Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Podorlické tratě » Archiv diskuse Podorlické tratě do 31. 03. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Podorlické tratě do 31. 03. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1398 Registrován: 7-2009 |
Alešt: Zítra bych to zkusil později, okolo deváté, v neděli se Vamberk obsluhuje později. Ale 213 tam nebude, bude jiný. 750371:
Se vším co má kola nebo kozy jsou problémy!
=M= |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4421 Registrován: 10-2005 |
Hollywood: Díky, zkusím ráno mrknout k trati, mohlo by být slušné počasí. Škoda, že 750.213 nasazen nebude, ale tak pro nás je za Zamberkem každý náklad vzácnost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 3-2009 |
ad Alešt ten motorák stál odstavený řadu měsíců v ČT za areálem CZ Loko, včera už byl ten motorák v LTD už pod střechou v depu. Nevím jaké s ním mají úmysly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1669 Registrován: 12-2007 |
Rambomat: Je to jeden z kousků pro AŽD, nebo GWTR. V CZ Loko se má dělat modernizace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4422 Registrován: 10-2005 |
749.254 dnes kolem 15h dovezla do Letohradu první sloupy a latice nového TV: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 1-2006 |
Náchod - Hronov 17.3.19: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 12-2007 |
Jsem to jen já, kdo má pocit, že zastávka Velké Poříčí není zase až tak dlouho nová ... že se do ní zase rube? Prosím p.t. čtenáře o doplnění, kdy že to byla uvedena do provozu, děkuji, |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8700 Registrován: 5-2007 |
Majra: Veď oni do nej zas až tak nerubú. Očividne len povyberali profily (to je nutné pri akomkoľvek väčšom zásahu do zvršku), vysanujú koľaj, natiahnú pod zastávkou novú káblovú trasu a zasa to celé vrátia nazad. Jediné čo si pamätám, že to nástupište snáď majú predlžovať asi o 20 metrov (takže tam len doplnia ďalšie profily. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1537 Registrován: 5-2010 |
Řešení pro přeplněný Adršpach? Polští turisté nechají auta na své straně hranic a dál pojedou vlakem
Osobní blog na iDNES.cz (někdy i s reportážemi o cestách)
Osobní vizitka Připravovaný web o severním okolí Brna Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 7-2014 |
Majra: "Jsem to jen já, kdo má pocit, že zastávka Velké Poříčí není zase až tak dlouho nová ... že se do ní zase rube? Prosím p.t. čtenáře o doplnění, kdy že to byla uvedena do provozu, děkuji," Byla zprovozněna v roce 2005. Jestli si dobře pamatuji, tak to bylo nějak v září. Pokud je to potřeba vědět, můžu se to pokusit dogooglit. Perón se určitě bude hodit. Už dnes je občas docela zajímavé vystupovat posledními dveřmi třívozového R 949/R 950. Někteří strojvedoucí to totiž nedávají a už 2x jsem seskakoval z posledních dveří vlaku až na přejezdu. Zastávka se od té doby nijak výrazně nepředělávala. Jsem zvědav jestli se vylepší signalizace při příjezdu vlaku od Hronova. Dnes padají závory zhruba 3-4 minuty před příjezdem vlaku. Bylo to sice příjemné na to, že když neviděl závory dole, stihl si ještě něco rychle koupit v obchůdku , ale dnes už obchůdek nefunguje, tak bych zrušil i tohle předpříjezdové varování . Tady je ještě pár celkem vtipných nápisů v zastávce a foto předvolebního vlaku, kdy tu jediný den stavila 844. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4423 Registrován: 10-2005 |
Brejlovci ČD Cargo na 021: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 8-2018 |
Byla zprovozněna v roce 2005. Jestli si dobře pamatuji, tak to bylo nějak v září. Bylo to v červenci, v ten samý den, kdy začala úplná uzavírka silnice II/303 v úseku Malé Poříčí (železňák) - Běloves a začaly jezdit mimořádné vlaky náhradní vlakové dopravy mezi Náchodem a Hronovem. Datem si nejsem úplně jist, ale tuším, že by to bylo 7.7. Pokud se nepletu, tak financování výstavby zastávky bylo z velké části na městysu Velké Pořiči a proto je délka jenom těch cca 80 metrů, aby to nezruinovalo obecní rozpočet... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2703 Registrován: 8-2008 |
Ahoj,měl bych dotaz na znalce místních poměrů - jak časově teď během výluky jezdívá Mn z Meziměstí do Teplic, mělo by to jezdit někdy kolem poledne, ale zajímalo by mě kdy tak jezdívá časově nejčastěji .. A pak jede dklonem na Trutnov? V jaké časové poloze přibližně... Zítra se kolem Meziměstí budu vyskytovat, tak bych ho rád zkusil.. Díky moc
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3228 Registrován: 6-2007 |
z Meziměstí do Teplic nad Metují by mět jet zítra Mn v 10:19 pak z Tetplic do Trutnova to je psaný v 15:50, ale jezdí spíš ve 13:50 Lokomotivy na tom dnes byly 742 048-2 + 742 391-6 |
750371
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13039 Registrován: 9-2007 |
"Bratrohy" budou prý turnus...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 8-2008 |
Z toho Mezaru v 10.19 to je jen psaný, nebo to tak opravdu ve středu jezdí reálně? Já doteď myslel že to jezdí spíš mezi 11 a 12 z Mezaru?
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 3-2009 |
ad Jis a myslíš že reko bude probíhat v LTD? Motorák opravdu dlouho a už minimálně rok zpět stál za CZ Loko u areálu EŽ. Mohl by to být motorák pro AŽD na Švestkovpu dráhu. A jestli mám správné informace tak v ČT by měla probíhat rekonstrukce vozů pro Leoexpres. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1670 Registrován: 12-2007 |
Rambomat: Nejspíš jen částečně. V neděli byl sprinter odtažen kamsi směr východ. Pro Leoše se Linty dělají v Hranicích v ČMŽO-e. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3229 Registrován: 6-2007 |
Krumpolc : tak co vyšlo? odjezd z Meziměstí byl v 10:16 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2705 Registrován: 8-2008 |
No jelo to přesně dle tvé info, ale vjelo to do mraků... Tak bohužel... A zrovna taková pěkná zátěž zrovna byla....
