| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 31. 03. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 31. 03. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21799 Registrován: 5-2002 
|
MZv: (tedy, z kontextu: při stejném efektivním napětí, a tím i proudech) A jaký? A ten "kontext" jste si ráčil vycucat z kterého palce? Ono je totiž pro obvyklé trakční soustavy typické právě to vyšší napětí (a tím i nižší proudy) u střídaviny.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 9-2015 |
Z toho palce, že jste se tu už dostatečně předvedl, a proto jsem téměř s jistotou předpokládal, že na konkrétnější dotaz k vašemu "Určitě" a "Velký" utečete přesně tímto směrem. No nic, vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6713 Registrován: 9-2011 
|
MZv: každý, kdo o trakčním napájení ví aspoň jen trochu maličko (pro jiné osoby nemá cenu přítlak vůbec rozebírat), tak ví, že "stejnosměr" je v daném kontextu synonymum pro "menší napětí" a "střídavina" zase pro "velká napětí". Čili vaše poznámka "při stejném napětí" je zcela mimo keramiku a váš poslední příspěvek je jen štěkání vzteklého ratlíka.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21800 Registrován: 5-2002
|
MZv: vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte Vidím, že jsem se taky nespletl - proč by Mireček přiznával, že předpoklad stejného napětí a proudu u ss/st trakce je píčovina nemající oporu v realitě, když místo toho může zaútočit.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10456 Registrován: 4-2003 |
Mirek Zv.:Z toho palce, že jste se tu už dostatečně předvedl, a proto jsem téměř s jistotou předpokládal, že na konkrétnější dotaz k vašemu "Určitě" a "Velký" utečete přesně tímto směrem. No nic, vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte. Evidentně nejen já jsem se dnes odpoledne dobře pobavil, jak někdo (pro nevědoucího nechápavce Mirka Zv. je to samozřejmě Mirek Zv. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ), co vůbec nic o dané problematice neví, chce poučovat ostatní ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . Ach jo, kdyby blbost nadnášela, vznáší se Mirek Zv. u stropu jak holubička ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 9-2015 |
Jo pardón. Tak to já nevěděl, že stejnosměr má nižší napětí. Víte, já vlastně ani nevím, co je to ten stejnosměr. To my u nás v Táboře nemáme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10457 Registrován: 4-2003 |
Asi nevíš. Jinak bys tu nepsal tyhle kosočtvercoviny, hňupe . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6714 Registrován: 9-2011
|
To my u nás v Táboře nemáme. Tak Bechyňku už deelektrizovali? Jo vy vlastně ani nevíte, co je to Bechyňka...
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 9-2015 |
Liesk: To si pište, Pražáčku, nebo co jste zač, že vím líp než vy. V tom pajzlu u řeky jsem strávil nejeden fajn večer. Ale souvislost nechápu. Samozřejmě, že tam vždycky bylo 230, střídavých. No teda dřív 220. A kdysi nejspíš 110 (haha, bylo to vlastně 110 nebo 120? jak to s časem vypadne z hlavy). Ale rozhodně střídavých. Kvůli trafům, víme? Víme, co to je tráfko? Nebo dokonce víme, jak se dostane elektrika z jednoho drátu do druhého? Jak se ty volné elektrony objeví v tom druhém okruhu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3901 Registrován: 6-2016 |
Mirek_Zv.: Ty toho evidentně nechápeš víc... Zkus wikipedii, ta ve většině případů pomáhá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9306 Registrován: 5-2007 |
Mirek_Zv.: Zmeňte dílera. To, čo beriete, Vám evidentne nerobí dobre. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6720 Registrován: 9-2011
|
