| Diskuse » Archiv 2020 » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy a autobusy v Ostravě » Archiv diskuse Trolejbusy a autobusy v Ostravě do 12. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trolejbusy a autobusy v Ostravě do 12. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2468 Registrován: 8-2002 
|
A Dubí lávka byla tady: https://mapy.cz/letecka-2003?vlastni-body&x=18.2132992&y=49.82058 35&z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9ppoXxWV.e&ud=18%C2%B012%2751.006%2 2E%2049%C2%B049%2712.842%22N Ad Tajga: Nevím, myslel jsem, že je to jen přejmenovaná zastávka. Ale if to byla samostatná zastávka, netuším. edit ad Tajga: Možná že šlo jen o došasnou zastávku někde na úrovni křižovatky Mostní a U Řeky. asi jen výluková konečná, která nahrazovala spoje do Vratimova. Našel jsem, že takto se jezdilo jen od cca srpna do prosince 99. V tu dobu se nejezdilo do Vratimova, takže se asi opravoval most nebo tak něco. Ale tohle je jen dedukce. Takže nic, za co bych dal ruku do ohně. Někdo možná upřesní či doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Gakon.) |
|
Radim_j
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 2-2006 |
Gakon byl rychlejší, tak doplním jen pár informací, co už hodinu hledám v podkladech: Zastávka na mapě je na místě, které takto vypadá až po stavbě mostů přes dálnici (1999 až 2001), před touto stavbou to tam vypadalo jinak (sjezd z Opavské ulice byl jen z jednoho směru a tak linka 51 do Dubí jezdila po Rudné). Zastávka Dubí lávka byla v provozu od 30.5.1999 (jako konečná vybraných spojů linky 51, od 6.3.2005 linky 79). Od 3.7.2005 jezdí linka 79 do Dubí po Opavské ulici a na tuto zastávku zajížděla. K 9.12.2007 byla zastávka zrušena. Zastávka Tajga byla v provozu od 7.8. do 3.12.1999. Tehdy byl zavřen most přes Ostravici na Mostní ulici a na této zastávce byly ukončeny spoje vedené do Vratimova. Název zjevně souvisí s STK "Tajga", které je na ulici U Řeky. |
|
Wilhelm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 1-2007 
|
Na ex "Dubí, lávka" je ještě zbytek panelového nástupiště.
"Všeliké toť kvaltování toliko pro hovado dobré jest." J. A. Komenský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2469 Registrován: 8-2002
|
Radim_j a Dalibor: Ještě doplním tu l.č.51. Bylo tam krátké intermezzo, kdy l.č.51 jezdila do Dubí už ne přes Rudnou, jak bylo zmíněno, ale přes ten dnes již pěší železniční přejezd na ulici Bratří Sedláčků. Byla tam před železničním přejezdem i zastávka Hečkova. Dodnes tam lze na cestě vidět žluté značení. Pak tu linku rozdělili a vznikla l.č.79, která tam také nějakou dobu jezdila (v trase Svinov mosty dz - Nádraží - Hečkova - Dubí - Dubí lávka), ale protože tam na tom přejezdu nabíraly spoje obrovské zpoždění, což se přenášelo (díky přejezdům kurzů zajišťujících tuto linku) i na jiné linky, proto byla i v souvislosti s dostavbou cesty kolem dálnice převedena l.č.79 do stávajcí trasy. Mimochodem není výjimkou, že tam jsou závory dole i 15 - 20 min... (nechápu proč to je tak debilně udělané. Vlak stojí ještě ve stanici, ale závory dole. Na druhé straně vlak někde u Polanky, ale závory jsou dole. Neví někdo, proč je to tam, z pohledu laika jako jsem já, tak nesmyslně udělané? (Příspěvek byl editován uživatelem Gakon.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 11-2008 |
Vzhledem k tomu že přejezd ve Svinově se nachází v obvodu stanice (na Polaneckém zhlaví), tak před odjezdem vlaku ze stanice se musí při stavění vlakové cesty nejprve přejezd uzavřít a po jeho uzavření se teprve na návěstidle rozsvítí návěst dovolující jízdu. A až potom (za předpokladu že již nastal čas odjezdu) může hnout vlak z místa. A pokud se tam v jednu chvíli sjíždí nebo odjíždí víc vlaků, tak se doba uzavření přejezdu prodlužuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 641 Registrován: 10-2008 |
Nedávno tu někoho zajímaly vozy s motorem MAN, tak zítra mám 7724 na 57/103, kdyby si chtěl někdo udělat zdravotní procházku.![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]")
https://picasaweb.google.com/104140083993438644976
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 11-2008 |
Takže co se týká dočasné zastávky Tajga v roce 1999, tak tedy se nacházela někde na ulici U Řeky? A bylo to přímo u STK nebo blíže k mostu? A ještě by mě zajímalo, který dopravce provozoval vnitropodnikovou dopravu NH před rokem 2010 a nástupem ČSAD Havířov? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 8-2019 
|
Vnitropodnikovou dopravu v NH provozovalo DPO, na netu jsou fotky i videa z arealu. Jezdily tam normalni linky (tzn. to, co konci ted na Hlavni brane, tak jezdilo na Zarici apod.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 11-2008 |
Měl jsem na mysli vedle linek veřejné dopravy. Tedy do vzdálenějších částí areálu. |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 10-2017 
|
 Martin1235:"Nedávno tu někoho zajímaly vozy s motorem MAN, tak zítra mám 7724 na 57/103, kdyby si chtěl někdo udělat zdravotní procházku. "Na ranní 103 mi to nevyšlo, nicméně díky za info ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6886 Registrován: 5-2005 
|
Dalibor: Tam jezdil kde kdo, něco zajišťoval DPO, něco ČSAD. |
|
Aresák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2152 Registrován: 1-2007 
|
A co tak napsat o vnitropodnikové dopravě kterou provozovalo samo NHáčko? Vím, že v letech 2000 - 2004 jezdily dvě Karosy C 734, jeden atmos a jedno turbo. Jezdilo se v trase Licí pás, SJV, NH Jižní brána, Závod 15 rourovna, NH Zářičí, Koksovna. Jezdilo to v 15 a 45... V roce 2007,2008..? jezdila tuto vnitrodopravu Veolia. Byla v provozu v pracovní dny od 5:45 do 13:45... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 11-2012 |
Dneska nam jezdi jedna Karosa B961E na lince 48 |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 5-2019 |
Bývalá smyčka Šídlovec ... je v plánu do budoucna tam ukončit vybrané linky? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1918 Registrován: 2-2017 
|
pm81: K čemu by to bylo? Aby dále do Hrabové chodili místní pěšky nebo jezdili autem?
