Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Staré fotografie a pohlednice | předcházející | další |
Staré fotografie a pohlednicedolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 29. 05. 2020 | McBain | 60 | 1 | 29-05-20 10:22 | |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 13. 11. 2020 | csik | 60 | 1 | 13-11-20 13:31 |
autor | příspěvek |
---|---|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 266 Registrován: 10-2002 |
Csik (53): Nějak jsem asi nepochopil, proč je podtrženo Libeň Hor. nádr.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 9-2020 |
Už třeba proto, že jednou je to s velkým H a podruhé s malým h. Správně je malé h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 10-2020 |
Mychal - ano, přesně tak. A že se toho u nás za těch skoro 100 let moc nezměnilo, se každý může přesvědčit v MB na hlavním, 2xhl... a 1xHl....určitě aspoň něco bude správně, stejně jak ty jazykové korektorky v Ency T lok - Aš město + Aš Město, hlavně že je uživí.... |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 10-2002 |
Aha. To mě fakt nenapadlo, že je někdo tak zamindrákovanej, že má potřebu hledat pravopisné chyby v nějakých historických textech, jen aby si dokázal, jak je chytrej
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 7-2017 |
Dostala se mi do ruky fotografická publikace nazvaná Unbekannte Meister, tedy Neznámí mistři, kterou sestavil z fotografií ze své sbírky a vydal v německém nakladatelství VGB rodák z Hamburku Thomas Samek, "v civilu" lékař-záchranář a anestesiolog, jinak amatérský železniční historik a taky topič na muzejních parních lokomotivách. Jak praví název, autoři fotografií nejsou známí; u většiny z nich nejsou známa ani místa a/nebo data jejich pořízení. Následující fotografie je pro nás zajímavá tím, že byla s největší pravděpodobností pořízena někde na našem území u ČSD nebo BMB-ČMD/SŽ, protože je na ní lokomotiva řady 413.0. Sériové číslo je bohužel nečitelné, nicméně lokomotiva nemá rozjížděcí zařízení, takže musí jít o některou dvojčitou, tj. z intervalu 064-095; z těchto lokomotiv některé měly dva písečníky a některé jenom jeden před parním dómem. (Lokomotivy z intervalu 096-101 měly jeden písečník před budkou, takže lok. zřejmě z této skupiny nebude.) Známé není ani místo pořízení snímku ani čas. Něco by snad mohla napovědět uniforma jednoho z lidí na snímku. Troufnete si někdo poznat, ke které uniformované složce mohl patřit a kdy se takové uniformy nosily? Mně to moc nepřipadá jako železničářská uniforma... Pokud jde o čas, tak nejdrsnější sněhové kalamity, za nichž se u dráhy podobné snímky pořizovaly, byly např. v únoru 1929 a v lednu 1941, ale v některých oblastech to mohlo být i jindy; nicméně lok. 413.0 většinou jezdily (snad s výjimkou obvodů výtopen Brno a Jihlava) v oblastech, kde tak drsné zimy nebývaly. Takže si dovolím zaspekulovat: Vysočina? Mohu se samozřejmě mýlit. Doufám, že někdo z vás bude v hádání úspěšnější... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 3-2018 |
Typnul bych,že vlevo před budovou jsou brány TV.A číslo vypadá na 136/138. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 3-2018 |
U nás mi to nevychází.Třeba ale Kořenov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2865 Registrován: 7-2017 |
fíradrg: Nejvyšší číslo 413.0 bylo 101. A vždycky byly dislokovány jenom na Moravě, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi - ŘSD Brno, Bratislava a Košice, nejvíc na západ ve výtopně Jihlava, odkud u BMB-ČMD zajížděly na telčskou. Ale samozřejmě za války nelze vyloučit všelijaké mimořádnosti. Ono jich taky vlastně 20 odešlo v r. 1939 k MÁV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3189 Registrován: 7-2005 |
začátkem 40.let byla nějaká náročná zima, protože brněnské ředitelství si od vídeńského muselo pro své tratě pujčovat sněhomet, ale jelikož se o tom moc ve staničních kronikách nepíše (nebyly vedeny), není to moc známá inormace |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2870 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3189: To bylo v lednu 1941. Krásné fotky z té kalamity se dochovaly například z podorlických úseků StEGu a ÖNWB včetně odbočujících lokálek. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 580 Registrován: 7-2012 |
