout na projednávání a bylo to realizovatelné do dvou let. Vám vadí obsah zadání víceméně stanoveného politicky (a potřebou výrazných opravných prací, ke kterým by došlo stejně), ale střílíte do konkrétních detailů provedení (bez ambice měnit zadání) bez toho, že byste znal kontext a souvislosti jednotlivých dílčích řešení a kompromisů. To je ale dvojsečné, protože tak leda zakonzervujete stávající stav, přesvědčíte-li tak politiky, že investice do drah tohoto charakteru nejsou veřejností přijímány tak, aby se z toho dalo politicky profitovat. O tom co může být výsledkem takovéhoto pomníčku se zde psalo. Asdf: Volbou co seříznout by nebyly Bohuslavice, ale pokud stanice (opravdu velké procento nákladů stavby), pak Hronov. Absence zařízení v Bohuslavicích a telefony na obě strany byly zásadním problémem, který bylo potřeba řešit. Naopak, pokud by bylo dořešeno co s Dobruškou + bylo k dispozici trochu víc prostředků, asi by místo Hronova šlo Opočno. Domnívám se, že Hronov byl dobrá volba - tam to přinese posun k civilizované formě dráhy největšímu počtu cestujících z celé štreky a bude to takovou prezentací celé stavby. Zda kladnou nebo s trochou trpké příchuti z něčeho, co si kdo najde jako kaz, to nechme na uživatelích. U Vysokovské spojky se v roce, kdy záměr vznikal, na základě existující studie počítalo s tím, že nebude, a to tak že nikdy. Přehodnocováno je to až teď v další studii a v jiném kontextu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 743 Registrován: 6-2005 |
Novinky u LE (Příspěvek byl editován uživatelem 471015.)
Trance 4 ever www.mixcloud.com/LubosNovak
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 3-2015 |
Fotky z tratě 021 Rychnov nad Kněžnou - Synkov. Traťový kilometr 8,7 - 3,8. https://jirkadalnice.rajce.idnes.cz/Zeleznicni_trat_021_8%2C7_Km_ -_3%2C8_km_Rychnov_nad_Kneznou_-_Synkov/ (Příspěvek byl editován uživatelem Stírecek60.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 3-2015 |
Trať 021 Rychnov nad Kněžnou - Synkov (Příspěvek byl editován uživatelem Stírecek60.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 8-2017 |
Vhd_sl: Naopak, pokud by bylo dořešeno co s Dobruškou Můžete být, prosím, trochu konkrétnější? Co by s ní mělo být? Zrušit, aby se ušetřila jedna výhybka? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 3-2013 |
Vhd-sl: Já se naopak domnívám, že o věci je třeba diskutovat. Vy se té diskuze nemusíte zúčastnit nebo naopak můžete reagovat argumenty. Vím, že se dokola opakuji, ale slovo revitalizace podle mého znamená oživení. K oživení tady nedojde, to víme oba. Pro můj region, který oživení potřebuje krom jednoho jediného peronu, se nic nezmění. Za jednu miliardu nic nezmění. Dívám se na to z pohledu obyvatele a přiznám se, že je mi úplně jedno, kolik lidí věc posuzovalo, připravovalo. Řekl bych, že počet lidí, kteří stavbu připravovali (nic špatného si o nich opravdu nemyslím) není žádnou zárukou, že má věc smysl. Proč o věci diskutovat, když je stavba z větší části hotova? Třeba proto, až se bude připravovat něco dalšího, aby se nedělaly podle mého názoru takovéto nesystémové věci. Tato stavba krom ušetření lidí opravdu systém nemá, jak jsem už napsal, zasahuje do dvou směrů, ale ani do jednoho uceleně. Výrazně nezrychlí dopravu, ani nesměřuje k odstranění problematických přestupů. Tedy nenatáhne cestující navíc! Neznamená zlepšení pro nákladního dopravce, přestože jsem si přečetl, že tomu tak bude. Domnívat se, že když se do něčeho dají peníze, tak že dojde k záchraně je podle mne poněkud naivní myšlenka. „ale střílíte do konkrétních detailů…“ Do jaké míry jde o detaily, se můžeme přít. Z pohledu Vašeho asi ano, z pohledu cestujícího může jít o komplikace, kvůli kterým už do vlaku nesedne. Z pohledu mého, raději udělám méně věcí, ale pořádně. Aby bylo jasno, nechci nikoho napadat, chci jen upozornit na to, že věc ve veřejném zájmu se má připravovat tak, že na začátku má být uživatel. Je pravda, že nevím, do jaké míry se tak v tomto případě stalo. V případě jednání o spojce vidím posun. Uvidíme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8650 Registrován: 5-2007 |