Elektrobusy SOR - to nejlepší v Ostravě
![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
|
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 5-2019 |
os98: K tomu, abyste tam jezdil ze Šenova a diskutoval s řidiči. |
|
Domajz
|
|
|
Neregistrovaný host |
Dnes opět 7724 na 57/103. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 10-2008 |
Na 48/204 mám aktuálně 7607, kdo by měl čas udělat fotku, budu rád.
https://picasaweb.google.com/104140083993438644976
|
|
sotousostravksky
|
|
|
Neregistrovaný host |
Doufám, že brzo uvolní vycházení, snad už po Velikonocích, aby se mohlo znovu fotit, aniž by se muselo vymlouvat na cestu do obchodu nebo do parku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 12-2017 
|
Měl jsem možnost vidět velký technický průkaz autobusu a zaujalo mě to, že STK musí být každý rok a je již rok od prvního přihlášení. Proč je to jinak než u aut? Je to kvůli většímu nájezdu a zodpovědnosti za mnoho lidí? Ty STK provádí zástupce výrobce autobusu? Nebo je nějaká STK jen pro busy? Ptám se v souvislosti s tím, zda nemá STK blízko k provozovateli autobusu. |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 5-2019 |
Domnívám se, že do budoucna bude podnik postupovat jako v případě 8, několik cílů jedna linka. V jiných městech je to běžné, že linky mají více konečných. O5 čekám kritiku. Sloučit: 28+29 (28) z Hranečníku (okružní linka - jedna trasa po dnešní 29 a druhá po dnešní 28 a z Šenova přes Václavovice a zpět); 31+61 (31)z Výškovic (konečné stanice: Hranečník, Liberty - Hlavní brána, Liberty - Jižní brána) i z Vratimovské se dostane cestující na Hranečník; 32+33 (32) z Křižíkové (konečné stanice: Oderská a Outlet Moravia); 35+39 (39) z Otakara Jeremiáše(konečné stanice: Mírové náměstí, Hrabová - PZ, Hrabová - Statek, Paskov - Folvark); 51+79 (51) z Plesné (konečné stanice: Dílny DPO, Svinov - Nádraží, Dubí); 53+64 (64)ze Svinova (konečné stanice: Polanka a Hýlov - Sanatoria); 66+67 (67) nově z Vozovna, Trol. (po trase dnešní 67 s konečnou Hlučín - nádraží po celý týden s návazností na vlak). Jen do mě. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") (Příspěvek byl editován uživatelem pm81.) |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3665 Registrován: 6-2015 
|
Tucnak: "Měl jsem možnost vidět velký technický průkaz autobusu a zaujalo mě to, že STK musí být každý rok a je již rok od prvního přihlášení. Proč je to jinak než u aut? Je to kvůli většímu nájezdu a zodpovědnosti za mnoho lidí? Ty STK provádí zástupce výrobce autobusu? Nebo je nějaká STK jen pro busy? Ptám se v souvislosti s tím, zda nemá STK blízko k provozovateli autobusu." STK jsou normálně veřejné, dělají se tam i kontroly nákladních vozidel. Vztah s výrobcem nebo servisem donedávna ani nesměl existovat, od roku 2018 už STK mohou být se servisem propojeny. Tolik asi hodně ve zkratce, o realitě by se dalo napsat podstatně víc. (Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 7-2017 |
pm81: "35+39 (39) z Otakara Jeremiáše(konečné stanice: Mírové náměstí, Hrabová - PZ, Hrabová - Statek, Paskov - Folvark)" Nějak nechápu ten trend slučovat linky a dělit je na víc konečných. Mnohem větší smysl i přehlednost mi dávají 2 linky, které sdílí nějakou část trasy a spolu, ale každá si pak jede i po svém. Praktické a jednoduché na zapamatování a orientaci. Né aby člověk stál u označníku půlhodinu a nakonec zjistil, že mu ten spoj před minutou ujel... |
|
ppkk
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 574 Registrován: 11-2014 
|
Podle mě se nic takového nechystá, tady to vyplynulo s ohledem na ostatní změny a intervaly v konkrétních úsecích. Nehledě na to je to fakt blbost a je to nepřehledné. Prosím fakt ne toto. |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 5-2019 |
Nepřehledné? Hoši, to kdyby podnik přišel s tím, že vytvoří superlinku 7 s tím, že ji sloučí se 17. Jóó tak, to by byl ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") nebo 48 s 49 ... Nevídávám, že by příliš vysoké % lidí zkoumalo JŘ. A že tady už máme několik písmenek v JŘ. Ať už se jedná o přípoje nebo konečné. Tento trend je v jiných městech známý, zredukovali počet linek, vytvořili kratší intervaly a linky sloučili a vzniklo více konečných. Vše je o zvyku, v Ostravě několik desítek let jezdila 9 na NH, spojení se zrušilo, lidé prskali, a teď? Nemluvě např. o příměstkých linkách, např. 678 - jedna větev přes Porubu a druhá přes Janovou. Kdo se potřebuje dostat do cíle, hledá možnosti a naopak. |
|
ppkk
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 11-2014
|
![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") A ještě blicí smajlík by se hodil... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2650 Registrován: 11-2004 
|
Navrhuji jednu linku pro celou Ostravu třeba X. Interval 1 minuta, směr určovat dle kurzovky, která by se shodovala s poznámkou v JŘ.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není
|
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1165 Registrován: 10-2017
|
Tak já bych začal třeba tím, že spojíme 26 a 27. Z Dubiny přes Proskovice na Polikliniku a dále směr Hrabová. Trasa 27 a 41 je velmi podobná, takže to bych sloučil do jedné. Z Vratimova bychom mohli pokračovat jako 81 do Řepišť a v Řepištích to napojit na 370 zpět na Dubinu. V sedle a o víkendech z toho bude takový pěkný okružní blázinec ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2473 Registrován: 8-2002
|
Také nevidím absolutně žádný přínos v tom slučování. Proč slučovat l.č.66 a 67? L.č.66 je expresní linka a nemá s l.č.67 moc společného, snad jen to, že jezdí s Ovy do Hlučína, ale plní jinou funkci. L.č.67 je linkou pro Vrablovec. L.č.66 je určena k vlaku a asi pro obyvatele bydlící kolem nádraží a možná i sídliště. Spoje l.č.35 jsou bývalé spoje l.č.39, které končily na Šídlovci. Proč by to mělo nést označení l.č.39? S tou l.č.28 a 29 to je úplný nesmysl. Ta l.č.29 jezdí minimálně, zatímco l.č.28 jezdí mnohem častěji. V tom by byl pěkný galimatyáš. Navíc tam není absolutně žádný přínos. U té l.č.8 tam to má aspoň nějakou logiku. L.č.3 v trase Vozovna - Daliborova a pak l.č.11 v trase Hulváky - Přívoz je defacto l.č.8. L.č.3 jezdilo málo lidí, Spoje l.č.8 byly plné... Já třeba l.č.8 nerad jezdil, bo byla plná o víkendu a raději jel 3 a 11. Pro většinu cestujících to je asi přínos, byť to dvojí zakončení není ideální. L.č.53 a 64 bych sloučil v případě, že by l.č.53 končila v Klimkovicích a kam by byla některými spoji prodloužena l.č.46 z Polanky. To už by podle mě smysl mělo to sloučit. Jen taková vzpomínka k mému ranému dětství z 80.let a lince č.21 ( a l.č.45), které mě asi přivedly k tomu, že jsem se začínal zajímat o MHD. To byly linky, které měly strašně moc konečných. L.č.21 končila na OMBS, Na Vyhlídce, Důlňáku, Horních Datyních, Řepištích, ty co jely na OMBS snad zajížděly i na Kyslíkárnu... a vzpomínám si, jak to mamka vždycky komentovala, kterou 21 můžeme jet a kterou ne. u l.č.45 to byly spoje na Hl. bránu, Závod 5, SJV, Záříčí, NH závod 10, někteé jezdily na Opavskou, ráno jeden jel z Jana Šoupala, některé byly "červené" (tedy rychlíky, které na žádné zastávce na Rudné nestavěly (až na Polanecké? možná)... No nevím no, if tohle je/bylo OK... (Příspěvek byl editován uživatelem Gakon.) |
