Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 18. 07. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 18. 07. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4308 Registrován: 11-2008 |
Když jsem u tohoto tématu řízení "na kabel". Motorová Lv řady 749 ( Bardotka ) ? Jezdila někdy pravidelně taky dvojitě na kabel ? |
Administrátor Číslo příspěvku: 73616 Registrován: 4-2003 |
Minimálně z Budějc na Dvořiště určitě (nebo jen 751?), později pak i na Kadaň - Vary a všelijaký mimořádky (jako třeba odklony přes Lužnou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3929 Registrován: 5-2002 |
Nejspíše ne. Tedy, pokud se bavíme o období před rokem 1990 a rekonstrukcemi. Ostatně v jak to bylo s brejlovci na Thermalu nebo Západním expresu? Plzeňské jezdily obsazené každý svým strojvedoucím - mimo jiné proto, že nebyly do dvojic spřaženy trvale, ale každý měl svůj oběh a na dvojitém nasazení se prostě scházely. A na přípřežní mašině nebyla nejspíše žádná diagnostika stavu alespoň SM vlakové.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9151 Registrován: 9-2002 |
Nebo S13 v Praze, obvykle 751.157 a 158. Tyhle dva kousky měly dokonce i zdvojený budíky. Jednou šla S13 na revizi/opravu a mělo se to dočasně nahradit jinými 751. Jen to nějak nedopadlo, bo lok se chtěly přetlačovat nebo trhat. Takže nakonec jezdila S13 několik dní v jednostrojovym obsazení. Petr_Šimral: "ad Agent: z TRAXXe jde sice řídit ER20 (Herkules), ale má to tolik omezujících podmínek, že jsem to pouze pracně vyzkoušel, popojel, rozpojil a dodal druhého strojvedoucího." A co bylo za problém ? - Pokud to neni tajný... (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.) (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2520 Registrován: 7-2017 |
Na dvojčlenné řízení pravidelně jezdily lok. T 466.2/742 už od přelomu 70. a 80. let. V některých depech, kde nemohly jezdit sergeje (např. Liberec) to byl jediný rozumný způsob, jak diesely nahradit výkony odcházejících lok. 556.0. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 10-2010 |
Děkuju za odpovědi. Ještě se zeptám co je pravdy na tom , že lokomotiva vzadu nesmí být nečinná? Jak druhý strojvedoucí pozná že netlačí moc nebo málo. Přijde mi ,že proti obyčejnýmu postrku, jezdí dnes ty vlaky mnohem rychleji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22381 Registrován: 5-2002 |
Blizz: Neuměl by MV řady 842 "mluvit" s MSV Esem? Neuměl, protože MSV Eso má jen WTB. A ovládání "křížem" zatím nebylo nikdy požadováno, takže není důvod se s tím trápit. To, co se teď dodělává, je WTB-ČD na 750.7, aby to umělo jezdit s push-pullem (popř. ve dvojčlenu). Nicméně pokud by ho někdo spojil s elektrikou, tak jí obratem vypne HV a shodí sběrače.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10380 Registrován: 4-2003 |
Ono jde z Herkula na kabel řídit Traxx A jak se tomu Traxxu z Hercula stahuje sběrač?