Jak se ty volné elektrony objeví v tom druhém okruhu? Samozřejmě že to vím. V drátech transformátoru bydlí trpaslíčci, v primáru s modrými čepičkami, v sekundáru se žlutými. Ti s modrými čepičkami nabírají do kyblíčků elektrony a když mají kyblíček plný, postaví ho na jádro trafa. Odtamtud si ten kyblíček přeberou ti se žlutými čepičkami a vylejou ho do drátů sekundáru. Prázdný kyblíček pak zas postaví na to jádro, odkud si ho vezmou ti v modrých čepičkách. To snad ví každé malé dítě, ne? Ale souvislost nechápu To jsem si všiml. Ale snad někdy pochopíte. Zkusím napovědět: proč jsou asi ty střídavé trakční systémy s daleko vyšším napětím než stejnosměrné? Anebo z druhého konce - proč jsou tramvaje a trolejbusy sejnosměrné? A ta Bechyňka? No ta je stejnosměrná, tak proto jsem se ptal, jestli ji už deelektrizovali, když vy tvrtdíte, že u vás v Táboře stejnosměr nemáte. Nebo jste z Tábora u Krnova? Tam, připouštím, stejnosměr opravdu nemáte.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21820 Registrován: 5-2002
|
Možná by se nám měl Mireček pokusit v klidu vysvětlit, co vlastně svým dotazem #505 sledoval. Je fakt, že v našem fachmanském životě po letech dospějeme k jisté zkratkovitosti, takže i příčinný řetězec "střídavina - možnost transformace - vyšší napětí v troleji - nižší proud sběrače - menší potřebný přítlak a slabší trolej" zkracujeme a necháváme si pouze krajní články (protože si ty mezilehlé dokážeme kdykoliv odvodit). Jestli nám chtěl naznačit tohle, tak to ovšem udělal tím nejpitomějším možným, to jest útočným způsobem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7780 Registrován: 1-2007 |
proč jsou tramvaje a trolejbusy sejnosměrné? To je vůbec kvůli čemu? Nepotřebuju vést vodič na velkou vzdálenost? Nepotřebuju takový příkon jako na železnici? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21821 Registrován: 5-2002
|
A což: nechci vozit trafo po ulici...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10458 Registrován: 4-2003 |
Mouka:To je vůbec kvůli čemu? Nepotřebuju vést vodič na velkou vzdálenost? Nepotřebuju takový příkon jako na železnici? To je z historických důvodů. Tramvaje, respektive tramvajové provozy se začaly ve velkém rozšiřovat po celém světě už okolo roku 1900, kdy byla velmi slušně zvládnuta technika stejnosměrných motorů a jejich regulace. Kdežto jednofázový střídavý asynchronní elektromotor se k pohonu trakčních vozidel vůbec nehodí a dodnes se používá velice málo, spíš okrajově to byly malé motory do různých domácích spotřebičů, několik takových jsem kdysi z měl. Třífázový asynchronní motor měl problémy s regulací a hlavně byl problém s třífázovým přívodem elektrické energie do vozidel. Trakční vedení bylo docela drahé na pořízení a komplikované na údržbu, ale třeba v severní Itálii to nějak zvládli a tam se třífázový systém pro napájení železničních vozidel používal až někdy do sedmdesátých let minulého století, kdy se přešlo na jednotný stejnosměrný systém 3 kV pro celou síť. Pak tu byla ještě možnost použít jednofázový komutátorový motor, ale k této komplikaci nebylo třeba přistoupit u tramvajových provozů, kdy se z bezpečnostních důvodů používalo napětí 600 či 750 V. Tento motor přišel ke slovu až u větších výkonů, kdy z přenosových důvodů bylo potřeba sáhnout k vyššímu napětí, kdy k jeho patřičnému téměř bezztrátovému snížení na lokomotivě je potřeba transformátor. I tak se ale musel pro uspokojivou funkci střídavého komutátorového motoru větších výkonů snižovat kmitočet z obvyklých 50 Hz na 16 a 2/3 Hz, což s sebou neslo nutnost postavit si pro napájení drážní sítě vlastní elektrárny a vlastní rozvody. Nebo používat rotační měniče (bohužel s nepříliš dobrou účinností) v měnírnách, pokud byl zájem napájet drážní síť ze sítě veřejné. Viz Německo, Švýcarsko atd.. Ostatně jeden takový rotační měnič mají na ŽZO ve Velimi, aby i tam měli možnost zkoušet vozidla s napájením 15 kV, 16,7 Hz ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Jojo, v dnešní době, kdy díky měničům vládnou světu asynchronní třífázové motory, je vše tak jednoduché, ale to kolem roku 1900 prostě takto nebylo ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10459 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:A což: nechci vozit trafo po ulici...? To bys nemusel, stačilo by použít nižší střídavé napětí pro napájení vozidel. Jenže to by bylo použitelné jen pro tramvajové systémy a pro metro . U železnice, kde jsou velké odběry, bys byl zase tam, kde jsi se stejnosměrným systémem 3 kV . |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14537 Registrován: 3-2007 |
