Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 03. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 03. 2020

dolů
   autor příspěvek
Čtvrtek, 12. března 2020 - 13:07:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11274
Registrován: 8-2012
Asi bych očekával, že řekne 上駅か下駅か (případně k tomu něco jako ホリソウ [happy] ). Ale i přes ten Google Translator byste se domluvili.
Ovšem celé je to stejně jen kec - japonská železnice je schopná do zahraničí prodat maximálně jízdenku po Jižní Koreji a to ještě musíš do tamní obdoby CK ČD...
電車オタク
Čtvrtek, 12. března 2020 - 14:54:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6690
Registrován: 9-2011
To je vtip ještě ze socijálizmusu, jak Fero z Horného Hričova jel do Jokohamy.
A ve vtipech se obvykle přehání. [wink]
Všichni jste volové. Servít
Čtvrtek, 12. března 2020 - 14:58:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3849
Registrován: 6-2016
Aleš_Liesk.: Mám zvolil nějaké vísky bez železnice?[biggrin] Vím o mnoha místech, kde je sice krásně, ale zároveň to je [zadnice] světa!

Hajnej: Nejsme [cunik][cunik][biggrin] Jen je mi proti srsti "nekritická adorace integrace", zejména té velkoplošné.
Čtvrtek, 12. března 2020 - 17:27:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21642
Registrován: 5-2002
HK: Průvodním jevem integrace bývá větší nabídka časových jízdenek a z té zas obvykle plyne větší tendence používat VHD.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 12. března 2020 - 19:36:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11280
Registrován: 8-2012
A ve vtipech se obvykle přehání
Právěže si spousta lidí ale myslí, že je to pravda - jenže je to tam naopak horší než zde.
電車オタク
Čtvrtek, 12. března 2020 - 22:13:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21650
Registrován: 5-2002
TH: kdoví, jestli nakonec nejde o modifikaci nějakýho starýho židovskýho vtipu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 17. března 2020 - 13:03:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2278
Registrován: 7-2017
Vytáhl jsem ze starýho dřevěnýho pražce hřeb se šestihrannou hlavou, do kterého je vyražené "P 29 2". Věděl by někdo význam toho označení?
Úterý, 17. března 2020 - 13:10:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11311
Registrován: 8-2012
Šestihranná hlava = bukový pražec, "29" bude rok výroby (1929). Další údaje se budou týkat výrobce a způsobu impregnace, ale to se v průběhu let měnilo.
(Pokud je to 2 P blíž u sebe, může to znamenat "2P" - dvoustupňová impregnace.)

(Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
Úterý, 17. března 2020 - 14:18:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2279
Registrován: 7-2017
Díky. Je to takhle:....P
...................................2
.............................29
Úterý, 17. března 2020 - 17:27:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21678
Registrován: 5-2002
Tak to bude spíš označení impregnýrky - že by Planá...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 19. března 2020 - 11:56:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21702
Registrován: 5-2002
Rychlodotaz: pochopil jsem z D1(2193) správně, že Lv už může jet i 160...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 19. března 2020 - 11:59:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 911
Registrován: 9-2008
Hajnej: Pochopil.
Čtvrtek, 19. března 2020 - 13:19:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6693
Registrován: 9-2011
Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace?
Všichni jste volové. Servít
Pikehead
Čtvrtek, 19. března 2020 - 13:55:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6006
Registrován: 3-2007
Pěticyklá impregnace? Kde se tohle zastaví... [wink]
Němec_z_ova
Čtvrtek, 19. března 2020 - 14:50:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4066
Registrován: 4-2009
Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace?

Aktualizuj literaturu[biggrin]

V Příručce železniční služby technické se v Železničním svršku, stavbě a udržování z roku 1947 píše:

Hlava značkovacích hřebů, jejíž tvar udává druh dřeva (trojúhelník=modřínové, čtverec=borové, šestiúhelník=bukové, kruh=dubové), s vyraženými značkami impregnace (S=smíšené, P=podvojné, Ú=úsporné,
J=jednoduchý Rüping, D=podvojný Rüping), poznávacího čísla impregnačního závodu, výrobního ročníku (poslední dvě číslice roku).
Čtvrtek, 19. března 2020 - 15:19:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2292
Registrován: 7-2017
Super, děkuji. Pražce se rozpadají, obroučky urezlé, ale ty hřeby jsou skoro netknuté... A to jim teda za pár let bude 100.
Takže impregnační závod bude ta 2?