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6109 Registrován: 7-2007 |
Agent:První lok. pro ČSD s dálkovým řízením byly E423...ne tedy z Werke, ale dávno tomu... před 90 jezdily na kabel v pravidelném provozu 100% T466.2 (742), M296. A tramvaje na ŠRT. U ostatních, pokud vím se to jen zkoušelo (E479..dokonce čtyřče). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7719 Registrován: 8-2007 |
E479.0 jezdily z Tušimic do Prunéřova a Března ve dvojčlenu pravidelně od začátku 80.let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 6-2020 |
Z "Werke" byly první poválečné lokomotivy s dvojčlenem již E 499.014 a E 499.016. Později odebráno. Všechny "E499.0" pro Koreu je měli také. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9806 Registrován: 5-2002 |
ad Agent: po vypnutí pár ochran to dokázalo kopírovat TRAXXí jízdní páku. Před spojením musel být Herkul nastartován a nedalo se už na něj šáhnout. A pak celou cestu kopíroval tramvaj zcela zbytečně, pokud jsme ho potřebovali na přetlačení přes úsek s nevyhovujícími kolejovými obvody. A tak došlo k rozpojení a obsazení vlaku dvěma strojvedoucími, vyšlo to násobně levněji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22383 Registrován: 5-2002 |
RŠ: Poslat po WTB povel ke stažení sběrače jde i z dieselu, v R1-telegramu jsou příslušná pole na sobě nezávislá. Takže problém je jen v ovladači a to už není nic neřešitelného, pochopitelně to zadarmo nejspíš nebude.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22384 Registrován: 5-2002 |
PŠ: Přesně pro předcházení toho zbytečného kopírování má NVL funkci Neutrál...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4996 Registrován: 3-2004 |
<vtípek> A nebylo by bývalo nejjednodušší povolit na displeji v Herkulovi "vzdálenou plochu" a z řídící lokomotivy to naťukat na tabletu přes wifi? <\vtípek> |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 7-2017 |
Honzasl: On to až takový vtípek není. General Electric si rádiové řízení přípřežných/vložených/postrkových lokomotiv nechal patentovat už v roce 1964. Přikládám odkaz na seznam patentů a stručný popis je tady A tady je něco z Evropského kontinentu. Umí to dva režimy: Všechny lokomotivy se chovají jako jedna, nebo lze každou lokomotivu ovládat zvlášť. Jak mají ošetřeno, aby se nedohádaly dva vlaky, to nevím. WiFi by k tomu navíc přineslo jen další protokol jako datový obal toho, co se vlastně přenáší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4997 Registrován: 3-2004 |
No já jsem za vtipné spíš považoval spíš tu představu přednášet (místo řídících veličin) pohyb myši po displeji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22402 Registrován: 5-2002 |
Poklop: Jak mají ošetřeno, aby se nedohádaly dva vlaky, to nevím. Dá se předpokládat, že se to nejdřív musí nějak napárovat.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2544 Registrován: 7-2017 |
Kdy bylo zrušeno Soumarském mostě nákladiště s vlečkou k rašeliništi? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4375 Registrován: 5-2004 |
Ad Severní Amerika: co jsem pochopil, tak ten Locotrol používají jen tam, kde je potřeba rozstrkat lokomotivy po celém vlaku, což je třeba Moffat Route s rozhodným sklonem 22 ‰, aby nemuseli být fírové na každé skupině lokomotiv. Pro běžný provoz používají řízení po kabelu. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22411 Registrován: 5-2002 |
DJ: Ani nemusíme do Severní Ameriky, stačilo se ve správnou dobu ocitnout v jižních Čechách: na JHMD jely v čele dvě mašiny na kabel a uprostřed třetí na vysílačku. Akorát měl z toho fíra náběh na rozdvojení osobnosti, protože tu třetí řídil "pupíkovkou" položenou mezi rajčákama.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 9-2006 |
Dopravce IDS Cargo provozuje staré Bobiny ( řada 140, stará přes 60 let )ve dvojici, řízené "na kabel". [andel] A dle informace od fíry co s tím jel, tak prý to tam je už z výroby. Ale asi se to nikdy nepoužívalo. Až teď u IDS IDS Cargo provozuje na dvojčlen řadu 121. Informace o Bobinách zřejmě vznikla z toho, že pro některé strojvedoucí je Bobina všechno, co má Bo´Bo´ DO se dělalo včetně úpravy řízení na "rajčáky". Pokud vím, tak - jak bylo zmíněno - DO měly z výroby až loko 122. Dvojčlenné řízení lokomotiv 140 má uděláno RM Lines. Ale jestli používá nevím. |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1615 Registrován: 9-2006 |