Bram: A chybí ti tam, že na vozidle nešlo proud usměrňovat (nebo velmi blbě),protože nebyly k dispozici výkonové polovodičové usměrňovače - a tak se usměrňovalo v měnírně (velké ignitrony). Na mašinách to moc nefungovalo (skleněné nádoby a citlivost na otřesy na vozidle vč. šplouchání rtuti . A upřímně - mít celou směnu za zády na mašině x desítek litrů žhavé rtuti ve skle - nic moc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3883 Registrován: 9-2003 
|
Bram: Ovšem použítí nižšího střídavého napětí, třeba 600 V / 50 Hz by proti stejnosměru nepřineslo žádnou výhodu, spíše samé nevýhody.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 509 Registrován: 9-2015 |
>> Mouka Je to z historických důvodů, z předpolovodičové doby. Časem se osvědčily (obecně, i mimo pohony) v podstatě jen 3 typy strojů: Střídavý synchronní je pro trakci úplně ze hry, protože pracuje jen přesně na synchronních otáčkách. Jedině je lze po skocích N-krát snižovat změnou propojení vinutí na N-násobný počet pólů. Střídavý asychronní je pro trakci taky ze hry, protože sice rozumně pracuje v určitém rozsahu otáček, ale ten je tak 80-98% otáček synchronních. A ani tou změnou počtu pólů si nijak nepomůžeš při rozjezdu - žádnou rozumnou sílu při něm nemá (zato bere šestinásobný proud, který pro něj dlouhodobě vůbec není zdravý). Zároveň nemůžeš měnit frekvenci napájení v napájecí soustavě - to bys na ní mohl mít jen jediné trakční vozidlo. Takže zbyl i se všemi hrůzami jeho řízení jedině stejnosměrný motor, který byl schopen aspoň nějakého trochu přijatelného řízení a momentu při rozjezdu. A usměrňovač (nejspíš taky točivý stroj) byl moc velký, než aby se vozil na vozidle, zpočátku na všech, později určitě na těch menších s omezeným vnitřním prostorem (tramvaje). Vyvinutím výkonového triaku (v podstatě obousměrného tyristoru) se to změnilo, protože lze spínat proud (a tím řídit příkon) se zpožděním během půlperiody sinusovky, a ten snadno zhasne (i když polovodič nelze řízeně zavírat) při průchodu proudu nulou. Zároveň lze dělat elektronické střídače, které asynchronnímu motoru zvedají během rozjezdu frekvenci (aby vždycky maličko zaostával - a tedy nejlépe táhnul). V podstatě tím přestala potřeba mít trvale stejnosměrné napětí. O detailech v železniční trakci, hlavně z poslední doby, vím málo, ale v podstatě je tady asi pořád rozpor - že potřebuješ vyšší napětí kvůli nižším přenosovým ztrátám, ale polovodiče v řízení tak velké napětí nezvládají. Předpokládám, že to se řeší vstupním transformátorem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 9-2015 |
.. hezky jsem do od Brama opsal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 5-2002 
|
 Bram:"ale třeba v severní Itálii to nějak zvládli a tam se třífázový systém pro napájení železničních vozidel používal až někdy do sedmdesátých let minulého století" ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 9-2015 |
Jak vlastně funguje ten rtuťový usměrňovač, je to něco jako elektronka s podtlakem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10460 Registrován: 4-2003 |