Nechtěl se prvně hned reagovat (řeším sběr podkladů pro jedno téma - viz úzkokolejné železnice), když zde Zdeněk už něco napsal (sněhomet), tak doplním: Ano je to na Moravě, ano bude to rok 1941, ale bude to území Sudet - tedy zabrané původní čs.území tratě Brno - Břeclav. Kde přesně to však neurčím, neboť denní hlášení o zavátých tratích ŘD Brno nespecifikuje čísla zavátých vlaků, natož čísla lokomotiv. A ta uniforma vojáka bude německá. A proč a co tam dělal? Viz text. Něco textu: Zima od prosince 1940 nastoupila silným způsobem. Množství sněhu zasypalo celý protektorát, železnice nebyla výjimkou. Sněhové bouře a vánice na mnoha místech ochromily dopravu, někdy i zastavily vlaky. Všechny dostupné prostředky byly nasazeny, nehledě k velkému množství dělníků i civilního obyvatelstva (v rámci pracovní povinnosti). I to bylo málo. To vše gradovalo od 5. 2. 1941. Největší sněhové závěje v obvodu ŘD Brno byly na trati Lundenburg DR (Břeclav) – Vranovice a to místy 3 až 4 metry výšky. Právě zprovoznění úseku Saitz DR (Zaječí) – Auspitz DR (Hustopeče) – Vranovice bylo velice nutné, neboť se jednalo o důležitý tranzitní dopravní tah Břeclav – Brno – Česká Třebová k průvozu německých vojenských a materiálních vlaků protektorátem. Odstraňování sněhových závějí výšky nad 3 metry, již nebylo kolejovým tlačným pluhem možné. Když nebyla technika, nastupovala lidská síla. Zástupce říšského protektora u ředitelství drah Brno musel požádat o výpomoc německé armády. Ta dala k dispozici 200 mužů a úřad práce 300 mužů. To však nestačilo. Tak zástupce říšského protektora u ŘD Brno požádal o výpomoc parním sněhometem od RBD Wien. Odezva byla rychlá a již 6. 2. 1941 začal odstraňovat sněhové závěje v pravé koleji ve směru od Lundenburg/Břeclavi do Saitz/Zaječí. Ve 14:30 hodin byl zde zaveden dvoukolejný provoz. Pak sněhomet vyjel na trať Zaječí – Hustopeče po pravé koleji. Problémem však bylo, že sněhomet odhazoval sníh i na levou stranu, tedy do druhé koleje, čímž se tato stala nesjízdnou. Její uvolnění provedl sněhový pluh. Pak se pokračovalo v odstranění závějí úseku Vranovice – Hrušovany u Brna. Zde se však ve 20:30 hodin stal sněhomet „další práce neschopný“. K proražení zbývajících závějí byl použit kolejový pluh se třemi lokomotivami a obě koleje zprovozněny v 22:50 hodin. Příčina poruchy sněhometu RBD Wien není známa, ale vykonaná práce sněhometu byla přímo dokonalá. Pouze jednodenní činnost sněhometu odstranila 16.000 m3 sněhu. To umožnilo nahradit práci stovek dělníků, což by i časové zastavení dopravy protáhlo až na 5 dnů. O použití rakouského sněhometu podalo ŘD Brno 22. 2. 1941 rozsáhlou zprávu (č.j. 1/3-V-41) na Ministerstvo dopravy (zapsána pod č.j. D-15.625-VII/2-41). A nezapomnělo vychválit jeho použití. Ovšem z celé zprávy se nedozvídáme o jaký sněhomet Henschel se jednalo. Na výběr jsou jen dva typy, které měly rakouské dráhy před rokem 1938. Tedy čtyřnápravový a nebo šestinápravový. Právě zpráva ŘD Brno rozvířila na Ministerstvu dopravy opět otázku pořízení sněhometu pro českomoravské dráhy. Samo ŘD Brno navrhlo „obstarati“ jeden sněhomet pro dvě ředitelství „trpící častěji sněhovými závějemi“. Ministerstvo dopravy sice souhlasilo s výhodami a výkonem sněhometu, ale finanční otázka byla důležitější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 10-2020 |
Už o rok dříve byla tuhá zima a díky ní se maličké Finsko ubránilo ruským vetřelcům. Ty fotky s uvázlými vlaky do Rokytnice asi budou z let pozdějších. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 11-2006 |
Netušíte prosím kde to mohlo být? odkaz Ď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3696 Registrován: 11-2006 |
V dostupné literatuře se uvádí údolí Svitavy. Já si osobně myslím, že je to mezi Adamovem a Babicemi u bývalého tunelu č.5. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 2-2019 |
Sháním dokumentaci k výtopnám Mukačevo a Králov nad Tisou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2020 |
sem míří ti kteří něco shání, někdy najdou hned, někdy až časem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 8-2017 |
Bw_Ig - technická: ta uniforma nebude německá a ten člověk nebude voják Střih kabátu připomíná spíš kabáty uniforem československých (ať už armáda, četnictvo, finanční stráž apod.), navíc německý voják by v roce 1940/1941 neměl kotníkové boty a klasické ovinovačky, kotníkovky se spinkami (nikoliv ovinovačkami!) ze široce zaváděly až mnohem později. Voják by měl také přes kabát opasek. Čepice také rozhodně není německá vojenská. Hledal bych někde v okruhu těch 300 mužů, které poskytl Úřad práce. Ten nejspíš sáhl i do řad RAD a/nebo Todtovy organizace. Protože RAD používala uniformy prakticky shodné s Wehrmachtem, včetně tradičních půllitrů, tipoval bych spíš to druhé. Užití částí bývalých československých (i jiných) uniforem jako pracovního oblečení civilními dělníky dokonce i v hloubi Ruska je u Todta doloženo. Ještě by tu mohla být jakási malá možnost příslušnosti k vládnímu vojsku, ale jednak ho nezmiňujete, jednak nevím, jak mohlo být v roce 1940/1941 nasazováno mimo Protektorát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk 180 - technická k technické : Trať Břeclav - Brno překračovala protektorátní hranici celkem 7x a ve většině své délky tento úsek ležel na protektorátním území, takže se nedá říct, že by ti vládní vojáci nutně museli být nasazeni mimo Protektorát. Tady je k tomu kousek mapy: (zdroj: parostroj.net) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 8-2017 |
Hank - aha, tak já měl zafixováno, že hranice byla pod Rajhradem a dál už jen Říše. O těchto výkusech jsem nevěděl. Dík za upřesnění. A ještě dotaz - jaký důvod mělo zakreslení tratí tou zelenou a oranžovou barvou? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "A ještě dotaz - jaký důvod mělo zakreslení tratí tou zelenou a oranžovou barvou?" To je příslušnost tratí k ředitelským obvodům: oranžové - ŘSD Brno, zelené - ŘSD Olomouc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 6-2005 |
Objevil jsem stará vydání Železničářů z 50. let a mnohdy jsou v nich zajímavé snímky především na titulních stranách z let 1957 a 1958: Pokračování příště |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 10-2020 |
471015 - jo tam jsou zajímavé věci. Ale lidi při opisování si z toho tvoří svou vlastni verzi historie, třeba tady je jasné, že 7.11.57 bude zahájen ZKUŠEBNÍ provoz, ale oni tohle důležité slovo vynechávají. Ten opravdový E-provoz začal až o 2 1/2 roku později... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 10-2012 |
Zdravím všechny badatele Mám tu dvě fotohádanky, nádraží a továrnu s vlečkou, což vypadá na slovensko??? Netušíte kde to je?? Děkuji! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 5-2013 |
Qua....-tuším, že to první jsou Pečky. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2017 |
Druhé - Slavošovce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2586 Registrován: 8-2009 |
Druhé - Slavošovce? Tak ty mne také už při prvním pohledu napadly. Tak že by to byly skutečně ony? Uvidíme, zda někdo potvrdí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2895 Registrován: 7-2017 |
Ano, je to papírna Slavošovce. Viz fotky pod těmito odkazy: https://slavosovce.webnode.sk/products/exkurzia-do-slavosovskej-p apierne-po-stopach-reportaze-spred-70-rokov/ http://old.majgemer.sk/gemer/slavos/slpapieren.htm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23450 Registrován: 5-2002 |
U první fotky bych se též přikláněl k Pečkám...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3240 Registrován: 2-2007 |
Uměl by někdo identifikovat tento odznak, prosím? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2897 Registrován: 7-2017 |
Pospec 3240: Vítkovická závodní dráha? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3241 Registrován: 2-2007 |
Dědku, těžko říct. Nalezeno v Otrokovicích v domě z 50-tých let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 10-2012 |
Pánové, děkuji Vám všem!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2898 Registrován: 7-2017 |
Pospec: Proč ne? Ze Slovácka se jezdilo pracovat "na Ostravu" už dávno za císařpána, natož za reálného socialismu... "Dědku, těžko říct. Nalezeno v Otrokovicích v domě z 50-tých let." Dokonce i dnešní internetový slovník zkratek navrhuje význam "Vítkovice, závod Doprava". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 11-2019 |
Pospec - koukám že, i SONP kladno (spojené ocelárny nár. podnik). Také měli svůj odznak s okřídleným kolem. Pak se používal jiný . KND - Kladensko Nučická Dráha |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3242 Registrován: 2-2007 |
Dědek, Mašinka: děkuji pánové. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 584 Registrován: 7-2012 |
Ad Dědek-Hank 23.11.2020 č. 2863. Na FB byla ze stejné situace 6.2.1941, zveřejněna jiná fotka, z jiného místa, i jiné lokomotivy řady 413.0XX. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 8-2017 |
Bw_Iq: Z téhle fotky je vidět, že na té jižní Moravě nenapadlo až tolik sněhu, ale vytvořily se pořádné závěje, tak že musel být pořádný vítr. Vypadá to na jednokolejnou trať. Kdy vůbec byla trať Brno-Břeclav zdvojkolejněná? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 10-2020 |
ad: E499001 29.11.2020 – stejná mašina i souprava, tady má větší hvězdu a krabici na kabel? |