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Pátek, 20. března 2020 - 10:37:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6695
Registrován: 9-2011
Němec: dík, budu muset naopak deaktualizovat. [wink]
Já to čerpal z literatury z konce 70. let [proud]
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 23. března 2020 - 11:04:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2155
Registrován: 10-2005
Měl bych takový zvláštní dotaz. Jsem v tomto oboru laik, tak to berte z rezervou [biggrin]

Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie?

U tramvaje zmáčknu čudlík a sběrač je nahoře během pár vteřin. U lokomotivy (co jsem tak vysledoval) to trvá mnohem déle, než se kompresory nafoukají atd, atd.
Punk's not dead! blesk happy
Pondělí, 23. března 2020 - 14:12:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6698
Registrován: 9-2011
I u železničních vozidel se pantografy zvedají elektricky, třeba novější 471.
Ale zvedání vzduchem je jednodušší a tedy levnější. Dalším důvodem bylo, že (v dřevních dobách) jste si ten tlakový vzduch mohl v nejhorším případě vyrobit i ručně, což se o elektrické energii potřebné pro zvednutí tak jednoduše říci nedá (třít si ocas ebonitovou tyčí v praxi moc nefunguje). [happy]
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 23. března 2020 - 15:30:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 73
Registrován: 2-2009
Ross: U té tramvaje, to myslíte zřejmě novější vozidla. U T3 a jejich rekonstrukcí se v Praze stále ještě tahá za provaz.
Pondělí, 23. března 2020 - 19:03:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 7-2017
Ještě k těm pražským jízdenkám... [satan] Tuší prosím někdo, zda se lze v těchto kokoko dnech dopracovat k papírové třicetidenní přenosné za 670?

Výdejní místa zavřená, použijte e-shop. Na e-shopu: "Nejdříve je třeba se REGISTROVAT. Pro zakoupení kupónu se musíte PŘIHLÁSIT. Díky registraci si můžete kontrolovat platnost vámi zakoupených kupónů i vašich identifikátorů."

Nechci jakýsi kupón, nevím, co to je identifikátor a nemám šmírovací šmatlafoun. Chci jen papírovou přenosnou. Asi mám nyní smůlu, že?
1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často.
2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné.
Pikehead
Pondělí, 23. března 2020 - 19:22:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6023
Registrován: 3-2007
Ano, máte smůlu. A nevím, s kolika lidma ten lístek sdílíte, ale kdybyste si oba koupili roční nepřenosnou, tak to vyjde nastejno jako tahle jedna.

Co je identifikátor si nastudujte na webu, když se vám povedlo nahrát si do profilu obrázek autíčka a psát modrým písmem, zvládnete i roční jízdenku na bankovní kartě...
Pondělí, 23. března 2020 - 19:41:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 7-2017
Dík, já věděl, že tady najdu kvalifikovanou odpověď insidera. Sice potřebuji jen po dobu dvou měsíců jezdit z Prahy do Říčan, než tam cosi dodělám, ale dám na Vás, evidentně tomu rozumíte. [crazy]
Koupím si teda dvě roční nepřenosné.
Barvičky jsou specielně pro Vás. [proud]
[auto] [auto] [auto] Autíčka také.
1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často.
2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné.
Pondělí, 23. března 2020 - 20:40:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6013
Registrován: 7-2011
Ross:
"Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie?"
Kvůli přítlaku pantografu na trolej (nejde ani tak o to zvedání, jako o následný přítlak). Jednak s rychlostí roste riziko odskakování a jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají. Tramvaj má Vmax 60km/h a nějakých 600V* 550A na rozjezd, takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem. A když už je to řešený presovaným luftem, tak se to jím zároveň i zvedá, to by byla blbost, montovat tam extra ještě elektomotůrek.