M250.0: Buď to, alebo sa mohla naopak zapojiť nejak kultivovanejšie, mohol sa tam urobiť triangel, zapojiť z opačnej strany stanice, alebo niečo podobné. Videosen: revitalizace Revitalizace je v tomto prípade hlavne katalógový pojem rozsahu modernizácie u SŽDC, takže nemá žiadny zmysel sa na význame toho slova točiť. Tak s tým už konečne prestante. To, čo je pre Vás nesystémové je možno maximum z toho, čo sa z rôznych obmedzujúcich podmienok podarilo vyťažiť. A uvedomte si, že bez stavby by sa to mohlo začať naopak zhoršovať. Napríklad také Bohuslavice by najskôr veľmi rýchlo postihol osud Kuksu a České Metuje. Také tie rôzne násypy, SZZ, mosty a pod., čo sa spravili v rámci stavby, by sa podľa toho, koľko by zostalo peňazí a kapacít, robili jednotlivo v rôznych výlukách, takže trať by bola niekoľko rokov viac zavretá, než v prevádzke. A dalo by sa pokračovať. A, ešte raz, jedna z tých podmienok bola dĺžka prejednania, čo prakticky vylučovalo akékoľvek väčšie práce v CHKO. Skrátka, berte to tak, že železnica v danej oblasti bola akotak zachránená, takže boli nejak minimalizované ešte nesystémovejšie snahy o šetrenie, a výrazne sa zvýšila perspektíva, že sa región toho tunelu nejak dožije (a, zároveň, že jeho postavením nebudú veľké snahy o zrušenie dopravy v smere Týniště). |
Radekedar
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2433 Registrován: 6-2008 |
Asdf: "M250.0: Buď to, alebo sa mohla naopak zapojiť nejak kultivovanejšie, mohol sa tam urobiť triangel, zapojiť z opačnej strany stanice, alebo niečo podobné." Kultivovanější zapojení Dobrušky bych osobně spatřoval v něčem pokrokovějším, co přinese zároveň zastávku pro Opočno (Jordánek). Prostorově trochu stísněné, kolize s plánovaným obchvatem Opočna zřejmá, ale nějak se začít musí: Opočenská spojka Konstruktivní připomínky vítány! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 1-2006 |
M250.0: Rozhodně by se nemělo dělat drahé ZZ závislé na konkrétní konfiguraci kolejiště (u Káčka je to otázka, to je variabilnější) v okamžiku, kdy nikdo neví co bude s konfigurací kolejiště. Za takových podmínek nejde vymyslet funkční řešení, do kterého se dalších 30 - 40 let nebude zásadně sahat. Jak má vypadat do budoucna dopravní technologie té stanice? Má být Dobruška defakto uzavřená dráha bez vlakových cest na Bohuslavice (přejezd na tu dráhu jen posunovou cestou) nebo má řešení umožnit např. spojování a rozpojování u nástupiště? Jak moc variabilní to řešení má být, aby to do budoucna nějakou možnost nezabilo? Z toho se odvíjí kde má být centrální přechod, který by mohl být jen přes jednu kolej, nebo zda všechny poženeme do podchodu/nadchodu kvůli chiméře nebo na nástupiště někde v úrovni skladiště včetně výrazného krácení délek pro nákladku. Jak píší jiné, je i otázka s Opočenskou spojkou (resp. spojkou pro napojení od Třebechovic) a s tím, jestli o takovou páteř na HK kraj stojí - domnívám se, že ne, protože už v Týništi je problém kam jezdit přímo a kam s přestupem, a autobusová linka zůstane ve stávající podobě. U Opočna si prostě dopravní technologové (drážní s krajskými) nejdříve musejí říct co chtějí. Obávám se, že čas nenazrál tak, aby byli schopni rozhodnout... (je tam i souvislost s Vysokovskou, která některá řešení politicky blokuje) O jednu zabezpečenou výhybku fakt nejde - náklady se skládají z nějakého drahého základu a počet výhybkových jednotek to o zas tak moc nenavýší. V tom je rozpočítávání na výhybkovou jednotku řekněme neobratné. To spíš náklady na to, aby se na výhybku dal osadit přestavník a nerozpadla se, aby voda při ohřívání měla z výhybky kam odtéct a podobné drobnosti, které to ženou financema k nerealizovatelnosti stavby, je-li toho víc než je potřeba... Videosen: Děláte s emocemi "politiku" a mne zajímá jen konkrétní detail a funkčnost technického řešení na zadané priority. Každý píšeme o něčem jiném. Poučení pro mne z našich diskuzí je, že v určitém věku bych úvahy měl přenechat těm, kteří budou uživateli. Snad toho budu schopen. (Příspěvek byl editován uživatelem Vhd_sl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 876 Registrován: 8-2017 |