|
geront
|
|
|
Neregistrovaný host |
31 totéž jako 45 A co třeba 33, kterou jsem kdysi jezdil do školy ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") V Porubě: Alšovo nám., Nezvalovo nám. Na druhém konci: Důl Rudý říjen, Důl Vítězný únor, Muglinovská, Revoluční; k tomu rychlíky neboli účelové spoje (měly červená čísla): Nezvalovo nám. - Nová radnice (ale některý zavezl nás až na Revoluční), opačně: Nová radnice nebo Muglinovská - Alšovo nám. a v létě: Alšovo nám. - Koupaliště. Na druhou stranu mezi Porubou a Muglinovskou (všechny měly společnou zastávku) jezdily ve špičku asi co 2 min. Chtěl bych aby se to vrátilo. Bylo mi totiž tehdy 15, a nečekala mě probíhající důchodová reforma. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Jo a ty účelové spoje mezi Muglinovskou a Novou radnicí/Revoluční a opačně nebyly v žádném jízdním řádu. Šířily se jenom ústním podáním |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4378 Registrován: 9-2007 
|
Já bych se dovolil do diskuze přidat, neb těch nápadů na linkové vedení, které jsme na jedné nejmenované ostravské SŠ vymysleli... Podle mě obecně platí, že větvení konečných nevadí, pokud je podstatně větší část trasy shodná. Na zavedení 35 si ještě vzpomínám a to je zrovna příklad toho, kdy jsem nepochopil, proč není linka rozvětvená, ale jsou linky dvě. Naopak nepochopitelný bizár pro mě byla linka 24, která měla několik konečných i výchozích zastávek (vzpomínám si na jízdu v 6435/6441/64?? ze Sadu Boženy Němcové až snad do Mitrovic) a bizarní pro mě je třeba i dnešní 445 - napočítal jsem hned pět variant trasy v pracovní dny, při čtrnácti spojích v jednom směru... (ačkoliv tahle linka je celá divná, nápad sice upřímně perfektní, ale provedení připomíná Polsko a projíždění zastávek a tedy i celková nekoncepčnost zase Ukrajinu). Přehlednosti nepomáhá ani chaos na jihu (27, 31, 41 a teď navíc 61), které by naopak větvení zpřehlednilo.. Univerzální řešení určitě neexistuje, existuje jen přibližná hranice "toto je ještě přehledné" a "toto už ne". Na druhou stranu, zajímavá varianta jsou písmena k číslům. Ostatně, posuďte sami: 27A - Proskovice - Hrabová 27B - Klášterského - Vratimov 27C - Klášterského - Kartonážka 31A - Výškovice - NH 31B - Výškovice - Hranečník 26A - Polanka - Mírové náměstí 26B - Proskovice - Poliklinika 39A - Otakara Jeremiáše - Hrabová 39B - Otakara Jeremiáše - Paskov 39C - Otakara Jeremiáše - Hrabová PZ 39D - Otakara Jeremiáše - Mírové náměstí Teda pokud je vůbec nutné tahat autobusy souběžně s tramvají a nepřetrasovat 31A na Klášterského a 31D do Proskovic. V páteřní ose Poliklinika - Zábřeh - Výškovice by jezdila silná linka 27, v jedné variantě z Vratimova a v druhé variantě z Hrabové (byť by dle mě bylo dobré spoje protáhnout až na Folvark a spojit tak Paskov s Poliklinikou a s tím i lépe s celým jihem), doplňovala by ji (ideálně v prokladu) linka 31 s variantami z NH a z Hranečníku, Starou Bělou, Dubinu a okraj Bělského lesa by obsluhovala linka 26, místo 35 a 39 by byla jedna linka, jen s písmeny,.. Říká se tomu tuším "svazek", v Praze jsou takto organizovány frekventované tramvajové úseky, jen tedy s rozdílem, že i v Praze jde o dvě linky a nikoliv o linku jednu, která se větví. Než mi napíšete, že je to pitomost, zkuste se zamyslet nad tím, zda to tak není jen z nezvyku. Obavy z nového a neznámého jsou přirozené a někdy mohou i zbytečně přebít relevantní diskuzi, ze které by mohli těžit všichni, i kdyby se navrhovaná změna nepřijala. EDIT: A upřímně, nevím co by bylo na 51+79 v trase Dubí - Svinov mosty - Svinov nádraží - Třebovická - ... zlého. Dubí by mělo navíc přímé spojení s OC Třebovice. Stejně tak 47+90 anebo 90+91 (s objezdem od vozovny přes Alšovo nám). EDIT2, možná už trochu masakr: 31C Opavská - Poruba Vozovna - NH (tedy namísto 45, akorát vedené až na Opavskou) a 31X, expresní spojení Opavská - Hranečník, zastávky jen po Porubě od Opavské po Oblouk a pak možná někde ve Vítkovicích. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") EDIT3: 53A, 53B, 53C,.. naopak linkové vedení v Porubě mi přijde optimální a rozumné. (Příspěvek byl editován uživatelem Vantju.) |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1166 Registrován: 10-2017
|
Ty písmena existujou už teď. Akorát se nepíšou k lince, ale k časům do jízdních neřádů. Spíš si myslím, že zachovat jedno číslo linky má smysl pouze v případě, že jsou všechny konečné "v jedné lajně". Příkladně linka 56, trasa Křižíkova - Darkovičky. Všechny další konečné, jako jsou Hlučín sídliště, Hlučín AN, Kostel jsou pořád na té jedné trase Křižíkova - Darkovičky, žádné větvení. A taky tohle sjednocování není dobré už jen proto, že řada lidí přijde na zastávku a čeká na své číslo. Cílovou zastávku obvykle nečtou, protože "je to přece dvojka, kde jinde než do centra by jela?", nebo jsou to místní, kteří už to mají zautomatizované (třeba v případě té l. 56), nebo jsou to naopak lidi z dědin, kteří JŘ čtou, protože příměstské linky mají X různých variant trasy. A tvrdit, že se tím lidi spíš naučí číst JŘ je docela odvážné - spíš lidi začnou nadávat, že dojeli, kam neměli. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4379 Registrován: 9-2007
|
No a proto by to písmeno bylo už v čísle. A tvrdit, že se tím lidi spíš naučí číst JŘ je docela odvážné To se na jednu stranu určitě nestane, na druhou stranu, dříve přece nebyla MHD vůbec žádná a lidé se ji naučili používat. Má osmdesátiletá babička si nedávno koupila nový mobil, nějaký naprosto normální dotykáč, a krom občasného problému zvednout hovor se naučila komunikovat i přes WhatsApp. Vše je jen o zvyku a tom, co má jakou váhu - tedy zda má větší váhu rozvrátit dopravu za cenu vyšší přehlednosti a období cca půl roku, kdy budou lidé z nezvyku nadávat, nebo se zásadních změn kvůli možné nevoli bát a systém neměnit. Ostatně i OMSI je zajímavý příklad, tedy konkrétně defaultní mapa Berlína - do pádu zdi bylo jedno číslování (linky 5 a 92), pak došlo ke změně (130 a 137) a tuším že okolo roku 2003 se zavedly metrobusy a opět došlo k reorganizaci linkového vedení. Celé je to o tom, co je tam dál, za rok či za dva, ne tři dny po zavedení změn. To budou prskat úplně všichni, ale pokud má změna být opravdu pozitivní, tak se to projeví právě až za ten rok či dva. No a pak se ukáže - pokud budou lidé nadávat stále, tak to dobrý nápad nebyl, ale pokud se se změnou sžijí a vzejdou z toho pozitiva, tak zavedení takových změn bude stát i za ten počáteční zmatek, který stejně panuje jen kvůli nedůslednému přístupu a jeho omlouvání neprospívá už vůbec ničemu. Navíc v mnoha případech jde o takové větvení, že většina cestujících chybu udělat téměř nemůže. 53+64+76 je asi chyba, ale 53+64.. z Ostravy do Klimkovic budou jezdit 53A a 53B, kdo tak jezdí do Klimkovic, tak ví, že tam jezdí linka 53, akorát varianta A pokračuje do Polanky a varianta B k sanatoriím. 27A/B i 31A/B dtto, u porubské větve je to otázka.. EDIT: A souhlasím s myšlenkou ohledně 56. Já jsem se spíš více opřel do guláše na jihu, protože rozdíly mezi 27 a 41 jsem moc nechápal už odpočátku. Obzvláště pak když byla u Kotvy přeplněná 27 a poloprázdná 41. (Příspěvek byl editován uživatelem Vantju.) |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 5-2019 |