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1392 Registrován: 9-2004 |
Mn 83475 do Broumova v čele tradičně s pomstou z CZ Loka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2711 Registrován: 8-2008 |
749.008 Verměřovice 26.10.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 249 Registrován: 9-2008 |
Dokumentačně z výluky v Kostelci n. O. Zastaávka byla posunuta směrem do zámeckého parku a část zastávky za přejezdem směrem na Letohrad bude zlikvidována. V Častolovicích zárověň na mostě přes Bělou oprava mostu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 3-2018 |
Dvě momentky z Hronova: Není někde nějaký plánek, jak to tu bude po dokončení vypadat? (Příspěvek byl editován uživatelem maaaca.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8722 Registrován: 5-2007 |
maaaca: Je. |
Bartsk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 10-2008 |
Asdf: jenže na plánku je stávající, vlastně už neexistující stav |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 7-2017 |
Bartsk: "Asdf: jenže na plánku je stávající, vlastně už neexistující stav" V tom odkazu jsou dva plánky. To už neplatí ani jeden? |
Bartsk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 10-2008 |
dědek hank: Chybička se vloudila, druhý jsem přehlédl, varianta 2 by měla být správně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8725 Registrován: 5-2007 |
Je to varianta Hronov_DZZ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 3-2018 |
Asdf: Díky. Škoda že nástupiště bude tak odstrčeno směrem k Poříčí (teda jestli se to dá z toho schématu takhle interpretovat). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 5-2015 |
maaaca: Vstup na nástupiště bude hned vedle nádražní budovy, přímo proti Nádražní ulici. Vlaky budou stavět max o 150 metrů blíž k Poříčí než dnes. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 3-2013 |
To znamená, že docházková vzdálenost se pro všechny prodlouží o 150 metrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 7-2006 |
Pánové, je to to tak. Nástupiště budou vlevo od budovy. Prý bude před budovou zábradlí, aby se nemohlo chodit do kolejiště. Takže se každý pěkně projde. Dnes již bylo něco uválcováno. A také mě napadlo, že se SŽDC v zimě trochu protáhne, když budou odklízet v Hronově sníh. Jináč se tam nepředřou. To pak nebudou už ani pak vylejzat z budovy? - mimochodem: Když jsem jel počátkem měsíce "Dobrošovem" a vystupoval v Hronově, tak průvodčí nezabouchnul dveře, i i dyž mu svítily světla. Vylezl fíra z mašiny a běžel je zavřít a další překontrolovat . A milej pán z SŽDC tam stál jako puk. Bezva, že? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 3-2018 |
Je to škoda, nechápu proč není přímo před budovou, přechod moh bejt v úrovni se severní stranou budovou, v úrovni bus zastávek. Věřím, že kolejové rozvětvení by se tam i tak vešlo. Tak snad na té jižní straně aspoň odstraní ten přístřešek s kolárnou, či co to bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8729 Registrován: 5-2007 |
maaaca, K6S310DR, Videosen: Príčina jednoduchá, pred budovou nie je dosť miesta, aby sa tam to nástupište vliezlo, aby to tam vpratali, musela by sa zrejme zrušiť koľaj číslo 3. A to keby urobili, tak to si tu radšej ani nepredstavujem to množstvo nadávaok. Tak to posunuli doľava a koľajisko roztiahli do priestoru medzi dopravné koľaje a ten šturec. Zase špatne? Honza_v: Áno, nenadrú sa tam, ani z budovy už naozaj vylejzat nebudú. Pretože tam nikto nebude... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Opět z Vaší strany mírně nepřesné a o to víc manipulativní tvrzení. Kolik lidí v době integrace, elektronických a časových jízdenek jde do budovy i v případě, že by tam byla obsluha? Kolik do čekárny? Je to jen o úpravě polohy autobusové zastávky, která není vyloučena, a pak o tom, že některým se to vzdálí a některým přiblíží. Úloha v Hronově zní tak, že, víceméně bez větších zásahů do stávajícího stavu a s podmínkou, že centrální přechod může být jen přes jednu kolej a kryt návěstidlem, a s podmínkou, že nelze zrušit ani omezit zařízení pro nakládku uhlí, je potřeba zajistit konfiguraci, kde může stát obracející osobák (bez zavírání přejezdu) a současně probíhat křižování spěšňáků. Proto kusá kolej, která zatlačila zhlaví i nástupiště. Vnímám to jako rozumný kompromis mezi všemi požadavky na řešení, ač jsem měl jinou představu. Pokud má někdo pocit, že to šlo vymyslet lépe, vemte prosím tužku a se zmíněnými podmínkami nakreslete a sdílejte. Rád se poučím co tam šlo vymyslet. |
Bartsk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 10-2008 |
Honza v: Asi jste ještě nepostřehl, že dráhy se už poměrně dávno rozdělily na mnoho subjektů. Proto pán ze SŽDC bude stát jako puk a pozorovat jak na voze svítí světla, protože vlak je dopravce ČD a on je zaměstnancem SŽDC a nezajímá ho to. Kupodivu když u auta píchnete kolo, taky nepožadujete od silničářů aby Vám ho pomohli opravit. Doby kdy dráha táhla za jeden provaz jsou nenávratně pryč. Pokud neznáte něčí pracovní povinnosti, netvrďte že se někdo nepředře. Zatím se mě nestalo abych v Hronově třeba vyskakoval do závějí sněhu, jako je zcela běžné půl dne v Náchodě, už i ve Václavicích a bude to ve všech dálkově ovládaných stanicích, protože prostě už tam nikdo nebude a pár zbývajících chlapů od traťovky to za celý den ani neobjezdí, na tož aby to celý den udržovali. Bude to jako na zastávkách které si neudržují obce. Až zbyde čas. |
Bartsk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 10-2008 |