*byť se standardně udává 600V, tak reálně dneska (alespoň v Praze) je v drátech +/- 700V


(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)
Pikehead
Pondělí, 23. března 2020 - 20:58:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6024
Registrován: 3-2007
Avia Furgon: Vidíte, a já vás neprávem diagnostikoval na člověka, který po příchodu domů vrazí tramvajenku manželce, která jde na noční, čímž se mohutně ušetří.

Tím pádem by bylo nejjednodušší si naklikat na webu měsíční vázanou na libovolnou platební kartu a v této situaci neotravovat s kravinami...
Pondělí, 23. března 2020 - 21:29:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2156
Registrován: 10-2005
Díky všem za odpovědi ohledně sběrače tramvaje a vlaku. Přítlak, to jsem si taky myslel, že bude jeden z důvodů.

7080: já jezdím v Ostravě a u nás jen nejstarší T3 jsou na špagát. A nějaké modernizace také.

Bobík: některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V.
Punk's not dead! blesk happy
Pondělí, 23. března 2020 - 21:36:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1083
Registrován: 8-2006
Bobik:
" To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem.
"
U starších typů pantografů (4SLS a pod.) se přítlak řeší dvěma pružinami a vzduch pouze přetlačuje pružinu, která ve válci tlačí sběrač dolů. U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím.
Úterý, 24. března 2020 - 00:15:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21754
Registrován: 5-2002
VP1: U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím.
Je to celkem jednoduché: dá se zjistit, jaký tlak je potřeba na samotné zvednutí (vyrovnání tíhy sběrače), a další zvýšení tlaku už tudíž zákonitě vytváří přítlak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 24. března 2020 - 06:01:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6014
Registrován: 7-2011
Ross:
"některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V."
To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly). A od toho se odvíjí další - tratě, troleje. Dráha má všude řetězovku a obyčejnej "jenom" drát jako u tramvají byl (je) snad akorát jenom někde na vlečce (už si nevzpomínám na jaký).
Úterý, 24. března 2020 - 09:36:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7769
Registrován: 1-2007
To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly).

Mezi Brnem a Modřicemi je kousek s traťovu 70, nebo 80 km/h. Pochopitelně se to ale týká jen tramvají, které mají příslušnou konstrukční rychlost vyšší než 60 km/h.

Jinak na rychlodráze do košických železáren se taky jezdí i kolem 80 km/h, ale tam to možná není legální.
Úterý, 24. března 2020 - 09:49:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6137
Registrován: 9-2005
Bobik: na Ostravsku budou přestavovat kus tramvajové trati na 80 km/h.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Úterý, 24. března 2020 - 10:37:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13180
Registrován: 5-2004
Jeste za sociku spoluzak brigadil ve vozovne vokovice a pri pokusu "kolik umi jet t3" jim nekde u koospolu cajti namerili 93. Co je na tom pravdy netusim.
Úterý, 24. března 2020 - 11:02:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10454
Registrován: 4-2003
Tak s téšestkami se lítalo běžně v druhé polovině devadesátých letech mezi Braníkem a Modřany i 85, což na digitálním rychloměru s velkými červenými číslicemi bylo při stání za kabinou velice dobře vidět [proud]. Řidiči sice na mne házeli občas xichty, když jsem jim vyloženě stál za zadkem a někteří se začali i krotit, když si mne všimli. Ale když jim došlo, že jsem sotva dvacetiletej neškodnej šotouš, tak se zase krotit přestali. Ovšem za několik let po otevření tramvajové trati Braník - Modřany jim tyhle rychlojízdy někdo musel zarazit, když najednou všichni začali jezdit maximálně šedesát...