Mladdějov:A chybí ti tam, že na vozidle nešlo proud usměrňovat (nebo velmi blbě),protože nebyly k dispozici výkonové polovodičové usměrňovače - a tak se usměrňovalo v měnírně (velké ignitrony). Sorry, jsem měl napsat, že to se vztahuje už k dnešní době. Ale to už snad tak nějak vychází z toho, že musím použít měnič, protože střídavý jednofázový motor na 50 Hz použitelný pro trakční účely neexistuje dodnes . Na mašinách to moc nefungovalo (skleněné nádoby a citlivost na otřesy na vozidle vč. šplouchání rtuti [proud]. Vím . A upřímně - mít celou směnu za zády na mašině x desítek litrů žhavé rtuti ve skle - nic moc. Já také ne . S499.1023:Ovšem použítí nižšího střídavého napětí, třeba 600 V / 50 Hz by proti stejnosměru nepřineslo žádnou výhodu, spíše samé nevýhody. Však to beru jen jako teoretickou možnost. Historicky je vše dáno tak, že systémy metra a tramvají jsou stejnosměrné, povětšinou s napájením 600 a 750 V a na tyto systémy se konstruují vozidla všeobecně . Sants: Furt se nemůžu dopátrat, jak tam byla zadrátována zhlaví... [sad] Také by mne to zajímalo... . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10461 Registrován: 4-2003 |
Mirek Zv.:Střídavý asychronní je pro trakci taky ze hry, protože sice rozumně pracuje v určitém rozsahu otáček, ale ten je tak 80-98% otáček synchronních. A ani tou změnou počtu pólů si nijak nepomůžeš při rozjezdu - žádnou rozumnou sílu při něm nemá (zato bere šestinásobný proud, který pro něj dlouhodobě vůbec není zdravý). To není zcela pravda. I střídavý asynchronní motor se dá navrhnou tak, že má velký záběrový moment (dokonce rovný svému maximálnímu momentu), ale chce to zvýšení odporu rotorového vinutí. Ale pro regulaci odporu rotorového vinutí zase bylo potřeba využít sběrné kroužky a tím se celý asynchronní motor komplikoval... Už to ale nebyl ten více než jedno století tak oblíbený konstrukčně jednoduchý třífázový asynchronní motor s kotvou na krátko . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14538 Registrován: 3-2007 |
Rtuťový usměrňovač : Nad hladinou rtuti (= katoda) je uhlíková anoda, zapálí se oblouk mezi elektrodami (pomocnou elektrodou) a elektrony proudí z katody (Hg) na anodu(C), při opačné půlvlně nikoliv (za podmínek v usměrňovači panujících). V měnírnách to byly obludy, co vypadaly jako hlavonožec (chobotnice): "hlava" ve které kondenzovala vypařená rtuť a dole "chapadla" anod, většinou šest. Mooc hezká videa na youtube - klíčová slova "mercury rectifier" nebo tak něco. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14539 Registrován: 3-2007 |
Zadrátování zhlaví: Třífázová elektrizace se dělá způsobem jedna fáze v kolejnicích, dvě v trolejích. Koukněte na nějaká videa z tratí, kde je 3f provoz ještě dnes, nebo si tam udělejte někdy studijní výlet: např. zubačka Zermatt-Gornergrat (JZ kout Švýcarska). EDIT: Je to hodně podobné..trolejbusové stopě. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10463 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Koukněte na nějaká videa z tratí, kde je 3f provoz ještě dnes, nebo si tam udělejte někdy studijní výlet: např. zubačka Zermatt-Gornergrat (JZ kout Švýcarska). Asi si tam budu muset zajet . Jinak jak jsem teď zjistil, tak v Zermattu na nádraží zubačky na Gornergrat lze vidět na google street view z ulice Getwingstrasse zhlaví depa i s trolejemi a to už dá obraz o situaci celkem slušně. Sants si to jistě najde, odkaz sem tedy nekopíruji . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14540 Registrován: 3-2007 |
Jo, já někdy taky . Ono je to dost šotozajímavý koutek - Zermatt bez aut se spalovacím motorem, akumulátorová tram v půlce trati..a jak jsem cca pře rokem koukal, ani booking.com nevyhazuje nějaké šílené ceny. Hezký odkaz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21822 Registrován: 5-2002
|