Vhd sl: Je vcelku jasné, že vyhovět protichůdným požadavkům vytvořit novou moderní stanici s co nejmenším zásahem do kolejiště, zvýšení rychlostí, křižování, jednoduchost pro dálkové ovládání a další a hlavně co nejlevněji, je nadlidský úkol. Toto jsou ale všechno dopravní požadavky. Z pohledu cestujícího, ne každý a těch je víc jak polovina, používá elektronických vymožeností. Proto kupodivu, si jdou koupit jízdenku do budovy, když nestíhají, diví se že je vlakvedoucí posílá si jízdenku koupit do pokladny protože on už mu ji MUSÍ prodat se 40 Kč přirážkou a tak běží do budovy a zpátky. V létě nechtějí stát na rozpáleném zvýšeném betonovém nástupišti na slunci, v dešti tam nechtějí moknout, v zimě nechtějí stát ve sněhu a větru, no a tak se schovávají překvapivě pod střechou, kterou tam udělali naši pradědové a při příjezdu vlaku běží. Drátěné králikárny (Václavice), skleněné pseudo útočiště (Náchod), nebo zcela nic (Stará Paka) to neřeší. Dělá se to tedy pro lidi, nebo pro dráhu? Dá se počítat že to bude stav na dalších 50 let, proto by to PRO LIDI mělo být přívětivější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 3-2013 |
Vhd sl: „Opět z Vaší strany mírně nepřesné a o to víc manipulativní tvrzení.“ Neřekl bych. Pokud se neudělá autobusák naproti novému peronu a pokud nebudeme počítat lidi z ulice Na žabáku, kteří budou skákat přes koleje, je moje přesnost opět docela přesná. Nehledejte prosím hned ve všem manipulaci, já pouze konstatuji fakt! Perony (550) beru pro cestujícího, co se týče akce „revitalizace“ jako jedinou hmatatelnou dobrou, vlastně suprovou věc. Bohužel jiné věci tuto výhodu mažou. Co se týče Vašeho úkolu, tak se předem přiznám, že jsem ho opsal, ale autor se nechce podobných diskuzí účastnit. Místo tužky situaci popíšu podle svého a tak, jak jsem ji pochopil. Začnu od lichých kolejí a podle původního číslování. Takže vlečka beze změny, pak 3. a 1. kolej rovněž. Místo druhé koleje naproti budově nástupiště a směr Náchod kusá kolej se zarážedlem na náchodské straně, která by se napojovala před nástupištěm do 4. koleje. 6. a 8. kolej v podstatě tak, jak byla. Tedy - končící vlak by od Týniště přijel k nástupišti, kde by cestující vystoupili a potom by se uklidil na kusou kolej. Tím by se umožnilo křižování a vlastně jakýkoli pohyb v dopravně. Ve vhodnou dobu by se souprava vrátila k nástupišti a potom směr Náchod. Snad je splněno Vaše zadání. Barsk: Přesně! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 1-2006 |
Bartsk: Není tomu tak. Požadavkem cestujícího je dostupná a rychlá doprava. Požadavek kraje na možnost obratu osobáku od/do Týniště současně s křížem Sp (v kombinaci s možností nákladu na třetí plus zachování možnosti nakládky i odstavení pro nákladku) je o té dostupnosti a rychlosti, tedy PRO LIDI především. Jde zejména o možnost posílení spojení Náchod - Hronov, která řešením nesmí být blokována. Na druhou stranu je potřeba vnímat, že na rozdíl od doby před rozdělením dráhy je infrastruktura jen částí celku, který je PRO LIDI, a výpadky jiných subjektů není schopna řešit. Má dost starostí sama se sebou a se svým dlouhodobým podfinancováním a podstavem z hlediska lidí. "Je vcelku jasné, že vyhovět protichůdným požadavkům vytvořit novou moderní stanici s co nejmenším zásahem do kolejiště, zvýšení rychlostí, křižování, jednoduchost pro dálkové ovládání a další a hlavně co nejlevněji, je nadlidský úkol. Toto jsou ale všechno dopravní požadavky." Bartsk: Zde nejste spokojen s odbavovacím systémem ze strany dopravce a kraje. Toto fakt není problém infrastruktury. Nevím, ale nepřijde mi pravděpodobné, že by v době zavírání pokladen ČD v Hronově pokladnu zachovaly, čímž je Vámi popisovaný problém vyřešen. Ani do automatů se neinvestuje a nějaká snaha kraje o integraci na úrovni jízdních dokladů pro jednotlivou jízdu spíše není. "Z pohledu cestujícího, ne každý a těch je víc jak polovina, používá elektronických vymožeností. Proto kupodivu, si jdou koupit jízdenku do budovy, když nestíhají, diví se že je vlakvedoucí posílá si jízdenku koupit do pokladny protože on už mu ji MUSÍ prodat se 40 Kč přirážkou a tak běží do budovy a zpátky." Bartsk: O kterých cestujících mluvíte? Místní jdou z domova na pravidelný příjezd vlaku s nějakou drobnou rezervou. Do čekárny je dostanete pouze v případě, že v ní půjde vydržet, a že koncept dopravy nezafunguje. Pravidelní přespolní také půjdou na pravidelný příjezd, protože ví, že na nádraží chcípl pes. Zbývá minorita v podobě výletníků, kteří šli na vlak na blind, nebo kterým to ujelo. Domnívám se, že s kvalitním dopravním konceptem čekárnu vůbec nepotřebujete. I proto je ekonomicky velmi těžko obhajitelné více než se dělá. "VV létě nechtějí stát na rozpáleném zvýšeném betonovém nástupišti na slunci, v dešti tam nechtějí moknout, v zimě nechtějí stát ve sněhu a větru, no a tak se schovávají překvapivě pod střechou, kterou tam udělali naši pradědové a při příjezdu vlaku běží." Problém je jinde. Splétáte s realitou technického kompromisu, které má mantinely dané požadavky fyzikou a ekonomikou, pocity zmaru z toho, že pro ty nádherné stavby pradědů nikdo nemá využití, a z toho, že výpravčí jak ho znáte, tedy s externalitami v úrovni služby hlídače, uklízeče, údržbáře, zahradníka, dobře naladěného psychologa, se kterým si můžete popovídat, kavárníka pro fíry a kdo ví co ještě..., svou profesi mění na kancelářskýho, který se má soustředit na svou výhradní práci, a za kterého v tom, co dělal tak nějak navíc, nebude náhrada. Rozumím, také jsem skeptik k tomu, jak bude vypadat něco veřejně přístupného a nehlídaného. Také nemám radost z lidí, kteří v takových prostorách dávají průchod své nespokojenosti se společností a vyjadřují svůj názor velmi různými společensky neakceptovatelnými způsoby. Obávám se, že problém není ve stavbě, která jen dokonává striktní oddělení infrastruktury od toho, co je na ní vykonáváno směrem k cestujícím, ale ve změně kultury. Chápu, že je to nepřekousnutelné, ale nevidím jediný důvod, proč by to, že se není schopna postarat jiná složka, mělo financemi jít z prostředků na zachování a zvelebování té infrastruktury. Můj názor je, že se to dělá pro životaschopnost a udržitelnost infrastruktury (financování i lidské zdroje) + pro