Ale s tétrojkami jsem tam takové rychlosti moc často nezažil, ty se nad šedesát chovaly hůře než téšestky a s kátéčkama také mockrát ne, protože ty zase začaly při rychlosti nad šedesát dělat pěkný kravál [coze].
Úterý, 24. března 2020 - 11:19:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6701
Registrován: 9-2011
jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají.
Myslíte? Taková 15T má 720 kW, to je (zanedbáme-li účinnost) asi 1200 A.
Peršink má zhruba 3400 kW, to je... něco přes 1100 A.
Všichni jste volové. Servít
Úterý, 24. března 2020 - 13:21:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21757
Registrován: 5-2002
Bobik: takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem
I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu. U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem.
To, že se dnes zvedá i přítlakuje vzduchem, je jenom důsledek obecného vývoje techniky: proč vozit na střeše monstrum se čtyřma pružinama a dvěma válcema, to všechno pod širákem na dešti, když tam může bejt jeden měch a vevnitř pod střechou elektronickej (dnes obvykle mikrokontrolérovej) regulátor tlaku.

Měch s řízeným tlakem se sice dá nahradit motorem s řízeným momentem, ale protože ADD (kontrola neporušenosti ližiny) stejně potřebuje vzduch, tak je to víceméně zbytečná komplikace. Proto se většinou elektrifikace podobných zařízení zastavila u pohonů odpojovačů a přepojovačů a u hlavních vypínačů, kdežto u sběračů zůstal vzduch.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 24. března 2020 - 13:24:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1569
Registrován: 11-2005
Mýlím se, nebo mezi (ne)řetězovkou a maximální rychlostí není žádný vztah? Řetězovka myslím hlavně slouží k tomu, aby mohly být závěsy trakčního vedení dál od sebe, a pak jde jen o to, co vyjde levněji, ne?
Úterý, 24. března 2020 - 13:51:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6703
Registrován: 9-2011
Mýlím se
Ano.
Prosté vedení (neřetězovka) je do max. 60 km/h (napínané (kompenzované) do cca 80 km/h).
Řetězovkové vedení hlavně umožňuje mít ten trolejový drát celkem rovně, protože vlastní řetězovka (což je druh křivky, popsaný rovnicí y = r. cosh (x/r) ) je na nosném lanu mezi jednotlivými závěsy, zatímco na trolejovém drátu jsou jen malé řetězovčičky mezi jednotlivými laníčky (ještě navíc zkomplikované (matematicky) vzájemným se ovlivňováním přes tuhost trol. drátu).
Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka (tj. horní nosné lano, pod ním na laníčkách druhé nosné lano a na něm trol. drát). Má to souvislost se svislou tuhostí sestavy - tady je podélně "stejnější" než u jednoduché řetězovky.

Dalo by se o tom povídat hodně dlouho [happy]
Všichni jste volové. Servít
Úterý, 24. března 2020 - 15:55:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6139
Registrován: 9-2005
A také existuje dvojitý trolejový drát, čili dva dráty vedle sebe na jedn nosném lanu. Sestav je samozřejmě mnoho druhů i u nás a rychlostní limity také mají. A rovněž proudové a jiné.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Úterý, 24. března 2020 - 16:01:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6140
Registrován: 9-2005
Jinak ty rychlosti zásadně také ovlivňuje napnutí trolejového drátu a nosného lana. Říkadel se tomu kompenzace. U vyšších rychlostí je nutno mít tuhost drátu v určitých mezích, což TV bez kompenzace nemůže splnit, u ještě vyšších rychlostí nestačí ani polokompenzace. Vliv má třeba to, že sběrač před sebou vytváří vlnu, jak nadzdvihuje trolej.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Úterý, 24. března 2020 - 16:13:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21763
Registrován: 5-2002
AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka
A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném.