Dokážu si dost dobře představit zapojení Dobrušky do 2. SK, peróny u kolejí 1 a 2 (ať už mezi nebo u každé zvlášť) a 3. kolej pro náklady. Přitom ponechat nástupiště u koleje 2a pro končící vlaky. Takové řešení je snad nejlevnější možné, postačující jak současnému konceptu, tak v případě obnovy provozu do Dobrušky, přitom jediná zmařená investice v případě stavby Opočenské spojky by byla ta jedna výhybka a tři návěstidla. Přejezd by bylo nutno zabezpečit tak jako tak kvůli vlečce. Navíc, dotáhla to Opočenská spojka někdy dál než do stádia šotosnu? Mně to přijde jako ještě o poznání větší chiméra než Vysokovská, a té se tahle akce taky nepřizpůsobila. Pokud by se měly vždy prověřovat všechny nerealistické sny, tak se nepostaví nikdy nic. Ostatně, třeba provoz osobních vlaků na vlečce ve Dvoře Králové byl svého času taky poměrně často skloňován a přizpůsobila se tomu nějak podoba stanice ve Dvoře? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 750 Registrován: 3-2009 |
a autobusová linka zůstane ve stávající podobě. Jak to víte, že to pokládáte za fakt? Může se to sát a nemusí... Dnešní linka IREDO 111 jede do Dobrušky ve špičce cca 65 minut z HK, vlak by to v případě spojek u Petrovic a Opočna uměl za cca 35 minut (předpokládám HK - Týniště dvoukolejku). Byl by to přínos i pro dopravu do Orlických hor. Navíc bych řekl (můj dojem), že dojížďka do HK ze sídel typu Opočna a Dobrušky spíše roste... Kromě linky 111 existuje mezi Hradcem a Dobruškou také linka IREDO 264 (sice ne moc častá, ale v prosinci posílená), která by jako rychlé spojení HK a Opočna + Dobrušky naprosto pozbyla významu a dá se čekat, že by byla omezena, zkrácena do Třebechovic apod. Stejně tak jako byly za poslední roky omezeny přímé autobusy z Náchoda přes Českou Skalici do HK či z Rychnova nad Kněžnou do HK, i když na obou trasách ještě nějaké pohrobky přežívají. => je prostě fakt, že tam, kde je kvalitní vlak, se autobusy omezují a nevím, proč by tomu mělo být u trasy na Dobrušku jinak (?). Můj názor je, že v Týništi je celkem zřejmé, kam jet z HK přímo - na Častolovice - tj. po směru osídlení, nikoliv po směru drátů. Technicky to je ale obtížněji realizovatelné (leda jezdit všechno motorama pod drátama...) Ale elektrizace Solnice se snad blíží, takže pak se dá očekávat, že skrz Týniště v ose HK - Častolovice pojede více vlaků než dnes. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8652 Registrován: 5-2007 |
Radekedar: Za mňa prečo nie, ale bojím sa, že niečo takéto by bolo ekonomicky realizovateľné len vo variante toto + vetva od zastávky nazad na pôvodnú trať + Petrovická spojka + zdvojkoľajnenie HK-TnO + žiadna Vysokovská spojka. A to si práve musí povedať kraj, či chce aby sa z Náchoda dalo cestou do HK dostať skôr do Jaroměře alebo do Nového Města a Opočna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3190 Registrován: 5-2002 |
Asdf: Proč se domníváte, že jsou Petrovická a Vysokovská spojka ve vzájemně konkurenčním vztahu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12688 Registrován: 8-2004 |
M250.0: Buďme rádi, že alespoň někde se vlhké šotosny neprověřují a vývoj nezamrzne. Holt jsou případy, kde se někomu dostatečně vlivnému (a tím nemyslím zdaleka jen politicky činného) sen nejeví být tak nedosažitelný/nesmyslný a tak se zkoumá a zkoumá. (A pokud neumřeli, zkoumají dodnes...) Mementem takového (téměř) zamrzlého vývoje budiž např. v podstatě žádný (byť lokálně užitečný) počin mezi Prahou a Libercem.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1666 Registrován: 12-2007 |
Leo Express zveřejnil návrh JŘ na 024: https://assets-us-01.kc-usercontent.com/c8286d4d-bff3-4363-913b-3 483d8372a70/28bf5cf0-db75-4e49-9e32-0eaf260bd731/024_JR_web.pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8656 Registrován: 5-2007 |