bezpečnost pohybu cestujících a přístupnost dráhy pro hůře mobilní a hendikepované. To, co chcete řešit, by mělo jít z jiné hromádky prostředků + dlouhodobě se tu netajím tím, že se domnívám, že by to mělo být vizitkou obce, která jediná má zájem na nějaké úrovni své vstupní brány, a pro kterou jedinou mohou být tyto prostory vysloužilých technologických budov reálně využitelné. Rozumím a také mne to trápí - zejména v tom, že si živě představím jak budou ty veřejně přístupné prostory vypadat po měsíci bez hlídání... Ale domnívám se, že místo vyprávění o tom, že jsou investice do dráhy špatně, na úrovni tvorby politiky, je vhodnější uvažování o tom jak vrátit do těch opuštěných nebo spíše nevyužitých prostor bývalých technologických budov něco, co se tam uživí a co dokáže sehnat prostředky na další existenci a zvelebování těch historických objektů. Zatím nikdo nic rozumného v tomto směru nepředvedl, těžko tedy čekat, že něco vymyslí a předvede stát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1306 Registrován: 7-2017 |
Vhd_sl: "...se domnívám, že by to mělo být vizitkou obce, která jediná má zájem na nějaké úrovni své vstupní brány, a pro kterou jedinou mohou být tyto prostory vysloužilých technologických budov reálně využitelné..." Jsou obce, kterým už to došlo. Ještě kdyby jim tak SŽDC neházela klacky pod nohy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Jen tomu faktu trošinku pomáháte... Úprava komunikace / autobusových stání je na jejím vlastníkovi, ne na dráze. Ten prostor by si to zasloužil a věřím, že k tomu časem i dojde. "Neřekl bych. Pokud se neudělá autobusák naproti novému peronu a pokud nebudeme počítat lidi z ulice Na žabáku, kteří budou skákat přes koleje, je moje přesnost opět docela přesná. Nehledejte prosím hned ve všem manipulaci, já pouze konstatuji fakt!" Čili tvoření konfigurace kolejiště se středním zhlavím a návěstidly v polohách, kde je fíra nákladního vlaku s předpokladem, že je to jako vždycky na dlouhou, úplně nečeká. Jedno ukliknutí se u dispečera a past je na světě. Spousta motorických přestavníků a návěstidel navíc, zařízení cca o polovinu rozsáhlejší. Je to o vkusu, osobně taková řešení nemusím. Načrtl jsem nějakých 120 metrů nástupiště s nějakou rezervou na rampu, kterou byste se dostal na jeho výškovou úroveň od místa, kde čekám Vaši představu o přechodu. Normálně by bylo na dvě spojené jednotky po cca 45 metrech, tedy 90 metrů, ale předpokládám nějakou prostorovou rezervu. Jak vidíte, jsme dost jinde než původní střední zhlaví. Prostorově by se v úrovni nakládkového zařízení druhá dostala nejspíš do osy čtvrté, ze které by mnoho nezbylo. Neurčité omezení možnosti odstavování nákladních vozů / hnacích vozidel. Omezené možnosti z hlediska případného budoucího rozšíření nástupiště? Líbilo se mi spíš, když už toto, řešení s třetí hranou u kusé koleje, prostorově zřejmě u šesté, s demontáží nakládkového zařízení, které považuji za relikt. Jednotka bez jakéhokoliv uklízení kamkoliv. Tam ale zas nevýhody pokud by bylo potřeba objet, plus dvě nástupiště, které by od sebe byly dost daleko, čímž dezorientace cestujících, plus dost omezení možností nakládky. Nevím. Nakonec jsem realizovaný kompromis v sobě přijal jako to, co splňuje víceméně vše a těch negativ tam je nejméně, ač jsou - i když prodloužení docházky mezi ně nepočítám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 3-2013 |
Promiňte, ale uhýbáte. Řešení, jak je vidět existovalo a přesto se prodloužila docházková vzdálenost. V podtatě jste opět potvrdil, že cestující v této věci za více, než miliardu nemá co dělat. Máte starost o nákladní dopravu a víte, že právě délka třetí koleje je součást hrobu pro nákladní dopravu. Kvůli 200m koleje se to zazdí. Smutné. Proč se neudělalo o jednu stanici méně, ale pořádně? "Neurčité omezení možnosti odstavování nákladních vozů..." 8.kolej je dostatečně dlouhá. "Líbilo se mi spíš, když už toto, řešení s třetí hranou u kusé koleje, prostorově zřejmě u šesté, s demontáží nakládkového zařízení, které považuji za relikt." Ale Vy jste přece sám napsal: " a s podmínkou, že nelze zrušit ani omezit zařízení pro nakládku uhlí," Vyzval jste k návrhu a tak jsem respektoval zadání. "Pokud má někdo pocit, že to šlo vymyslet lépe..." Nyní jsem o tom přesvědčen. Šlo. |
Bartsk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 10-2008 |
Vhd sl: Možná bych jednou vyšel z kanceláře a přišel se nádraží podívat během dne za běžného provozu. Třeba by jste zjistil, že není pravda že na vlak lidi chodí 2 min. před odjezdem, jinak je tady mrtvo. Realita je někde jinde. Do vaší škatulky se vejdou max. školáci, ostatní frekvence tady tráví času poněkud více. Pokud pro ně plánujete alespoň lavičky na novém nástupišti, doufám že alespoň budou otočeny směrem k lesu a nedopadne to jako na Václavicích, kde jsou zády k výhledu na Rozkoš. Cestující pak musí koukat do oken tamnímu "stěžovateli na všechno" místo do krajiny. A pokud vím, kasa se zatím v Hronově rušit neplánuje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1213 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Jste pevně přesvědčen od prvního okamžiku, kdy jste se o stavbě dozvěděl, takže nechápu k čemu to divadlo. Vždy je jiné řešení, záleží na tom, kolik podmínek nebudete respektovat ve prospěch své priority. Každá stavba prochází řízeními, jichž se účastní obec, která může vznést podmínku. Vznesla k docházkové vzdálenosti? Ne? Proč? Pokud je všem všechno jedno, nemůže být výstup všeřešící. Není-li pádný argument v podobě podmínky, nelze protěžovat osobní dopravu na úkor dopravy nákladní a není jiná varianta než vyhovět provozu. Vámi preferované řešení nezazdil investor, ale ten, kdo je nepožadoval. Pokud by se Vaše představa rozkreslila a spočítala do detailu, zjistil byste, že je to ve srovnání s realizovaným cenově zcela jinde, z hlediska provozu je to problémové a z