Jak říkám, informaci mám od fíry co s tím jel. Nové na těch mašinách prý byl jenom lak ( ty celočervené ) vysílačka GSM-R a rychloměr. Ale jinak, podle mých zkušeností, ten dopravce s těma dvě 140 jezdí celkem svižně i s větší zátěží. Záhada vyřešena.....celočervené Bobiny 140 má RM Lines IDS Cargo má 140.094 ve své kombinaci červeno-černo-modré a 140.042 je jak známo retro. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4335 Registrován: 11-2008 |
ad František_plášek: Máte pravdu, spletl jsem si dopravce. |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1617 Registrován: 9-2006 |
ad František_plášek: Máte pravdu, spletl jsem si dopravce. ....ale řadu jste trefil ...o mašinách IDSC něco málo za posledních 7 let vím |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3692 Registrován: 7-2012 |
EC 173 Hungaria Hamburg-Altona - Budapest-Keleti pu https://www.cd.cz/vlak/173/6.7.2020/5457076/13.44/5500003/21.24/ Praha - Bratislava - Györ - Budapest-Keleti pu za 1869 korun zpátečka u ČD! nebude to předražené až to začne jezdit Jančura? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 7-2017 |
V TTP jsou v tabulkách 06a pro jednotlivé trati uvedeny parametry "normativ délky nákladních vlaků" a "největší povolená délka vlaku". Jak jsou tyto parametry přesně definovány a co je určuje? Proč jsou na některých tratích jejich hodnoty shodné a jinde je největší povolená délka vlaku i násobkem normativu délky nákladních vlaků? Proč pro některé trati není parametr "největší povolená délka vlaku" stanoven? Několik příkladů: Č. Budějovice - Volary 630 m vs. 156 m, Rybník - Lipno 300 m vs. 93 m, Otrokovice - Zlín - Lípa 700 m vs. 291 m, na druhé straně třeba Březnice - Rožmitál 97/97 m, Tábor - Bechyně 95/95 m, Vsetín - Vel. Karlovice 94/94 m. Největší povolená délka vlaku není stanovena nejen pro některé lokálky (např. všechny suchdolské lokálky nebo trati "chornické hvězdice"), ale ani pro některé dost frekventované trati jako je třeba Veselí n. M. - Vlárský průsmyk. |
Administrátor Číslo příspěvku: 73626 Registrován: 4-2003 |
Ono to je samozřejmě někde definováno, ale v zásadě jde o to, že normativ určuje, co se vejde „všude”, zatímco největší délka určuje, co by mělo být možné po trati ještě provézt bez mimořádných opatření (=vejde se to do dostatečného počtu dopraven). A někde je to stejné, protože to buď ještě nebylo stanoveno, nebo ani není potřeba větší než normativní délku vůbec stanovovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2552 Registrován: 7-2017 |
Martin zlivský 73626: Je to dáno jenom délkami kolejí nebo i jinak? Třeba normou hmotnosti do největšího stoupání? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 1-2011 |
Nevíte někdo prosím na co jsou tyto plechy na přechodových panelech mezi kolejnicema? Když tam bejvali dřevěné přechody, tak tam bily z každé strany 2 prkna. Kdysi mě napadlo, žeto je třeba pro jízdu se stavebnim kolečkem, ale po pražcích by to šlo asi docela špatně. Pak mě napadly volně visící brzdové hadice, aby se o hranu nezachytily a nebo aby neurazily kus toho betonu, Ale ty zas nevycházej do středu koleje. Nejnovější nápad byl to samé co s hadicema, ale místo hadic by se jednalo o volně visící šroubovku, i když pár jsem jich volně visících viděl i při pomalé jízdě, ale toby musela být vyšroubovaná snad až na samej okraj závitové tyče. Aby dosáhla na ten přechod. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 7-2017 |
K čemu slouží "konec nástupiště" na hl.n.? |
Administrátor Číslo příspěvku: 73628 Registrován: 4-2003 |
dědek_hank: Normativ hmotnosti na to nepřímo asi vliv mít bude (k čemu mít vlak dlouhej tak, že na trati stejně nepojede...), ale přímo by mělo jít jen o délky kolejí."Martin zlivský 73626: Je to dáno jenom délkami kolejí nebo i jinak? Třeba normou hmotnosti do největšího stoupání?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2553 Registrován: 7-2017 |