Optimalizace DPO pro Hlučín by byla i Hrabůvka. 445 je řádný příklad, oproti tomu mnou navrhované variantou spoje DPO jsou lehká pírka pánové.66 je linka, která jezdí na jaře a v zimě v nadsázce. Cestující přijede do Hlučína vlakem, 66 nejede, tak jde na AN. Pro staršího člověka nic příjemného nebo s kuframa či za prací a nevlastnění auta. Domnívám se, že by uvítali celotýdenní spojení s Ostravou a nejlépe rovnou možnost i fajn přestupu na vlak a do dalších částí ČR, či zahraničí. Co trasa Ostrava, Hlavní nádraží - Hlučínská - Petřkovice - Ludgeřovice - Hlučín, nádraží (56). 66 zrušit, kdo chce z Hlučína krátce do Ostravy, nemusí využívat (už to tak mnozí dělají) 34,56,67 ale příměstskou dopravu (pravda, kdo jezdí načerno, má smůlu) - v COVID-19 se to nyní neřeší. Ale po ukončení. 34 vybranými spoji protáhnout na Hlučín, Sídliště či do Darkoviček po dnešní 56 pokud by to bylo neyvhnutelně nutné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4381 Registrován: 9-2007
|
Mně naopak 66 přijde jako praktická linka, jen mě udivuje, že nejezdí spolu se všemi vlaky. Po celý den odjezd 66 z Hlučína v x:25 a i příjezd do Hlučína v x:25 a ve 23:17, při příjezdu do Ostravy v 45. minutu a odjezdu z Ostravy v pátou minutu by to po celý týden zvládl jeden autobus. S těmi několika málo spoji bych se nedivil, kdyby o návazném autobuse většina cestujících v jeho relaci nevěděla, resp. věděla, že "občas nějaký autobus od vlaku nebo na vlak jezdí, ale..." Mně 445 přijde jako super nápad, jen to provedení je takové... moc muziky za málo peněz. Mně naopak přijde sloučení "dálniční" linky do Poruby a nové linky do Hrabůvky nepřehledné, tyhle dvě větve spolu mají společného jen to, že směřují do Ostravy a jinam, než do centra. Už to bylo pomohlo zpřehlednění, kdyby 445 jezdila i nadále do Poruby po Rudné (a klidně i s variantami trasy přes AVION anebo jen do AVIONu; to by mohlo jezdit častěji), zatímco jen na Polikliniku by, i spolu se všemi nácestnými zastávkami, jela 447. I ta by mohla jezdit častěji, při hodinovém intervalu v trase mimo Kartonážku a PZ v Hrabové a půlhodině linky 21 by mohlo být spojení z Horní Datyně do Ostravy ve každých 15-30 minut, protože v trase rychlejší 447 jede ještě 550 z Orlové. Nebo by si 21 mohla jezdit jak by to vyhovovalo a 447/550 by jezdily co dvě hodiny, v prokladu tedy z Polikliniky do Horní Datyně každou hodinu. Průmyslové spoje by pak jely v trase Orlová/Havířov - od Horní Datyně spolu - Kartonážka - PZ jih. A ještě mě teda udviuje, že autobus urazí před zastávkou Horní Datyně téměř kilometr v husté zástavbě rodinných domků bez zastávky. Předpokládám, že problémem tohoto spojení jsou finance, které jsou tak akorát na pokrytí současného provozu. Škoda, snad jednou budou peníze na systematičnost provozu příměstských linek. |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1167 Registrován: 10-2017
|
Největší problém vidím v tom, že lidský mozek je náchylný na zvykání, takže ve chvíli, kdy se zavedou špatné změny, tak si část lidí stejně zvykne (část jich přesedne do aut), takže nějaká šance, že by se něco vrátilo do zajetých kolejí, čím dál tím víc klesá. Ale teď mě vlastně napadlo položit si otázku - jaký je vlastně účel toho slučování linek? Nemyslím si, že bychom potřebovali pár volných políček s čísly (těch máme dost - 25, 36, 42, 63, 65,...). Tak co v tom teda je? Záleží asi na tom, jak se to pak prodá lidem. Protože když řeknu "můžu jet domů 26 nebo 59", tak to zní fajn, protože to vypadá, že si můžu vybrat z relativně vyhovující nabídky dvou linek a domů se nějak dostanu vždycky. Zatímco když by se sloučily do jedné a řeknu si "můžu jet domů 26", tak to vypadá, že bydlím v světa, kam jezdí jediná linka a se spojením to není bůhvíjaké. Ale když pak zase vezmu v úvahu, že díky sloučení spojů s linkou 59 mi to jezdí co 10 minut ve špičce, tak je to už pomalu luxus. Asi je třeba tady mezi tím najít určitou rovnováhu. Vantju:"rozdíly mezi 27 a 41 jsem moc nechápal už odpočátku. Obzvláště pak když byla u Kotvy přeplněná 27 a poloprázdná 41." |
|
ppkk
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 576 Registrován: 11-2014
|
pm81 Ty se doma asi nudíš, když máme tu karanténu Vezmu to postupně. Linka 66 jezdí na vlak a z vlaku, ale jen ve špičku. Souhlasím, že by mohla jezdit celý den, víkend už bych sed bál. Ale i v současné situaci s ní jezdí lidi. Podle mě jsou její přínosy právě rychlost, případná návaznost na vlak v Hlučíně a oproti příměstské dopravě komfortní přestup na tramvaje na zastávce Křižíkova. A ještě to, že ve špičku není narvaná lidmi, kteří na příměstské dopravě nastoupí po vesnicích na Hlučínsku (hlavně teda spoje kolem 7 směr OVA a odpoledne směr Hlučín, kdy jezdí studenti). A ta příměstská doprava... ta jezdí hodně často no, tak pojďme zas něco rušit aby nám těch cestující zas ubylo. Další změny jsou podle mě zbytečné, nějaké rušení, přetrasování linek atd. Je třeba si uvědomit, že na jedné straně je Hlučín a na druhé straně je Ostrava. A mezi těmito městy je řada X obcí a městských obvodů/částí, které je potřeba obsloužit. A každý z nich leží jinde, tzn že musím mít několik linek které spojí obě části. Proto 66 (k vlaku a rychlé spojení), 67 pro Vrablovec a Rovniny, 34 pro Bobrovníky, Hošťálkovice, Lhotku a 56 pro Ludgeřovice a Petřkovice. Každá obec si troufám tvrdit chce spojení jak do Ostravy, ta do Hlučína, kde řada lidí může cestovat dále směr Opava. Proto si myslím, že co se týče linkového vedení, není tady moc co měnit, maximálně ten hlučín typu 34/56 na Darkovičky, ale to si musí říct v Hlučíně, ne někdo na k-reportu říct, že to je lepší. Za mě by bylo třeba vhodné ve špičku zkusit nějak posílit úsek Ostrava - Ludgeřovice po trase linky č. 56. Měl jsem štěstí se párkrát svézt a vidět a ty autobusy jsou dost plné, což je třeba v létě velmi příjemné se mačkat na lidi, nemít se kde chytnout. Tak samo i některé spoje ráno, které jsou už plné v Hlučíně. Vím, že vždy spoj tuším 6:22, který jede ze sídliště je velmi plný. A to jede ještě plná tuším 290 nebo 292 ve stejný čas. A musím pochválit linku 75 a její pěkný JŘ se zajímavým intervalem, myslím že to se povedlo |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 5-2019 |
ppkk život je boj, nevyvázneme z něj živí, tak berme svět s nadhledem a nemračme se na sebe ... Za předpokladu, že by 66 navazovala po celý den na vlak, tak je to OK. Svět a potřeby cestujících se vyvíjí. My jsme přece tady všichni odborníci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4382 Registrován: 9-2007