hlediska místní obsluhy nákladní dopravou zbytečně omezující. To Vás nezajímá - jste přesvědčen o tom, že půlka kolejí pro místní obsluhu nákladní dopravou je zbytečná. Možná tomu tak i je, ale podle výsledku se na tom poradci investora (zejména doprava a nákladní dopravci) neshodli a preferovali řešení, které prostor pro nakládku zachovává. Nákladní doprava není jen o tranzitu a zrovna Hronov je jedním z mála míst v regionu, které lze pro nakládku bez omezení využít. Směrem na jih je další bezproblémovou možností s prostorem až Opočno. To, co by se mi líbilo, nemusí být v mantinelech. To, co je reálné k realizaci mantinely respektovat musí, a je kompromisem vždy. Opět manipulujete délkou třetí koleje. Pokud se podíváte do plánku, zjistíte, že v délce rozdíl proti tomu co bylo prostě není. Pokud byste šel do katastru a územních plánů, zjistil byste, že na prodlužování stanice dráha prostě nemá pozemky. O všem tu bylo psáno psali. Zbytečně, jste přesvědčen, takže prostě vše je špatně. Názor akceptuji, manipulace s míněním lidí, kteří si na to svůj názor nejsou schopni udělat, za cenu ohýbání reality a polopravd, ne. Současně úplně nechápu Vaši motivaci v tomto směru... Bartsk: Možná Vás to překvapí, ale vlakem dojíždím denně, a, díky tomu, že nemám rád stres, bývám na místě minimálně deset minut před odjezdem. Z cca 50 - 70 lidí (školáci tak z poloviny), kteří daný spoj z mé výchozí stanice využívají, bývám na místě mezi prvními. Většina přichází 5 minut před odjezdem a čekárnu využívá v nejhorším marastu tak 10 - 20 lidí. Pravidelně do čekárny míří cca polovina těch, kteří dojíždějí autobusem cca 15 minut před příjezdem vlaku, což je korigovatelné vhodnější vazbou ze strany kraje. Polovina z těch lidí ve většině případů odpadne, nebude-li tam kasa, zbytek v okamžiku, kdy to tam někdo přizpůsobí k obrazu svému proto, že to nebude hlídané. K pokladně - tou informací nedisponuji, uvidíme jak dlouho tam ta pokladna vydrží a v jakém rozsahu. Na tom, že to není problém infrastruktury, ale odbavovacího systému dopravce, to nic nemění. Btw. Vy i Videosen zůstáváte u emocí. Pak je automaticky špatně všechno. Chápu důvody, nelíbí se mi kam to rozladění směrujete. Nemyslím si, že je všechno špatně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2086 Registrován: 12-2009 |
Vhd_sl: Přidal bych se k těm dvěma.... Cestujících čekajících v čekárně vidím nezanedbatelné procento i v koncových stanicích typu Rychnov nad Kněžnou apod... Není pravda, že všichni chodí na vlak 5 minut před odjezdem. V Týništi nad Orlicí jsou výchozí vlaky ráno (5610, 5200, 5631) obsazovány často dřív než na ně přijde personál (sedí ještě ve zhasnutých soupravách) většina lidí je místních. To, že cestující příjdou na nádraží s rezervou by měl být standart naopak na ty co chodí 5 minut před odjezdem a pak řvou na cestující co si kupují měsíčku, aby nezdržovali, že nestíhaj atd... by měla dráha trochu korigovat (řešení v podobě omezení prodeje atd... mám vcelku v hlavě...) To opravdu není obhajitelné... U pokladny musí cestující počítat s frontou, pokud na to nemá čas, měl by mít jízdenku (předprodej /eshop) a pak ať si klidně přijde 2 minuty před odjezdem. Tady pozor počet cestujících sám o sobě není hodnotou musí se vyjádřit ke vztahu k celkovému počtu nastupujících. Zrovna v tom Rychnově je zářný přiklad, že cestující nemají kde být... Když je hnusně nebo naopak vedro, často není na peróně ani noha, 90% nastoupivších je pod x metrů vzdálenou střechou nebo v čekárně. (Pak všichni nadávají když lije a oni musí dojít těch 20 metrů na peron a nadávají hlasitě a všem, to jest osobní zkušenost) Pro pracovníka dráhy, je taky velmi příjemný vylézt do slejváku a čekat 5 minut, které musí před vlakem... Či pro strojvedoucího, když musí kupříkladu projít vnějškem ze stanoviště na stanoviště. (Klasicky syslograf na hradeckém A...) V Týništi je před rozjezdy vlaků vlaků čekárna vytížená téměř neustále na limit. Nebývá zde volné místo, rovněž obdobně je tomu třeba v Rosicích nad Labem ale překvapivě to umí nastat i v Chocni... Toto nejsou emoce ale fakta a ty jsou studená víc jak psí čumák... Bohužel, některé věci se neřeší. Přístřešek ve Václavicích se dá zdůvodnit, mohl by být lepší, ale vzhledem k nule na listu frekvence cestujících dejme tomu.... Chybějící zastřešení peronu v Staré Pace, je Odbavovací systém dopravce mě připadá, že k tomuto tématu úplně nezapadá.... Nechápu jakou má vazbu.... Ale bohužel, dráha si vždy žila vlastním životem, takže je to takové mlácení prázdné slámy... Doufejme, že to naše nadcházející generace pochopí a ty stanice nebudou upravovat podle Vás ale podle klasických principů... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Nevšiml jsem si toho, ale dnes mi vrtalo hlavou jak je to s tou docházkovou vzdáleností... Nevznikají takhle fámy? "To znamená, že docházková vzdálenost se pro všechny prodlouží o 150 metrů." Pokud se podívám do plánku, je ve stávajícím stavu dopravní kancelář v km 67,375. Předpokládám, že v tom km byl i úrovňový přechod, jediná legální cesta na původní nástupiště. Na listě titul nové konfigurace je nové nástupiště v km 67,247 až km 67,337, přístupné přes přechod v km 67,347. Obávám se, že jste informaci o max 150 metrů neinterpretoval nejpřesněji. Podle mého názoru lze srovnávat km 67,337 (nový vstup na nástupiště) a km 67,375 (původní vstup na nástupiště). Hele, kde se vzalo těch 150 metrů? Že by to byl takový slalom modrým zábradlím? Přístup nebude asi jen budovou, ale také kolem. Víc než nějakých 50 metrů rozdílu původní x nový stav to nebude... O Vaší variantě ještě přemýšlím. Na kreslení ani psaní dnes není čas, ale ještě se k ní vrátim jak z pohledu v čem by mohla být dobrá, tak z pohledu v čem je průšvihová. Zatím jen to, že z čmárání a měření v mapách mi velmi hrubě vychází, že by ve Vaší variantě manipulační kolej v ose šesté mohla