Martin zlivský: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10392 Registrován: 4-2003 |
co jsou tyto plechy na přechodových panelech mezi kolejnicema Ochrana před nárazem volně visící šroubovky.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22433 Registrován: 5-2002 |
Vagonet: někde v těch místech byla hlášena jakási oprava čehosi, ze které vyplynul zábor části perónu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73630 Registrován: 4-2003 |
Hajnej: Ale není ta cedule otočená nějak divně (naruby)? Opravovala se nástupištní hrana, resp. vodicí pruhy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22440 Registrován: 5-2002 |
MZ: Nevím, jen si pamatuju, že k prvnímu perónu asi před měsícem-dvěma šla nějaká depeše. Třeba je tam ta cedule už jen "uklizená"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 11-2006 |
Měl bych dotaz pro znalé, už rok si s tím lámu hlavu. Prozradíte mi prosím, o co jde? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 7-2009 |
Myslím, že se to tady už několikrát popisovalo - pomůcka k měření geometrické polohy koleje. Znalejší mne kdyžtak opraví... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 10-2005 |
Zajišťovací značka geometrické polohy koleje. Na elektrizovaných tratích je přilepena na stožárech TV. Osvětleno je to třeba zde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 11-2006 |
Děkuji pánové za vyčerpávající odpověď i za odkaz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2538 Registrován: 7-2017 |
Proč momentálně z Babitronu nelze přejít na mapu výluk? (404 nenalezeno) |
Komis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 2-2019 |
Protože poslední soubor výluk je tam pro 27. týden, dál už nic... |
Hejk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 1-2006 |
Prosím, dá se v Praze v Království železnic platit vstup platební kartou ? Děkuji |
Komis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 796 Registrován: 2-2019 |
Podle webu 2gis kartou i hotově. |
Hejk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 1-2006 |
Komis Děkuji za odpověď a potvrzuji, že lze i kartou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 10-2010 |
Mejede se dnes železniční maraton? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 814 Registrován: 2-2010 |
V které stanici najdu vjezdové návěstidlo závislé na poloze samovratu, jako to je v Lípě n.D.? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 12-2009 |
Dobrý den, už x let, se tu občas řeší, v různých souvislostech, započítávání EDB do brzdících vah HDV. Je mnoho lidí, kteří, říkají, že je to špatně neb EDB může odpadnout a vlak by nebyl brzděn tak jak má být. V mnoha případech to vyznívá dokonce tak, že výpadky EDB nejsou zas tak neobvyklé. Byly by, prosím, ochotní místně přítomní strojvedoucí napsat, kolikrát se jim stane, že jim EDB opravdu vypadne? Stačí pochopitelně pro představu nějaký průměr, jestli to je třikrát za směnu, jednou za týden, nebo párkrát do roka? A jak velký rozdíl dělá v počtu výpadků závislost / nezávislost na přítomnosti VN? Od kamarádů, co se s nima bavím a jezdí na ELOK, jsem totiž nikdy nezaregistroval, že by někdo nadával na toto... A to občas nadávají na lecos... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6110 Registrován: 7-2007 |
85% směn na ES, tak 2x3 do roka. Ono na to má vliv lecos. Výpadek troleje ( u 5ES nepodstatné), závada lok, skluzovka....Je to tak marginální, že je to až s podivem, jak se na tom bazíruje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9858 Registrován: 5-2002 |
Potřeba použití rychlobrzdy na modernách pod stejnosměrným systémem. Vypínačka (stahovačka) v oddílech, výlukové stahovačky. Prakticky se dá říci, že z těchto důvodů každou směnu by na to bylo třeba myslet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2524 Registrován: 12-2009 |
Rychlobrzda je jasná. Vypínačka (stahovačka) v oddílech, výlukové stahovačky. Tady nějak nevím jak je to myšleno. Na 380 snad elektrodynamika při stažení sběrače nepadá? Nebo, že by elektrodynamika vypla při přepínání rekuparačního / odporového režimu? Na druhou stranu jsou to zas věci pevně dané (stahovačky, vypínačky nám po síti snad neputují, výukové jsou dané rozkazem, takže tam by to strojvedoucího zaskočit asi úplně nemělo pokud jede s trochu aktuálním poznáním)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9859 Registrován: 5-2002 |