Tomáš Záruba: Pretože obe vedú z Náchoda do HK? V okamihu, keď cestovné v ZDO väčšinou nepokrýva ani variabilnú zložku nákladov (=> čím viac vlakov, tým väčšia dotácia) by si nakoniec kraj musel vybrať, ktoré vlaky zaplatí (na oboje mať najskôr nebude). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3191 Registrován: 5-2002 |
Asdf: Falešné dilema. Petrovická spojka nebude rychlejší do Náchoda, takže není konkurencí k Vysokovské (= "nevede z HK do NA"). Ano, pokud by KHK někdy chtěl vlaky rozvinout oběma směry, samozřejmě by to nešlo jednou linkou, a každý směr by provozně něco stál. Ale to je normální a platí to úplně stejně, jako kdyby vedle toho Náchoda zvažoval dejme tomu vlaky z HK do Jičína. Přinejmenším z hlediska osobní dopravy spolu ty dva záměry nesouvisí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 12-2017 |
Ad. Dobrušská spojka Možná to některé překvapí, ale Dobrušská spojka se zkoumala a je součástí Studie proveditelnosti Velký Osek - Choceň, samozřejmě i včetně Petrovické spojky. Studie předpokládala 12 párů vlaků HK-Dobruška. Zkoumána byla ve dvou variantách severní a jižní. Severní předpokládala využití stávající tratě Opočno-Dobruška s vybudovaním trianglu u žst. Opočno. Ekonomická návratnost vyšla záporná tzn. je to nesmysl. Zajímavější je varianta jižní, která předpokládá přeložení tratě k městu Opočno, včetně nové zastávky. Ekonomiká návratnost vyšla 3,3%, přičemž realizovatelnost se uvažuje od 5%. Víc si teď nevybavuju ale SP VOsek-Choceň je určitě někde na iternetu ke stažení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 8-2017 |
Ad návrh na 024: Nic moc. První ranní vlak o víkendu z Červené Vody do světa v 10.16. Žádné spojení do Polska v pracovní dny. Hlavně, že bude v sobotu odpoledne hodinový takt do Dolní Lipky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 1-2006 |
TZ: Protože Petrovická proti stávajícímu stavu Náchod mírně zrychlí, čímž Vysokovské vykrádá přínosy založené na srovnávání se stávajícím stavem? Čímž si kraj musí srovnat priority? Jasně, chtěli by obojí, ale Petrovická spojka nevyvolá řešení Pardubice - Jaroměř, které je, zrealizuje-li se VOCHoc a Opatovice - HK, posledním vážným problémem z hlediska kapacity osobky v kraji. Když to vezmu z pohledu dráhy/státu, Petrovická ani jiná obdobná spojka znamená, že kapacita HK - Týniště bude osobkou rozebrána dříve než ta dvoukolejka, realizovaná státem zejména pro nákladní dopravu, vůbec vznikne. Už teď bych očekával požadavek na čtyři páry osobky za hodinu, se spojkou kolik? Šest (ke čtyřem jeden Náchod a jeden Dobruška)? V kombinaci se severním zhlavím v HK, kde se to bude muset nějak poskládat, a zoufalostí v podobě lpění na 160, tam už moc reálných tras pro nákladku nevidim. Je rozumnější, že nevyšla + že kraj prosazuje Vysokovskou. RosťaV: To je na dohodě technologa s obcemi. Neočekávám, že by tleskali za rušení/oslabování přímého spojení do HK... ale máte pravdu, že nevím... M250.0: Jestli to nebude tím, že v době projekční přípravy Dvora kraj nic takového oficiálně nepožadoval. Současný požadavek je o výměně politiků a bez posílení infrastruktury HK - Jaroměř - Dvůr z toho stejně nic zajímavého asi ani nemůže být... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3193 Registrován: 5-2002 |
Protože Petrovická proti stávajícímu stavu Náchod mírně zrychlí, čímž Vysokovské vykrádá přínosy založené na srovnávání se stávajícím stavem? Ne, pokud to přes Nové Město bude i tak pomalejší, než přes Starkoč. Což se domnívám, že platí. Ad kapacita 020: Jak správně píšete, hlavní problém bude Hradec samotný. Nějaké 2 páry osobky navíc, které by případně přímá Dobruška mohla znamenat, v tom velkou roli hrát nebudou. Chtělo by to tedy hlavně obchvat HK. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 12-2006 |
V sobotu ráno přijede do Potštejna další Mn s vozem lahví z Nového Sedla.