zůstat, což je dobré. Není to špatný nápad, ale jsou tam ve srovnání s realizovaným i zásadní proti (nejen to, co jsem psal na první dobrou...). Honnzok: OK, pak bude rozdíl v tom, zda je to stanice výchozí, kdy doráží vlak a jak daleko (časová rezerva) to dotyčný k vlaku má. Jedu-li z HK, také jsem tam o dvacet třicet minut dříve. Fronta u pokladny je o systému odbavení, nikoliv o potřebě čekárny a už vůbec ne o problému infrastruktury. Z pohledu cestujícího je to zbytečný čas navíc, který prodlužuje cestovní čas. To, co je potřeba oprášit, je přístup dopravce. Hele, já rozumím a vnímám to podobně, ale obávám se, že pokud ty čekárny nepřejdou (společně se zdroji na jejich provozování) na někoho, kdo se o ně bude schopen starat, bude to to samé jako kdyby nebyly. Dosavadní koncept prostě počítal s tím, že tam je někdo, kdo se stará nad rámec svých povinností. Ten už není, resp. jeho držení kvůli tomuto by bylo dost zásadním nákladem, který nikdo nechce nést. A já se domnívám, že by ten člověk neměl být placen z prostředků na údržbu infrastruktury, protože se peníze místo do dráhy jednoduše prožerou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 3-2009 |
překvapivě to umí nastat i v Chocni Můžu potvrdit. Snad to ani není překvapivé - vlaky do většiny směrů kolem 30. minuty - takže "před půlou" tam bývá často hodně plno... Týniště taky - tam bych řekl, že vzhledem k frekvenci je čekárna dost malá a měla by být větší, nebo aspoň lépe prostorově řešená (jsou i případy, kdy určité vazby nejsou hned a musí se celkem čekat). dojíždějí autobusem cca 15 minut před příjezdem vlaku, což je korigovatelné vhodnější vazbou ze strany kraje To nemůžete říct jen tak od stolu. Záleží, jaké má autobus další výkony, jestli třeba musí stihnout někam dojet na další přípoje / na nějaký konkrétní čas. Nepíšete konkrétně, tak těžko říct, ale standardně se dělají spíše vazby okolo 7-10 minut, takže bych čekal, že tak dlouhá vazba není jen tak pro srandu. V krajním případě by lepší příjezd k vlaku mohl znamenat nutnost nasazení vozidla navíc, a to už je teda fakt levnější ta čekárna... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 7-2006 |
O tom rozdělení na dopravce a Správce cesty vím již dávno, jen si říkám, že by mohli k uspíšení- odbavení vlaku něčím přispět . Manželka jela včera "Dobrošovem" a na soupravě bylo označení přímých vozů do Mezára. Cestou slyšela , že vlak je přímý do Mezára z plechové huby cestou na nádražích a to ještě ve Skalici.Pak ve Starkoči vlak jel na Trauč a regionova do Ná a pak NAD a další vlak. To fakt takhle blbnou lidi. Na Idosu to mají dobře rozdělené na přestupy a i když jsem manželku na to upozornil, přesto několik lidí bylo prý dosti znervozněno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 3-2013 |
Vhd sl: 150 metrů jsem převzal od předchozího přispěvovatele, pravda je, že jsem si to měl ověřit. Vhd sl: „Každá stavba prochází řízeními, jichž se účastní obec, která může vznést podmínku. Vznesla k docházkové vzdálenosti? Ne? Proč?...“ On někdo potřebuje upozorňovat na to, že odsunutí nástupiště dál a navíc ještě od budovy je mírně řečeno hloupost? Být starostou Hronova, tak něco takového neočekávám, a prostě automaticky spoléhám na selský rozum a v tomto směru nereaguji. Nemám co dodat. Vhd sl: „a z hlediska místní obsluhy nákladní dopravou zbytečně omezující. To Vás nezajímá - jste přesvědčen o tom, že půlka kolejí pro místní obsluhu nákladní dopravou je zbytečná.“ Tak já nevím, 8. (postaru) kolej se bude obsluhovat v mé (nejsem autor!) představě stejně, jako dříve. To samé platí o vlečce a vlastně i uhlí bude skoro stejné. V čem je problém? Vhd sl: „Pokud byste šel do katastru a územních plánů, zjistil byste, že na prodlužování stanice dráha prostě nemá pozemky.“ Trať byla už v roce 1873 připravovaná pro dvě koleje, stopy tady jsou dodnes. Do přípravy pochopitelně zapadá i výkup pozemků. Měl jsem za to, že 20 metrů pro dvě koleje stačí, ale to může být opravdu jen představa, takže prosím o případnou opravu. Jistotou však je to, že po demolici strážního domku tady máme na prodloužení nějakých 80 metrů, žádná hitparáda, ale 4 velké vagony je víc, než nula. Proč se alespoň tohoto nevyužilo, máte nějaké rozumné vysvětlení? Netvrdím, že je všechno špatně, byla odstraněna dvacítka v zářezu u Dědova, byla opravena trať mezi Policí a Hronovem plus z Václavic do Starkoče, byly odstraněny pro stabilizaci jř desítky na teplické lokálce a do jisté míry citlivě opravena budova v Meziměstí. Bohužel revitalizace nepřinese Broumovsku, které potřebuje kvalitní obslužnost krom peronu v Hronově nic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 3-2013 |
Domnívám se, že emoce tady uvolňujeme každý a že jsou dokonce potřeba, je to v lidské povaze a i jako chladné uvažování tady mají své místo. Je pravda, že se občas nechávám unášet a že ode mne zní převážně kritika. Mám (nejen já) úplně jinou představu o řešení, a s tímto, co probíhá, prostě nesouhlasím. Domnívám se, že rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu v našem regionu má směřovat k utvoření železnice, jako páteře. Silnice vede v obydlených údolích a tak buď zbourat třetinu Hronova, Police, celý Pěkov, Bukavici…., nebo vybudovat obchvaty po kopcích. Obojí nereálné, železnice rychlostí a spolehlivostí nestačí a tak lidi trpí. K tomu ještě musíme nově přiřadit Zdoňov, přes který je bohužel povolen tranzit turistů. To se fakt nepovedlo. Ještě k tomu mému častému kritizování. Co se týče „revitalizace“, tak tady vidím, že určitě jsou nějaké přínosy. Tam, kde se hráblo do tratě a výhybek, tam jsou plusy evidentní, navíc podle mého laického posouzení bych řekl, že se staví důkladně. Škoda, že ne tam, kde je potřeba zásadně zvednout rychlost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 5-2015 |