MZV: v podstatě je tady asi pořád rozpor - že potřebuješ vyšší napětí kvůli nižším přenosovým ztrátám, ale polovodiče v řízení tak velké napětí nezvládají Ten rozpor je maličko jinde: to, co je úžasné pro přenosovou cestu, tedy tenkej drát z drahý mědi a okolo něj hafo izolujícího vzduchu zadarmo, je naopak špatné pro motor, kterej by v sobě měl nejraději jenom železo a měď a nějaká izolace tam jenom překáží. Jak vlastně funguje ten rtuťový usměrňovač, je to něco jako elektronka s podtlakem? Spíš něco jako řízeně zapalovaná výbojka - mezi hlavníma elektrodama to samo nezapálilo, ale zapálila to v žádané půlvlně pomocná elektroda poblíž rtuťové katody. Odtud nejspíš i ten název igni-tron. Bram: Ale pro regulaci odporu rotorového vinutí zase bylo potřeba využít sběrné kroužky a tím se celý asynchronní motor komplikoval U babičky máme třífázovej motor s rotorovým odporovým rozběhátorem - kroužky to nemělo, ale zatlačoval se takovej ovládací čudl dovnitř řemenice, kde nakonec po propojení kotvy nakrátko zacvakl a držel odstředivým přidržátorem tam až do vypnutí a skorozastavení. Dnešní bezpečák by se z té manipulace asi posral do vejšky... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3902 Registrován: 6-2016 |
Teď jsem si vzpomněl na roztáčení řetízkového kolotoče za mého mlada. Dělo se tak postupným zasouváním 3 kovových desek do 3 nádržek s jakousi kapalinou (solný roztok?). Dneska na tom místě stojí Chemapol. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21824 Registrován: 5-2002
|
HK: solný roztok? Z kolegovy empirie máme hlášeno, že když se rozběhy staly příliš línými, tak se do nádržky přichcalo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6026 Registrován: 7-2011 |
Laický dotaz, hraje při výběru zdali stejnosměr, nebo střídavina i nějakou roli rekuperace? Jistě, ta se (nějak) vyplatí jen v systémech, kde se honí hodně vozidel najednou (MHD), nicméně mi přijde její role jako nikoli nevýznamná. Byť ji, pravda, poněkud sráží nemožnost skladování energie, takže kolikrát přijde vniveč. Totiž, nějak mi pořád vrtá hlavou ten přežívající stejnosměr v MHD, když dneska spousta vozidel stejně má měnič a asynchronní motory. Navíc se mi nějak nezdá "historické" vysvětlení (jistě §1 "vždyckysetodělalotakhle" sice je mocné kouzlo , ale stejně) a přijde mi, že za tím je víc (a jednou z věcí je třeba ta rekuperace). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10464 Registrován: 4-2003 |
honzaklonfar:Teď jsem si vzpomněl na roztáčení řetízkového kolotoče za mého mlada. Dělo se tak postupným zasouváním 3 kovových desek do 3 nádržek s jakousi kapalinou (solný roztok?). Rotorový spouštěč, který si pamatuji ale jen velmi matně. Mají tento rotorový spouštěč vůbec ještě nějaké řetízkáče? Možná ty staré asi ano, ale na takovém velkém starém řetízkáči jsem byl naposledy před deseti lety a nekouknul jsem se. Asi to budu muset napravit . Hajnej:U babičky máme třífázovej motor s rotorovým odporovým rozběhátorem - kroužky to nemělo, ale zatlačoval se takovej ovládací čudl dovnitř řemenice, kde nakonec po propojení kotvy nakrátko zacvakl a držel odstředivým přidržátorem tam až do vypnutí a skorozastavení. Dnešní bezpečák by se z té manipulace asi posral do vejšky... Byly různé a občas i evidentně hrůzné udělátory . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2239 Registrován: 11-2012 
|
Bobik: Pro napájení 3f střídače stejně potřebujete u současných aplikací stejnosměrný meziobvod, takže u střídavého napájení by tam zavazel usměrňovač. Takhle to tam peru přímo z troleje přes filtr.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 2-2018 |
Jedno provedení 3f: https://fr.wikipedia.org/wiki/FS_E.550 A zde provedení s třemi vodiči: http://wikimonde.com/article/Syst%C3%A8me_d%27%C3%A9lectrificatio n_ferroviaire A jeden Zýmenc :-): https://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Prussian_Military_Railway |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2240 Registrován: 11-2012
|
Krásná fotka při přepnutí prvního odkazu na angličtinu. Jinak u toho 3f trolejového napájení jsem někde četl, že to byl poslední moment, kdy pozemní vozidlo bylo nejrychlejším strojem na této planetě. Pak už jen letadla a rakety. (Příspěvek byl editován uživatelem Pavel_Večeřa.)