Q: Říkadel se tomu kompenzace
Kompenzace se říká tomu, že je napínací síla nezávislá na teplotě.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 24. března 2020 - 16:25:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6141
Registrován: 9-2005
Hajnej: jj, to jsem zapomněl vysvětlit. Proto musí trolej a nosné lano být pro vyšší rychlosti napínána konstantní silou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Úterý, 24. března 2020 - 17:39:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2236
Registrován: 11-2012
Bobik 6014:
Doufám, že to nezařvalo při koridorizaci, ale drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu. I když tam možná nějaké to trojúhelníkové zavěšení bude.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
Úterý, 24. března 2020 - 17:40:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 425
Registrován: 10-2005
Hajnej:
"AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka
A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném. "
Správně nazvané jako přídavné lano, které jde pod konzolí. Klasické nosné jde průběžně nad konzolou (mysěleno klasickou konzolu, u SIKů a na bránách je to trošku jinak)
Doporučuji nastudovat prospekt Elektrizace železnic
Jinak věšák je to, co spojuje nosné lano s trolejí, tedy laníčko.
Úterý, 24. března 2020 - 18:44:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21767
Registrován: 5-2002
Děkuji za opravu odborných termínů.
Dráteničina není úplně moje parketa - dráty šponuju leda za účelem pěstování ostružin...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 25. března 2020 - 07:26:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4293
Registrován: 5-2004
Tady máte vlečku s prostou trolejí.
Jenki
Středa, 25. března 2020 - 07:47:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5575
Registrován: 5-2002
Pavel_Večeřa:
"drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu"

Je tam furt, akorát relativně nedávno (rok? dva?) kus vykuchali. Jo a je tam trojúhelníkový závěs.
Pikehead
Středa, 25. března 2020 - 08:50:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6027
Registrován: 3-2007
Nějakou jednodušší formu mají i ve vršovickém depu.
Středa, 25. března 2020 - 09:15:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10455
Registrován: 4-2003
Stejně tak na ONJ, viz zde: https://en.mapy.cz/s/cululalepu

Nedávám sem panorama, není to z něho dobře vidět [nene].
Středa, 25. března 2020 - 09:41:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3343
Registrován: 2-2007
Stejně tak na ONJ, aspoň trošku to je vidět na fotce:
Středa, 25. března 2020 - 11:41:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6143
Registrován: 9-2005
A Lipenka má nyní řetězovky svislé v přímých a šikmé v prudkých obloucích. Ve staničních kolejích nevím. Bývalo tam prosté, nebo s trojúhelníkovými závěsy.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 25. března 2020 - 11:46:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6705
Registrován: 9-2011
Na Lipence se zkoušelo kde-co, včetně vystřídaného vedení či šikmé řetězovky i v přímých úsecích.
Všichni jste volové. Servít
Středa, 25. března 2020 - 11:59:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6144
Registrován: 9-2005
To jo, ale to už minulost. Nová stridavinu tam má jen málo typů sestav.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 25. března 2020 - 16:09:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6017
Registrován: 7-2011
Hajnej:
"I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu."
Vida, díky za poučení. Já měl za to, že od určitejch vyšších rychlostí by pružina musela být tak silná, že by to dělalo neplechu zase v malých rychlostech (nebo naopak, ve vyšších rychlostech by netlačila dost) a proto se používá vzduch, protože se přítlak jím dá regulovat.
Středa, 25. března 2020 - 17:16:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21777
Registrován: 5-2002
Přiznám se, že třeba závislost tlaku na rychlosti u VR-vlaků neznám, ale určitě hraje velký vliv to, jestli to je stejnosměr nebo střídavina.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 26. března 2020 - 07:57:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7778
Registrován: 1-2007
Hajnej: U vysokorychlostních vlaků se používá někde stejnosměr?
Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:23:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11410
Registrován: 8-2012
Diretissima (Florencie-Řím).
電車オタク
Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:46:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21782
Registrován: 5-2002
TH: Direttissima
Tohle slovo (stejně jako skoro každej italskej superlativ) je úžasné slyšet z úst rodilého mluvčího. To je prostě zážitek (něco jako "muška jenom zlatá" ze študáckého filmu).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6706
Registrován: 9-2011
U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem.
Esa mají pružiny s dopínáním malým vzduchovým válcem.


(vpravo dole)
Všichni jste volové. Servít
Čtvrtek, 26. března 2020 - 13:14:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9073
Registrován: 9-2002
Ve Španělsku se vyskytují hojně úseky s Vtr 200 na stejnosměru.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Pátek, 27. března 2020 - 12:35:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 505
Registrován: 9-2015
>> Hajnej; Určitě hraje velký vliv to, jestli je to stejnosměr nebo střídavina
(tedy, z kontextu: při stejném efektivním napětí, a tím i proudech) A jaký?