150 metrů, jsem bral jako konec nástupiště, tj. nejdelší možná vzdálenost od pokladny. Proto je tam taky "Vlaky budou stavět max o 150 metrů blíž k Poříčí než dnes." Občas je lepší si něco přečíst dvakrát a pak s tím argumentovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 1-2006 |
Videosen: K Vašemu řešení... Omlouvám se, ale bez malůvek - jen slovně s pomocí plánku nového stavu -, chybí mi energie. Kvůli nástupišti bude mezi 1 a 2 mezera na jednu kolej a pokud si dobře pamatuji ze zveřejněné zadávací dokumentace pro stavbu, bude již od náchodského zhlaví. To mimo jiné dává realizovanému řešení obrovskou variabilitu v délce nástupiště, což je věc, která může být do budoucna zásadní. Podaří-li se totiž dohodnout nějaké rychlíky do Polska (nevím, ale vyloučit taky nemohu), budou provozovány jako třívozovka s mašinou? Pokud to bude delší, nebude to stavit v Hronově? Vzhledem k významu Hronova se domnívám, že bude zájem, aby stavilo, a nástupiště bude potřeba natáhnout. Vaši variantu si představuji jako vložení pravé výhybky na 50 km/h (nové střední zhlaví) cca 25 metrů (mašina + 10 metrů dohlednost návěstidla) za výhledový (nikoliv realizovaný) konec nástupiště a položení koleje, která se zapíchne do náchodského zhlaví pravou výhybkou v koleji první (i za cenu zkrácení koleje o cca 40 metrů, které získáme na polickém zhlaví. Obě nově vložené výhybky s motorickými přestavníky, obě s ohřevy. Nárůst ceny řešení proti realizovanému cca 20 milionů Kč. Kolej v přímé větvi od výhybky na středním zhlaví nazvěme jako kolej 4, cca 10 metrů od námezníku nově vložené výhybky by byla motoricky stavěná výkolejka, před výhybkou a v druhém směru za výhybkou v nové koleji 2 by byla cestová návěstidla. Část druhé koleje u nástupiště definujme jako kolej 2, část k náchodskému zhlaví jako kolej 2a. Problém, který je v Hronově potřeba dopravně řešit a ošetřit je stav, kdy do Hronova přijíždí zpožděný Os, za kterým na prostorový oddíl (nově automatické hradlo Malé Poříčí) jede na čas Sp na křižování Sp v Hronově. Os je potřeba velmi rychle uklidit od nástupiště. Nevýhodou realizovaného je, že nám na to křižování Sp míří na nástupiště lidé a Os je potřeba uklidit přes centrální přechod. Výhodou to, že fíra nepřechází na jiné stanoviště, ale pokračuje na kusou kolej. Za výhodu považuji i možnost návěštěného vjezdu Sp od Náchoda na obsazenou kolej k nástupišti. Budou-li oba do délky nástupní hrany, vejdou se k nástupišti oba a je víc času na uklizení Os. Budou-li delší, Sp od Náchoda bude na koleji 2 mimo nástupiště čekat na odklizení Os a křižující Sp do Náchoda může bez zpoždění odjet. Pokud se koukám na Vaši variantu, vidím při popsaném scénáři problém s přechodem fíry na druhé stanoviště (čas) a s jízdou proti Sp od Náchoda. Dobře, ošetří se to hlavními návěstidly na středním zhlaví. Ale, pokud uvažuji nástupiště 90 metrů, 25 metrů mezi nástupištěm a středním zhlavím, a střední zhlaví cca na 65 metrů, zbývá mi tam odhadem pro kolej 2a 140 metrů. Tzn. abych uhnul Os (max. délka 90m) na kolej 4, nesmím do budoucna uvažovat prodloužení nástupiště o více než 50 metrů, tedy více než 140 metrů. Jsme schopni garantovat, že nebude potřeba víc jak 4 vozy 26,4m plus mašina? Pokud ne, máme problém, pro který realizované řešení má rezervu. Pěkné na tom naopak je, že by bylo snažší objíždění Os než na realizovaném. Jsou ale výhledem soupravy nebo jednotky? Další problém jsou rozhledové poměry na centrálním přechodu, pokud by byl na druhé straně budovy. Je to tam stísněnější a pro bezpečnost by bylo rozumné, aby fíra toho, kdo mu hodlá skočit pod kola, viděl a měl šanci reagovat. To znamená dát to cca doprostřed mezi výpravní budovou a reléovku. Tím už jsme od stávajícího přechodu před dopravou cca o 30 metrů. Jasně, nepůjde-li člověk výpravní budovou, ale kolem, bude to blíž. Ale byla řeč o čekárně... Za drobnost považuji riziko krácení třetí koleje, pokud by se nová výhybka na polickém zhlaví nevešla nebo nedala dát tam, kde je stávající. Hele, návrh dobrej + asi by šel precizovat z hrubého náčrtu, ale do budoucna je to možná omezující a je to poměrně dost peněz. Proto se domnívám, že realizované, ač je to kompromisem, je vhodným a do jisté míry i elegantním řešením. Je to ale věcí názoru. K prodloužení koleje 3... Smysl investice v Hronově je v dálkovém ovládání. Prodloužení kolejí pro nákladní dopravu není cílem ale řekněme vedlejším produktem. Chcete-li prodlužovat kolej 3, je potřeba najít nějaký důvod proč. Návratnost? Jak často se děje, že by z Náchoda (Nového Města) nemohl odjet dlouhý náklad proto, že se nevejde na křižování v Hronově, kde navíc z nějakého důvodu musí postát? Denně u několika nákladů? Jaké jsou negativní dopady toho, že se vlak takto zdrží? Vzhledem k nasazenému typu ZZ lze prodloužení koleje 3 udělat i dodatečně (např. až bude vyřešen ten jednokolejný mostek u krajní výhybky na náchodském zhlaví) a nemusí to být jen o 80 metrů. Existuje důvod proč by to mělo být realizováno právě teď? Jaký? Pokud jen obava z toho, že žádná další stavba nebude, pak to nemá racionální základ. V náhledu na to co je možné s pozemky, s územním plánováním, s penězi na stavby ap. Vám závidím v úrovni toho, že tam žádný problém nevidíte. Na spoustě jiných staveb je vidět, že ta příprava tak hladce opravdu neprobíhá. U stavby, která navíc není ve veřejném zájmu, je nějaké vyvlastnění celkem problém, takže pak je to na vstřícnosti toho, komu potřebný pozemek říká pane. Co nezávidím je pocit, že to jde, ale nechce se nebo všichni jsou neschopní. To je o tom, že Vám to nedělá úplně dobře na rozpoložení nebo dokonce na zdraví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 1-2006 |