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 2-2018 |
Zadrátování zhlaví: Třífázová elektrizace se dělá způsobem jedna fáze v kolejnicích, dvě v trolejích. Problém třetí fáze v kolejnicích se jmenuje fázové napětí (proti zemi). Trošku nebezpečná záležitost na rozdíl od třech drátů, kde kolejnice je uzemněna (ale to vy víte). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14543 Registrován: 3-2007 |
>Problém třetí fáze v kolejnicích se jmenuje fázové napětí (proti zemi). I to již naši dědečkové a pradědečkové dávno zvládli - izolační trafo v měnírně + přizemnění té fáze, co jde do kolejnic. Takže napětí je jen mezi fázemi a nikoli mezi tou "kolejnicovou" a zemí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21826 Registrován: 5-2002
|
Bram: Byly různé a občas i evidentně hrůzné udělátory Tohle bylo profi přímo z fabriky, ten čudl měl v sobě ložisko. Jenom si už nevzpomenu na výrobce. U druhý babičky byla pokud vím Škodovka, s fajnym přepínačem hvězda/trojec, ale u tohohle fakt nevím.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21827 Registrován: 5-2002
|
PP: (ale to vy víte My právě víme něco úplně jiného, viz ML(14543). Něco podobného bylo na původních 842, kde se takhle tahaly dva selsyny po pěti drátech (protože v eMZetách není kolíků nikdy dost). Jedna fáze z jedné trojice sdílela týž drát s jednou fází z druhé trojice a vymalováno.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3885 Registrován: 9-2003
|
Bobik: To už se nacházíte na úrovni popírání historické reality. Uvědomte si, kdy se začala městská doprava elektrizovat, jaké byly tenkrát možnosti regulace a nebudete muset řešit spiklenecké teorie.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3886 Registrován: 9-2003
|
Pilot Pirx: Žádný takový problém neexistuje, protože napětí té fáze v kolejnici bylo prostě proti zemi stále nula, namalujte si to.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6030 Registrován: 7-2011 |
Nerozumím. Chápu, že kdysi to prostě jinak nešlo, jenže dneska je technika jaksi dál, tak se pouze ptám po důvodech, proč zůstal ten původní, na pohled překonaný, systém. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2241 Registrován: 11-2012
|
https://www.mylms.cz/wp-content/uploads/2016/10/frekvencnimenic-1 .png Při tak malých napětích jako je MHD prostě nemá smysl přenášet střídavě, furt jde o zesložitění výzbroje na vozech, viz. ten obrázek, jen vstup nebude třífáz. Jako dokázal bych si někdy v šedesátkách představit nějakých 600V střídavých a regulaci řízeným usměrňovačem namísto odporů, ale zakrátko stejně přišly měniče.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21829 Registrován: 5-2002
|
Bobik: tak se pouze ptám po důvodech, proč zůstal ten původní, na pohled překonaný, systém. Prostě proto, že není překonán natolik, aby se vyplatilo s tím něco dělat. Na (naší) velké dráze je hybnou silou konverze na střídavinu 8x vyšší napětí, což u tramvaje v ulicích fakt nepůjde.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2242 Registrován: 11-2012
|
Jo a ještě v tom schématu 3f měniče zanedbávám rekuperaci, takže místo Grécáku tam budou další 4 plně řízené polovodiče - další nutnost jejich řízení.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4847 Registrován: 3-2006 
|
honzaklonfar: "Teď jsem si vzpomněl na roztáčení řetízkového kolotoče za mého mlada. Dělo se tak postupným zasouváním 3 kovových desek do 3 nádržek s jakousi kapalinou (solný roztok?). Dneska na tom místě stojí Chemapol." ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Pořád to ještě na spoustě míst slouží. odkaz |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14544 Registrován: 3-2007 |
Bobik: "S4991023: Chápu, že kdysi to prostě jinak nešlo, jenže dneska je technika jaksi dál, tak se pouze ptám po důvodech, proč zůstal ten původní, na pohled překonaný, systém." Protože byl 1) jednoduchý 2) levný 3) pořád výkonově vyhovující 4) by se musely všechny stávající ss tram vyhodit nebo předělat. A hlavně: co bys tou nákladnou akcí získal za výhody ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6031 Registrován: 7-2011 |