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***
|
Radekedar
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2434 Registrován: 6-2008 |
MartinM: "Ad. Dobrušská spojka Možná to některé překvapí, ale Dobrušská spojka se zkoumala a je součástí Studie proveditelnosti Velký Osek - Choceň, samozřejmě i včetně Petrovické spojky. (...)" Zde je ovšem potřeba dodat velice podstatnou věc: Spojka byla zkoumána samostatně, tj. nikoliv jako součást VOCHOC. Pokud byl projekt zkoumán jako jeden celek (VOCHOC + Dobruška), ekonomické hodnocení by hravě vyšlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 1-2006 |
M250.0 (k Opočnu): To, zda by to stačilo nebo nestačilo na obnovení provozu do Dobrušky je poměrně dost sporné, a v tom vidím pole pro nějakou menší komunikaci mezi technology dráhy a kraje. Z pohledu cestujícího, ale i z hlediska technické realizovatelnosti, nevidím nástupiště pro "končící" Dobrušku v současné poloze jako vhodné a realizovatelné. Pokud by šlo o vlak např. od Týniště, cestující by měl zmatek v tom, ke kterému z nástupišť (od sebe vzdálených) vlastně jít... Na to, co tam jezdí dnes, s tím, že by tam nastalo nějaké spojování/rozpojování (? -) Týniště - Opočno - Hronov / Dobruška, by částečně (bez křižování v Opočně) mohlo vyjít to nejjednodušší co se tam dá udělat, tedy: (systematika žluté demolice, červené novostavba) , což ale znamená cca toto: , což není úplně frendly k lidem. Jasně, pokud se přesune točka dál a udělá se zastávka autobusu u přechodu, asi tolik lidí, kteří sem jdou pěšky, není a nevadí to. Trochu pomoct by se tomu dalo shozením přízemních přílepků k výpravní budově, ale zas by ten přechod měl být tak, aby byl rozhled, do kterého budova půjde, čímž ne o moc... Není to ideální z hlediska toho, že Dobruška pojede vždy přes přechod s lidmi přicházejícími k vlaku. Sice jen do 50 km/h, ale je to tam. Hloupé, ale asi moc jinak nejde, protože přidání spojky do první by to šouplo od baráku ještě dál a z užitných délek první a druhé by zbylo prd. V případě kyvadla do Dobrušky se po vyložení obecenstva dá uklidit na 2c a vyčkat až proběhne případné křižování, takže funkční by to být mohlo. Hrubší zásah do zájmů nákladní dopravy (nepočítám-li to, co tam provede s délkami umístění návěstidel kvůli rozhledu na přejezdu - nic bych nedal za to, že budou pod 300 metrů) je tohle: , což je v podstatě variace na způsob Nového Města nad Metují. Uklízením se Dobrušky na 2b naznačuju souvislost, že by se muselo znovu přes přechod s lidmi, což není dobré. Výhody moc nevidím, nějaké prodloužení koleje 3, ale pořád pod 400 metrů ve směru na Týniště. Nic moc... Mám pocit, že pokud je naděje, že vlečky nějak pojedou a nakládka dřeva nechcípne, mělo by tam v liché zůstat to, co tam je. O dlouhé třetí na úkor kolejí v liché bych uvažoval pokud by to bylo o něčem takovémhle: , ale to bych pak viděl spíš na nějaký podchod. Důležité je, a to je myslim těžkej ořech Opočna, že by musel jít pryč přejezd. Pak ta třetí může mít lehce nad 500 metrů. Ne, že by to bylo potřeba - na křižování dlouhých máme přeci Bohuslavice, ale pro nějakou dělenou hranu umožňující jak spojování tak vjezd od Dobrušky jako kyvadla po příjezdu od Náchoda, by mi to asi za to stálo. Kdyby nebyl přejezd, dalo by se asi uvažovat ještě o něčem jako nástupiště někde