Rosťav: Je to možné, ale uváděné stanice nejsou typově Hronovu podobné. Ani frekvencí ani výchozími vlaky. Má zkušenost je Hronovu bližší. "překvapivě to umí nastat i v Chocni " Rosťav: Není pro srandu, jde současně o vazbu na momentálně výlukovým stavem neaktivní vazbu na další autobusové linky. Nereklamuji konkrétní nedostatek, vím, že daný příklad rozumné řešení nemá. Je-li ale standardem to, co píšete, pak při pravidelném odjezdu vlaku člověk čekárnu nemá důvod využít. Na těch 5 minut to nedává smysl. "Nepíšete konkrétně, tak těžko říct, ale standardně se dělají spíše vazby okolo 7-10 minut, takže bych čekal, že tak dlouhá vazba není jen tak pro srandu." Rosťav: Pro kraj je to levnější rozhodně, platí-li ji včetně hlídače a úklidu SŽDC (tzn. má-li to kraj zdarma). Btw. kolik reálně platí nebo přispívá kraj vytápěných čekáren? Nově zavedené ošlapné chápu spíše na údržbu baráků než na pravidelné hlídání a oprašování čekárny, aby se do ní dalo byť vejít..."V krajním případě by lepší příjezd k vlaku mohl znamenat nutnost nasazení vozidla navíc, a to už je teda fakt levnější ta čekárna..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 3-2009 |
kolik reálně platí nebo přispívá kraj vytápěných čekáren? No asi nic. Ale podle mě není až tak zásadní, jestli to daňový poplatník zaplatí skrz stát,kraj,obec,SŽDC nebo koho, ale mělo by se hledat, co je nejvýhodnější z pohledu daňového poplatníka. Aby šetřil např. kraj na úkor obcí, SŽDC na úkor obcí, obec na úkor kraje apod. - to nemá žádný ekonomický smysl (může to sice být spravedlivější, ale lepší je hledat nějakou synergii a celkově zaplatit co nejméně, co na tom, že to jde ze správné kasičky, když to daňového poplatníka stojí víc). Tím nechci říct, že nemají být jasně rozdělení kompetence. Ale někdy přiměřený lidský přístup pomůže ušetřit druhé straně daleko větší prostředky, než bych já musel investovat. A když obě strany hospodaří s veřejnými penězi, tak ve výsledku daňový poplatník ušetří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 1-2006 |
Rosťav: No, pokud jde provoz čekáren z peněz na údržbu infrastruktury, tak to úplně jedno není, ač rámcově s Vámi souhlasím, protože tak kraj šetří na úkor dráhy. Je to legální, protože pokud jsou v železniční stanici nástupiště mezi krajními výhybkami (resp. dopravnou je železniční stanice) a je v docházkové vzdálenosti budova, mělo by tam pro cestující být normou/vyhláškou předepsané zázemí. Ale díky neexistujícímu vztahu mezi SŽDC a krajem si kraj může standard čekáren vymáhat jen politickou cestou, resp. cestou dopravce platícího ošlapné, které by ale spíše mělo být na udržení těch objektů (mnohdy těžce podfinancovaných špatně nastaveným systémem financování provozu těchto staveb), než na to, aby tam infrastruktura držela hlídače/údržbáře/zahradníka/uklízeče/psychologa ap., nepotřebuje-li ho tam pro provoz. Cestou, která by měla být pro kraj schůdná, by bylo dát dopravci povinnost držet v těch ŽST pokladny a čekárny v určitém standardu. Pak by tam ten člověk dopravce v pronajatém prostoru, o který může pečovat, byl. Ale to by kraj musel zatáhnout. A co je prioritou? Četnost spojů nebo existence čekárny na úrovni, na kterou jsme byli zvyklí s výpravčími? Obávám se, že problém nevznikl rozdrobením dráhy, ale že ta příčina je ve vyčlenění krajů bez jasného rozhraní co jde finančně za krajem a co za státem. Kraje platit navíc nechtějí, stát také ne. A tím, že nejde nalézt politický konsensus, platí to stát z prostředků vyčleněných na údržbu infrastruktury prostřednictvím SŽDC. Nemyslím si, že tomu tak je dobře, a domnívám se, že toto, ne rušení výpravčích a pokladníků, je příčinou výrazného zhoršování kultury cestování na dráze z pohledu cestujícího. Problém je, že cestujícího, natož šotouše, tahle souvislost nenapadne a za toho špatného je dráha, která to ufinancovat, a poslední dobou ani utáhnout personálně, nezvládá. Politici chtějí určovat standardy, ale dávat prostředky na údržbu ze své hromádky nechce ani jeden z nich - ty jsou určeny na prokazování schopností politika plnit priority před voliči. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 3-2009 |
Vhd sl: Celkem souhlas. Ještě bych dodal, že ten problém je relativně nový, nějakou dobu dráha fungovala tak nějak setrvačně i po rozdělení, a tak je přirozené, že nějakou dobu potrvá, než se najde systémové řešení. Čekárny se sice zavíraly i v minulosti, ale bylo to povětšinou v místech, kde by jejich držení bylo plýtváním peněz daňových poplatníků, ať už by to byly peníze z jakéhokoliv chlívečku. Samozřejmě našly by se i výjimky. Jinak svádět cokoliv špatného na rozdělení krajů je docela moderní... myslím, že vznik krajů byl dobrý krok a zrovna dopravní obslužnost je toho dobrým příkladem. Relativně rychle po vzniku krajů se začaly budovat IDS, ne všude to šlo hladce a ne všude je hotovo, ale celkově to byla jednoznačně výrazná změna k lepšímu. I když určitě by se našly i věci, které "teď" fungují hůř. Nejsem odborník na všechno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 12-2017 |
Rosťav: "Jinak svádět cokoliv špatného na rozdělení krajů je docela moderní... myslím, že vznik krajů byl dobrý krok a zrovna dopravní obslužnost je toho dobrým příkladem. Relativně rychle po vzniku krajů se začaly budovat IDS, ne všude to šlo hladce a ne všude je hotovo, ale celkově to byla jednoznačně výrazná změna k lepšímu. I když určitě by se našly i věci, které "teď" fungují hůř. Nejsem odborník na všechno " Vznik IDS, ale nemá nic společnýho s rozdělením krajů. To je jen náhoda, že se to sešlo v jedu dobu. IDS by vznikly i bez rozdělení krajů, ale bylo by jich míň a měli větší rozsah. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 1-2006 |
RosťaV: Osobně problém krajů vnímám tak, že jsou pouze přestupní stanicí politika, kde má prokázat, že se o své lidi bije, tedy získat co nejvíce bez toho, aby to kraj platil. Je vůbec možné, je-li tam jen na chvíli, bez zájmu co bude dál, dělat dlouhodobě nějakou strategii? Dost špatných věcí z tohoto bohužel plyne... Ale dost řečí... Co zas nějaké fotky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 1-2006 |
Náchod - Hronov 30.3.19: |