No to právě nevím, proto se na to ptám. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Ale chápu a díky všem za vysvětlení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2243 Registrován: 11-2012
|
Jedna výhoda střídaviny v MHD by tu byla (doufám teda): Omezení bludných proudů. Dotaz: Šáhl si někdo ze zdejších diskutérů na 600V popř. 750V stejnosměrných? Furt mi vrtá hlavou, zda se to dá v pohodě ustát jako 230V popř. 400V střídavých, pokud vyloženě nestisknu a tu ruku mi to leknutím odhodí.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6032 Registrován: 7-2011 |
Já jsem si teda nešahal, ale vím o lidech, co si "šáhli" na šestistovku a v pohodě to ustáli. A všechny chytrý publikace tvrdí, že člověk snese stejnosměru "víc", než střídaviny, protože nejnebezpečnější je pro organismus právě fáze, kdy proud mění svou polaritu (U stejnosměrného proudu jsou stanoveny hodnoty intenzity do 10 mA jako bezpečné, u střídavého proudu do 3,5 mA). Ale děkuju pěkně, zkoušet, nakolik chytrý publikace kecaj, nebo ne, rozhodně nehodlám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21834 Registrován: 5-2002
|
PV: ještě v tom schématu 3f měniče zanedbávám rekuperaci, takže místo Grécáku tam budou další 4 plně řízené polovodiče To bys dnes musel i bez rekuperace - pasivní usměrňovač má na hovno účiník. Proč myslíš, že se nakonec 365 tak zásadně překopaly? Jedna výhoda střídaviny v MHD by tu byla (doufám teda): Omezení bludných proudů Ani ne tak proudů jako takových (Kirchhoff by platil pořád), jako jejich galvanických účinků. Zato by se mohly objevit nějaké induktivní nebo kýho čerta. On je to fakt všechno chleba o dvou kůrkách...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3903 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Dík za video! Kolotočníkům to tak pěkně nesvítilo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1574 Registrován: 11-2005 
|
Dobré ráno, prosím pěkně, když už sis taky hezky naběhl otázkou v odpovědi, mohl bys přidat zrovna i odpověď? Děkuji! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6721 Registrován: 9-2011
|
rotorový spouštěč: pamatuji z mladých let :-) i u malých řetízkáčů (dětských). Kolotočář vytáhl (odklopil) spouštěč, pod kudly dal takový prkýnko a na to to položil. Když kolotoč spouštěl, tak zapnul vypínač, přizvedl spouštěč, vyndal prkýnko a spouštěč pomalu zaklápěl. Fascinovalo mě to. Pirx: důrazně nedoporučuji jezdit do B|r|n|a či OSTRAVY!!!, tam mají tramvaje v kolejích +600V. A když už vás tam někdo donutí jet, tak koleje obloukem obcházejte! Střídavých 600 má jednu výhodu - eliminace koroze uložených zařízení (i když jsem viděl nějakou studii, že i střidavina může způsobovat elchem korozi, ale řádově menší - je to způsobené polovodičovým jevem i u těch roztoků), a jednu zásadní nevýhodu - induktivní úbytky. Vzhledem k velkým proudům a zároveň malému napětí by ty úbytky byly likvidační.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4295 Registrován: 5-2004 |
Už před časem mě napadlo, že kdyby šlo udělat stejnosměrných 25 kV, asi by to byl pro velkou dráhu nejlepší systém. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21839 Registrován: 5-2002
|
Libcha: mohl bys přidat zrovna i odpověď? Aby měly dobrý vstupní účiník na střídavině. Na ten by s neřízeným usměrňovačem nedosáhly. Bez toho by v některých ze zemí uvažovaného nasazení nešly schválit.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 11-2005
|
Aha, takže Belgičani onehdá do svých peršingů dodělali střídavinu kvůli pár kilometrům do Lille co nejjednodušeji, naši to koupili s vidinou levných dvousystémovek, než se ukázalo, že z toho tu dvousystémovku bude potřeba znovu udělat...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21842 Registrován: 5-2002
|
Tak ony díky tomu zmizely i přepojovače jízda-brzda, takže bych to jako žádnou tragédii neviděl. A hodnotit zpětně celou historii mašiny - to rád přenechám těm, co touží být po bitvě generálem. Já byl raději v bitvě kapitánem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|