Já neřeším 380. Píši o TRAXXech a Vectronech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22487 Registrován: 5-2002 |
H: Na 380 snad elektrodynamika při stažení sběrače nepadá? Mašina je dělaná tak, aby nepadala (samozřejmě to ale vyloučit úplně nelze). Nebo, že by elektrodynamika vypla při přepínání rekuparačního / odporového režimu? Přepínání není úplně nejvhodnější pojem, protože znamená buď - anebo, což neodpovídá realitě, kdy se v odporníku maří třeba jen část nerekuperovatelného výkonu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6112 Registrován: 7-2007 |
Hajnej: Občas se stane, že když jedeš v reku a je to u horní hranice U a někde zarekuperuje Ešus, tak u tebe bum HV. Asi je to rychlý skok, že to 5Es nestihne přepnout do odporníku. Honnzok: Opravdu je to marginálie. Jak píše Petr, počítat s tím musíš furt, ale skutečnost je celkem mizivá. Je to trochu o tom, u práce myslet. Ve dne, kdy je síť spíše dole rekuperuji jak divej, ale v noci kdy je napětí u horní hranice, brzdím dříve (počítám s výpadkem) nebo rekuperaci rovnou vypnu. Samo když brzdím ke stůj, za jízdy na trati a spádu, to moc řešit nemusím. Tenhle měsíc jednou (staré Eso) a to jsem po ránu už nemyslel a nechal jsem ARR z 90 na 40 (2400t Wapic)na spádu a holt v ouvoze byla rosa...tak mi bum HV (skluz), mašina mi dala najevo, že jsem blb.... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14777 Registrován: 3-2007 |
Tak wona to je a není marginálie. Na nákladu spíš ano, ale až pojedeš do zastávky 120 s esem (peršingem) a třema Bymee a vypadne ti EDB, tak ti bude substrát nastupovat možná akorát posledními dveřmi a to nemluvím o ježdění k návěstidlu (kde teda chytrý fíra - a to je o tom výcviku a prioritách - jede opatrněji. I když souhlasím s tím, že to "není, co to bejvalo" a že problém docela hezky řeší ta započitatelnost (je na brukně P+E, započítávám, není, nezapočítávám). A zas inteligentní strojvůdce kouká, kolik má přebytek % a hlavně si brzdu zkusí tam, kde nehrozí průser. Papír je jen papír, ten ten vlak nezastaví. Ano, je to o tom myslet - a ty nové či nemyslící tyhle věci naučit a pravidelně jim je (třeba na školení) vtloukat do hlavy. Jinak jste zapomněli třeba na Taura. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6116 Registrován: 7-2007 |
Mladějov: Nejsme ve sporu,do zastávky 120 s esem (peršingem) a třema Bymee a vypadne ti EDB, Ne vždy jsem vozil uhláky...i toto znám. Taky mi do té doby připadalo divné, že Brňáci jezdí kolem peronu k zastavení tak pomalu... my jsme lítali k začátku peronu jak draci, pak Bar ven a ve 30 do "P" a bylo to jak do peřin...ovšem jen pokud nedošlo k bum HV....pak se cestující prošli....pak přišli kotouče a bylo to o šajstlich, pak se zkrátily soupravy a bylo po hehe... Je pravda že Němkyně mají rozdíl mezi EB a kotoučema (vzduch) celkem malý, na našich lok to bylo a je moc. Ale dá se s tím žít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 8-2017 |
Oldcerry - to mě říkal kolega, v zimě 4xbymee, vypadla mu na esu EDB a "to nebrzdilo i kdyby ses pos...." proto se snažím brzdit max. na 50%, abych měl rezervu, a s některými soupravami člověk dojede hodně daleko, tam to spíš brzdí jen mašina |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22492 Registrován: 5-2002 |
OC: Asi je to rychlý skok, že to 5Es nestihne přepnout do odporníku. Spíš se nestačí dostatečně rychle otevřít měnič odporníku, takže uteče napětí - ale to slovo "přepnout" je fakt zavádějící.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - jj - něco podobnýho se mi stalo, když jsem měl kolegu v zácviku na 380 - v cca ve 130 ťuknul na 110 (brzdil přes klávesnici), samozřejmě lok. v ARR najede na max. brzdu - v drátech bylo trochu vyšší napětí, mašina "bum" a spadla a naskočila hláška ve smyslu, že síť to nebyla schopna pobrat - proto vždycky brzdit ručně, pokud ten rozdíl rychlostí je větší než cca 10 km/h, protože ten náběh je pomalejší |