kolem stávajícího přejezdu, přístupné podchodem, s tím, že by za nástupištěm u trojky ještě protáhla prodloužená pětka pro nákladku, jako že nějak takhle: , ale tady bych měl obavu jak by se to poskládalo (muselo by se to rozkreslit), a má to nectnost s nástupišti daleko od sebe. Nelíbí se mi to, i když na užitné délky by to mohlo být hodně zajímavé. Otázka je, zda některé z těhle řešení vyhoví na to, co by tam technologové do budoucna mohli vymyslet. Obávám se, že nemusí, a proto se domnívám, že Opočno ještě musí v hlavách dozrát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1200 Registrován: 1-2006 |
TZ: Nejsem, technolog, ale působí to na mne tak, že sice nebudou hrát roli mezi hlavním a Slezským do HK (tam vliv úrovňového HK bude nejvíc a mám obavu o propustnost přejezdu u zastávky, který osobně využívám, vytáhnu-li gumokol), ale hrály by roli na trati, kde by ty trasy na plazící se nákladku buď nebyly nebo by se to tam hádalo z hlediska vzájemného ovlivnění se. Záleželo by na konstrukci grafikonu, zpožděních ap.. Prostě mám pocit, že ty dvě trasy spíš znamenají, že bude vyprodáno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3194 Registrován: 5-2002 |
Mezi Slezským a Petrovicemi se právě ty náklady plazit nebudou (není-li to váš pojem pro jízdu 90-100 km/h). Největší problémy vždy bude dělat pomalé úhýbání z tratě nebo rozjezdy z předjízdných, úrovňové křížení směrů (zdravíme Choceň) a hlavně bývá problém s vyčerpáváním kapacity tratě díky sledu R - Os - R - Os, natěsno na začátku i konci trasy. Nějaký spěšňáček do Dobrušky by vadil nejspíš až ve chvíli, kdy by "zabral poslední trasy", ale to už je pak na 90% trať jako celek stejně neprůjezdná kvůli těm výraznějším kolizím. No a pokud bude vůle, tak může ta Dobruška vyjet po týnišťském Os, a tak využít prostor pro ND beztak nevyužitelný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 12-2017 |
Radekedar: "MartinM: "Ad. Dobrušská spojka Možná to některé překvapí, ale Dobrušská spojka se zkoumala a je součástí Studie proveditelnosti Velký Osek - Choceň, samozřejmě i včetně Petrovické spojky. (...)" Zde je ovšem potřeba dodat velice podstatnou věc: Spojka byla zkoumána samostatně, tj. nikoliv jako součást VOCHOC. Pokud byl projekt zkoumán jako jeden celek (VOCHOC + Dobruška), ekonomické hodnocení by hravě vyšlo." Tak to je samozřejmě pravda. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 8-2017 |
Vhd_sl: Díky za reakci. Chybí mi ale mezi těmi návrhy možnost boční hrany u 2. SK. Tím by odpadla Vámi uváděná nepříjemnost s ježděním vlaků do Dobrušky přes lidi. Přechod na jednostranné nástupiště u 1. koleje pak může být jak vlevo, tak vpravo, což má oboje svá pro a proti (vpravo je to asi lepší - míň by se jezdilo přes lidi a nejspíš by se tam vešel i současný počet kolejí pro nákladku, i když to zrovna nevím, jak moc je skutečně potřeba). Z pohledu cestujícího, ale i z hlediska technické realizovatelnosti, nevidím nástupiště pro "končící" Dobrušku v současné poloze jako vhodné a realizovatelné. Pokud by šlo o vlak např. od Týniště, cestující by měl zmatek v tom, ke kterému z nástupišť (od sebe vzdálených) vlastně jít... Tohle by snad v dnešní době mohl vyřešit infosystém. Oproti některým realizovaným zrůdnostem (Čerčany) mi to přijde dost v pohodě. Realizovatelnost: Teď tam je, tak by se tam snad mohlo nechat, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1202 Registrován: 1-2006 |