|
To sice ano, ale jak jsem psal, především při organizaci veřejné dopravy je záhodno reagovat na změny, protože nadávat se bude vždy, ale o to méně to prokazuje, zda jsou změny prospěšné nebo ne. Účel slučování je zpřehlednění linkového vedení. Jsem přesvědčen, že aby byla veřejná doprava použitelná, měla by být intuitivní – že by se při jejím používání mělo co nejméně přemýšlet. Především z železniční dopravy vím, že se vlaků spousta lidí bojí právě proto, že je na ně celý proces až příliš složitý. Na první pohled se to nezdá - koupím si jízdenku, sednu do vlaku a jedu – ve skutečnosti je tam spousta "ale", která znají pravidelní cestující a nadšenci, ale člověk, co jede vlakem po dvaceti letech, prakticky ani nemá šanci se kdeco dozvědět. Mou matku například úplně vykolejilo, že se nástupiště vypisuje na poslední chvíli, což je v Hranicích standard a bála se, že vlak nestihne. A přesně ty obavy jsou to, co od využívání veřejné dopravy cestující odrazuje – nechtějí se bát, chtějí mít klid a jistotu, že dojedou bez komplikací. Vy to jako nadšenci možná nechápete, ale já třeba stejně tak vůbec nevím jak se hraje fotbal a oproti lidem, kteří jsou donuceni jednou za čas veřejnou dopravou cestovat mám to štěstí, že mě nikdo k tomu být rozhodčím nenutí. Oba přitom máme jednu věc společnou – tak nějak nemáme potřebu se o to téma zajímat a studovat ho. Ačkoliv teda fotbal má tu výhodu, že jsou pravidla někde popsána, proč se vlak ve stanici vypisuje pomalu při příjezdu nikde odůvodněno není. No a teď k tomu, kam tím směřuji – nemyslím si, že někdo soudí oblast podle toho, kolik tam jezdí autobusových linek. Má myšlenka směřuje k tomu, že pokud existuje nějaký souběh, kde jedou linky spolu a ten patří k hlavnímu smyslu daného spojení, tak by nebylo zlé linky "opísmenkovat" a přečíslovat. Zkusím opět jako příklad tu 26: 26A - Proskovice - Poliklinika 26B - Polanka - Mírové náměstí 26C - Proskovice - Dubina Souběh těchto linek je ze Staré Bělé přes Dubinu a poté podél Bělského lesa do zastávky Hotel Bělský les. Pokud by 26A i 26B jezdily v intervalu 30 minut po celý den a 26C by zajišťoval špičkové zahuštění taktu, pojede mimo špičku autobus v hlavním úseku každých 15 minut a 26C posílí špičku mezi Proskovicemi, Starou Bělou a Dubinou na 7-8 minut. Případně by 26C vůbec nebyla, do Proskovic by stačila 27A a případně 31A (pokud by se šlo zastávku Kino Luna rekonstruovat tak, aby mohly autobusy zastavovat na tramvajové zastávce), protože by 26A a 26B doplňovala ještě linka 55. Výsledek by byl takový, že ve výše uvedené relaci by jezdila "dvacešestka", která by se na první pohled odlišovala právě těmi písmeny A a B. Je sice pravda, že tohle by šlo i za cenu zachování původních čísel a písmenkování by se mohlo uplatňovat u zkrácených spojů, ale bylo by to něco jako 8+, ale v poněkud intuitivnějším provedení – určité silné relace (např. Hotel Bělský les - Dubina - Stará Bělá) by zajišťovala "jedna linka", která by zároveň zajišťovala i jiné spojení (např. Mírové nám. - Polanka) a ty by se odlišovaly právě těmi písmeny. Pro cestující v silné relaci by to bylo přehlednější (ví, že mají jet vždy linkou 26), ti ostatní by linku snadno poznali podle písmena. Samozřejmě, že by to byly linky dvě (a existovaly by nanejvýš nějaké souhrnné JŘ pro určité relace), ne že by byl "jízdní řád linky 26" a tam tisíc zastávek. Uznávám, že je to dost velký zásah do linkového vedení, ale jsem přesvědčen, že zrovna tohle je ten typ změn, který je ve výsledku pozitivní – pravidelný takt v určitých relacích a k tomu navíc jedno číslo, které by poukazovalo na to, že v určité "hlavní" relaci jezdí především ta jedna linka, která se ale navíc dělí a nezanikají tak četná přímá spojení... |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1168 Registrován: 10-2017
|
Vantju: "Jsem přesvědčen, že aby byla veřejná doprava použitelná, měla by být intuitivní – že by se při jejím používání mělo co nejméně přemýšlet" To ovšem není problém železniční dopravy jako celku. Tady je chyba v tom, že výpravčí a operátor jsou oba kopyta a neumí si udělat pořádek v myšlenkách, ve stanici a mezi sebou. A ano, skutečně když se chce, tak to jde (původně jsem z železničního prostředí, v MHD plním pouze roli vetřelého obtížného hmyzu ). A další problém je v konkurenci. Řada lidí má 10 let po nástupu velkých hráčů na železnici problém s tím, že na lístek ČD prostě v RegioJetu nepojedou. Přitom železnice, pokud má být konkurenceschopná vůči ostatním druhům dopravy, tak musí spolupracovat a ne sama sobě konkurovat. Dráha je (i 30 let po rozpadu ČSD) jenom jedna a je nedělitelná. Ale to je jen taková drobná odbočka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2474 Registrován: 8-2002
|
Podle mě si odporuješ. Nevím, co je přehledného na lince 26A, 26B a 26C oproti současnému stavu 26 a 59. a jak by vypadaly JŘ na zastávkách? To by byl chaos, jak prase. Umím si představit nějakou změnu u linek č.27,41 a 77, ale jinde moc ne, aniž by to nebylo kontraproduktivní. (Příspěvek byl editován uživatelem Gakon.) |
|
ppkk
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 11-2014
|
Nejjednodušší je, když 1 linka jede po jedné trase a má 2 konečné, samozřejmě ale v některých úsecích je poptávka jiná, než v jiných, tak máme víc konečných ale na jedné trase linky, jak už třeba zmínil Kočkopes linku 56 nebo x dalších. To se mi zdá jako nejvhodnější řešení. |
|
pm81
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 5-2019 |
Možná volba 26+59 na 26 z Míráku (vybrané spoje, na směny) - Hotel Bělský Les - Dubina (zde by začínala většina spojů) - Stará Bělá - Stará Bělá, křižovatka - Proskovice/Polanka. 27+41 (27) Proskovice/Klášterského - Nám. SNP - Poliklinika - Hrabová, Tesco - Vratimov, nám. (vybrané spoje) - Vratimov, Kartonážka (vybrané spoje). + zavedení vzájemného přestupu 27/39 v Hrabové. 32+52 (32) Křižíkova - po dnešní 52 - Outlet Moravia (vybrané spoje) - Petřkovice - Koblov Odpůrci baterek, něco bych pro Vás měl také. 101: Hlavní nádraží - Nová Radnice - Hranečník - Kaple - Ludvíkova/Březiny. (30 zrušit) 103: Michálkovice - Eldorádo - Pošta - U Dvora - Důl Heřmanice - Bohumínská - Vozovna Trolejbusů (převlékneme se na 106) - Nová Radnice a dále po trase dnešní 106. V opačném směru vzájemný přestup na 101 nebo 102 směr Hlavní nádraží. (49 v úseku SBN - Michálkovice zrušit) 105: Karolina, U Lávky - Koblov (vybrané spoje) - Šilheřovice, Paseky (vybrané spoje) Když už je možnost využívat vozy, které místy nepotřebují dráty (a pokud to vůz kapacitně ujede), tak se nabízí příležitosti, kde to sloučit a mnohým lidem vznikne přímé spojení. Dnes běžně lidé přestupují ze 49 na trol směr centrum, z 105 na 52. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1919 Registrován: 2-2017
|
Na Březíny parciální trolejbusy dojedou, ale zpět na Hranečník už ne, pokud je nebudou tlačit cestující.