M250.0: Teď tam nejsou návěstidla, která by tam stavba doplnila. Teď je tam určitá délka, u které si nejsem jist tím, že je do budoucna vyhovující. Teď je to z hlediska bezpečnosti podle kodexů z doby vzniku, ale jakmile se do toho sáhne, musí být pro bezpečnost všechno podle nových kodexů. "Realizovatelnost: Teď tam je, tak by se tam snad mohlo nechat, ne?" Konkrétně - mezi námezníkem výhybky 5 (zaústění Dobrušky do druhé koleje) a hranou přejezdu je 43 metrů. Od námezníku minimálně 7 metrů návěstidlo, pak cca 10 metrů na zastavení před návěstidlem, tedy jsme 26 metrů od hrany přejezdu. Od přejezdu aspoň 5 metrů návěstidlo a deset metrů před ním, aby bylo vidět, tedy na nástupiště zbývá 11 metrů. Nástupiště by bylo vhodné 45 metrů jako jeden uvažovaný modul výhledového vozidla. Konečná, nejde a nepomůže tomu ani to, že by se tam redukcí části vlečky trochu jinak nalámaly oblouky. Navíc si nejsem jist, jestli je v takovém poloměru oblouku nástupiště vůbec vhodné... Můj názor je, že Opočno je, počítáme-li s Dobruškou, zralé na podchod na místě přílepku k výpravní budově (odstraní problémy s centrálním přechodem) a první variantu zasahující jen sudou vč. variantní spojky do první, kde nám pomůže sklon výstupu z podchodu, který nástupiště posune dost daleko tak jako tak. A současně na zrušení přejezdu přes staniční koleje s tím, že by se nějak upravil podjezd a komunikace. To by za drobné fakt nebylo, takže volba pro preferenci Hronova před Opočnem byla z hlediska dostupných prostředků správnou. Ke vzdálenosti nástupišť pro končící Dobrušku - proč dělat paskvily, když je možné čisté řešení? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 8-2017 |
Od námezníku minimálně 7 metrů návěstidlo Proč? (A jestli proto, že je to v normě, tak by mě stejně zajímalo proč.) Nástupiště by bylo vhodné 45 metrů jako jeden uvažovaný modul výhledového vozidla. Pro vozidlo pendlující pouze mezi Dobruškou a Opočnem to je určitě zbytečně moc. Převážení vzduchu mezi Opočnem a Dobruškou 45metrovým vozidlem nikdo nepožaduje, tak proč si tím lámat hlavu? Takže podle mě by se to dalo postavit i bez toho nástupiště u 2a, pro současný provoz to vyhovuje a nějaké rozšíření provozu stejně nepůjde cestou pendlů Dobruška - Opočno, který už jednou chcípl pro nezájem. Třeba v případě Dívčic se taky neuvažuje o nástupišti pro netolickou lokálku. Těch 30 metrů by se dalo získat posunem přejezdu, kdyby na to přišlo. Můj názor je, že Opočno je, počítáme-li s Dobruškou Ale to právě nevím, proč bychom měli. Uvažuje snad nějaká studie nebo výhled objednatele s pendly Opočno - Dobruška, nebo aspoň úvraťovou jízdou přes Opočno? Pokud ne, tak nemá cenu to řešit. Podchod je uživatelsky dost nepřívětivé řešení a kromě toho taky drahé. Byl bych pro jedině v případě, že by se pro přístup použil ten upravený podjezd. volba pro preferenci Hronova před Opočnem byla z hlediska dostupných prostředků správnou. Zatímco Hronov mohl ještě léta sloužit v původní podobě, tak opočenská elektromechanika tam zůstane jako vřed na jinak docela moderní trati. Pokud jde o ekonomickou stránku věci, tak ušetřené personální náklady bývají významným faktorem při hodnocení a ten výrazně nahrává Opočnu. |