Elektrobusy SOR - to nejlepší v Ostravě
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4383 Registrován: 9-2007
|
Jak říkám, spousta lidí se v dnešní době orientuje jen podle čísla linky, takže na cílovou zastávku se ani neobtěžují podívat. No a právě proto by platilo, že jedna varianta trasy - jedno písmenko. Takže mi přijede autobus označený jako 26B, ale cílovou zastávku nepřečtu a než si vzpomenu/najdu v JŘ, kam vlastně "béčko" jede, tak autobus je dávno pryč. Tohle jsou přesně problémy prvních dní. Nebo si myslíte, že si lidé nedokážou zapamatovat, že "béčko" jezdí jinam, než "áčko", ale že ve větší části tras můžou jet oběma "dvacetšestkama"? Touhle logikou by se pak okamžitě měl zastavit jakýkoliv rozvoj, aby nedejbože nebyl cestující donucen si zjistit, kam jede. Netvrdím, že by se při změnách nemělo přihlížet na lidské zvyklosti, tedy spíše zlozvyky, ale opravdu kvůli tomu nelze zastavit rozvoj a snahu o systematičnost integrovaného dopravního systému, jehož je Ostrava také součástí. Možný vývoj jsem popsal výše, zkrátka si fakt nemyslím, že to způsobí naprostý chaos. Tady je chyba v tom, že výpravčí a operátor jsou oba kopyta a neumí si udělat pořádek v myšlenkách, ve stanici a mezi sebou. A to mě má jako cestujícího zajímat? Proč? Kdo mi to má říct? Když se zajímám o A, abych věděl B, tak chci vědět A a ne protože D, E a F nemají rády G a neřeknou tak G aby to B sdělil na A. To jsou starosti navíc a to je právě to, co už je špatně – když jdu do nějaké restaurace a jídlo mi tam nechutná, tak prostě půjdu příště jinam, nemám potřebu se zajímat o to, proč to jídlo chutná tak, jak chutná. Proč bych taky měl? Dráha je (i 30 let po rozpadu ČSD) jenom jedna a je nedělitelná. Dráze především chybí ten koordinátor, kterého každý kraj pro dopravu na svém území paradoxně má, ale stát ho pro celostátní dopravu nemá. Lepí se tak největší průsery a nezávisle na ostatním (např. jednotný tarif se dodělává rok poté, co se část dálkové dopravy rozpadla mezi alternativní dopravce), ale celek zůstává organizován stále dosti nedostatečně. Ale to sem nepatří. Nevím, co je přehledného na lince 26A, 26B a 26C oproti současnému stavu 26 a 59. Že by podél Bělského lesa jezdila linka 26, akorát vedená ve variantách A a B, čímž by se odlišovaly větve na obou koncích. Totéž by se dalo říct o spojení Dubiny a Staré Bělé, ale tam do toho jezdí 55. Už lépe by se to dalo tvrdit o spojení ze Svinova do Klimkovic – spojení by zajišťovala linka 53, jejíž varianta A by končila v Polance a varianta B u sanatorií, totéž o spojení z Klášterského do Hrabové, 27A a 27B, 27A by pokračovala jako dnešní 27 do Paskova a 27B do Vratimova. Je to o úhlu pohledu – můžeme tomu říkat dvě linky (pokud to je A a B), co se prokládají, ale mají stejnou větší část trasy, nebo svazek linek, označovaný tím číslem linky bez písmena, kdy jsou ty linky provozovány z větší části ve stejné trase, jen se někde dál rozdělují. Uznávám, že 26+59 není nejlepší příklad, když by se větvila na obou stranách, ale zrovna 27+41 nebo 31+61 mají jednu konečnou a pak větší část trasy společné. a jak by vypadaly JŘ na zastávkách? To by byl chaos, jak prase. Místo 26 by bylo 26A, místo 59 by bylo 26B. Maximálně by byl na některých zastávkách navíc souhrnný JŘ (např. Hotel Bělský les - souhrnný JŘ svazku 26, kde by byly zastávky až po zast. Stará Bělá křižovatka a odjezdy obou variant, maximálně barevně odlišené v případě 26A a 26B). Případně tak, jak to má PID. Ale uznávám, že by bohatě stačilo i odlišení spojů v určité část trasy. V první řadě by ale bylo na místě zalepit nějaké na pohled zbytečné nesystematické díry – třeba že tři spoje linky 24 končí o zastávku před konečnou všech ostatních spojů v Mariánských Horách. 103: Michálkovice - Eldorádo - Pošta - U Dvora - Důl Heřmanice - Bohumínská - Vozovna Trolejbusů (převlékneme se na 106) - Nová Radnice a dále po trase dnešní 106. V opačném směru vzájemný přestup na 101 nebo 102 směr Hlavní nádraží. (49 v úseku SBN - Michálkovice zrušit) Nebude lepší 103 ukončit na Náměstí Republiky a 106 nechat z hl.n.? 49 by pak mohla jezdit stejně jako 54 z Vozovny trolejbusů všemi spoji, tenhle svazek by mohl fungovat po celý týden – 54 by se na Svinově sjížděla se 48 a 49 by v relaci centrum - Svinov - Duha půlila takt 54 po Svinov a 48 ze Svinova. Je možné, že to tak funguje i dnes, určitě ale ne o víkendu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 8-2019
|
Ne, jenom ne pismenka, fakt ne... Radsi 2 linky s prokladem, nez to takto hnojit. Jinak dopadneme postupem casu jako ve Zline... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4384 Registrován: 9-2007
|
No takto opravdu ne. Tohle je právě to, co se naopak může dít bez písmenek v čísle linky - v už tak nepřehledném jízdním řádu poznámky.. opísmenkováním linek by vznikla jejich stabilní varianta trasy, bez nutnosti poznámek v JŘ (a - jede jen do zast. xxx, b - jede jen do zast. yyy, c - vynechává zast. zzz apod.), protože by tenhle chaos nahradily varianty. Ideálně by ale takový pásmový provoz měl existovat co nejméně, třeba taková 56.. no tady to vidím stejně, jen to není u času odjezdu. A přitom by stačilo, aby byla 56 vedena výhradně v trase z Ostravy do zast. Hlučín, sídliště a i nadále jednou za hodinu do Darkoviček. Ale už bych to tu neotevíral, byl to jen nápad a námět na diskuzi, který, musím uznat, je poměrně kontroverzní. Pořád ale mám pocit, že síť autobusů je taková napopáté zgenerálkovaná, ale zubem času dosti poznamenaná Karosa ŠM11 – něco, co se udržuje v dávném a již neaktuálním schématu, jen se lepí co je třeba. Pocit je to ale můj subjektivní, neboť uctívám systematičnost, je možné, že tenhle stav prostě optimální je. O ostravskou MHD se zajímám zhruba od roku 2008, dobře si tak vzpomínám jak vypadal provoz tehdy a jiný pocit tak z toho ani mít nemůžu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 7-2017 |
Plně souhlasím, že větvit by se mělo jen po trase linky (ideální příklad 24, 27, 34, 56) a né tam motat zajížďky, písmenka a podobné nesmysly. Stav jaký je mi přijde ideální, každá linka plní nějaký svůj účel a občas pomáhá třeba jiné posílit nějaký úsek, kde je ale lidem jedno co to je za bus, hlavně že s ním sdílí konečnou zastávku (108+109->Hulváky, 35+39->Poruba,O.Jeremiáše atd.). Prosté a relativně přehledné. A nemyslíme jenom na cestující. I řidiči by nebyli rádi kdyby ve vozáku měli 10 poježděných linek, do toho různá písmenka a každá linka začíná někde a končí někde jinde. I takhle je v tom často docela... binčus. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2475 Registrován: 8-2002
|
Jsem si všiml, že l.č.41 má jízdní dobu mezi Kartonážkou a Popincem 0 min. To je nějaká novinka, ne? Možná by bylo více adeptů na 0 jízdní dobu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 2-2017
|
Ještě úsek Vratimov nádraží - Staviva má jízdní dobu 0 minut a tam mám pocit, že to je od loňského září.
Elektrobusy SOR - to nejlepší v Ostravě
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 6-2011 
|
Když už jste nakousli písmenkování v JŘ... Zajímalo by mě, jestli toto má někde konkurenci : |
|
Kuba_j
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4613 Registrován: 8-2005 
|
Matuu: co toto? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 5-2009 
|
Případně i toto s písmenky moc nešetří. |
|
nereg.pozorovatel
|
|
|
Neregistrovaný host |
Někdo se tady před pár dny ptal na vnitropodnikovou dopravu. Trochu jsem vzpomínal a něco dohledával. Tedy, ve zmiňovaném roce 2008 tvořilo hlavní páteř DPO, což bylo poměrně logické. Když se na to mrkneme podrobněji, tak: byly řekněme dvě oblasti. První byla tvořena od hlavní brány na Zářičí (resp. Koksovně), druhá z Jižní brány k licímu pásu, resp. směr Vratimov. Většinu tvořily veřejné linky z dnešního pohledu prodloužených pravidelných linek buď od hlavní či jižní brány. Například větev směr Zářičí. Například v daném roce 2008 zde byly významné linky 60 a 65, které vjely (s cestujícími) na hlavní bráně do areálu, pokračovaly přes jídelnu, vysoké pece na Zářičí, kde část spojů skončila. Je důležité dodat, že tehdy NH Zářičí bylo uvnitř areálu, nikoliv v dnešní vnější podobě. Poté vybrané spoje opustily areál branou u Zářičí a pokračovaly po Šenovské a odbočily vpravo po účelové komunikaci do dnes již nepřístupné, tehdy mimo areál otočky NH Koksovna. Z jižní brány to bývalo tak, že například linka 31 přijela od Výškovic a pokračovala buď k licímu pásu či středojemné válcovně. Úplně přesně si nevzpomínám, zda ještě v roce 2008 pokračovala pod označením 31, či už to byly výlučně pouze účelové spoje, v rámci DPO označované jako linka 525. Zajímavostí byla linka 48 (později linka 41), která přijela od Vratimova, na Kartonážce s cestujícími vjela do areálu závodu, který projela, na vybraných zastávkách samozřejmě zastavila a dojela na jižní bránu. Dále pokračovala přes garáže po Vratimovské na hlavní bránu, kde opět vjížděla do areálu a vnitřkem areálu pokračovala na Zářičí, kde končila. V roce 2008 byla hlavní síť tvořena veřejnými linkami DPO: 31 NH Jižní brána - Výškovice 45 NH Hlavní brána - Slavíkova 60 NH Koksovna - Výškovice 65 NH Koksovna - Slavíkova Všechny tyto linky k sobě měly "červenou" alternativu jako rychlíkovou linku, která vynechávala část zastávek. Samozřejmě do areálu vjíždělo spousty dalších linek, jako již zmiňovaná 48 (později 41), ve směru od Bartovic 29, 38, 57 atd. atd. Plus samozřejmě existovalo neveřejná vnitrodoprava, ať už v podobě linky 525 zajišťované DPO, či externími dopravci. Jejich podíl však tehdy na přepravených osobách byl razantně menší a oproti dnešku bylo obvykle možné do těchto spojů nastoupit už před branou, tj. například na jižní bráně měly tyto spoje linky 525 svoji speciální zastávku. Kolem roku 2010 při prvním omezování se sáhlo na zrušení rychlíkových linek, tedy, papírově linky R zanikly, nicméně fakticky zanikly myšlenky původních linek 60 a 65, z nichž se pod těmito čísly staly právě původní rychlíkové spoje, které projížděly vybrané zastávky. Novinkou bylo prodloužení zastávkové linky 45 z hlavní brány přes Zářičí (kde vybrané spoje končily) na Koksovnu. Poslední hřebíček do rakve této podoby vnitrodopravy byl březen 2013, kdy došlo k zamezení veřejnému průjezdu areálem na obou stranách, pod zdůvodněním bezpečnostního rizika a vznikly pouze neveřejné, písmeny označené linky neprovozované DPO. Tehdy došlo k zásadnímu omezení vypravení kloubových vozů a došlo i k odstavení několika prvních B 941, jako například první 4250,1,2,3, atd. 4253, jako jediná z vyjmenovaných pak ještě po nějaké době vyjela do provozu. Ještě je zajímavé dodat, že běžný cestující, tj. i nezaměstnanec NH mohl běžně spoji, co areálem jen projížděly cestovat (bez vystupování). Pokud bychom sáhli ještě hlouběji do historie, to větvení, podle mého názoru, zcela nesmyslné a nepřehledné větvení bývalo i zde, ale o tom třeba jindy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 334 Registrován: 11-2012 |
Tak tohle je hodně zajimavé, že i běžný cestující se podíval i když jen přes okno autobusu do areálu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4389 Registrován: 9-2007
|
Pokud se nepletu, tak právě 65 a 60 byly zrychlené varianty 45 a 31. Do toho "bezvariantní" 62 z Dvouletek (vydržela dodnes) a pak zmíněné 29, 38, 57,... zajímavá byla 32, pokud si dobře vzpomínám, tak část spojů po Ostravě zajišťoval DPO a část spojů za Ostravu (do Píště?) jezdila Veolia. Ještě v roce 2010 jsem o tomto unikátním zážitku věděl, ale bál jsem se, že mě z autobusu vyhodí, když nejsem zaměstnanec, a tak jsem tam nikdy nejel. Škoda. A k osekání linek DPO mimo areál NH došlo v roce 2010, v prosinci. Vnitrpodnikovou dopravu, na kterou se přestupovalo na terminálech, existujících doposud (Zářičí, Kartonážka a obě brány), už snad od tehdejších dob zajišťoval a dodnes zajišťuje ČSAD Havířov. Zajímalo by mne, zda by se dalo s vedením NH domluvit a pod podmínkou nevystupování z autobusu na území areálu NH se vnitropodnikovou dopravou svézt. Pokud si dobře vzpomínám, jezdí linky A a B, na mapě projetých na území Ostravy by se to velice vyjímalo. |
|
nereg.pozorovatel
|
|
|
Neregistrovaný host |
Vantju: Po té "první velké redukci" se skutečně, jak píši výše, z R31 stala 60 a z R45 a R65 nově 65. Původní linka 65, která oproti staré 45 zajížděla až na Zářičí a Koksovnu byla nahrazena právě prodlouženou 45 až na Koksovnu. Bohužel ty počty spojů už rapidně klesly. Takovou celkem zajímavostí je, že právě na linku 45 s uvedenou změnou (prodloužením trasy) se i už při velmi nízkém počtu cedulových autobusů ještě vyrobily klasické plastové cedule s variantou na Zářičí i na Koksovnu. Není to oficiálně potvrzené, ale pokud se nejednalo o vůbec poslední, tak minimálně o jednu z posledních originálně vyrobených cedulí (nemyslím třeba přelepku názvu) pro pravidelné linky vůbec. Do konce provozu zůstávalo pár měsíců. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4390 Registrován: 9-2007
|
Co se B941 týče, to je také velice zajímavé (chtěl jsem to dopsat do předchozího příspěvku, ale už jsem to nestihl), neboť ještě v letech 2012 a 2013 docházelo k redukcím dopravy, tedy přesněji stavu, který do té doby platil velmi dlouhá léta. 54 jezdila i spolu s kloubovou 49 ráno v intervalu 5 minut (jednou se sjela s 36, později 48 a jednou jely dva klouby za sebou ze Svinova až na Sad), klouby jezdily i na 29 a 30... někdy v roce 2012 nebo 2013 jsem jel s 4251 na 30 po tehdy obou variantách trasy po Petřvaldu a s nějakou B941E na 29 až na Ludvíkovu. Kapacitní byly i mnohé linky po Porubě (44, 45, 37 - všude tam se motaly Karosy B941/B941E a SU15, žádné 12M). Velkokapacitních autobusů bylo ve vozovém parku dost – ještě v roce 2010 jezdilo 6 B741 (btw. jak je na tom 4242, tuší někdo?), 37 Karos B941/B941E (jedna shořela 2009), 8 B961E, 30 SU15 a 7 SU18, celkem 88 velkokapacitních autobusů. Pak začaly ve velkém proudit další a další SU12, začaly se objevovat na 37 i 45, na 49 se začalo vyskytovat více dvanáctimetrů a pak zmíněný konec kloubů na 29/30 v roce 2013... no, po dodávce všech SU18 CNG, kterých mát být 37 a měly by nahradit všechny Karosy, SU15 a SU18, bude ve vozovém parku celkem 62 velkokapacitních autobusů. Dnes jich je 34, takže mírný nárůst, ale nepředpokládám, že se klouby objeví někde ve větší míře, než dnes. nereg.pozorovatel: Na písmena jsem úplně zapomněl, díky. Linkou 65 jsem stihl jet ještě před definitivním zrušením, z nějaké Karosy B932 jsem záměrně vystoupil na zastávce Polanecká, která dnes neexistuje. |
|
nereg.pozorovatel
|
|
|
Neregistrovaný host |
A když už jsme u toho vzpomínání, tak, pokud mne paměť nešálí, tak právě kolem roku 2008 to bylo prakticky výlučně striktně rozdělené i z hlediska vypravenosti. Komplet linky 45 a 65 zajišťovala Poruba a linky 31 a 60 (včetně příslušných R variant) Hranečník. Možná jsem to už po těch letech zapomněl, ale v paměti mám, že to tak bylo prakticky bez výjimky. Pak se postupně tu zjevil jeden spoj Poruby odpoledne na 31, pak odpolední část trhačky z Hranečníku jezdila na 45, atd. Výše zmíněná linka 32 byla opravdu zajímavá. Poměrně dlouho byla obsazována stálým vozem 4276, která začínala a končila na lince 32 v Hlučíně na sídlišti. Tehdy ještě byla v provozu odstavná plocha Jednota a tak tam 4276, spolu s dalšími vozy nocovala. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2476 Registrován: 8-2002
|
K té l.č.45. není pravda, že by tam nikdy nejezdily 12 busy. Už co by dítě (tedy cca rok 82,83 kdy jsem začal vnímat autobusy) jezdívaly na l.č.45 běžně 12m busy. Každý víkend jsme jezdili do Vratimova a přestupovali na Frýdecké na l.č.21. Ale i ve všední den tam jisto jistě jezdily v sedle ŠM autobusy a pak Karosy. Ty kloubáky tam jezdily jen podle mě jen ve špičku (jako teď). Ale špička stála za to. Po 14 hodině z NH interval cca 2-4 min. Běžně se stáválo v Porubě na zastávce Oblouk - kde jsem co by dítě prvního stupně ZŠ po obědě a takzvané družině (nevím, if to ještě existuje) vždy byl domluvený s mamkou, ktera přijížděla právě jednou z těch červených čtyřicetpětek (tehdy to ještě nebylo označeno jako "R")... že přijely i čtyři spoje l.č.45 za sebou. Ty zrychlené 45 běžně dojely a předjely některé ty standardní spoje a někdy se to tak shluklo, že to dojelo všechno v podstatě v jedné minutě. Dva spoje odbavovaly cestující, třetí pomalu dojížděl a čtvrtý už projížděl Obloukem a dojížděl k zastávce. Všechno čabajky a stále ještě narvané až po střechu. Ad NH: Já už co by dospívající v 90.letech jsem běžně (resp. jsem tak jel asi 5x za život) jezdil spoji přes NH. Nikdy nikdo mi nic neřekl. Byla to l.č.57, která v té době pokračovala až do Václavovic a pak l.č.48 do Vratimova. Na Youtube se dá najít průjezd NH od Zářičí přes Hl. bránu, SJV až po Kartonážku. Není to moje video, ale viděl jsem ho. Jak už jsem psal výše, tak právě l.č.45 byla tou (s l.č.21) která mě přivedla k zájmu o MHD. Na té l.č.45 mě vždycky fascinovaly v tom JŘ ty poznámky typu "S - pokračuje na NH SJV", později pak i "L - NH Lící pás" a já netušil, kde to je. Protože to nikde nebylo v mapách nakreslené a nebyly možnostu jako dnes (tedy internet, street view, foto mapa z letadla). Dlouho to bylo takové tajemné. Na lince 45 bylo zvláštní i to, že tam občas jezdili opravdoví řidiči závodníci (možná, že takoví jezdili i jinde, ale já jezdil hlavně těmi dvěmi linkami). Takový styl jízdy si už dneska asi nikdo nedovolí, ale co někteří předváděli za kousky, to bylo něco. Já to jako dítě měl rád a doufal jsem, že zase pojede ten řidič, který jezdí rychle :-). Měl jsem rád, když na Frýdeckou (kam jsme nastupovali směrem Poruba) dojela l.č.31 a hned za ní naše l.č.45 a řidič l.č.45 tu l.č.31 ještě před Bivojovou předjel. Byl jsem naštvaný, když ho nepředjel a nebo nám l.č.31 na semaforech "ujela"... jejda, to už je tak dávno . Ale co jsem chtěl říct... Už v té době ale l.č.45 jezdila na jak na NH Závod 5 (tedy jížní brána), tak i NH Závod 10 (později NH Koksovna), resp. NH Záříčí. Až v polovině 90.let byly spoje na Záříčí a Koksovnu přečíslovány na l.č.65, přičemž obě linky měly i ty zrychlené spoje. A až mnohem později byla z l.č.65 udělaná expresní linka na NH. Pozn.: L.č.45 chvíli jezdila až do Bartovic, ale to je novodobá historie. Ale takto tam jezdila po Rudné, nikoliv přes areál. (Příspěvek byl editován uživatelem Gakon.) |